Podcasts about zlom

Petr Macinka tlačil na okolí prezidenta kvůli jmenování Filipa Turka víckrát. Zdroje z Hradu popisují, že od Vánoc ministr zahraničí psal několika různým lidem a naléhal na ně, aby prezident změnil názor.„Zdroje se shodují, že předchozí zprávy sice nesly znaky Macinkovy arogantní komunikace, ale byly ještě v nějakém normálním duchu. Hrad tuhle opakovanou komunikaci nijak veřejně neřešil,“ říká Lucie Stuchlíková, autorka podcastu Vlevo dole.Zlom pro prezidenta přišel až ve chvíli, kdy dorazily zprávy vyloženě vydíracího charakteru s ultimáty, že má hlava státu čas do středy. „Prezidenta to rozčílilo, což bylo mimochodem vidět i na té tiskovce. A byl to osobně on, kdo rozhodl, že tahle komunikace má být zveřejněna,“ dodává Stuchlíková.Druhým momentem, který prezidenta nadzvedl, byla pasáž o letadlech L-159 pro Ukrajinu. V ní Macinka tvrdí, že mohl jejich odprodej podpořit, ale po veřejných prohlášeních prezidenta to neudělá. „Ukrajina se tady stává rukojmím někoho, jako je Filip Turek. To je skutečně neuvěřitelná situace a nedivil bych se, kdyby právě tohle prezidentovi vadilo,“ dodává komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban, hostující v podcastu.Zároveň má za to, že zveřejnění zpráv je určitou PR strategií Hradu. „Je to stejné, jako když politik vyhlásí, že se na něj chystá kompro, ještě předtím, než je věc zveřejněna. Tady Petr Macinka sliboval nějaké velké prohlášení o prezidentovi ve středu v Bruselu, a pak z toho na tiskovce couval,“ dodává Čaban.Současná situace Andreje Babiše ještě víc natlačila do kouta, ve němž je prakticky od voleb. S prezidentem sám otevřeně válčit nechce, o Turka nijak nestojí, ale bez Motoristů vládu a imunitu neudrží.„Babiš se teď bude snažit situaci uklidnit, ani na jednoho aktéra ale nemá v tuhle chvíli velké páky. Jsem si ale jistá, že si dělá čárky pokaždé, když Macinka něco podobného provede, a jednou mu to sečte,“ myslí si Lucie Stuchlíková.Jisté je, že spolupráce ústavních činitelů na zahraniční politice je v troskách. „Neumím si představit, že to teď bude nějak fungovat. Že například přijde Petr Macinka s návrhem nových velvyslanců - a prezident řekne: to jsou pěkná jména, a podepíše. Asi se to bude muset odehrávat skrz Andreje Babiše,“ připomíná Čaban.Je Babiš naštvaný, nebo mu Macinkův průšvih vlastně vyhovuje? Je Macinka skutečně tak sebevědomý, jak se tváří? A jak z toho všeho vychází Tomio Okamura? Poslechněte si Reaktor Vlevo dole s hostujícím profesorem Martinem Čabanem.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Trojnásobný vítěz soutěže Podcast roku ve zpravodajské kategorii.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Antonín Zápotocký je dnes vnímán jako možná ten nejméně špatný z komunistických prezidentů. Oprávněně? O tom v Ranním brífinku mluví historik Michal Stehlík, autor nového – a velmi čtivého – životopisu tohoto komunistického politika. Pokud pod stromeček rádi dáváte knihy, jde o opravdu skvělý tip na vánoční dárek.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Antonín Zápotocký je dnes vnímán jako možná ten nejméně špatný z komunistických prezidentů. Oprávněně? O tom v Ranním brífinku mluví historik Michal Stehlík, autor nového – a velmi čtivého – životopisu tohoto komunistického politika. Pokud pod stromeček rádi dáváte knihy, jde o opravdu skvělý tip na vánoční dárek.

