Podcasts about ukrajinsk

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Uslyšíme, jak ta tradice vznikla a co pro Oděsany znamená. V syrském Damašku ochutnáme slavnou zmrzlinu. Na Aljašce se od české trenérky dozvíme, co dělají v létě běžci na lyžích. Ve Stockholmu si prohlédneme první švédskou specializovanou palírnu ginu. A v Tiraně zavítáme na albánskou svatbu. Moderuje Helena Berková.

Uslyšíme, jak ta tradice vznikla a co pro Oděsany znamená. V syrském Damašku ochutnáme slavnou zmrzlinu. Na Aljašce se od české trenérky dozvíme, co dělají v létě běžci na lyžích. Ve Stockholmu si prohlédneme první švédskou specializovanou palírnu ginu. A v Tiraně zavítáme na albánskou svatbu. Moderuje Helena Berková.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do jaké míry se na aktuálním vývoji inflace v Česku podílejí ceny potravin? Proč izraelský premiér Netanjahu neprosadil na jednání bezpečnostního kabinetu plán na obsazení celého Pásma Gazy? A co všechno obnáší výcvik nové generace ukrajinských vojenských pilotů?

Do jaké míry se na aktuálním vývoji inflace v Česku podílejí ceny potravin? Proč izraelský premiér Netanjahu neprosadil na jednání bezpečnostního kabinetu plán na obsazení celého Pásma Gazy? A co všechno obnáší výcvik nové generace ukrajinských vojenských pilotů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Irpini se mohutně staví a raketami zasažené budovy vystřídala naleštěná obchodní centra, v Izjumu poblíž fronty naproti tomu stále leží na zemi čísla obětí z masových hrobů, která jim před více než třemi lety přiřadili forenzní technici. Válka na Ukrajině je různá v různých místech, přesto se její charakter podle ukrajinských vojáků změnil - střetům vévodí drony, Rusové útočí v malých skupinách a testují ukrajinskou obranu.Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Skupina senátorů se obrátila na Ústavní soud s požadavkem, aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Zatímco běžné zápisy jsou v dubnu, ředitel či ředitelka základní školy může po dohodě se zřizovatelem stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou, v tomto případě jde tedy primárně o ukrajinské děti, zápis až od 1. června do 15. července. Pozměňovací návrh Sněmovně předložila poslankyně ODS Renáta Zajíčková, podle které bylo cílem rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integrace. Právě tomu ale podle senátorů úprava brání. Považují ji za diskriminační s tím, že povede k segregaci a porušení práva na vzdělání a mezinárodní závazky Česka. Jak se k tomu staví ministerstvo školství? Jak by školy mohly situaci řešit? A proč se skupina senátorů obrátila na ÚS až nyní? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Markéta Plíhalová.

„Trump chce vrátit politiku do doby, kdy rozhodují politici, a ne že jsou politici dosazováni zdegenerovanými stínovými strukturami. Proto velká část nejchytřejších lidí přešla k němu. A on má k těmto lidem důvěru, a proto je jeho tým výkonnější," říká docent Radim Valenčík v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 05.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Ministerstvo zastavilo speciální druh podpory školám, kam chodí hodně ukrajinských dětí. Ještě ve druhém pololetí uplynulého školního roku rozdělilo na cílenou podporu 89 milionů korun. Od září už asi dvě stovky škol nedostanou nic – po třech letech program skončil. Je to krátkozraké rozhodnutí a chyba, koneckonců ze strany ministerstva typická.

