Podcasts about ukrajinsk

„Ukrajina se stala nástrojem, který měl být využit vůči Rusku. Ve chvíli, kdy se Rusko na začátku 21. století nepodřídilo západnímu modelu, začaly se hledat cesty, jak ho oslabit, aby se buď Západu otevřelo, nebo aby se vyřadilo z politického soupeření. A Ukrajina se k tomu zdála vhodná – a navíc i jako vhodná kořist,“ říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 12.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Magazín: Letní tábory na Ukrajině; Česko-ukrajinské partnerství sborů. Hovoří: Libor Osouch ml., Michal Klus.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Hostia: Cyril Svoboda (bývalý minister zahraničných vecí ČR) a Pavol Demeš (bývalý minister zahraničných vecí SR). | Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v otvorenom liste ponúkol šéfovi Kremľa Vladimirovi Putinovi osobné stretnutie výmenou za prímerie. Išlo by o priame vyjednávania o ukončení vojny, ktorá trvá už viac ako štyri roky. Prvé stretnutie by sa podľa Kyjeva mohlo konať na neutrálnej pôde, napríklad vo Švajčiarsku, Turecku či v niektorej z arabských krajín. Dostane sa konflikt u našich susedov do diplomatickej roviny? Akú úlohu môžu pri sprostredkovaní mierových rozhovorov zohrať svetové veľmoci, napríklad Spojené štáty americké či Čína? | Diplomatické riešenie konfliktu na Ukrajine. | Moderuje: Marta Jančkárová. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Spolupracovník Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o geopolitických ohniskách dneška. Ukrajinci zasiahli ciele v Petrohrade v čase, keď sa tam konala prestížna konferencia. Darí sa Kyjevu preberať na bojisku iniciatívu? Volodymyr Zelenskyj poslal Vladimirovi Putinovi list, v ktorom ho vyzval na stretnutie v neutrálnej krajine. Aj ruský prezident vypúšťa vyhlásenia, ktoré naznačujú možnosť skorého ukončenia vojny. Ide o seriózny trend alebo len divadlo pre domáce publikum? Rozoberieme aj dianie na Blízkom východe. Objavili sa informácie o nezhodách medzi americkým prezidentom Donaldom Trumpom a izraelským premiérom Benjaminom Netanjahuom. V Iráne, zdá sa, pozorujeme mocenský vzostup Mohammada Bákera Kálíbáfa. Čo to znamená pre budúcnosť? V závere sa ešte vrátime na Slovensko. Kým časť verejnosti viní bývalú vládu, že za zbrane pre Ukrajinu dostaneme len zlomok očakávanej sumy, druhá časť obviňuje súčasné vedenia ministerstva obrany, že systém protivzdušnej obrany Kub predal pod cenu. Majú tieto dva prípady niečo spoločné?

Ukrajinské útoky opäť zasiahli Rusko v čase, keď sa Petrohrad pripravoval na „prestížne“ ekonomické fórum. Generál Pavel Macko analyzuje aktuálny vývoj na bojisku, Putinove vyhlásenia o postupe ruskej armády aj šance na diplomatické riešenie vojny. V druhej časti sa venujeme prímeriam a bojom na Blízkom východe, budúcnosti českej armády, kauze systému KUB a novým aktivitám čínskej špionáže.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl před začátkem petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. „Je to protimluv,“ reaguje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. „Tzv. ukrajinská armáda není ta, která by se měla vzdát. Ten sentiment se pomalu, ale jistě otáčí. To, co jsme viděli poslední dva roky, ten tvrdý, ostrý tlak na frontě vedený ruskou armádou ochabuje. Neříkám, že již není, ale ochabuje.“

