Podcasts about moskvy

„Ideme rušiť to, čo sme zrušili. Vyzerá to trápne a absolútne nepripravené“ – Andrej Danko, šéf jednej z koaličných strán. Ak ešte cez víkend chrlil kritiku na premiéra svojej koalície; ak ho vyzýval na vyvodenie politickej zodpovednosti za „chaos“ pri rušení úradu na ochranu oznamovateľov, aktuálne hovorí, že sám zvažuje, či ostane na poste podpredsedu parlamentu. Po víkende, keď ho jeho SNS opäť potvrdila v pozícii svojho lídra.A premiér pokračuje v načrtnutom – zhodiť zo stola „legislatívnu mŕtvolu“ v podobe zákona o rušení úradu na ochranu oznamovateľov korupcie. Slovensku totiž hrozí, že by prišlo o stovky miliónov z Plánu obnovy.Po roku opäť avizuje návštevu Moskvy, s ktorou chce oslavovať víťazstvo nad nacizmom.A ak sa opozícii podarilo vyzbierať podpisy pod mimoriadnu schôdzu o odvolávaní obžalovaného podpredsedu parlamentu Tibora Gašpara, skúškou odolnosti pre Smer a jeho podporovateľov bude až 37 pojednávacích dní, maratón, ktorý sa roztočí v máji.Čím žije Slovensko a čím jeho politická reprezentácia? Pozrieme sa na to s Petrom Bárdym.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zatímco Teherán v sobotu zasypávaly americké a izraelské bomby, zatelefonoval vysoký íránský diplomat do Moskvy. Hovořil s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který mu vyjádřil účast a nabídl podporu – ale jen verbální. Írán se tak stal po Sýrii a Venezuele další zemí, která pocítila, co znamená – nebo spíše neznamená – partnerství s Ruskem, píše evropský zpravodajský server Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Většina českých politiků po víkendu podpořila rozhodnutí USA a Izraele zaútočit na Írán. Pád režimu by měl podle zástupců ANO i ODS zvýšit naši bezpečnost. Proti útoku se postavili Piráti, SPD, Komunisté a někteří další. Proč? Hostem Ptám se já byl senátor a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nestr.). Nekontrolovatelný íránský jaderný program a podpora terorismu představuje nebezpečí pro Česko i Evropu a Česká republika proto stojí za spojenci, prohlásil o víkendu předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Izraelsko-americké údery v Íránu označila jako správné nebo pochopitelné i většina koaličních i opozičních politiků. Opoziční ODS už ohlásila, že na úterním zasedání Sněmovny předloží návrh usnesení k situaci na Blízkém východě, ve kterém by poslanci podpořili Izrael a Spojené státy a  odsoudili agresi íránského režimu.Se snahou zastavit íránský jaderný program souhlasí také předseda opozičních Pirátů Zdeněk Hřib, zároveň nepovažuje za šťastné, že „Spojené státy již podruhé v tomto roce sáhly k řešení v rozporu s mezinárodním právem.“ Česko by ho podle něj mělo důsledně hájit.Na porušení mezinárodního práva upozorňuje i senátor Pavel Fischer, který očekává, že americká administrativa detailněji vysvětlí své důvody a cíle. „Z pohledu zájmů České republiky musíme agresi USA a Izraele proti Íránu umět odsoudit. Protože jednou, až by začalo Rusko pálit rakety na nás, mohli bychom z Moskvy slyšet podobně nepřijatelné řeči - například, že se ‚Rusko cítí ohroženo‘,“ uvedl Fischer na síti X. Jaký dopad bude útok na Írán mít? A jak na své bezpečí ve stále nebezpečnějším světě dbá Česko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

