Podcasts about rakouska uherska

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Česko patří mezi oblasti s nejlepším a nejhustším turistickým značením na světě. S vyznačováním tras začali ještě za Rakouska-Uherska vyškolení dobrovolníci, kteří se svého úkolu zhostili zcela zdarma.

Ještě za I. světové války jsme snili o slovanské federaci, ve které by Rusko hrálo dominantní roli.Slavjanofilství mělo v druhé polovině 19. století mezi Čechy velké příznivce. Ovšem zájem českých politiků o Rusko závisel na tom, jak se jim dařilo prosazovat své politické zájmy v rámci Rakouska-Uherska. Dá se najít určitá analogie s dneškem, jen si místo Rakouska-Uherska musíme dosadit Evropskou unii.Později se z panslavismu vyčlenilo takzvané novoslovanství, jehož představitelem byl známý český politik Karel Kramář. Za první světové války vydal Karel Kramář dokument známý jako Slovanská ústava, kde popsal fungování eventuálního všeslovanského státu. Měla to být taková slovanská federace, která by vznikla by fungovala pod patronací Ruska a ruština by v ní byla hlavním jazykem.Také vznik československých legií v Rusku by byl těžko myslitelný bez silných slavjanofilských tendencí. V roce 1914 totiž nebylo vyloučené, že Rusové postoupí až do českých zemí, vždyť v září 1914 byli už v Haliči. Interpretace, že I. světová válka je válkou mezi Germány a Slovany, byla dost oblíbená.Velký růst proruských emocí nastal po II. světové válce, kdy byli politici i veřejnost ovlivněni údajnou mnichovskou zradou Západu a nejen prezident Beneš byl přesvědčen, že Sovětský svaz se bude demokratizovat. Toto nadšení trvalo víceméně až to srpnové okupace v roce 1968.Po roce 1989 se vztah k Rusku měnil s prezidenty. Václav Klaus a Miloš Zeman - na rozdíl od Václava Havla - přestali akcentovat Rusko jako riziko. Po vpádu Rusů na Krym a pak na Ukrajinu nastala změna. Podle průzkumu z března 2025 souhlasí 47 % občanů s kroky vlády na podporu Ukrajiny, třetina s nimi nesouhlasí a necelá pětina se nepřiklonila ani k jedné z možností. Lze shrnout, že Rusko svůj kredit, který si vybudovalo u české společnosti od roku 1800 do roku1945 dokázalo dokonale promrhat.

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hororem se Martin Jiroušek zabývá už od vysoké školy. Mimo jiné vydal antologii Ďáblovy knihy aneb Krvavá antologie, výbor sešitových „krvavých románů“, které vycházely za Rakouska-Uherska. Kde se v nás bere vášeň pro strach? „Je to v nás zakořeněno, stejně jako sexualita, hlad... strach je součástí pudu sebezáchovy. Možná si člověk nahrazuje tu dřívější zkušenost z hlubokého lesa, kdy se nepotřeboval dívat na filmy, protože ten horor zažíval na vlastní kůži,“ přemýšlí.

„Populační exploze už možná byla předimenzována, populace vzrostla mnohonásobně exponenciální řadou. To, že teď nastal přirozený obrat k depopulaci, na nějaké úrovni považuji za přirozené. Vůbec si nemyslím, že je potřeba dělat propopulační opatření a mít 10 dětí jako za Rakouska-Uherska," říká lékařka Helena Máslová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 31.08.2025, www.RadioUniversum.cz