Ministerstvo zastavilo speciální druh podpory školám, kam chodí hodně ukrajinských dětí. Ještě ve druhém pololetí uplynulého školního roku rozdělilo na cílenou podporu 89 milionů korun. Od září už asi dvě stovky škol nedostanou nic – po třech letech program skončil. Je to krátkozraké rozhodnutí a chyba, koneckonců ze strany ministerstva typická.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Ochrání nový zákon ukrajinské protikorupční instituce před vlivem vlády i Ruska? Proč roste zájem o studium oboru zdravotnický záchranář? A jak se J. K. Rowlingové daří navázat na úspěch knih o Harry Potterovi?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina má za sebou největší občanské protesty proti vládě prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku války. Lidé na demonstracích - ale také zahraniční partneři kyjevské vlády - hlasitě odmítli hrozící oslabení protikorupčních institucí v zemi, a přiměli Zelenského zařadit zpátečku. Co a proč se na Ukrajině odehrálo? A jak vážným problémem dnes tamní korupce je?Host: Lenka Víchová - ukrajinistka, redaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj stáhl svou kontroverzní novelu, která se týkala dohledu nad národním protikorupčním úřadem (NABU) a speciální protikorupční prokuraturou, a předložil nový zákon. „Škoda, že nepočkal s podpisem toho předešlého zákona,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinistka Lenka Víchová. „Byla to pohotová, rychlá reakce, ovšem v kategorii z nouze ctnost,“ dodává vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ukrajinský konflikt lze řešit jenom masivním investováním tak, aby na tom vydělaly všechny zúčastněné strany. Převekslovat investování do zbraní směrem do obnovy, do toho, aby se obnovovalo, aby se klidně vytěžilo co nejvíc přírodního bohatství." 2. díl, 29.07.2025, www.RadioUniversum.cz

Volodymyr Zelenský sa dostal do pozornosti médií v inom svetle ako doteraz. Ukrajinský prezident podpísal zákon, ktorým vzbudil pochybnosti o snahe bojovať proti korupcii a vyhnal aktivistov do ulíc. Oslabením dvoch kľúčových inštitúcií podobných slovenskej NAKA či ÚŠP a posilnením generálneho prokurátora, by mohol koncentrovať moc a oslabiť očistu krajiny od korupčných prepojení. Zelenský však po hlasnej kritike zo zahraničia sľúbil otvorenosť pri nových opatreniach a zapojenie aktérov boja proti korupcii do zefektívnenia procesov.Ešte v stredu prezident schválil nový návrh zákona, ktorý posilní právny poriadok a zároveň zachová nezávislosť protikorupčných úradov.V podcaste Dobré ráno sa Jana Krescanko Dibáková so zahraničnopolitickou analytičkou Janou Kobzovou rozpráva o úrovni korupcie na Ukrajine a o tom, čo prinieslo schválenie zákonov, ktoré oslabujú Národný protikorupčný úrad (NABU) a Špecializovanú protikorupčnú prokuratúru (SAPO), čo znamenajú slová ukrajinského prezidenta, ktorý v tejto súvislosti spomína ruské vplyvy a v čom sa od Ukrajiny môžeme učiť.Zdroj zvukov: TA3, STVR, Česká televize, Channel 4 News, Sky News, Youtube/Volodymyr Zelenskyj, Al Jazeera, Facebook/Robert FicoOdporúčanie:Dnes mám pre vás kultúrne tipy, Bratislavu čakajú Korunovačné slávnosti a na viacerých slovenských hradoch budú zaujímavé akcie, dokonca aj nočné. Ak ako ja občas neviete, kam vybehnúť s deťmi, na webe nájdete viaceré stránky sumarizujúce akcie. A ak budete v blízkosti Rimavskej Soboty, cez víkend tam natrafíte na našich Piatočkárov.

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajinský parlament ve čtvrtek zvolil novou premiérku. Stala se jí ekonomka a vicepremiérka a ministryně hospodářství Julia Svyrydenko. Ve funkci nahradila Denyse Šmyhala, který byl nejdéle sloužícím předsedou vlády od osamostatnění Ukrajiny v roce 1991. „Prezident Zelenskyj cítí, že je potřeba něco udělat. Denys Šmyhal byl taková extrémně nevýrazná politická postava," říká ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. „Chtěli tam dát někoho, kdo má elán, což Svyrydenko nejspíš je. Prezident si ji údajně vybral proto, že je velmi loajální, hlavně k šéfovi prezidentské kanceláře. Možná je jejím úkolem mnohem efektivněji než Denys Šmyhal prosazovat to, co si přeje hlava státu." Co se od nové premiérky očekává? Může změna vlády po víc než třech letech nějak ovlivnit válku? A jak si vlastně před Ukrajinci a Ukrajinkami momentálně stojí Volodymyr Zelenskyj?

