Podcasts about ukrajinsk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno prohlásil, že v lednu tohoto roku padlo více ruských vojáků, než jich ruské úřady dokázaly naverbovat. Dával tím najevo, že Kremlu mohou v dohledné perspektivě dojít vojáci.

Šedé včely jsou románem, který kombinuje místy až dojemný lidský příběh s černým humorem a groteskními situacemi. Hlavní postava, rozvedený padesátník Sergej Sergejič, netouží po ničem jiném než po klidu a péči o své včely.

Ruská invázia, ktorá začala útokmi z viacerých smerov vrátane územia Bieloruska, narazila na nečakaný odpor hneď v prvých dňoch. Hoci sa okupantom podarilo rýchlo postúpiť na juhu a obsadiť Cherson či obkľúčiť Mariupoľ, bitka o Kyjev skončila ich stiahnutím. Dnes, po štyroch rokoch, sa front nachádza v patovej situácii, kedy ani jedna strana nedokáže urobiť zásadný prielom.Ukrajinská spoločnosť po 48 mesiacoch bojov čelí obrovskej únave. Termín „nezlomnosť“, ktorý sa stal medzinárodným symbolom odporu, domáci vnímajú čoraz citlivejšie. Sú to ľudia z mäsa a kostí, ktorí čelia každodennému stresu z nočných bombardovaní a existenčnej neistote. Budúcnosť zostáva nejasná – kým časť verí v prímerie do konca roka, iní upozorňujú na riziko zamrznutého konfliktu, ktorý by mohol opäť kedykoľvek vybuchnúť.O tom, ako sa krajina a jej obyvatelia za štyri roky zmenili, sme sa v dnešnom podcaste rozprávali s novinárkou Stanislavou Harkotovou, ktorá dianie sleduje priamo z Kyjeva.Podcast pripravil Marek Biró.

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Ruská invázia, ktorá začala útokmi z viacerých smerov vrátane územia Bieloruska, narazila na nečakaný odpor hneď v prvých dňoch. Hoci sa okupantom podarilo rýchlo postúpiť na juhu a obsadiť Cherson či obkľúčiť Mariupoľ, bitka o Kyjev skončila ich stiahnutím. Dnes, po štyroch rokoch, sa front nachádza v patovej situácii, kedy ani jedna strana nedokáže urobiť zásadný prielom.Ukrajinská spoločnosť po 48 mesiacoch bojov čelí obrovskej únave. Termín „nezlomnosť“, ktorý sa stal medzinárodným symbolom odporu, domáci vnímajú čoraz citlivejšie. Sú to ľudia z mäsa a kostí, ktorí čelia každodennému stresu z nočných bombardovaní a existenčnej neistote. Budúcnosť zostáva nejasná – kým časť verí v prímerie do konca roka, iní upozorňujú na riziko zamrznutého konfliktu, ktorý by mohol opäť kedykoľvek vybuchnúť.O tom, ako sa krajina a jej obyvatelia za štyri roky zmenili, sme sa v dnešnom podcaste rozprávali s novinárkou Stanislavou Harkotovou, ktorá dianie sleduje priamo z Kyjeva.Podcast pripravil Marek Biró.