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva v Kronštadtu – včetně jedné korvety. Ve městě přitom ve středu začalo Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, na kterém by měl promluvit i Vladimir Putin.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rusi masívne útočia na Kyjev a ďalšie Ukrajinské mestá. Na civilistov, vrátane detí posielajú stovky dronov a balistických rakiet a vyhrážajú sa že ich jadrové zbrane doletia až do Austrálie. Svetovým diplomatom a cudzincom odkazujú aby čo najskôr opustili Kyjev.O čo Rusom ide, ak Kyjev a ďalší mestá a civilné ciele bombarduje ničí už dlhodobo? Je to dôkaz, že sa Putinovi a jeho agresorom nedarí na bojiskách a že ich vážne zasahujú Ukrajinské údery na ich ropnú či plynovú infraštruktúru hlboko na ruskom území?A prečo Slovensko odmieta pristúpiť k medzinárodnému tribunálu pre Ruské zločiny na Ukrajine? Ako Ukrajine pomáha 90 miliardová pôžička od Európskej únie či darované stíhačky? Čo znamená, že spojené štáty znižujú svoj vojnový arzenál v Európe? A čo mierové rokovania a mier, ktorého majú plné ústa Putin a jeho podporovatelia? Je vôbec vo výhľade?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života,“ popisuje Olena Budagovska z kyjevské pobočky Člověka v tísni. Jak se organizaci daří pomáhat v ostřelovaných oblastech? Jak dlouhodobý stres působí na humanitární pracovníky? A je konec války na dohled? Poslechněte si rozhovor.

„Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života,“ popisuje Olena Budagovska z kyjevské pobočky Člověka v tísni. Jak se organizaci daří pomáhat v ostřelovaných oblastech? Jak dlouhodobý stres působí na humanitární pracovníky? A je konec války na dohled? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukrajinská zkušenost nespočívá jen ve vedení technologické války a přežití na bojišti. Je širší,“ zdůraznil na konferenci Křehká bezpečnost ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. A jmenuje deset zkušeností, které si Západ může osvojit. „Drahé, vysoce přesné zbraně nahradila opotřebovávací válka založená na levných, masově vyráběných, poměrně přesných zbraních,“ upozorňuje na jednu z nich. „Úspěch tak určuje odolnost společnosti a ekonomiky.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej časti podcastu si vypočujete aj: – Betón z nemocnice ako dôkaz o štáte? – Ukrajinský boj - zapíše sa do dejín – Kauza Fórum alebo budú politici stále modlou?

Rusi vo svojej krvavej vojne tento krát útočili na Ukrajinské pozície tesne pri našich hraniciach, kde žije aj početná slovenská menšina. Slovensko dokonca dočasne zatvorili hraničné priechody a útoky pri Užhorode odsúdilo. Najmasívnejšie útoky dronmi a raketami zažil aj Kyjev. Opäť vraždil aj deti, zranených a nezvestných sú desiatky ľudí. A to všetko po prímerí, ktoré si vyžiadalo Rusko na Putinove oslavy v Moskve, na ktorých bol aj premiér Fico.Prečo Rusko útočí tak blízko pri našich hraniciach? Môžu sa takéto útoky opakovať? Prečo, zatiaľ čo si Maďarsko predvolá ruského veľvyslanca, náš premiér na útoky vôbec nereaguje? A ako to medzi tým vyzerá v piaty rok vojny na fronte, kde sa Rusom nepodarila jarná ofenzíva? Ako to zvládajú Ukrajinskí obrancovia?Braňo Závodský sa rozprával s expertom na obranné plánovanie a bezpečnostný analytikom Vladimírom Bednárom.

