Podcasts about rakouska uherska

Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.

Vznik nových států po rozpadu Rakouska-Uherska a carské říše znamenal i nečekaný územní spor Československa a Polska. Oblast Těšínska sice patřila od středověku pod země Koruny české, národnostně to ale bylo území pestré. Vedle Čechů tu prim hráli Poláci, Němci a „šlonzáci“, kteří v sobě snoubili identitu všech zmíněných národů. Spor, který vyústil až ve vojenský střet, trval jen týden. Nepřátelství a pocit křivdy ale desetiletí. Válku rozhodl český velitel Josef Šnejdárek.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Když na konci října 1918 vznikla na troskách hroutícího se Rakouska-Uherska Československá republika, bylo nutné vymezení hranic nového státu deklarované na papíře potvrdit i silou vojska. Vedení republiky tak muselo narychlo budovat armádu, která v následujícím roce uhájí Slovensko proti Maďarům i bolševikům. V dnes už zapomenuté válce o Slovensko nakonec proti sobě stálo přes 120 000 vojáků, vyzbrojených kulomety, obrněnými vlaky i letadly.

V současném chladném počasí je ideální doba k návštěvě lázní. U našich východních sousedů si můžete tělo prohřát v autentickém arabském hammámu. Stavbu inspirovanou originálem z egyptské pouště nechala v Trenčianských Teplicích na území tehdejšího Rakouska-Uherska v roce 1888 postavit místní šlechtična. Než ho otevřeli i ženské klientele, sloužil hammám zhruba 100 let jako lázeňská odpočívárna pro zámožné pány.

V současném chladném počasí je ideální doba k návštěvě lázní. U našich východních sousedů si můžete tělo prohřát v autentickém arabském hammámu. Stavbu inspirovanou originálem z egyptské pouště nechala v Trenčianských Teplicích na území tehdejšího Rakouska-Uherska v roce 1888 postavit místní šlechtična. Než ho otevřeli i ženské klientele, sloužil hammám zhruba 100 let jako lázeňská odpočívárna pro zámožné pány.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadal před 105 lety rozestavný běh Sokolů, na který navazuje současná tradice Sokolský běh republiky? Jakou roli hráli Sokolové při vzniku Československa a jak jsou tradice, hesla a ideály sokolského hnutí aktuální v současnosti? „Během Rakouska-Uherska se vojenský účel Sokola tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.

Jak vypadal před 105 lety rozestavný běh Sokolů, na který navazuje současná tradice Sokolský běh republiky? Jakou roli hráli Sokolové při vzniku Československa a jak jsou tradice, hesla a ideály sokolského hnutí aktuální v současnosti? „Během Rakouska-Uherska se vojenský účel Sokola tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.

Jak vypadal před 105 lety rozestavný běh Sokolů, na který navazuje současná tradice Sokolský běh republiky? Jakou roli hráli Sokolové při vzniku Československa a jak jsou tradice, hesla a ideály sokolského hnutí aktuální v současnosti? „Během Rakouska-Uherska se vojenský účel Sokola tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kapličky v malých obcích byly vždy pro obyvatele důležité - aby věděli, kdy je poledne a čas na jídlo, kdy je večerní klekání, nebo oznámení smutných událostí v kraji. Když se o kapli nikdo nestará, může zchátrat nebo dokonce spadnout!

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Zlatodůl Roudný na Podblanicku ve Středočeském kraji býval nejvýnosnějším zlatým dolem bývalého Rakouska-Uherska. Ve třicátých letech 20. století byla těžba ukončena a dnes je celá oblast vyhlášená Přírodní památkou Roudný. Se slavnou historií i krásou místní přírody se můžete seznámit na Naučné stezce Zlatodůl Roudný.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zlatodůl Roudný na Podblanicku ve Středočeském kraji býval nejvýnosnějším zlatým dolem bývalého Rakouska-Uherska. Ve třicátých letech 20. století byla těžba ukončena a dnes je celá oblast vyhlášená Přírodní památkou Roudný. Se slavnou historií i krásou místní přírody se můžete seznámit na Naučné stezce Zlatodůl Roudný.

