Reflex podcast

Týdeník Reflex dnes v podvečer, snad i ve vaší společnosti, v holešovické hale č. 11 končí s velkou oslavou svých 35. narozenin. Ohlédněme se za debatou, která naše veřejná setkávání zahájila, totiž za povídáním s Kateřinu Tučkovou. Její tři velké historické romány – Vyhnání Gerty Schnirch, Žítkovské bohyně a Bílá Voda – zpracovávají bolestná traumata československých dějin. Před dvěma týdny byla na Světě knihy představena krásná kniha Sudety: Ztracený ráj, kterou uzavírá právě její povídka Čas raků.

Z Trumpova týmu odcházejí první velká jména. Po skandálu s připuštěním novináře do interní konverzace v aplikaci Signal a kontroverzních jednáních s izraelskou vládou opouští Bílý dům bezpečnostní poradce Mike Waltz. Před pár dny oznámil konec v administrativě i Elon Musk. Jak se vyvíjí silové struktury kolem amerického prezidenta?

Letitý konflikt mezi Indií a Pákistánem o Kašmír nabírá na obrátkách. Po krvavém teroristickém útoku, při kterém zemřelo 26 lidí provedla Indie odvetné útoky na údajná centra teroristů v pákistánské části regionu. Může tato potyčka přejít v plnohodnotnou válku? Jak silná je přítomnost teroristických organizací v regionu? A má Indie nakročeno stát se jednou ze světových velmocí?

Zemřel papež František, do kterého řada věřících vkládala naděje na reformování církve. Svými postoji byl skutečně progresivní, ale k žádným hlubším změnám v katolické církvi nedošlo. Jaké bylo jeho papežství? Jak se angažoval v mezinárodní politice? A kdo bude pravděpodobně příštím papežem?

Mezi USA a Čínou se rozhořela celní válka. Staronový americký prezident Donald Trump chce pomocí cel zvrátit dosavadní obchodní bilanci mezi oběma velmocemi. Zatím došlo pouze k tomu, že americké trhy reagují zděšeným poklesem. Kdo Trumpovi zavedení cel poradil? Mohou v dnešním globalizovaném světě fungovat? A dokáže vůbec něco otřást dnešní Čínou?

Volodymyr Zelenskyj je bezesporu světová politická ikona. Odvaha, kterou předvedl začátkem války, mu vydobyla značné renomé. Přesto se čím dál víc spekuluje o tom, kdo by ho mohl nahradit. Kde se vzal Volodymyr Zelenskyj a jak změnil Ukrajinu? Na čem nyní stojí jeho popularita? A jak dlouho ještě bude moct vládnout?

Vývoj v mezinárodní politice posledních týdnů rámují spekulace o tom, jak moc se osobní sympatie či antipatie promítají do toho, jak spolu politici jednají. Ponižoval Trump Volodymyra Zelenského, protože ho nemá rád? A vyjedná s Putinem příměří, protože si lidsky rozumí? Jak moc se osobní vztahy promítají do politiky, probíráme s komentátorem Reflexu Viliamem Buchertem.

Američané jednají s Rusy o Ukrajině. Na jednáních v Rijádu chybí zástupci Evropy i Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron uspořádal reciproční schůzku v Paříži, na které zase chyběli někteří evropští politici včetně českého premiéra. Jaké je postavení Česka v diplomacii? Jakou má váhu Emmanuel Macron? A jak by mohlo vypadat mírové uspořádání na Ukrajině?

Donald Trump se po svém návratu do Bílého domu opět pustil do razantních výroků a politických kroků. V posledních týdnech několikrát kritizoval Evropskou unii za nespravedlivé obchodní praktiky a pohrozil zavedením nových cel na evropská auta a výrobky. Budou jeho slova následovat konkrétní kroky? Jaký dopad to bude mít na Českou republiku a další evropské státy?