Putin má strach. Skrývá se prý v bunkrech. Čeho se bojí víc? Ukrajinských dronů, nebo vzpoury ve vlastních řadách? Je předem jasné, jak skončí? A co když nás všechny ve skutečnosti jen „lakuje“? Otázky pro Danielu Kolenovskou z katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Putin má strach. Skrývá se prý v bunkrech. Čeho se bojí víc? Ukrajinských dronů, nebo vzpoury ve vlastních řadách? Je předem jasné, jak skončí? A co když nás všechny ve skutečnosti jen „lakuje“? Otázky pro Danielu Kolenovskou z katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Poslechněte si známou bloggerku Trang Do, která si s Tatianou Čabákovou povídala o psaní svého blogu Asijatka. Jaké jsou rusínsko-ukrajinsko-maďarské vztahy na území Podkarpatské Rusi uslyšíte v rozhovoru Tomáše Piláta s historikem Janem Rychlíkem. Ukrajinská uprchlice Liudmyla Korostashevych stojí v čele Hubu Nusle, a intenzivně pracuje s ukrajinskou mládeží. Co všechno její práce obnáší zjišťovala Oleksandra Simochko. Moderuje: Iveta Demeterová. Připravila: Tajana Mančalová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů na projekt Česká knihovna, který ministerstvo chtělo původně ukončit, prozatím ale bude pokračovat. Ukrajinská umělecká scéna rozvíjí své ambice a potřeby v Česku. Britskému přírodovědci a režisérovi Davidu Attenboroughovi bude 8. května sto let, připomínáme ho ve vltavských Osudech. Jak se dokumentuje příroda?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá hostů na projekt Česká knihovna, který ministerstvo chtělo původně ukončit, prozatím ale bude pokračovat. Ukrajinská umělecká scéna rozvíjí své ambice a potřeby v Česku. Britskému přírodovědci a režisérovi Davidu Attenboroughovi bude 8. května sto let, připomínáme ho ve vltavských Osudech. Jak se dokumentuje příroda?

Ukrajinské drony dopadají na ruské rafinerie tisíce kilometrů za frontou a částečně tak eliminují zisky země z prodeje ropy. Vladimir Putin přitom veřejně mluví o potížích ruského hospodářství. A oficiální průzkumy ukazují propad jeho popularity mezi voliči. Oslabená sebejistota Putinova režimu se odráží také v okleštěném formátu, v jakém se 9. května odehraje slavnostní přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Co se v náladách ruské společnosti změnilo?Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku N s dlouhodobým zaměřením na Rusko a postsovětské zeměČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Hosty Saši Michailidise jsou studentka FAMU Yaroslava Velichko, hudebnice Katya Gapochka a Anastasiya Vasylyeva z prvního ukrajinského imigrantského divadla v Praze Divadla T-art a osvětlovačka v pražském Divadle X10. Také ukrajinští umělci a umělkyně našli po začátku invaze v roce 2022 útočiště v Česku. Jak se ukrajinské umělecké scéně v Česku daří naplňovat své kulturní nebo umělecké ambice a potřeby?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosty Saši Michailidise jsou studentka FAMU Yaroslava Velichko, hudebnice Katya Gapochka a Anastasiya Vasylyeva z prvního ukrajinského imigrantského divadla v Praze Divadla T-art a osvětlovačka v pražském Divadle X10. Také ukrajinští umělci a umělkyně našli po začátku invaze v roce 2022 útočiště v Česku. Jak se ukrajinské umělecké scéně v Česku daří naplňovat své kulturní nebo umělecké ambice a potřeby?

Ukrajina sa už viac ako 1500 dní a piaty rok statočne bráni krvavej ruskej vojne. Rusom sa zatiaľ nedarí očakávaná jarná ofenzíva, no dronmi a raketami brutálne útočí na civilné ciele, na uliciach Ukrajinských miest zabíja starých ľudí, ženy aj deti.Spojenca Kremľa Viktora Orbána v Budapešti po voľbách strieda Péter Magyar. Náš premiér Fico sa opäť chystá na oslavy do Moskvy. Jeho špeciál ale bude musieť hľadať inú cestu, pretože po Litve a Lotyšsku mu nedovolí prelet ani Estónsko.Čo teda môže čakať Kyjev po maďarských voľbách? Odblokuje Budapešť 90 miliardovú európsku pôžičku pre Ukrajinu? A čo na to Slovensko, ostane náš premiér v Únii pri kritike Ukrajiny sám? Ako to dnes vyzerá na fronte, kde Ukrajina stále statočne odoláva Rusom? A je reálne stretnutie Zelenského s Putinom, ktoré má pomôcť zorganizovať Turecko? Môžu koncu vojny pomôcť problémy ruskej ekonomiky?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

Desítky let stará komunistická propaganda dodnes deformuje názor mnoha lidí na působení banderovců v Československu v letech 1945 až 1947. Ukrajinské nacionalisty často líčila jako nelítostné vrahy v uniformách SS. Válečné a poválečné dění ve střední a východní Evropě bylo barvitější. Jak to doopravdy bylo s banderovci v Československu?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje evropskou půjčku Ukrajině kvůli tomu, že údajně odmítá zprovoznit ropovod Družba. Podle reportéra Seznam Zpráv Martina Nováka se slibovaných 90 miliard eur Ruskem napadená země nedočká, dokud závazně neslíbí, že ropa znovu poteče. „Předpokládám, že se to stane. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil dát Orbánovi za vyučenou, ale možná to trošku přehnal, když vtipkoval o tom, že dá ukrajinské armádě jeho adresu,“ konstatuje.

