Podcasts about ukrajinsk

Washington pracuje s Ukrajinci na přelomové dohodě. Podle ní Kyjev Američanům poskytne vyzkoušenou technologii dronů výměnou za peníze anebo kompenzaci v jiné formě. Bude to zásadní zvrat v americko-ukrajinských bezpečnostních vztazích. Dokončení smlouvy v hodnotě miliard dolarů bude zřejmě trvat řadu měsíců, píše americký deník Wall Street Journal.

Hosty ve studiu: Ilnara Dudash, ředitelka Ukrajinského centra v Brně Kryscina Šyjanok, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska v ČRO lga Storoževá, Ruska, pracuje v neziskovém a lidsko-právním sektoru v Praze. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

Magazín: Pobyty pro ukrajinské dobrovolníky; zprávy ze světa pronásledované církve. Hovoří: Jakub Zajíc, Gloria Grace.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Spolupracovník Postoja Michal Novota a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o novinkách z oblasti výskumu vesmíru i o dejinách kozmonautiky. V úvode dnešnej relácie sa vracajú k posledným udalostiam ako zatmenie Mesiaca, stopy života na Marse, nová sonda NASA IMAP, či asteroid Donaldjohanson, ktorý dostal mapu s pomenovaniami na ňom sa nachádzajúcich útvarov. Ukrajinský dronový útok zničil rádioteleskop na Kryme. Uvidíte aj pekné zábery New Shepard 35, ktoré vznikli pri oddelení kabíny. Vyzdvihneme aj slovenských premiantov v raketovom modelárstve. Reportáž o nich z pera Jany Čavojskej vyšiel v denníku Pravda tu: https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clanok/766886-najviac-medaili-ziskali-slovaci-s-raketami-do-neba/ V historickej časti sa dotkneme smrti sovietskeho kozmonauta Vladimira Komarova, ktorý zahynul v roku 1967 pri lete kozmickej lode Sojuz 1. O necelý rok neskôr zahynul tragicky pri cvičnom lete aj prvý človek vo vesmíre, Jurij Gagarin. Prizrieme sa bližšie okolnostiam oboch týchto tragédií.

Štvrtá vláda Roberta Fica otočila zahraničnopolitický kurz Slovenska. Premiér hovorí o suverénnej zahraničnej politike orientovanej na všetky štyri svetové strany. Čo Slovensku premiérova nová zahraničná politika priniesla? Prečo naši exministri zahraničných vecí a diplomati hovoria, že nás to izoluje a ničí vzťahy s našimi spojencami?Minister zahraničných vecí protestuje proti účasti českého vicepremiéra na opozičnom proteste a Európski socialisti sa vraj definitívne chystajú vylúčiť Smer zo svojich radov. Rusi medzitým stále zabíjajú na Ukrajine civilistov, vrátane detí, desaťtisíce ich uniesli do Ruska a najnovšie sa ruské drony už objavili aj nad Poľskom či Rumunskom.Prečo si teda náš premiér stále podáva ruku s ruským prezidentom a Slovensko sa odmieta zbaviť ruského plynu a ropy aj keď nás už na to vyzýva aj americký prezident Trump? A ako dopadli rokovania premiéra s Ukrajinským prezidentom? V ako stave je spolupráca vo V4?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí a podpredsedom strany Smer – SD Jurajom Blanárom.

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Polsko a Litva připravují už několik dní bezpečnostní opatření na svých hranicích. Kvůli chystanému vojenskému cvičení ruské a běloruské armády. Polsko zcela uzavřelo hranici s Běloruskem, Litva chce posílit hraniční ostrahu. Cvičení by mělo začít v pátek, ruská vojska se na místa u ukrajinské hranice stahovala celý srpen.