Speciál Výtahu Respektu: Když před čtyřmi lety Putin oznámil takzvanou speciální operaci a ruská armáda zaútočila na Ukrajinu, milionům Ukrajinců a Ukrajinek se rozpadl svět tak, jak ho znali. „Táta mi ráno zavolal a řekl, že mladí muži jdou do armády a on tedy musí taky. V tu chvíli jsem pochopila, že zodpovědnost za rodinu, kterou má táta, musí převzít někdo jiný. V ten okamžik mi došlo, že se musím postarat o svoji bezpečnost i o to, jak bude rodina zajištěna. Máma kvůli zdravotnímu stavu nemůže pracovat, u táty jsme nevěděli, jak dlouho ve válce vydrží. Zda bude naživu," říká zakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasiia Sihnaievska, která je v Česku od března roku 2022. Zůstat v něm mohla i Tanya Solomadina, která studovala na Univerzitě Karlově. Rozhodla se ale vrátit do svého rodného Charkova, a to i přes veškerá rizika, která to s sebou přináší. „Udržuje mě pořád ta stejná myšlenka, že všechno má svůj konec. Že nic netrvá věčně. Z nějaké perspektivy to může být smutná myšlenka, ale pro mě to je optimistické," říká. Obě mladé ženy popisují, jak probíhající válku prožívají, jak se za poslední čtyři roky změnily i to, jaké to je být pár desítek kilometrů od ruských hranic či v jiné zemi, daleko od blízkých, kteří jsou ve válce. Moderuje Zuzana Machálková. Podcast o tom, jak se ve válkou zasažené Ukrajině žije mladým lidem: https://www.respekt.cz/podcasty/tady-jsem-doma-kdyz-ted-zemru-bude-to-dobra-smrt

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Na Slovensku čelí útokom, lebo je z Ukrajiny, v Kyjive sa zase snaží vysvetľovať, že Slovensko nie je Robert Fico. Mladá režisérka Anna Ahaliieva v podcaste V redakcii opisuje, že v detstve často chodila na Krym, kde bola aj šikanovaná, no z anexie sa tešila. Neskôr pochopila, že je to propaganda a dnes o jej vplyve na deti unesené do Ruska nakrúca film s názvom 9 mesiacov. Hovorí, že deportované deti v Rusku propagujú ako tovar na e-shope pre adoptívnych rodičov.

Ukrajina a jej spojenci si v utorok (24. 2.) pripomínajú štvrté výročie začiatku ruskej invázie, ktorú v rozpore s medzinárodným právom nariadil ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil, že Putin nedosiahol svoje ciele a nezlomil Ukrajincov, ktorí urobia všetko pre zabezpečenie spravodlivého mieru. O téme diskutovali člen Výboru NR SR pre európske záležitosti Ján Mažgút (Smer-SD) a poslanec NR SR Ondrej Dostál (SaS).

Originální motiv písně vznikl pravděpodobně přímo na ukrajinské frontě z úst vojáka, který tak uctil padlého kamaráda. Verzi pro Sonjašnyk vytvořil na přání vojáků písničkář Pavel Helan.

"Rusko-ukrajinská válka hned tak neskončí", řekl v Pressklubu Frekvence 1 generál v záloze František Mičánek z CEVRO univerzity. S Romanou Navarovou si připomněli 4. výročí od napadení Ukrajiny Ruskem. Blíž k cíli k vítězství není v rusko-ukrajinském konfliktu nikdo, dodal. Poslechněte si záznam pořadu.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Šedé včely jsou románem, který kombinuje místy až dojemný lidský příběh s černým humorem a groteskními situacemi. Hlavní postava, rozvedený padesátník Sergej Sergejič, netouží po ničem jiném než po klidu a péči o své včely.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ukrajina se už čtyři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Zatímco tvrdé boje a útoky na civilisty pokračují, rozhovory o ukončení války se i přes snahu Američanů nikam neposunuly. Vydrží napadená země další rok krveprolití?Hostem Ptám se já byl bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Rusko-ukrajinské rozhovory zprostředkované Spojenými státy podle amerického prezidenta Donalda Trumpa přiblížily vyhlídky, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je docela blízko. Trump to prohlásil minulý týden. Podobná tvrzení od něj zaznívají v posledních měsících opakovaně. Navzdory tomu, že jednání se stále výrazně neposunula. Ruský vládce Vladimir Putin si jako podmínku pro příměří klade i to, aby Kyjev stáhl ukrajinské vojáky ze strategicky důležitých míst, které Rusko nedokázalo dobýt. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale přesvědčen, že tento ústupek by Putina uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu a pokračoval ve válce.Šéfové evropských špionážních agentur oslovených Reuters zároveň upozorňují, že Rusko nechce válku rychle ukončit. Moskva podle nich využívá rozhovorů k prosazení zmírnění sankcí a uzavření obchodních dohod s USA. Rozhovory, jejichž poslední kolo se konalo minulý týden v  Ženevě, označili za „vyjednávací divadlo“.„Myslím, že Donald Trump a jeho lidé podcenili Rusko a ruskou snahu si Ukrajinu podrobit a to, že válka je pro ně odkaz Vladimíra Putina jakožto velkého dobyvatele,“ řekl v Ptám se já bývalý poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. „Byl bych rád, kdyby se Donald Trump opravdu soustředil a kdyby zatlačil na Rusko. Protože si myslím, že ještě zatlačit může a že by to pomohlo. Ale může se také samozřejmě stát, že Donald Trump si řekne, že už tomu věnoval dostatek času a že to v tuto chvíli nechává na druhé koleji,“ dodal Pojar. Co všechno brání konci války? Na co se letos i v dalších letech musíme připravit my? A jaké výzvy čekají českou vládu?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Další kolo mírových jednání mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny, tentokrát ve Švýcarsku, skončilo bez viditelných výsledků, jen obligátním prohlášením, že rozhovory byly konstruktivní a obě strany se shodly, že jednání budou brzo pokračovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jen prozradil, že ve vojenské oblasti bylo dosaženo pokroku, zatímco v té politické nikoliv.

