Podcasts about netu

Denis Diderot, radikální osvícenec 18. století, odhodil staré sako, které nosil celý život. Netušil, jak převratná událost to bude. V novém saku si připadal skvěle – a zároveň nepatřičně. Jeho ostatní oděvy se ve světle nového kousku zdály ošuntělé, a tak je začal jeden po druhém měnit. Nakonec došlo i na nábytek. „Byl jsem absolutním pánem svého starého saka, ale stal jsem se otrokem svého nového,“ poznamenal. Tento mechanismus známe jako Diderotův efekt: jedna koupě spustí lavinu dalších. Konzum se mění v rituál identity, ne-li v náboženství po smrti Boha. „Bůh nezemřel, proměnil se v peníze,“ říká Giorgio Agamben.Smyčka konzumu se ostatně utahuje i proto, že mnohé výrobky jsou navrhovány tak, aby dlouho nevydržely. Neustále je co obměňovat – a naše životy zaplavuje odpad. Energii vynakládáme na pořizování věcí, následně na jejich vyhazování – a jako společnost na likvidaci odpadu. Podle mnohých se však rodí odpor. Řada sociologů i filozofů upozorňuje, že zvláště některé skupiny mladých lidí se snaží odvracet od konzumního kolotoče. Proměňuje se vztah k věcem i k vlastnictví.Jednou z reakcí na nutkavé hromadění může být etika sdílení. Nejde o návrat k asketismu, ale o pokus o promyšlenou revizi: co skutečně potřebujeme vlastnit – a co lze jednoduše sdílet? Z historického hlediska to není žádná novinka. Paradoxně zrovna epikurejci ve starověku učili, že největší slast spočívá v omezení slastí, že věci je lepší sdílet než hromadit – a že i vztahy mohou být svobodnější, když nejsou sevřené majetnickou logikou.Podob sdílení dnes existuje mnoho – od komunitních zahrad po platformy jako Liftshare. Někteří v nich vidí zárodky komunismu pro 21. století. Jiné formy sdílení – například Airbnb nebo Uber – se naopak staly součástí digitálního kapitalismu. Co když ale právě tento kapitalismus, ve své touze po efektivitě a flexibilitě, nevědomky přejímá principy, které měly původně zcela jiný, možná až protikladný étos? Vlastnická logika se možná neláme revolucí, ale v některých oblastech života nenápadně eroduje zevnitř – ať už z vyčerpání, konzumního zhnusení nebo z čiré neschopnosti vlastnit.KapitolyI. Mileniálové a sdílení: Nouze jako začátek nové etiky [začátek až 17:45]II. Co nás učí epikurejci: Méně věcí, víc svobody [17:45 až 30:30]III. Vlastnictví a pád do pasti hltavé ctižádosti [30:30 až 59:30]IV. Osvobození od majetnického pohledu: Je to vůbec možné? [59:30 až konec]BibliografieTheodor Adorno – Max Horkheimer, Dialektika osvícenství. Filosofické fragmenty, přel. Michael Hauser, Praha: OIKOYMENH, 2009.Rachel Botsman, Roo Rogers, Mine Is Yours. The Rise of Collaborative Consumption, New York: Collins, 2011.Maja Göpel, – Eva von Redecker, Schöpfen und Erschöpfen, Berlin: Matthes Seitz Verlag, 2025.Jan Hanáček, „Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů“, in: AkademieVěd.cz, 22. 9. 2022, https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Vlastni-bydleni-nemusi-byt-vyhodne.-Mladi-si-ho-idealizuji-po-vzoru-rodicu/?utm_source=chatgpt.comGarrett Hardin, The Tragedy of the Commons, in: Science, 162, 1968, str. 1243–1248.Karl Marx, Ökonomisch-philosophische Manuskripte. Kommentar von Michael Quante. Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2015.Tereza Matějčková, Georgi Gospodinov: „Evropa je osmdesátnice, možná dementní“, in EchoPrime, 5. 6. 2025, https://www.echo24.cz/a/HMw5v/tydenik-echo-rozhvor-bulharsky-spisovatel-gospodinov-casokryt.Eva von Redecker, Revoluce pro život. Filosofie nového protestu, přel. Martin Profant, Praha: Karolinum, 2024.Jean Jacques Rousseau, „O původu nerovnosti mezi lidmi“, in: Rozpravy, přel. Eva Blažková – Vojtěch Zamarovský, Praha: Nakladatelství Svoboda, 1978.

Jsou věc, rozhodnutí a záležitosti, které se nedají vrátit. Třeba kámen, když už jste ho hodili daleko do moře. Nebo příležitost, když jste ji už propásli. Téhle poslední rady si zřejmě byl vědom i můj známý. Netušil ale, kam to povede. Žil spokojeně v krásném manželství.

Jsou věc, rozhodnutí a záležitosti, které se nedají vrátit. Třeba kámen, když už jste ho hodili daleko do moře. Nebo příležitost, když jste ji už propásli. Téhle poslední rady si zřejmě byl vědom i můj známý. Netušil ale, kam to povede. Žil spokojeně v krásném manželství.Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jsem čtyři sta kilometrů před Ósakou, což je teoreticky tak půlden, pět až deset aut. Teoreticky. V Japonsku od včerejšího, tedy pondělního večera lije, stopovat se nedá. Sedím v nějaké autodílně, kde jsem dostal už dvě kávy - sice plechovkové, ale teplé - a podle všeho mám dost času na článek.Nevím přesně, kde se nacházím, musím mrknout do mapy, takže moment. Jakási vesnice Kushirocho kousek nad městem Masuda, mezi rýžovými poli na břehu Japonského moře: jihozápad ostrova Honšú.Do Masudy mě přivezl mládenec jménem Sakamoto Takumi, který jel přesně opačným směrem, ale otočil to a dal si se mnou čtyřicet kilometrů jenom tak - z radosti, že má v autě cizice. A za společnou fotku.V té Masudě jsem si konečně koupil boty, protože celé poslední dva měsíce chodím v jedněch a těch samých, ostudně jetých sandálech. S novými křuskami na nohou jsem potom kráčel tmou a ptal se sebe sama, co je vlastně cílem. “Netuším,” odpovídala stopařská část mého já té příčetnější. Ve skutečnosti jsem šel vstříc nějakému poslednímu zážitku dne, který se ovšem nedostavil - tato část Japonska je klidná, oproti celé mé předchozí Asii úplně mrtvá, je tady božské ticho. Lidé najednou nežijí na ulici, po setmění jsou všichni zavření doma.Můj nevyřčený plán, že se vnutím k někomu aspoň pod pergolu, kde dostanu drink a nabiju veškerou elektroniku, neměl šanci vyjít; během své hodinové túry jsem vůbec nikoho nepotkal.Naštěstí je Japonsko cestovatelsky luxusní, nádherně jednoduchou zemí. Takové autobusové zastávky, jaké stojí tady na zapadlé vsi, nemají ve světě obdoby, jsou to vlastně čisťounké chatky. Takže tam. Nemaje žádnou funkční elektroniku, poslepu jsem vytáhl spacák a dlouho nemohl usnout, protože to takhle bylo naposledy. Už za pár hodin začne, vypadá to, obyčejný život.Po svítání jsem netušil, jakým směrem se vydat, ale nové boty mě loužemi dovedly až ke garáží lomeno autodílně, kde už dvě hodiny sedím, pozoruju nekončící déšť a vzpomínám na předchozí dny.Zajímavé je, že co bylo včera, připadá mi jako před týdnem, a co předevčírem, to jako před rokem.