Slovensko a Maďarsko tlačia na Ukrajinu, aby obnovila dodávky ropy cez Družbu. Robert Fico požiadal SEPS o zastavenie núdzových dodávok elektriny na ukrajinské územie. Kyjev sa bráni tým, že ropovod poškodili ruské bomby a odkazuje, že ultimáta treba posielať do Moskvy. Analytik Radovan Potočár z webu energie-portal.sk pripomína, že dodávky ropy cez Družbu už boli v minulosti zastavené opakovane a kedykoľvek sa to môže znovu zopakovať. Slovensko by namiesto vydierania malo vnímať realitu a zariadiť sa podľa toho. "Pripomínať si výročie začiatku vojenskej agresie voči Ukrajine tým, že jej zastavíme dodávky elektriny, je bizarné a nechutné, ale nijako to nepomôže vyriešiť vec. Je to rana pod pás, ale Ukrajina má aj iných susedov, ktorí jej dokážu pomôcť." Vysvetľuje, že Slovensku ani pri zastavenom toku cez Družbu nehrozí nedostatok paliva. Slovensko funguje na spoločnom európskom trhu a čerpacie stanice si môžu priviezť dodávky aj od iných dodávateľov ako je Slovnaft. "Dnes nám bezprostredne nehrozí, že by sme sa mali ako krajina ocitnúť bez dodávok pohonných látok," hovorí Potočár. Problém však má Slovnaft. Ak nebudú zabezpečené alternatívne dodávky ropy cez ropovod Adria alebo reverzným tokom z Česka, rafinéria môže mať nedostatok ropy. To by mohlo vyvolať širší regionálny problém, ktorý by sa odrazil aj na cenovej hladine benzínu a nafty. "Preto bude v najbližšom období dôležité, ako sa podarí sprevádzkovať ropovod Adria na vyššie objemy ropy. Tamojší terminál ešte historicky nespracovával také objemy, ako budú potrebné na zásobovanie Slovenska a Maďarska." Vzniknutá situácia je však predovšetkým ekonomický problém maďarskej skupiny MOL, ktorá vlastní Slovnaft. Keďže sú alternatívne dodávky ropy drahšie, rastú jej náklady. To však nemusí znamenať drahšie palivá na Slovensku, pretože krajina je súčasťou jednotného európskeho trhu, kde je vysoká konkurencia. "Reakcia Fica je úplne nekonzistentná. Najprv tri týždne nič a potom ako na steroidoch sa vyhráža Ukrajine a zastavuje jej dodávky elektriny. To nie je racionálne správanie," hovorí Potočár. Premiér Fico tak rieši hlavne ekonomické záujmy maďarského MOLu a využíva proruský sentiment na svojich voličov. Na Slovensku sú zároveň témou aj vysoké ceny elektriny, ktoré postihujú firmy. Úrad pre reguláciu sieťových odvetví obviňuje zle nastavený európsky trh, na ktorý vraj Slovensko dopláca. Analytik Potočár však vysvetľuje, že štát by namiesto nadávania na európsky trh s elektrinou mal nastavovať domáce podmienky tak, aby firmy mohli mať lacnejšiu elektrinu. "Sú tu rôzne inovatívne metódy, flexibilita, zdieľanie elektriny, ale všetko sa to dostáva len pomaly do praxe. Potom sú tu aj poplatky, ktoré sú súčasťou ceny energie a ktoré by štát mohol znížiť, ak by chcel." Na Slovensku tiež funguje špecifikum, že "za každú cenu prenášame bremeno ceny elektriny z domácností na firmy. Vo výsledku potom ceny pre domácnosti zostávajú nezmenené, ale pre firmy idú prudko hore," vysvetľuje Radovan Potočár. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa ešte dozviete V rozhovore sa ešte dozviete Prečo ropa netečie cez ukrajinský ropovod Družba Či Slovensku hrozí nedostatok ropy bez fungovania Družby Čo môže robiť štát i firmy na zníženie ceny elektriny Čo prinesie reforma európskeho trhu s elektrinou Ako budú fungovať dynamické tarify pre domácnosti See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jsou to přesně čtyři roky, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu. Při dnešním hodnocení celého konfliktu většina z nás ztrácí perspektivu. Ještě v létě 2022 drželi Rusové 29 procent ukrajinského území. Pak byli vytlačeni a dnes ovládají necelých 20 procent, včetně Krymu, který získali už v roce 2014. Jak napsal slovenský generál Macko v Právu, za stejné čtyři roky před osmdesáti lety Rusové přešli z Moskvy až do Berlína. Jejich dnešní trápení s Ukrajinou se rozhodně vítězstvím nazvat nedá.V podcastu se tentokrát především zabýváme dopadem války na českou politiku. Češi byli shodou okolností první, kteří zažili vlivové působení této země. Stalo se to mezi lety 2007/2008, když Rusové u nás rozpoutali hybridní operaci Ne základnám, které se účastnily různé zájmové skupiny tvořící dodnes základ proruské vlivové síly v Česku. Z tohoto prostředí vznikly po roce 2010 desítky webů, které šířily to, čemu se v odborných kruzích říká konspiritualismus – zvláštní směs konspiračních teorií, nedůvěry v oficiální vědu, zdravotní a finanční systém, a to vše spojené s obrodou člověka ve stylu new age.V době covidu se tyto skupiny radikalizovaly a když přišla ruská invaze na Ukrajinu, vytvořil se už silný proud odmítající pomoc Ukrajině. Této společenské skupině se začalo říkat dezoláti a právě pod jejich vlivem Andrej Babiš převzal radikální rétoriku založenou na shazování ukrajinského odporu ve jménu ideologie míru, za čímž se skrývá kapitulační přežívání jako národní strategie. Povolebním spojením s těmito silami se premiér Babiš dostal do kleští, takže musí stále dělat větší a větší ústupky SPD ve jménu jednoty vládní koalice. Podlehne nakonec Okamurovi a Rajchlovi?

