Podcasts about klement gottwald

Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald, titulovaný jako první dělnický prezident, i když byl téměř celý život kariérním politikem.

Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald, titulovaný jako první dělnický prezident, i když byl téměř celý život kariérním politikem.

Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald, titulovaný jako první dělnický prezident, i když byl téměř celý život kariérním politikem.

Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald, titulovaný jako první dělnický prezident, i když byl téměř celý život kariérním politikem.

Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald, titulovaný jako první dělnický prezident, i když byl téměř celý život kariérním politikem.

Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald, titulovaný jako první dělnický prezident, i když byl téměř celý život kariérním politikem.

Počátkem roku 1948 ovládli Československo komunisté a začala éra čtyř desítek let, kdy na pražském hradě úřadovali komunističtí prezidenti. Tím prvním byl Klement Gottwald, titulovaný jako první dělnický prezident, i když byl téměř celý život kariérním politikem.

Ako sa k moci dostal Klement Gottwald? Stalo sa tak pred 95 rokmi na februárovom piatom zjazde Komunistickej strany Československa. Pred sto rokmi zomrel jeden zo strojcov Veľkej októbrovej socialistickej revolúcie Vladimír Iľjič Lenin. Aký vplyv mali tieto udalosti na dianie vo vtedajšom Československu? Počúvajte ďalšiu zo série historických Nočných pyramíd. | Hosť: Tomáš Černák (historik); | Téma Historickej NP: V. zjazd KSČ, na ktorom sa dostal k moci K. Gottwald a radikálne zmenil celú líniu strany, (95 rokov). | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Kapitulácia nacistického Nemecka ukončila 2. svetovú vojnu v Európe. Po vojne sa celý svet spojil, aby podobný konflikt už nikdy nevznikol a okrem riešenia nemeckej otázky začali vznikať rôzne organizácie. Keďže Česko-Slovensko oslobodila Červená armáda, naša nanovo vzniknutá spoločná republika sa začala orientovať na Sovietsky zväz, čo vyústilo do Februárového prevratu. O všetkých týchto udalostiach si povieme v dnešnej epizóde Schooltagu. Kľúčové slová: maturita, dejepis, Schooltag, druhá svetová vojna, situácia po druhej svetovej vojne, Februárový prevrat, Klement Gottwald, OSN

There's a lot in this episode so grab a drink and join us for Varnsdorf and Jihlava, two - TWO! - Beers of the Podcast(s), the JLB Credit derby, Klement Gottwald's new smelter, David (not Dave), Pilsner (un)original restaurants and Denis Granečný getting lost in the woods. 0.00 - opening 1.10 - Beer of the Podcast, part one 5.35 - Zbrojovka vs. Varnsdorf 17.05 - Hot? Or Not?! 26.00 - Vysočina Jihlava vs. Zbrojovka 36.25 - A Potted History of... FC Vysočina Jihlava 41.40 - MFK Vyškov preview 49.40 - Beer of the Podcast, part two 54.25 - Slezský FC Opava preview 1.03.40 - outro

Historická NP: Rok 1953 priniesol udalosti, ktoré mali dosah aj na našu krajinu. Úmrtie diktátora Josifa Vissarionoviča Stalina. Iba pár dní na to zomrel aj česko-slovenský politik Klement Gottwald. V spomínanom roku ľudia v Československu zažili menovú reformu a prišli o svoje celoživotné úspory. V ďalšej časti zo série historických pyramíd pripomenieme aj vojnu v Kórei, ktorá sa práve v roku 1953 skončila. | Moderuje: Gabika Angibaud. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

