Podcasts about lucie v

Virtuální přítelkyně. Tak se jmenuje nový snímek, v němž spoluautorka dokumentu V síti rok sledovala tři tvůrkyně z OnlyFans. „Pro mě bylo důležité ukázat jejich svět, to znamená každodennost. Jestli je tento svět, jak je médii předkládaný, pohádkový, kdy stačí, že se žena svlékne a stane se z ní milionářka,“ říká režisérka Barbora Chalupová. „Je to běh na dlouhou trať a je za tím mnoho práce,“ popisuje Petra Úradníčková, jedna z protagonistek filmu.

Káva, léky či hormonální antikoncepce ovlivňují obratlovce obývající vodní říši obdobně jako člověka. Koloběh lidmi požívaných látek nevyhnutelně končí ve vodě. „Když se podíváme na znečištění, které není vidět pouhým okem, tak je to pěkná kolekce. My tam vypouštíme hodně jako lidi, ať už chceme, nebo nechceme,“ vysvětluje odborník na vodní živočichy Pavel Vrána. Proč je nepředstavitelné chemii z odpadních vod vyčistit? A jakým nečekaným druhům vyhovují podmínky českých řek?

Film Nepela právě dorazil do kin. Zuzana Mauréry hraje trenérku legendárního krasobruslaře. „Odmítnout to nešlo. Životopisné filmy jsou ošemetné, ale herci se s tím chtějí popasovat,“ říká herečka. V rozhovoru také prozrazuje, co si myslí o konkurenčním filmu a proč dohnala režiséra k slzám.

Mykolog a biochemik Jan Borovička je nejraději, když v lese na houbách nikoho nepotká. Ale přesto se občas stane, že ostatním houbařům koukne do košíku, jestli vůbec houby rostou. „Člověk, který chodí na houby, by měl vědět, co sbírá. Ne vždy to platí,“ usmívá se. Během rozhovoru s moderátorkou Lucíí Výbornou vyprávěl mimo jiné i o tom, proč houby nerostou, i když jsou příznivé podmínky.

V Třešti uvítal Lucii Výbornou malíř a amatérský astronom Petr Mirčev. Mimo jiné je také sběratelem. „Mám rád staré věci. Mají duši, ale zároveň jsou i krásně udělané a zastara ty věci líp fungovaly než dnes, v té instantní době, kdy všechno má fungovat dva roky a pak se to má rozbít,“ vypráví. Před dvaceti lety koupil dům, aby v něm měl galerii, ale nakonec se rozhodl, že v něm bude ubytovávat „problémové“ lidi. Co ho k tomu rozhodnutí vedlo?

„Co se změnilo od začátku války? Začali jsme dostávat instrukce o tom, že vyučující musí vést hodiny jiným způsobem. Dostávali jsme přesné instrukce o tom, jak máme učit, začali jsme dostávat hotové prezentace a videa,“ popisuje učitel na ruské základní škole a spoluautor snímku Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin. Jaké vzpomínky si spojuje se začátkem invaze? A proč se rozhodl usadit v Česku? Poslechněte si rozhovor.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

28. října 1939 se obyvatelé protektorátu Čechy a Morava postavili proti okupaci, a jejich odvážný postoj překvapil nejen nacisty, ale i samotné členy odboje. Historik Koura připomíná, co se v tento den odehrálo a jakou sílu a odhodlání Češi projevili. Proč se dnes klade důraz hlavně na datum založení české státnosti? Jakým způsobem se k říjnu 1939 stavěli komunisté? A proč o sobě vůbec tvrdíme, že nejsme stateční?

„Dneska odpoledne budu fotit meteority a těším se na to úplně stejně jako na Annapurnu. Budu mít v ruce meteority, mám jich plný šuplík,“ usmívá se přírodovědec, fotograf a popularizátor vědy Petr Jan Juračka. O čem píše ve své nové knize Nejsou to šlapky? Jaké zážitky si přivezl z Antarktidy? A proč se o něm říká, že je fakultní maskot? Poslechněte si rozhovor.

