Podcasts about najde

Mainstream, který ztratil probruselsky servilního Fialu si za něj bude hledat adekvátní náhradu. Najde ji v Babišovi? To by byl gól! 29.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Nenapodobitelná herečka se svérázným smíchem a ikonickým účesem tvořila 16 let oblíbený tandem s Miloslavem Šimkem. Už řadu let je pravidelným hostem v rozhlasové Humoriádě. Jak se chystá na Vánoce?

Filigránská zakázka obnovy relikviáře svatého Maura mu získala pověst legendy mezi restaurátory a přispěla k ocenění za celoživotní přínos v oblasti péče o kulturní dědictví. Přesto je k tomu, jak pečujeme o své památky, kritický, pokud má být jediným kritériem cena. Hostem Hovorů je akademický sochař a restaurátor Andrej Šumbera.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dlouho jsme se odhodlávaly, jestli se do toho pouštět znovu! Ale když vy to tak milujete

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

„Krahujci mě fascinují. Jsou malí tělem, ale srdcem lvi,“ říká Tomáš Kunca z Klubu sokolníků Českomoravské myslivecké jednoty, kterého doprovází krahujčí samice Ennie. Klub sokolníků byl založen v roce 1967 a v České republice má v současnosti asi 600 členů.

Kondice českého zdravotnictví. Jeden ze sporných bodů, o které se utkávají politické strany v aktuální předvolební kampani. Skrývá se za slogany politiků účinný recept na dlouhé čekací lhůty u specialistů nebo na nedostatek praktiků či pediatrů? A především: Najde budoucí vláda odvahu řešit financování zdravotního systému, který stále více zatěžuje stárnutí české populace?Host: Martin Čaban - komentátor Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Piše Silvija Žnidar, bereta Eva Longyka Marušič in Jure Franko. Ko dobimo v roke knjigo z naslovom Država, bi morda najprej pomislili na Platonovo filozofsko delo, ki v dialoško-filozofski globini raziskuje možnosti idealne države. A takšen je tudi naslov najnovejše pesniške zbirke gledališčnika, pesnika in ustvarjalca Jana Krmelja, ki pa se v temelju ukvarja z negativnimi vidiki represivnih oblik oblasti, pri čemer dobijo pesniki oziroma ustvarjalci pozitivnejšo vlogo, sploh v potencialih upora proti otopelosti, nadvladi materialistične potrošnje in »iztrošnje«, v boju proti terorju nadzornega kapitalizma in poplavi informacij. Njegovo delo se morda neposredno ne nanaša zgolj na »organizirano politično skupnost, ki ima na prostorsko omejenem ozemlju suvereno oblast«, v našem konkretnem primeru na Slovenijo, zagotovo pa usmerja svoje puščice tudi v to specifično strukturo. Na splošno gledano so v zbirki Država vzete pod drobnogled in kritizirane vse konstrukcije tako ali drugače organiziranih rigidnih in zatiralskih formacij na globalni ali lokalni ravni, v mikro ali makro perspektivi. Formalno je zbirka členjena na pet delov s pomenljivimi naslovi, z uvodno pesmijo Duma 2022, ki je hkrati dialog s Šalamunom in tudi napoved osnovnih topik in motivov v celotnem delu. Hitro seveda ugotovimo, da deli tematsko niso strogo ločeni med sabo, poetične misli in refleksije se fluidno pretakajo skozi vse razdelke. V prvem, imenovanem Otroci kapitalizma, ki ga lahko beremo kot jedko-pikri preobrat imena glasbene skupine Otroci socializma, prevladuje razgaljanje fragmentov in podob iz otroštva, zaradi česar je to tudi pesnikova do sedaj najbolj intimna zbirka. Otroštvo se v Državi večkrat kaže dvoumno, bodisi kot nekakšna utopija nasproti formam strukturnih pritiskov in dušečim normam odraslosti bodisi kot prvi, ranljivi vir poznejših travm. Travme in bolečine izvirajo pogosto iz periferije, kjer je pesniški subjekt odraščal in se soočal z omejenostjo malih krajev, z vsakodnevnim nasiljem in brezperspektivnostjo, depresijo tamkajšnjih prebivalcev in delavcev. Upodobitve teh družbenih skupin in posameznikov so mestoma sicer rahlo distancirane, pristranske, skiciran je predvsem negativni, skorajda odvraten vidik teh ljudi: »ogabni, pijani moški / jočejo