Andrej Babiš řekl zahraničním novinářům, že jeho vláda zruší klíčový projekt současného kabinetu - muniční iniciativu. To, co ANO už několikrát naznačovalo, tak jednoznačně zaznělo. Co by zastavení projektu znamenalo?Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček.Šéf ANO a favorit letošních sněmovních voleb Andrej Babiš se tento týden v rozhovoru pro agenturu Reuters jasně vyjádřil k české muniční iniciativě, kterou v případě vítězství hodlá zrušit. Premiér Petr Fiala (ODS) označil takové výroky za nebezpečné. „Je to důležitá věc a ztráta kreditu České republiky by byla velká. A jsem překvapen, protože Andrej Babiš byl informován o tom, kolik to stojí, byl informován, jak to probíhá,“ komentoval Babišovy výroky předseda sněmovního bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS). „Chápu, že Andrej Babiš bojuje o voliče s SPD, možná s PRO, možná s těmi společenskými bublinami, které Ukrajinu nepodporují. Ale tohle je tak vážná věc! On jako bývalý premiér nemá právo takto hazardovat s budoucností kreditu České republiky. To člověk prostě nechápe. Tady jsou nějaké limity,“ kritizoval Žáček. Česká muniční iniciativa pomohla loni dodat Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi na svém území, celkem 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při své květnové návštěvě Prahy označil program za efektivní. Česká vláda od začátku války patří mezi hlavní podporovatele napadené země. O to více překvapila jiná zpráva z tohoto týdne - Česko se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev, o kterém informoval prezident Donald Trump. „Myslím, že to je rozumné rozhodnutí, protože bychom tříštili síly,“ bránil rozhodnutí Žáček. "Netvrdím, že se k tomu někdy nepřidáme. Ale dneska je situace taková, že my máme rozjeté věci a my je musíme obhájit. Kdyby se k tomu premiér Fiala přihlásil, tak co bude říkat Andrej Babiš nebo opozice? “V čem je muniční iniciativa tak klíčová? A kde vezmeme peníze na zbrojení?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Papež Lev XIV. se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o válce a naléhavosti trvalého a spravedlivého mírového řešení. Papež opětovně potvrdil, že je připravený přijmout ve Vatikánu zástupce Ruska a Ukrajiny k jednání o míru.

S příchodem stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny nabobtnala v Česku práce načerno připomínající novodobé otroctví. Ti, kteří potřebují rychle peníze, jsou tak v tuzemsku často vydáni napospas neprůhlednému systému zprostředkovatelů a firem, kteří z jejich práce profitují. Jak stát vymáhá dodržování svých vlastních zákonů? A proč je v Česku práce načerno tak široce rozšířený fenomén?Host: Petr Švihel - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajinským seniorům, kteří uprchli do Česka před válkou, pomohou se zvládnutím stresu a traumat z války tuzemská centra duševního zdraví. Do projektu se zapojilo i plzeňské centrum.

Je to možno najšikovnejšia ukrajinská operácia vojny s Ruskom, dokonca ju prirovnávajú k prekvapivému japonskému útoku na Pearl Harbor.Pár dní pred začiatkom mierových rokovaní v Istanbule sa totiž Ukrajincom podarilo zničiť možno až tretinu ruských strategických bombardérov.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Matúšom Halásom z českého Ústavu medzinárodných vzťahov v Prahe.Zdroj zvukov: ABC NEWSOdporúčanieŠtátne aj súkromné médiá čelia tlakom, politikov aj biznisu. Kedy teda bojovať a kedy odísť? A ako sa médiám vlastne darí? O zodpovednosti, slobode a médiách bude Zuzana Kovačič Hanzelová diskutovať už najbližší pondelok 9. júna v bratislavskom Kácečku s novinárkou Gabrielou Kajtárovou a komikom a bývalým novinárom Tomášom Hudákom. Dnes teda odporúčam ísť si to pozrieť.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Ukrajinský dronový útok na ruská letiště v týlu je bolestný a způsobil nenahraditelné škody, řekl v podcastu Novinek Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký. Srovnání s Pearl Harborem však kulhá. Nešlo ani o první podobný útok malým dronem na letadlo na letišti v zápolí. Mikulecký se věnoval i novému ruskému požadavku, aby Ukrajina byla bezjaderná.

Jak se k bitcoinové kauze postaví koaliční partner ODS hnutí STAN a jak opozice? Jak velký průšvih je bitcoinová kauza pro voliče Spolu čtyři měsíce před volbami? A jak mohou Rusko oslabit ukrajinské údery na důležité komunikace na Krymu i na ruském území?