Jedná se o naše již druhé povídání s Viktorem Bocanem, design directorem z Warhorse Studios, ve kterém navazujeme na Prostor X, kde jsme rozebírali hlavní herní mechaniky Kingdom Come: Deliverance 2. Tentokrát s ním rozebírám svou zkušenost přímo z hraní hry, která čítá více než 75 hodin a 70 splněných herních questů na Trosecku a Kutnohorsku. Proč jsou dřevcové zbraně tak strašně silné? Prč se s píšťalou nedá nic trefit? Kde ve hře najít slibované kočky? A jsem špatným šermířem jen já, nebo je boj s mečem výzva pro každého? Nejen to řešíme v podcastu.

Včera byl Donald Trump slavnostně uveden do prezidentského úřadu. Jeho inauguraci provázela řada projevů. Přímo v tom, který přednesl nový prezident, pak zaznělo mnoho šokujících tvrzení. Jen pár hodin poté začal Trump úřadovat. Podepsal desítky nařízení, která zásadně mění směřování USA v některých vnitropolitických věcech. Budou skutečně platit? Je jeho počínání srovnatelné s jiným prezidentem v minulosti? A hajloval Elon Musk na inaugurační párty?

Elon Musk rozvířil vody internetu s další kauzou. Tentokrát se zaměřil na Velkou Británii, kde dlouhé roky pákistánské gangy znásilňovaly nezletilé dívky. Podle Muska kryl současný britský premiér Keir Starmer znásilňovací genocidu. Z druhé strany zaznívá, že se Musk snaží podkopat autoritu Labouristické strany. Ať je to tak či onak, pravdou zůstává, že britská policie v případech pákistánských grooming gangů dlouho selhávala.

Donald Trump opět převádí, že má bujnou fantazii. Mimo to, že vyzval Kanadu, ať se stane 51. státem USA, začal nabádat k tomu, aby USA koupilo Grónsko. Jeho pozornosti neunikla ani Panama, protože nevyloučil, že by pro získání kontroly nad tamním průplavem neváhal použít vojenské síly. Nakolik jsou to jen silné řeči a v čem jsou Trumpovy názory opodstatněné? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Pokračování táhlých konfliktů nebo nečekaná příměří? V příštím roce mohou v řadě oblastí nastat změny oproti dosavadnímu vývoji. Ať to jsou války, tuzemská politika nebo změna kurzu geopolitických hráčů. Co se kde může stát? A s jakou pravděpodobností? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Bude tomu dvacet let, co v Thajsku, Indonésii a dalších zemích kolem Indického oceánu udeřila nebývale silná vlna tsunami. Ta připravila o život přes dvě stě tisíc lidí a mezi nimi byli i čeští turisté. Viliam Buchert se pár týdnů poté do Thajska vydal, aby vypátral jejich osudy. A to co tehdy v Thajsku viděl nyní popisuje v Podcastu Reflexu.

Rebelům z teroristické organizace HTS se takřka bez boje a v podezřele krátkém čase podařilo obsadit území dosud ovládané Bašárem Asadem. Vítězné tažení zakončili dobytím hlavního města Damašku. Asad ze Sýrie uprchl, někdo slaví, někdo se dalšího vývoje obává, jediné, co víme s určitostí, je, že situace bude nadále komplikovaná.

Jaderné zastrašování nabírá na obrátkách. Zatímco se v ruských médiích otevřeně mluví o úderech atomovými zbraněmi na evropská města a vojenské základny, Západ je v odpovědi na takovou rétoriku zdrženlivý. Přitom tomu tak nebývalo vždy. Jak by vypadal jaderný útok v současnosti? Kdo má kolik atomových zbraní a kdo si je může ještě vyrobit? I na tyto otázky odpovídá Viliam Buchert.

Německému kancléři Olafu Scholzovi se pod tlakem nepříznivé ekonomické situace země rozpadla vládní koalice. V únoru se budou konat předčasné volby a jejich výsledek je pro Českou republiku podle některých komentátorů podobně důležitý, jako výsledky voleb našich. Co schází německé ekonomice? Kdo bude pravděpodobně skládat novou německou vládu? A jak změny u sousedů pocítí čeští občané?

