Podcasts about masakr

Písal sa 18. jún 1945 a na železničnej stanici v Přerove sa stretli dva vlaky. V jednom cestovali vojaci z 1. československého armádneho zboru, ktorí sa vracali na Slovensko z vojenskej prehliadky na Staromestskom námestí v Prahe. V druhom cestovali karpatskí Nemci, ktorí sa vracali späť do rodných obci na Slovensko zo severozápadných Čiech, kam boli ešte v predchádzajúcom roku evakuovaní pred blížiacim sa frontom. Len čo veliaci dôstojníci začuli z vedľajšieho vlaku nemčinu, začali karpatských Nemcov legitimovať, vyvliekať z vagónov a hnať ich za mesto na návršie, ktoré miestni nazývajú Švédske šance. Tam sa následne v noci na 19. júna odohral masaker 265 ľudí. Mená všetkých členov 20-členného vraždiaceho komanda dodnes nepoznáme, s istotou vieme pomenovať len hlavných strojcov přerovského masakru, všetci vyviazli len s miernym, či vzhľadom na rozsah tohto zločinu s prakticky zanedbateľným trestom. Přerovský masaker však nebol ojedinelý prípad, podobných zločinov sa pri divokom vysídľovaní Nemcov po druhej svetovej vojne odohralo niekoľko. Čo do počtu obetí bolo zrejme najrozsiahlejšie vraždenie v Postoloprtech na Žatecku, kde v masových hroboch exhumovali 763 obetí. Zločin, ktorý sa odohral na Švédskych šanciach však osobitne zaráža brutalitou, keď veľkú väčšinu zabitých tvorili ženy a deti. A ako vyplýva z doteraz preskúmaných záznamov, nikto z hlavných páchateľov neprejavil ani neskôr žiadnu ľútosť nad vykonaným činom. Dnes je táto udalosť historikmi už pomerne podrobne spracovaná. Jedným z nich je aj Pavel Kreisinger z Filozofickej fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, nedávno publikoval štúdiu v knižnej podobe s názvom Masakr na Švédskych šancích v souvislostech, ktorú vydalo Vydavatelství Univerzity Palackého. V podcaste Dejiny si približujeme nielen okolnosti zločinu, ale aj jeho (ne)potrestania. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Tenkrát 13. listopadu 2015 zažila Paříž největší zabíjení od druhé světové války. Dodnes, po deseti letech, je ta událost, kdy zemřelo 130 osob, vnímána jako národní tragédie, která všechny poznamenala. Včera si ji připomněla celá Francie.

Tenkrát 13. listopadu 2015 zažila Paříž největší zabíjení od druhé světové války. Dodnes, po deseti letech, je ta událost, kdy zemřelo 130 osob, vnímána jako národní tragédie, která všechny poznamenala. Včera si ji připomněla celá Francie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Guverner Zapadne Australije ispričao se zbog uloge svog prethodnika u nasilnom napadu koji je prije gotovo 200 godina država počinila nad muškarcima, ženama i djecom naroda Noongar, poznatom kao masakr u Pinjarri. Potomci naroda Bindjareb Noongar primili su dugo očekivanu ispriku, nazvavši je značajnim korakom prema pomirenju.

Volební výsledky nerozhodnou jen o složení příští Sněmovny a podobě vlády, ale také o rošádách ve stranických centrálách. Tato souvislost bude mnohem jednoznačnější než u vlivu paracetamolu na autismus. Pravda, Donald Trump se po prohře v roce 2020 v čele republikánů udržel, ba dokonce stranu zcela ovládl. Jenže cena byla vysoká: Pochroumání demokracie výroky o ukradených volbách, útoky na justici, nezávislost univerzit a svobodu slova.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z váhy putují jablka do drtičky. „Potom, co se jablka nadrtí, je připravíme do formy, do plátna, a putují do lisu, kde na ně tlačíme silou až přibližně deset tun, máme tím poměrně slušnou výtěžnost.“