Fungování státní správy, hospodaření s veřejnými prostředky, nebo smysluplnost projektů financovaných ze státních peněz. To jsou některé z oblastí, nad kterými bdí Nejvyšší kontrolní úřad. Z výroční zprávy za loňský rok vyplývá řada nelichotivých poznatků o tom, jak se ve které agendě stát chová. Proč se nám nedaří digitalizace? Proč jsou byrokratické procesy zdlouhavé? A kde stát plýtvá penězi? I na tyto otázky odpovídá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Nebála se veřejně vystupovat proti režimu za Rakouska-Uherska, jako československá poslankyně prosazovala zájmy potřebných, během druhé světové války podporovala odboj. Za své zásluhy byla po roce 1948 potrestána. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Jana Plodková nebo Pavel Soukup. Hovoří historička Michaela Košťálová.Všechny díly podcastu Osudové ženy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Detail z regionálního festivalu připomíná, jak málo se od dob Rakouska-Uherska změnilo na vztahu Čechů a německy mluvících Rakušanů.- - -Archiv všech glos najdete zde, další podcasty Seznam Zpráv tady.Poslouchejte nás také ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo na Podcasty.cz.Naše články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@firma.seznam.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky. Vznikají v zázemí Seznam.cz.

Budova rakouského parlamentu ve Vídni letos oslaví 140 let. Vznikla ještě za časů Rakouska-Uherska a už na konci 19. století byla svědky boje českých poslanců za rovnoprávnost v rámci monarchie. Posledních pět let procházel architektonický skvost, inspirovaný antickým Řeckem, rozsáhlou rekonstrukcí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Třech mačet autoři podcastu Kecy a politika tentokrát pozvali předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla a opravdu to stálo za to. Bývalý viceguvernér ČNB Hampl tvrdí, že v době covidu se v myšlení českého národa něco zlomilo. Stručně řečeno, z národa spořádaných střádalů z dob Rakouska-Uherska se postupně proměňujeme v národ, který se nebojí žít v permanentním zadlužení a inflaci. Jaké to může mít důsledky? A nebudeme za pár let chtít přijmout euro jen proto, aby nás země eurozóny zbavily nekončící inflace? Nebude to rezignace na suverenitu a schopnost spravovat vlastní finance a stát? Na všechny tyto otázky dostanete odpověď v nových Třech mačetách.

Branná povinnost byla poprvé zavedena už v 18. století ve Francii. O necelé století později následovalo Prusko a pak další evropské země včetně Rakouska-Uherska. I vznik Československa souvisel s přijetím zákona o armádě a vojenské prezenční službě. Armáda se tehdy stala jedním z pilířů států a nositelkou vlastenectví. Povinná základní služba byla také součástí komunistického Československa – ale místo vlastenectví a hrdosti se mezi mladými muži hovořilo o „pakárně“.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Kdo nerozumí přítomnosti, idealizuje si minulost. Anebo o minulosti prostě jen nic neví. Odtud pramení časté stesky nad zánikem Rakouska-Uherska, které prý bylo něco jako dnešní Evropská unie. Jak to bylo doopravdy, si můžete poslechnout v Ranním brífinku.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Kdo nerozumí přítomnosti, idealizuje si minulost. Anebo o minulosti prostě jen nic neví. Odtud pramení časté stesky nad zánikem Rakouska-Uherska, které prý bylo něco jako dnešní Evropská unie. Jak to bylo doopravdy, si můžete poslechnout v Ranním brífinku.

V dalším díle seriálu prohlédneme město Brno očima postav románu Winterbergova poslední cesta Jaroslava Rudiše. Jeho postavy do Brna přicestovaly vlakem s tištěným průvodcem po Rakousko-Uhersku z roku 1913. Bedekr je skutečný, autor se jím při psaní knihy sám řídil. Která místa v Brně získala své místo v románu? Poslechněte si další díl seriálu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Historie nás mnohdy překvapuje. Některá fakta jsou někdy až neuvěřitelná. Jako třeba to, že průkopníkem naftového průmyslu byl jeden lékárník v bývalém Rakousko-Uhersku. Poprvé se totiž ropa nezačala průmyslově těžit ve Spojených státech nebo zemích kolem Perského zálivu ale na území dnešního Polska.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Charita Česká republika je největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb. Lidem v nouzi pomáhá již jedno století. Přesto o ní veřejnost příliš neví. Světící biskup pražský Václav Malý připomene počátky organizace, zamyslí se nad současnou ochotou Čechů pomáhat a vysvětlí, na jakých duchovních hodnotách stojí Evropa.

Charita Česká republika je největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb. Lidem v nouzi pomáhá již jedno století. Přesto o ní veřejnost příliš neví. Světící biskup pražský Václav Malý připomene počátky organizace, zamyslí se nad současnou ochotou Čechů pomáhat a vysvětlí, na jakých duchovních hodnotách stojí Evropa.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Charita Česká republika je největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb. Lidem v nouzi pomáhá již jedno století. Přesto o ní veřejnost příliš neví. Světící biskup pražský Václav Malý připomene počátky organizace, zamyslí se nad současnou ochotou Čechů pomáhat a vysvětlí, na jakých duchovních hodnotách stojí Evropa.