V ukrajinském hlavním městě Kyjevě na Náměstí Nezávislosti se v pátek večer konala velká protivládní demonstrace. Důvodem se stal návrh zákona schválený ukrajinským parlamentem v prvním čtení. Tato nová právní norma zpřísňuje trestní odpovědnost vojáků za neuposlechnutí rozkazu, především za nedovolené opuštění útvaru, za dezerci.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V ukrajinském hlavním městě Kyjevě na Náměstí Nezávislosti se v pátek večer konala velká protivládní demonstrace. Důvodem se stal návrh zákona schválený ukrajinským parlamentem v prvním čtení. Tato nová právní norma zpřísňuje trestní odpovědnost vojáků za neuposlechnutí rozkazu, především za nedovolené opuštění útvaru, za dezerci.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání sobotní vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. V neděli to podle agentur Reuters a AFP oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Atentát proběhl v sobotu ve Lvově. Místní představitelé uvedli, že Parubij se stal obětí střelce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je po prázdninách, do školních lavic v Moravskoslezském kraji usedlo téměř 160 tisíc žáků, mezi nimi i ukrajinské děti. Právě pro ně vznikla v Ostravě nová sobotní škola. Vyučovat bude v češtině, angličtině a také v ukrajinštině, aby místní děti neztratily schopnost doruzumět se rodným jazykem. Na podrobnosti jsme se ptali zakladatelky školy Natálie Dubanevičové.

Ukrajinské pravoslavné církvi vypršela lhůta, během které se měla definitivně distancovat od Ruské pravoslavné církve. Na základě výsledků šetření dospěla Státní služba pro etnopolitiku a svobodu svědomí k závěru, že Kyjevská metropole je součástí Ruské pravoslavné církve. V další části uslyšíte, že údajně před 90 lety padl Stachanovův rekord v těžbě uhlí, který byl podle jiných zdrojů prý jen obyčejný podvod. Kde se v Sovětském svazu ale vzal kult práce?Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ZDROJE: https://www.incorrect.cz/podcast-incorrect-cz-fialova-kampelickaPROJEKT STARLINK: TRANSPARENTNÍ ÚČET:2401131596/2010NETRANSPARENTNÍ ÚČET:1244872037/3030Do předmětu platby napište "Starlink" - děkuji!SLEDUJTE WEB https://WWW.INCORRECT.CZOdběr pomocí emailu najdete v hlavním menu!Vyhledejte si na podcastech "incorrect.cz"TELEGRAM: https://www.t.me/incorrectczNakupujte značkové předměty incorrect.cz: https://www.incorrect.cz/obchod/https://odysee.com/@incorrectCZ:3Možnosti finanční podpory: https://paypal.me/frantakubhttps://patreon.com/incorrectCZhttps://herohero.co/frantisekkubasekuofegchc/invites/iv-frantisekkubasekuofegchc-woyqbejxweTRANSPARENTNÍ ÚČET:2401131596/2010Ze zahraničí:IBAN: CZ32 2010 0000 0024 0113 1596Swift: FIOBCZPPNETRANSPARENTNÍ ÚČET:1244872037/3030 (kvůli daním je ideální dopsat "dar" - díky!) PATREON: https://www.patreon.com/incorrectcz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě vzkázal, že Ukrajina nebude čekat na gesta dobré vůle, když nejsou vyslyšeny její výzvy k míru. Prezident USA Donald Trump vyhrožuje Moskvě sankcemi, pokud se mírové rozhovory nenastartují. A Vladimir Putin mlčí. „Rusové ve své propagandě bojují s kolektivním Západem a chtějí jednat s jeho pravým vůdcem, kterým je Trump, a ne s poskokem, kterým je pro ně Zelenskyj,“ říká Ondřej Šmigol z Echo24 a týdeníku Echo.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se ministerstvo zdravotnictví rozhodlo uložit školám povinnost zajistit menstruační pomůcky? Jak vážně ohrožují ukrajinské útoky na ropovod Družba dodávky surovin do Maďarska a na Slovensko? A jakou odezvu má anketa, kde se Český rozhlas ptá posluchačů, jak by mělo vypadat jeho vysílání do budoucna?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj by se mohli brzy potkat a jednat o možném míru na Ukrajině. To je jeden z výsledků mimořádného setkání evropských lídrů a ukrajinského prezidenta s Donaldem Trumpem v Bílém domě. Kde by se zmíněná schůzka mohla odehrát? A jak to bude s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu?  Host: Rostyslav Chotin - mezinárodní editor ukrajinské redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel ve Washingtonu s Donaldem Trumpem. Schůzky se účastnili i evropští lídři. „Jednání dopadla nad očekávání. Ale nevíme, jak zareaguje Vladimir Putin, který už v minulosti řadu návrhů odmítl,“ říká analytik Filip Nerad. Dále okomentoval změnu postoje Donalda Trumpa, bezpečnostní záruky nebo požadavky Vladimíra Putina a jeho schůzku s americkým prezidentem.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem na zrušení právní úpravy, která zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na ZŠ. Proč v tom vidí zákonodárci možnou segregaci a jak se k návrhu staví vyučující? „Uprchlíci jsou tady už stabilizovaní,“ říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. „Velmi tím komplikujeme situaci jejich rodičům, kteří už si našli bydlení, budují si stálý život,“ vysvětluje.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinská novinářka Anna Babinets odhalila, jak bývalý prezident Viktor Janukovyč utratil miliardy z veřejných peněz za rezidenci se saunou, diamanty ve výtahu a pštrosí farmu. Pomáhala spustit projekt YanukovychLeaks, pátrala v Panama Papers po offshorových strukturách bývalého prezidenta Petra Porošenka – a v Pandora Papers narazila na firmy nynějšího ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského napojené na oligarchu Igora Kolomojského.Po začátku ruské invaze Anna Babinets připravila svou redakci investigativních novinářů Slidstvo.Info na práci ve válečných podmínkách. Lidé spali v kanceláři, mezi spacáky pobíhaly kočky, a reportéři vyjížděli do terénu hned po vojenských útocích. Pět z jejich novinářů dnes slouží v armádě – někteří jako analytici, jiní v bojových jednotkách.V rozhovoru s Pavlou Holcovou mluví Anna nejen o válečné žurnalistice, ale i o verbálním napadání, které zažila poté, co zveřejnila citlivé kauzy. Vysvětluje, proč se v době, kdy kolem nich zuří válka, v redakci dál zabývají tématem korupce a proč mlčení škodí víc než pravda.Anna Babinets je ukrajinská investigativní novinářka, ředitelka a šéfredaktorka kyjevského serveru Slidstvo.Info a regionální editorka mezinárodní sítě OCCRP. Věnuje se zejména odhalování korupce a od začátku ruské invaze do Ukrajiny se zaměřuje na vyšetřování válečných zločinů, identifikaci pachatelů a dokumentaci důkazů pro budoucí soudní řízení.Protagonista je podcast s Pavlou Holcovou. České znění Jiří Slavičinský a Renata Klusáková. Produkce českého znění Petr Gojda.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze. V rámci mezinárodního týmu Panama Papers publikovala několik textů o offshorových firmách napojených na někdejšího prezidenta Petra Porošenka. Podílela se na natáčení oceňovaného dokumentárního filmu Killing Pavel o vraždě novináře Pavla Šeremeta. Za svou práci obdržela řadu cen, včetně prestižní Courage in Journalism Award (IWMF).Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií. 