Dnes je to o tom, kto v tejto vojne dlhšie vydrží a preto má podpora Ukrajiny zmysel. Pre Európu je najvýhodnejšie pomôcť Ukrajine a udržať tým ruského agresora čo najďalej od našich hraníc, hovorí pri príležitosti 4. výročia ruskej agresie analytik Andrej Žiarovský. Ako sa zmenila tvár vojny, ako zmenila nás samotných a máme sa báť i jadrového zúčtovania? „Nikto nie je ostrovom samým pre seba, každý je kusom pevniny, súčasťou celku. Smrť každého človeka umenšuje mňa, lebo som súčasťou ľudstva; a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe.“Tieto známe slová alžbetínskeho básnika Johna Donna v predvečer štvrtého výročia ruskej agresie na Ukrajine, nadobúdajú dnes desivo hmatateľný a až neuveriteľne krvavý rozmer.Od chvíle, kedy prvé ruské rakety dopadli na spiace ukrajinské mestá, uplynuli presne 4 roky. Je to 208 týždňov, 1 461 dní alebo viac ako 35 000 hodín. Počas každej jednej z nich sa náš svet postupne - kúsok po kúsku, život po živote, zmenšoval o obete, ktoré umreli v troskách Mariupola, v pivniciach Buče či v uliciach Irpiňa.Za každou jednou minútou tohto času je nejaká konkrétne ľudská tragédia - nevinných detí, bezbranných žien či nevládnych starcov ak stareniek, ktorých osudy - či dokonca i umieranie, sledujeme v až hrozivo chladne presnom HD rozlíšení. Deň čo deň, už po celé štyri roky. Sme svedkami konfliktu, ktorý sa nás bytostne dotýka - a to nielen jeho až bezprostrednou blízkosťou, ale aj tým, ako radikálne predefinoval samotné metódy i stratégie vojny.Tradičné mohutné tankové bitky či hrozivé roje bombardovacích zväzov - alebo zvuky delestreleckej bubnovej paľby vystriedali počítačové algoritmy, autonómne drony s umelou inteligenciou ako i neviditeľný elektronický boj, ktorý paralyzuje celé mestá či regióny. Vojna sa tak presunula zo zákopov priamo na naše obrazovky, kde sa krvavé a kruté zabíjanie stalo interaktívnym a všadeprítomným obsahom sociálnych sietí. Smrť, krv, krutosť, bolesť i zabíjanie tak môžeme sledovať priamo z pohodlia našich bezpečných obývačiek. Akoby to nebolo o nás.Na Ukrajine sme sa akoby vrátili k zákopom prvej svetovej vojny, vojna sa transformovala na opotrebovávací konflikt, kde rozhoduje ako ekonomika, tak i vôľa k víťazstvu. Na rozdiel od zákopov Verdunu však tento krvavý konflikt dnes môžeme sledovať doslova v priamom prenose. Ukrajinský konflikt sa zmenil na opotrebovávajúcu vojnu, zvíťazí silnejšia ekonomika, ale najmä to, kto bude mať silnejšiu vôľu, hovorí analytik Andrej Žiarovský.O tom, ako sa v celom tomto digitálnom pekle zmenila tvár moderného boja, čo to spravilo s našim vnímaním vojny, ale aj o tom, ako zásadne sa posunul vývoj moderných zbraní - ako aj taktík a stratégií vedenia vojny, budeme hovoriť s analytikom Andrejom Žiarovským. Stal sa dron kráľom bojiska a máme sa báť jadrovej “mŕtvej ruky”?Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Dnes je to o tom, kto v tejto vojne dlhšie vydrží a preto má podpora Ukrajiny zmysel. Pre Európu je najvýhodnejšie pomôcť Ukrajine a udržať tým ruského agresora čo najďalej od našich hraníc, hovorí pri príležitosti 4. výročia ruskej agresie analytik Andrej Žiarovský. Ako sa zmenila tvár vojny, ako zmenila nás samotných a máme sa báť i jadrového zúčtovania? „Nikto nie je ostrovom samým pre seba, každý je kusom pevniny, súčasťou celku. Smrť každého človeka umenšuje mňa, lebo som súčasťou ľudstva; a preto sa nikdy nepýtaj, komu zvonia do hrobu; zvonia tebe.