Ministr zahraničí Jan Lipavský v zatím největším rozhovoru od začátku vldní krize reflektuje odchod Pirátů z vlády a svůj odchod ze strany. "Byl to bolestný, ale dobrý krok," komentuje odchod ze strany. V premiérovém vydání podcastu Padni komu padni se ho Martin Bartkovský a Oliver Adámek ptají také na postoje k Izraeli, vývoj války na Ukrajině a Lipavského vlastní politickou budoucnost. V podcastu také prozradil, že odchod z Pirátské strany oznámil nejprve veřejně, spolustraníkům to předtím neřekl. "S Ivanem Bartošem jsme se zatím nepotkali, ale bude na to muset dojít," říká Lipavský. Dále zdůrazňuje, že nebude převlékat stranický dres, ačkoli třeba s Markétou Pekarovou Adamovou si rozumí. Ve vztahu k Rusku je dle něj Evropa v nevyhlášené hybridní válce. Zdůrazňuje, že zbytek světa vidí, jak válka Evropu oslabuje a vysává nejen její ekonomické zdroje. Je podle něj důležité, aby Západ Ukrajině zachoval možnost vybrat si svou orientaci a zapojit se do západních struktur. Jak se dívá na Ukrajince v branné povinnosti, kteří zůstávají v Česku? Snažil se Lipavského někdo "koupit"? A v čem konkrétně dle něj Izrael porušuje mezinárodní právo? Nejen to se dozvíte v podcastu Padni komu padni.

Izrael zahájil pozemní operaci v jižním Libanonu. Po pagerových útocích a atentátech na čelní představitele teroristického hnutí Hizballáh tak jde o další eskalaci konfliktu v regionu. Proč Izrael vstoupil do Libanonu? Jakou roli v konfliktu hraje Írán? A hrozí situace přerůst ve větší válečný konflikt?

Nestandardní odvolání předsedy Pirátů Ivana Bartoše z postu Ministra pro místní rozvoj a digitalizaci rozpoutalo vládní krizi. Piráti si to vyložili jako vyhazov z vlády. Přehánějí, nebo Fiala Piráty skutečně vyhodil? A kdo Pirátskou stranu může ještě spasit? O tom mluví komentátoři Reflexu Martin Bartkovský, Martin Bryś a Oliver Adámek. Kolem vládní krize se okamžitě vyrojilo mnoho konspiračních teorií. Nejvíc jich vypouštějí sami Piráti, kteří jsou premiérovým rozhodnutím evidentně zaskočeni, a nemají tak u formulování svých vyjádření vůbec chladnou hlavu. Jestli se jim vyhazov Bartoše hodí jako záminka k vytouženému odchodu z vlády, tak není zcela jasné. Jasné není ani to, jestli a kam přestoupí ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Ten je snad ze všech Pirátů nejméně pirátský a zuby si na něj brousí nejedna strana. Nakonec by mohl z této krize vyjít jako jeden z vítězů, protože vzhledem k přetrvávajícím špatným volebním výsledkům není budoucnost Pirátské strany ve vysoké politice vůbec jistá. Kdo by je tam mohl udržet?

Krajské volby s velkým náskokem vyhrálo hnutí ANO, velký neúspěch naopak prožívají Piráti. Proč ANO tolik uspělo a čím bodovala Kateřina Konečná? A co teď bude s Ivanem Bartošem a Piráty vůbec? Toto téma rozebrali v podcastu Reflexu šéfredaktor Martin Bartkovský a redaktoři Oliver Adámek a Martin Brys.

Jedním z prvních míst, kde naplno udeřily letošní povodně, je Jeseník v Olomouckém kraji. V sobotu večer se tam vypravil reportér Reflexu Martin Bryś s fotografem. Nedlouho poté se všechny cesty do města i ven uzavřely a do Jeseníku se začala valit voda. Jak moc město povodeň zasáhla? Jak probíhala evakuace ze zatopeného centra města? A jak se dá fungovat, když jste odříznuti od světa?

Ve středu brzo ráno evropského času proběhla ostře sledovaná debata dvou prezidentských kandidátů Donalda Trumpa a Kamaly Harris. Jejich první mediální souboj ale skončil nečekanou nudou. Kdo z kandidátů lhal víc? Jak debatu zvládli moderátoři? A jak dojmy z televizní debaty mohou ovlivnit výsledek prezidentských voleb?