Maďarský premiér Viktor Orbán blokuje evropskou půjčku Ukrajině kvůli tomu, že údajně odmítá zprovoznit ropovod Družba. Podle reportéra Seznam Zpráv Martina Nováka se slibovaných 90 miliard eur Ruskem napadená země nedočká, dokud závazně neslíbí, že ropa znovu poteče. „Předpokládám, že se to stane. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snažil dát Orbánovi za vyučenou, ale možná to trošku přehnal, když vtipkoval o tom, že dá ukrajinské armádě jeho adresu,“ konstatuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna na Ukrajine sa zmenila na sofistikované „dronové safari“, kde je človek lovnou zverou a smrť je dennou rutinou. Na vojnu sa nedá zvyknúť a ak by sme to chápali, museli by sme zásadne zmeniť naše správanie sa, tvrdí dokumentaristka Viera Dubačová. Ako vnímajú svet deti, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou bežného dňa?Ukrajina v roku 2026 už dávno nie je tou Ukrajinou akou bola vo februári 2022, keď Vladimír Putin spustil svoju vražednú mašinériu. Štyri roky medzi ruinami a smrťou. Tisícky mŕtvych, tisícky zranených a tisícky a tisícky pozostalých či traumatizovaných obetí, úplne zničené mestá - ba dokonca celé regióny, no a koniec tohto krvavého pustošenia? Ten je stále kdesi v nedohľadne.Krajina, kde sa zvyk na smrť stane akousi každodennou rutinou, ale dá sa vôbec zvyknúť na vojnu? Ako vnímajú svet ľudia, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou rannej rutiny, kde berú silu a nádej v tom žiť a čo si vlastne oni sami želajú - pre seba i pre svoju krajinu? A vôbec, ako sa dá žiť v krajine vojny, najmä deťom a ženám?Vojna je to najodpornejšie a najkrutejšie ľudské zlo, ktoré človek človeku páchať a brániť sa tomu môžeme iba odvahou a zbavením sa strachu. Každý jeden z nás musí v tomto prekročiť svoj tieň, odkazuje nám Viera Dubačová.Dokumentaristka Viera Dubačová už celé štyri roky prináša obraz bojujúcej i krvácajúcej Ukrajiny, krajiny kde sa odhodlanie prežiť a zachrániť si domov - i blízkych, denno-denne bije s únavou i ľudským, ako aj materiálnym vyčerpaním.Dnes je to čoraz viac o stále sofistikovanejších spôsoboch ako zabíjať ľudí. Žiť tam je nesmierne ťažké, na vojnu sa proste zvyknúť nedá. Je až šialené, ako to tu my – na Západe, nedokážeme pochopiť, hovorí pre Aktuality Viera Dubačová.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s režisérkou a aktivistkou Vierou Dubačovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vojna na Ukrajine sa zmenila na sofistikované „dronové safari“, kde je človek lovnou zverou a smrť je dennou rutinou. Na vojnu sa nedá zvyknúť a ak by sme to chápali, museli by sme zásadne zmeniť naše správanie sa, tvrdí dokumentaristka Viera Dubačová. Ako vnímajú svet deti, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou bežného dňa?Ukrajina v roku 2026 už dávno nie je tou Ukrajinou akou bola vo februári 2022, keď Vladimír Putin spustil svoju vražednú mašinériu. Štyri roky medzi ruinami a smrťou. Tisícky mŕtvych, tisícky zranených a tisícky a tisícky pozostalých či traumatizovaných obetí, úplne zničené mestá - ba dokonca celé regióny, no a koniec tohto krvavého pustošenia? Ten je stále kdesi v nedohľadne.Krajina, kde sa zvyk na smrť stane akousi každodennou rutinou, ale dá sa vôbec zvyknúť na vojnu? Ako vnímajú svet ľudia, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou rannej rutiny, kde berú silu a nádej v tom žiť a čo si vlastne oni sami želajú - pre seba i pre svoju krajinu? A vôbec, ako sa dá žiť v krajine vojny, najmä deťom a ženám?Vojna je to najodpornejšie a najkrutejšie ľudské zlo, ktoré človek človeku páchať a brániť sa tomu môžeme iba odvahou a zbavením sa strachu. Každý jeden z nás musí v tomto prekročiť svoj tieň, odkazuje nám Viera Dubačová.Dokumentaristka Viera Dubačová už celé štyri roky prináša obraz bojujúcej i krvácajúcej Ukrajiny, krajiny kde sa odhodlanie prežiť a zachrániť si domov - i blízkych, denno-denne bije s únavou i ľudským, ako aj materiálnym vyčerpaním.Dnes je to čoraz viac o stále sofistikovanejších spôsoboch ako zabíjať ľudí. Žiť tam je nesmierne ťažké, na vojnu sa proste zvyknúť nedá. Je až šialené, ako to tu my – na Západe, nedokážeme pochopiť, hovorí pre Aktuality Viera Dubačová.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s režisérkou a aktivistkou Vierou Dubačovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nemělo by to nikoho překvapovat. Už nejméně 12 let je to ta stejná písnička. Když stav maďarské ekonomiky, výsledky vládnutí a pocit spokojenosti obyvatelstva s dosavadní prací Viktora Orbána a jeho vlády nejsou takové, že by dovolily hladké znovuzvolení, hledá se nějaký vnější nepřítel, nějaké téma mimo Maďarsko.