Jak se k bitcoinové kauze postaví koaliční partner ODS hnutí STAN a jak opozice? Jak velký průšvih je bitcoinová kauza pro voliče Spolu čtyři měsíce před volbami? A jak mohou Rusko oslabit ukrajinské údery na důležité komunikace na Krymu i na ruském území?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.

Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.

Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Německo. Kancléř Friedrich Merz dál nevylučuje, že by Německo mohlo Ukrajině dodat střely s plochou dráhou letu Taurus. „Byl bych opatrný. Merz před volbami deklaroval, že by tyto zbraňové systémy Ukrajině dodal. Následně rétoricky změnil své závěry. Důvody jsou nasnadě: vládne v koalici s SPD, která střely na Ukrajinu odmítá dodat. Druhý důvod je, že Německo nemá bezedné zásoby. Naskladnit je není jednoduché,“ říká Bříza.

V ukrajinském Lvově pořádali pivní festival, a to poprvé od začátku ruské války. Možná to působí překvapivě, ale pivo se na Ukrajině vaří pořád a byznys musí fungovat, aby se země dokázala ekonomicky udržet. Pivo vaří i čeští sládci na Ukrajině, a také tam jezdí pivovarníci z Česka.

V ukrajinském Lvově pořádali pivní festival, a to poprvé od začátku ruské války. Možná to působí překvapivě, ale pivo se na Ukrajině vaří pořád a byznys musí fungovat, aby se země dokázala ekonomicky udržet. Pivo vaří i čeští sládci na Ukrajině, a také tam jezdí pivovarníci z Česka.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte rádi Ptám se já? I letos pro nás i další pořady z dílny Seznam Zpráv můžete hlasovat v anketě Podcast roku. Moc děkujeme za podporu a přejeme příjemný poslech této epizody. --Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl do Německa jednat o další podpoře pro svou zemi. Rusko Kyjevu mezitím dál vyhrožuje a u hranic shromažďuje desetitisíce vojáků, které chystá na novou ofenzivu. Jak daleko je konec války?Hostem Ptám se já byl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bude brzy oznámeno další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Ruská a ukrajinská delegace se poprvé po třech letech války setkaly v polovině května v tureckém Istanbulu. Pro řešení konfliktu ale podle něj musí být odstraněny jeho „základní příčiny“, například záměr Kyjeva vstoupit do NATO nebo prozápadní revoluce v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Kyjev je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského připraven jednat. Zatím neobdržel memorandum, které má nastínit ruské podmínky pro trvalou mírovou dohodu. Zelenskyj, který dnes přijel vyjednávat podporu pro svou zemi do Německa, zároveň upozornil, že Kreml i přes výroky o míru zesiluje své útoky. Zároveň shromažďuje přes 50 tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, kde chce vytvořit nárazníkové pásmo. Podle expertů vše naznačuje tomu, že Vladimir Putin se rozhodl pro letní ofenzivu s cílem získat před uzavřením mírové dohody co nejvíce území.„U prezidenta Putina je potřeba to brát tak, že skoro nic z toho, co říká, nikdy není pravda. A když to není úplně naopak, tak je tam rozhodně jenom jakýsi zastírací manévr. To znamená, že je potřeba to brát vážně. Třed invazí na Ukrajinu také někteří spekulovali o tom, že shromáždění vojáků je jenom manévr,“ řekl v Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Do jaké pozice se v jednání o válce dostali Američané pod vedením Donalda Trumpa? Dokázala svoji pozici změnit Evropa? Je udržitelná česká pozice k Izraeli? A jak se vyvíjejí vztahy s Francií pošramocené kvůli tendru na dostavbu Dukovan?