Podcasts about lucie v

„Prvních 12 let herecké kariéry mi nedocházelo, že to je kariéra,“ usmívá se herečka Národního divadla a nositelka Ceny Thálie, známá také ze seriálu Kukačky, minisérie Podezření nebo z filmu Krajina ve stínu. „Krize jsem zažila hned po škole. Budou přicházet a odcházet pořád, je to součástí uměleckého a hereckého života,“ poznamenává.

Ornitolog Jan Hanel pracuje bezmála dvě desetiletí jako kurátor chovu ptáků v liberecké zoo. Už odmalička jej fascinovali dravci. „Je to důležitá skupina ptáků a přišlo mi, že jsou trošku upozaděni. Možná je to pozůstatek z minulosti, který souvisí i s úbytkem supů – že je to predátor, který lidem potravně konkuroval,“ přemítá Jan Hanel. V sobotu 6. září chystá liberecká zoo speciální program. Zoologické zahrady po celém světě upřou totiž ten den pozornost na supy.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na festivalu WiFič VEN! se Lucie Výborná setkala s literárním historikem a kritikem Martinem C. Putnou. Při jeho studijním pobytu v Římě vznikla kniha Řím antituristický. „Turista je ten, který nechce vidět něco nového. Chce vidět to, co už viděl na statisíci obrázcích na Instagramu, a chce svoji fotku taky,“ říká Martin C. Putna. „Člověk může vidět fantastické věci, ale jde o to, aby tam nechodil kvůli fotce, ale měl to v srdci do konce života. To nás činí bohatými – paměť.“

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.

Polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł si povídal s Lucií Výbornou na festivalu WiFič VEN! v Bílovicích. Mimo jiné prozradil, proč je pro něj čeština hudbou, i to, jak český ateismus inspiroval jeho knihu Udělej si ráj. Jak mu Češi pomohli, když ztratil víru? Co ho baví na národních stereotypech a českém humoru? A v čem lze Haškova Švejka připodobnit k dílu Franze Kafky?

V roce 1959 přišel poprvé do studií na Barrandově režisér Karel Smyczek. Začínal jako dětský herec, později natočil pro film i televizi desítky titulů a stal se klasikem oboru. Nyní dostává Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. „Při natáčení máte kolem sebe nejlepší spolupracovníky, lidi, kteří vám fandí. Je zajímavé, kolik typů profesí se soustředí na to, aby dopadl jeden záběr. Ale rozhodnutí je stejně na vás. V tom je režisér sám,“ přemítá Karel Smyczek.

„Švédi mají nabitý tým, jsou doma, takže to bude určitě nejtěžší zápas, co jsme doposud měli. Ale po loňském zápase se Švédskem si myslím, že nemáme důvod si nevěřit i proti těm nejlepším hráčům,“ říká o nadcházejícím zápase českých hokejistů Radko Gudas. Jakou muziku si zpívá v autě, když ho nikdo neslyší? Co mu dalo krasobruslení? A jak docílil rychlosti střely 160 km v hodině?

„Vrak je zahalen v mlze. Sediment, který přináší řeky, dělá pod vodou takovou tajemnou oponu, a z té najednou vystoupí příď lodě, která tam už odpočívá více než 70 let,“ líčí objevení vraku lodě Firenze při expedici v Albánii potápeč Zdeněk Partyngl. Spolu s námořním historikem Borisem Golem je součástí skupiny Czech Diving Team, která dokumentuje potopené lodě spojené s československou a rakousko-uherskou historií. Poslechněte si rozhovor.

Rodiče malé Niny, která odešla příliš brzy kvůli agresivní formě nádoru na mozku, uspořádali letos v červnu už druhý ročník Kolotoče pro Ninu. Jaké jsou plány jejich nadačního fondu na další období? Jak se s krutou diagnózou, která postihla jejich rodinu, vyrovnali? A jak mluvit s lidmi, kteří mají dítě s takovou diagnózou?