Lékař, který se v Německu stal influencerem. „Na pacientské síti si tam lidé vyměňovali názory. Najednou se tam objevil kardiochirurg, který vysvětloval. Byl jsem pro ně zjevení,“ popisuje Jaroslav Benedík v Blízkých setkáních. „Začaly mi chodit žádosti o rady. Netušil jsem, jestli pacienti přijdou a nechají se mnou operovat. A ani to tak nebylo míněno. Prostě jsem začal dělat něco, co v Německu nabízelo málo lidí.“ Proč před 15 lety do Německa odešel? Co je Ozakiho metoda?

Rebarbora a zázvor? Netušená kombinace. Moučník je vysoký, krásně nadýchaný a plný krému a šlehačky. Pekl Václav Ségl z Praskoles.

Rebarbora a zázvor? Netušená kombinace. Moučník je vysoký, krásně nadýchaný a plný krému a šlehačky. Pekl Václav Ségl z Praskoles.

Rebarbora a zázvor? Netušená kombinace. Moučník je vysoký, krásně nadýchaný a plný krému a šlehačky. Pekl Václav Ségl z Praskoles.

Kdo se směje naposled. Tak se jmenuje novela českobudějovického spisovatele a publicisty Jana Cempírka. Vypráví příběh dvou mladíků, Čecha a Němce, které nesmiřitelně rozdělily dobové politické události. Slyšet ho můžete v Podvečerním čtení Českého rozhlasu České Budějovice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představte si, že jdete na procházku a najdete zhruba osm milionů korun ve zlatě. Právě to se stalo dvěma turistům na začátku února pod kopcem Zvičina u Dvora Králové nad Labem. Celý nález odevzdali archeologům. Jak se vše přihodilo?

Pomůžete nám pochopit, jak lidé vnímají influencery? Vyplňte nám, prosím, krátký dotazník. :) Dostanete se na něj pomocí tohoto odkazu: ⁠⁠⁠http://pvw1.2.vu/infzvsf⁠⁠⁠Řešíme témata všeho druhu, zajímavosti i nedůležitosti. Proč? Na to asi přijdete spíš vy než my...Technická: Témata rozebíráme bez hluboké přípravy a jakéhokoli scénáře, aby byl rozhovor autentický, tak nečekejte naprostou vědeckou přesnost. Detaily můžete vždycky vyhledat v odkazech níže v popisku. Děkujeme za pochopení :)Nový kofeinový nápoj a standardní povzbuzovací kapsle najdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠http://www.alchemistr.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jedná se o zvukový záznam z YouTube relace Zvědátoři. Ta může obsahovat informační opravy v obraze, které neuslyšíte. Ke každému dílu je připojeno datum vysílaní i zdroje (některé už nefungují - proto nejsou přidány).⁠........................Zdrojové video........................⁠Martinův hlavní kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠NaprostoRetardovany⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrikův kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Patrik Kořenář⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Společný kanál: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zvědátoři⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠----------------------------------------⁠Zdroje k dalšímu šťourání 1⁠

Večer 1. listopadu 1996 se v domě Garyho Triana v Tucsonu v Arizoně začali scházet jeho nejbližší – rodina a přátelé – aby mu připravili překvapení. Chystali pro něj narozeninovou oslavu, protože právě ten den slavil 53. narozeniny. Netušili však, že se oslavenec nikdy nevrátí domů.

Některé věci se z knih nedozvíme – musíme si je prožít na vlastní kůži. Pokud cítíte, že v životě stojíte na místě, nebo chcete něco změnit, někdy je potřeba udělat krok do neznáma. Vyrazil jsem na seberozvojový seminář s Richardem Gonzorem, původně s tím, že si v Thajsku odpočinu. Netušil jsem ale, jak hluboké uvědomění mi tahle cesta přinese. Možná i vám bude tohle speciální povídání, natáčené přímo během semináře, inspirací k vlastnímu posunu.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

Lenka Hrabalová vystudovala arabštinu a perštinu a proto se také pravidelně pohybuje na Blízkém východě a v arabském světě. Díky svým znalostem nepodléhá dojmologii a její zkušenosti ze spousty expedic ji vedou k zasvěcenému ale úplně obvyklému pohledu na život v těchto oblastech. Navíc nabízí i osobní vhled do toho, jak na Blízkém východě žijí ženy. A to mne tentokrát zajímalo nejvíc.Začíná další hausbotové povídání, kdo byste chtěli plné délky mých rozhovorů a bez reklam, pojďte na můj kanál na herohero.Odkazy:Knihy Lenky Hrabalové - https://www.databazeknih.cz/search?q=Lenka+hrabalováMozaikou Íránu (2023)Dějiny v troskách (2022)Saharské příběhy (2020)Voxpot - voxpot.cz/…/lenka-hrabalovaKniha Vrah z města meruněk - databazeknih.cz/…/vrah-z…Kniha Sex v Medině - amazon.com/…/2290088226lenkahrabalova.czpetrhorky.czKapitoly:00:00 Klimatická změna na blízkém východě.17:30 Sýrie a Kurdistán.25:53 Ženy v islámském světě.Zbytek rozhovoru obsahuje navíc následující kapitoly:45:31 Jak na Blízkém východě přijímají Evropanku?54:15 Íránské zvyky.Support the show

Věnoval se výtvarnému umění, ale jeho tvorba začala stagnovat, přišlo mu, že nemá hloubku. Dušan Štraus se tehdy rozhodl, že musí změnit vlastní život, aby se to na plátně odrazilo. Shodou okolností narazil na zastávce autobusu na plakát, který lákal na kurz meditace zdarma. Přišlo mu to jako dobrý nápad. Netušil, že tato cesta povede na bezmála čtvrt století do zajetí sekty Sri Chinmoy, která ho připravila o rodinu, práci, přátele i svobodu. O tom všem otevřeně vypráví v novém díle pořadu Blesk Podcast.