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rozkrývá praktiky a fungování nebezpečných náboženských hnutí v Česku. Sama za to čelí jejich útokům, sekty přesto hodlá mapovat dál. „S nástupem sociálních sítí jim na to naskakuje stále víc lidí,“ upozorňuje investigativní reportérka Kristina Ciroková s tím, že členům hnutí AllatRa se nedávno podařilo dostat až do Sněmovny. Právě za reportáž o ukrajinské sektě AllatRa, která je součástí celé série textů a podcastů, teď získala Kristina Ciroková novinářskou cenu Nadace OSF za rok 2024 v kategorii analyticko-investigativní žurnalistika. „Měla jsem opravdu velkou radost. A je to i trošičku zadostiučinění za to, co jsem prožívala na podzim, kdy proti mně vedli na Slovensku trestní stíhání právě na popud lidí z hnutí AllatRa. Ne, že bych se nějak přehnaně bála, ale bylo to nepříjemné. A jsem ráda, že si mojí práce všiml i někdo jiný než prokurátoři na Slovensku,“ říká k ocenění s nadsázkou reportérka v Mediálním cirkusu. Ukrajinské úřady označují AllatRu za sektu, která pracuje v podstatě jako trollí farma pro Putinovo Rusko. Vůdce tohoto náboženského hnutí Igora Michajloviče Danilova ukrajinská policie stíhá za vlastizradu a podezírá ho z dalších trestných činů. Ve zmíněné reportáži se Kristině Cirokové podařilo vypátrat Danilova v jeho úkrytu na Slovensku. Za to proti ní hnutí od té doby vede štvavou kampaň. Ta započala zdánlivě nevinným gestem, když vůdce hnutí reportérce zaslal do redakce pugét jako poděkování. „Říkala jsem si, co to má znamenat, jestli to není nějaká výhrůžka nebo něco takového. A krátce na to hnutí AllatRa nejdřív spustilo internetovou kampaň, kde odhalilo konspirační teorii o tom, jak jsem součástí hydry bývalé KGB a vyloženě mě tam v té souvislosti jmenovali. Tím to začalo. A poté následovalo to Slovensko, kdy jeden ze sympatizantů AllatRy podal trestní oznámení a rozjelo se úplně absurdní trestní stíhání,“ popisuje Ciroková.  Reportérku pak přijela do Prahy osobně vyslýchat slovenská prokurátorka kvůli podezření z propagace takzvaného antikultovního hnutí: „V evropském soudním příkazu bylo popsáno i to, že navíc existuje podezření, že já svými články o střelbě na Filozofické fakultě používám takzvaný puzzle coding. Což je opět konspirační teorie, že kóduji lidem mysl tak, aby se z nich stávali masoví vrazi a aby stříleli děti ve školách. Dokonce tam bylo naznačováno, že snad díky mně se zaktivoval střelec, který vystřelil na slovenského premiéra Fica. A to už mi přišlo tak absurdní a bláznivé, že jsem nechápala, proč se české úřady vůbec tou jejich žádostí zabývaly. A proč vůbec umožnily to, abych byla předvolaná k výslechu.“ Nebála jsem se, že by mě zavřeliUkázalo se ovšem, že zmíněná prokurátorka v minulosti za sektu AllatRa sama agitovala. A slovenské úřady nakonec trestní stíhání zastavily. „Nebála jsem se, že by mě zavřeli. I kdyby mělo dojít k nějakému soudnímu procesu, tak jsem si pořád říkala, že Česká republika by mě nevydala. Ale měla jsem strach, že bych třeba nemohla vycestovat,“ přiznává Kristina Ciroková s tím, že velký tlak cítila i její rodina. „V té době jsem měla shodou okolností narozeniny a dostala jsem přáníčko od mé dcery, která mi napsala: mami, doufám, že neskončíš ve vězení.“I přesto, že proruská sekta ve svých útocích neustává, novinářka hodlá ve své investigativní práci pokračovat: „S tím tématem jsem sama taky neskončila, protože to dál nějakým způsobem žije svým životem.“ Co pro ni bylo na reportování o sektách nejtěžší? Jak se dá od takové práce odstřihnout? A proč jí není líto, že pořad 168 hodin skončil? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

27letá ukrajinská novinářka Viktoria Roščynová se pokusila zjistit informace o mučírnách a podzemních věznicích, které Rusové zřídili na okupovaných územích Ukrajiny. Byla zajata a zahynula. Rusové její tělo vrátili bez několika vnitřních orgánů. Na jejím těle našli experti známky krutého mučení, identifikovali ji pomocí DNA.