„Je to o drobnostech, které se musíme naučit vnímat. A na motorce je to speciálně spojené s rovnováhou. Jestliže nemáme dobrou rovnováhu, tak si v mozku zabíráme kapacitu na to, abychom vyhodnocovali věci,“ vysvětluje instruktor autoškoly a bezpečné jízdy na motorce Jiří Novotný. V čem spočívá projekt Učme se přežít? A jaký je mezi motorkáři podíl žen a mužů? Poslechněte si rozhovor.

Po více než dvaceti letech se herec David Matásek rozhodl odejít z Národního divadla. „Nepohádali jsme se, jsem rád, že to proběhlo v klidu a že tam můžu dohrávat bez nějaké hořkosti. Protože jsem zažil i velké odchody, kde lítala omítka kolem zárubní,“ směje se. Své pracovní tempo nezpomalil, objeví se ve filmu Bojovník či seriálu Bratři a sestry. Společně s Jenovéfou Bokovou hraje v komorním divadle Viola.

Lékárník Stanislav Havlíček (Starostové) spolupracuje s Lékaři bez hranic a je autorem několika knih. V úvodu knihy Lékárníci mění svět píše: Věnováno lékárníkům a lékárnicím pro inspiraci, jako záchranný kruh pokaždé, kdy začnou o smyslu svojí profese pochybovat. „Čas od času lékárníci pochybují, zda jsou dostatečně společností vnímáni a oceněni. Naše práce je vnímána jako podání krabičky a napsání ‚3x denně‘ na obal. Ale je za tím spoustu úsilí i neviděné práce,“ popisuje.

Za dva měsíce se otevře kus historie. 19. září 2025 v 10:00 v přímém přenosu vysílání Českého rozhlasu se rozpečetí obálka s posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Otevře ji prezident Petr Pavel a text dopisu, zaznamenaný Janem Masarykem, přečte Dagmar Hájková, historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Podrobný příběh lze sledovat na webu Tajemná obálka.

S divadlem Kašpar jezdí na Kašperk, ale i na mnohé jiné štace, když přes léto odehraje na osmdesát představení. Herecký ansámbl vozí na místa, kde nikdo jiný nehraje. „Původní důvod Kašperku byl, že nejbližší parkoviště je tam 3 kilometry, takže lidi musí pěšky a je tam ticho. U open airu je dnes nejvzácnější ticho,“ vysvětluje principál Jakub Špalek, jak divadelní turné pod širým nebem začalo. Co během let zjistil o tom, jak putovní představení otevřeným scenériím uzpůsobit?

„Mně je hrozně sympatické, když mají hlavy států, které nejsou o nic větší než Česká republika, zdravé a opodstatněné sebevědomí,“ říká prezident Petr Pavel. Se kterými státníky se mu nejlépe vyjednává? Jak v lidech a institucích budovat odolnost? A kdy se seznámil s olympijským medailistou a několikanásobným mistrem světa na divoké vodě Vavřincem Hradilkem? Poslechněte si společný rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.

„Mám radost, když mohu otevřít dveře do nových světů,“ říká končící ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová. Jak vypadaly začátky festivalu před více než 20 lety? Na který koncert se letos nejvíc těšila? A jak se promění její život po Colours? Poslechněte si rozhovor.

„V neurochirurgii nemá být dobrodružství, protože dobrodružství má v sobě inherentně riziko. Takže když je operace dobrodružná, tak je riziková,“ říká známý neurochirurg Vladimír Beneš. Je v jeho oboru žádoucí kreativita? Potkal se někdy na operačním sále se svým otcem? A proč podle něj neurochirurgie dosáhla svého vrcholu v 90. letech minulého století? Poslechněte si rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.

Vědci z Úžasného divadla fyziky loni vydali knihu Úžasná fyzika u tebe doma, ještě letos chystají pokračování z prostředí chemie. Jejich hlavní doménou je ale divadlo. Proč se rozhodli popularizovat vědu právě jeho prostřednictvím? „Lidé si musí spojit to, že se něco dozvěděli, s hezkými a zábavnými vzpomínkami,“ vypráví o původní myšlence, která je k tvorbě přivedla, v rozhovoru na Colours of Ostrava.