Co víme o historii země, do níž vtrhla před dvěma týdny ruská armáda, aby nad ní získala absolutní kontrolu? Odkud k nám prchlo před válkou zatím více než sto tisíc lidí? A jaká minulost spojuje největší národnostní skupinu v České republice, kterou tvoří zhruba padesát tisíc občanů našeho státu a dalších dvě stě tisíc Ukrajinců, kteří u nás žijí a pracují? Bylo by dobré, kdybychom alespoň v obrysech poznali dějiny Ukrajiny, které jsou úzce propojené s historií Polska, Běloruska, Litvy, Turecka, Rakouska-Uherska, Mongolska a samozřejmě Ruska. Právě to vnímá po staletí území Ukrajiny jako klíčovou oblast svého zájmu. Ostatně historie Ukrajiny a Ruska je spojená již od samotného vzniku prvních státních útvarů ve východní Evropě. Dějinami Ukrajiny nás v Zátiší provede historik, vysokoškolský pedagog a spisovatel Jan Rychlík, který je také hlavním autorem rozsáhlé publikace o dějinách země, o níž se v posledních dnech hovoří v médiích celého světa.

Tato secesní stavba nemá obdoby v evropském, ani světovém kontextu. Dodnes má původní podobu a slouží stejnému účelu, jako v době svého vzniku. Obecní dům vznikl ještě za Rakouska-Uherska v centru Prahy na místě hluboce svázaném s našimi dávnými dějinami a sám pak sehrál důležitou roli v dějinách novodobých. Jeho nejkrásnějšími interiéry projdou historik architektury Zdeněk Lukeš a Markéta Ševčíková.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem pořadu K věci byl spoluzakladatel spolku DoDružstva.cz Jan Eisenreich. Štěpánka Duchková se ho ptala na situaci kolem družstevního bydlení v Praze a také na výstavu, která přibližuje, jak se tato forma bydlení na našem území vyvíjela od dob Rakouska-Uherska až po současnost.  

Hostem pořadu K věci byl spoluzakladatel spolku DoDružstva.cz Jan Eisenreich. Štěpánka Duchková se ho ptala na situaci kolem družstevního bydlení v Praze a také na výstavu, která přibližuje, jak se tato forma bydlení na našem území vyvíjela od dob Rakouska-Uherska až po současnost.

Vznik Československa je spjat se jmény Čechů, kteří žili v exilu, a stejně tak se jmény těch, kteří zůstali v českých zemích na území Rakouska-Uherska. Válečné útrapy 1. světové války těžce doléhaly na všechny a na podzim roku 1918 události nabraly rychlý spád. Kdo se ale o vznik samostatného Československa zasloužil? Byli to sami Češi, kteří zůstali doma?

Vznik Československa je spjat se jmény Čechů, kteří žili v exilu, a stejně tak se jmény těch, kteří zůstali v českých zemích na území Rakouska-Uherska. Válečné útrapy 1. světové války těžce doléhaly na všechny a na podzim roku 1918 události nabraly rychlý spád. Kdo se ale o vznik samostatného Československa zasloužil? Byli to sami Češi, kteří zůstali doma?

Před padesáti lety byla vydána gramofonová deska s názvem Táto povídej, na které s tehdy již 66letým Janem Werichem hovoří jeho dcera. A Werich na ní vzpomíná, jak ve svých třinácti letech zažil vznik Československa anebo spíše konec Rakouska-Uherska. Zapamatoval jsem si z té vzpomínky, jak Werich s patosem, ale snad i s lehkou ironií popisuje, jak dav strhnul nenáviděného rakouského orla a pak ho hodil do Vltavy.

Před padesáti lety byla vydána gramofonová deska s názvem Táto povídej, na které s tehdy již 66letým Janem Werichem hovoří jeho dcera. A Werich na ní vzpomíná, jak ve svých třinácti letech zažil vznik Československa anebo spíše konec Rakouska-Uherska. Zapamatoval jsem si z té vzpomínky, jak Werich s patosem, ale snad i s lehkou ironií popisuje, jak dav strhnul nenáviděného rakouského orla a pak ho hodil do Vltavy.