Moskva má na Slovensku od decembra nového veľvyslanca. Igora Bratčikova nahradil Sergej Andrejev. Do Bratislavy prišiel zo svojho predchádzajúceho pôsobiska v Poľsku. V postavení prvého muža Moskvy tam neváhal spochybniť besnenie Rusov v ukrajinskej Buči s masovými hrobmi, ulicami posiatymi mŕtvymi civilistami, príbehmi mučenia, znásilňovania i únosov. Označil ich za „inscenáciu“. Rovnakú, akou mala byť červená tekutina na jeho tvári, ktorými ho poliali nespokojní Poliaci a mala symbolizovať krv, ktorú majú Rusi na rukách na Ukrajine.Práve za jeho veľvyslancovania sa muselo z Varšavy porúčať 45 ruských agentov s diplomatickým krytím.„Budovanie siete tajných agentov a spolupracovníkov ruských tajných služieb v Poľsku, koordinovaná a šírená propaganda priamo veľvyslancom“. Podľa opozície sa tieto aktivity zbiehajú práve v novom šéfovi ruskej ambasády na Slovensku. Navrhujú preňho dokonca sprísniť tresty za vyzvedačstvo.Koho posiela Moskva na Slovensko? Diplomata či koordinátora spravodajských služieb? A s akými cieľom?Téma pre bezpečnostného analytika Victora Breinera.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Moskva má na Slovensku od decembra nového veľvyslanca. Igora Bratčikova nahradil Sergej Andrejev. Do Bratislavy prišiel zo svojho predchádzajúceho pôsobiska v Poľsku. V postavení prvého muža Moskvy tam neváhal spochybniť besnenie Rusov v ukrajinskej Buči s masovými hrobmi, ulicami posiatymi mŕtvymi civilistami, príbehmi mučenia, znásilňovania i únosov. Označil ich za „inscenáciu“. Rovnakú, akou mala byť červená tekutina na jeho tvári, ktorými ho poliali nespokojní Poliaci a mala symbolizovať krv, ktorú majú Rusi na rukách na Ukrajine.Práve za jeho veľvyslancovania sa muselo z Varšavy porúčať 45 ruských agentov s diplomatickým krytím.„Budovanie siete tajných agentov a spolupracovníkov ruských tajných služieb v Poľsku, koordinovaná a šírená propaganda priamo veľvyslancom“. Podľa opozície sa tieto aktivity zbiehajú práve v novom šéfovi ruskej ambasády na Slovensku. Navrhujú preňho dokonca sprísniť tresty za vyzvedačstvo.Koho posiela Moskva na Slovensko? Diplomata či koordinátora spravodajských služieb? A s akými cieľom?Téma pre bezpečnostného analytika Victora Breinera.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Výtah Respektu: Je tomu víc než rok, kdy v Sýrii padl režim Bašára Asada, který uprchl do Moskvy. Po skoro čtrnácti letech tak v zemi skončila občanská válka. Do čela země se postavil bývalý vůdce HTS Ahmad Šara, který se snaží zbavit nálepky extremisty a usiluje o sjednocení země i obnovení diplomatických vztahů se Západem. V lednu Sýrii navštívila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Poválečný vývoj a snahy o sjednocení však komplikují vztahy s některými menšinami, třeba s alavity nebo s Kurdy. A právě konflikt s druhými jmenovanými je jedním z nejkomplexnějších bodů syrské krize. Syrští Kurdové totiž dlouhodobě usilovali o plnou autonomii. Šara zase o sjednocení Sýrie. V lednu tak několik týdnů trvaly boje, které vyústily v klíčovou dohodu, kterou se Kurdům rozplynul sen o autonomii, ale vůbec poprvé získali oficiální kulturní uznání. Jaký je na tom zájem Turecka, USA i Evropy? A je to krok k demokracii v Sýrii? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Ruská delegace zhruba 40 členů milice Africa Corps – nástupců jednotek dříve známých jako Wagnerovci – se koncem roku setkala s prozatímním prezidentem Madagaskaru Michaelem Randrianirinou. Ten opakovaně prohlásil, že se cítí ohrožen, a delegace z Moskvy mu proto nabídla osobní ochranu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2026 sa začal dramaticky. Donald Trump vyhlásil, že nepotrebuje medzinárodné právo a hrozí anexiou Grónska. To však patrí Dánsku, ktoré je členom NATO. Rusi ďalej zabíjajú ľudí na Ukrajine, no od Zelenského žiadajú celý Donbas. Čína sa vyhráža Taiwanu.Slovenský premiér Fico sa medzitým chváli rokovaním a fotkami s Trumpom z jeho súkromnej luxusnej floridskej rezidencie a vyhlasuje, že nie sme bruselskí papagáji. Naše peňaženky ale majú po jeho troch konsolidáciách vážny problém. A koalícia chce po kajúcnikoch ďalšou novelou trestného zákona oslabiť aj postihovanie extrémizmu.Mení sa nám pred očami svetový poriadok a stáva sa z Ameriky namiesto svetového ochrancu, svetový problém? Kam sa teraz zaradí Slovensko, ak náš premiér cestuje do Moskvy, Pekingu či Washingtonu, no útočí na Európsku úniu, hovorí o jej kríze a kríze demokracie? Aký rok má za sebou Slovensko a svet a čo nás čaká v roku 2026?Braňo Závodský sa rozprával s politickým komentátorom a šéfredaktorom časopisu .týždeň Štefanom Hríbom.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sýrie si připomíná rok od okamžiku, kdy povstalci dobyli Damašek a prezident Bašár Asad uprchl do Moskvy. A logicky se teď při příležitosti prvního výročí všichni snaží nějak zhodnotit dosavadní vývoj – byl dobrý, nebo špatný? Závěr závisí z velké části na tom, jaká byla naše očekávání.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Schůzka vyslanců Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolala řadu protichůdných interpretací. Trump ji označil za „dobrou“, ovšem s dodatkem, že „k tanci jsou potřeba dva“, Kreml naznačil ochotu k mírovým rozhovorům, výhradně ale za vlastních podmínek. Co si tedy z jednání Moskvy s Trumpovými emisary skutečně odnést? Analytik Michal Smetana vysvětluje i to, jakou kapacitu má Ukrajina pokračovat ve válce a jak vážná je krize důvěry mezi Evropou a USA.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V novej epizóde relácie Za hranicou bola témou situácia mieru na Ukrajine. S hosťom sme sa pozreli na ruské nároky na ukrajinské územie, úlohu Európy v konflikte a aj na ďalšiu cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy. Reč však bola aj o jadrových zbraniach, o meste Pokrovsk a frontovej línii, či o súčasnom stave Slovenska v EÚ. Hovorili sme aj o NATO, európskej obrane a zodpovednosti za Európu. Pozvanie do relácie prijal generál vo výslužbe Pavel Macko.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Babiš nie je ideologický človek, s Ficom bude spolupracovať, kým z toho niečo bude mať, vraví reportérka Deníku N Petra Procházková. V rozhovore s Dušanom Mikušovičom rozoberá, ako sa po zmene vlády zmení česká zahraničná politika, čo sa stane s muničnou iniciatívou, prečo Putina vyrušili nové sankcie, ale aj koho z českých politikov uvidíme ako prvého v Russia Today.