“Tieto známe slová alžbetínskeho básnika Johna Donna v predvečer štvrtého výročia ruskej agresie na Ukrajine, nadobúdajú dnes desivo hmatateľný a až neuveriteľne krvavý rozmer.Od chvíle, kedy prvé ruské rakety dopadli na spiace ukrajinské mestá, uplynuli presne 4 roky. Je to 208 týždňov, 1 461 dní alebo viac ako 35 000 hodín. Počas každej jednej z nich sa náš svet postupne - kúsok po kúsku, život po živote, zmenšoval o obete, ktoré umreli v troskách Mariupola, v pivniciach Buče či v uliciach Irpiňa.Za každou jednou minútou tohto času je nejaká konkrétne ľudská tragédia - nevinných detí, bezbranných žien či nevládnych starcov ak stareniek, ktorých osudy - či dokonca i umieranie, sledujeme v až hrozivo chladne presnom HD rozlíšení. Deň čo deň, už po celé štyri roky. Sme svedkami konfliktu, ktorý sa nás bytostne dotýka - a to nielen jeho až bezprostrednou blízkosťou, ale aj tým, ako radikálne predefinoval samotné metódy i stratégie vojny.Tradičné mohutné tankové bitky či hrozivé roje bombardovacích zväzov - alebo zvuky delestreleckej bubnovej paľby vystriedali počítačové algoritmy, autonómne drony s umelou inteligenciou ako i neviditeľný elektronický boj, ktorý paralyzuje celé mestá či regióny. Vojna sa tak presunula zo zákopov priamo na naše obrazovky, kde sa krvavé a kruté zabíjanie stalo interaktívnym a všadeprítomným obsahom sociálnych sietí. Smrť, krv, krutosť, bolesť i zabíjanie tak môžeme sledovať priamo z pohodlia našich bezpečných obývačiek. Akoby to nebolo o nás.Na Ukrajine sme sa akoby vrátili k zákopom prvej svetovej vojny, vojna sa transformovala na opotrebovávací konflikt, kde rozhoduje ako ekonomika, tak i vôľa k víťazstvu. Na rozdiel od zákopov Verdunu však tento krvavý konflikt dnes môžeme sledovať doslova v priamom prenose. Ukrajinský konflikt sa zmenil na opotrebovávajúcu vojnu, zvíťazí silnejšia ekonomika, ale najmä to, kto bude mať silnejšiu vôľu, hovorí analytik Andrej Žiarovský.O tom, ako sa v celom tomto digitálnom pekle zmenila tvár moderného boja, čo to spravilo s našim vnímaním vojny, ale aj o tom, ako zásadne sa posunul vývoj moderných zbraní - ako aj taktík a stratégií vedenia vojny, budeme hovoriť s analytikom Andrejom Žiarovským. Stal sa dron kráľom bojiska a máme sa báť jadrovej “mŕtvej ruky”?Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Další kolo mírových jednání mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny, tentokrát ve Švýcarsku, skončilo bez viditelných výsledků, jen obligátním prohlášením, že rozhovory byly konstruktivní a obě strany se shodly, že jednání budou brzo pokračovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jen prozradil, že ve vojenské oblasti bylo dosaženo pokroku, zatímco v té politické nikoliv.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Lívia Svetlošáková (riaditeľka sekcie strategických priorít Ministerstva školstva) a Juraj Jonák (riaditeľ ZŠ a MŠ Zázrivá). | Všeobecne ku konfliktu a jeho dopadom: Následky pre školy, počet vzdelávaných ukrajinských detí, aký je nápor na školy. Aj spätne – čo boli najväčšie problémy od roku 2022? Regionálna situácia: Kde je najväčší nápor, aké sú možnosti pre školy, ktoré nevedia prijať už všetky slovenské deti (je to napríklad prípad aj Bratislavy)? Dáta IVP o integrácii ukrajinských detí: Viac ako 3-tisíc škôl vzdeláva aj ukrajinské deti, tvrdia, že integrácia je nie 100%-ná. Snažia sa o finančnú, materiálnu, psychologickú podporu, prekážkou vraj ostáva jazyková bariéra. Ako sa dá odstrániť tieto bariéry, akých zamestnancov na to treba? Majú školy dostatok prostriedkov a kapacít? Ako všeobecne odstraňovať bariéry vo vzdelávaní ukrajinských detí, ako ich viac integrovať? Kde sú ešte medzery? Čo pre situáciu robí MŠ? | Integrácia ukrajinských detí. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč chce pomáhat rodinám ukrajinských sportovců, kteří zemřeli ve válce proti Rusku. Ve spolupráci s německou iniciativou Sportovci pro mír spustil dárcovskou kampaň. Mezinárodní olympijský výbor ho diskvalifikoval kvůli tomu, že chtěl závodit v helmě s fotkami padlých ukrajinských sportovců. Varován byl také ukrajinský rychlobruslař Oleh Handej. Svoji helmu s větou od ukrajinské básnířky musel před závodem přelepit páskou.

