POPULARITY
Categories
Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.
V ukrajinském Lvově pořádali pivní festival, a to poprvé od začátku ruské války. Možná to působí překvapivě, ale pivo se na Ukrajině vaří pořád a byznys musí fungovat, aby se země dokázala ekonomicky udržet. Pivo vaří i čeští sládci na Ukrajině, a také tam jezdí pivovarníci z Česka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.
V ukrajinském Lvově pořádali pivní festival, a to poprvé od začátku ruské války. Možná to působí překvapivě, ale pivo se na Ukrajině vaří pořád a byznys musí fungovat, aby se země dokázala ekonomicky udržet. Pivo vaří i čeští sládci na Ukrajině, a také tam jezdí pivovarníci z Česka.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
O ukrajinské armádě se obecně mluví jen v superlativech: celá Evropa sleduje její hrdinný boj s daleko silnějším nepřítelem a média zdůrazňují, že Ukrajina má momentálně nejzkušenější vojska v Evropě, která de facto jako by už byla součástí Severoatlantické aliance.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
27letá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --V Turecku po třech letech od začátku války na Ukrajině odstartovala první přímá rusko-ukrajinská jednání. Chopily se jich delegace vyslané prezidenty Zelenským a Putinem. Kdo může ze schůzky nejvíce vytěžit?Hostem Ptám se já byl politický geograf Michael Romancov.Očekávaná čtvrteční první přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu se posunula na pátek. „Jsme připraveni pracovat,“ oznámil poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij ve čtvrtek ve videu na svém telegramovém kanálu. Během dne by se měly v Istanbulu uskutečnit také třístranné schůzky. A to mezi Turky, Rusy a Američany i mezi Turky, Američany a Ukrajinci. Diplomatické manévry začaly v sobotu, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vůdci čtyř velkých evropských zemí navrhli Rusku příměří, které by trvalo nejméně 30 dnů. Ruský prezident Vladimir Putin přímo nereagoval, ale v neděli přišel s protinávrhem, aby se přímé rozhovory s Ukrajinou uskutečnily ve čtvrtek v Istanbulu.Jeho ukrajinský protějšek ho následně vyzval, aby se v Turecku setkali osobně. O příjezdu Putina se spekulovalo několik dní. Ve středu ale vyšlo najevo, že Zelenského návrh nevyslyší. Ukrajinský prezident proto vyslal do Istanbulu delegaci vedenou ministrem obrany Rustemem Umerovem, která má podle Zelenského mandát jednat o uzavření příměří. Ruskou delegaci vede zmíněný Putinův poradce Medinskij. Co lze od schůzek v Turecku čekat? Ukázal Zelenskyj světu, že Putin o skutečná mírová jednání nestojí? A jaké další sankce by mohly nejvíce bolet Rusko?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Robert Fico reálne ubližuje slovenským záujmom v zahraničí, naznačuje Ivan Korčok z PS. Podľa neho sa premiér nestretáva s premiérmi dôležitých európskych krajín ako Nemecko. Poliaci sa vraj dokonca začali pozerať na našu hranicu s bezpečnostnými obavami. Podľa neho nám takáto politika nepomôže vyrokovať vôbec nič z toho, čo potrebujeme dosiahnuť v EÚ, napríklad v otázke energií. Čím je podľa neho spolupráca s Čínou iná ako spolupráca s Ruskom?V podcaste s Ivanom Korčokom sa dozviete:– od 1. minúty – či vôbec budú avizované mierové rokovania o Ukrajine;– po 2:00 – že ak Vladimir Putin hovorí o príčinách vojny, zahŕňa to aj nás;– od 2:30 – že Putin nechce prímerie a ani koniec vojny;– po 3:50 – v čom je slabosť Západu;– od 5:00 – či by Nemecko malo dodať Ukrajine rakety dlhého doletu;– po 6:00 – či Európa dodáva zbrane pomaly preto, že ich jedného dňa môže potrebovať;– od 7:30 – do akej miery ma pápež vplyv na mier a či majú jeho výzvy praktický zmysel;– po 10:00 – či je vôbec možná súkromná alebo stranícka cesta premiéra;– od 11:00 – aká veľká hanba je Ficova cesta do Moskvy;– po 11:30 – či to bude mať aj praktické následky na slovenské záujmy;– od 13:00 – že Poliaci sa zrazu pozerajú na južnú hranicu s nami s obavou;– po 15:00 – že reči o nákupe húfnic po stretnutiach s brazílskym