V nejnovějším díle sourozeneckého podcastu se bratři Novosadovi zabývají aktuálními masovými protesty, které už více než tři měsíce probíhají po celém Srbsku a šíří se i do okolních zemí západního Balkánu. Studentům vysokých škol se podařilo probrat společnost z dlouhodobé letargie a rozpoutat jedinečnou revoluci, s níž si dosud suverénní autokratický režim Aleksandra Vučiće neví rady. Toto téma, které se nejen v Česku, ale i v západních médiích bohužel málo akcentuje, probírají sourozenci spolu s balkanisty Pavlem Trojanem a Františkem Šístkem, kteří vzpomínají i na srbské demonstrace v roce 2000, které položily režim Slobodana Miloševiće. Prvního listopadu 2024 se na nádraží v Novém Sadu zřítila střecha na zrekonstruovaném železničním nádraží v Novém Sadu. Zemřelo pod ní patnáct lidí. Tato událost se stala katalyzátorem dlouhodobé frustrace srbské společnosti a vyústila v dnes už tříměsíční masové protesty proti systémové korupci a bezpráví, které desetiletí provázejí vládnoucí režim prezidenta Aleksandra Vučiće. Ačkoliv v Srbsku mají demonstrace silnou tradici, tyto protesty se od předešlých v mnohém liší. Do jejich čela se totiž postavili vysokoškolští studenti, jejichž odhodlání a zatím bezchybná strategie (ne)komunikace s vedením státu získávají sympatie napříč dosud rozdělenou společností. Podporuje je čím dál širší spektrum lidí a skupin, zatím největšího protestu v Novém Sadu se prvního února podle odhadů zúčastnilo přes 300 000 lidí. Vlna celonárodní solidarity atmosférou v mnohém připomíná českou sametovou revoluci. Bratři se svými hosty udávají celou situaci do kontextu, detailně osvětlují fungování a pozici dominantní vládnoucí Srbské pokrokové strany a jejího lídra Aleksandra Vučiće, dlouhodobou privatizaci veřejných institucí a jejich rozprodej zahraničním mocnostem, přebujelé korupční zakázky a všudypřítomný klientelismus. Uvádějí také konkrétní zájmy USA, Německa, Číny a Ruska v tomto prostoru a s tím spojené důvody Vučićovy pevné pozice v zahraničí. Pavel Trojan připomíná své zážitky z demonstrací proti Slobodanu Miloševićovi, František Šístek blíže vysvětluje nástup Aleksandra Vučiće k moci, Jakub přidává poznatky z terénu ze své aktuální cesty do Srbska a detailně popisuje zlomové momenty současného protestního hnutí, jeho fungování i hlavní cíle a požadavky. Na závěr probíhá diskuze nad možným řešením situace. Nabízely by se předčasné volby, jenže ty překvapivě nejsou cílem studentů. O co jim tedy jde především? Čím si získali takovou podporu? Můžou se stát inspirací, jak účinně bojovat proti populistům a autokratům také jinde v Evropě? A v čem je nová generace Srbů nová? Aneb konečně podcast, který probírá témata, jež jsou v Česku přehlížena. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Spišská Stará Ves sa spamätáva z tragického útoku na miestnom gymnáziu. Študent tam vo štvrtok nožom usmrtil zástupkyňu riaditeľa a jednu zo študentiek. Ukázalo sa, že študent mal už v minulosti vážne problémy so zákonom a bol dvakrát odsúdený za násilné správanie. Gymnázium o jeho minulosti nemalo ani tušenie. Nové informácie ukázali, že útočník bol v roku 2022 dvakrát odsúdený za násilné správanie. Ako deviatak na základnej škole fyzicky napadol spolužiačku, ktorú zbil päsťami a kopal do hlavy. Neskôr sa jej vyhrážal smrťou, čo viedlo k ďalšiemu súdnemu konaniu. Napriek tomu, že Samuel S. dostal podmienečný trest a zákaz približovania, tieto informácie sa k gymnáziu v Spišskej Starej Vsi nikdy nedostali.Rodičia jeho minulosť zamlčali, uviedla riaditeľka školy reportérovi Marekovi Nemcovi s tým, že ak by tieto informácie mali, nikdy by sme ho na školu neprijali.Zlyhanie systému alebo komunikácie?Odborník na bezpečnosť Martin Královič zdôrazňuje, že na Slovensku neexistuje systém, ktorý by zabezpečil výmenu informácií o rizikových študentoch medzi základnými a strednými školami. „Bez legislatívnych zmien sa budeme stále potýkať s rizikom, že školy nebudú vedieť o minulosti svojich žiakov,“ uviedol Královič.Ako predísť ďalším tragédiám? Královič navrhuje zavedenie lepšej komunikácie medzi inštitúciami, posilnenie školských psychológov a pravidelné školenia pre zamestnancov. Královič však upozorňuje, že kamerové systémy s umelou inteligenciou nie sú riešením. „Prevencia začína pri duševnom zdraví a radikalizácii mládeže,“ dodal.Moderuje Zorislav Poljak.

Spišská Stará Ves sa spamätáva z tragického útoku na miestnom gymnáziu. Študent tam vo štvrtok nožom usmrtil zástupkyňu riaditeľa a jednu zo študentiek. Ukázalo sa, že študent mal už v minulosti vážne problémy so zákonom a bol dvakrát odsúdený za násilné správanie. Gymnázium o jeho minulosti nemalo ani tušenie. Nové informácie ukázali, že útočník bol v roku 2022 dvakrát odsúdený za násilné správanie. Ako deviatak na základnej škole fyzicky napadol spolužiačku, ktorú zbil päsťami a kopal do hlavy. Neskôr sa jej vyhrážal smrťou, čo viedlo k ďalšiemu súdnemu konaniu. Napriek tomu, že Samuel S. dostal podmienečný trest a zákaz približovania, tieto informácie sa k gymnáziu v Spišskej Starej Vsi nikdy nedostali.Rodičia jeho minulosť zamlčali, uviedla riaditeľka školy reportérovi Marekovi Nemcovi s tým, že ak by tieto informácie mali, nikdy by sme ho na školu neprijali.Zlyhanie systému alebo komunikácie?Odborník na bezpečnosť Martin Královič zdôrazňuje, že na Slovensku neexistuje systém, ktorý by zabezpečil výmenu informácií o rizikových študentoch medzi základnými a strednými školami. „Bez legislatívnych zmien sa budeme stále potýkať s rizikom, že školy nebudú vedieť o minulosti svojich žiakov,“ uviedol Královič.Ako predísť ďalším tragédiám? Královič navrhuje zavedenie lepšej komunikácie medzi inštitúciami, posilnenie školských psychológov a pravidelné školenia pre zamestnancov. Královič však upozorňuje, že kamerové systémy s umelou inteligenciou nie sú riešením. „Prevencia začína pri duševnom zdraví a radikalizácii mládeže,“ dodal.Moderuje Zorislav Poljak.

Do dnešního dílu jsme si pozvali prvního Bachelora v Česku Honzu Solfronka. Probrali jsme jak se dostal do Bachelora, jestli musel projít castingem, nebo ho oslovila Nova, v užším výběru bylo 300 chlapů, jak se mu při příjezdu udělalo špatně, pozvracel se a ztratili mu kufr, takže měl jen t pozvracený oblečení, jak mu šlo zapamatovat si holky, jak si je už při natáčení vyhledával na Instagramu, kolik holek znal už před Bachelorem, jak z vily holek nevěděl vůbec nic, natož jaký tam měly dramata, vyhledával si Denči porno videa? Který rande se úplně pokazilo, kdo určoval kdo dostane růži, podle čeho ty holky vybíral, podle čeho si vybíral holky na rande, o pití alkoholu v průběhu natáčení, ceremoniál růží se natáčel ve tři ráno, jak v Bachelorovi probíhal celý den, co říkal, když Chris vyplivla všechny špagety, nechtěl jsem se tam líbat, ale televize mě do toho tlačila, o bulváru a jak ženským pořád nerozumí.