„Kyjevu je potrebné stále pomáhať, musí zvíťaziť. Ak Ukrajina nezvíťazí, tá vojna sa bude týkať každého jedného z nás,“ tvrdí Marián Kulich z iniciatívy Mier Ukrajine.Po miliónoch pre Ukrajinu napadnutú Putinovou ozbrojenou mašinériou a po protestných zhromaždeniach proti premiérovej návšteve Moskvy a jeho podávaniu si rúk s agresorom sa iniciatíva Mier Ukrajine ozýva opäť. Volá po preverení najnovších aktivít prokremeľskej skupiny Brat za brata, ktorá avizovala budovanie akejsi paralelnej informačnej služby. S cieľom: „zbierať informácie na všetkých, ktorí poškodzujú Slovensko“. Mier Ukrajine sa obrátila na štátne orgány.Naďalej však pokračuje v pomoci napadnutej Ukrajine – zvlášť teraz pred zimou, ktorá sa aj vzhľadom na pokračujúce ruské útoky na energetickú infraštruktúru ukazuje ako riziková. Naviac v čase, keď náš južný sused Viktor Orbán avizuje akúsi protiukrajinskú alianciu, v ktorej vidí aj Slovensko.Na Ukrajinu a jej potreby a tiež na možné stopy Kremľa u nás sa pozrieme s Mariánom Kulichom práve z iniciatívy Mier Ukrajine.„Tvária sa (Brat za brata), že presadzujú národné záujmy, no keď sa na ne pozrieme bližšie, vidíme, že nie sú v súlade so záujmami Slovenska, ale sú v súlade so záujmami ruskej vojny a Ruska na Slovensku,“ hovorí Kulich.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Kyjevu je potrebné stále pomáhať, musí zvíťaziť. Ak Ukrajina nezvíťazí, tá vojna sa bude týkať každého jedného z nás,“ tvrdí Marián Kulich z iniciatívy Mier Ukrajine.Po miliónoch pre Ukrajinu napadnutú Putinovou ozbrojenou mašinériou a po protestných zhromaždeniach proti premiérovej návšteve Moskvy a jeho podávaniu si rúk s agresorom sa iniciatíva Mier Ukrajine ozýva opäť. Volá po preverení najnovších aktivít prokremeľskej skupiny Brat za brata, ktorá avizovala budovanie akejsi paralelnej informačnej služby. S cieľom: „zbierať informácie na všetkých, ktorí poškodzujú Slovensko“. Mier Ukrajine sa obrátila na štátne orgány.Naďalej však pokračuje v pomoci napadnutej Ukrajine – zvlášť teraz pred zimou, ktorá sa aj vzhľadom na pokračujúce ruské útoky na energetickú infraštruktúru ukazuje ako riziková. Naviac v čase, keď náš južný sused Viktor Orbán avizuje akúsi protiukrajinskú alianciu, v ktorej vidí aj Slovensko.Na Ukrajinu a jej potreby a tiež na možné stopy Kremľa u nás sa pozrieme s Mariánom Kulichom práve z iniciatívy Mier Ukrajine.„Tvária sa (Brat za brata), že presadzujú národné záujmy, no keď sa na ne pozrieme bližšie, vidíme, že nie sú v súlade so záujmami Slovenska, ale sú v súlade so záujmami ruskej vojny a Ruska na Slovensku,“ hovorí Kulich.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Premiérovu cestu do Číny vnímam ako vztýčený prostredník lídrom EÚ. Premiérove reči o mieri sa ukázali ako prázdne kecy. Prezentovať priamo pred Putinom výzvu na zastavenie paľby na to Robert Fico odvahu nenašiel,“ pripomína bývalý diplomat Peter Weiss. Čo premiér návštevou Číny sleduje a aký bude mať dopad na dôveryhodnosť Slovenska v EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o Ficovej suverénnej zahraničnej politike na všetky štyri svetové strany. Tej sa totiž v ostatnom čase akosi zasekol kompas na prísne východnom vektore. Po nedávnej návšteve Moskvy totiž premiér Fico zamieril ešte východnejšie, tentoraz do Číny. Tam - obklopený autokratmi sveta skritizoval jeho slovami „žabí horizont“ Európskej únie a po rokovaní s ruským prezidentom Putinom si pohovoril aj s čínskym lídrom Si Ting-pchingom, predstaviteľom Vietnamu, no a našiel si čas prehodiť pár slov aj s Alexandrom Lukašenkom. Proste Créme de la Créme svetovej demokracie a ľudských práv. „To, čo povedal o tej žabe z úzkym horizontom, tak to je výpoveď o ňom samom. Je nepochopiteľné ako Robert Fico špiní do vlastného životného priestoru, ktorým je pre Slovensko Európska únia. Je to sabotáž našej spoločnej únijnej politiky,“ hovorí Peter Weiss.Prečo to premiér robí, aké to bude mať dôsledky na obraz a postavenie Slovenska v EÚ a čo vlastne od ľudí ako Putin či Si Ting-pching Robert Fico očakáva? Premiérovu zahraničnú politiku už nemožno oddeliť od jeho snahy uniknúť domácim témam a od pokusu uloviť krajne pravicového extrémistického voliča, upozorňuje bývalý predseda Strany demokratickej ľavice (SDĽ) Peter Weiss. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