v polsvetlobi«. Te pesmi so najbolje uspele tam, kjer kažejo tudi razumevanje brezizhodne situacije. Teksti prvega dela so tudi najbolj narativno orientirani, verzi se razpirajo v širino, kar je očitna razlika od prejšnjih dveh zbirk, ki sta »prisegali« na jedrnatost, krčevitost izraza. Poglavje oziroma cikel z naslovom Država se v svoji sredici najbolj zagrize v kritiko makro in mikro izkoriščevalskih sistemov, kapitalistično in tehnofevdalistično kolonizacijo in degradacijo subjekta, česar se loteva iz različnih gledišč, pri čemer je znova pomemben motiv otroštva, v že zgoraj omenjenem smislu. Preostanek zbirke skuša iskati potencialne izhode, olajšanje in rešitev v ljubezni, skupnosti, odprtosti in umetnosti, kljub vsemu pa je še vselej na delu tesnoba, negotovost vase, ontološka dekreacija sebstva in sveta, pesnik si ne dela utvar popolne subverzije oziroma transformacije. Zadnji del knjige, Vesele pesmi, je intertekstualna predelava že omenjenih problematik in refleksij, kar se zdi nekoliko odveč, kot da bi bilo nekaj napaberkovano v končni etapi sestavljanja dela, kar pa bi bilo morda lahko izhodišče za neko drugo zbirko. Kritiško oko bo v zbirki Država zaznalo tudi določene šibkosti, ki se tičejo formalnih prijemov, potez in vsebinskih vprašljivosti. Kot že omenjeno, Krmelj v zbirki vpeljuje daljše pesmi, ki so zelo pripovedne, občasno celo preveč, zaradi česar lahko delujejo suhoparno, brez pesniškega naboja in močnega ritma. Seveda bi bil takšen postopek lahko popolnoma legitimen, če bi bil naostren recimo s kristofovsko ali jelinekovsko pikrostjo, suhim humorjem, takšnim ali drugačnim suspenzom ipd.: »Morda lahko izbriše / izključenost iz pozicij moči, / vraščeno manjvrednost, morda / lahko vsak glas najde mesto zase / v prihodnosti. // Morda tudi ne: morda ostanemo ujeti / v ponavljanje te nemoči, občutka, / da nas ni, da smo svobodni / le v obsesijah in nasilju, / v ranah, ki jih dedujemo.« Nekateri verzi tukaj delujejo preveč razlagalno in interpretativno, premalo je prepuščeno govorici, implicitnemu ustroju same pesmi. Spet v drugih pesmih, ki so bolj strnjene v izrazu in operirajo tudi na ravni prispodobičnosti, metaforičnosti in figuralike, ki je je v tokratni zbirki nekoliko manj, neredko naletimo na rime, ki pa se včasih zdijo uvedene ad hoc, uporabljene za potrebe zvočnega ujemanja in besedne igre, pri čemer pa utrpi pomen, saj verzi pomensko izzvenijo v prazno ali pa se zdijo prisiljeni. Kot je bilo ugotovljeno že v nekaterih kritikah prejšnje zbirke, pesnik uvaja filozofsko, ontološko obarvane sentence, ki pa v svoji rahlosti, površinskosti pogosto ne padejo na plodno podlago. Najde se tudi kakšna pesem, ki preprosto trpa vase preveč motivno in refleksivno različnih vsebin, pri čemer so prestopi včasih premočni, suspenz med različnimi deli ni konsistentno elaboriran, ali pa končen »nauk« deluje naključno, prazno. Tem opazkam navkljub pa nikakor nočem trditi, da gre za »zgrešeno« ali slabo delo. Nasprotno, Krmeljeva zbirka Država je polna različnih obetov, tako jezikovnih kot sporočilnih, še posebej dragocene so strjene poeme, kjer se pesnikova imaginacija najbolj sprosti. Krmelj prodorno detektira nevralgične točke kaotičnega kronotopa, v katerem se nahaja, pri čemer ne ponuja enostavnih rešitev, temveč manifestira dvoumnosti in bivanjsko tesnobo, sopostavlja drobne emanacije možnih utopij, ki se vežejo na skupnost, ustvarjalnost, ljubezen in otroško »nedolžnost«, temu pa postavlja nasproti prihodnost dušeče antiutopije, ki se zarisuje že v sedanjosti. Tudi njegova pisava se vse bolj osvobaja tujih vplivov, z Državo dokazuje, da prihaja na območje svoje govorice. Konec koncev, intrigantno branje za marsikaterega bralca. Zaključimo to recenzijo s Krmeljevimi jedrnatimi, neposrednimi in za kanec upajočimi verzi: »Ljubezen je skrb, in ne boj / ali krhka spojina zavisti in želje. // Obstaja država, / v kateri preživijo / vse moje identitete.«