Od dětství se věnoval hudbě. Poprvé na sebe výrazně upozornil v talentové soutěži X Factor, kde se umístil na druhé příčce se svým legendárním smyčkovačem. Od té doby si vyzkoušel řadu žánrů, vydal několik alb a brzy vydá další. Nejen o něm mluvil v pořadu Až na dřeň Ondřej Ruml.

Od dětství se věnoval hudbě. Poprvé na sebe výrazně upozornil v talentové soutěži X Factor, kde se umístil na druhé příčce se svým legendárním smyčkovačem. Od té doby si vyzkoušel řadu žánrů, vydal několik alb a brzy vydá další. Nejen o něm mluvil v pořadu Až na dřeň Ondřej Ruml.Všechny díly podcastu Až na dřeň můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od dětství se věnoval hudbě. Poprvé na sebe výrazně upozornil v talentové soutěži X Factor, kde se umístil na druhé příčce se svým legendárním smyčkovačem. Od té doby si vyzkoušel řadu žánrů, vydal několik alb a brzy vydá další. Nejen o něm mluvil v pořadu Až na dřeň Ondřej Ruml.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Mám pocit, že herec nemá tolik co sdělit světu a rád zároveň spoustu věcí sděluje,“ říká herec a hudebník Igor Orozovič, když vysvětluje, proč nesnáší herecké rozhovory a proč má pocit, že se v nich pořád dokola opakuje „ta samá nekonečná smyčka“. Přesto ale na rozhovor přišel - dnes už prý ví, že musí své věci „dostat mezi lidi“. Zároveň mluví o tom, jak se jeho práce dělí na tři světy: Národní divadlo, kde se o herce stará instituce, film a seriály, které jsou buď umělečtější nebo komerčnější a vlastní tvorbu, kde je člověk zodpovědný sám za sebe. Popisuje také, jak se v hudbě neustále pere s „nezaprodat se“ a přitom vytvořit něco, co si najde cestu k lidem. A přiznává i jak se bál, že ho poslední film Na horách bude tlačit do komerce a nakonec podepsal až ve chvíli, kdy mu dovolili napsat k filmu intimní písničku. Orozovič ale mluví i o otcovství, které z něj udělalo člověka, který chodí notoricky o patnáct minut později a také někoho, kdo víc odmítá práci. Vypráví také, jak rychle peníze mění lidské hranice i o tom, jak ho množství aktivit vede k tomu, že má někdy jen tři volné večery v měsíci. Pak přichází téma, které ho rozpálí nejvíc: herec popisuje, jak rychle se mění společenská citlivost a staré vtipy se stávají „nekorektními inscenacemi“ a jak se dá cokoliv vytrhnout z kontextu. Jak příklad dává jeden ze svých kabaretů, kde se schválně staví do role „blbce“, ale popisuje i případ, jak jedna jediná věta v písni dokáže spustit lavinu interpretací, že pojednává o znásilnění. „Považuji se skoro za feministu. A pak člověk občas narazí na tohle,“ dodává k tomu, že za cílem některých kritik vidí občas jen snahu zvýšit si dosah na sociálních sítích. Orozovič se krátce dotýká i natáčení série o spisovatelce Simoně Monyové, kde hraje partnera, který nakonec vzal autorce život. Popisuje, že jde o neobhajitelný čin, ale i to, jak se i přesto pokouší k postavě přistoupit s citlivostí. „Hraju člověka, který řeší nějaké problémy, měl nějaké poruchy a špatné rodinné vzorce. A vůbec to není tak jednoduché,“ říká herec, jak náročné bylo do postavy vplout. Co je pro Igora Orozoviče úspěch? Kde je hranice mezi autenticitou a pohodlím? Jak se neztratit mezi divadlem, filmem, hudbou a rodičovstvím? A proč si myslí, že v době rychlých společenských změn je nejdůležitější otevřenost a respekt k druhému? I tohle zazní v rozhovoru.