„Bola u neho badať radosť“ hlásil udavač tajnej polícií o svojom kolegovi robotníkovi v piešťanskom Stavokombináte. O pár ulíc ďalej tentoraz v Hoteli Slovan mal udavač množstvo práce so zapisovaním výrokov podnapitého umelca, ktorý príliš nadšene vykrikoval „Hudba hraj“- pritom, ako poznamenal udavač, tam žiadna hudba nebola. Prečo toľká radosť a prečo tieto udania? Je rok 1953, práve zomrel Jozef V. Stalin a jeho československý náprotivok Klement Gottwald je v kritickom stave. O pár dní zomiera. Tajná polícia komunistického režimu, ŠtB, pozorne monitoruje spoločenské nálady a emócie, ktorými reagovali obyvatelia Slovenska na správy o smrti dvoch ústredných postáv stalinizmu. Aké emócie a nálady zachytila ŠtB v čase smrtí a pohrebu Stalina a Gottwalda? Aké najabsurdnejšie udania zaznamenala ŠtB? Aké postihy stretli občanov, ktorí prejavovali nesprávne emócie? A napokon v posledných rokoch sa pomerne často možno stretnúť s názorom, že žijeme v neslobode, sem tam počuť aj prirovnania k 50 rokom. Ako takéto názory vníma odborníčka na nedemokratické režimy? Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s historičkou Marínou Zavackou z Historického ústavu SAV. Marína Zavacká sa dlhodobo výskumne venuje životu v totalitných a nedemokratických režimoch na území Slovenska. Je autorkou kníh: Kto žije za ostnatým drôtom? Oficiálna zahraničnopolitická propaganda na Slovensku, 1956-1962; a tiež knihy Ľudácka prevýchova, ktorá opisuje príbeh Márie Janšákovej väznenej počas slovenského štátu v zaisťovacom tábore v Ilave. Táto kniha bola nominovaná na cenu Tatrabanky, bola tiež adaptovaná do rozhlasovej hry a momentálne sa pripravuje ako divadelné predstavenie. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na jaroslav.valent@petitpress.sk - Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov Klement Gottwald toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 75 lety Komunistická strana Československa splnila svůj hlavní cíl. Ovládla stát a začlenila naši zemi mezi vazaly Sovětského svazu. V čele komunistů a následně i státu stál Klement Gottwald. Jak se ale dostal do čela samotné strany? Kdo mu pomáhal a kdo stál proti němu? Jaká byla KSČ před ním a jaká za jeho vedení? Odpovědi uslyšíte od historiků Jakuba Rákosníka a Jaroslava Rokoského.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Faráře Josefa Toufara umučili komunisté před 73 lety. Na jeho dlouhé a brutální umírání dohlížel podle publicisty a básníka Miloše Doležala i tehdejší prezident Klement Gottwald. Doležala oslovil Toufarův příběh už v mládí. Mluvil s jeho příbuznými, farníky a dokonce i s těmi, kteří ho mučili a nakonec usmrtili. Historické podrobnosti a okolnosti jeho osudu shrnul v knize Jako bychom dnes zemřít měli. Ta ovšem vykresluje Toufara nejen jako mučedníka, ale také jako člověka, který měl pozitivní přístup k životu, nerozděloval, ale spojoval lidi. Jak vnímal sám Josef Toufar tzv. číhošťský zázrak? Proč chtěli komunisté Toufara zlikvidovat? A v čem spočívala jeho svatost? Na tyto a další otázky odpovídá v této epizodě básník, dokumentarista a novinář Miloš Doležal.

Masový vrah, alkoholik a syfilitik. A taky „první dělnický prezident“. Před 75 lety slavil vrchol své kariéry Klement Gottwald a možná nám dnes i z takto zásadního muže moderních dějin zůstala jen maska. Proč se mohl ochlasta a lhář stát diktátorem? Že by nějaké schopnosti? Bonus na HeroHero nebo Gazetistu pak rozvede zajímavý vztah Klementa Gottwalda a Jana Masaryka a téma Klema nebude chybět ani ve středečním Deníku N.

Dnes už víme jméno našeho nového prezidenta. V mém životě je to už devátá hlava státu. Když zemřel ten první, Klement Gottwald, který se rád oblékal do vojenské uniformy, ačkoliv byl truhlář, stáli jsme jako malí hasiči v uniformách čestnou stráž u tryzny na dvoře textilní fabriky. Následovala dvojice Antonínů, nikoliv svatých. Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Klement Gottwald ještě v roce 1947 v projevech tvrdil, že zemědělci, živnostníci a věřící jsou v jeho výsostném zájmu. Že se pro ně nic nikdy nezmění. V podcastu jsou ukázky z jeho dnes dost neuvěřitelných projevů.Zdroje: Podcast Jak to bylo doopravdyArchiv Plus ČroRespekt - Gottwald: Neznámý příběhKarel Pacner - Osudové okamžiky ČeskoslovenskaRudolf Kroll - Gottwald a jeho dobaBonusy k podcastu najdete na:Herohero.co/podcastpribehyPickey.cz/pandikralovnaPodcast na sítích:Facebook.com/pribehkteryseopravdustalInstagram.com/podcastpribehyTiktok.com/podcastpribehy

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Další vydání Sousedů otevíráme pravidelnou rubrikou Archivní návraty, ve které vždy jednou za měsíc hledáme v rozhlasovém archivu zajímavé německojazyčné nahrávky. Tentokrát jsme vybrali nahrávku, která pochází z 24. října roku 1951. Jde o uvítací projev na počest návštěvy prezidenta Německé demokratické republiky Wilhelma Piecka v Československu.

Komunisté vždy zdůrazňovali, že 25. února 1948 získali v Československu moc demokratickou cestou. Historik Prokop Tomek, jenž se obdobím nesvobody dlouhodobě zabývá, s tím nesouhlasí a vysvětluje, jak to tehdy bylo. Hrozilo ale také, že sovětské jednotky v únoru 1948 obsadí Československo, nebo Klement Gottwald jenom blufoval, když tím prezidentu Benešovi vyhrožoval?