Které otázky zůstávají nezodpovězené v bitcoinové kauze ministerstva spravedlnosti? Je možné po dnešním rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podepsat s Korejci smlouvu na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech? Proč došlo v květnu 1945 k masakru skoro osmi set německých obyvatel Postoloprt na severu Čech?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V červnu 1945 zastavily v Přerově dva vlaky. Jeden vezl vojáky československé armády, druhý karpatské Němce ze Slovenska. Náhodné setkání vyústilo v jeden z nejtragičtějších poválečných masakrů německého civilního obyvatelstva. Nejen o něm uslyšíte v bonusovém dílu Hlasů paměti s Lucií Korcovu a Adamem Drdou.

Investiční podcast Money Penny přináší rozhovor s Petrem Králem, donedávna šéfem měnové sekce České národní banky, a Dominikem Stroukalem, jenž vyučuje na Metropolitní univerzitě v Praze. Martin a Matouš se s oběma ekonomy bavili o tom, jak a jestli vůbec by měly centrální banky investovat devizové rezervy. Dotkli se také budoucnosti peněz.Celý podcast najdete na platformách Herohero nebo Gazetisto.

Investiční podcast Money Penny přináší rozhovor s Petrem Králem, donedávna šéfem měnové sekce České národní banky, a Dominikem Stroukalem, jenž vyučuje na Metropolitní univerzitě v Praze. Martin a Matouš se s oběma ekonomy bavili o tom, jak a jestli vůbec by měly centrální banky investovat devizové rezervy. Dotkli se také budoucnosti peněz. Celý podcast najdete na platformách Herohero nebo Gazetisto.

„Strašlivé vraždy a trýznění lidí.“ „Masakr na lidech. Pomsta.“ „Dodnes si vyčítám, že jsem se jich nezastal.“ Tak vzpomínají pamětníci na konec druhé světové války a poválečnou mstu Čechů vůči Němcům. Postoloprty a Ústí nad Labem mají jednu společnou věc. Krátce po osvobození v roce 1945 tady došlo k masakrům německého, převážně civilního obyvatelstva. Za většinu těchto zločinů nebyli pachatelé nikdy potrestáni.

Připomínat významné události našich dějin je nesmírně důležité, myslí si spisovatel Jiří Padevět. Historie Československa je pro něj nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Zanedlouho vyjde jeho kniha s názvem Postoloprty – Příběh vražd, které nikdo nenařídil, nikdo nespáchal a nikdo nevyšetřil. Vypráví o masakru sudetských Němců v červnu roku 1945, který, co do obětí, překonal až válečný zločin ve Srebrenici během války v bývalé Jugoslávii.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tenhle díl podcastu Generačního konfliktu nemůže být o ničem jiném než o Velikonocích, konkrétně o pomlázce. Veronika z generace Z dostala loni za svou nechuť k pomlázce slušně naloženo, a tak si pozvala na pomoc data. A ta šokovala i boomera Petra. Analytička Lucie Režná z agentury NMS Market Research vypracovala průzkum, podle kterého nemá pomlázku rádo osmdesát procent českých žen. A co je nejhorší – pětina z nich si z podstoupení tého tradice odnáší šrámy a modřiny. Statisíce zmlácených žen, to je už opravdu k zamyšlení. Minimálně o tom, zda se někteří čeští muži nechovají jako pitomci. Kde končí slavení tradice a kde začíná její zneužívání? Jak se k pomlázce staví různé generace? A co z toho všeho vyvodit? To všechno rozebíráme ve svátečním, leč štěpném vydání Generačního konfliktu!

Pět životů brutálně ukončených v odlehlém statku uprostřed divoké přírody. Samota Doyscherhof, kdysi poklidné místo, se v roce 1926 stala dějištěm jednoho z nejděsivějších masakrů v československé historii.