S jakými prioritami jde do voleb hnutí ANO a o čem se v jejím programu mlčí? Co si šéf NATO myslí o tom, že Putin pozval Zelenského do Moskvy? Jak bezpečná byla lanovka, která havarovala v Lisabonu? A zemřel módní návrhář Giorgio Armani. Čím se zapsal do dějin módy?

„Premiérovu cestu do Číny vnímam ako vztýčený prostredník lídrom EÚ. Premiérove reči o mieri sa ukázali ako prázdne kecy. Prezentovať priamo pred Putinom výzvu na zastavenie paľby na to Robert Fico odvahu nenašiel,“ pripomína bývalý diplomat Peter Weiss. Čo premiér návštevou Číny sleduje a aký bude mať dopad na dôveryhodnosť Slovenska v EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o Ficovej suverénnej zahraničnej politike na všetky štyri svetové strany. Tej sa totiž v ostatnom čase akosi zasekol kompas na prísne východnom vektore. Po nedávnej návšteve Moskvy totiž premiér Fico zamieril ešte východnejšie, tentoraz do Číny. Tam - obklopený autokratmi sveta skritizoval jeho slovami „žabí horizont“ Európskej únie a po rokovaní s ruským prezidentom Putinom si pohovoril aj s čínskym lídrom Si Ting-pchingom, predstaviteľom Vietnamu, no a našiel si čas prehodiť pár slov aj s Alexandrom Lukašenkom. Proste Créme de la Créme svetovej demokracie a ľudských práv. „To, čo povedal o tej žabe z úzkym horizontom, tak to je výpoveď o ňom samom. Je nepochopiteľné ako Robert Fico špiní do vlastného životného priestoru, ktorým je pre Slovensko Európska únia. Je to sabotáž našej spoločnej únijnej politiky,“ hovorí Peter Weiss.Prečo to premiér robí, aké to bude mať dôsledky na obraz a postavenie Slovenska v EÚ a čo vlastne od ľudí ako Putin či Si Ting-pching Robert Fico očakáva? Premiérovu zahraničnú politiku už nemožno oddeliť od jeho snahy uniknúť domácim témam a od pokusu uloviť krajne pravicového extrémistického voliča, upozorňuje bývalý predseda Strany demokratickej ľavice (SDĽ) Peter Weiss. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vojenské přehlídce v Pekingu, která připomněla 80 let od konce druhé světové války, předcházel summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Zúčastnili se ho zástupci Ruska, Íránu, Indie, Běloruska či Turecka. Čestným hostem byl ruský prezident Vladimir Putin, který zopakoval svůj pohled na mezinárodní uspořádání, tedy snahu oslabit vliv USA. Co summit ukázal? Rusista Karel Svoboda ještě probere pozvání Zelenského do Moskvy a také film Mág z Kremlu o vzestupu Putina k moci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Od smrti bývalého šéfa Wagnerovců Jevgenije Prigožina uplynuly přesně dva roky. Ruští operativci od té doby hledají nové způsoby, jak posílit a rozšířit vliv Moskvy v Africe. Podrobnosti přináší investigativa Radio France Internationale a monitorovací skupiny All Eyes on Wagner, o níž informoval web francouzské rozhlasové stanice.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko si nasadilo oprátku kolem vlastní hlavy,“ říká odborník na ruskou politiku a historii Filip Scherf, který v zemi strávil tři a půl roku a dnes působí na univerzitě v St Andrews. „Režim byl před eskalací války silný, ale svou legitimitu svázal s naplněním válečných cílů,“ dodává odborník. Na nedávné schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina na Aljašce a následný summit ve Washingtonu nahlíží optikou střízlivého realismu. „Vidíme velkolepá prohlášení, gesta, summity, jednání – ale válka pořád pokračuje. A obě strany nejsou o tolik blíže míru, než byly za uplynulé roky,“ říká Scherf. Podle něj se sice změnila dynamika v tom, že Trump Putina vtáhl zpět do diplomatické hry, ale zásadní rozpory zůstávají. Rusko chce uznání anektovaných území, neutralitu Ukrajiny a její demilitarizaci. Ukrajina naopak říká: žádného území se vzdát nemůžeme a potřebujeme robustní bezpečnostní garance. To je v přímém protikladu k ruským požadavkům. „Mír se možná rétoricky zdánlivě přibližuje, ale fakticky nikoliv,“ dodává k situaci odborník. Připomíná také, že Moskva si do ústavy vepsala i území, která fakticky nekontroluje. „Je těžko představitelné, že by ten militantní, agresivní Putinův režim řekl: naše vlastní ruské území vám dáváme výměnou za mír,“ myslí si Scherf. Upozorňuje i na důsledky, které válka způsobuje uvnitř samotného Ruska. Jde o ohromné náklady, oběti a ztráty, které vytvářejí tlak na Putinův režim zevnitř. A otázky přináší i co by znamenalo, kdyby válka skončila – ať už návrat statisíců lidí, kteří se na frontě naučili vraždit, nebo i pro samotný stav ruské ekonomiky, která se transformovala na válečnou. Jak se podle něj Západ opakovaně mýlil v odhadu Moskvy – od mnichovského projevu Vladimira Putina v roce 2007 až po „reset“ Baracka Obamy? Co pro něj znamenalo prožít tři a půl roku v Rusku, které popisuje jako „intelektuálně fascinující a život oči otevírající“, ale také jako zemi, kde nerovnosti a poškození mezilidských vztahů byly často až bolestivé a všeprostupující? A proč tvrdí, že Evropa bude muset Rusko vždy vnímat jako protivníka, nikoli partnera? Poslechněte si celý rozhovor.