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč chce pomáhat rodinám ukrajinských sportovců, kteří zemřeli ve válce proti Rusku. Ve spolupráci s německou iniciativou Sportovci pro mír spustil dárcovskou kampaň. Mezinárodní olympijský výbor ho diskvalifikoval kvůli tomu, že chtěl závodit v helmě s fotkami padlých ukrajinských sportovců. Varován byl také ukrajinský rychlobruslař Oleh Handej. Svoji helmu s větou od ukrajinské básnířky musel před závodem přelepit páskou.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zimními olympijskými hrami v Itálii otřásá skandál diskvalifikovaného ukrajinského skeletonisty Vladyslava Heraskevyče. Ten chtěl v hlavním závodě startovat v helmě s fotkami ukrajinských sportovců zabitých ve válce proti Rusku. Podle Mezinárodního olympijského výboru tak ale porušil olympijskou chartu, která zakazuje politická prohlášení na sportovištích.

Zimními olympijskými hrami v Itálii otřásá skandál diskvalifikovaného ukrajinského skeletonisty Vladyslava Heraskevyče. Ten chtěl v hlavním závodě startovat v helmě s fotkami ukrajinských sportovců zabitých ve válce proti Rusku. Podle Mezinárodního olympijského výboru tak ale porušil olympijskou chartu, která zakazuje politická prohlášení na sportovištích.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú aktuálne udalosti okolo rusko-ukrajinskej vojny a ďalších globálnych geopolitických ohnísk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij priznal 55-tisíc padlých vo vojne s Ruskom. Podľa Andreja Žiarovského je to viac. Predstavuje vlastný odhad ukrajinských i ruských strát na životoch. Mierové rokovanie medzi Ruskom a Ukrajinou v Spojených arabských emirátoch síce narazili na otázku územia a bezpečnostných garancií, no strany sa dohodli aspoň na výmene vojnových zajatcov. Porozprávame sa aj o zmluve New START, ktorá vypršala. Ako sa bude vyvíjať situácia okolo jadrových arzenálov Ruska a USA? Andrej Žiarovský tiež predstaví pozoruhodné novinky ohľadne diania vo Venezuele. Tá zdvojnásobila vývoz ropy a je ochotná vpustiť do ropného priemyslu americký kapitál. No proti spolupráci s Američanmi narastá opozícia priamo znútra chávezistického režimu.