Můžeme odmítat Green Deal? Bydlení jako čistě pirátské téma? Co bude chtít „rudá Sahra“ za účast ve vládě. Masakr mániček před 55 lety. Kýč a politika. Musk má potíže v Brazílii Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V prvých zářijových týdnech před pětapadesáti roky se – aspoň v Praze – zvolna začaly vracet stovky a stovky mladých mužů z nezákonného držení pod zámkem ruzyňské věznice. Nelze tomu říkat vazba, neboť o nic takového nešlo, nerozhodl o ní soud na návrh prokurátora.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Smutná fakta a těžké emoce. Masakr v beslanské škole na začátku září 2004 je pro Josefa Pazderku traumatickou zkušeností. Do Čečenska jezdil jako humanitární pracovník, pak se do tohoto města několikrát vrátil a v letech 2008 až 2009 tam i natáčel s přeživšími. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! potom spolu s Ondřejem Soukupem dávají tipy na dokumenty a audiovizuální zpracování této události, které ji alespoň trochu pomáhají odžít a pochopit širší obraz tehdejší doby.

Zcela bez pozornosti médií se před pár lety udál významný archeologický nález. Nedaleko od Prahy, v bývalém středověkém hradišti Budeč - mimochodem přechodném domově svatého Václava - byl odkryt hromadný hrob. Kosti více než šedesáti statných mužů vykazující známky násilí nasvědčují, že na tomto místě došlo ke katastrofě. Jaký příběh stojí za touto tragickou událostí? Má masakr na svědomí kníže Boleslav, který se během své cesty za mocí nebál jít přes mrtvoly? A co nám o středověkém násilí může prozradit vizuální a literární tvorba? To je téma pro archeologa Jiřího Macháčka, kunsthistorika Ivana Folettiho a jejich hosta Ivo Štefana, archeologa a odborníka na raně středověké dějiny Čech a Velké Moravy, který přijal pozvání do 43. dílu podcastu Středověk (jinak) trvá.Vyrobilo Centrum raně středověkých studií při Semináři dějin umění Masarykovy univerzity.S finanční podporou Ministerstva pro vzdělávání, vědu, kulturu a sport Arménské republiky, Ambasády arménské republiky v Praze a Aukčního domu Zezula,Scénář: Ivan Foletti a Jiří MacháčekZvukový záznam: Katarína KravčíkováZvuková postprodukce: Jakub KrausZnělka: Jakub KrausPoděkování Janě Černocké za přípravu textů a jejich korekturu. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Nakon gotove turneje i QnA epizode, nažalost se moramo vratiti i ovom slučaju. Kako su Eric i Dylan prošli kroz svoju školu te kako su utjecali na Ameriku i svijet u ovih 25 godina od masakra, poslušajte u novoj epizodi. Podržite nas donacijom: https://www.buymeacoffee.com/mjestozlocina Podržite nas na Patreonu i otključajte ekskluzivni sadržaj: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.patreon.com/mjestozlocina⁠⁠⁠ Pratite nas na Instagramu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/mjestozlocinapodcast⁠ Pridružite nam se na Discordu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/2NU9cprjMd⁠

Točno na 25. godišnjicu jednog od najpoznatijih masakara u američkoj povijesti donosimo vam priču iz dva dijela. U prvom se fokusiramo na dinamiku antagonista- jesu li bili luzeri koji su se išli osvetit? Ili su bili luzeri koji su samo htjeli počinit masovno ubojstvo? Spoiler- ovo drugo. Počastite nas kavom: https://www.buymeacoffee.com/mjestozlocina Podržite nas na Patreonu i otključajte ekskluzivni sadržaj: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.patreon.com/mjestozlocina⁠⁠⁠ Pratite nas na Instagramu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/mjestozlocinapodcast⁠ Pridružite nam se na Discordu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/2NU9cprjMd⁠

Mořský krokodýl je jedno z nejnebezpečnějších zvířat na planetě. Je to největší žijící plaz, může vážit přes tunu a dorůstat až sedmi metrů. Na něco takového rozhodně nechcete v bažinách narazit. Určitě ne, když ustupujete z bitvy a krvácíte do kalných vod rozlehlého močálu… Jediné, co by mohlo být ještě horší, je, že nenarazíte na jednu tuhle bestii, ale na stovky a stovky takových bestií.