Původně žurnalista, nyní režisér a scenárista Ondřej Moravec je průkopníkem virtuální reality v České republice. Jsou žurnalistika a virtuální realita světy, které se dají spojit? „Určitě. Na poli virtuální reality je silná dokumentaristická linie. Cílem zpravodajství, dokumentaristiky, je přinést realitu co nejblíž publiku. A to ta virtuální realita dokáže zprostředkovat opravdu dobře,“ popisuje Ondřej Moravec.

Úkolem účastníků grilovačky bylo hádat, kdo z kuchařů nese minulost za mřížemi. Experiment Vězeň – můj soused přibližuje trestance společnosti. „Daří se nám přinášet větší míru porozumění a empatie pro lidi, kteří doteď neměli hlas,“ věří dokumentarista Jan Látal. Jak zmocňuje vězně mluvit o citlivých otázkách? A jak to chodí ve vězení? „Lidi, kteří podporu nemají, prostě skončí zpátky za mřížemi,“ upozorňuje Jan Drtina z RUBIKON Centra, který je i bývalým vězněm.

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Na festivalu rozhlasu Prix Bohemia Radio v Olomouci se nejenom hodně poslouchá, mluví a hraje, ale taky oceňuje. Do rozhlasové Síně slávy vstoupil textař, producent a rozhlasák duší i srdcem Michael Prostějovský. „Omdlel jsem. Myslel jsem si, že se museli splést,“ říká skromně. Jaké to je sedět za mikrofonem dobrých 60 let? A jak vzpomíná na éru muzikálu Jesus Christ Superstar, pro který napsal české libreto?

Dobytí severního pólu odehrálo Divadlo Járy Cimrmana už tisíckrát. Jakým vývojem prošlo obsazení a dramaturgické vedení semináře věhlasných cimrmanologů? „Něco jsme ztratili, ale něco jsme i získali. Třeba dovedeme opakovat to, co mělo úspěch,“ usmívá se Zdeněk Svěrák při besedě festivalu Prix Bohemia Radio. Jak vzpomíná na premiéru, kdy jej zaskočil nečekaný návrh herečky z publika? Jak se z naivních neherců stávají vážení umělci? A jak se s divadlem sžil Ondřej Vetchý?