Minulý víkend proběhly volby do spolkových sněmů v Sasku a Durynsku. Velký úspěch zaznamenala AfD, která v Durynsku dokonce vyhrála. Co to říká o německé spolkové vládě? Jaká byla témata těchto voleb? A kde se berou přetrvávající rozdíly mezi bývalým Východním a Západním Německem?

O tom, že internet je pro děti někdy nebezpečné prostředí, se mluví již dlouho. Nezřídka kdy se na různých seznamkách a fórech objevují sexuální predátoři, kteří se pod změněnou i vlastní identitou snaží z dětí vylákat sex či sexuálně laděné materiály. Čas od času se ale z lovce stane kořist. V nedávné době se objevila nová skupina lovců sexuálních predátorů. Jak si počíná, kde se organizuje a v čem je jejich jednání problematické, popisuje reportérka Reflexu Barbora Prchalová.

V Příčovech na Sedlčansku proběhlo minulou sobotu Vlastenecké setkání, na kterém se sešly hvězdy zdejší dezinformační scény a další tisíce lidí různých názorových proudů. Jak je to možné, že spolu na jednom místě vydrží komunisti, ortodoxní katolíci a fanoušci konspiračních teorií? To se vypravil zjistit reportér Reflexu Martin Bryś.

Děti a mladiství v čím dál větší míře pijí alkohol a berou drogy. U jejich chování jsou v tomto patrné rozdíly oproti starším generacím. Objevují se nové drogy a nové cesty k nim. Trendy se mění, ale závislých přibývá. Na to, jakým způsobem si dnešní mládež návykové látky opatřuje, s čím je kombinuje a jak se ze závislostí léčí, se podívala reportérka Reflexu Lenka Matoušková.

V posledních dnech se Izraeli podařilo odstranit několik vůdčích osobností teroristických organizací Hamás a Hizballáh. Tím naplňují některá ze svých předsevzetí odplaty za útoky 7. října 2023. Jak se bude operace v Gaze vyvíjet dál? A z které strany hrozí další konflikt?

Minulý týden došlo k největší výměně vězňů mezi Ruskem a západními státy od konce studené války. Média ji označují jako vítězství pro Západ a triumf pro Putina. Mezi vyměněnými vězni jsou disidenti, špioni, děti i vrah. A na obou stranách své navrátilce vítaly hlavy států. Jak se taková výměna připravuje? Co budou dělat propuštění špioni? A jaký je to precedens do budoucna?

Vláda odložila schválení tří strategických dokumentů týkajících se Green dealu. Stalo se tak kvůli tomu, že si chce vláda prvně vyjasnit jejich konkrétní dopady na ekonomiku a domácnosti. Proč tyto dopady nebyly známé dříve, než jsme se zavázali opatření přijmout? A jak bude vypadat zelená ekonomika v praxi? I na tyto otázky odpovídá ekonomický komentátor Reflexu Pavel Páral.

Přestože nezastává už několik let žádnou funkci, pořád patří mezi nejcitovanější české politiky a díky sociálním sítím je každý den i sžíravým glosátorem dění ve světě i doma. A pořád někdo spekuluje, že by mohl založit novou politickou stranu. „Vsadil bych se, že nějaká strana vznikne, ale já můžu být jen jejím sympatizantem,“ říká Miroslav Kalousek (63), bývalý ministr financí a někdejší předseda KDU-ČSL a TOP 09.

Nasbírala šest cen Anděl, se svými hity dobyla nejen Itálii a přesto zůstává svá – bezprostřední, srdečná a nadšená pro hudbu. Zpěvačka Lenny po koncertě na Colours of Ostrava přišla vyprávět o své kariéře, životě v showbyznysu, tlaku očekávání v začátku kariéry i o tom, proč česky zpívá jen se svou matkou šansoniérkou Lenkou Filipovou a přítelem Marpem.