1. Ceny bytov a domov po troch rokoch pokorili rekordy

Pokles počtu českých turistov zaznamenalo ministerstvo cestovného ruchu už aj minulý rok. Teraz ešte výraznejší pokles vidia ubytovacie zariadenia v Tatrách. Kým minister Rudolf Huliak za tým vidí medvede a “progresivizmus”, pre český web Novinky sa takmer 50-tisíc ľudí vyjadrilo, že na Slovensko nechodia pre politickú situáciu.Čechom prekážajú najmä cesty Roberta Fica do Moskvy a vyjadrenia o vojne na Ukrajine. Menšiu časť našich západných susedov od cestovania na Slovensko odrádzajú ceny, ktoré sú podobné ako v Rakúsku, avšak za horšie služby.Reportérka Aktualít sa na vysvetlenia situácie pýtala expertov z cestovného ruchu, ubytovacích zariadení a aj bežných Čechov, ktorí tento rok nešli na Slovensko.Nahrávali Peter Hanák a Katarína Runnová.

Podle britského The Times aktuální sbližování Pekingu a Moskvy vypovídá o definitivním zhroucení monopolárního světa. Americké pokusy pohrozit různým zemím sankcemi za nákup ruské ropy k ničemu nepovedou – Peking se totiž ruských surovin za žádnou cenu nevzdá, domnívají se světoví experti, mezi nimi i proslulý znalec Ruska, britský historik Mark Galeotti.

Robert Fico lieta za agresorom Putinom do Moskvy a našich spojencov považuje za vojnových štváčov. Hrozí zablokovaním európskych sankcií proti Moskve. Chváli autoritatívne a komunistické režimy, a napriek tomu, že jeho vláda má len tesnú väčšinu v parlamente a za sebou polročnú vládnu krízu, chcel by meniť politický systém na Slovensku. Prekáža mu, že máme veľa politických strán a že v takej Číne či Vietname si tamojšie režimy veci môžu plánovať, no u nás musia byť každé štyri roky slobodné voľby, ktoré vraj prerušia kontinuitu.Čo chce premiér povedať ak hovorí, že liberálna demokracia zlyhala? Znamená jeho politika na všetky štyri svetové strany hlavne inšpiráciu totalitným východom? Čo sú to vlastne za režimy v Číne, Vietname či Uzbekistane, kam rád cestuje a ako fungujú? Ako môže Robert Fico zmeniť Slovensko a aké na to má nástroje? A čo na to Európska únia, ktorej sa teraz vyhráža, že nepodporí protiruské sankcie? A čo znamenali odkazy šéfky európskej diplomacie Kallas či nemeckého kancelára Merza pre premiéra a pre Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s politológom Filozofickej fakulty UK profesorom Jozefom Bátorom.

Ruskí agresori presviedčajú svet že chcú mier, no odmietli bezpodmienečné tridsaťdňové prímerie a ďalej zabíjajú civilistov na Ukrajine. Masívny ruský útok raketami a dronmi na Ukrajinu zabil 12 ľudí, desiatky ich zranil. Donald Trump s Putinom stráca trpezlivosť a Kongres prichystal nový zákon o proti ruských sankciách. Európa vrátane Slovenska zas prijala 17-ty balík sankcií a hovorí o ďalšom.Má vojna ešte diplomatické riešenie a môže k nemu prispieť aj nový pápež? Prečo Rusi hovoria o mieri, no pritom ďalej vraždia nevinných ľudí na Ukrajine, nechcú v skutočnosti naspäť studenú vojnu a ruskú sféru vplyvu vrátane Slovenska? Prečo Únia stojí za Ukrajinou, no pritom hovorí o obnove ciel na jej tovary? A čo sa okrem výmeny zajatcov dosiahlo na rokovaniach v Turecku? Čo na to Slovensko, keď náš premiér radšej lieta do Moskvy za Putinom ako do Bruselu za našimi spojencami? Máme ešte v medzinárodnom spoločenstve rešpekt?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Slovensko nepodporilo pandemickú dohodu. Predseda vlády lieta za vojnovým agresorom do Moskvy, ostro kritizuje lídrov Európskej únie a brojí proti Ukrajine. Vicepremiér pre plán obnovy má analýzu, že Slovensko môže zo spolupráce s Ukrajinou profitovať.Čo na to hovorí strana Hlas? Ženie nás premiér do izolácie a prečo hovorí, že máme na Slovensku veľa politických strán? A čo bude robiť Hlas s poklesom svojich preferencií? Dokážeme konsolidovať vyčerpané verejné financie a naplno využiť miliardy z Plánu obnovy? A o čom je jeho revízia, ktorú nám narýchlo odklepol ten Brusel na ktorý premiér často útočí?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom vlády pre plán obnovy a znalostnú ekonomiku a členom predsedníctva strany Hlas – Sociálna demokracia Petrom Kmecom.

