Podcasts about ukrajinsk

Co udělá s cenou pohonných hmot konec její regulace ze strany vlády? Jak vážný je pro ruské podnikatele víkendový útok na logistická centra společnosti Wildberries? A jak se letošní mistrovství světa zapíše do dějin fotbalových šampionátů?

Co udělá s cenou pohonných hmot konec její regulace ze strany vlády? Jak vážný je pro ruské podnikatele víkendový útok na logistická centra společnosti Wildberries? A jak se letošní mistrovství světa zapíše do dějin fotbalových šampionátů?

Co udělá s cenou pohonných hmot konec její regulace ze strany vlády? Jak vážný je pro ruské podnikatele víkendový útok na logistická centra společnosti Wildberries? A jak se letošní mistrovství světa zapíše do dějin fotbalových šampionátů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jana Šustová nahlédla do života druhé generace Vietnamců v rámci vietnamských večerek. Oleksandra Simochko si povídala s Ilnarou Dudash, předsedkyní organizace Ukrajinská iniciativa Jižní Moravy a ředitelkou Ukrajinského centra v Brně. Lidija Stevanović natočila rozhovor s Vladimirem Tepavčevićem, který se před více než 30-ti lety kvůli válce v Jugoslávii přestěhoval do Česka. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.

Jana Šustová nahlédla do života druhé generace Vietnamců v rámci vietnamských večerek. Oleksandra Simochko si povídala s Ilnarou Dudash, předsedkyní organizace Ukrajinská iniciativa Jižní Moravy a ředitelkou Ukrajinského centra v Brně. Lidija Stevanović natočila rozhovor s Vladimirem Tepavčevićem, který se před více než 30-ti lety kvůli válce v Jugoslávii přestěhoval do Česka. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský parlament schválil novým premiérem země Serhije Koreckého. V ulicích Kyjeva a dalších měst přitom demonstrovali lidé kvůli odchodu oblíbeného ministra obrany Mychajla Fedorova. „Byl velkou nadějí, vidíme pozitivní změny v ministerstvu obrany. Jestli je prezident Volodymyr Zelenskyj chytrý, bude společnosti naslouchat. Jestli ne, bude si hrát na mača, na toho, který jediný rozhoduje a nikdy nemění svůj postoj,“ říká v Interview Plus starosta Kyjeva Vitalij Kličko.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč byl odvolán ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov po sporech s armádními veliteli? Proč se v letošním prvním pololetí na zdejších silnicích zvýšil proti loňsku počet tragických nehod motorkářů? Jaká dosud neuvedená hra Václava Havla se dnes představí publiku na vyhlášeném festivalu ve francouzském Avignonu? A jak se daří mobilním operátorům dokrývat bílá místa na mapě Česka včetně oblíbených turistických lokalit?

Proč byl odvolán ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov po sporech s armádními veliteli? Proč se v letošním prvním pololetí na zdejších silnicích zvýšil proti loňsku počet tragických nehod motorkářů? Jaká dosud neuvedená hra Václava Havla se dnes představí publiku na vyhlášeném festivalu ve francouzském Avignonu? A jak se daří mobilním operátorům dokrývat bílá místa na mapě Česka včetně oblíbených turistických lokalit?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský parlament přijal demisi vlády premiérky Julije Svyrydenkové, která končí přesně po roce. Podle ukrajinistky Lenky Víchové je důvodů více, přestože většina ukrajinské společnosti nepozorovala výraznější problémy. „Prezident Volodymyr Zelenskyj se tím snaží upouštět páru, protože jsme ve třináctém roce války a už šestým rokem se nemohou konat volby. Toto je jediný způsob, jak zase dát lidem naději,“ soudí v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu mění vládu. Julija Svyrydenková, která se premiérkou stala před pouhým rokem, se s vysokou mírou pravděpodobnosti stane novou velvyslankyní ve Washingtonu. Tedy alespoň pokud správně čteme Zelenského slova, že jejím novým úkolem bude úzce spolupracovat s „naším hlavním spojencem“. Jmenovitě zmínil jednání o licenční výrobě střel do systémů Patriot.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Poškozuje zemi, pokud spolu nekomunikují prezident a premiér? Mělo by se Česko přidat k zemím, které umožňují umělé oplodnění ženám bez partnera? Jak by se měla proměnit politická strategie Ukrajiny, kterou oznámil prezident Zelenskyj?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinské drony systematicky likvidujú ruské rafinérie a sklady palív. Rusko čelí reálnemu deficitu benzínu a logistickým problémom. V dnešnom podcaste s autorom Vývoja bojov Romanom Patajom hovoríme aj o tom, ako táto situácia ovplyvňuje bojaschopnosť ruskej armády a nálady v ruskej spoločnosti.