„Neberu žádnou chybu jako ultra strašnou. Jsem na chyby zvyklý a jsou podle mě jednou z nejkrásnějších věcí, protože mě vždycky nějakým způsobem nakopnou,“ říká zpěvák Ben Cristovao. Jak prožíval největší koncert své kariéry? A musí utíkat před svými fanoušky a fanynkami? Poslechněte si rozhovor z festivalu Colours of Ostrava.

Zatímco zamilovanost sytí vše nové, kvalita partnerského vztahu se odvíjí od toho, nakolik dokážeme druhé pouštět do své každodennosti. Terapeut radí nezanevřít na záliby. „Jedna z nejúčinnějších věcí pro kvalitu vnitřního života je občas své ženě nebo svému muži říct: hele, já potřebuji odpoledne pro sebe,“ říká párový terapeut Honza Vojtko. Co znamená nuda z hlediska vztahové psychologie? A co by si partneři měli v komunikaci osvojit, aby jejich vztah zůstal živý?

Po deseti letech se vrací na divadelní prkna s představením Rande s feministou, kde hraje s Markem Adamczykem. Zároveň koncertuje s projektem Něhy25, kde propojuje svou hudbu se scénickým pohybem. „Když půjdete na Něhy, jdete na klid, na ticho, na melodie v nich a snad i na nějaké myšlenky,“ říká v rozhovoru na Colours of Ostrava ke svému poslednímu projektu zpěvačka a herečka Bára Poláková.

Deset měsíců v roce mapuje českou gastronomii, v létě se po Česku karavanem spíš jen toulá. Důraz na stravování ovšem podle foodbloggera začínají klást i festivaly. „Jsme země, kde leccos dozrává s přicházejícím létem, takže je to určitě zábavnější, voňavější a barevnější,“ těší se na letní sezónu Lukáš Hejlík. Jak přichází na tipy na dosud neobjevené podniky? A čím láká na Listování, které sehraje na festivalu Colours of Ostrava?

„Málokdo to ví. Pes je prostředník léčby, ale vždy to vychází od člověka, který canisterapeutickou službu podává,“ zdůrazňuje Libor Macháček, který připravuje psy na službu v nemocnicích či hospicech. Klíčovou vlohou psů, kteří pomáhají uzdravovat, je podle manželů usměvavost. „Je důležité, když někam přichází, aby byl čistý a miloval lidi. To znamená, že je se mnou, ale chce jít do klína i tomu druhému a aby tam s úsměvem zůstal celý den,“ vysvětluje Andrea Macháčková.

Horolezec Radek Jaroš je prvním Čechem, který vystoupil na všech 14 osmitisícovek. Jaká zkušenost ho v kariéře nejsilněji ovlivnila? A čím je zrádná cesta na Nanga Parbat? „Předtím než tam vylezl Hermann Buhl, v lavinách Nanga Parbatu zahynulo asi 36 horolezců. Je to opravdu děsivá hora, říká se jí Hora zabiják,“ připomíná Jaroš.

Divadelní, filmový i seriálový herec Robert Mikluš, který proslul rolí strážmistra Topinky, se narodil v Ostravě, odkud se později na studia přestěhoval do Brna. Jednou z jeho domovských divadelních scén byla i Husa na provázku. „Potkal jsem tam lidi, kteří formovali moje divadelní i lidské myšlení. Byla to úžasná setkání,“ vzpomíná. Jeho nejnovější rolí je Othello v Letních shakespearovských slavnostech.

„Vděčnost je docela dobrý klíč pro to si uvědomit, co v přítomnosti máme. Moji klienti říkají, že i v této situaci je vděčnost dobrá, že je koncentruje do přítomnosti,“ říká onkopsycholog Martin Pospíchal. Jak se vyrovnat s nemocí blízké osoby? Čím může být výlet do hor hojivý? A jak jde dohromady workoholismus a dovolená? Poslechněte si rozhovor.

„Písniček už mám zase jako na dvojalbum, to je prostě peklo,“ směje se zpěvačka a multiinstrumentalistka Radůza. O čem vypráví ve svém novém singlu Já tě prosím, buď tu se mnou? Jak poznala Jiřího Korna? A proč je pro ni inspirativní Britney Spears? Poslechněte si rozhovor.