Letní olympijské hry se v Paříži konají již potřetí. Třikrát se uvažovalo i o pořádání her v Praze, a to na roky 1924, 1980 a 2016. Na rozdíl od francouzské metropole to ale nikdy nevyšlo. „Zabránily tomu zákulisní dohody, politické pletichy, nedostatek peněz, slabší příprava i málo kompetencí, aby se to dotáhlo do konce,“ říká redaktor Reflexu Martin Bryś, který v posledních týdnech toto téma pečlivě zkoumal.

Je to rok, co se poslankyně hnutí STAN Barbora Urbanová a majitelka PR agentury Michaela Studená rozhodly založit iniciativu Pod svícnem, která pomáhá obětem domácího a sexualizovaného násilí. Tehdy jim všichni říkali, že to téma nikoho moc nezajímá, že česká legislativa řeší problematiku dostatečně a že je to celé vlastně k ničemu. Dnes je podle průzkumu znají 2 miliony Čechů, hlásí se jim stovky obětí a ve Sněmovně právě prochází změna legislativy k domácímu násilí a přísněji se bude trestat i sexuální styk s dítětem. Nejen o tom si povídali na besedě na Reflex stage na Colours of Ostrava 2023. Pusťte si záznam celé debaty ve videu v úvodu článku.

Před dvěma lety vydala velký historický román Bílá Voda. Vznikal celých deset let a vzbudil obrovskou pozornost: nejen že zpracovává další bolestné trauma československých dějin, ale také vyšel v nevídaně vysokém nákladu 125 tisíc výtisků. Poslední den Colours rozzářila po strop nabitou stage Reflexu KATEŘINA TUČKOVÁ, jedna z nejoblíbenějších tuzemských spisovatelek, autorka Vyhnání Gerty Schnirch či Žítkovských bohyň.

Multižánrovou americkou zpěvačku, která žije už pomalu třicet let v České republice, pamětníci zaznamenali v kapele Liquid Harmony, šestnáct let s formací Monkey Business ji ovšem trvale zapsalo do srdcí nás všech. TONYA GRAVES přinesla lásku, fóry o Chantal Poullain i Tereze Černochové i své oblíbené téma menopauzy na stage Reflexu na Colours of Ostrava, kde posléze zavírala třetí den tři hodiny po půlnoci v nádherném šapitó New York stage. Podívejte se na diskusi s „paní Pusučau" v našem videu.

Americká politika v posledních týdnech zažívá nebývalé turbulence. Rozjetou prezidentskou kampaň nejdříve rozhodil pokus o atentát na Donalda Trumpa. Nyní pořádně zamíchal kartami jeho rival Joe Biden, který odstoupil z kampaně za znovuzvolení. Proč se k tomu nakonec rozhodl a kdo ho přesvědčil? Kdo ho v boji o Bílý dům nahradí? A má už Trump vyhráno?

Na Reflex stage na Colours of Ostrava vystoupil Jiří Krhut - strhující a nezaměnitelný hudebník a bavič. V besedě o své kariéře, údělu komika, korektnosti i Ostravě si podmanil publikum svým nezaměnitelným humorem. “Nechci aby mi někdo dával v humoru hranice,” řekl na Reflex stage.

Aneta Langerová je na scéně právě dvě dekády. Do světa popmusic ji katapultoval jediný moment: v roce 2004 vyhrála první řadu hudební talentové soutěže Česko hledá SuperStar. Patnáctého března vydala dvojalbum – kompilaci Zázračná písně krajina 20 LET. Musela hodně přemýšlet, jaké písničky na tu desku dát? Kdy se cítila nejvýš a kdy naopak nejníž? A byli v SuperStar skutečně tak dobrá parta, jak to bylo divákům prezentováno? O tom všem hovořila na úplně nacpané stagi Reflexu druhý den festivalu Colours of Ostrava a po hodinové debatě se trpělivě podepisovala a vyfotografovala s každou ze špalíru zhruba dvacítky čekajících příznivkyň. 