Tři ukrajinští vojáci si vzali pár dnů dovolené, aby mohli odjet na filmový festival do Karlových Varů. Právě oni jsou totiž hlavními hrdiny dokumentárního filmu nazvaného Zemřít za život. Režisérka Yuliia Hontaruk je natáčí už od začátku války v roce 2014. Dokument sleduje jejich bojové začátky, těžký návrat do civilu po demobilizaci a další život ve válce od roku 2022.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět bezpečnějším místem určitě není,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj pokračuje turbulence, která začala plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, zároveň se ale za poslední měsíce změnila situace na bojišti. Rusko už nemá strategickou iniciativu tak pevně v rukou jako dřív a Ukrajina dokázala jeho tlak výrazně otupit. „Poslední dva roky je tím bohem války dronová armáda,“ tvrdí Bříza. Drony podle něj způsobují až 80 procent ztrát na bojišti a Ukrajina díky nim i autonomním systémům dokáže nahrazovat to, co jí nejvíc chybí: lidi. Zároveň ale varuje před představou, že válku rozhodne jedna zbraň. „Je to vždy kombinace různých zbraňových systémů, taktiky i strategie,“ dodává. Za klíčový považuje Bříza i vývoj dálkových dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Právě v tom podle něj leží lekce, kterou si prezident Volodymyr Zelenskyj odnesl z ponižujícího jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě: „Prezident Zelenskyj si z toho postupně vzal ponaučení, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe,“ popisuje expert. Ukrajina podle něj za poslední rok udělala obrovský kus práce a buduje kapacity, které jednou mohou odrazovat Rusko od dalšího útoku. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, vojenský průmysl i systémy navádění raket jsou podle Břízy důležité nejen vojensky, ale i psychologicky. Rusové začínají cítit, že se jich válka týká, Ukrajinci vidí, že se nejen brání, ale umějí také zasahovat Rusko a západní spojenci dostávají důvod věřit, že další podpora má smysl. V rozhovoru se ale mluví i o Donaldu Trumpovi, Íránu a hranicích americké síly. Bříza říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, zároveň ale kritizuje načasování americké kampaně i to, že Trump podle něj neměl plán B. Spojené státy podle něj počítaly s tím, že mohutná vojenská síla dostane teokratický režim „na kolena“, jenže to se nestalo. „Fatální podcenění situace,“ hodnotí Bříza. „Nic z toho se nepovedlo,“ dodává k cílům, které si Washington stanovil: likvidaci jaderného programu, balistických raket, podpory terorismu i íránského námořnictva. Za klíčové teď považuje, zda se Írán ve finální dohodě vzdá vysoce obohaceného uranu a zaváže se nevyvíjet jadernou zbraň. Nechtěným důsledkem války podle něj navíc je, že v Íránu už nevládnou ajatolláhové, ale íránské revoluční gardy. Může Ukrajina skutečně donutit Putina k jednání? Má Zelenskyj po měsících vývoje vlastních zbraní konečně „karty“, které mu Trump dřív upíral? Hrozí ruská mobilizace, nebo jaderná eskalace? A rozhodne se až u vyjednávacího stolu, jestli byla americká akce proti Íránu strategickou porážkou? Sledujte celý rozhovor.

Je reálné, že by Spojené státy udělily Ukrajině licenci na výrobu systému protivzdušné obrany Patriot? Dají se obřady spojené s pohřbem bývalého duchovního vůdce Íránu považovat za referendum o nynějším vedení v Teheránu? A co vše obsahuje nově zpracovaná digitální databáze spisů Jana Husa?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Autonomní drony možná poprvé zabily lidské vojáky bez přímého řízení operátorem! Ukrajinský výrobce dronů tvrdí, že při jednorázovém bojovém testu AI řízené stroje samostatně vyhledaly a zasáhly cíle na bojišti. Pokud se tvrzení potvrdí, šlo by o milník ve vývoji moderní války!Klíčový rozdíl není v tom, že dron zabil člověka – to se ve válkách děje už roky. Zásadní je ovšem otázka, zda to poslední rozhodnutí o výběru a zásahu cíle skutečně provedl algoritmus bez člověka v rozhodovací smyčce. Právě tahle hranice stojí v centru debat o autonomních zbraních, odpovědnosti a pravidlech války...Zatím jde ovšem jen o tvrzení z ukrajinského obranného průmyslu, nikoli o nezávisle ověřený a detailně zdokumentovaný případ. Nicméně – těžko za současné situace čekat oznámení ukrajinské armády podobného rázu. Ergo to především ukazuje směr, kterým se bojiště rychle posouvá: drony, AI rozpoznávání cílů, elektronická válka a zbraně schopné fungovat i bez spojení s operátorem se stávají realitou. Budoucnost války tak možná nebude jen bezpilotní, ale stále víc i autonomní...Vědátor vznikl jako spinoff olomouckého spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd. Naším cílem je popularizovat vědu a kritické myšlení primárně na sociálních sítích. …což v praxi znamená, že na to nemáme moc prachy, málokdo nás podporuje a děláme na to na koleni, jak se jen dá – na našem YouTube kanálu přesto týden co týden najdete novinky ze světa vědy, krátká osvětová videa i delší rozhovory a tématické videa!Váš Vědátor