„Zelenského si (Orbán) vybral ako tvár, ktorá má mobilizovať práve strachom alebo nízkymi emóciami“, tvrdí Stanislava Harkotová, reportérka Aktualít na Ukrajine. Kampaň pred aprílovými parlamentnými voľbami ide do finále. „Ukrajina sa opäť stáva predmetom, ktorý má zabezpečovať hlasy práve v situácii, keď vidíme, že Viktor Orbán má súpera, ktorý ho môže reálne ohroziť“, dopĺňa.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ako strašiak Maďarov. Do tejto pozície ho stavia Viktor Orbán pred aprílovými parlamentnými voľbami. Jeho tvárou zaplavil na bilbordoch celú Budapešť. A verejnú debatu aj slovami, že on a jeho rodina sú na muške Zelenského mužov. Je vládny Fidesz mesiac pred voľbami v pozícii, že mu pomôže už len mobilizácia strachom? Prečo sa práve Zelenskyj stal jednou z nosných tém maďarskej politiky a čo to hovorí o stave kampane krátko pred voľbami?Téma pre Stanislavu Harkotovú.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Kampaň postavená na strachu: Ako Orbán urobil zo Zelenského hlavného nepriateľa Maďarska (videopodcast)„Zelenského si (Orbán) vybral ako tvár, ktorá má mobilizovať práve strachom alebo nízkymi emóciami“, tvrdí Stanislava Harkotová, reportérka Aktualít na Ukrajine. Kampaň pred aprílovými parlamentnými voľbami ide do finále. „Ukrajina sa opäť stáva predmetom, ktorý má zabezpečovať hlasy práve v situácii, keď vidíme, že Viktor Orbán má súpera, ktorý ho môže reálne ohroziť“, dopĺňa.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ako strašiak Maďarov. Do tejto pozície ho stavia Viktor Orbán pred aprílovými parlamentnými voľbami. Jeho tvárou zaplavil na bilbordoch celú Budapešť. A verejnú debatu aj slovami, že on a jeho rodina sú na muške Zelenského mužov. Je vládny Fidesz mesiac pred voľbami v pozícii, že mu pomôže už len mobilizácia strachom? Prečo sa práve Zelenskyj stal jednou z nosných tém maďarskej politiky a čo to hovorí o stave kampane krátko pred voľbami?Téma pre Stanislavu Harkotovú.Pripravil Jaroslav Barborák.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že v lednu tohoto roku padlo více ruských vojáků, než jich ruské úřady dokázaly naverbovat. Dával tím najevo, že Kremlu mohou v dohledné perspektivě dojít vojáci.