SLEDUJ BONUSOVÝ OBSAH ZDE: ⁠https://herohero.co/eduardbirke⁠  Můžeš mě podpořit a KOUPIT MI KAFE:⁠https://ko-fi.com/eduardbirke

Podcastová revue časopisu Headliner je zpátky s šestadvacátým vydáním. Tentokrát vás čeká speciální živák, který jsme natočili 14.3. na půdě Malostranské Besedy, kde jsme slavili desáté narozeniny magazínu.  Na začátku Dany s Honzou připomenou, co všechno se na oslavách narozenin Headlineru událo. A pro ty, co nebyli, odhalí tajemství kapely The 1993, za níž se skrývalo speciální akustické vystoupení Ewy Farne.  Po úvodu se přepneme na půdu, kde osádku NOTY VOLE posílil stvořitel Hudebních masakrů a otec zakladatel našeho magazínu Jarda Konáš. Téma povídání tedy bylo jasné – deset let hudebního časopisu Headliner. V občas nekontrolovatelném toku vzpomínek, který se hrdině snažil udržet v otěžích wlado, dojde na vzestupy i pády naší redakce, jakož i na pomluvy a pochvaly kapel, manažerů a dalších hudebních bytostí.  Vzhledem k povaze povídání se tentokrát budete muset obejít bez tipů a trendů, ale nebojte. Ušní červík na samém konci podcastu už hlodá a je připraven se zakousnout. Děkujeme všem co přišli a těšíme se na další živáky!

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Masoví vrazi jsou mnohem víc než dílem individuální patologie dílem nemoci společnosti, říká behaviorální patolog a psychoterapeut Andrej Drbohlav. Odkazem na statistiky odrážející meziroční nárůst počtu případů masové střelby a masových útoků v USA i okolních zemích ČR, nechce strašit, ale upozornit, že vstupujeme do nové kapitoly společenského vývoje, ve které bychom měli kolektivní neduh reflektovat a začít se věnovat jeho symptomům. Záměrně přitom používá plurál, protože očekávání, že protektivním a preventivním nástrojem před dalšími podobnými činy, jakým byla prosincová střelba na filozofické fakultě, se stane systém nebo stát, jsou velmi mylná, a upínání se k nim přinese jen zklamání a naštvanost. Alarmujícím faktem je, že více než 80 % pachatelů tohoto typu se krátce před svým činem někomu svěří, buďto s tím, že něco nezvládají a mají toho dost, anebo detailně popíší, že chtějí něco provést. Varovné signály ale zanikají v množství násilného obsahu ve veřejném prostoru, které se stalo základním stavebním kamenem liknavosti, necitlivosti vůči zlu, ale také strachu a úzkostí, a to nejen u dospělých. Téměř každé dítě ještě před svým 12. rokem vidí 10 000 individuálních vražd ve zprávách, animovaných pohádkách, filmech, videohrách a dalším audiovizuálním obsahu. Vizibilita a viralita zla je velmi rychlá a jednoznačně vytváří možnou půdu pro copycat effect neboli fenomén nápodoby. Pokud se stejně jako já ptáte, jak čelit bolestem doby, překonat generační propast, z čeho se poučit nebo na jaké informace bychom se měli zaměřit, odpovědi najdete v rozhovoru.