Svět si minulý týden připomněl památku obětí holokaustu. Toto téma silně rezonuje na Ukrajině v tamní židovské komunitě a obzvlášť mezi umělci. V Kyjevě uspořádali monumentální výstavu obrazů jednoho z nejznámějších ukrajinských umělců Matvije Vasjberga věnovanou jak holokaustu, tak ruské agresi.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trumpov paradox. Ak v Bielom dome hovorí o nádeji na dobré správy o vojne na Ukrajine, Vladimír Putin neprestáva útočiť. A to aj napriek prísľubu týždňovej pauzy pre arktické mrazy. Od nedele pokračujú jeho jednotky v ostreľovaní centrál elektriny či vody, v utorok zlikvidovali aj symbol odporu Ukrajincov v druhej svetovej vojne – pamätník Matky vlasti. Ukrajinské mestá hlásia masívne výpadky elektriny a tepla. Teplomery vykazujú aj dvadsať stupňov pod nulou. A v predvečer trojstranných rokovaní na pôdoryse Moskva-Kyjev-Washington Volodymyr Zelenskyj prichádza s kritikou: Moskva preferuje teror pred diplomaciou.Na situáciu sa pozrieme s našou vyslanou reportérkou na Ukrajine Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Trumpov paradox. Ak v Bielom dome hovorí o nádeji na dobré správy o vojne na Ukrajine, Vladimír Putin neprestáva útočiť. A to aj napriek prísľubu týždňovej pauzy pre arktické mrazy. Od nedele pokračujú jeho jednotky v ostreľovaní centrál elektriny či vody, v utorok zlikvidovali aj symbol odporu Ukrajincov v druhej svetovej vojne – pamätník Matky vlasti. Ukrajinské mestá hlásia masívne výpadky elektriny a tepla. Teplomery vykazujú aj dvadsať stupňov pod nulou. A v predvečer trojstranných rokovaní na pôdoryse Moskva-Kyjev-Washington Volodymyr Zelenskyj prichádza s kritikou: Moskva preferuje teror pred diplomaciou.Na situáciu sa pozrieme s našou vyslanou reportérkou na Ukrajine Stanislavou Harkotovou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Moderuje Josef Pazderka.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje Josef Pazderka.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nepomáhat Ukrajině je riskantní, protože Rusko by po pádu naší země mohlo pokračovat ve válce, říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Odpovídal i na otázky, zda věří v pokračování pomoci své zemi po změně vlády v Česku. „Jsem obyvatelům České republiky nesmírně vděčný,“ podotýká.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruskí agresori sa nezastavia pred ničím. Uprostred treskúcich mrazov útočí na ukrajinské energetické zdroje, ľudia v zničených bytovkách mrznú bez elektriny a tepla. Túto zákernú ruskú taktiku už odsúdil aj náš šéf diplomacie Juraj Blanár. Ukrajinskí a ruskí vyjednávači sa medzitým stretli v Abú Dabí, vraj v konštruktívnom duchu. Prezident Zelenský kritizoval Európsku úniu, že je v závese Spojených štátov.Ako sa proti ruským útok na civilistov brániť? Čo má robiť svet, pomôže Ukrajine s protivzdušnou obranou? A ako môžu dopadnúť rokovania, ak ruská strana stála žiada od Ukrajiny celý Donbas? Dokázali by ho Rusi vôbec dobiť, ak len minulý týždeň stratili na Ukrajine takmer 8-tisíc vojakov? Ako to vôbec vyzerá na fronte, kde zúria najťažšie boje a ako zmení ukrajinskú stratégiu nový minister obrany?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej DS – ODS Pavlom Mackom.