a vietnamským lídrom sú reči pre jednoduchých;– od 16:00 – kedy sa premiér stretne s nemeckým kancelárom a lídrami Poľska, Británie a Francúzska;– po 19:00 – ako sa prejaví vplyv a úspešnosť Ficovej zahraničnej politiky;– od 19:50 – že Európska únia sa nenechá vydierať a Robert Fico nič nepresadí;– po 21:00 – či má pravdu šéfka európskej diplomacie Kaja Kallas alebo Robert Fico;– od 23:30 – čo by sa stalo, keby Ficovu politiku robili Nemci;– po 24:00 – či sa dajú prijať sankcie voči Robertovi Ficovi, alebo si to vždy odnesie celé Slovensko;– po 28:00 – prečo Rusko nie je spoľahlivý dodávateľ energií;– od 32:30 – ako Blaha, Lašáková a Kaliňák nepôjdu lobovať v Európskom parlamente za slovenské záujmy v energetike;– po 33:30 – čím je iná spolupráca s Čínou ako s Ruskom;– od 38:00 – čo hovorí na výkon prezidenta Pellegriniho, ktorý nepodpísal niektoré vládne zákony;– po 40:30 – ako máme rozumieť konfliktu medzi Indiou a Pakistanom;– od 44:50 – či má PS dve krídla – proizraelské a propalestínske.
Robert Fico reálne ubližuje slovenským záujmom v zahraničí, naznačuje Ivan Korčok z PS. Podľa neho sa premiér nestretáva s premiérmi dôležitých európskych krajín ako Nemecko. Poliaci sa vraj dokonca začali pozerať na našu hranicu s bezpečnostnými obavami. Podľa neho nám takáto politika nepomôže vyrokovať vôbec nič z toho, čo potrebujeme dosiahnuť v EÚ, napríklad v otázke energií. Čím je podľa neho spolupráca s Čínou iná ako spolupráca s Ruskom?V podcaste s Ivanom Korčokom sa dozviete:– od 1. minúty – či vôbec budú avizované mierové rokovania o Ukrajine;– po 2:00 – že ak Vladimir Putin hovorí o príčinách vojny, zahŕňa to aj nás;– od 2:30 – že Putin nechce prímerie a ani koniec vojny;– po 3:50 – v čom je slabosť Západu;– od 5:00 – či by Nemecko malo dodať Ukrajine rakety dlhého doletu;– po 6:00 – či Európa dodáva zbrane pomaly preto, že ich jedného dňa môže potrebovať;– od 7:30 – do akej miery ma pápež vplyv na mier a či majú jeho výzvy praktický zmysel;– po 10:00 – či je vôbec možná súkromná alebo stranícka cesta premiéra;– od 11:00 – aká veľká hanba je Ficova cesta do Moskvy;– po 11:30 – či to bude mať aj praktické následky na slovenské záujmy;– od 13:00 – že Poliaci sa zrazu pozerajú na južnú hranicu s nami s obavou;– po 15:00 – že reči o nákupe húfnic po stretnutiach s brazílskym a vietnamským lídrom sú reči pre jednoduchých;– od 16:00 – kedy sa premiér stretne s nemeckým kancelárom a lídrami Poľska, Británie a Francúzska;– po 19:00 – ako sa prejaví vplyv a úspešnosť Ficovej zahraničnej politiky;– od 19:50 – že Európska únia sa nenechá vydierať a Robert Fico nič nepresadí;– po 21:00 – či má pravdu šéfka európskej diplomacie Kaja Kallas alebo Robert Fico;– od 23:30 – čo by sa stalo, keby Ficovu politiku robili Nemci;– po 24:00 – či sa dajú prijať sankcie voči Robertovi Ficovi, alebo si to vždy odnesie celé Slovensko;– po 28:00 – prečo Rusko nie je spoľahlivý dodávateľ energií;– od 32:30 – ako Blaha, Lašáková a Kaliňák nepôjdu lobovať v Európskom parlamente za slovenské záujmy v energetike;– po 33:30 – čím je iná spolupráca s Čínou ako s Ruskom;– od 38:00 – čo hovorí na výkon prezidenta Pellegriniho, ktorý nepodpísal niektoré vládne zákony;– po 40:30 – ako máme rozumieť konfliktu medzi Indiou a Pakistanom;– od 44:50 – či má PS dve krídla – proizraelské a propalestínske.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počas víkendu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina na osobné stretnutie v Istanbule. „Je otázne, do akej miery majú obaja aktéri záujem o to, aby mier uzavreli tento týždeň,“ hovorí na margo nového návrhu na mierové rokovania odborník na medzinárodné vzťahy Jozef Hrabina.Rusko uplynulý rok bojovalo intenzívne a je možné, že mu dochádza para. No stále hovorí aj o veľkej letnej ofenzíve. Je ťažké povedať, čo je skutočný zámer a čo psychologická operácia, hovorí Hrabina. Ukrajincom sa zas zlepšuje morálka.Podľa Hrabinu súperenie veľmocí ešte nie je na konci. Napriek pozitívnym správam z oblasti geopolitiky, ktoré priniesli uplynulé hodiny a dni, sa medzinárodný systém štiepi, vznikajú viaceré mocenské centrá. Tie budú spolu zápasiť, čo v uplynulých storočiach prinieslo tie najväčšie ozbrojené konflikty aké sme v histórii videli.Nahrával Vladimír Amrich.