Roztržka, kterou spustil spor o historickou roli Ukrajinské povstalecké armády (UPA), eskaluje. Ukrajinský prezident nechal jednu z jednotek pojmenovat po kontroverzní UPA, polský prezident mu proto odebral nejvyšší státní řád Bílé orlice. Volodymyr Zelenskyj ho vrátil poštou. „Na začátku to nebylo mířeno proti Polsku,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinský historik Radomyr Mokryk. „Je to gesto, že Ukrajina nemusí brát na Polsko ohled,“ tvrdí polský politolog Maciej Ruczaj.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bol Krym naozaj vždy ruský? Christian Heitmann vysvetľuje, kto na polostrove žil pred Rusmi, ako Moskva menila jeho obyvateľstvo aj názvy miest a prečo sú dejiny Krymu dôležité pre pochopenie dnešnej vojny. Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/potrebujeme-vas?suma=10&referral_campaign=reakcia_simecka_maj_26&referral_source=youtube. Ďakujeme. ⏱️ Spomínané témy:⏱️ 00:00 Úvod: Ukrajinské útoky na Kryme 00:28 Chce Ukrajina urobiť Krym neobývateľným? 01:01 Cieľom je narušiť ruskú vojenskú logistiku 03:40 Útoky na mosty a nedostatok paliva 06:57 Mení sa nálada v Rusku? 09:50 Prečo Rusi vytláčajú vojnu zo svojich životov 12:35 Ako Ukrajina oslabila ruskú obranu Krymu 16:28 Bol Krym vždy ruský? 29:34 Krymskí Tatári a Stalinove deportácie 38:07 Krym v rámci Ukrajiny po rozpade Sovietskeho zväzu

Jedno gesto ukrajinského prezidenta znovu otevřelo historickou ránu, která se ani po více než osmdesáti letech nezahojila. Spor mezi Polskem a Ukrajinou kolem odkazu Ukrajinské povstalecké armády přerostl v diplomatickou roztržku a připomněl, že ani společný nepřítel v podobě Ruska nedokázal všechny křivdy minulosti překrýt. Znamená to konec strategického polsko-ukrajinského spojenectví? Proč Ukrajinská povstalecká armáda budí i po letech takové vášně? A nebyla polská reakce zbytečně vyhrocená? Host: Filip Harzer - evropský reportér zahraniční redakce SZ Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

Poľsko a Ukrajina sú už niekoľko dní v diplomatickom konflikte. Ide o názov vojenskej jednotky, ktorá však Poliakom pripomenula banderovcov. A tak sa cez ukrajinsko-poľskú hranicu odoberajú a poštou posielajú späť štátne vyznamenania. Zahraničnopolitická analytička JANA KOBZOVÁ v podcaste Dobré ráno analyzuje s moderátorkou Janou Krescanko Dibákovou situáciu, ktorá vznikla po pomenovaní ukrajinskej jednotky po kontroverznej Ukrajinskej povstaleckej armáde. Poľský prezident Karol Nawrocki následne odobral ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému najvyššie štátne vyznamenanie - Rad bielej orlice. Ukrajinského prezidenta nasledovali jeho predchodcovia Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Petro Porošensko. Zdroje zvukov: TV JOJ, Facebook/EU debates, Youtube/Volodymyr Zelenskyj Odporúčanie: Je zase z domácej dielne, my obdivovatelia pamiatok sa tešíme. Špeciálny magazín s tipmi na výlety po Českej republike nájdete už dnes v denníkoch SME a Korzár. Chcete vidieť moravský Excalibur, legendárny Tatraplan, sokolovský poklad či prejsť sa po pivnom chodníku? Kde teda nájdete najkrajšie hrady, zámky, turistické trasy a vyhliadky? Zopakujem, v dnešných novinách. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Šokovaní Rusi sledovali minulý týždeň videá, ako v jednej z moskovských rafinérií odpálilo dekel zo zásobníka ropy aj ako z nej stúpali čierne kúdole dymu. Expert na Ukrajinu Alexander Duleba v rozhovore so Soňou Weissovou hovorí, že ide o symbolické zábery, ktoré ukazujú omnoho väčší problém Ruska.  Ukrajinské útoky na vlajkovú loď ruského hospodárstva potápajú ropný priemysel a prehlbujú ekonomickú krízu, ktorá nakoniec porazí Putinov režim.