Agresivní projevy komunistických politiků, stále nové politické procesy a agitace umělců, to vše je z prvních měsíců roku 1952 zachováno v rozhlasovém archivu. Předseda KSČ a prezident republiky Klement Gottwald strašil občany hned při svém novoročním projevu apokalyptickými vizemi budoucí světové války. Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Často se hořekuje nad tím, že americká armáda při osvobozování naší země nedošla až na konec, že bychom určitě neskončili v Sovětské komunistické mocenské zóně. Je to ale pravda? Co když těch kroků, které vedly do čtyřicetiletého marasmu komunismu, bylo mnohem víc? A co když si za některé můžeme sami? Je tu další historický HausboTalk s Michalem Stehlíkem zaměřený na další výbušné téma. Pojďme diskutovat, pojďme se bavit!p.s.: pokud byste chtěli kompletní set 10 dílů Stehlíkova kurzu moderních dějin, klikněte si na eshop sem: https://www.petrhorky.cz/obchod/ a za pár minut můžete poslouchat! (a navíc nám pomůžete s natáčením)Vážení diváci, pokud budete chtít, můžete nám poslat dobrovolné vstupné/předplatné zde:  www.patreon.com/petrhorky anebo zde: 1035355738/6100 .

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky.“ Legendární věta, která nemůže chybět při žádné připomínce nešťastného rozuzlení vládní krize z února 1948. Autor těchto slov Klement Gottwald toho ale ve vysílání rozhlasu řekl víc.

Tématem rozhovoru s historikem Michalem Stehlíkem, který byl dopoledním hostem Radia Z, bylo stoleté výročí komunistů. „Hlavním faktorem vzniku Komunistické strany Československa byla poválečná radikalizace. Původní sociálně demokratické koncepty přestávaly po úspěchu ruské revoluce stačit,“ říká Stehlík. Hlavní síla nové strany přišla právě ze sociálně demokratického hnutí. Komunistům nahrávalo to, že poválečné Československo bylo silně levicové. Už ve volbách v roce 1925 skončila KSČ jen těsně druhá se ziskem téměř jednoho milionů hlasů. Kdo stál za počátečními úspěchy komunistů? Podle Stehlíka to byli především Antonín Zápotocký nebo Bohumír Šmeral. Historik se zmínil i o Klementu Gottwaldovi. „Měl talent na politiku, jednoznačnou autoritu, organizační schopnosti a byl neuvěřitelně pracovitý,“ popisuje Stehlík. Podle něj je těžké vybrat z celé řady zločinů, kterých se komunisté dopustili, ten nejhorší. Strukturálním zločinem byla nivelizace společnosti, jejichž následky pociťujeme dodnes, myslí si historik.

Životy slavných | 25. února 1948 přijal prezident Edvard Beneš demisi části nekomunistických ministrů a doplnil vládu podle návrhu Klementa Gottwalda. 

Česko si připomíná 71 let od smrti katolického kněze Josefa Toufara (†47), který 25. února 1950 podlehl zraněním po brutálním mučení členy STB. Tehdejší komunistický prezident Československa Klement Gottwald chtěl s Toufarem zahájit obří monstrproces, ale přes veškeré snahy lékařů z komunistického sanatoria v Praze jim Josef Toufar umřel na operačním stole. Jak pamětníci vzpomínali na milovaného faráře, co řekli o Čihošťském zázraku a jestli vrahové Toufara litovali svých činů, prozradil v Blesk Podcast spisovatel a novinář Miloš Doležal. 

Česko si připomíná 71 let od smrti katolického kněze Josefa Toufara (†47), který 25. února 1950 podlehl zraněním po brutálním mučení členy STB. Tehdejší komunistický prezident Československa Klement Gottwald chtěl s Toufarem zahájit obří monstrproces, ale přes veškeré snahy lékařů z komunistického sanatoria v Praze jim Josef Toufar umřel na operačním stole. Jak pamětníci vzpomínali na milovaného faráře, co řekli o Čihošťském zázraku a jestli vrahové Toufara litovali svých činů, prozradil v Blesk Podcast spisovatel a novinář Miloš Doležal. 

14. června začalo jedno z nejtemnějších období Československa. V tento den roku 1948 se definitivně završil komunistický převrat v Československu a na Pražský hrad usedl jako čtvrtý prezident Klement Gottwald. Právě on nesl zodpovědnost za následný policejní a justiční teror. Přestože byl ve funkci krátce, tak v průběhu jeho vlády bylo popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny.

We examine Czechoslovakia's first Communist President and consistently voted "Worst Czech Leader", Klement Gottwald. What many would call a "true believer" in the socialist construct, Gottwald helped the communist party gain a foot-hold in Czechoslovak politics following World War Two with a political coup backed by Moscow. During this time political rivals were ruined, dissidents were imprisoned in labor camps, and public and secret trials against individuals linked to underground movements were conducted. Gottwald took the actions similar to the pages from Stalin's "playbook". The communists were entrenched in power and the Iron Curtain fell in front of the Czech people. Our spotlight shines upon President Klement Gottwald.A show by podcastnik.com — visit the site for all projects and news. Visit bohemican.com for more on this project and the Czech Republic. Check out our new show, Past Access! (YouTube Link) Twitter @bohemican | @Travis J Dow | @Podcastnik — Facebook Podcastnik Page — Instagram @podcastnik Podcastnik YouTube | Podcastnik Audio Podcast Support: PayPal | Patreon | Podcastnik Shop | Pete Collman Photography Our GDPR privacy policy was updated on August 8, 2022. Visit acast.com/privacy for more information.