„Uživatel si stáhne aplikaci a zaregistruje se pomocí své e-mailové adresy, případně uvede telefonní číslo,“ vysvětluje koordinátorka mezinárodního projektu Volunteers Everywhere Alisa Troninová.

Šedé včely jsou románem, který kombinuje místy až dojemný lidský příběh s černým humorem a groteskními situacemi. Hlavní postava, rozvedený padesátník Sergej Sergejič, netouží po ničem jiném než po klidu a péči o své včely.

Ruská invázia, ktorá začala útokmi z viacerých smerov vrátane územia Bieloruska, narazila na nečakaný odpor hneď v prvých dňoch. Hoci sa okupantom podarilo rýchlo postúpiť na juhu a obsadiť Cherson či obkľúčiť Mariupoľ, bitka o Kyjev skončila ich stiahnutím. Dnes, po štyroch rokoch, sa front nachádza v patovej situácii, kedy ani jedna strana nedokáže urobiť zásadný prielom.Ukrajinská spoločnosť po 48 mesiacoch bojov čelí obrovskej únave. Termín „nezlomnosť“, ktorý sa stal medzinárodným symbolom odporu, domáci vnímajú čoraz citlivejšie. Sú to ľudia z mäsa a kostí, ktorí čelia každodennému stresu z nočných bombardovaní a existenčnej neistote. Budúcnosť zostáva nejasná – kým časť verí v prímerie do konca roka, iní upozorňujú na riziko zamrznutého konfliktu, ktorý by mohol opäť kedykoľvek vybuchnúť.O tom, ako sa krajina a jej obyvatelia za štyri roky zmenili, sme sa v dnešnom podcaste rozprávali s novinárkou Stanislavou Harkotovou, ktorá dianie sleduje priamo z Kyjeva.Podcast pripravil Marek Biró.

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Ruská invázia, ktorá začala útokmi z viacerých smerov vrátane územia Bieloruska, narazila na nečakaný odpor hneď v prvých dňoch. Hoci sa okupantom podarilo rýchlo postúpiť na juhu a obsadiť Cherson či obkľúčiť Mariupoľ, bitka o Kyjev skončila ich stiahnutím. Dnes, po štyroch rokoch, sa front nachádza v patovej situácii, kedy ani jedna strana nedokáže urobiť zásadný prielom.Ukrajinská spoločnosť po 48 mesiacoch bojov čelí obrovskej únave. Termín „nezlomnosť“, ktorý sa stal medzinárodným symbolom odporu, domáci vnímajú čoraz citlivejšie. Sú to ľudia z mäsa a kostí, ktorí čelia každodennému stresu z nočných bombardovaní a existenčnej neistote. Budúcnosť zostáva nejasná – kým časť verí v prímerie do konca roka, iní upozorňujú na riziko zamrznutého konfliktu, ktorý by mohol opäť kedykoľvek vybuchnúť.O tom, ako sa krajina a jej obyvatelia za štyri roky zmenili, sme sa v dnešnom podcaste rozprávali s novinárkou Stanislavou Harkotovou, ktorá dianie sleduje priamo z Kyjeva.Podcast pripravil Marek Biró.

Další kolo mírových jednání mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny, tentokrát ve Švýcarsku, skončilo bez viditelných výsledků, jen obligátním prohlášením, že rozhovory byly konstruktivní a obě strany se shodly, že jednání budou brzo pokračovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jen prozradil, že ve vojenské oblasti bylo dosaženo pokroku, zatímco v té politické nikoliv.