Česko-ukrajinský sbor Sonjašnyk z Litomyšle nevznikl jen proto, aby zpíval. Vznikl jako bezpečné útočiště a způsob, jak skrze hudbu pomáhat tam, kde je to nejvíc potřeba. V 53. díle pořadu První nástupiště jsme přivítali sbormistryni Martinu Sirovou a Anežku Benešovou.V tomto díle uslyšíte:Začátky sboru: Jak se z lidovek stal sbor, který dnes vyprodává kostely a vystupuje s Pavlem Helanem.Písně s příběhem: O vzniku silných skladeb Za těmi horami nebo emotivního singlu Vita.Pomoc, která zachraňuje: Jak Sonjašnyk díky koncertům vybral už přes 6 milionů korun na zdravotnický materiál pro lidi na Ukrajině.Zákulisí: O silném videoklipu s Robertem Kvapilem i o tom, jaké to je skloubit těžkou práci s láskou k hudbě.Ponořte se do rozhovoru plného emocí, neuvěřitelné ženské energie a naděje.

Kyjev a další oblasti Ukrajiny v noci na pondělí čelily dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Zásah utrpěl mimo jiné klášter Kyjevskopečorská lavra, zapsaný na seznam UNESCO. Hořela střecha jeho Uspenského chrámu, založeného už v 11. století. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok na pravoslavný klášter k dosud největším zločinům Ruska proti křesťanské kultuře.

Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny, která se už pátým rokem brání ruské vojenské agresi. Mohou mít přísnější sankce reálný dopad? Jak významné je zahájení přístupových rozhovorů Ukrajiny s Evropskou unií? A nakolik jsou na Ukrajině ničeny ruskými útoky vzácné historické památky? Vladimír Kroc se ptal ukrajinistky Lenky Víchové.

Kyjev a další oblasti Ukrajiny v noci na pondělí čelily dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Zásah utrpěl mimo jiné klášter Kyjevskopečorská lavra, zapsaný na seznam UNESCO. Hořela střecha jeho Uspenského chrámu, založeného už v 11. století. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok na pravoslavný klášter k dosud největším zločinům Ruska proti křesťanské kultuře.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry. Článek si můžete přečíst zde

Andrej Babiš v předvolební kampani zpochybňoval kvalitu ukrajinského obilí. Novináři z rumunského RISE Project nyní odhalili, že ve stejné době skupina Agrofert, kterou Babiš ovládal, nakupovala zemědělské produkty z Ukrajiny, a to včetně obilovin a olejnin. Někteří dodavatelé jsou v Ukrajině momentálně stíháni za hospodářskou kriminalitu a napojení na organizovaný zločin. Další zapojená firma je vlastněna zčásti Agrofertem a zčásti bývalými Orbánovými ministry.  Text Barbory Šturmové čte Renata Klusáková.

Zaskočili Ukrajinci protivníka? Mění se v pátém roce války poměr sil? Zeptáme se reportéra a fotografa Stanislava Krupaře. Moderuje Petr VizinaVšechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruská invaze dopadá na psychické zdraví nejen vojáků, ale i jejich rodin. Ženy, dcery i sestry mužů v armádě se vypořádávají s pocity beznaděje a nejistoty ohledně toho, kdy vše skončí. „Také čelí nepochopení. Třeba se setkávají se ženami mužů, kteří se armádě vyhýbají – a když ženy vojáků chtějí sdílet svoji ztrátu, okolí to neumí přijmout. Třeba je odmítá nebo zesměšňuje,“ popisuje v pořadu Leonardo Plus psychoterapeutka z Kyjeva Anna Mykhalchuk.