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle svých slov připraven jednat s Vladimirem Putinem, a to osobně. Odpověděl tak na překvapivou víkendovou výzvu ruského prezidenta k obnovení jednání mezi oběma zeměmi, která probíhala na jaře 2022. K jednání by podle dosavadních plánů mělo dojít ve čtvrtek v tureckém Istanbulu. Zda se ho osobně zúčastní i ruský prezident zatím není jasné. Lze o míru vyjednávat bez dočasného příměří, po kterém spolu s Ukrajinou volají i zástupci evropské koalice ochotných?Hostka: Petra Procházková - reportérka Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počas víkendu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina na osobné stretnutie v Istanbule. „Je otázne, do akej miery majú obaja aktéri záujem o to, aby mier uzavreli tento týždeň,“ hovorí na margo nového návrhu na mierové rokovania odborník na medzinárodné vzťahy Jozef Hrabina.Rusko uplynulý rok bojovalo intenzívne a je možné, že mu dochádza para. No stále hovorí aj o veľkej letnej ofenzíve. Je ťažké povedať, čo je skutočný zámer a čo psychologická operácia, hovorí Hrabina. Ukrajincom sa zas zlepšuje morálka.Podľa Hrabinu súperenie veľmocí ešte nie je na konci. Napriek pozitívnym správam z oblasti geopolitiky, ktoré priniesli uplynulé hodiny a dni, sa medzinárodný systém štiepi, vznikajú viaceré mocenské centrá. Tie budú spolu zápasiť, čo v uplynulých storočiach prinieslo tie najväčšie ozbrojené konflikty aké sme v histórii videli.Nahrával Vladimír Amrich.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj často ve svých projevech zmiňuje, že armáda jeho země je v dnešní době jednou z nejlépe připravených ozbrojených sil celého světa, a to na vojenské konflikty 21. století. Není to jen prázdná fráze. Platí za to hrozivou cenu v podobě statisíců padlých a zraněných, zničených budov a další infrastruktury. Nicméně je pravda, že vojenští specialisté z celého světa mimořádně podrobně pozorují boje na Ukrajině.

Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Po dvou letech je v Česku ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Co přinesla jeho jednání s českými představiteli? Co může Česko a české firmy nabídnout v rámci vojenské podpory? A co má dělat Ukrajinské centrum národní jednoty, které vznikne v Praze? „Cílem je umožnit dobrovolné návraty Ukrajinců. Zároveň jde o koordinaci a podporu Ukrajinců žijících v Česku a podporu těch, kteří se nebudou chtít vrátit,“ říká poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Jak se to dělá, když chce politik poštvat své voliče proti ukrajinským uprchlíkům? Modelový příklad rozdmychávání nenávisti předvádí předseda SPD Tomio Okamura.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se na pohřbu papeže Františka poprvé od dramatické schůzky v Bílém domě setkal s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. „Osobně si asi leccos vysvětlili, ale trvalo to 15 minut, takže do detailů asi příliš nešli. Hlavním cílem bylo zahladit nepříjemný dojem ze setkání v Oválné pracovně. V příštích dnech uvidíme, jak se to promítne do jednání delegací,“ uvádí zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině Martin Dorazín.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na okraj pohřbu papeže Františka ve Vatikánu. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků v Bílém domě, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní.

Mírový plán amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Ukrajinu, aby uznala ruskou kontrolu nad téměř všemi okupovanými částmi Ukrajiny a smířila se s tím, že nebude členem NATO. Spojené státy navíc zruší sankce, které na Rusko uvalily po roce 2014. „Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je mezi dvěma mlýnskými kameny, zato v Rusku museli otevřít pár lahví dobrého šampaňského,“ hodnotí návrh pro Český rozhlas Plus politický geograf Jan Kofroň.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se osobně zúčastní sobotního pohřbu zesnulého papeže Františka. Kremelská prezidentská kancelář naopak oznámila, že Vladimir Putin při této příležitosti do Vatikánu neodcestuje. Kdo bude Rusko při posledním loučení s Františkem reprezentovat, se teprve rozhodne.

Donald Trump se o víkendu poprvé ostře ohradil proti Vladimiru Putinovi. V televizi NBC řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta za jeho slova o Volodymyru Zelenském a pohrozil Rusku tvrdými sankcemi, pokud se nezastaví boje na Ukrajině. „Je to dočasná změna taktiky. Trump vyřkne maximalistický cíl, ze kterého je kam slevovat. Druhá strana chvíli vzdoruje, a pak se dohodnou někde uprostřed. Tak to bylo vždy,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus publicista Jefim Fištejn.