27. říjen je důležitým dnem pro vznik tehdejšího Československa. V tento den, v roce 1918, byla totiž ministrem zahraničí Rakouska-Uherska hrabětem Gyulym Andráššym odeslána odpověď na 14 bodů prezidenta USA Woodrowa Wilsona, v nichž byly vyjádřeny podmínky nutné k uzavření mírové dohody. Tato zpráva je známa pod názvem Andrašyho nóta. Ta byla chápána jako faktická kapitulace monarchie a stala se tak signálem k manifestacím na zřízení samostatného státu.

Jiří Pohl pracuje na pozici Senior Engineer v tuzemské společnosti Siemens Mobility a patří mezi uznávané experty na mobilitu.  Jak se při studiích dostal k topení na parních lokomotivách? S čím nejvíc zápasil jako hlavní konstruktér ČKD? Jak budou vypadat elektrické lokomotivy za dalších 25 let? Co se teď snaží rozlousknout inženýři ve vývoji vlaků pro další desetiletí? Proč je podle Jiřího Pohla nezbytné, aby se konstruktéři naučili rozumět co nejlépe lidskému tělu? Jak by se měla dál rozvíjet veřejná doprava v Česku? Přežijí všechny tratě z dob Rakouska-Uherska? A jak vnímá zavádění zabezpečení ETCS?  "Automobil je se svou cestovní rychlostí kolem 100 km/h moc pomalý, nepřipojí nám Prahu například s Karlovými Vary nebo s oblastmi na jihu Čech. Potřebujeme síť vysokorychlostních železnic,“ říká Jiří Pohl v aktuálním díle podcastu Cesty Zdopravy.cz See omnystudio.com/listener for privacy information.

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom před vypuknutím koronavirové pandemie přepravovaly rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že naše země má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska.

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Dva ze tří majitelů zvažují prodej historické budovy vlakového nádraží v Ústí nad Orlicí železničářům. Třetí vlastník je proti. Obává se, že by to pro stavbu z dob Rakouska-Uherska znamenalo jistý konec. A právě tomu všichni tři muži tehdy ještě spolu s režisérkou Olgou Sommerovou zabránili, když před víc než pěti lety založili společnost Oustecké nádraží a budovu odkoupili od Českých drah.

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Petr Sládek, s nímž si stále můžete poslechnout podcast zde, je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Historie přehradní hráze na říčce Jevišovce v jihomoravských Jevišovicích sahá až do dob Rakouska-Uherska. Je nejen nejstarší přehradou na Moravě, ale zároveň jednou z nejstarších kamenných přehrad ve střední Evropě. Byla vystavěna hlavně jako ochrana před povodněmi. Celé těleso hráze díky nedávným rozsáhlým rekonstrukcím září novotou a nádrž uprostřed krásné přírody využívají nejen vodohospodáři, ale také rybáři, sportovci i rekreanti.

Petr Sládek je pravnukem generála Otakara Zahálky. K rodinnému zlatu po divizním generálovi Otakaru Zahálkovi, který padl za vlast coby velitel Obrany národa za II. stanného práva, patří i deník, jehož obsah nyní Petr namluvil. Text pochází z doby, kdy po vypuknutí I. světové války Otakar Zahálka odjel bojovat za armádu Rakouska - Uherska. Posléze padl do zajetí a přihlásil se do čerstvě vznikajících československých legií v Rusku, kde nasazoval život za vznik samostatného československého státu a proti bolševismu. Nakonec u nově zformované československé armády zůstal a stal se generálem a velitelem vojenské akademie v Hranicích na Moravě. Zde působil až do zabrání objektů wehrmachtem. Poté řídil odbojovou organizaci Obrana národa na Moravě až do svého zatčení v dubnu 1942. Popraven byl 21. 6. 1942 v Kounicových kolejích v Brně rozsudkem stanného soudu. Jeho syn Jaromír (Petrův dědeček) po válce sloužil u parašutistů v Zákupech, našel si zde manželku a zemřel roku 2012 v České Lípě. Zůstal po něm i tento deník, který zdědil po otci jako památku a krutou vzpomínku na první světovou válku. --- Send in a voice message: https://anchor.fm/milan-brta/message

Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom před vypuknutím koronavirové pandemie přepravovaly rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že naše země má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska. Účinkují: historik Milan Hlavačka, ředitel Železničního muzea Michal Novotný Připravil: Vít Pohanka

Často si na ně stěžujeme, vadí nám, že nejsou rychlejší, spolehlivější, dochvilnější, prostě lepší. Vlaky přitom před vypuknutím koronavirové pandemie přepravovaly rekordní počty lidí. Málokdo si uvědomuje, že naše země má jednu z nejhustších sítí železnic na světě. A skoro všechny tratě se postavily už za Rakouska-Uherska. 

