Podcasts about hodon

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Mladí, zejména muži, se radikalizují. Ve školách přibývá násilí, které se v poslední době projevilo v desítkách případů útoků, šikany nebo hrozeb. Jak nový fenomén, na který tento týden upozornilo ministerstvo vnitra, zastavit? Hostem Ptám se já byla odbornice na šikanu ve školách Markéta Bajerová z organizace Učitel naživo.Děti a mladiství se radikalizují. Jak upozornilo ve své zprávě ministerstvo vnitra, velkou roli v tom sehrávají online komunity, které sdílejí představu násilí jako jediného prostředku k dosažení cíle. Existence radikálních komunit (na sociálních sítích, v online hrách nebo komunitních serverech), výskyt explicitních násilných projevů i exhibice násilí obecně může být podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jedním z důvodů častých incidentů spojených s výhrůžkami násilím ve školách. Ty se častěji potýkají také s případy šikany nebo kyberšikany a obecně agresivitou žáků. Mezi dětmi i vůči učitelům. Veřejností naposledy silně otřásl případ šikany v Hodoníně letos v únoru. I na jeho základě ministerstvo školství rozeslalo ředitelům manuál pro zvýšení bezpečnosti ve školách. Ten mimo jiné doporučuje komunikaci s žáky a rodiči, včasné nahlašování incidentů, spolupráci s policií nebo vytvoření krizového týmu. Vláda také připravila preventivní program Bezpečné dětství. Jak se daří posilovat bezpečnost na českých školách? Co by měly sledovat, aby se šikaně či násilí předešlo? A jak v tom školám pomáhá stát? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Letos si připomínáme 80. výročí nejstrašnějšího konfliktu všech dob – druhé světové války. Události nesmazatelně zapsané v kalendáři a jejich regionální souvislosti připomínáme v cyklu Jihomoravský rok. Kudy postupovala vojska osvobozující naši republiku? A jaké autentické vzpomínky má jeden z přímých účastníků osvobození v Brně? Zavítáme do Moravského zemského muzea v Brně, ale také do Hodonína – prvního osvobozeného města.

Tornádo, které před necelými čtyřmi lety zasáhlo Hodonínsko, se stalo impulsem i k následné devastaci a také mizení nepoškozeného majetku místního domova seniorů. Policie případ znovu otevřela.Podpořte pořad Ve stínu v soutěži Podcast roku. Děkujeme!„Já kdybych chtěla, tak jsem to mohla fotit, když to tam ta soukromá auta odvážela. Oni pořád tvrdí, že se to vozilo na Tabačku, ale mně tady jezdilo jedno auto za druhým. Co vím, tak z Mutěnic prý mají vybavené sklepy těma skříněma,“ říká v nové epizodě Ve stínu jedna z místních žen, která bydlí nedaleko hodonínského domova S-centrum.Byla přímým svědkem toho, jak si ve dnech následujících po tornádu a po zachráně všech seniorů z domu s poškozenou střechou a vrchním patrem, jezdila auta pro vybavení domova.Podle inventarizace, která se prováděla až v listopadu 2022, tedy rok a půl po tornádu, se nepodařilo dohledat majetek v souhrnu za 17 milionů. Například klimatizační jednotky, zařízení kuchyní, elektronika, masážní přístroje nebo polohovací postele. Dodnes nikdo nezjistil, kam se nepoškozený majetek poděl.---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Proč v Hodoníně docházelo k šikaně školačky, i když podle inspekce je na školách funkční systém prevence? Z jakých důvodů zaútočili teroristé v indickém Kašmíru na turisty, což se děje jen výjimečně? A jak nebezpečné jsou zplodiny, které vznikají při rozsáhlém požáru skládky plastů na Rakovnicku?

Proč v Hodoníně docházelo k šikaně školačky, i když podle inspekce je na školách funkční systém prevence? Z jakých důvodů zaútočili teroristé v indickém Kašmíru na turisty, což se děje jen výjimečně? A jak nebezpečné jsou zplodiny, které vznikají při rozsáhlém požáru skládky plastů na Rakovnicku?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aniversario de la primera ciudad checa liberada de los nazis. Paella para 560 alumnos de una escuela checa. Exposición de Picasso en Český Krumlov. Top 10 de suvenires checos.

Aniversario de la primera ciudad checa liberada de los nazis. Paella para 560 alumnos de una escuela checa. Exposición de Picasso en Český Krumlov. Top 10 de suvenires checos.