Jsou témata v naší historii, která se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří také události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů. Události, které dobovou optikou můžeme zařadit mezi genocidu, pak souvisejí s tím, že Češi nebyli (a nejsou) jen oněmi holubičími povahami, jak se často říká. Mezi zavražděnými byli totiž častokrát zcela nevinní lidé, děti, mládež, staří či nemocní lidé, žádní typičtí nacističtí pohlaváři.

Jsou témata v naší historii, která se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří také události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů. Události, které dobovou optikou můžeme zařadit mezi genocidu, pak souvisejí s tím, že Češi nebyli (a nejsou) jen oněmi holubičími povahami, jak se často říká. Mezi zavražděnými byli totiž častokrát zcela nevinní lidé, děti, mládež, staří či nemocní lidé, žádní typičtí nacističtí pohlaváři.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Masakr Židů, který rozpoutali teroristé z Hamásu, je největší od konce druhé světové války. Redaktor zahraniční rubriky Novinky.cz Alex Švamberk probíral s bezpečnostním analytikem a bývalým poradcem ministra obrany Milanem Mikuleckým, jak mohou probíhat pozemní boje v Gaze, jak může Izraeli pomoci Česká republika a co vede Evropskou unii k tomu, že posílá další peníze Hamásu. Dotkli se i toho, zda vůbec existuje nějaká šance na mír mezi Palestinci a Izraelci.

Plná verze podcastu a bonusový obsah Plnou verzi podcastu si můžete poslechnout na Forendors.cz (bývalá platforma Pickey - přejmenovali nám to :) nebo Patreon.com. Makej vole! na Forendors forendors.cz/trailrun.cz 149 Kč měsíčně (přístup ke všem epizodám), nebo 99 Kč za epizodu. Výše uvedeným příspěvkem mi pomůžete s provozem podcastu Makej vole! a dostanete za to mimo jiné přístup ke všem bonusovým epizodám podcastu MAKEJ VOLE! Pro vás drobný, pro mě velká pomoc a motivace. Děkuju :) O čem je tahle epizoda? Tor des Géants je legenda. Masakr mezi horskými ultra závody. Trasa je dlouhá nějakých 330 kilometrů s převýšením kolem 30 tisíc výškových metrů. A kdo jiný by měl tuhle magořinu jít než Tom Štverák! Tenhle borec má za sebou spoustu ultra magořin, jako jsou třeba stomílovky UTMB nebo Ronda del Cims. Absolvoval taky double Everesting (na Radhošti na jeden zátah nastoupal výškové metry, které se rovnají dvoum Everestům) nebo v době covidu oběhl Vsetínský okres (208 km). Nic tak dlouhýho, jako je Tor ale zatím nešel a podle toho, co mi v téhle epizodě povyprávěl, si tam prošel peklem. A jak by řekl klasik: „Když právě procházíš peklem, tak hlavně nezastavuj!“ A to přesně Tom udělal :) Přeju vám příjemný poslech a omluvte horší kvalitu. Poprvé jsme natáčeli na dálku a trochu jsme se prali s internetovým připojením. Kompletní info o trase Průběh závodu Občerstvování při závodě Spánek Výbava Jak si Tom zlomil klíční kost :)

strašnickej masakr únavy

Komentiramo katastrofu u Adani u trenutno stanje našeg kluba. 0:00:00 Adana 0:47:00 Ocjene 0:49:22 Pitanja 1:12:30 Istra