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počas víkendu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina na osobné stretnutie v Istanbule. „Je otázne, do akej miery majú obaja aktéri záujem o to, aby mier uzavreli tento týždeň,“ hovorí na margo nového návrhu na mierové rokovania odborník na medzinárodné vzťahy Jozef Hrabina.Rusko uplynulý rok bojovalo intenzívne a je možné, že mu dochádza para. No stále hovorí aj o veľkej letnej ofenzíve. Je ťažké povedať, čo je skutočný zámer a čo psychologická operácia, hovorí Hrabina. Ukrajincom sa zas zlepšuje morálka.Podľa Hrabinu súperenie veľmocí ešte nie je na konci. Napriek pozitívnym správam z oblasti geopolitiky, ktoré priniesli uplynulé hodiny a dni, sa medzinárodný systém štiepi, vznikajú viaceré mocenské centrá. Tie budú spolu zápasiť, čo v uplynulých storočiach prinieslo tie najväčšie ozbrojené konflikty aké sme v histórii videli.Nahrával Vladimír Amrich.
Magazín: Pobyty pro ukrajinské dobrovolníky; květnové vydání časopisu Život víry. Hovoří: Jakub Zajíc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pred niekoľkými dňami vyhlásil, že nemôže garantovať bezpečnosť politikov, ktorí sa zúčastnia na oslavách v Moskve. Tam sa chystá vojenská prehliadka, na ktorú letí aj náš premiér Robert Fico. Je predseda vlády v ohrození a môže byť Červené námestie bezpečnostnou hrozbou? V Téme diskutovali exriaditeľ Úradu pre ochranu ústavných činiteľov Peter Krajčírovič a politológ a publicista Jiří Just.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zavítal po dvou letech do Česka a měl zde nabitý program. Co prezidentská návštěva přinesla? Jaká je realita české pomoci Ukrajině? A přiblížila nová americká administrativa konec ruské války? Odpoví nová epizoda podcastu Evropa zblízka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj často ve svých projevech zmiňuje, že armáda jeho země je v dnešní době jednou z nejlépe připravených ozbrojených sil celého světa, a to na vojenské konflikty 21. století. Není to jen prázdná fráze. Platí za to hrozivou cenu v podobě statisíců padlých a zraněných, zničených budov a další infrastruktury. Nicméně je pravda, že vojenští specialisté z celého světa mimořádně podrobně pozorují boje na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj často ve svých projevech zmiňuje, že armáda jeho země je v dnešní době jednou z nejlépe připravených ozbrojených sil celého světa, a to na vojenské konflikty 21. století. Není to jen prázdná fráze. Platí za to hrozivou cenu v podobě statisíců padlých a zraněných, zničených budov a další infrastruktury. Nicméně je pravda, že vojenští specialisté z celého světa mimořádně podrobně pozorují boje na Ukrajině.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident dorazil i s manželkou na dvoudenní návštěvu Prahy. S českými představiteli jedná o možnostech míru, o zbrojní pomoci i pomoci v oblasti zdravotnictví. Jak se po roce dá zhodnotit česká muniční iniciativa?Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO a nyní výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute Jakub Landovský. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při nedělním setkání s českým protějšekem Petrem Pavlem mimo jiné ocenil českou muniční iniciativu. V rámci ní by Kyjev mohl v průběhu roku získat ještě 1,8 milionu kusů velkorážní munice. „Evropa stojí za očekáváním v navyšování výroby. Což je velká ostuda pro evropský průmysl, že není schopen tak základní výrobek, jakým je velkorážová dělostřelecká munice, vyrábět,“ připomenul Landovský. Česká muniční iniciativa proto podle něj sehrála v podpoře Ukrajiny skutečně významnou roli: „Muniční iniciativa je taková nahodilá náplast na bolest, kterou musíte vyřešit operací. Ta operace se jmenuje posílení obranného průmyslu. Tam má Česká republika nezastupitelnou úlohu.