Buchty ve studiu tentokrát přivítaly kolegy Pavla Šebestu a Karolínu Faberovou, kteří mají na Radiu Wave nový podcast Psycho, který z hlediska nauky o duši rozebírá různé popkulturní fenomény. Dohromady se bavili například o tom, zda mají psychologové nutně také psychické trable nebo je to blbina a proč lidé fandí lidem jako Luigi Mangione.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Buchty ve studiu tentokrát přivítaly kolegy Pavla Šebestu a Karolínu Faberovou, kteří mají na Radiu Wave nový podcast Psycho, který z hlediska nauky o duši rozebírá různé popkulturní fenomény. Dohromady se bavili například o tom, zda mají psychologové nutně také psychické trable nebo je to blbina a proč lidé fandí lidem jako Luigi Mangione.

O tohle téma jste si hodně psali. Zrovna před pár dny oslavil současný 14. Dalajláma své 90.narozeniny a nechal se slyšet, že se po jeho smrti bude vybírat jeho nástupce a tradice bude pokračovat. Jenže do toho chce samozřejmě zasahovat Čína. Proč vlastně? A kam se schoval Dalajláma, když Číňani v Tibetu bořili kláštery?

Najdeš nás na sítích: Web: cirkevkolin.cz Facebook: facebook.com/cirkevkolin/ Instagram: instagram.com/cirkevkolin/

Najdeš nás na sítích: Web: cirkevkolin.cz Facebook: facebook.com/cirkevkolin/ Instagram: instagram.com/cirkevkolin/

Do dalšího dílu podcastu Svět je CooL přijala pozvání Michaela Hrdá, alias Misketravels. Míša je cestovatelka, lektorka angličtiny, koučka, zakladatelka neziskovky Láska k přírodě a nyní už i spisovatelka.Její nová kniha se jmenuje Průsery na cestách a jak je přežít. A já jsem si ji pozvala, aby nám o svých průserech něco řekla. Nakonec si ale víc než o cestování jako takovém povídáme o tom, co nám cestování přináší, co nás učí i jak nám může pomoct najít svou životní cestu. Míša s námi sdílí ty nejděsivější momenty, co na cestách zažila, i to, co jí takové situace přinesly. Bavíme se taky o procesu psaní a vydání první knihy. Míša, mimo jiné, taky jako první na světě prošla Pamir trail v Tádžikistánu, takže jsem se nemohla nezeptat na toto obrovské dobrodružství. Na závěr se také bavím o Japonsku, ze kterého jsme se obě nedávno vrátily a sdílíme své dojmy z první návštěvy této země. Odkazy zmíněné v epizoděMisketravels.cz - Míšy webSleduj Míšu na Instagramu Sleduj Míšu na Facebooku Kniha Průsery na cestách a jak je přežít. BWT BooksRené Nekuda - tvůrčí psaníSvět je CooL podcast - Rozhovor s Lucií o Working Holiday v JaponskuPamir Trail TádžikistánPokud se ti podcast líbí, můžeš mi koupit kafe a podpořit tak moji tvorbu --> https://ko-fi.com/svetjecool

K létu patří promítání filmů pod širou oblohou. Českobudějovické letní kino Háječek zahajuje sezónu v pátek 6. června, a to oslavou města. Provozovatelé se totiž připojí k festivalu Soutok, který je součástí projektu Evropské hlavní město kultury.Všechny díly podcastu Kavárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to úžasná vlastnost, být trochu praštěný,“ říká zpěvák, kytarista, skladatel, textař, muž, po kterém je pojmenována planetka, Vladimír Mišík. Jak obvykle před koncerty ladil formu? Co si odnesl z hodin zpěvu? Najde se v jeho životě něco, čeho by byl rád ušetřen? A dostává se mu vedle odborných cen uznání i doma, od jeho nejbližších?Všechny díly podcastu Stříbrný vítr můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

In this episode, you'll hear five songs with a heavier feel. The songs are "I Am All" by Thanateros, "O tobě (i o mně)" by Kurtizány z 25. Avenue, "Najdeš mě tam" by Prouza, "Let Me Bleed" by The Casket Girls, and "The Light" by Brotherhood.