W dzisiejszym odcinku: - Czy Powstanie Warszawskie było błędem polskiego dowództwa? - Krwawa jatka, masakra ludności: czy możemy tak określić Powstanie Warszawskie? - Niesamowita zbrodnia, heroiczny czyn czy niepoprawna romantyczna historia? - Czy Polacy powinni wyciągać naukę czy kontynuować dalej mit przegranych Powstań? Dzisiaj wracam do Państwa ze specjalnym komentarzem, którego gościem został autor kultowego kanału YT: Historia Realna czyli Piotr Zychowicz! Ostatnio na świecie codziennie dzieją się nowe i fascynujące wydarzenia, które staram się Państwu przedstawiać w pigułce. Jeżeli podobają się Państwu treści, które publikuje to polecam wsparcie mojej działalności na Patronite: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Wesprzyj kanał na Patronite (będę zobowiązany): https://patronite.pl/RadoslawPyffel ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Lub tradycyjnym przelewem ( z dopiskiem darowizna): PLN: 23 1140 2004 0000 3502 8043 9314 EUR: PL88 1140 2004 0000 3312 0053 0287 USD: PL83 1140 2004 0000 3512 0053 0279 #Podcast #PowstanieWarszawskie #HistoriaPolski #IIwojnaświatowa #Bohaterstwo #WalkaOWolność #PolskaHistoria #Powstańcy #OkupacjaNiemiecka #Warszawa1944 #Waleczność, #HeroicznaObrona #TragediaNarodowa #WalkaUliczna #Solidarność #Patriotyzm, #PamięćHistoryczna, #ZniszczenieIOdbudowa #LudzkaDeterminacja #Męczeństwo #WalkaPodziemna #HistoriaOpowiedzianaPrzezFilm #OfiaryWojny #OcalenieKulturyNarodowej #WartośćPamięci #KartaHistoriiPolski #BohaterowieNarodowi #PolskieDuchoweDziedzictwo #WspólnotaNarodowa #PowstańczeWalki #NigdyNieZapomnij #Radosław Pyffel #Piotr Zychowicz #HistoriaRealna

U petak i subotu u Beogradu su održana dva velika skupa - demonstracije u organizaciji tamošnjih vlasti pod nazivom „Srbija nade“ i četvrti po redu skup građana i opozicionih partija proevropske orijentacije „Srbija protiv nasilja“. A na Kosovu nemiri. U opštini Zvečan, u sukobu snaga KFOR i demonstranata koji se protive dolasku albanskih gradonačelnika povređeno je više desetina ljudi. Razgovoramo sa kolegom Aleksandrom Timofejevim i Zoranom Panovićem, programskim direktorom Demostata. Von Boris Rabrenovic.

Nakon dve velike tragedije, u kojima je ubijeno 18 đaka i mladih osoba, građanke i građani Beograda i Srbije protestuju protiv nasilja. U petak 19. maja održan je protest za koji mnogi kažu da je najveći od Petog oktobra. Da li je ovo trenutak u kojem može nešto da se promeni u Srbiji? Šta građani tačno zahtevaju? Zašto vlast u petak 26. maja organizuje veliki skup svojih pristalica? O tome razgovaramo sa kolegom Aleksandrom Timofejevim i direktorom novinske agencije Beta Radomirom Diklićem. Von Boris Rabrenovic.

Bývala to bezvýznamná vesnice, utopená v lesích kdesi u Smolenska. V dobách míru v ní žilo nějakých 1600 duší. Dala přitom jméno jednomu z nejhorších válečných zločinů moderních evropských dějin – Katyňskému masakru. Jde o zločin tím větší, že se o něm půlstoletí lhalo. (Repríza z roku 2020.)

U drugoj epizodi o Parklandu prolazimo do kraja taj kobni dan, suđenje te reakcije javnosti. SPOILER ALERT: nitko nije ništa napravio. Nervirajte se s nama dok prolazimo kroz licemjerje i tromost američkog društva, i to u jeku nedavne NOVE tragedije u američkim školama. Podržite nas na Patreonu i otključajte ekskluzivni sadržaj: ⁠⁠https://www.patreon.com/mjestozlocina⁠⁠ Pratite nas na Instagramu: ⁠⁠https://www.instagram.com/mjestozlocinapodcast Pridružite nam se na Discordu: ⁠⁠https://discord.gg/2NU9cprjMd