V kapse měl pár drobných, ale šel do toho. Do toho, na co myslely mraky lidí v tehdejším Československu, ovšem nenašli odvahu. Hokejista Jan Ludvig, v roce 1979 mistr Evropy v kategorii do 18 let, se rozhodl emigrovat. Netušil, kudy, kam přesně a za kým. Ale chtěl ven. V podcastu Zimák si můžete poslechnout ve zkratce jeho neuvěřitelný příběh plný odhodlání a velké kuráže. Díky ní se dostal do světa, kde zapustil kořeny, zahrál si NHL ve více než třech stovkách utkání. Dnes je jedním z trenérů extraligových Pardubic. S jediným posláním: vyhrát Dynamu titul. Celý díl sledujte na http://zimakpodcast.cz

Odkaz na celý díl tady Stát chce skrze RRTV regulovat podcasty a influencery. V době, kdy hodlá zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, které si neumí obhájit. Netušíme kdo přišel s návrhem zavedení registrace a absolutně nechápeme, co by z toho mohli mít politici. Ke všemu to začínají řešit se zpožděním 14 let. Velká část influencerů navíc současnou vládu před volbami podporovala. Proti je spektrum osobností od Xavera Veselého po Petrose z Kecy a politika. Proč nepřijde premiér, nerozpustí RRTV a nezačne znovu? V přímém přenosu ale sledujeme systém „Řídit stát jako akademický senát.” Debaty, jednání ale exekutiva žádná. A pokud to nebylo jasné, u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se registrovat nebudeme.

Na knižních pultech se objevila publikace Rodokmen Tygra. Mapuje 120 let historie hokeje v Liberci. Její křest bude 29. listopadu 2024 při domácím utkání Bílých Tygrů s Pardubicemi. Autorem je David Lukšů. A právě s ním si povídal Pavel Petr.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na knižních pultech se objevila publikace Rodokmen Tygra. Mapuje 120 let historie hokeje v Liberci. Její křest bude 29. listopadu 2024 při domácím utkání Bílých Tygrů s Pardubicemi. Autorem je David Lukšů. A právě s ním si povídal Pavel Petr.

Do Sedlece na Plzeňsku dorazí Vladimír Herbrych za svou matkou Žofií. Neviděli se dlouhé roky. Matka ho zpočátku nechce přijmout a nepřeje si, aby u ní zůstal. Syna, který si právě odpykal trest za vraždu, u sebe ale nakonec nechá. Netuší ovšem, jaké zlo v jejím dítěti zůstalo.

Raketa Starship miliardára Elona Muska je spájaná najmä s cestou na Mars či Mesiac. Prinesie však zásadnú zmenu aj v prístupe na obežnú dráhu Zeme. Pokiaľ všetko pôjde podľa plánov, urobí ho výrazne lacnejším, ako tomu bolo doposiaľ.Vytvorí sa tým priestor na pre komerčné aktivity vo vesmíre, aké doposiaľ neboli rentabilné. O tom, čo všetko lacnejší prístup do vesmíru umožní, sa rozprávajú redaktori Živé.sk Marek Jurčík a Maroš Žofčin.V podcaste hovoria o týchto témach:Čo okrem letov na Mars a Mesiac znamená príchod Muskovej rakety Starship.Aké komerčné aktivity umožní lacnejší prístup do vesmíru.Prečo sa práve nachádzame v zlomovom období.Aké produkty sa dajú vyrobiť vo vesmíre, no na Zemi nie.Kedy sa oplatí prevádzka prvej komerčnej vesmírnej stanice.Ktoré krajiny okrem USA budú v sprístupňovaní vesmíru dominovať.Fotografia prvých zamestnancov SpaceXViac na - https://www.aktuality.sk/clanok/diS0rkr/expert-na-vesmirne-start-upy-naklady-na-vesmirne-lety-klesaju-a-dalsou-kozmickou-velmocou-bude-cina-rozhovor/ Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Už týden se nemluví a nediskutuje skoro o ničem jiném, než je druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a o tom, co tato skutečnost může světu přinést. Samozřejmě na to jde pohlížet z různých stran. Nová epizoda podcastu Hej, Slované se zaobírá tím, jak staronové americké vedení vnímají klíčové slovanské země: pohled západních Slovanů přibližuje politolog a diplomat Maciej Ruczaj, pohled Slovanů východních ukrajinista Petr Kalina a pohled jižních Slovanů Jakub Novosad – jenž se pro tento díl posunul z pozice moderátora do role jednoho z hostů. Jak vnímá Trumpa Polsko? Jak Ukrajina? Jak Srbsko, Chorvatsko a Bosna? Jaké může mít volba konsekvence v EU, na Kosovu, v Bělehradu, v Republice srbské? Dozvíte se řadu analýz a paradoxů – přesně jak to slovanská Evropa umí. Maciej Ruczaj připomíná, že americké volby byly v Polsku samozřejmě nesmírně sledované i že aktuální polská vláda je z druhého tábora, než bude administrativa Donalda Trumpa. Dodává ale, že každá polská vláda dobře ví, že se musí domluvit s kteroukoli americkou vládou, jelikož Amerika je v tuto chvíli stále ještě jediný pořádný, respektive reálný garant bezpečnosti ve střední a východní Evropě (či v Evropě vůbec). Netušíme sice, jaké bude druhé volební období Donalda Trumpa, ale pokud by bylo jako to první, platí, že od dob Billa Clintona, který země střední Evropy přijímal do NATO, nebyl pro střední Evropu žádný jiný lepší americký prezident. Petr Kalina přiznává, že podle dosavadních ukrajinských ohlasů na volbu není jasné, jak Ukrajinci na volbu Donalda Trumpa hledí: zda s nadějí, či s obavou. Obavy prý ale asi mírně převládají. Veřejnost, a to i odborná, se dohaduje o tom, zda Donald Trump bude chtít zamrzlý konflikt, příměří a demilitarizovanou zónu, nebo zda bude chtít postoupit nějaká území Rusku. Zásadní ovšem bude to, o čem se doposud hovoří paradoxně málo, a to i na samotné Ukrajině, a sice co bude se sankcemi. Bude v tomto směru vyvíjet Vladimir Putin na Trumpa nátlak, aby sankce byly zrušeny? Získá tak Rusko čas a prostor na to se dostatečně vyzbrojit a podniknout nový, silnější útok? Jakub Novosad vykresluje paradoxy balkánského poměru k Donaldu Trumpovi. Srbsko jakožto „spojenec Ruska“ na Balkáně zvolení Trumpa kvituje. Současně platí, že Trumpova první administrativa výrazně pomohla řešit kosovký problém, takže Kosovo už je dnes vlastně skoro vyřešená záležitost. Z Trumpova vítězství se obecně vzato radují nacionalističtí politici, kteří budou bedlivě sledovat, jak si Trump povede – a to zejména v Bosně, jejíž část Republika srbská by se ráda od země odtrhla a připojila k Srbsku (které však o to dvakrát nestojí). Hrozí tedy nový válečný konflikt na Balkáně? A jakou roli v jeho případném utlumení hrají Trumpovy developerské projekty v Albánii, v Srbsku, ba dokonce v samotném Bělehradě, kde prý chce Trump stavět luxusní hotely? V epizodě se dále řeší, jaké je postavení střední a východní Evropy v NATO, proč slovanské země jsou mezi sebou tak často v nějakém konfliktu a proč se tak často v této části Evropy mění hranice, jak to souvisí s rozpadem Sovětského svazu a vůbec organizováním společnosti shora, zda je západní Evropa skutečně tak klidná, jak se nám jeví, zda je pro nás západní Evropa spolehlivý spojenec nebo zda po dvaceti letech členství v EU už dávno nemáme nárok na to formulovat svou vlastní evropskou politiku. Anebo zda je tak přehnaný a nesrozumitelný americký požadavek, aby se Evropa bezpečnostně o sebe začala starat taky trochu sama a nespoléhala donekonečna na přítomnost americké ochrany. Aneb konečně podcast, který vám přiblíží, že v tom nejsme sami a že Slované skutečně mají mnohé společného.