Le 7 octobre 2023 a bouleversé le monde et agi comme un révélateur : celui de traumatismes collectifs que l'on préfère taire, quitte à répéter sans fin les mêmes violences.Cet épisode commence dans une ville que je croyais connaître : libre, vibrante, solidaire. À Berlin, depuis ce jour, tout a changé. Ou était-ce simplement le voile qui pesait sur mon regard qui s'est levé ?En Allemagne, plus qu'ailleurs, exprimer sa solidarité avec le peuple palestinien est un crime. Le 7 octobre 2023, et le génocide que poursuit Israël depuis deux ans, ont mis en lumière les limites du “travail de mémoire” que l'Allemagne prétend avoir accompli depuis la Shoah.Et parce que la vérité est tue, j'ai senti qu'il fallait à tout prix la faire entendre.Omar, Emilia Roig et Lionel ont tous les trois vécu dans leur chair ce moment de bascule, cet instant où, une fois que l'on a vu, il devient impossible de ne plus voir que l'histoire finit toujours par se répéter. C'est ce dévoilement à la fois douloureux et salvateur que je souhaite partager ici.STILL et Fracas pour briser le silence coupable” est un hors-série de Homo Swipiens qui le refuse justement, ce silence banal et complice. Berlin, ville idéalisée, romantisée, “cool” et multikulti, la"pauvre mais sexy” de tant de récits, n'est plus qu'une façade.Aujourd'hui, ce qui s'y passe - politiquement, culturellement, socialement - relève moins d'une régression que d'une continuitée logique d'une société qui a du mal à se regarder en face. Neuf décennies après le nazisme, l'Allemagne n'a jamais eu le temps de se transformer profondément : les vieux démons ressurgissent, plus sournois que jamais.À travers trois épisodes, je souhaite raconter ce qui se vit dans la chair de ceux qui subissent les politiques racistes et l'idéologie fascisante d'un État qui n'a pas totalement assumé sa dénazification. Habillage sonore, musique originale et postproduction : Lionel Gustave (https://soundcloud.com/pianopianosano @_pianopian0)Jacquette : Nicolas Fernandez (https://nicolasfernandez.fr/)Musique : Sommermärchen by Shadore Voix off : Juliette Roussennac (@juliette_deretour)Doublage Omar : Virgile Tissot Et merci à vous tous et toutes, qui avaient permis à ce projet de prendre vie et à ces mots d'être énoncés : Abib, Adrien F., Adriana N., Alexandre D., Aline D., Amelie B., Amn B., Andrea E., Antonin G., Apobel, Arthur P., Ash 13, Audrey L., Axelle M., Balint E., Bapt P., Beatrice T., Benjamin S., Birte R., Benoit R., C. Barriere, C. Guiot, Camille G., Camille H., Carole K., Chacdst, Chantal S., Christiane V., Christophe R. A., Claire B., Cora C., Coline M., Dani C., Danielle I., David G., David P., Denis. A., E. Planchet, Elif G., Elisab D., Elisa L., Emilie G., Emma C., Eglantine R., Ekidjo, Fred M., Galaxypink C., Hafssa J., Helena W., Hugo H., Ipol 92, Iliana T., Jeniffer V., Joe S., Juliette D., Juliette L. G., Juliette P., Julia C., Khaled B., Korentine L., Kevin M. L., Kungl 1, Laetitia R., Laure I., Lea H., Lea J., Leila N., Lina B. C., Loulouty , Louis, Lucas H., Lucie B., Lucie L., Lucie V., Lucile O., Luce D., Lyonnais, Magali R., Magnierfred, Margot J., Margritt 16, Marina C., Marie B., Marie G. D., Marie R., Marion F., Marta S., Max G., Mojay, Morgane B., Miaddax, Mnabba, Myra4am, Nadege C., Nelissanne, Neza H., Noemie P., Noémie G., Noémie R., Nicolas E., Niloufar Y., Oghonima N., Omar M., Orlane P., Paul B., Paul G., Paul J., Polo, Philippe P., Raphael S., Rebecca L., Roseline H., S. Chantepy, Sab A., Sanna T., Sara M., Sarina B., Schollaert-Latifa, Silva Ludivine, Skelomey 1, Sophia B., Stefan H., Suzi 4, Tasnim E., Théo G., Thibaud S., Thibault C., Thiboum, Torpen K., Valentine, Valentine G., Wilfried B. B., Zoefelmy...

Hablan los creadores de la obra Hijos de las Dictaduras | Dan Brown en entrevista con Lucie Výborná

Hablan los creadores de la obra Hijos de las Dictaduras | Dan Brown en entrevista con Lucie Výborná

Tento měsíc je věnovaný zvyšování povědomí o rakovině prsu. Tedy onemocnění, které postihuje tisíce žen ročně, ale stále ho provází řada mýtů i obav. „Dnes nahlížíme na rakovinu prsu jako na soubor různých faktorů, které se na vzniku podílejí,“ říká lékařka Regina Šírová. Které faktory to jsou? Jak zásadní roli hraje genetika? A jak se v posledních letech změnily metody vyšetření? Poslechněte si rozhovor.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?

Dokument Ve službě horám otevírá dveře do světa záchranářů od dramatických zásahů po tichou službu v zákulisí. „Pro mě osobně to v první fázi byla obrovská zodpovědnost,“ říká k filmu jeho spoluautorka, meteoroložka a moderátorka Alena Zárybnická. „Znám ty lidi velmi úzce a měl jsem pocit, že je nesmím zklamat,“ doplňuje režisér Martin Vrbický. Co všechno obnáší práce horských záchranářů? A jaký je rozdíl mezi realitou a tím, co diváci uvidí ve filmu? Poslechněte si rozhovor.