Šéfka eurokomisie Ursula Von Der Leyenová má problém. Súd Európskej únie rozhodol, že Európska komisia mala zverejniť jej esemesky so šéfom americkej farmaceutickej firmy Pfizer. Slovenský premiér vyrazil do Ruska na Putinove oslavy napriek varovaniam z Európskej únie a ľudia blízki Smeru si za si za milióny z európskych peňazí stavajú luxusné vidiecke haciendy.O čom je vlastne kauze Pfizer Gate a prečo šéfka Eurokomisie nezverejnila svoje správy a kedy sa k tomu vyjadrí? Ako vyzerá vyšetrovanie výstavby haciend za eurofondy a môžu prísť aj sankcie? Aká je vlastne pozícia Slovenska v Európskej únii, ak sme vypadli z koalície ochotných a premiér nazýva našich partnerov vojnovými štváčmi, sme tam izolovaní ako hovorí Progresívne Slovensko? Čo by pre Slovensko znamenala stopka na ruský plyn, ropu či jadrové palivo? A prečo k nám predsedníčka komisie nepríde na návštevu, hoci sa v hlavnom meste otvára nový Európsky dom?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom Európskeho parlamentu a jeho poslancom za hnutie Progresívne Slovensko Martinom Hojsíkom.

Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“

Dnes je to rok od atentátu na premiér Roberta Fica. Prípad je po roku vyšetrený, strelec obvinený z terorizmu a čaká sa na hlavné pojednávanie. Vláda na výročie atentátu rokuje v Handlovej a osobu atentátnika spája s opozíciou. Ľudia v prieskumoch hovoria, že sa atmosféra za posledný rok zhoršila, mnohí pochybujú, že sa atentát vôbec stal. Ešte nedávno premiéra 855 psychológov a psychiatrov vyzvalo, aby sa správal slušne alebo radšej odišiel z politiky.Smer občanom medzitým dávkuje informácie z vyšetrovania, na ktoré uvalil generálny prokurátor embargo, najskôr fotky krvavého oblečenia, potom aj po operačné jazvy na tele premiéra Fica. Prečo to premiér a Smer robia? Ako sa teda máme rok od atentátu na Slovensku? Zmenilo sa niečo? Stačil Lex atentát s obmedzením verejných zhromaždení a doživotnou rentou pre Roberta Fica? A čo pre Slovensko znamenajú cesty Roberta Fica do Moskvy a fotky s agresorom? Je Slovensko stále platným členom EÚ a NATO? Braňo Závodský sa rozprával s politológom a rektorom BISLY Samuelom Abrahámom.

Robert Fico sa rozhodol, že nám urobí hanbu a bude to hanba iná. Ako jediný európsky líder sa tak vybral do Moskvy, aby sa stretol s Vladimirom Putinom a s jeho verziou osláv konca druhej svetovej vojny.Fico sa tak prihlásil k rôznym svetovým diktátorom aj k ruskej vojnovej propagande.Čo sa stalo, prečo to urobil a aké to bude mať dôsledky?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta šéfredaktorky denníka SME Beaty Balogovej.Zdroj zvukov: TA3, STVR, YouTube/SMER SDOdporúčanie:Spojené štáty nikdy nebudú mať pápeža. To, čo dosiaľ platilo ako nepísané vatikánske pravidlo, zmenilo aktuálne konkláve a novým pápežom sa stal americko-peruánsky kardinál Robert Prevost. Dnes teda odporúčam text magazínu The Atlantic Konkláve práve vykonalo niečo nemysliteľné.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Ruská agentura RIA Novosti prohlásila Slovensko za jednu z mála evropských zemí, která ctí památku sovětských vojáků. Ocenila rozhodnutí slovenského premiéra Roberta Fica zúčastnit se v Moskvě přehlídky k 80. výročí konce druhé světové války. „Dělat strašáka z Roberta Fica jen proto, že pojede na přehlídku do Moskvy, mi přijde hloupé,“ říká v Pro a proti europoslankyně Kateřina Konečná (Stačilo!). „Velmi smutný postoj,“ hodnotí europoslanec z TOP 09 Ondřej Kolář.