Napätie medzi USA a Venezuelou rastie, no dopady neostávajú len v Latinskej Amerike. Odborník na región Martin Rey v relácii PRAVDA VO SVETE vysvetľuje, prečo môže konflikt ovplyvniť ceny ropy či bezpečnostné záujmy Európy a prečo sa samotný režim Nicolása Madura môže zosypať skôr zvnútra než pod tlakom Washingtonu.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Herečka Aniko Vargová je jednou z najvýraznejších tvárí súčasnej televíznej tvorby. Diváci si ju zamilovali ako Helenku v dobovom seriáli Sľub, no jej herecký register je oveľa širší.  Život Anikó Vargovej sa odohráva na trase medzi Košicami, kde má rodinné zázemie, a Bratislavou, kde ju čaká práca. Neustále cestovanie je pre ňu prirodzenou súčasťou života, no ako priznáva, srdce ju vždy ťahá domov, za manželom a rodinou. "Vždy cestou do Bratislavy navštívim aj mamu v dedinke neďaleko Rimavskej Soboty. Stihla som to aj dnes," prezradila s úsmevom usadená v kresle v našom štúdiu. Jej manželom je vedec Jozef Kačmarčík a takáto kombinácia možno na prvý pohľad vytvára kontrast medzi svetom exaktných čísel a svetom umenia. Aniko Vargová však stereotyp s úsmevom búra. „Je to umelecká duša. Má rád divadlo, dokonca amatérsky hral,“ prezradila. Dodala, že aj jeho kolegovia vedci sú často „veľkí bohémovia“, ktorí milujú kultúru. Manžel je jej veľkou oporou a s humorom sleduje, ako sa jej aktuálne roly premietajú do bežného života. „Niekedy mi s láskavým tónom povie, že či by som nemohla hrať také pozitívnejšie postavy,“ smeje sa herečka. V rozhovore pre reláciu Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sa herečka dotkla aj veľmi osobných a citlivých tém. Jednou z nich bola skutočnosť, že s manželom nemajú deti. Priznala, že dlho to vnímala ako hendikep a spoločenský tlak ju ovplyvňoval. Zlom nastal, keď si uvedomila, čo je v živote skutočne dôležité. „Povedala som si, že je dôležité, že keď som stretla taký úžasný vzťah, tak nebudem ho ničiť práve tým, že budem nešťastná z toho, čo nemáme,“ vysvetlila svoj postoj. Naučila sa „variť z toho, čo jej chladnička ponúkne“ – teda tešiť sa z toho, čo má, a menej sa zaoberať tým, čo jej v živote chýba. Diváci si ju zamilovali v Sestričkách, Tajných životoch či seriáli 1890. Anikó sa venuje intenzívne aj divadlu a vlastným projektom. Cesta k úspechu však nebola priamočiara. Na VŠMU sa dostala až na štvrtý pokus. Aby sa uživila, neváhala si privyrobiť na brigádach, hoci aj v pekárni na nočnej smene. „Najhoršia práca v pekárni je, keď vám idú rožky na páse osem hodín a vy ich oddeľujete,“ spomína s humorom na obdobie, keď sa jej spolužiaci čudovali, čo tam robí budúca herečka. Práve táto húževnatosť a schopnosť nevzdať sa ju formovali. Dnes patrí k umelcom, ktoré si svoje postavy nielen osvoja, ale ich aj neustále formujú a dávajú im životnosť. „Sloboda prichádza s vedomosťami a skúsenosťami. Považujem ju za zodpovednosť,“ vysvetľuje svoj herecký prístup. Aj preto sa nebojí do svojich postáv vkladať časť seba a hľadať nové polohy, ktoré neboli v scenári.  V rozhovore sme však otvorili aj ďalšie témy. Kde sa cíti naozaj doma? Ako sa menila jej postava Helenky v seriáli Sľub a čo na to hovorí jej herecký kolega Gregor Hološka? Prečo si myslí, že pre herectvo je dôležité vedieť sa dotknúť cesta? A čo jej v herectve pomáha viac – slovenčina alebo maďarčina? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