Ruská invaze dopadá na psychické zdraví nejen vojáků, ale i jejich rodin. Ženy, dcery i sestry mužů v armádě se vypořádávají s pocity beznaděje a nejistoty ohledně toho, kdy vše skončí. „Také čelí nepochopení. Třeba se setkávají se ženami mužů, kteří se armádě vyhýbají – a když ženy vojáků chtějí sdílet svoji ztrátu, okolí to neumí přijmout. Třeba je odmítá nebo zesměšňuje,“ popisuje v pořadu Leonardo Plus psychoterapeutka z Kyjeva Anna Mykhalchuk.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukrajina se stala nástrojem, který měl být využit vůči Rusku. Ve chvíli, kdy se Rusko na začátku 21. století nepodřídilo západnímu modelu, začaly se hledat cesty, jak ho oslabit, aby se buď Západu otevřelo, nebo aby se vyřadilo z politického soupeření. A Ukrajina se k tomu zdála vhodná – a navíc i jako vhodná kořist,“ říká historik a slavista Michal Téra v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 4. díl, 12.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Výtah Respektu: Do vzdušného prostoru Lotyšska v týdnu opět pronikl ruský dron. Následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Šlo nicméně o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních týdnech vnikly do vzdušného prostoru zemí NATO. V některých případech navíc nejde o drony ruské, ale ty ukrajinské. Země nicméně odsuzují Moskvu, protože jde o jednu z jejích taktik. Jak se Severoatlantická aliance zvládá bránit? Kde je hranice sebeobrany a potřeby Rusku útok opětovat? Nejen na to ve středeční epizodě odpovídá Ondřej Kundra.

Ukrajinské útoky opäť zasiahli Rusko v čase, keď sa Petrohrad pripravoval na „prestížne“ ekonomické fórum. Generál Pavel Macko analyzuje aktuálny vývoj na bojisku, Putinove vyhlásenia o postupe ruskej armády aj šance na diplomatické riešenie vojny. V druhej časti sa venujeme prímeriam a bojom na Blízkom východe, budúcnosti českej armády, kauze systému KUB a novým aktivitám čínskej špionáže.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl před začátkem petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. „Je to protimluv,“ reaguje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. „Tzv. ukrajinská armáda není ta, která by se měla vzdát. Ten sentiment se pomalu, ale jistě otáčí. To, co jsme viděli poslední dva roky, ten tvrdý, ostrý tlak na frontě vedený ruskou armádou ochabuje. Neříkám, že již není, ale ochabuje.“

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva v Kronštadtu – včetně jedné korvety. Ve městě přitom ve středu začalo Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, na kterém by měl promluvit i Vladimir Putin.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rusi masívne útočia na Kyjev a ďalšie Ukrajinské mestá. Na civilistov, vrátane detí posielajú stovky dronov a balistických rakiet a vyhrážajú sa že ich jadrové zbrane doletia až do Austrálie. Svetovým diplomatom a cudzincom odkazujú aby čo najskôr opustili Kyjev.O čo Rusom ide, ak Kyjev a ďalší mestá a civilné ciele bombarduje ničí už dlhodobo? Je to dôkaz, že sa Putinovi a jeho agresorom nedarí na bojiskách a že ich vážne zasahujú Ukrajinské údery na ich ropnú či plynovú infraštruktúru hlboko na ruskom území?A prečo Slovensko odmieta pristúpiť k medzinárodnému tribunálu pre Ruské zločiny na Ukrajine? Ako Ukrajine pomáha 90 miliardová pôžička od Európskej únie či darované stíhačky? Čo znamená, že spojené štáty znižujú svoj vojnový arzenál v Európe? A čo mierové rokovania a mier, ktorého majú plné ústa Putin a jeho podporovatelia? Je vôbec vo výhľade?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života,“ popisuje Olena Budagovska z kyjevské pobočky Člověka v tísni. Jak se organizaci daří pomáhat v ostřelovaných oblastech? Jak dlouhodobý stres působí na humanitární pracovníky? A je konec války na dohled? Poslechněte si rozhovor.