“ V jednáních s vrcholnými představiteli České republiky a zbrojaři pokračuje Volodymyr Zelenskyj i v pondělí. Narozdíl od své poslední návštěvy Prahy před dvěma lety se tentokrát schází i se zástupci opozice, která hovoří o zastavení muniční pomoci.„Předpokládám, že v září, kdy bude volební situace u nás na vrcholu, tak už bude situace na Ukrajině prostě jiná. Že v září bude příměří, nebude intenzivní boj,“ řekl Landovský. Jak důležité je, že se ukrajinský prezident v Praze schází i se zástupci opozičních sil? Kam se posunula jednání o ukončení války? A co by znamenalo, kdyby se z nich stáhly Spojené státy? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o posledných udalostiach okolo rusko-ukrajinskej vojny. Ruský útok na Sumy počas kvetnej nedele, umučená ukrajinská novinárka, ruský generál, ktorého zabila bomba, dohoda o nerastných surovinách medzi Ukrajinou a USA, Putinovo priznanie, že do vojny sa na ruskej strane zapojili vojaci KĽDR, jednostranné ruské prímerie na 9. mája, stretnutie Trumpa a Zelenského vo Vatikáne a reformy ruských i ukrajinských vojsk za pochodu.
História krajanov v Bulharsku. Ukrajinská literatúra očami Patrika Oriešeka. Čo ponúkajú Kysuce
Jak se to dělá, když chce politik poštvat své voliče proti ukrajinským uprchlíkům? Modelový příklad rozdmychávání nenávisti předvádí předseda SPD Tomio Okamura.
Jak se to dělá, když chce politik poštvat své voliče proti ukrajinským uprchlíkům? Modelový příklad rozdmychávání nenávisti předvádí předseda SPD Tomio Okamura.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraj pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků v Bílém domě, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraj pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků v Bílém domě, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.
Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Když se řekne bugina, motorista si představí nablýskanou nízkou káru určenou hlavně pro zábavu a požitek z jízdy v otevřeném sportovním vozítku. Nemusí to tak ale být vždycky. Buginy mohou výtečně sloužit i ve válce, třeba jako teď na Ukrajině. Peníze na dvanáct vozidel pomohly sehnat české spolky Dárek pro Putina a Neohnutí, spolek z Jičína.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na poslední plán Donalda Trumpa na dosažení míru na Ukrajině. A předběžně řekněme, že nad ním rozhodně nelze jásat, spíš naopak.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se osobně zúčastní sobotního pohřbu zesnulého papeže Františka. Kremelská prezidentská kancelář naopak oznámila, že Vladimir Putin při této příležitosti do Vatikánu neodcestuje. Kdo bude Rusko při posledním loučení s Františkem reprezentovat, se teprve rozhodne.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se osobně zúčastní sobotního pohřbu zesnulého papeže Františka. Kremelská prezidentská kancelář naopak oznámila, že Vladimir Putin při této příležitosti do Vatikánu neodcestuje. Kdo bude Rusko při posledním loučení s Františkem reprezentovat, se teprve rozhodne.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jaká slova nejlépe vystihují Volodymyra Zelenského? „Nejlepší obchodník všech dob,“ jak o něm pravil Donald Trump, anebo „Já jsem tady, vláda je tady všichni jsme tady,“ která pronesl sám Zelenskyj na samém počátku války, když odmítl odlet americkým letadlem do bezpečí a osobně stanul v čele svého lidu – samozřejmě v dnes už neodmyslitelném pulovru.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Donald Trump se o víkendu poprvé ostře ohradil proti Vladimiru Putinovi. V televizi NBC řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta za jeho slova o Volodymyru Zelenském a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud se nezastaví boje na Ukrajině. „Je to dočasná změna taktiky. Trump vyřkne maximalistický cíl, ze kterého je kam slevovat. Druhá strana chvíli vzdoruje, a pak se dohodnou někde uprostřed. Tak to bylo vždy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus publicista Jefim Fištejn.