Bevölkerungszahl erreicht Rekordwert, Vor 80 Jahren wurde Hodonín befreit, Tschechisch gesagt: Zölle, Prager Kaffeehauskette The Miners zu den besten der Welt gekürt

Bevölkerungszahl erreicht Rekordwert, Vor 80 Jahren wurde Hodonín befreit, Tschechisch gesagt: Zölle, Prager Kaffeehauskette The Miners zu den besten der Welt gekürt

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Někteří zločinci se prostě nepoučí a ve vězení končí znovu a znovu. Jedním z takových byl i Jan Jestřáb z Dubňan u Hodonína, kterého česká kniha rekordů eviduje jako člověka s největším počtem uložených trestů.

Ceny potravin v Česku může ohrozit epidemie slintavky a kulhavky. Ministerstvo zemědělství se rozhodlo, že proto omezí nákladní dopravu ze Slovenska.Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Česko chystá další opatření proti slintavce a kulhavce. „Od půlnoci omezíme veškerou nákladní dopravu ze Slovenska,“ řekl Výborný. Podle něj bude pro kamiony možné překračovat hranice jen na vybraných místech: „Jsou to ty čtyři už známé, to znamená Mosty u Jablunkova, Starý Hrozenkov, Bílá-Bumbálka, Lanžhot. A k tomu přidáme ještě hraniční přechod Hodonín.“„Bylo to po debatě se zemědělci i Agrární komorou, hovořili jsem o tom včera na vládě,“ dodal ministr. Lidé by se podle něj neměli přibližovat k hospodářským zvířatům. „Pro zvířata je to ta nejnakažlivější choroba. Nikdy nevíte, co si přinesete na botě nebo oblečení. Lidé by se vůbec neměli přibližovat k ohradám a farmám,“ vyzval ministr.Aktuálních cel na dovoz do Spojených států, která ve středu oznámil americký prezident Donald Trump, se Evropa podle ministra nezalekne. A bude na ně adekvátně reagovat, mezi možnými nástroji Výborný zmínil možnost zavedení evropské digitální daně. Zároveň přiznal, že americká cla se mohou nepřímo promítnout i do cen potravin. Ale větší nebezpečí vidí v epidemii slintavky a kulhavky.Cla na dovoz zemědělských produktů do USA můžou podle odborníků vytvořit přetlak nabídky na evropském trhu a zhoršit konkurenceschopnost českých výrobků na americkém trhu. Z Česka tam ale loni směřovalo zhruba půl procenta agrárního vývozu. Dopady možných cel proto budou spíše na evropský trh - a nás ovlivní až druhotně.Dá se na českém trhu čekat větší konkurence evropského zboží? Jsou opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky dostatečná? A čím chce Spolu porazit ve volbách hnutí ANO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Otřesný případ vraždy dvou prodavaček teprve šestnáctiletým útočníkem, nebo drastická šikana dvanáctileté školačky v Hodoníně – to jsou dva případy z nedávné doby, které dokládají smutný trend. Agresivity, násilí a šikany mezi dětmi a náctiletými od covidu stále přibývá. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce proto od příštího roku mít v každé větší škole psychologa na plný úvazek. Může to pomoct? V podcastu PoliTalk jsme se zeptali psychologa a vedoucího Pražského centra primární prevence Jana Žufníčka.

Jak zvládnout vyhrocenou situaci mezi školáky v Hodoníně, kde žákyně údajně plánovala vraždu? Ukrajina má další stíhačky. Jak výrazně to posílí její obranu? Česká národní banka snížila úrokovou sazbu. Budou tím přístupnější úvěry?

Jak zvládnout vyhrocenou situaci mezi školáky v Hodoníně, kde žákyně údajně plánovala vraždu? Ukrajina má další stíhačky. Jak výrazně to posílí její obranu? Česká národní banka snížila úrokovou sazbu. Budou tím přístupnější úvěry?