Na Karlštejně Lukáš Kunst pracuje už od roku 1998, v roce 2019 se stal jeho kastelánem. Lásku k tomuto povolání získal už v dětských letech. Jaké to je, když se zavře a návštěvníci najednou zmizí? „Jako když máte nahlas televizi a najednou vypnete zvuk. Je tam najednou ticho. Ale ticho je přerušované ptáky, někdy slyšíte potok, šustí listí. Má to úplně jinou atmosféru, protože hrad začíná dýchat sám o sobě a je to cítit,“ vypráví Lukáš Kunst.

Emma Smetana a Jordan Haj jsou partneři v životě i v hudební branži, pracují spolu řadu let, vydali společné i sólové desky. Oba se shodují, že skládají výhradně milostné písničky. „Všechno, co jsem napsal, je buď pro moji ženu, nebo pro moje děti. Člověk píše takové dopisy. Takhle jsem se cítil tehdy a tehdy... Jednoho dne to po mně tady bude,“ popisuje Jordan Haj. Jak Emma Smetana vzpomíná na setkání s Richardem Müllerem a jejich společnou píseň Tahle jedna vteřina?

V počátcích závodu na 1000 mil mezi metropolemi Československa kvapila auta průměrnými rychlostmi i přes 100 kilometrů za hodinu. „Jindřich Knapp, který jel v roce 1934 na Walteru S, dosáhl průměru na trase Praha-Bratislava-Praha-Bratislava-Praha téměř 104 km/h, což je dnes nepředstavitelné, ani když jedete po dálnici,“ říká Jiří Patočka, ředitel 1000 mil československých. Jak závod probíhá v současnosti, kdy veteránské vozy nesoutěží v rychlosti, nýbrž ve spolehlivé jízdě?

Přípravy na výstavu malíře Jana Pištěka jsou v plném proudu, bude otevřena od 13. června v Královském letohrádku. Jak by vysvětlil lidem, kteří nejsou výtvarníci, co to znamená rozumět obrazům? „Snažit se rozvíjet svůj vztah, který můžete získat jenom tím, že chodíte na výstavy a obrazy na sebe necháváte působit. Je to jenom o tom otevřít se a zkusit obrazům porozumět, nechat na ně působit svoji energii,“ popisuje Jan Pištěk. K čemu je podle něj dnes umění?

Radiožurnál zavítal na návštěvu k Petru Jandovi. Co si frontman kapely Olympik myslí o své muzice po šesti dekádách na scéně? „Cítím, že už nám dochází palivo. Pořád ale ještě letíme a přistát nechceme,“ říká. Proč má v pracovně na stěně kromě kytar i svůj vlastní posmrtný odlitek? Kdo mu doma dělá druhý hlas? Řešil někdy, jak naložit se slávou? A co to je Souseďanka?

Na nerovnoprávnost žen a mužů na trhu práce doplácejí paradoxně hlavně muži. „Nemohou být aktivními otci a stávají se chodícími peněženkami, i když si to sami nevybrali. Stále u nás převažuje spousta stereotypů,“ míní autorka knihy Pay Gap: kratší konec provazu. Na jaké věkové kategorie se nejlépe směřuje kariéra? Dokáže vždy odhadnout silné a slabé stránky? O co sama zakopávala jako matka dětí? Jak se orientovat na trhu práce? Poslechněte si Blízká setkání Terezy Kostkové.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Původním povoláním je horský vůdce, tento rozhovor se ale nese v duchu výchovy hus. Janek Bednařík je totiž husopas. „Chodil jsem do práce a věděl jsem, že nejsem šťastný. A do toho vstoupily husy,“ vypráví Bednařík, který si sehnal husí vejce a následně husy vychoval. Čím si ho divoké husy získaly? Jak se člověk s hejnem sžívá?