Donald Trump se o víkendu poprvé ostře ohradil proti Vladimiru Putinovi. V televizi NBC řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta za jeho slova o Volodymyru Zelenském a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud se nezastaví boje na Ukrajině. „Je to dočasná změna taktiky. Trump vyřkne maximalistický cíl, ze kterého je kam slevovat. Druhá strana chvíli vzdoruje, a pak se dohodnou někde uprostřed. Tak to bylo vždy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus publicista Jefim Fištejn.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Je čas dávat na stůl peníze a zbraně. Věta, která se v souvislosti s Ukrajinou a událostmi posledních týdnů skloňuje často. Česko umí dávat zbraně, peníze už tolik ne, tedy v porovnání s ostatními zeměmi EU, konstatuje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Je čas dávat na stůl peníze a zbraně. Věta, která se v souvislosti s Ukrajinou a událostmi posledních týdnů skloňuje často. Česko umí dávat zbraně, peníze už tolik ne, tedy v porovnání s ostatními zeměmi EU, konstatuje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Jaké jsou dnes americko-ukrajinské vztahy? To záleží na konkrétním dni, někdy i hodině. Od svého nástupu do funkce prezidenta v lednu 2025 Donald Trump svůj ukrajinský protějšek opakovaně ponížil, aby se ho následně zastal a ocenil statečnost ukrajinských vojáků. Na několik dní přerušil kritickou vojenskou pomoc Ukrajině a obnovil ji, až když země přistoupila na jeho podmínky. Podobné, byť ne tak časté, názorové výkyvy projevuje i směrem k Rusku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho tým je prý připravený podepsat dohodu o nerostech a vyjednávat o míru. Ve svém projevu k oběma komorám Kongresu to prohlásil Donald Trump, a to den poté, co pozastavil vojenskou pomoc Ukrajině. „Je to určitě reakce na zastavení pomoci, ale nejenom. Myslím, že Zelenskyj si po nešťastné páteční schůzce v Oválné pracovně uvědomil, že bude muset hodit zpátečku,“ říká pro Český rozhlas Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.
Je to snad poprvé, kdy jsou zahraničněpolitické události v Česku sledovanější než domácí politika. Nástup nové americké administrativy je zatím ve znamení rozchodu s dosavadní politikou – silná slova, za nimiž není jisté, co bude následovat.Projevuje se to i ve vztahu k Ukrajině. Nový americký prezident chce vyjednat příměří, a to na základě jednání s Ruskem. Ukrajinský prezident Zelenský chtěl Spojené státy získat na svou stranu, a proto jim nabídl smlouvu o vytvoření fondu na společnou těžbu nerostů.Minulý pátek se oba potkali v Bílém domě a jejich konflikt chvílemi připomínal zápas MMA. Otázkou je, zda se Zelenskému podaří rozehrát hry s dalšími zeměmi a vyvážit oslabenou podporu Spojených států.V Evropě se politici hlavních zemí pokoušejí vytvořit novou obrannou strukturu. A jak to všechno dopadne?