Nakolik se na nynější vlně veder v Evropě a nových teplotních rekordech podílejí změny klimatu? Jaká je aktuální situace na frontových liniích na Ukrajině krátce před páteční schůzkou amerického a ruského prezidenta? A proč se slovenská opozice snaží opakovaně a bez úspěchu prosadit odvolání ministra zdravotnictví?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský premiér Robert Fico vyvolal pobouření, když přirovnal Ukrajinu k „trávě trpící pod dvěma slony“. Ukrajinské ministerstvo zahraničí se proti výroku ostře ohradilo a varovalo před snahou získávat domácí politické body na úkor Ukrajiny. Co Fico svými výroky sleduje? „Slovensko se mění před očima. Způsob vládnutí je do nebe volající,“ říká šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata. V rozhovoru také přiblíží očekávání od nového polského prezidenta i svůj dojem z filmu Duchoň.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uslyšíme, jak ta tradice vznikla a co pro Oděsany znamená. V syrském Damašku ochutnáme slavnou zmrzlinu. Na Aljašce se od české trenérky dozvíme, co dělají v létě běžci na lyžích. Ve Stockholmu si prohlédneme první švédskou specializovanou palírnu ginu. A v Tiraně zavítáme na albánskou svatbu. Moderuje Helena Berková.