Preden je Brent Stirton pri zgodnjih dvajsetih začel s fotoreporterskim delom, je nosil vojaško uniformo. Južnoafričan, ki živi v Združenih državah, je obiskal krepko čez polovico držav sveta. Objavlja v največjih svetovnih medijih. Tudi za National Geographic, New York Times, Le Figaro, Der Spiegel. Prejel je več prestižnih nagrad World Press Photo. Svoje delo jemlje kot poslanstvo in z vso resnostjo. Poroča o tistih zgodbah, ki po njegovem mnenju niso deležne dovoljšnje pozornosti. S fotografijami skuša ganiti ljudi, da bi se bolje informirali. Sodeč po odzivih, mu uspeva.Zapiski: Brentova fotografija mrtve gorile Uradna spletna stran Brent Stirton na Instagramu Zgodbe: Svetovno uveljavljeni fotografi na pobudo Slovencev znanje prenašajo v Boliviji Zgodbe: Vse fotografira z enakim spoštovanjem in ljubeznijo kakor soproga med prebolevanjem raka

Z rdečim trakom okrog vratu je mali vranček čepel v nebeški božični delavnici in čakal ... Bil je namreč božično darilo. Pripoveduje: Helena Peršuh. Napisala: Isabel Abedi. Prevedla: Jana Osojnik. Posneto v studiih Radia Slovenija 2006.

Jak často mluvíme s partnerem doopravdy otevřeně? A co to vlastně znamená?

Nejnovější gastronomické trendy prý Zdeňka Pohlreicha už neznervózňují. „Už mám věk na to, abych měl představu o tom, co chci,“ ujišťuje známý šéfkuchař. V čem se zrychluje doba a způsob vaření? Jaké pomocníky bychom si měli pořídit do kuchyně? Určuje obsah špajzu, co budeme vařit? Najde se v něm vždycky něco? Bojí se ještě restauratéři, že k nim přijde? Hlásí se do jeho pořadu a je pořád tak přísný?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejnovější gastronomické trendy prý Zdeňka Pohlreicha už neznervózňují. „Už mám věk na to, abych měl představu o tom, co chci,“ ujišťuje známý šéfkuchař. V čem se zrychluje doba a způsob vaření? Jaké pomocníky bychom si měli pořídit do kuchyně? Určuje obsah špajzu, co budeme vařit? Najde se v něm vždycky něco? Bojí se ještě restauratéři, že k nim přijde? Hlásí se do jeho pořadu a je pořád tak přísný?

Komunistická Státní tajná bezpečnost byla obávaná, všemocná a stala se symbolem zrůdnosti celého režimu s komunisty v čele. StB nechránila občany, ale totalitní režim proti vlastním lidem. Kdo vlastně byl estébák nebo jejich spolupracovník, společnost zajímalo hned po listopadu 1989.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Najde ga v sebi. Pripoveduje: Branko Jordan. Napisala: Romana Ercegovič. Posneto v studiih Radia Slovenija 2006.

Jak může prezident Pavel zasáhnout do vyjednávání o budoucí podobě vlády? Najde vítěz rakouských voleb, strana Svobodných, koaličního partnera? Pokud ano, za jakých podmínek? Daří se Izraeli rozložit teroristickou organizaci Hizballáh a ohrozit její bojeschopnost?

Jak může prezident Pavel zasáhnout do vyjednávání o budoucí podobě vlády? Najde vítěz rakouských voleb, strana Svobodných, koaličního partnera? Pokud ano, za jakých podmínek? Daří se Izraeli rozložit teroristickou organizaci Hizballáh a ohrozit její bojeschopnost?

Island zná ve všech ročních obdobích, včetně zimy. Tu má fotograf Petr Hricko nejradši přesto, nebo právě proto, že je v krajině nejméně světla. Nemůže se přestat na ostrov vracet, fotil hory, farmáře, ale i lodě a armádní letectvo. V mínusových zimních teplotách dokonce surfoval.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když původní jihoameričtí mravenci dostávali cukr s přídavkem kofeinu, byli úspěšnější v cestě za odměnou. Víc než ti, kterým podobný „doping“ chyběl. Dokázali najít přímější a tedy i rychlejší cestu k vytoužené potravě.