Je možné prímerie na Ukrajine už o niekoľko týždňov? Po pondelkovom stretnutí sa na tom zhodli Emmanuel Macron a Donald Trump. V podcaste tému rozoberieme s novinárkou a odborníčkou na Ukrajinu Stanislavou Harkotovou, ktorá pôsobí na Ukrajine.„Donald Trump nasadil dosť rýchle tempo. Dokonca som zachytila snahu, aby k prímeriu došlo do Veľkej noci, ktorá tento rok pripadá na 20. apríla," hovorí v podcaste expertka Aktualít na Ukrajinu Stanislava Harkotová. Dodáva, že pokiaľ by sme sa chceli na slová oboch lídrov dívať reálne, museli by sme zobrať do úvahy aj ochotu bojujúcich strán zastaviť boje. „Ja sa obávam, že v prípade Ruska dnes platí, že je pre neho výhodnejšie pokračovať, pretože majú teraz na fronte strategickú výhodu. Môžu sa snažiť dosiahnuť, aby sa rokovalo aj napriek tomu, že sa bojuje."Témou rozhovoru sú aj nedávne útoky Donalda Trumpa na Volodymyra Zelenského, keď o ňom hovoril ako o diktátorovi bez volieb. Ukrajinský parlament dnes na druhý pokus prijal vyhlásenie na podporu legitimity Volodymyra Zelenského a uvádza sa v ňom, že prezidentské voľby na Ukrajine budú vyhlásené po skončení vojny. Ešte aj Ukrajinci, ktorí kritizujú Zelenského a nie úplne vo všetkom súhlasia s jeho politikou, sú nahnevaní na obvinenia, že Volodymyr Zelenskyj je nejaký diktátor," konštatuje Harkotová v podcaste.Moderuje Denisa Hopková.
Jednání o konci války na Ukrajině nabrala rychlý spád. Rok a půl se už na ukrajinské frontě odehrává opotřebovávací válka s mírnými územními zisky ve prospěch Ruska.Hostem speciálu Kecy a politika je reportérka Adéla Knapová, která už více než půl roku žije v ukrajinském Charkově, má zkušenosti s pobytem na frontových liniích a nedávno rozvířila debatu svým článkem Ukrajinská sprcha a procitnutí Evropy. Realisticky hodnotí nedávné kroky Spojených států a Ruska, které v této fázi jednání nevidí jako „nový Mnichov“, ale jako šanci, jak pohnout se zamrzlou situací na frontě, která se navíc pro Ukrajince nevyvíjí dobře."Navzdory šoku však už i na Ukrajině, kde pobývám, zaznívají hlasy, že se aspoň děje něco, co by mohlo válečnou hrůzu ukončit." Zároveň říká, že dohoda o příměří musí být na principu win-win. „Nový Mnichov“ nemusí být samotné jednání, ale výsledek dohody.Knapová zároveň považuje za iluzi výrok prezidenta Macrona, že je nutné domluvit „trvalé příměří“. Jak ale uzavřít něco takového se státem (Ruskem), jehož vedení nepovažuje sousední napadený stát (Ukrajinu) za plnohodnotný státní útvar a Ukrajince za samostatný národ? Výsledkem dohod, ať už z Rijádu nebo odkudkoli jinde, může být jen dočasné příměří, které umožní Ukrajině přezbrojit a připravit se na další případnou ruskou invazi.Být Ukrajincem totiž neznamená být jenom příslušníkem jednoho národa, ale je to především úděl. Jinými slovy, těžký osud národa, jehož existenci bude sousední národ systematicky zpochybňovat i za sto let.
Proč se Donald Trump rozhodl kritizovat Ukrajinu a jejího prezidenta? Jak hodnotí diplomatické aktivity Washingtonu, Moskvy a Evropy ukrajinská komunita v Česku? A jak mohou města a obce regulovat rozmístění a vzhled výdejních boxů?
V Rijádu v Saúdské Arábii v úterý jednají ministři zahraničí Spojených států Marco Rubio a Ruska Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom opakovaně vyloučil, že by Ukrajina přijala jakákoliv rozhodnutí, která o ní učiní Spojené státy a Rusko bez ukrajinského zastoupení. „To dělá velice dobře,“ chválí v pořadu Osobnost Plus spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny historik profesor Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Před rokem a pár dny 8. února 2024 se ukrajinská armáda dočkala nového vrchního velitele – generálplukovníka Alexandra Syrského. Ten tak vystřídal velmi populárního Valerije Zalužného, který ukrajinským vojskům velel od začátku války. Daleko méně známý Syrskij do té doby řídil od počátku války obranu Kyjeva a zabránil tam nejhoršímu.