Do jaké míry se na aktuálním vývoji inflace v Česku podílejí ceny potravin? Proč izraelský premiér Netanjahu neprosadil na jednání bezpečnostního kabinetu plán na obsazení celého Pásma Gazy? A co všechno obnáší výcvik nové generace ukrajinských vojenských pilotů?

Do jaké míry se na aktuálním vývoji inflace v Česku podílejí ceny potravin? Proč izraelský premiér Netanjahu neprosadil na jednání bezpečnostního kabinetu plán na obsazení celého Pásma Gazy? A co všechno obnáší výcvik nové generace ukrajinských vojenských pilotů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Irpini se mohutně staví a raketami zasažené budovy vystřídala naleštěná obchodní centra, v Izjumu poblíž fronty naproti tomu stále leží na zemi čísla obětí z masových hrobů, která jim před více než třemi lety přiřadili forenzní technici. Válka na Ukrajině je různá v různých místech, přesto se její charakter podle ukrajinských vojáků změnil - střetům vévodí drony, Rusové útočí v malých skupinách a testují ukrajinskou obranu.Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

„Trump chce vrátit politiku do doby, kdy rozhodují politici, a ne že jsou politici dosazováni zdegenerovanými stínovými strukturami. Proto velká část nejchytřejších lidí přešla k němu. A on má k těmto lidem důvěru, a proto je jeho tým výkonnější," říká docent Radim Valenčík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Ministerstvo zastavilo speciální druh podpory školám, kam chodí hodně ukrajinských dětí. Ještě ve druhém pololetí uplynulého školního roku rozdělilo na cílenou podporu 89 milionů korun. Od září už asi dvě stovky škol nedostanou nic – po třech letech program skončil. Je to krátkozraké rozhodnutí a chyba, koneckonců ze strany ministerstva typická.

Ministerstvo zastavilo speciální druh podpory školám, kam chodí hodně ukrajinských dětí. Ještě ve druhém pololetí uplynulého školního roku rozdělilo na cílenou podporu 89 milionů korun. Od září už asi dvě stovky škol nedostanou nic – po třech letech program skončil. Je to krátkozraké rozhodnutí a chyba, koneckonců ze strany ministerstva typická.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Ochrání nový zákon ukrajinské protikorupční instituce před vlivem vlády i Ruska? Proč roste zájem o studium oboru zdravotnický záchranář? A jak se J. K. Rowlingové daří navázat na úspěch knih o Harry Potterovi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina má za sebou největší občanské protesty proti vládě prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku války. Lidé na demonstracích - ale také zahraniční partneři kyjevské vlády - hlasitě odmítli hrozící oslabení protikorupčních institucí v zemi, a přiměli Zelenského zařadit zpátečku. Co a proč se na Ukrajině odehrálo? A jak vážným problémem dnes tamní korupce je?Host: Lenka Víchová - ukrajinistka, redaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stáhl svou kontroverzní novelu, která se týkala dohledu nad národním protikorupčním úřadem (NABU) a speciální protikorupční prokuraturou, a předložil nový zákon. „Škoda, že nepočkal s podpisem toho předešlého zákona,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinistka Lenka Víchová. „Byla to pohotová, rychlá reakce, ovšem v kategorii z nouze ctnost,“ dodává vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukrajinský konflikt lze řešit jenom masivním investováním tak, aby na tom vydělaly všechny zúčastněné strany. Převekslovat investování do zbraní směrem do obnovy, do toho, aby se obnovovalo, aby se klidně vytěžilo co nejvíc přírodního bohatství." 2. díl, 29.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Volodymyr Zelenský sa dostal do pozornosti médií v inom svetle ako doteraz. Ukrajinský prezident podpísal zákon, ktorým vzbudil pochybnosti o snahe bojovať proti korupcii a vyhnal aktivistov do ulíc. Oslabením dvoch kľúčových inštitúcií podobných slovenskej NAKA či ÚŠP a posilnením generálneho prokurátora, by mohol koncentrovať moc a oslabiť očistu krajiny od korupčných prepojení. Zelenský však po hlasnej kritike zo zahraničia sľúbil otvorenosť pri nových opatreniach a zapojenie aktérov boja proti korupcii do zefektívnenia procesov.Ešte v stredu prezident schválil nový návrh zákona, ktorý posilní právny poriadok a zároveň zachová nezávislosť protikorupčných úradov.V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková so zahraničnopolitickou analytičkou Janou Kobzovou rozpráva o úrovni korupcie na Ukrajine a o tom, čo prinieslo schválenie zákonov, ktoré oslabujú Národný protikorupčný úrad (NABU) a Špecializovanú protikorupčnú prokuratúru (SAPO), čo znamenajú slová ukrajinského prezidenta, ktorý v tejto súvislosti spomína ruské vplyvy a v čom sa od Ukrajiny môžeme učiť.Zdroj zvukov: TA3, STVR, Česká televize, Channel 4 News, Sky News, Youtube/Volodymyr Zelenskyj, Al Jazeera, Facebook/Robert FicoOdporúčanie:Dnes mám pre vás kultúrne tipy, Bratislavu čakajú Korunovačné slávnosti a na viacerých slovenských hradoch budú zaujímavé akcie, dokonca aj nočné. Ak ako ja občas neviete, kam vybehnúť s deťmi, na webe nájdete viaceré stránky sumarizujúce akcie. A ak budete v blízkosti Rimavskej Soboty, cez víkend tam natrafíte na našich Piatočkárov.