Jak zvládnout vyhrocenou situaci mezi školáky v Hodoníně, kde žákyně údajně plánovala vraždu? Ukrajina má další stíhačky. Jak výrazně to posílí její obranu? Česká národní banka snížila úrokovou sazbu. Budou tím přístupnější úvěry?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín.  Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních. Pohled na novinku se postupně rozšiřuje přes půl Evropy a projevují se zkušenosti obou šoférů: to, že jeden je zvyklý pohybovat se spíše po slovanském severu a západě, zatímco druhý po slovanském jihu a východě. Každý tedy do debaty přináší jiné, de facto protichůdné zážitky, návyky a závěry. Jak to dopadne? Sourozenci proberou saské silnice pro motorová vozidla o třech pruzích, kde se dva pruhy na té či protější straně střídají pravidelně po několika kilometrech, což je řešení, které Lukáš považuje za elegantní a u nás málo využívané jako mezistupeň mezi dálnicemi a okresními silnicemi. Hovoří se o tom, že Česko je intenzivně tranzitní země, přinejmenším ve střední Evropě kamiony nepopiratelně přetížená, a že je tedy nové dálnice potřeba stavět, aby se ulevilo stávajícím. Hodnotí se přínos dálniční výstavby v Chorvatsku či v Polsku. Jakub také dodává, že je potřeba počkat s hodnocením využití nových dálnic, než si na ně řidiči zvyknou a začnou po nich jezdit automaticky a bude skutečně zřejmé, jak s novými cesty zacházejí a jak je používají. Jemu samotnému se prý novinka, jež mu stojí za zahradou, paradoxně prozatím vlastně spíše nevyplatí. Řeč se stočí také na to, kolik dálnic by v Česku ještě mohlo vyrůst a odkud kam. Vyplatila by se jižní dálnice z Plzně do Brna? Anebo okrouhlá dálnice po obvodu země mezi krajskými městy? Dojde také na dopravní značení na dálnicích a cestách v různých zemích, na systémy odpočívek a jejich značení různě po (střední) Evropě. Jakub podrobně přibližuje dálniční systém na Balkáně a vysvětluje, jak jeho rozvoji mimo jiné neprospívá, že půlka poloostrova není součástí Schengenského prostoru – taky se jí přezdívá „černá díra v Evropě“. Zároveň neopomíná připomenout, že našinec dávno odvykl tomu a neumí si kloudně představit, co to znamená čekat na hraniční odbavení na silnici, že to může trvat klidně desítky hodin a že nemalá část Evropanů, vrací-li se domů (na svátky, na prázdniny nebo jen na víkend), toto musí stále pravidelně podstupovat. Aneb konečně podcast, s kterým se projedete po Evropě sem a tam.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Se slováckými Čejkovicemi je spojen jeden ze zakladatelů Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk. Narodil se v roce 1850 v Hodoníně do smíšené rodiny, maminka sice byla z Hustopečí, ale mluvila spíš německy, otec byl Slovák.

Příjmení Stávek/Stávková dnes nosí 368 obyvatel ČR, nejvíce jich žije v Hodoníně. Vychází ze zdrobněliny apelativa stav ve významu „tkalcovský stav“, nebo ve významu „stavidlo, jez, splav, hráz“. Vztahovalo se tedy patrně k povolání původního nositele, nebo k jeho bydlišti někde u vody.Všechny díly podcastu O původu příjmení můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V hodonínském domově pro seniory stačilo po tornádu opravit střechu, zasklít okna a vyměnit část poškozeného zařízení. Vedení kraje ale mělo od počátku jiné plány, odhaluje nový díl pořadu Ve stínu.Tornádo, které v červnu 2021 řádilo na Hodonínsku, zasáhlo i tamní domov pro seniory S-centrum. Kromě tří desítek zraněných obyvatel centra za sebou živel zanechal také poškozenou střechu budovy, fasádu, rozbitá okna a část vnitřního zařízení. Mnohé vybavení zůstalo podle svědků nedotčené, přesto se z domova vyházelo nebo odvezlo - a zmizelo. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

„Praha na Brno zapomněla,“ napsal před lety historik Antonín Klimek. Nebylo to daleko od pravdy. Moravský říjen 1918 opravdu vypadl jinak než ten pražský. Takže jak se dny na konci října 1918 odvíjely mezi Brnem, Olomoucí a Hodonínem? A proč si slovenská vláda dělila posty ještě na Moravě? 

Krásné výhledy, stezka mezi vinohrady a soubor několika sochařských děl připomínajících historii Velké Moravy. To vše najdete na vrchu jménem Náklo u Ratíškovic na Hodonínsku na jižní Moravě. Za vznikem areálu s několika sochami a posezením stojí Cyrilometodějský spolek Náklo.

Krásné výhledy, stezka mezi vinohrady a soubor několika sochařských děl připomínajících historii Velké Moravy. To vše najdete na vrchu jménem Náklo u Ratíškovic na Hodonínsku na jižní Moravě. Za vznikem areálu s několika sochami a posezením stojí Cyrilometodějský spolek Náklo.

Krásné výhledy, stezka mezi vinohrady a soubor několika sochařských děl připomínajících historii Velké Moravy. To vše najdete na vrchu jménem Náklo u Ratíškovic na Hodonínsku na jižní Moravě. Za vznikem areálu s několika sochami a posezením stojí Cyrilometodějský spolek Náklo.