Jedním z prvních programů letošních Colours of Ostrava byla včerejší odpolední debata se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. Někdejší redaktor České televize i TV Nova je od listopadu 2016 všestranným členem redakce reflex.cz, již v roce 2021 vedl, než se stal zástupcem šéfredaktora Reflexu a posléze, v prosinci 2023, šéfredaktorem.

Americké prezidentské volby se jeví čím dál jednoznačněji. Atentát na Donalda Trumpa někteří komentátoři vykládají tak, že mu vyhrál volby. Naopak Bidenova čím dál více zjevná pomatenost mu šance na znovuzvolení silně snižuje. Co rozhodne americké prezidentské volby? O čem bude předvolební kampaň? A kdo je lepší – senilní Biden nebo nepředvídatelný Trump?

V posledních týdnech proběhly parlamentní volby ve Francii a Velké Británii. V obou zemích uspěly levicové strany, tím však podobnost jejich politické situace zdánlivě končí. Jak se Velká Británie a Francie po volbách změní? Co to bude znamenat pro Evropu? A jaká témata se ukazují jako důležitá?

Šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský si sedá s publicistou Janem Studničkou, aby probrali, jak nakonec dopadl 58. ročník filmového festivalu v Karlových Varech. Není úplně jisté, kdo vede rozhovor s kým, ale zato je nad slunce jasnější, že na obou devět dní festivalu zanechalo stopy.

Martin Bartkovský a Jan Studnička zhodnotili první tři dny Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Zatímco začátek festivalového víkendu ozdobily teploty přesahující 30 stupňů, jeho závěr patřil silným bouřkám. Což je klasické carské festivalové počasí. Kdo ovládl červený koberec? Co říkal Viggo Mortensen? Na jaký film zašel Petr Pavel? A co dělá ve Varech letos Geoffrey Rush? Nejen to zjistíte ve videu v úvodu článku.

Na pražském Comic-Conu 2024 vedl Martin Bartkovský rozhovor s pilotem nadzvukového letadla Gripenu a členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury majorem Alešem Svobodou. Ten bude i v USA vést výcvik českých pilotů na nové stíhačky F-35. V rozhovoru přirovnává letecké cvičení NATO k hokeji, popisuje výběrový proces astronautů a odpovídá na otázku, zda by dokázal řídit formuli 1.

Ve švýcarském Bürgenstocku se konala mírová konference k válce na Ukrajině. Takové konference se pořádají často, tentokrát se ale účastnily i státy mimo okruh tradičních podporovatelů Ukrajiny. Co mírová konference přinesla? Jsou mírové plány realistické? A co nyní Ukrajina nejvíc potřebuje? I na tyto otázky odpovídá válečný reportér Tomáš Vlach.

V rámci speciální debaty Reflexe Bruselu: Co nám dalo a vzalo 20 let Česka v EU zpovídal šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN). Kromě vzpomínání a bilancování došlo i na nedávné volby do Evropského parlamentu, na to, jak je vláda spokojená, kdo bude novým českým eurokomisařem a jaké bude mít portfolio. Podívejte se na záznam debaty ve videu v úvodu článku.

Plánované zvýšení koncesionářských poplatků za veřejnoprávní média rozbíhá čilou diskusi o legitimitě jejich fungování. Co je meritem veřejné služby, za co televize a rozhlas utrácí a za co by utrácet měly, probíráme s komentátorkou Lenkou Zlámalovou.

Výsledek voleb do Evropského parlamentu částečně změní směřování Unie v následujících letech. Poměr sil se přelil z levé na pravou stranu politického spektra. Jaká byla hlavní témata voleb a kdo je jejich největší vítěz? I na tyto otázky odpovídá politolog Petr Sokol.

Volby do Evropského parlamentu se v České republice dlouhodobě vyznačují nižší volební účastí. Proč si většina Čechů stále myslí, že se nás problémy Evropské unie netýkají? Jaké postavení si Česká republika vybudovala za dvacet let v Evropské unii? A proč se nám nedaří posílat do Bruselu silné zástupce? I na tyto otázky spojené s volbou europoslanců odpovídá Viliam Buchert, který se domácí i zahraniční politické scéně podrobně věnuje.