Aleš Svoboda je stíhací pilot a také budoucí český astronaut. Vláda schválila jeho účast na letu na Mezinárodní vesmírnou stanici. Mise by se měla uskutečnit za necelé tři roky. Co specifického si s sebou do vesmíru Aleš Svoboda chce vzít? „Chtěli bychom s tím propojit sport. Hokej samozřejmě,“ směje se. „Je to symbol vítězství, loni jsme vyhráli MS, lidé k němu mají vztah. Chtěli bychom vzít puk,“ usmívá se.

„Že využíváme tržní prostředí, aby se ukázalo, co je dobré řešení, co dokážeme vyrobit efektivně, co může uspět, jsou podle mě dobré stránky kapitalismu, které stojí za to zachovat. Ale zároveň k tomu potřebujete nějaká pravidla, regule, pobídky a nějaké hodnoty,“ myslí si odborník na environmentální vzdělávání a autor popularizačních knih o ekologii Petr Daniš. Co je to decoupling? Je levnější planetu zachránit, nebo zničit? A jak velký problém představuje tzv. fast fashion?

Po absolvování Janáčkovy konzervatoře vedly jeho kroky do zahraničí. Ve studiu hry na cimbál nechtěl pokračovat ani na Slovensku, ani v Maďarsku a oslovil 80 univerzit ve Spojených státech amerických. „Naučilo mě to být produkčním se vším všudy, protože jsem musel podávat žádosti, opravdu se ptát lidí na pomoc, protože bez toho by to nebylo možné,“ popisuje cimbalista Matěj Číp cestu na Berklee College of Music. Co mu otevřelo obzory do Číny k tamní verzi cimbálu jang-čchin?

„Když myslíš jako ta figura, tak tě to promění. Mám pocit, že to zřejmě proměňuje i fyziognomii a všechno možné, co s tím souvisí. Ale důležité je myšlení persony, kterou má člověk hrát,“ myslí si Jan Vlasák. Kdo ho naučil hereckému sebevědomí? Jaké knihy nejraději načítá? A proč nikdy netoužil po kariéře v Hollywoodu? Poslechněte si rozhovor.

„Ano, když vím, že na Vltavě mám před sebou 4 km rovné vody, tak vestu na sobě nemám. Ale když něco sjíždíme, jez nebo šlajsnu, tak si vestu prostě obleču. Myslím, že to je rozumné, není to žádná ostuda,“ nabádá mistryně světa v raftingu, učitelka a průvodkyně Anna Kašparová. Jaké zvláštnosti se k raftu pojí a kdy je bezpečné se nalodit? Kam vyrazit za přírodními koryty řek do zahraničí? A proč není radno sjíždět vodu o samotě?

Připomenout prevenci, která je pro boj proti rakovině zásadní, vyrazí dobrovolníci Ligy proti rakovině se žlutými kvítky zítra znovu do ulic. Časný záchyt nádoru výrazně zvyšuje šance na vyléčení. „Spousta věcí, které nebyly před pár lety možné, už jsou. Z onkologického onemocnění, byť pokročilého, se stává chronické onemocnění,“ popisuje Michaela Fridrichová, předsedkyně Ligy proti rakovině. Nakolik zvládají Češi podchytit včas onemocnění tlustého střeva a konečníku?

„Byl to nádherný vztah nejen pracovní, ale i lidský, protože Eva byla voda, já jsem byl oheň. Mám pocit, že kdyby festival dělaly dva ohně nebo dvě vody, tak ani jedno by nebylo dobré,“ řekl Janu Pokornému v roce 2022 herec a dlouholetý ředitel MFF Karlovy Vary Jiří Bartoška. Proč se s Evou Zaoralovou rozhodli zachránit karlovarský festival? Co pro něj znamenala inscenace Jakub a jeho pán? A proč hrál radši golf než tenis? Poslechněte si vzpomínkový sestřih rozhovorů.

Už přes čtvrt století vaří legenda mezi šéfkuchaři Michal Göth, ač sám se tomu označení brání. Když před 10 lety odcházel z Brna do Čeladné, prohlásil, že povýší brynzu nad ricottu. „Vždycky, když jsem se chtěl najíst v Beskydech, cpali mi ricottu a suroviny, které vozí velkoobchody. Nikdo nepracoval s místním zbožím. Byla to pro mě výzva. Dneska na spoustě jídelních lístků vidíte hlavně regionální věci a podporu farmářů, takže myslím, že se něco podařilo,“ usmívá se.