Krásné výhledy, stezka mezi vinohrady a soubor několika sochařských děl připomínajících historii Velké Moravy. To vše najdete na vrchu jménem Náklo u Ratíškovic na Hodonínsku na jižní Moravě. Za vznikem areálu s několika sochami a posezením stojí Cyrilometodějský spolek Náklo.

Krásné výhledy, stezka mezi vinohrady a soubor několika sochařských děl připomínajících historii Velké Moravy. To vše najdete na vrchu jménem Náklo u Ratíškovic na Hodonínsku na jižní Moravě. Za vznikem areálu s několika sochami a posezením stojí Cyrilometodějský spolek Náklo.

Jak z luźnej wspólnoty plemion udało się stworzyć państwo, które miało odegrać kluczową rolę w dziejach Europy? Dowiecie się tego wszystkiego w tym odcinku Podcastu Historycznego! Historia Polski - to pełna intryg, bitew i politycznych gier opowieść o ambicjach, przetrwaniu i dążeniu do jedności. Od plemion rozproszonych między imperiami, przez Mieszka I tworzącego swoje państwo przez wojnę i dyplomację, po czasy Kazimierza Wielkiego oraz Unię w Krewie łączącą przez osobę władcy Polskę i Litwę - to wszystko dało początek jednemu z najpotężniejszych graczy średniowiecznej Europy. Nasza polska historia to zaciekłe bitwy, śmiałe sojusze i nieustanna walki o przetrwanie, a ten odcinek to opowieść właśnie o niej! Zabieram Was w podróż od zarania dziejów aż po sam początek Jagiellonów. Dowiecie się, jak wyglądało życie plemion słowiańskich, takich jak Polanie, Wiślanie, Mazowszanie, Pomorzanie czy Ślężanie, które zamieszkiwały ziemie obecnej Polski. Przyjrzymy się, jak te różnorodne społeczności, żyjące w lasach, nad rzekami i na równinach, kształtowały swoje kultury, wiarę oraz struktury społeczne. Odkryjemy, jakie znaczenie miały rytuały religijne, kult przyrody oraz słowiańskie bóstwa, takie jak Perun, Weles czy Mokosz, które odgrywały kluczową rolę w ich codziennym życiu. Dowiecie się również, w jaki sposób te plemiona, wreszcie zjednoczone, zaczęły tworzyć fundamenty przyszłego państwa. Zaczynając od legendarnego Lecha, dalej Piasta Kołodzieja i jego syna Siemowita, aż po Mieszka I – pierwszego historycznego władcę Polski, który dzięki mądrym sojuszom i chrztowi w 966 roku, zbudował potężne i uznawane w Europie państwo. Omówimy jego sukcesy militarne, w tym zwycięstwo pod Cedynią, oraz skomplikowane relacje z Cesarstwem Niemieckim. Nie zabraknie również opowieści o Bolesławie Chrobrym, który kontynuował dzieło swojego ojca, rozbudowując państwo i dążąc do koronacji. Zobaczymy, jak jego polityka zjednoczenia Europy pod jednym chrześcijańskim sztandarem, w sojuszu z cesarzem Ottonem III, umocniła pozycję Polski w regionie. Prześledzimy bitwy, kampanie wojenne, a także zjazd gnieźnieński, który symbolicznie wyznaczył Polskę na mapie chrześcijańskiej Europy. Po jego odejściu zaczęły się kłopoty z utrzymaniem państwa w całości. Bolesław Smiały, syn Kazimierza Odnowiciela, kontynuował ambitną politykę, ale jego skłonność do konfliktów, w tym z Kościołem, ostatecznie przyczyniła się do jego upadku. Następnie Władysław Herman, próbując zachować jedność kraju, nie mógł utrzymać władzy nad własnymi synami, co ostatecznie doprowadziło do podziału Polski. Okres rozbicia dzielnicowego był czasem kompletnego chaosu, gdy Polska niemal zniknęła z mapy, ale nawet wówczas, poczas walk wewnętrznych i zewnętrznych zagrożeń, z czasem pojawiali się bohaterowie, jak Władysław Łokietek, którzy zjednoczyli kraj. Wreszcie Kazimierz Wielki, ostatni Piast, przekształcił Polskę w europejskie mocarstwo. Reformy gospodarcze, polityczne i militarne sprawiły, że Polska weszła w dobry czas i była silniejsza niż kiedykolwiek. A kiedy Jagiellonowie przejęli władzę, sprawił, że Polska stawała się jednym z najważniejszych królestw w Europie, trwała i walczyła, a jej historia stała się jedną z najwspanialszych opowieści, jakie zna historia. Dobrego słuchania! Rafał Timeline: 0:00 Intro 2:13 Rozdział I: Plansza 5:33 Europa we wczesnym średniowieczu 10:59 Rozdział II: Świt; Słowianie: Polanie, Wiślanie, Pomorzanie, Mazowszanie, Lędzianie, Ślężanie 19:43 Życie Słowian 22:42 Słowiańscy Bogowie: Perun, Weles, Światowid, Mokosz, Swaróg, Chors, Jarowit. 26:44 Społeczeństwo słowiańskie 29:53 Rozdział III: Piastowie i Mieszko 34:22 Mieszko I 36:48 Chrzest Polski 39:32 Podbój Pomorza, Hodon, Bitwa pod Cedynia 42:33 Ekspansja na wschód, niemieckie wewnętrzne spory, drugie małżeństwo, Szwecja, Dania 45:20 Otton III, podbój śląska i małopolski, schyłek rządów 47:58 Rozdział IV: Chrobry – znaczy dzielny 50:52 Zjazd Gnieźnieński 54:25 Po Ottonie III 58:46 Koronacja 1:02:45 Rozdział V: Kłopoty; Mieszko II Lambert 1:07:06 Kazimierz Odnowiciel 1:11:54 Bolesław Śmiały 1:16:30 Władysław Herman 1:19:43 Bolesław Krzywousty i Zbigniew 1:25:05 Samodzielne rządy Krzywoustego 1:27:42 Rozdział VI: Rozbicie dzielnicowe 1:31:51 Zewnetrzne zagrozenia - Niemcy, Krzyżacy, Mongołowie 1:36:00 Rozdział VII: Zjednoczenie i Progres 1:41:00 Kazimierz Wielki; reformy 1:45:17 Polityka Kazimierza Wielkiego 1:48:02 Rozdział VIII: Koniec Piastów, początek Jagiellonów 1:51:07 Unia z Litwą 1:56:17 Outro 1:57:41 Patroni 1:59:00 Ciekawostka Jeśli Ci się podoba - zostań Patronem! https://patronite.pl/podcasthistoryczny Zrodla: https://pastebin.com/GUXzKYwZ TT: https://twitter.com/sadowski_rafal IG: https://www.instagram.com/rafal_sadowskii Patroni: https://pastebin.com/Mm93kh6c Dziękuję, że jesteście! [autopromocja] Moja książka „Historia dla Odważnych” – kup szybko i bezpiecznie na https://odwaga.alt.pl