Moderátorka a influencerka Aneta Kostka ve svých krátkých videích na sítích vysvětluje původ slov a rčení. Poté dostala nabídku sepsat na základě získaných informací knihu a vyšla její publikace Co to meleš. Je podle ní jedním z úkolů influencerů i vzdělávat? „Bojím se, že ne,“ směje se. „Ale bylo by skvělé, kdyby to tak bylo,“ dodává. Nejen o tom, jak vzniklo úsloví „nedělej Zagorku“, si Aneta Kostka povídala s Janem Pokorným.

„Na vrcholu puberty, kdy se člověk snaží objevit leccos, jsem měl posedlost tím být součástí Českého rozhlasu. Snažil jsem se sem jakkoliv dostat, vysílat a být tady,“ vypráví moderátor a někdejší člen Dismanova rozhlasového dětského souboru Libor Bouček. Jak vypadaly jeho začátky v rádiu? Co ho baví na televizních soutěžích? A záleží mu na tom, aby v médiích nebylo „přeboučkováno“? Poslechněte si rozhovor.

Cit pro rytmus jím proudí odmala, ovšem mezi jazzové hvězdy ho dovedla série náhod. „Já slavil úspěšně zdolanou státnici z gynekologie, už pátý den, a bouchal jsem si do kufru. On se rozhodl, že dá telefon Janě Koubkové, že shání perkusistu, ona mi zavolala. Já tam hrál na půjčené kastroly a kýble a takto jsem se stal perkusistou,“ vypráví Imran Zangi, muž mnoha talentů. Jak jdou dohromady bicí a jemná motorika očního lékaře? A čím to, že perkuse dovedou vyvolat extázi?

Animátor a výtvarník Zdeněk Smetana byl autorem řady známých postav z televizních večerníčků, například Křemílka a Vochomůrky, Rákosníčka, Malé čarodějnice nebo psíků Štaflíka a Špagetky. Jak na svého tatínka, jehož sté výročí narození připomene od 1. října výstava v Holešovické tržnici, vzpomíná jeho dcera Petra Kotrlíková? „Hvězdné manýry tatínek neměl. Hodně se mi věnoval, a když se maminka vrátila do práce, převzal péči o mě naplno.“

„Jsem přirozeně asi rádiový, popový člověk,“ říká slovenský zpěvák Adam Ďurica, který slaví 20 let na scéně. „Myslím, že nad tím nemusím krkolomně přemýšlet, ze mě to takto jde,“ dodává. Jak se mu spolupracovalo s Peterem Lipou? Proč se nevydařila jeho nedávná spontánní akce na Karlově mostě? A jak vnímá odkaz Karola Duchoně? Poslechněte si celý rozhovor.

Po linkách ze Spojených států amerických mluvila Lucie Výborná s pravnučkou Tomáše Garrigua Masaryka Charlottou Kotíkovou. Narodila se v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jako mladá si kvůli svému původu užila v komunistickém Československu šikanu, posměšky, vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Také proto, aby podobného osudu ušetřila svoje děti, emigrovala s rodinou do Spojených států amerických.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po linkách ze Spojených států amerických mluvila Lucie Výborná s pravnučkou Tomáše Garrigua Masaryka Charlottou Kotíkovou. Narodila se v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jako mladá si kvůli svému původu užila v komunistickém Československu šikanu, posměšky, vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Také proto, aby podobného osudu ušetřila svoje děti, emigrovala s rodinou do Spojených států amerických.

Čtenář symbolických zpráv Robert Langdon se v novém románu Tajemství všech tajemství noří do otázek vědomí. Pro spisovatele je alter egem, které plody Brownova poznání prožívá. „Na začátku knížky je skeptický, říká: ,Je to věda? No já nevím.' Byl jsem hrozně opatrný, aby tam byly postavy, které zpochybňují všechno, o čem píšu,“ říká spisovatel Dan Brown. Kudy vedly jeho kroky? A z jakého konce se přiblížil zážitkům blízké smrti, o kterých v prostředí mystické Prahy vypráví?

Film Franz předkládá jako mozaiku díla pražského, německy píšícího spisovatele. Oproti jednotvárnému životu zdůrazňuje Kafkovo intuitivní myšlení s otevřenými konci. „Kafka předvídal koncentrační tábory a plynové komory, neuvěřitelnou krutost 2. světové války a holokaustu,“ říká Agnieszka Holland. Jak současná veřejnost a mládež chápe Franze Kafku? „Spousta mladých lidí dnes cítí, že jsou jiní, že mají neurodivergentní povahu. Franz ji měl taky,“ domnívá se režisérka.