Vypočujte si diskusiu o dôležitej a krásnej knihe ZloM, o ktorej v Artfore diskutoval autor Matúš Zajac - autor knihy, jeho rodičia Alta Vášová a Peter Zajac, herec Ján Dobrík predniesol texty z knihy. Moderovala Jana Rajcová.    ZloM je najosobnejšia kniha fotografa Matúša Zajaca, ktorá vznikla po jeho životnom zlome - diagnóze rakoviny. Namiesto ústupu do súkromia zvolil tvorbu ako spôsob prežitia a premeny. V sérii autoportrétov z nemocnice i domáceho prostredia sa telesná bolesť spája s introspektívnou krásou.

Pro případná jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina je podle řady komentátorů klíčová otázka bezpečnostních záruk – ty dosavadní totiž Ukrajině bezpečí nezajistily. „Ukrajina potřebuje, aby bylo jasně garantováno, že pokud se Rusko potřetí pokusí ji napadnout a měnit její hranice, tak to musí znamenat jasné následky,“ říká pro Český rozhlas Plus reportér Seznam Zpráv Martin Novák.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.

V Česku v devadesátých letech započala éra freeparties v čele s teknivalem CzechTek. Ten na různých lokalitách probíhal každé léto po následujících 13 let. Zlom nastal v létě 2005, kdy akci na pokyn tehdejší vlády násilně rozehnali policejní těžkooděnci. „Blízké je mi to od mládí. Bavila mě hudba, esprit i životní styl. Popisuje se to složitě, ale když to člověk zažije, tak je to jednoznačné. Svoboda je tam nekonečná,” říká autor nové dokumentární série Šimon Šafránek.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Stát by neměl mít univerzální příběh o své historii, který by mocenskými, někdy až násilnými způsoby vnucoval celé populaci. To určitě není správně. Jiná věc je, že by lidé měli vědět, jaké má hodnoty, na kterých stojí – a ty jsou ostatně vyjádřeny v Ústavě ČR. Myslím hlavně oblast lidských práv, kterou by stát – prostřednictvím kulturně vzdělávacích institucí – propagovat měl,“ říká historik Petr Roubal z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v Newarku, ve státě New Jersey. Studoval literaturu na Kolumbijské univerzitě, kde potkal své soukmenovce Jacka Kerouacka, Williama Burroughse, Neala Cassadyho či Kennetha Rexrotha, s nimiž založil umělecké hnutí Beat generation. Zlom v jeho literární kariéře nastal 7. října 1955, kdy v sanfranciské Six Gallery četl svou poému Kvílení. U publika měla ohromný úspěch nejenom pro svůj obsah, ale i pro Ginsbergův uhrančivý způsob přednesu.

Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v Newarku, ve státě New Jersey. Studoval literaturu na Kolumbijské univerzitě, kde potkal své soukmenovce Jacka Kerouacka, Williama Burroughse, Neala Cassadyho či Kennetha Rexrotha, s nimiž založil umělecké hnutí Beat generation. Zlom v jeho literární kariéře nastal 7. října 1955, kdy v sanfranciské Six Gallery četl svou poému Kvílení. U publika měla ohromný úspěch nejenom pro svůj obsah, ale i pro Ginsbergův uhrančivý způsob přednesu.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Že je s ní něco jinak, cítila Lenka Králová (44) už od dětství. Narodila se totiž jako muž, se svým pohlavím ale nikdy nebyla úplně ztotožněná. Zlom přišel až o mnoho let později, v 38 letech, kdy měla manželku a malého syna, se rozhodla pro hormonální léčbu. „Děsila jsem se to doma přiznat, měsíce jsem to oddalovala. Rodina se mi rozpadla, což jsem měla manželce za zlé. Ale nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala, poprvé jsem totiž tehdy pochopila, co to znamená mít se ráda,“ říká v novém díle pořadu Blesk Podcast.