21-tisíc ľudí zomrelo na Slovensku na Covid počas nedávnej celosvetovej pandémie koronavírusu. Krajinu okrem toho trápili stále kolabujúce zdravotníctvo, státisíce chorých a miliardy eur. Našťastie sme však mali vakcíny. A nie len tak hocijaké, ale tie najmodernejšie.Aká je situácia s Covidom dnes? Aké varianty kolujú medzi ľuďmi a ako na (ne)fungujú vakcíny? Ako rozoznáme Covid od chrípky a ako sa proti tomu brániť? Kto by sa mal dať určite zaočkovať?A ako je možné, že pandémiu Covidu s tisícmi obetí spochybňuje splnomocnenec vlády? Ako je možné, že tvrdí, že je Covid biologická zbraň a vakcíny sú nebezpečné a navrhuje nimi neočkovať, pričom vedci, ktorí stoja za mRNA vakcínami práve dostali Nobelovu cenu za medicínu? A čo hovoria vedci na to, že ho v tom podporuje aj premiér a ako jeden z dôvodov demisie ho uviedla aj exministerka zdravotníctva?Braňo Závodský sa rozprával s virológom Slovenskej akadémie vied Borisom Klempom a epidemiologičkou z Lekárskej Fakulty Univerzity Komenského profesorkou Alexandrou Bražinovou.

Piráty čekají měsíce hodně tvrdé politické práce. Nejprve musí uvolnit posty ministrů i náměstků, pak potřebují najít nového předsedu či předsedkyni a nakonec vymyslet, jak získat zpět ztracené voliče. Kdo by měl stranu vést? Hostem Ptám se já je europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.Piráti opouštějí po třech letech v pětikoalici vládu. Schválilo to jejich Celostátní fórum, pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Podle Pirátů premiér Petr Fiala (ODS) porušil koaliční smlouvu tím, že se rozhodl vyhodit z vlády pirátského předsedu, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Toho z funkce odvolal v pondělí večer prezident Petr Pavel.Spolu s Bartošem z vlády odejdou i pirátší ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl Bartoš. „Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ doplnil. Otřesy v kabinetu ale zřejmě k jeho pádu nepovedou. Zbývající čtveřice stran chce ve společném vládnutí pokračovat, ve Sněmovně má pořád většinu 104 poslanců. Stále se také čeká, zda nebude ve vládě pokračovat dosavadní ministr zahraničí Lipavský. Ten už požádal o ukončení svého členství u Pirátů a chystá se podat demisi. Zástupci koalice ale mají o jeho setrvání na postu zájem, zůstat by podle nich mohl i jako nestranický odborník. Piráti chtějí být „lepší opozicí“, co budou prosazovat? Kdo by měl stranu vést dál? A na co vsadit, aby Piráti za rok prošli přes sněmovní volby?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Aké je to používať internet, notebook či smartfón pre človeka, ktorý je nevidiaci? A ktoré appky či služby im najviac pomáhajú? V technologickom podcaste SHARE o tom rozpráva hlavný koordinátor slovenskej autority pre Braillovo písmo Michal Tkáčik. Rozpráva sa s ním redaktor Živé.sk Maroš Žofčin.V podcaste hovorí aj o týchto témach:Prístupnosť webových stránok a aplikácií pre nevidiacich.Rozdiely medzi dobrými a zlými prístupnými riešeniami.Porovnanie zariadení Apple a Android z hľadiska prístupnosti.Vývoj zariadení ako sú okuliare pre zrakovo postihnutých.Ako môže AI pomôcť zlepšiť život nevidiacich, no aj limity, ktoré s tým súvisia.Appka Be My Eyes a jej význam pri navigácii v bežnom živote.Potenciál technológií ako Neuralink.Úsilie Slovenskej knižnice pre nevidiacich Mateja Hrebendu.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

„Nevěřte politikům sliby a hodnoťte činy. A když začnete hodnotit činy, tak máte velmi rychle jasno. A potom, myslím si, že to platí, my jako lidi máme daleko větší moc, když se spojíme, než ti politici,“ říká Radek Novotný, duše projektů Pusťme politiky k vodě a Pravda o vodě, v rozhovoru pro pořad Právě teď. 14.09.2024, www.RadioUniversum.cz

Jakub Smolík brzy oslaví půlkulaté narozeniny a jak se na zpěváka sluší a patří, bude slavit hned několika koncerty v rámci svého Tour 65. „To číslo má opravdu spojitost s věkem. Byla doba, kdy jsem si to neuměl představit,“ směje se oblíbený zpěvák. „Netušil jsem, že v té době budu ještě hrát a mít radost z dětí. Konečně si všechno moc užívám.“

Jakub Smolík brzy oslaví půlkulaté narozeniny a jak se na zpěváka sluší a patří, bude slavit hned několika koncerty v rámci svého Tour 65. „To číslo má opravdu spojitost s věkem. Byla doba, kdy jsem si to neuměl představit,“ směje se oblíbený zpěvák. „Netušil jsem, že v té době budu ještě hrát a mít radost z dětí. Konečně si všechno moc užívám.“

„Strašně mě překvapily moje emoce a hormony. Najednou jsem se vůbec nepoznávala,“ říká o prvních týdnech a měsících svého mateřství Karolína Kabelka. Ve speciálním díle Houpaček mluvíme o období, kdy se z nás stávají rodiče.