Vědecký článek, seminárka nebo diplomová práce na zakázku. V Česku využívá pomoc takzvaných „rešeršních agentur“ zhruba desetina studentů. Investigace.cz zjistila, že do této branže nově vstoupili i ukrajinští podnikatelé prostřednictvím britské společnosti. Služby nabízejí na několika evropských trzích včetně Česka. Text Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková (https://www.investigace.cz/akademicke-prace/).

Na podzim, když ruská armáda zintenzivnila ostřelování ukrajinské energetiky, experti připouštěli, že zima bude těžká. Ale úplně kritickou situaci neočekávali. V lednu však začalo být jasné, že čtvrtá válečná zima bude pro obyvatele ukrajinských měst tou nejtěžší, píše v reportáži z Kyjeva nezávislý ruský server Važnyje istorii.

Na podzim, když ruská armáda zintenzivnila ostřelování ukrajinské energetiky, experti připouštěli, že zima bude těžká. Ale úplně kritickou situaci neočekávali. V lednu však začalo být jasné, že čtvrtá válečná zima bude pro obyvatele ukrajinských měst tou nejtěžší, píše v reportáži z Kyjeva nezávislý ruský server Važnyje istorii.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Premiér Robert Fico sa s americkým prezidentom zhodol, že Európska únia je v hlbokej kríze. Proti clám pre Grónsko na štáty Európskej únie ale premiér neprotestoval. Európsky parlament potvrdil pôžičku 90 miliárd pre Ukrajinu, ktorú ale Slovensko pred tým podporiť aj spolu s Viktorom Orbánom a Andrejom Babišom odmietlo. Rusi medzitým v najhorších mrazoch útočia na Ukrajinské mestá a ničia jej energetickú infraštruktúru, takže civilisti vrátane malých detí sa vystavení mrazom.Sú postoje premiéra skutočne suverénne? Ako by mala Európa presadzovať svoje záujmy aj vlastnú bezpečnostnú politiku? Čo na to všetko hovoria naši europoslanci? Je Únia stále na strane Ukrajiny, prečo s tým má Slovensko a náš premiér problém? A je Únia pre Slovensko stále životný priestor, alebo sa pre našu zahraničnú politiku ocitáme na jej okraji? Čo s tým?Braňo Závodský sa rozprával s poslankyňami Európskeho parlamentu Luciou Yar za hnutie Progresívne Slovensko a Katarínou Roth Neveďalovou za Smer – SD.

Operní představení navzdory leteckým poplachům. Improvizované koncerty velkých hvězd v kyjevském metru. Nová vlna ukrajinské literatury a veřejné diskuse o současném umění. Ukrajinská kultura paradoxně po plošné ruské invazi v roce 2022 sílí a získává další, vitální dimenzi. Pro lidi, kteří musejí snášet nálety raket, pohřbívají svoje blízké včetně dětí a čelí dennodenní válečnému stresu, se kulturní vyžití stalo důležitým životabudičem.