„Mnoho lidí nemá dost peněž na nový život na jiném místě a nikdo nechce odejít ze svého domova, ztratit rodiče, práci nebo přátele po několika letech války. Část lidí už vnímá nebezpečí jako běžnou součást života,“ popisuje Olena Budagovska z kyjevské pobočky Člověka v tísni. Jak se organizaci daří pomáhat v ostřelovaných oblastech? Jak dlouhodobý stres působí na humanitární pracovníky? A je konec války na dohled? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukrajinská zkušenost nespočívá jen ve vedení technologické války a přežití na bojišti. Je širší,“ zdůraznil na konferenci Křehká bezpečnost ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. A jmenuje deset zkušeností, které si Západ může osvojit. „Drahé, vysoce přesné zbraně nahradila opotřebovávací válka založená na levných, masově vyráběných, poměrně přesných zbraních,“ upozorňuje na jednu z nich. „Úspěch tak určuje odolnost společnosti a ekonomiky.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej časti podcastu si vypočujete aj: – Betón z nemocnice ako dôkaz o štáte? – Ukrajinský boj - zapíše sa do dejín – Kauza Fórum alebo budú politici stále modlou?

Rusi vo svojej krvavej vojne tento krát útočili na Ukrajinské pozície tesne pri našich hraniciach, kde žije aj početná slovenská menšina. Slovensko dokonca dočasne zatvorili hraničné priechody a útoky pri Užhorode odsúdilo. Najmasívnejšie útoky dronmi a raketami zažil aj Kyjev. Opäť vraždil aj deti, zranených a nezvestných sú desiatky ľudí. A to všetko po prímerí, ktoré si vyžiadalo Rusko na Putinove oslavy v Moskve, na ktorých bol aj premiér Fico.Prečo Rusko útočí tak blízko pri našich hraniciach? Môžu sa takéto útoky opakovať? Prečo, zatiaľ čo si Maďarsko predvolá ruského veľvyslanca, náš premiér na útoky vôbec nereaguje? A ako to medzi tým vyzerá v piaty rok vojny na fronte, kde sa Rusom nepodarila jarná ofenzíva? Ako to zvládajú Ukrajinskí obrancovia?Braňo Závodský sa rozprával s expertom na obranné plánovanie a bezpečnostný analytikom Vladimírom Bednárom.

Putin má strach. Skrývá se prý v bunkrech. Čeho se bojí víc? Ukrajinských dronů, nebo vzpoury ve vlastních řadách? Je předem jasné, jak skončí? A co když nás všechny ve skutečnosti jen „lakuje“? Otázky pro Danielu Kolenovskou z katedry ruských a východoevropských studií Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinské drony dopadají na ruské rafinerie tisíce kilometrů za frontou a částečně tak eliminují zisky země z prodeje ropy. Vladimir Putin přitom veřejně mluví o potížích ruského hospodářství. A oficiální průzkumy ukazují propad jeho popularity mezi voliči. Oslabená sebejistota Putinova režimu se odráží také v okleštěném formátu, v jakém se 9. května odehraje slavnostní přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Co se v náladách ruské společnosti změnilo?Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku N s dlouhodobým zaměřením na Rusko a postsovětské zeměČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Ukrajinské drony dopadají na ruské rafinerie tisíce kilometrů za frontou a částečně tak eliminují zisky země z prodeje ropy. Vladimir Putin přitom veřejně mluví o potížích ruského hospodářství. A oficiální průzkumy ukazují propad jeho popularity mezi voliči. Oslabená sebejistota Putinova režimu se odráží také v okleštěném formátu, v jakém se 9. května odehraje slavnostní přehlídka ke Dni vítězství na Rudém náměstí. Co se v náladách ruské společnosti změnilo? Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku N s dlouhodobým zaměřením na Rusko a postsovětské země Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajina sa už viac ako 1500 dní a piaty rok statočne bráni krvavej ruskej vojne. Rusom sa zatiaľ nedarí očakávaná jarná ofenzíva, no dronmi a raketami brutálne útočí na civilné ciele, na uliciach Ukrajinských miest zabíja starých ľudí, ženy aj deti.Spojenca Kremľa Viktora Orbána v Budapešti po voľbách strieda Péter Magyar. Náš premiér Fico sa opäť chystá na oslavy do Moskvy. Jeho špeciál ale bude musieť hľadať inú cestu, pretože po Litve a Lotyšsku mu nedovolí prelet ani Estónsko.Čo teda môže čakať Kyjev po maďarských voľbách? Odblokuje Budapešť 90 miliardovú európsku pôžičku pre Ukrajinu? A čo na to Slovensko, ostane náš premiér v Únii pri kritike Ukrajiny sám? Ako to dnes vyzerá na fronte, kde Ukrajina stále statočne odoláva Rusom? A je reálne stretnutie Zelenského s Putinom, ktoré má pomôcť zorganizovať Turecko? Môžu koncu vojny pomôcť problémy ruskej ekonomiky?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.