Dnes je to o tom, kto v tejto vojne dlhšie vydrží a preto má podpora Ukrajiny zmysel. Pre Európu je najvýhodnejšie pomôcť Ukrajine a udržať tým ruského agresora čo najďalej od našich hraníc, hovorí pri príležitosti 4. výročia ruskej agresie analytik Andrej Žiarovský. Ako sa zmenila tvár vojny, ako zmenila nás samotných a máme sa báť i jadrového zúčtovania? „Nikto nie je ostrovom samým pre seba, každý je kusom pevniny, súčasťou celku. Smrť každého človeka umenšuje mňa, lebo som súčasťou ľudstva; a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe.“Tieto známe slová alžbetínskeho básnika Johna Donna v predvečer štvrtého výročia ruskej agresie na Ukrajine, nadobúdajú dnes desivo hmatateľný a až neuveriteľne krvavý rozmer.Od chvíle, kedy prvé ruské rakety dopadli na spiace ukrajinské mestá, uplynuli presne 4 roky. Je to 208 týždňov, 1 461 dní alebo viac ako 35 000 hodín. Počas každej jednej z nich sa náš svet postupne - kúsok po kúsku, život po živote, zmenšoval o obete, ktoré umreli v troskách Mariupola, v pivniciach Buče či v uliciach Irpiňa.Za každou jednou minútou tohto času je nejaká konkrétne ľudská tragédia - nevinných detí, bezbranných žien či nevládnych starcov ak stareniek, ktorých osudy - či dokonca i umieranie, sledujeme v až hrozivo chladne presnom HD rozlíšení. Deň čo deň, už po celé štyri roky. Sme svedkami konfliktu, ktorý sa nás bytostne dotýka - a to nielen jeho až bezprostrednou blízkosťou, ale aj tým, ako radikálne predefinoval samotné metódy i stratégie vojny.Tradičné mohutné tankové bitky či hrozivé roje bombardovacích zväzov - alebo zvuky delestreleckej bubnovej paľby vystriedali počítačové algoritmy, autonómne drony s umelou inteligenciou ako i neviditeľný elektronický boj, ktorý paralyzuje celé mestá či regióny. Vojna sa tak presunula zo zákopov priamo na naše obrazovky, kde sa krvavé a kruté zabíjanie stalo interaktívnym a všadeprítomným obsahom sociálnych sietí. Smrť, krv, krutosť, bolesť i zabíjanie tak môžeme sledovať priamo z pohodlia našich bezpečných obývačiek. Akoby to nebolo o nás.Na Ukrajine sme sa akoby vrátili k zákopom prvej svetovej vojny, vojna sa transformovala na opotrebovávací konflikt, kde rozhoduje ako ekonomika, tak i vôľa k víťazstvu. Na rozdiel od zákopov Verdunu však tento krvavý konflikt dnes môžeme sledovať doslova v priamom prenose. Ukrajinský konflikt sa zmenil na opotrebovávajúcu vojnu, zvíťazí silnejšia ekonomika, ale najmä to, kto bude mať silnejšiu vôľu, hovorí analytik Andrej Žiarovský.O tom, ako sa v celom tomto digitálnom pekle zmenila tvár moderného boja, čo to spravilo s našim vnímaním vojny, ale aj o tom, ako zásadne sa posunul vývoj moderných zbraní - ako aj taktík a stratégií vedenia vojny, budeme hovoriť s analytikom Andrejom Žiarovským. Stal sa dron kráľom bojiska a máme sa báť jadrovej “mŕtvej ruky”?Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč chce pomáhat rodinám ukrajinských sportovců, kteří zemřeli ve válce proti Rusku. Ve spolupráci s německou iniciativou Sportovci pro mír spustil dárcovskou kampaň. Mezinárodní olympijský výbor ho diskvalifikoval kvůli tomu, že chtěl závodit v helmě s fotkami padlých ukrajinských sportovců. Varován byl také ukrajinský rychlobruslař Oleh Handej. Svoji helmu s větou od ukrajinské básnířky musel před závodem přelepit páskou.

Zimními olympijskými hrami v Itálii otřásá skandál diskvalifikovaného ukrajinského skeletonisty Vladyslava Heraskevyče. Ten chtěl v hlavním závodě startovat v helmě s fotkami ukrajinských sportovců zabitých ve válce proti Rusku. Podle Mezinárodního olympijského výboru tak ale porušil olympijskou chartu, která zakazuje politická prohlášení na sportovištích.