V nabídce předmětů ukrajinské hudební školy v Solobkivci mají i jeden hudební instrument, který nenajdete skoro nikde jinde na světě. Jde o tradiční ukrajinský drnkací nástroj bandura. První zmínky o tomto instrumentu jsou už ze 6. století našeho letopočtu. Podle typu má bandura 20 až 65 strun. Reportérka Jana Karasová si přímo na Ukrajině vyzkoušela, jak si při hře nezamotat prsty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v jeho sídle na Floridě, kde navázali na jednání vedoucí k ukončení ruské agrese na Ukrajině. Ta přitom pokračovala i o víkendu. Moskva na Kyjev vyslala na 500 dronů a 40 raket a zaměřila se hlavně na civilní a energetickou infrastrukturu. Obě hlavy států schůzku hodnotily pozitivně, stejně jako lídři EU či NATO. Skutečně se ale jednání někam posunula? Jak se k možným ústupkům staví Ukrajinci a Ukrajinky? A proč se zkraje týdne šéf Bílého domu schází s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem? Nejen o tom mluví v pondělní epizodě Výtahu Respektu Dominika Perlínová.

Hosté: Olha Cherepiuk, vedoucí komunitního centra Svitlo, Bohdan Rajčinec, předseda Ukrajinské iniciativy v ČR, zástupce ukrajinské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny, Martin Kroupa, předseda správní rady organizace Post Bellum, novinář, filozof a aktivista. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) napodobil předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) a nechal ze sídla úřadu odstranit ukrajinskou vlajku. Podle vedoucího projektu Paměť národa Mikuláše Kroupy jsou tato gesta urážlivá vůči lidem, kteří trpí a umírají na Ukrajině: „Je to nevkusné, ale je to gesto. Ta skutečná věc se odehrává jinde,“ zdůrazňuje s tím, že Česko od začátku pomáhalo dodávkami velkého množství zbraní, působením v muniční iniciativě i solidaritou běžných občanů.

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Jaký dopad na automobilky bude mít nový návrh Evropské komise k odklonu od vozů se spalovacími motory? V jaké pozici na unijní úrovni se nacházejí lídři frakce Patrioti pro Evropu včetně Andreje Babiše před summitem sedmadvacítky? A co pro rodiny ukrajinských běženců v Česku může znamenat výrok Ústavního soudu k zápisům jejich dětí do prvních tříd?

Libor Kukal mluvil s rusko-americkým filmovým režisérem Michaelem Lokšinem o jeho filmu Mistr a Markétka, který v Rusku vyvolal politický skandál, a momentálně se hraje v českých kinech. Jana Šustová zavítala na první Forum mladých zástupců národnostních menšin, kde se zabývala výzvami v oblasti duševního zdraví u vietnamské menšiny. Moderuje: Tomáš Pilát Připravila: Tajana Mančalová  

"Ukrajinské víťazstvo" v tejto fázy vojny nebude spravodlivé, ale stabilizačné, hovorí analytik Michal Smetana v relácii PRAVDA VO SVETE.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Oleksandra Simochko zjišťovala, co Ukrajinské centrum Nusle uspořádá pro ukrajinské uprchlíky nad 65 let. Tatiana Čabáková navštívila obchůdek, kde najdete ručně vyráběné vlněné produkty z Bulharska Moderuje: Tatiana Čabáková Připravila: Tajana Mančalová

V litevském parku Grutas si prohlédneme sbírku soch z komunistických časů - a taky lamy. V Paříži zavzpomínáme na zabalený most Pont Neuf. V Lucemburku nás čeká bienále Z rukou mistrů s českou účastí a ve Washingtonu zjistíme, co teď dělá v Americe náš dřevěný krajan Hurvínek. Moderuje Helena Berková.

Korupční skandál na Ukrajině nabírá obrátky. Byli donuceni odstoupit ministři energetiky a spravedlnosti, což je věc v novodobých dějinách Ukrajiny nevídaná. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je zatýkáním a zveřejnění odposlechů, nasbíraných za posledních patnáct měsíců, zjevně zaskočen. Slaví naopak zastánci nezávislosti protikorupční agentury NABU.