V nejnovější epizodě podcastu Men's Factor hostila dvojice moderátorů Hynek Čermák a Josef Toman advokátku Denisu Kartusovou, specialistku na rodinné a trestní právo. Mluvilo se o sebeobraně, obětech i složitých případech, kdy spravedlnost přichází pozdě, nebo vůbec.„Psychické násilí je podle mě horší než fyzické. Zlomí vás zevnitř,“ říká advokátka. Pachatelé často jednají promyšleně, systematicky a cíleně. Oběti postupně ztrácí sebevědomí, sociální kontakty i schopnost vnímat realitu „Bagatelizují to. I oběti samy. Často mi řeknou: ‚To nebylo nic,‘“ dodává Kartusová. „Právo chrání i lidi, kteří nechtějí být chráněni," říká advokátka a dodává, že oběti se často vrací k pachatelům, protože jsou na nich závislé emocionálně, ekonomicky nebo skrz děti. Některé dokonce nevědí, že se nacházejí v násilném vztahu. O to důležitější je role advokátů, psychologů a organizací, které umí pomoct.„Dnes máme desítky organizací, které obětem pomáhají právně, psychologicky i materiálně. Mají nárok na advokáta i psychologa zdarma,“ říká Kartusová. Zároveň ale přiznává, že systém je přetížený a vyšetřování často trvá příliš dlouho. „Někdy ještě ani nezačne trestní stíhání, a my už víme, že to dítě je v ohrožení.“

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠ A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠⁠Počet rozhovorů, které má moderátor a novinář Honza Dědek aktuálně na kontě, se blíží úctyhodným šesti tisícům. Sebekriticky přiznává, že těch, za kterými si bezvýhradně stojí, je výrazně méně než takových, na kterých by nic neměnil. Po každém natáčení mu v hlavě šrotuje, co mohlo být jinak. Tím, kdo ho vyškolil nejvíc, byl jeho idol Jan Kraus. Pozval si ho v roce 2011 do jednoho z prvních dílů 7 pádů a interview s ním pro něj bylo v tom nejlepším slova smyslu velkou školou, na kterou nikdy nezapomene. Udělal v něm spoustu chyb. A nejen v něm, i v epizodách, které následovaly. Díky tomu je ale dnes tam, kde je. Je přesvědčený, že právě úkroky stranou člověka posilují a posouvají vpřed. Hosty do pořadu si vybírá podle jednoduchého kritéria „dvou Z“, jestli jsou zábavní nebo zajímaví. Věří, že pokud vzbudí jeho zvědavost a touhu dozvědět se víc, získají si i pozornost diváků. Primárně těch, kteří sedí v divadle, kde se talkshow natáčí. Atmosféra, kterou v hledišti vytvoří, pak totiž ovlivňuje i výsledný videozáznam. Byly přitom doby, kdy převážnou část publika tvořili přátelé jeho rodičů, kteří jim kupovali lístky, aby sál nezůstal prázdný. Došlo to tak daleko, že se se svým pořadem dostal do milionové ztráty. Zlom přišel až po jedenácti letech. O své cestě mezi nejpopulárnější televizní baviče i o tom, kam by rád směřoval dál, vypráví Honza Dědek v našem rozhovoru. Poslechněte si.