„Strašně mě překvapily moje emoce a hormony. Najednou jsem se vůbec nepoznávala,“ říká o prvních týdnech a měsících svého mateřství Karolína Kabelka. Ve speciálním díle Houpaček mluvíme o období, kdy se z nás stávají rodiče.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenská polícia a prokuratúra ho podozrievala z korumpovania mocných v Karibiku, vládna novela jeho prípad zastaví. Veľkopodnikateľ Mario Hoffmann je ďalším z radu tých, ktorým pomohla vládna novela Trestného zákona. Problém sa však ukazuje aj pri samotných „mužoch zákona“. Už o pár dní môže nastať policajný exodus. Naviac elitní vyšetrovatelia Národnej kriminálnej agentúry, ktorú nahrádza staronový ÚBOK nevedia ani šesť dní pred prvým septembrom, čo bude s nimi ďalej. Prípady sledujú Laura Kelloová a Ján Petrovič z investigatívneho tímu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Slovenská polícia a prokuratúra ho podozrievala z korumpovania mocných v Karibiku, vládna novela jeho prípad zastaví. Veľkopodnikateľ Mario Hoffmann je ďalším z radu tých, ktorým pomohla vládna novela Trestného zákona. Problém sa však ukazuje aj pri samotných „mužoch zákona“. Už o pár dní môže nastať policajný exodus. Naviac elitní vyšetrovatelia Národnej kriminálnej agentúry, ktorú nahrádza staronový ÚBOK nevedia ani šesť dní pred prvým septembrom, čo bude s nimi ďalej. Prípady sledujú Laura Kelloová a Ján Petrovič z investigatívneho tímu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák

Francie v neděli slavila svůj státní svátek dobytí Bastilly, stále také neví, jakou bude mít vládu. A nejen to, netuší, kdo bude novým premiérem a dokonce ani, zda nová vláda bude levicová, nebo pravicová. Všechno je tam teď otevřené. A tu nepříjemnou situaci připravil svými předčasnými volbami Emmanuel Macron.

Francie v neděli slavila svůj státní svátek dobytí Bastilly, stále také neví, jakou bude mít vládu. A nejen to, netuší, kdo bude novým premiérem a dokonce ani, zda nová vláda bude levicová, nebo pravicová. Všechno je tam teď otevřené. A tu nepříjemnou situaci připravil svými předčasnými volbami Emmanuel Macron.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: Majstrovstvá sveta sa pre Slovensko končia. Na Kanadu sme v rozhodujúcom zápase nestačili https://www.startitup.sk/majstrovstva-sveta-sa-pre-slovensko-koncia-na-kanadu-sme-rozhodujucom-zapase-nestacili/   Atentátnik Cintula prehovoril o útoku na premiéra: Zobral si dva zásobníky, Robertovi Ficovi napísal venovanie https://www.startitup.sk/atentatnik-cintula-prehovoril-o-utoku-na-premiera-zobral-si-dva-zasobniky-robertovi-ficovi-napisal-venovanie/ Meteorológovia predpovedali, ako bude vyzerať leto 2024: La Niña udrie plnou silou https://www.startitup.sk/la-nina-s-pocasim-poriadne-zatoci-meteorologovia-uz-vedia-ako-bude-vyzerat-leto/ Minister vnútra chce riešiť otázku bývania troch najvyšších ústavných činiteľov. Má jasný návrh https://www.startitup.sk/minister-vnutra-chce-riesit-otazku-byvania-troch-najvyssich-ustavnych-cinitelov-ma-jasny-navrh/   Hlavné mesto prichádza s revolučnou službou. Bratislavčania môžu svoj byt prenajať cez nový systém https://www.startitup.sk/hlavne-mesto-prichadza-s-revolucnou-sluzbou-bratislavcania-mozu-svoj-byt-prenajat-cez-novy-system/ Prvý PRIESKUM po atentáte na premiéra: Ako by Slováci volili po útoku na Fica? https://www.startitup.sk/prvy-prieskum-po-atentate-na-premiera-ako-by-slovaci-volili-po-utoku-na-fica/ V obľúbenej destinácii Slovákov sa objavila veľmi nebezpečná ryba. Patrí k najjedovatejším na svete https://www.startitup.sk/v-oblubenej-destinacii-slovakov-sa-objavila-velmi-nebezpecna-ryba-patri-k-najjedovatejsim-na-svete/ Na horu Fudži sa už len tak jednoducho nedostaneš. Japonsko zavádza nové prísne pravidlá https://www.startitup.sk/na-horu-fudzi-sa-uz-len-tak-jednoducho-nedostanes-japonsko-zavadza-nove-prisne-pravidla/   Moderátor Richard Dírer končí v TA3. „Netuším, čo budem robiť, ale v dvoch veciach mám jasno“ https://www.startitup.sk/moderator-richard-direr-konci-v-ta3-netusim-co-budem-robit-ale-v-dvoch-veciach-mam-jasno/   Európou sa šíri vírus, ktorý sa objavil aj na Slovensku. Počet nakazených stále stúpa https://www.startitup.sk/europou-sa-siri-virus-ktory-sa-objavil-aj-na-slovensku-pocet-nakazenych-stale-stupa/   Budúcnosť NAKA podľa poslancov nie je svetlá. „Vraciame sa do 90. rokov,“ tvrdia https://www.startitup.sk/buducnost-naka-podla-poslancov-nie-je-svetla-vraciame-sa-do-90-rokov-tvrdia/

„Když posloucháte studenty, říkají: ,Co se hýbe a je zelené, je biologie. Co smrdí, je chemie, a co nefunguje, je fyzika‘ – a mají pravdu,“ říká biolog a popularizátor vědy Jaroslav Petr. Je autorem nové unikátní publikace, která komplexně mapuje jednu z nejdůležitějších a nejúžasnějších aktivit všech zvířat, kterou je pohyb.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: VIDEO: Mikuláš Černák prosil sudcu o „šancu dožiť na slobode”. Chce byť prospešný pre verejnosť: https://www.startitup.sk/video-mikulas-cernak-prosil-sudcu-o-sancu-dozit-na-slobode-chce-byt-prospesny-pre-verejnost/   Výstraha pre občanov: Medvedica pohrýzla pri Banskej Bystrici človeka, vyhni sa týmto lokalitám: https://www.startitup.sk/vystraha-pre-obcanov-medvedica-pohryzla-pri-banskej-bystrici-cloveka-vyhni-sa-tymto-lokalitam/   Obľúbený lacný reťazec dostal pokutu 13 miliónov eur. Zákazníkom roky klamal o pôvode tovaru: https://www.startitup.sk/oblubeny-lacny-retazec-dostal-pokutu-13-milionov-eur-zakaznikom-roky-klamal-o-povode-tovaru/   Nová jednodňová diaľničná známka nebude platiť 24 hodín. Vieme, kedy pôjde do predaja: https://www.startitup.sk/nova-jednodnova-dialnicna-znamka-nebude-platit-24-hodin-vieme-kedy-pojde-do-predaja/   Na školskom internáte zomrel 17-ročný študent. Okolnosti úmrtia sú záhadou: https://www.startitup.sk/na-skolskom-internate-zomrel-17-rocny-student-okolnosti-umrtia-su-zahadou/   Šetreniu na kúrení odzvonilo. Za nekalú praktiku si Slováci doplatia stovky eur (NOVÉ PRAVIDLÁ): https://www.startitup.sk/setreniu-na-kureni-odzvonilo-za-nekalu-praktiku-si-slovaci-doplatia-stovky-eur-nove-pravidla/   Slováci prišli na stravovacích kartách o stovky eur. Netušili o bankrote známej firmy: https://www.startitup.sk/slovaci-prisli-na-stravovacich-kartach-o-stovky-eur-netusili-o-bankrote-znamej-firmy/   V mestskej časti Žiliny vyhlásili mimoriadnu situáciu: https://www.startitup.sk/v-mestskej-casti-ziliny-vyhlasili-mimoriadnu-situaciu/   Hlasu darovali desaťtisíce eur, teraz šéfujú úradom. Opozícia ostro kritizuje kroky strany: https://www.startitup.sk/hlasu-darovali-desattisice-eur-teraz-sefuju-uradom-opozicia-ostro-kritizuje-kroky-strany/   Macron prekvapuje svet: Nevylúčil vyslanie vojakov na Ukrajinu, ak Rusko prelomí frontovú líniu: https://www.startitup.sk/macron-prekvapuje-svet-nevylucil-vyslanie-vojakov-na-ukrajinu-ak-rusko-prelomi-frontovu-liniu/   VIDEO: Kotleba spálil vlajku EÚ. Chce jej poslať jasný odkaz, v hre je trestné oznámenie: https://www.startitup.sk/video-kotleba-spalil-vlajku-eu-chce-jej-poslat-jasny-odkaz-v-hre-je-trestne-oznamenie/