O zhoršování duševního zdraví mladých lidí, u nichž přibývají diagnózy jako sebepoškozování nebo hraniční porucha osobnosti, se mluví čím dál více. Téma zpracovává i nový dokumentární film Petra Hátleho Přežít svou hlavu, jehož premiéru uvede Česká televize 23. září. Jak těžké bylo navázat vztah s protagonisty snímku? Na jaké bariéry filmaři naráželi? A co prozradila jedna z hlavních protagonistek Kristýna Zástěrová?

„Je to důkaz, že jsem před 25 lety měl obrovskou drzost, spoustu energie, chuti a síly něco takového valit před sebou. Dneska už bych se v žádném případě neodvážil,“ říká o filmu Tmavomodrý svět jeho režisér Jan Svěrák. Jak probíhalo obsazování hlavních rolí? Kdo naučil Kryštofa Hádka plakat na kameru? A co se o tomto snímku dočtete v nové výpravné knize? Poslechněte si rozhovor.

David Špunar už jako student brněnského gymnázia spoluzaložil dobročinný projekt Nenech to být a taky mobilní aplikaci FaceUp, prostřednictvím níž je možné nahlásit šikanu. Milan Kotík je ředitelem organizace Aisis, která pomáhá minimalizovat šikanu na školách už 20 let. „Šikanu jsme zažili už na škole. Jenže jedinou možností, jak to ohlásit, byla schránka důvěry před ředitelnou na frekventované chodbě,“ vzpomínají. Jak poznat šikanu? Jak ji zastavit? A jak jí předcházet?

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Ornitolog Jan Hanel pracuje bezmála dvě desetiletí jako kurátor chovu ptáků v liberecké zoo. Už odmalička jej fascinovali dravci. „Je to důležitá skupina ptáků a přišlo mi, že jsou trošku upozaděni. Možná je to pozůstatek z minulosti, který souvisí i s úbytkem supů – že je to predátor, který lidem potravně konkuroval,“ přemítá Jan Hanel. V sobotu 6. září chystá liberecká zoo speciální program. Zoologické zahrady po celém světě upřou totiž ten den pozornost na supy.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł si povídal s Lucií Výbornou na festivalu WiFič VEN! v Bílovicích. Mimo jiné prozradil, proč je pro něj čeština hudbou, i to, jak český ateismus inspiroval jeho knihu Udělej si ráj. Jak mu Češi pomohli, když ztratil víru? Co ho baví na národních stereotypech a českém humoru? A v čem lze Haškova Švejka připodobnit k dílu Franze Kafky?

V roce 1959 přišel poprvé do studií na Barrandově režisér Karel Smyczek. Začínal jako dětský herec, později natočil pro film i televizi desítky titulů a stal se klasikem oboru. Nyní dostává Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. „Při natáčení máte kolem sebe nejlepší spolupracovníky, lidi, kteří vám fandí. Je zajímavé, kolik typů profesí se soustředí na to, aby dopadl jeden záběr. Ale rozhodnutí je stejně na vás. V tom je režisér sám,“ přemítá Karel Smyczek.

„Švédi mají nabitý tým, jsou doma, takže to bude určitě nejtěžší zápas, co jsme doposud měli. Ale po loňském zápase se Švédskem si myslím, že nemáme důvod si nevěřit i proti těm nejlepším hráčům,“ říká o nadcházejícím zápase českých hokejistů Radko Gudas. Jakou muziku si zpívá v autě, když ho nikdo neslyší? Co mu dalo krasobruslení? A jak docílil rychlosti střely 160 km v hodině?