V tejto časti som pokecal s Petrom Szabóom, zakladateľom a majiteľom slovenskej pražiarne kávy Coffeein. Najskôr to bol iba bežný e-shop, ktorý predával obyčajnú taliansku káv no Peťo kávu vôbec nepil. Úprimne, firma sa nikam nehýbala. Totálny zlom prišiel až po pozretí filmu Apocalypto. Zo stagnujúcej malej firmy rozbehol miliónovú pražiareň a predajňu káv – a až tá zmenila slovenský trh. Pokecali sme o tom, prečo sa rozhodol venovať práve káve, ale Peťo mi hovoril aj o ďalších možnostiach, nad ktorými rozmýšľal.Peťo tiež spomínal zlomové momenty vo svojom biznise. A ako sa mu podarilo pozicionovať Coffeein na trhu? To vám sem určite nenapíšem, treba si to vypočuť. Mega zaujímavý je aj jeho tím. Hovorí im „tím švajčiarskych nožíkov" – každý člen ovláda viacero skillov, ktoré pomáhajú firme byť flexibilnejšou a efektívnejšou. Prebrali sme aj expanziu značky Coffeein do zahraničia. Zaujímavý point bol Peťov totálny zápal pre kávu, vďaka ktorému je jeho firma tam, kde teraz je.V praktickej časti dal Peťo tipy na prípravu kvalitnej kávy doma. Ako kávový guru nezabudol vypichnúť význam kávového vzdelania pre zákazníkov aj profesionálov. Prezradil na seba, prečo sa rozhodol prestať s alkoholom a ako mu to ovplyvnilo život a biznis. S tým súvisí aj Peťova osobná cesta k sebazlepšovaniu. Na konci podcastu sme prebrali jeho pohľad na zmysel života. Fakt sa oplatí vypočuť si ho. Táto časť je mega silnou motiváciou pre všetkých podnikateľov. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:02:14 – Ako vznikol Coffeein?00:05:55 – Prečo práve káva?00:11:11 – Zlom v podnikaní00:16:13 – Pozicioning značky Coffeein00:22:14 – Tím švajčiarskych nožíkov00:29:48 – Expanzia do zahraničia00:35:45 – Totálny zápal pre vec00:44:25 – Ako si pripraviť kávu doma?00:47:56 – Kávové vzdelanie00:55:36 – Ako byť lepší?01:02:46 – Zmysel života podľa Petra Szabóa---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Qw---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Zlom nastal po zápase s Duklou na konci loňského listopadu. Sparta remizovala 1:1 a zkušený záložník do utkání vůbec nezasáhl. Proto přišel za Tomášem Sivokem, manažerem A-týmu, a řekl mu, že potřebuje změnu. David Pavelka bude na jaře hrát za letenské béčko, ve kterém se vedle mladíků připravuje na novou roli po kariéře. „Vždycky jsem se snažil být příkladný a zodpovědný profík. Dělal jsem to, co se ode mě očekávalo. Teď jsem si řekl, že je čas se rozhodnout podle sebe,“ líčil v rozhovoru pro Ligu naruby 33letý záložník, který i přes dřívější slib odmítl nabídku Liberce. Jak prožíval nepovedený podzim z lavičky, co se v kabině stalo a jaký má vztah s trenérem Lubošem Loučkou?