Oblast Rafáh na jižním cípu Pásma Gazy je poslední oblastí, kterou izraelská armáda v rámci vojenské ofenzivy ještě neobsadila. To se má ale změnit –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ premiér Benjamin Netanjahu hrozí pozemní operací i do této enklávy. Velká část mezinárodního společenství od toho Tel Aviv odrazuje. Obává se o osud téměř milionu a půl nuceně vysídlených Palestinců, kteří přežívají ve stále horších podmínkách.

Aktualitātes pasaulē analizē Latvijas Ārpolitikas institūta pētnieks Sergejs Potapkins. Vērtējot situāciju Brazīlījā, sazināmies ar Latvijas Nacionālās aizsardzības akadēmijas vadošo pētnieku Jāni Bērziņu, kurš šajā valstī daudzus gadus dzīvojis. Savukārt analizējot situāciju Senegālā, sazināmies ar žurnālistu Māri Puķīti, kurš dzīvo Gambijā. Pakistānas armija zaudē "kauju" tīmeklī Daudzi pasaules mediji, komentējot 8. februārī notikušās Pakistānas parlamenta vēlēšanas, norāda, ka to rezultāti esot visnepatīkamākie Pakistānas bruņotajiem spēkiem. Pakistāna ir viena no tām valstīm, kurās armija radusi tieši ietekmēt politiskos procesus. No septiņdesmit sešiem valsts pastāvēšanas gadiem trīsdesmit sešus pie varas tajā ir bijušas militāras huntas, un pēdējais šāds posms – ģenerāļa Perveza Mušarafa prezidentūra – beidzās 2008. gadā. Arī civilās varas periodos pakistāniešu politiķiem allaž nācies just militāristu smago roku sev uz pleca, un attiecību sabojāšana ar vīriem uzplečos nevienam no viņiem neko labu nesola. Kā apliecinājums tam var kalpot arī ekspremjera Imrāna Hāna, partijas „Pakistānas kustība par taisnīgumu” līdera, liktenis. Iepriekšējās vēlēšanās 2018. gadā Hāns, spilgts populists, kurš tobrīd baudīja armijas atbalstu, ar savu partiju ieguva vairākumu parlamentā un noformēja vienpartijas valdību. Bet jau drīz premjerministra un ģenerālštāba ceļi šķīrās, un 2022. gada aprīlī Hāns kļuva par pirmo premjerministru Pakistānas vēsturē, kurš zaudēja amatu parlamenta neuzticības balsojumā. Pagājušā gada maijā viņš tika arestēts un nu jau ir arī notiesāts par vairākām apsūdzībām – valsts noslēpumu izpaušanu, protokolāru dāvanu piesavināšanos un laulības likumu pārkāpšanu. Pēdējā no lietām pamatīgs cietumsods piespriests arī ekspremjera dzīvesbiedrei. Tā nu vēlēšanu procesā Imrāns Hāns varēja piedalīties no cietuma kameras, tomēr viņš tajā tiešām piedalījās, publiskojot savas uzrunas tīmekļa platformās un tādējādi apliecinot, ka armijnieku vara Pakistānā nav absolūta. Vēl viens mēģinājums nozīmīgi taranēt Hāna partijas priekšvēlēšanu kampaņu bija centrālās vēlēšanu komisijas lēmums liegt partijas kandidātiem startēt sarakstos ar vienotu partijas emblēmu, kas faktiski lika viņiem balotēties kā neatkarīgajiem kandidātiem. Par savu favorītu šajās vēlēšanās militāristi bija izraudzījušies Pakistānas politikas veterānu, trīskārtēju ekspremjeru un partijas „Pakistānas Musulmaņu līga” līderi Navazu Šarifu, kurš tikai pagājušogad atgriezās valstī pēc četrus gadus ilgas trimdas, kas sekoja notiesāšanai t.s. „Panamas dokumentu” atklātā rezultātā. Tomēr, jo tuvāk nāca vēlēšanu diena, jo aktīvāka izvērtās „Kustības par taisnīgumu” atbalstītāju mobilizācija sociālajos tīklos. Īsti nelīdzēja pat tīmekļa un mobilo sakaru pārtraukšana daudzos reģionos vēlēšanu dienā. Saskaņā ar oficiālajiem vēlēšanu rezultātiem „Kustība par taisnīgumu” ieguvusi lielāko mandātu skaitu – 93 no 266; un, kā apgalvo kustības līderis Hāns, būtu ieguvusi vēl daudz vairāk, ja ne militāristu īstenotie rupjie rezultātu viltojumi. Navaza Šarifa „Musulmaņu līga” ierindojusies otrajā vietā ar 75 deputātu vietām. Trešajā ar 54 mandātiem ir centriski kreisā Pakistānas Tautas partija, kuru vada prominentās politiķu dinastijas atvase, bijušais ārlietu ministrs Bilavals Bhuto Zardari. Pēc vairāku dienu minstināšanās vakar sāka iezīmēties jaunās valdības aprises, proti, tas būtu Musulmaņu līgas kabinets, kuru atbalstītu Tautas partija un vairākas mazākas partijas, Tautas partijai gan neiekļaujoties valdībā. Imrāns Hāns šo vienošanos jau nodēvējis par „laupīšanu gaišā dienas laikā”. Demokrātijas nedienas Āfrikā turpinās Senegāla līdz šim tika uzskatīta par vienu no Rietumāfrikas stabilāk iesakņotajām demokrātijām, un ar šo reputāciju lepojušies arī valsts iedzīvotāji. Tāpēc, kad pagājušajā nedēļā republikas prezidents Maki Salls paziņoja, ka 25. februārī paredzētās vēlēšanas tiks pārceltas uz decembri, galvaspilsētas Dakāras un citu pilsētu ielās izgāja protestētāji, kuri iesaistījās sadursmēs ar drošības spēkiem. Līdz šim ziņots par trīs sadursmēs dzīvību zaudējušiem protestu dalībniekiem. Daudzi uzskata, ka prezidents nolēmis šādi pagarināt savu pilnvaru termiņu, kaut gan viņš pats apgalvo, ka tikai vēlas ļaut valstij nepieciešamo sagatavošanos. Var piebilst, ka 2012. gadā, kad prezidents Salls tika ievēlēts amatā, viens no viņa kampaņas vadmotīviem bija opozīcija iepriekšējam prezidentam Abdulajam Vadam, kurš bija iecerējis tikt pie trešā pilnvaru