Bádání o Slovanech první republika intenzivně podporovala, nacisté chtěli využít, komunisté zrušitV roce 1922 dochází v mladém Československu k nebývalé věci: parlament přijímá zákon o zřízení dvou vědeckých institucí: Slovanského a Orientálního ústavu, prezident Masaryk věnuje na činnost prvního zmíněného obrovskou sumu tří milionů korun. Stát takto chtěl podpořit svou existenci, jasně deklarovat svou orientaci ve světě a najít pro ni vědeckou bázi, která by svým výzkumem praktické fungování státu předjímala. Následně nacisté měli se Slovanským ústavem své překvapivé plány, zato komunisté velmi záhy usilovali jej zrušit. O těchto fascinujících a setrvale paradoxních dějinách vědecké instituce, jež přesně odrážejí dějiny československého státu, hovoří v další epizodě svého sourozeneckého podcastu bratři Lukáš a Jakub Novosadovi s ředitelem Slovanského ústavu AV ČR, v. v. i., Václavem Čermákem.Slovanský ústav začal fungovat až šest let poté, co byl přijat zákon o jeho ustavení. Kromě vědecké sekce měl sekci národohospodářskou, jež měla obhospodařovat vztahy se slovanskými státy na byznysovém základě. To se nepovedlo. Zároveň v té době existovali specialisté srovnávající například právo jednotlivých slovanských zemí (což je dnes bohužel neexistující obor). Bádání ústavu ovšem přesahovalo slovanský areál, věnovalo se totiž též Rumunsku, Maďarsku, Albánii. Prvorepublikový zájem o slovanské národy samozřejmě kromě jiného odrážel národnostní složení nového státu, jenž jako multietnický vlastně přirozeně navázal na strukturu Rakouska-Uherska. A opomenout nelze ani to, že ve Slovanském ústavu významně působili také emigranti z Ruské říše. Stát ovšem hledal a neustále znovu definoval svůj vztah k okolním zemím – ostatně s jedním slovanským státem Československo nemělo podepsanou diplomatickou smlouvu: totiž se Sovětským svazem.Prvorepublikové úzké sepětí státu se slovanským prostorem a slavistickou vědou se v průběhu 20. století neustále rozvolňovalo s nástupem všech dalších režimů, které přicházely. Byl to vývoj mnohdy nečekaný: třeba nacisté uvažovali mít Prahu jako centrum pro své výzkumy židovského národa a národů slovanských. K naplnění tohoto záměru ovšem nedošlo. Zato komunisté – třebaže stát intenzivně prohloubil vztahy se Sovětským svazem – ústav usilovali zrušit. Vznikla Akademie věd, jak ji známe dnes (mimochodem, aby paradoxů nebylo málo, na její rozjezd byly použity peníze určené původně Slovanskému ústavu, které přečkaly druhou světovou válku na bankovním účtu a neustále vydělávaly). Profilace Akademie věd odpovídala novému profilu státu, který intenzivně investoval do průmyslu a těžkého průmyslu a potřeboval vědecká pracoviště bádající na poli přírodních nebo technických věd. ExistenciSlovanského ústav tak hájil a za svého života uhájil svou autoritou historik a velký komunista Zdeněk Nejedlý, jenž si ještě pamatoval pozici slavistického bádání za první republiky.Co se potom dělo dál? Jak do historie ústavu promluvila sovětská okupace? Jak normalizace? Jak probíhalo obnovování ústavu v devadesátých letech? Čím se Slovanský ústav zabývá dnes? Jak se vyrovnával a jak reagoval na jugoslávské války a na válku v Ukrajině? Kolik významných vědeckých prací bylo politickými zásahy nenávratně zničeno? A které naopak vznikly natruc vládnoucím režimům? Aneb konečně podcast, který vypráví neuvěřitelné zapomenuté příběhy.

Herečka Vica Kerekes zavítala na 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, aby představila rodinný film Cukrkandl. Nový snímek popisuje jako kouzelný mezigenerační příběh z období Rakouska-Uherska, v němž ztvárnila svéráznou učitelku s vášní pro sladkosti. V rozhovoru přiznala, že festivalový ruch jí není úplně blízký a místo večírků preferuje klid.

Herečka Vica Kerekes zavítala na 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, aby představila rodinný film Cukrkandl. Nový snímek popisuje jako kouzelný mezigenerační příběh z období Rakouska-Uherska, v němž ztvárnila svéráznou učitelku s vášní pro sladkosti. V rozhovoru přiznala, že festivalový ruch jí není úplně blízký a místo večírků preferuje klid.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herečka Vica Kerekes zavítala na 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, aby představila rodinný film Cukrkandl. Nový snímek popisuje jako kouzelný mezigenerační příběh z období Rakouska-Uherska, v němž ztvárnila svéráznou učitelku s vášní pro sladkosti. V rozhovoru přiznala, že festivalový ruch jí není úplně blízký a místo večírků preferuje klid.

Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.

Vznik nových států po rozpadu Rakouska-Uherska a carské říše znamenal i nečekaný územní spor Československa a Polska. Oblast Těšínska sice patřila od středověku pod země Koruny české, národnostně to ale bylo území pestré. Vedle Čechů tu prim hráli Poláci, Němci a „šlonzáci“, kteří v sobě snoubili identitu všech zmíněných národů. Spor, který vyústil až ve vojenský střet, trval jen týden. Nepřátelství a pocit křivdy ale desetiletí. Válku rozhodl český velitel Josef Šnejdárek.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Každý asi ví, že Československá republika vznikla 28. října 1918 jako důsledek rozpadu Rakouska-Uherska. Období od roku 1918 do roku 1938 označujeme jako první republika.

Když na konci října 1918 vznikla na troskách hroutícího se Rakouska-Uherska Československá republika, bylo nutné vymezení hranic nového státu deklarované na papíře potvrdit i silou vojska. Vedení republiky tak muselo narychlo budovat armádu, která v následujícím roce uhájí Slovensko proti Maďarům i bolševikům. V dnes už zapomenuté válce o Slovensko nakonec proti sobě stálo přes 120 000 vojáků, vyzbrojených kulomety, obrněnými vlaky i letadly.

V současném chladném počasí je ideální doba k návštěvě lázní. U našich východních sousedů si můžete tělo prohřát v autentickém arabském hammámu. Stavbu inspirovanou originálem z egyptské pouště nechala v Trenčianských Teplicích na území tehdejšího Rakouska-Uherska v roce 1888 postavit místní šlechtična. Než ho otevřeli i ženské klientele, sloužil hammám zhruba 100 let jako lázeňská odpočívárna pro zámožné pány.