„Propad českého HPD o 5,6 procenta je relativně dobrý výsledek, zachránilo nás, nemáme dluhy,“ uvedl host pořadu CNN Prima NEWS Interview ekonom Tomáš Sedláček. Podle něj je navíc současná situace příležitostí k digitalizaci státní správy. „Není potřeba, aby vše probíhalo osobně a abychom na vyřízení měli 30 dní jak za Rakouska-Uherska,“ zdůraznil. Navštivte web CNN Prima NEWS na https://cnnprima.cz Sledujte CNN Prima NEWS na sociálních sítích: Facebook: https://facebook.com/cnnprima Instagram: https://instagram.com/cnnprima Twitter: https://twitter.com/cnnprima Youtube: https://www.youtube.com/c/CNNPrimaNEWSCZ #CNNPrimaNEWS See omnystudio.com/listener for privacy information. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Až několik dní trvalo, než se v roce 1918 všichni lidé dozvěděli, že vznikla Československá republika. „Dnes se to zdá divné, ale tehdy se šířily důležité informace o rozpadu Rakouska-Uherska několik dní. Hned 28. října, kdy byla v Praze vyhlášena republika, se to dostalo jen k obyvatelům větších měst, hlavně těch, které byly spojeny s Prahou železnicí,“ říká publicista a znalec historie Jan Ciglbauer.

Rozsáhlý areál postavili v druhé polovině 19. století, za Rakouska-Uherska. Prestižní vojenské ústavy a pozdější prvorepubliková vojenská akademie přečkaly obě světové války i dva totalitní režimy. Školou prošlo na osm tisíc kadetů. Na jejich seznamu najdeme i řadu známých jmen generálů a důstojníků, ale také spisovatelů nebo sportovců. Za všechny jmenujme Heliodora Píku, Antonína Zápotockého a Ludvíka Svobodu, který na škole vyučoval maďarštinu.

Fakta a analýzu tehdejší mezinárodní situace přináší nová kniha historika Jana Rychlíka, kterou přečetl Ondřej Houska.

Tradice sladovnictví u nás je opravdu dlouhá. Jeho největší rozmach nastal ve druhé polovině 19. století, kdy se většina sladoven Rakouska-Uherska nacházela na Moravě a v Čechách. V pořadu Přímo z místa se vydáme do prostějovské sladovny Castello, které dal věhlas rod Winterů, a která dodnes vyrábí slad tradiční humnovou metodou. 

Příští týden vyjde Miroslavě Kuntzmannové už její 29. kuchařka. Druhé pokračování její rozebrané nostalgické kuchařky s recepty ze zemí Rakouska-Uherska se tentokrát zaměřuje na československou kuchyni 50. až 70. let. Co ji baví na tradičních receptech a umí si užít i běžné denní vaření?

Růžena Bunžová se narodila se ještě za Rakouska-Uherska, v 11 letech v rodném Rousínově vítala Masaryka. O devět let později provázela v kroji prezidenta Edvarda Beneše po reprezentativní Výstavě Slovácka v Uherském Hradišti. Osud ji ale nakonec zavál daleko od rodného Československa. Téměř polovinu života už 102 letá pamětnice žije v New Yorku. https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1181680258-tyden-v-regionech-brno/318281381891103-tyden-v-regionech/obsah/654566-pametova-stopa-narozena-za-rakouska

Tato místnost sloužila jako čekárna, v níž čekali na přijetí všichni, kdo byli ohlášeni na audienci u Františka Josefa. Císař udílel pravidelně dvakrát týdně audience. Kulečníkový stůl, který patřil již dědečkovi Františka Josefa, císaři Františkovi II./I., zde byl umístěn proto, aby se audienční hosté – především příslušníci armády – měli po dobu čekání čím zabavit. Na stěnách vidíte tři velké obrazy. Prostřední z nich zobrazuje první slavnostní udělování Řádu Marie Terezie v roce 1758. Tento řád, který založila sama panovnice, je nejstarší a nejvyšší vojenský řád Rakouska-Uherska udělovaný za nejvyšší vojenské zásluhy. Řád zanikl až po 1. světové válce. Obrazy vlevo a vpravo připomínají jubilejní oslavu 100 let od založení Řádu. František Josef uspořádal tehdy velkolepou večeři ve Velké galerii a recepci v zámeckém parku. www.schoenbrunn.at | Download Tour-Guide (PDF)© by Schloß Schönbrunn Kultur- und Betriebsges.m.b.H.