Rebelujúci poslanci už mesiace blokujú riadne fungovanie parlamentu. Premiér Robert Fico doteraz problém nepovažoval za premiérsku tému, svoj názor však tento týždeň očividne zmenil. Najnovšie dal stranám ultimátum. Ak koalícia nebude opäť normálne fungovať do pondelka, prestavia vládu po svojom.Reakcia od šéfa SNS Andreja Danka v podobe otvoreného listu prišla do pár hodín a šlo o skutočne siahodlhé priblíženie pomerov v koalícii.Čo sa teda aktuálne vo vládnej koalícii deje, ako sa spory snažia urovnať SNS a Hlas a čo sa stane, ak riešenie v pondelok vezme do rúk Fico? Aká je pravdepodobnosť, že budú predčasné voľby?Na otázky Evy Frantovej v podcaste Dobré ráno odpovedá Daniela Hajčáková a Michal Katuška z domácej redakcie denníka SME.Zdroj zvukov: 360tka, TV Markíza, TASROdporúčanieUž je takmer tradíciou, že v odporúčaní spomeniem nejakú reportážnu knihu a inak tomu nebude ani dnes. Ak potrebujete tip, na čo využiť poukážku do kníhkupectva z Vianoc, odporúčam knihuMoja milovaná krajina od investigatívnej novinárky Jeleny Kosťučenko, ktorá sa dlhé roky snaží nazrieť za chrbát propagandy a zdokumentovať pravdivú tvár Putinovho Ruska, ktorú nájdeme ďaleko od Moskvy. Jelena v knihe kombinuje osobné memoárové texty a ostré reportáže z rôznych kútov Ruska z posledných pätnástich rokov. Odporúčam!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) uznal soud částečně vinným v korupční kauze. Podle nepravomocného rozsudku přijal úplatek formou protislužby a jednal ve prospěch známého. Zlom v případu s více obžalovanými i odsouzenými přišel více než dekádu od chvíle, kdy padlo policejní obvinění. Jaké momenty a souvislosti jsou v příběhu klíčové?Host: Jaroslav Tauchman - autor zpravodajského serveru Náš LiberecČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Můžeme si dovolit spekulovat, že toky peněz začínají naznačovat, že nová ideologie je možná již za svým zenitem – tedy míněno alespoň v USA. Ne tak však v Evropě. 30.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Za dva a půl roku stihl pouze devět startů. Brankář Vojtěch Vorel stál ve Spartě za Dominikem Holcem, Matějem Kovářem a naposledy Peterem Vidnahlem. Na podzim přišel za sportovním ředitelem Tomášem Rosickým a řekl si o změnu. Proto jaro stráví v Pardubicích. „První dva roky jsme měli úspěchy, ke kterým jsem přispěl malým dílem. Ale zlom nastal v době, kdy se nám nedařilo. Cítil jsem, že týmu můžu pomoct,“ líčil 28letý gólman v rozhovoru pro Ligu naruby, jenž popsal jednání s týmem ze Skotska i zájem Pardubic. Jaký má vztah ke Spartě, co dělal v kabině a jak vzpomíná na oslavy, při kterých sehrál velkou roli? Omlouváme se za nižší technickou kvalitu zvukové stopy rozhovoru.

Hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, řekl podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Stejnou informaci přinesla i agentura AFP s odkazem na palestinské zdroje. Může být dohoda podepsána již ve čtvrtek dopoledne? Vladimír Kroc se ptal vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislava Turečka.

Hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, řekl podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Stejnou informaci přinesla i agentura AFP s odkazem na palestinské zdroje. Může být dohoda podepsána již ve čtvrtek dopoledne? Vladimír Kroc se ptal vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislava Turečka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina využila svolení Spojených států a dalších západních spojenců a začala používat rakety i pro údery na ruském území. Naopak Rusko zahlcuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mnohačetnými nálety. „Ráno byl velký útok na centrum Oděsy. Žádné vojenské objekty široko daleko nebyly. 25 budov bylo poškozeno, 11 lidí zraněno, poškozené byly obchody, kiosky,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který přijel v pondělí z Kyjeva.

Ukrajina využila svolení Spojených států a dalších západních spojenců a začala používat rakety i pro údery na ruském území. Naopak Rusko zahlcuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mnohačetnými nálety. „Ráno byl velký útok na centrum Oděsy. Žádné vojenské objekty široko daleko nebyly. 25 budov bylo poškozeno, 11 lidí zraněno, poškozené byly obchody, kiosky,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který přijel v pondělí z Kyjeva.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 56 lety přepadli Československo vojska pěti zemí Varšavské smlouvy. Jsou srpnové události roku 1968 již zcela zmapovány? V čem se invaze, následná normalizace a přítomnost sovětských vojsk podepsaly na naší společnosti nejvíce? Jaká byla odvaha a vynalézavost tehdejšího Československého rozhlasu? A jak se natáčel film Vlny? Události spojené se srpnem 1968 proberou herec Petr Lněnička, spisovatel Ondřej Neff a historik Prokop Tomek. Moderuje Zita Senková.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 56 lety přepadli Československo vojska pěti zemí Varšavské smlouvy. Jsou srpnové události roku 1968 již zcela zmapovány? V čem se invaze, následná normalizace a přítomnost sovětských vojsk podepsaly na naší společnosti nejvíce? Jaká byla odvaha a vynalézavost tehdejšího Československého rozhlasu? A jak se natáčel film Vlny? Události spojené se srpnem 1968 proberou herec Petr Lněnička, spisovatel Ondřej Neff a historik Prokop Tomek. Moderuje Zita Senková.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Jaroslavem Spurným