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek zvolil novou premiérku. Stala se jí ekonomka a vicepremiérka a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko. Ve funkci nahradila Denyse Šmyhala, který byl nejdéle sloužícím předsedou vlády od osamostatnění Ukrajiny v roce 1991. „Prezident Zelenskyj cítí, že je potřeba něco udělat. Denys Šmyhal byl taková extrémně nevýrazná politická postava," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Chtěli tam dát někoho, kdo má elán, což Svyrydenko nejspíš je. Prezident si ji údajně vybral proto, že je velmi loajální, hlavně k šéfovi prezidentské kanceláře. Možná je jejím úkolem mnohem efektivněji než Denys Šmyhal prosazovat to, co si přeje hlava státu." Co se od nové premiérky očekává? Může změna vlády po víc než třech letech nějak ovlivnit válku? A jak si vlastně před Ukrajinci a Ukrajinkami momentálně stojí Volodymyr Zelenskyj?

Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Papež Lev XIV. se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o válce a naléhavosti trvalého a spravedlivého mírového řešení. Papež opětovně potvrdil, že je připravený přijmout ve Vatikánu zástupce Ruska a Ukrajiny k jednání o míru.

S příchodem stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny nabobtnala v Česku práce načerno připomínající novodobé otroctví. Ti, kteří potřebují rychle peníze, jsou tak v tuzemsku často vydáni napospas neprůhlednému systému zprostředkovatelů a firem, kteří z jejich práce profitují. Jak stát vymáhá dodržování svých vlastních zákonů? A proč je v Česku práce načerno tak široce rozšířený fenomén?Host: Petr Švihel - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Je to možno najšikovnejšia ukrajinská operácia vojny s Ruskom, dokonca ju prirovnávajú k prekvapivému japonskému útoku na Pearl Harbor.Pár dní pred začiatkom mierových rokovaní v Istanbule sa totiž Ukrajincom podarilo zničiť možno až tretinu ruských strategických bombardérov.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Matúšom Halásom z českého Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe.Zdroj zvukov: ABC NEWSOdporúčanieŠtátne aj súkromné médiá čelia tlakom, politikov aj biznisu. Kedy teda bojovať a kedy odísť? A ako sa médiám vlastne darí? O zodpovednosti, slobode a médiách bude Zuzana Kovačič Hanzelová diskutovať už najbližší pondelok 9. júna v bratislavskom Kácečku s novinárkou Gabrielou Kajtárovou a komikom a bývalým novinárom Tomášom Hudákom. Dnes teda odporúčam ísť si to pozrieť.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Jak se k bitcoinové kauze postaví koaliční partner ODS hnutí STAN a jak opozice? Jak velký průšvih je bitcoinová kauza pro voliče Spolu čtyři měsíce před volbami? A jak mohou Rusko oslabit ukrajinské údery na důležité komunikace na Krymu i na ruském území?

Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.

27letá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.