Vraćamo se u školske klupe...nažalost. U našoj prvoj epizodi gdje obrađujemo školsku pucnjavu, stvari su malo ozbiljnije; ne skroz, ali bar malo. Nervirajte se zajedno s nama dok prolazimo kroz nesretno djetinjstvo počinitelja te prvi dio tog kobnog dana na Valentinovo 2018. godine. Voljeli bismo reći kako je amerikance ovo nešto naučilo, ali svi znamo kako su stvari iste, ako ne i gore danas. Podržite nas na Patreonu i otključajte ekskluzivni sadržaj: ⁠https://www.patreon.com/mjestozlocina⁠ Pratite nas na Instagramu: ⁠https://www.instagram.com/mjestozlocinapodcast⁠ Pridružite nam se na Discordu: ⁠https://discord.gg/2NU9cprjMd

Anna-Lisa se zamilovala. Bohužel pro ni jejího přítele nemilovala sama. Kdo má na svědomí největší masakr v historii Kapského města? Více o epizodě na https://www.ozlociny.cz/e/224/

V únoru 2002 se na policii dovolá muž, který do telefonu vykřikuje, že vše podpálí a všechny v bytě zavraždí. Pro policii tento muž není někým neznámým – do bytu, kde muž žije se svou rodinou, vyjížděli kvůli hádkám a agresivitě muže už několikrát. Tento den však policie uklidnit situaci nepřijede – policie na místo dojede ve chvíli, kdy už však došlo ke dvounásobné vraždě.

Pákistán postihly přes léto ničivé povodně. Velká voda zaplavila asi desetinu země. A přibližně 1700 lidí včetně asi 600 dětí při povodních zemřelo. Podle vědců i vyjádření politiků se Pákistán stal obětí klimatické změny. Jaké mají povodně dopady? Jak teď žijí lidé ze zaplavených oblastí? Jaké jsou možnosti snižování rizika podobných katastrof v době klimatické změny?

Otvoreni studio je TV emisija Glasa Amerike koju emitujemo svakog radnog dana od 22 sata po srednje-evropskom vremenu. Uz vesti dana, gledaoci mogu da očekuju intervjue, izveštaje, analize i reportaže o ekonomskim, društvenim, naučnim i kulturnim zbivanjima u SAD, regionu i šire.

Nejen k 800 000 společných voličů Pirátů a Starostů, ale ke všem občanům cítí vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš závazek, na kterém kauza Dozimetr nic nemění. Stal se průšvih, který poškodil celou úřadující koalici, a jemu není příjemné, že je v souvislosti s ním dotazován, jestli opustí vládu. Odpověď má jednoznačnou – zůstává. Věrný chce být i myšlenkám humanismu a odkazu Václava Havla. Návrh na ústavní definici manželství jako svazku muže a ženy považuje za masakr a dlouhodobou argumentaci svého ministerského kolegy Mariana Jurečky, že jde o ochranu tradiční instituce, za konzistentní hloupost. Neshoduje se s ním, ani pokud jde o progresivní zdanění. „Žádný takový návrh jsme na K5 neprobírali,“ říká.