Trumpov paradox. Ak v Bielom dome hovorí o nádeji na dobré správy o vojne na Ukrajine, Vladimír Putin neprestáva útočiť. A to aj napriek prísľubu týždňovej pauzy pre arktické mrazy. Od nedele pokračujú jeho jednotky v ostreľovaní centrál elektriny či vody, v utorok zlikvidovali aj symbol odporu Ukrajincov v druhej svetovej vojne – pamätník Matky vlasti. Ukrajinské mestá hlásia masívne výpadky elektriny a tepla. Teplomery vykazujú aj dvadsať stupňov pod nulou. A v predvečer trojstranných rokovaní na pôdoryse Moskva-Kyjev-Washington Volodymyr Zelenskyj prichádza s kritikou: Moskva preferuje teror pred diplomaciou.Na situáciu sa pozrieme s našou vyslanou reportérkou na Ukrajine Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Moderuje Josef Pazderka.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.

Ruskí agresori sa nezastavia pred ničím. Uprostred treskúcich mrazov útočí na ukrajinské energetické zdroje, ľudia v zničených bytovkách mrznú bez elektriny a tepla. Túto zákernú ruskú taktiku už odsúdil aj náš šéf diplomacie Juraj Blanár. Ukrajinskí a ruskí vyjednávači sa medzitým stretli v Abú Dabí, vraj v konštruktívnom duchu. Prezident Zelenský kritizoval Európsku úniu, že je v závese Spojených štátov.Ako sa proti ruským útok na civilistov brániť? Čo má robiť svet, pomôže Ukrajine s protivzdušnou obranou? A ako môžu dopadnúť rokovania, ak ruská strana stála žiada od Ukrajiny celý Donbas? Dokázali by ho Rusi vôbec dobiť, ak len minulý týždeň stratili na Ukrajine takmer 8-tisíc vojakov? Ako to vôbec vyzerá na fronte, kde zúria najťažšie boje a ako zmení ukrajinskú stratégiu nový minister obrany?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Na podzim, když ruská armáda zintenzivnila ostřelování ukrajinské energetiky, experti připouštěli, že zima bude těžká. Ale úplně kritickou situaci neočekávali. V lednu však začalo být jasné, že čtvrtá válečná zima bude pro obyvatele ukrajinských měst tou nejtěžší, píše v reportáži z Kyjeva nezávislý ruský server Važnyje istorii.

Premiér Robert Fico sa s americkým prezidentom zhodol, že Európska únia je v hlbokej kríze. Proti clám pre Grónsko na štáty Európskej únie ale premiér neprotestoval. Európsky parlament potvrdil pôžičku 90 miliárd pre Ukrajinu, ktorú ale Slovensko pred tým podporiť aj spolu s Viktorom Orbánom a Andrejom Babišom odmietlo. Rusi medzitým v najhorších mrazoch útočia na Ukrajinské mestá a ničia jej energetickú infraštruktúru, takže civilisti vrátane malých detí sa vystavení mrazom.Sú postoje premiéra skutočne suverénne? Ako by mala Európa presadzovať svoje záujmy aj vlastnú bezpečnostnú politiku? Čo na to všetko hovoria naši europoslanci? Je Únia stále na strane Ukrajiny, prečo s tým má Slovensko a náš premiér problém? A je Únia pre Slovensko stále životný priestor, alebo sa pre našu zahraničnú politiku ocitáme na jej okraji? Čo s tým?Braňo Závodský sa rozprával s poslankyňami Európskeho parlamentu Luciou Yar za hnutie Progresívne Slovensko a Katarínou Roth Neveďalovou za Smer – SD.

Operní představení navzdory leteckým poplachům. Improvizované koncerty velkých hvězd v kyjevském metru. Nová vlna ukrajinské literatury a veřejné diskuse o současném umění. Ukrajinská kultura paradoxně po plošné ruské invazi v roce 2022 sílí a získává další, vitální dimenzi. Pro lidi, kteří musejí snášet nálety raket, pohřbívají svoje blízké včetně dětí a čelí dennodenní válečnému stresu, se kulturní vyžití stalo důležitým životabudičem.