Držitelka ocenění za audioknihu roku se dabingu věnuje už jen zřídka, její hlas ovšem provází české verze filmů s Amandou Seyfried, Anne Hathaway nebo Kate Winslet. V rozhovoru vzpomíná i na dabování Titanicu. „Myslím, že můj výkon byl takový jalový. Ale asi se to zalíbilo, díky tomu mě dávali ji dabovat dál a mohla jsem s ní stárnout, přes Mildred Pierce nebo Předčítače,“ jmenuje některé ze svých rolí Jitka Ježková, staniční hlas Radiožurnálu. Jak se připravuje na načítání?

Golfisté mění hole za flinty, nastiňuje lesník, jak se myslivost stává rozšířeným koníčkem. Strážců lesa s povolením zabíjet je v Česku na 100 tisíc, polovina z nich organizovaná v mysliveckých jednotách. „Tito lidé se po chvilce výkonu práva myslivosti úplně změnili a vnímají přírodu jinak. Začínají se starat, začínají vnímat, jestli jsou počty zvěře správně,“ přibližuje lesník Miloš Pochobradský. Jak se dívá na odnášení dříví z lesa a pytlačení? Jak se myslivost proměnila?

Vše začalo v roce 2002, kdy Jan Tomek dostal k narozeninám model parního strojku. Postupně se stal majitelem strojů, které se mu již svou velikostí nevejdou na zahradu. „Je mi potěšením, že jste se přijeli podívat a na chvíli se ponořit do 19. století, kdy parní stroje hýbaly světem,“ vítá hosty nadšený sběratel. „Dovolím si poprosit, kdyby nějaký posluchač o parním stroji věděl, rád ho získám, restauruju a bude těšit všechny, kteří se přijdou podívat,“ vyzývá Jan Tomek.

Zlomovým okamžikem v životě polárního průzkumníka Václava Pištory bylo uštknutí zmijí. Dal si závazek, že jeho pobyt na světě bude společensky prospěšný a upnul se k heslu To live, not exist. „Okamžitě jsem si to převedl na to, že bych měl pomáhat. Pomáhat lidem, dětem ve školách, povzbudit je v začátcích života, ukázat možnosti, jak se může život odvíjet dál,“ líčí cestovatel, co jej ponouklo sdílet s dětmi zkušenosti různých komunit světa. Co jim říká o mizejícím životě?

Ačkoli na Voskovce a Wericha, kteří z Československa vycestovali v roce 1939, ve Spojených státech nikdo nečekal, postupem času se uchytili krátkými rozhlasovými pořady. Nakolik zkreslený byl jejich americký pohled na válečnou Evropu? „Byla válka a bylo strašně těžké rozhodnout, co je a co není správné,“ přemítá nad zaoceánským ostřelováním Vlasty Buriana badatel Filip Šír. Co v archivech o působení divadelního dua V+W v Americe vypátral? A proč pro ně byl návrat obtížný?

Ptačí zpěv po ránu podle jedné z teorií vyjadřuje radost z přežití nebezpečí noci. Pro druhy, jejichž životním prostorem se stala města, se mění zdroje nebezpečí i čas a způsob, jakým o sobě dávají vědět. „Ten samý druh ptáka, který žije ve městě, může třeba zpívat výš, aby lépe pronikl nízkofrekvenčním šumem, který je ve městě všudypřítomný,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. Jak ošetřit skleněné plochy, aby pro ptactvo nebyly nebezpečné?

„Mají hodně společných prvků. Často to bývá pocit viny, pocity selhání i nedostatek energie,“ říká o rodičích tzv. skleněných dětí rodinná koučka a zakladatelka organizace Srdcem Robinson Tereza Robinson. Proč a jak vznikl její projekt Skleněné děti? Čím pomáhá lidem, kteří přišli o svoje dítě? A jak mluvit o bolesti, tichu a naději tak, aby to ostatní chtěli poslouchat?