„Vrak je zahalen v mlze. Sediment, který přináší řeky, dělá pod vodou takovou tajemnou oponu, a z té najednou vystoupí příď lodě, která tam už odpočívá více než 70 let,“ líčí objevení vraku lodě Firenze při expedici v Albánii potápeč Zdeněk Partyngl. Spolu s námořním historikem Borisem Golem je součástí skupiny Czech Diving Team, která dokumentuje potopené lodě spojené s československou a rakousko-uherskou historií. Poslechněte si rozhovor.

Rodiče malé Niny, která odešla příliš brzy kvůli agresivní formě nádoru na mozku, uspořádali letos v červnu už druhý ročník Kolotoče pro Ninu. Jaké jsou plány jejich nadačního fondu na další období? Jak se s krutou diagnózou, která postihla jejich rodinu, vyrovnali? A jak mluvit s lidmi, kteří mají dítě s takovou diagnózou?

„Je to o drobnostech, které se musíme naučit vnímat. A na motorce je to speciálně spojené s rovnováhou. Jestliže nemáme dobrou rovnováhu, tak si v mozku zabíráme kapacitu na to, abychom vyhodnocovali věci,“ vysvětluje instruktor autoškoly a bezpečné jízdy na motorce Jiří Novotný. V čem spočívá projekt Učme se přežít? A jaký je mezi motorkáři podíl žen a mužů? Poslechněte si rozhovor.

Po více než dvaceti letech se herec David Matásek rozhodl odejít z Národního divadla. „Nepohádali jsme se, jsem rád, že to proběhlo v klidu a že tam můžu dohrávat bez nějaké hořkosti. Protože jsem zažil i velké odchody, kde lítala omítka kolem zárubní,“ směje se. Své pracovní tempo nezpomalil, objeví se ve filmu Bojovník či seriálu Bratři a sestry. Společně s Jenovéfou Bokovou hraje v komorním divadle Viola.

Lékárník Stanislav Havlíček (Starostové) spolupracuje s Lékaři bez hranic a je autorem několika knih. V úvodu knihy Lékárníci mění svět píše: Věnováno lékárníkům a lékárnicím pro inspiraci, jako záchranný kruh pokaždé, kdy začnou o smyslu svojí profese pochybovat. „Čas od času lékárníci pochybují, zda jsou dostatečně společností vnímáni a oceněni. Naše práce je vnímána jako podání krabičky a napsání ‚3x denně‘ na obal. Ale je za tím spoustu úsilí i neviděné práce,“ popisuje.

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.

S divadlem Kašpar jezdí na Kašperk, ale i na mnohé jiné štace, když přes léto odehraje na osmdesát představení. Herecký ansámbl vozí na místa, kde nikdo jiný nehraje. „Původní důvod Kašperku byl, že nejbližší parkoviště je tam 3 kilometry, takže lidi musí pěšky a je tam ticho. U open airu je dnes nejvzácnější ticho,“ vysvětluje principál Jakub Špalek, jak divadelní turné pod širým nebem začalo. Co během let zjistil o tom, jak putovní představení otevřeným scenériím uzpůsobit?

„Mně je hrozně sympatické, když mají hlavy států, které nejsou o nic větší než Česká republika, zdravé a opodstatněné sebevědomí,“ říká prezident Petr Pavel. Se kterými státníky se mu nejlépe vyjednává? Jak v lidech a institucích budovat odolnost? A kdy se seznámil s olympijským medailistou a několikanásobným mistrem světa na divoké vodě Vavřincem Hradilkem? Poslechněte si společný rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.

„Mám radost, když mohu otevřít dveře do nových světů,“ říká končící ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová. Jak vypadaly začátky festivalu před více než 20 lety? Na který koncert se letos nejvíc těšila? A jak se promění její život po Colours? Poslechněte si rozhovor.

Vědci z Úžasného divadla fyziky loni vydali knihu Úžasná fyzika u tebe doma, ještě letos chystají pokračování z prostředí chemie. Jejich hlavní doménou je ale divadlo. Proč se rozhodli popularizovat vědu právě jeho prostřednictvím? „Lidé si musí spojit to, že se něco dozvěděli, s hezkými a zábavnými vzpomínkami,“ vypráví o původní myšlence, která je k tvorbě přivedla, v rozhovoru na Colours of Ostrava.