termiņa. Pašreizējais priekšvēlēšanu periods tiešām bijis satricinājumiem bagāts. Pamanāmākais opozīcijas kandidāts, blogeris Ūsmans Sonko jau vairākus gadus iesaistīts ilgstošās tiesvedībās, aizstāvēdamies pret arvien jaunām apsūdzībām. Šobrīd viņš atrodas apcietinājumā kopš pagājušā gada jūlija, apsūdzot par kūdīšanu uz nemieriem, sakariem ar teroristiskām organizācijām un valsts drošības apdraudēšanu. Sonko ir īpaši populārs jaunāko vēlētāju vidū, savukārt valsts politisko eliti, kā lēš raidsabiedrības BBC eksperts Nikolass Negoče, visvairāk biedējot viņa sludinātās idejas par saišu saraušanu ar agrāko koloniālo valdītāju Franciju, t.sk. atteikšanos no Rietumāfrikas franka – valūtas, kuru izmanto astoņas Āfrikas valstis un kura piesaisti eiro daļēji garantē Francijas valdība. Kā oficiālās varas atbalstītais kandidāts šobrīd tiek pozicionēts līdzšinējais premjerministrs Amadū Ba, kurš gan tiek raksturots kā neharizmātisks un, attiecīgi, nepopulārs. Vēl viens līdz šim diskvalificēts opozīcijas kandidāts ir kādreizējā prezidenta dēls Karims Vads, kurš tikai salīdzinoši nesen atteicās no Francijas dubultpilsonības, kas neļāva viņam pretendēt uz prezidenta amatu. Vēlēšanu datuma pārcelšana varētu ļaut viņam tajās piedalīties. Demokrātijas grīļošanās Senegālā jau atkal rāda, ka Rietumāfrika un Centrālāfrika, kas pamatā ir Francijas kādreizējie koloniālie valdījumi, piedzīvo līdzšinējās politiskās kārtības krīzi. Rietumāfrikas valstu ekonomisko apvienību, kura līdz šim uzskatīta par drošāko demokrātijas un kopīgas drošības politikas balstu reģionā, nule pametušas trīs valstis – Nigēra, Mali un Burkinafaso – kurās pēdējo gadu laikā pie varas nākušas diktatūras. Bolsonaro – nenotikušais diktators? Oktobrī Brazīlijā notiks šīs valsts 5570 vietvaru vadītāju vēlēšanas, kurās viens no galvenajiem varas pretendentiem ir bijušā prezidenta Žaira Bolsonaro Liberālā partija. Pēdējo dienu notikumi gan varētu būt mazinājuši partijas kandidātu izredzes. Pagājušonedēļ policija veikusi kratīšanas eksprezidenta un vairāku citu politiķu dzīvesvietās, pašam Bolsonaro konfiscēta pase, četri viņa līdzgaitnieki arestēti. Uz laiku ticis aizturēts arī Liberālās partijas priekšsēdis Valdemārs Košta Netu. Viņi tiek turēti aizdomās par to, ka pēc 2022. gadā notikušajās prezidenta vēlēšanās plānojuši sarīkot Brazīlijā militāru puču. Bolsonaro esot sacerējis uzrunu, kurā paziņotu par vēlēšanu rezultātu neatzīšanu, kā arī mēģinājis iesaistīt apvērsuma mēģinājumā militārpersonas un plānojis Brazīlijas Augstākās tiesas tiesnešu arestu. Bolsonaro, bijušais armijas kapteinis, pagātnē atļāvies visai nepārprotami paust simpātijas huntai, kura valdīja Brazīlijā no 1964. līdz 1985. gadam. Tas bija militāro diktatūru „zelta laikmets” Latīņamerikā, kad līdzīgi režīmi ilgāku vai īsāku laiku bija pie varas Argentīnā, Čīlē, Bolīvijā, Peru, Ekvadorā un vairākās citās valstīs. Šos laikus, kad režīma pretinieki tika masveidā arestēti, spīdzināti, vairāki simti nogalināti, prese, literatūra un māksla tika pakļautas cenzūrai, un sabiedrība kopumā – iebiedēšanai, atgriežamies negribētu redzēt arī tie mēreni labējie, kuri balsoja par Bolsonaro tāpēc, ka nevēlējās pie varas redzēt visai kreiso pašreizējo prezidentu Lulu da Silvu. Tagad, kā lēš analītiķi, paredzams Liberālās partijas popularitātes kritums šai elektorāta daļā. Daži līdzšinējie Bolsonaro līdzbiedri, kā Sanpaulu gubernators Tarsizio de Freitašs vai Minasžeraisas pavalsts gubernators Romeu Zema, jau demonstrējuši gatavību sadarboties ar saviem kreisajiem konkurentiem prezidenta Lulas da Silvas un viņa sabiedroto personā. Sagatavoja Eduards Liniņš.  Eiropas Parlamenta granta projekta „Jaunā Eiropas nākotne” programma.* * Šī publikācija atspoguļo tikai materiāla veidošanā iesaistīto pušu viedokli. Eiropas Parlaments nav atbildīgs par tajā ietvertās informācijas jebkādu izmantošanu.

Scenárista a performer Vojtěch Hanák popularizuje vědu v Úžasném divadle fyziky – ÚDiF. Jak experimenty vymýšlí? A jak s kolegy sestavuje představení? „Když nás někdo osloví, že by potřeboval udělat představení, které bude ukazovat proces vaření piva. Tak si sedneme a snažíme se vymyslet, které pokusy se toho týkají,“ popisuje Hanák.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je herečkou a autorkou tří knížek. Podle titulu Jak přežít svého muže byl teď natočen film. „Netušila jsem, co mě čeká. Přitom umím prezentovat knihy i seriály,“ přiznává. Jaký byl start knížky? Psala se jí knížka dobře? Převádí se dobře knižní humor do toho filmového? Jsou ve filmu všechny scény a historky?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Diagnostikovali jí rakovinu plic. „Jako celoživotního nekuřáka mě diagnóza zaskočila. Netušila jsem, že se tato nemoc týká i nekuřáků,“ vzpomíná. Jak vznikla pacientská organizace Moje plíce? Komu a jak pomáhá? Co je tématem výzvy Nekašli na to? A jaké má rakovina plic typické příznaky?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.