V současném chladném počasí je ideální doba k návštěvě lázní. U našich východních sousedů si můžete tělo prohřát v autentickém arabském hammámu. Stavbu inspirovanou originálem z egyptské pouště nechala v Trenčianských Teplicích na území tehdejšího Rakouska-Uherska v roce 1888 postavit místní šlechtična. Než ho otevřeli i ženské klientele, sloužil hammám zhruba 100 let jako lázeňská odpočívárna pro zámožné pány.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vypadal před 105 lety rozestavný běh Sokolů, na který navazuje současná tradice Sokolský běh republiky? Jakou roli hráli Sokolové při vzniku Československa a jak jsou tradice, hesla a ideály sokolského hnutí aktuální v současnosti? „Během Rakouska-Uherska se vojenský účel Sokola tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.

Jak vypadal před 105 lety rozestavný běh Sokolů, na který navazuje současná tradice Sokolský běh republiky? Jakou roli hráli Sokolové při vzniku Československa a jak jsou tradice, hesla a ideály sokolského hnutí aktuální v současnosti? „Během Rakouska-Uherska se vojenský účel Sokola tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.

Jak vypadal před 105 lety rozestavný běh Sokolů, na který navazuje současná tradice Sokolský běh republiky? Jakou roli hráli Sokolové při vzniku Československa a jak jsou tradice, hesla a ideály sokolského hnutí aktuální v současnosti? „Během Rakouska-Uherska se vojenský účel Sokola tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí historik Petr Roubal.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kapličky v malých obcích byly vždy pro obyvatele důležité - aby věděli, kdy je poledne a čas na jídlo, kdy je večerní klekání, nebo oznámení smutných událostí v kraji. Když se o kapli nikdo nestará, může zchátrat nebo dokonce spadnout!

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Orlické hory bývalý významným centrem českého sklářství. Zdejší tradice skončila ještě za Rakouska-Uherska, ale lidé si ji dnes mohou připomenout při putování po stopách sklářů z Deštného do Orlického Záhoří. Zábavně naučnou stezkou je bude provázet vládkyně hor Kačenka. A cestou se mohou přidat i pašeráci.

Fungování státní správy, hospodaření s veřejnými prostředky, nebo smysluplnost projektů financovaných ze státních peněz. To jsou některé z oblastí, nad kterými bdí Nejvyšší kontrolní úřad. Z výroční zprávy za loňský rok vyplývá řada nelichotivých poznatků o tom, jak se ve které agendě stát chová. Proč se nám nedaří digitalizace? Proč jsou byrokratické procesy zdlouhavé? A kde stát plýtvá penězi? I na tyto otázky odpovídá prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.

Nebála se veřejně vystupovat proti režimu za Rakouska-Uherska, jako československá poslankyně prosazovala zájmy potřebných, během druhé světové války podporovala odboj. Za své zásluhy byla po roce 1948 potrestána. V dokudramatu účinkují Daniel Bambas, Jana Plodková nebo Pavel Soukup. Hovoří historička Michaela Košťálová.Všechny díly podcastu Osudové ženy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Budova rakouského parlamentu ve Vídni letos oslaví 140 let. Vznikla ještě za časů Rakouska-Uherska a už na konci 19. století byla svědky boje českých poslanců za rovnoprávnost v rámci monarchie. Posledních pět let procházel architektonický skvost, inspirovaný antickým Řeckem, rozsáhlou rekonstrukcí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Třech mačet autoři podcastu Kecy a politika tentokrát pozvali předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla a opravdu to stálo za to. Bývalý viceguvernér ČNB Hampl tvrdí, že v době covidu se v myšlení českého národa něco zlomilo. Stručně řečeno, z národa spořádaných střádalů z dob Rakouska-Uherska se postupně proměňujeme v národ, který se nebojí žít v permanentním zadlužení a inflaci. Jaké to může mít důsledky? A nebudeme za pár let chtít přijmout euro jen proto, aby nás země eurozóny zbavily nekončící inflace? Nebude to rezignace na suverenitu a schopnost spravovat vlastní finance a stát? Na všechny tyto otázky dostanete odpověď v nových Třech mačetách.

Branná povinnost byla poprvé zavedena už v 18. století ve Francii. O necelé století později následovalo Prusko a pak další evropské země včetně Rakouska-Uherska. I vznik Československa souvisel s přijetím zákona o armádě a vojenské prezenční službě. Armáda se tehdy stala jedním z pilířů států a nositelkou vlastenectví. Povinná základní služba byla také součástí komunistického Československa – ale místo vlastenectví a hrdosti se mezi mladými muži hovořilo o „pakárně“.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Charita Česká republika je největším nestátním poskytovatelem sociálních a zdravotních služeb. Lidem v nouzi pomáhá již jedno století. Přesto o ní veřejnost příliš neví. Světící biskup pražský Václav Malý připomene počátky organizace, zamyslí se nad současnou ochotou Čechů pomáhat a vysvětlí, na jakých duchovních hodnotách stojí Evropa.