Smrt desítek ukrajinských válečných zajatců ve věznici v obci Olenivka v Rusy okupované části Donbasu vyvolala novou vlnu protestů proti brutalitě ruského postupu na Ukrajině. Kyjev i Moskva na sebe svalují odpovědnost za masakr. Je možné skrze válečnou mlhu proniknout k tomu, co se v Olenivce stalo? Jak to celé může ovlivnit další vývoj konfliktu?Host: Ondřej Soukup - redaktor Hospodářských novin Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na svět se evoluční biolog Jan Zrzavý dívá perspektivou tisíciletého vývoje. Žijeme podle něj nyní v mimořádně mírumilovném světě, kde se vyplácí být hodný. „Úžasně ubývá válek a je to až překvapivé,“ zdůrazňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lada a Pavel Bartošovi z Kutné Hory jsou zakladatelé muzea a výrobci čokolády Lidka. Jejich čokoláda získala v mezinárodní soutěži výrobců čokolády International Chocolate Awards čtyři bronzové, tři stříbrné a jednu zlatou medaili. „S čokoládou mi je dobře celý život,“ usmívá se Lada Bartošová. „Má povzbuzující účinky, zvedá náladu, je velmi zdravá. Kakaové boby patří mezi superpotraviny. Každý by měl povinně jíst čokoládu,“ dodává s úsměvem.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V půlce června miliardář Tomáš Březina jako jeden z prvních oznámil, že nasbíral přes 50 tisíc podpisů, a splnil tak zásadní podmínku pro to, aby mohl kandidovat na prezidenta. Proč si myslí, že má šanci uspět?Hostem Ptám se já byl bývalý majitel betonářského gigantu BEST a prezidentský kandidát Tomáš Březina.Pětašedesátiletý Březina oznámil kandidaturu v dubnu. V minulosti už se přitom k politice krátce nachomýtl – v letech 1996–1998 byl poslancem za ODS, v roce 2013 pak měl být kandidátem za hnutí ANO, ze spolupráce ale po pár týdnech vycouval a Andreje Babiše i jeho politiku později velmi ostře kritizoval.Březina, kterému se přezdívá betonový král, v 90. letech založil firmu Best na betonové stavební prvky. Loni ji prodal, částka nikdy nebyla upřesněna, ale pohybovala se mezi třemi až čtyřmi miliardami korun. K firmě má pořád blízko – svoji kampaň začal tím, že objíždí pobočky své bývalé firmy a diskutuje s jejími zaměstnanci.Proč říká, že Česko má moc intelektuálů a málo těch, kteří vyrábí? Jaká prezidentská pravomoc je pro něj nejzásadnější a čemu by se jako hlava státu chtěl věnovat? A kde se v miliardářích bere přesvědčení, že patří do politiky?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Masakr polských důstojníků v Katyni v roce 1940 je dodnes symbolem překrucování a přepisování dějin a do současnosti komplikuje polsko-ruské vztahy. V bonusové části na Gazetistu navíc osudy spisovatele Kožíka a patologa Hájka, kteří do Katyně vyjeli na příkaz nacistů. A po zbytek života se s tím vyrovnávali. Stejné téma vás čeká samozřejmě také tento týden v DeníkuN.

Hosté: Roman Joch - publicista Jan Beneš - katedra anglistiky a amerikanistiky https://ct24.ceskatelevize.cz/3494028-udalosti-komentare-kompromis-mezi-demokraty-a-republikany-se-hleda-tezko

Prezident Joe Biden rozdal první milosti od svého nástupu do prezidentského úřadu, kdo ji dostal? A Jak to dopadá, když se chcete zbavit nevěrné manželky? A proč o tom nepsat na Facebooku? Přidáme taky informace o masakru v Calgary, kdy se na pohled nenápadný student stal postrachem celé školy.

Za staromódní lze podle historika Rudolfa Kučery označit způsob, jakým je vedena válka na Ukrajině. Velké kolony a přesuny dělostřelectva připomínají druhou světovou, částečně dokonce první. Takový konflikt vyžaduje ze své podstaty mnoho obětí, a to nejen mrtvých, ale i zajatých a zraněných. Ničím novým není ani masivní eskalace násilí ze strany Rusů. Teror byl nedílnou součástí cílené strategie někdejší Rudé armády při osvobozování východní Evropy v letech 1944 a 1945 a není vyloučeno, že ho vědomě uplatňuje i současné ruské velení. „Tyhle masakry jsou málokdy jednorázovým excesem. Buďto je agrese ze strany velících důstojníků trpěná a přehlížená, anebo je to přímo bojový plán,“ říká Kučera. Míra brutality přitom podle něj může ještě oboustranně eskalovat, protože ani Ukrajina zdaleka nevyčerpala potenciál mstivých opatření.