Nedaleko přístaviště na Baťově kanále ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku otevřel Český svaz ochránců přírody Dům přírody Bílých Karpat. Pestrá interaktivní expozice seznamuje návštěvníky se všemi přírodními zajímavostmi této chráněné krajinné oblasti. Nevšední formou ukazuje tamní louky i podzemí.

Nedaleko přístaviště na Baťově kanále ve Veselí nad Moravou na Hodonínsku otevřel Český svaz ochránců přírody Dům přírody Bílých Karpat. Pestrá interaktivní expozice seznamuje návštěvníky se všemi přírodními zajímavostmi této chráněné krajinné oblasti. Nevšední formou ukazuje tamní louky i podzemí.

Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava můžou lidé lépe poznávat díky novému Domu přírody v Hodoníně. České vysoké školy reagují na evropskou poptávku po odbornících na jadernou energetiku. Vědci z Brna pracují na konceptu "chytré křižovatky", která by v budoucnu dokázala předpovědět dopravní nehodu a včas řidiče varovala.

Baťův kanál je vodní cesta vedoucí od obce Otrokovic do Rohatce nedaleko Hodonína. Za svůj vznik vděčí obuvnickému králi Tomáši Baťovi.

Baťův kanál je vodní cesta vedoucí od obce Otrokovic do Rohatce nedaleko Hodonína. Za svůj vznik vděčí obuvnickému králi Tomáši Baťovi.

7. března 1850 se v Hodoníně manželům Masárikovým narodil syn Tomáš. Otec byl Slovák, matka Češka a ani jeden z nich netušil, že tento rodinný model jejich syn jednou přenese i na celostátní úroveň.

7. března 1850 se v Hodoníně manželům Masárikovým narodil syn Tomáš. Otec byl Slovák, matka Češka a ani jeden z nich netušil, že tento rodinný model jejich syn jednou přenese i na celostátní úroveň.