Pozvanie do debaty v relácii Zo zákulisia politiky portálu Startitup tentokrát prijal trnavský župan a nová posila Progresívneho Slovenska Jozef Viskupič. Ten 15 rokov stál po boku Igora Matoviča, s ktorým ho spájali aj príbuzenské zväzky. Viskupič bol posledné mesiace kritikom postupov v hnutí Slovensko (bývalé OľaNO), čo vyvrcholilo práve jeho odchodom. V rozhovore pre Startitup župan hovorí, že jeho rozhodovanie trvalo mesiace a celé to oznámil najskôr kolegom v hnutí na sneme. V PS potom riešil programové zhody s jeho zakladateľom Ivanom Štefunkom a mal aj niekoľko rozhovorov so súčasným predsedom Michalom Šimečkom. Viskupič tvrdí, že v tejto opozičnej strane bude mať najbližšie tomu, aby presadil témy blízke regiónom, aj keď dostával ponuky od rôznych politikov. Zlom, kedy sa rozhodol, že v hnutí nemá budúcnosť, prišiel vraj v čase, keď Igor Matovič pretláčal rodinný balíček, ktorý zobral veľké peniaze samosprávam. Viskupič povedal, že to nešlo správnym smerom a svoje rozhodnutie prestúpiť z hnutia Slovensko, ktoré nemá už takú silnú podporu do najväčšej opozičnej strany nepovažuje za oportunizmus. Matovič vraj po jeho oznámení nereagoval emotívne a zobral to na vedomie. “Dohodli sme sa kultivovane, nezaznamenal som vtedy hlučnú reakciu,” hovorí Viskupič. Pozri si celý rozhovor, kde Viskupič opisuje komunikáciu s Igorom Matovičom, či si myslí, že hnutie Slovensko má politickú budúcnosť, ako by spolupracovali s bývalým šéfom v jednej koalícii a čo sú jeho hlavné ciele po prestupe do Progresívneho Slovenska.

Evropa si začíná uvědomovat, že žít v míru není samozřejmostí. A data o klimatické krizi nám dávají tušit, že budoucnost nebude zrovna růžová. Která rizika podceňujeme? A zachrání nás nakonec technologie? Ve Studiu N live na olomouckém festivalu AFO jsme přivítali analytičku Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Kristinu Zindulkovou a odborníka na rizika a hrozby Jana Kulveita, který působí v Centru pro teoretická studia na Karlově univerzitě.

Dalo se čekat, že zrušení mezivládních konzultací mezi slovenskou a českou vládou vyvolá zlou krev na obou stranách. Vykreslovat tento krok premiéra Petra Fialy pomalu jako konec vztahů se Slovenskem a vyhlášení politické války, jak to dělají slovenský premiér Robert Fico a v Česku lídr opozice Andrej Babiš, je ale přehnané.

Poprvé ji navštívila v době, kdy ještě nestál ani rekordní mrakodrap Burdž Chalífa. Později se do Dubaje přestěhovala za manželem, a nakonec tam strávila dlouhých třináct let. Megapoli ve Spojených arabských emirátech popisuje Češka Magda Hornová jako město s přívětivými lidmi i atmosférou pospolitosti. Zároveň ale připouští, že se z Dubaje stal v průběhu let tak trochu lunapark a utopie, které chybí větší kontakt s realitou. O dalších zajímavostech vypráví Hornová v podcastu Slepá mapa.Podcast vychází na serveru Novinky.cz a sledovat ho můžete i na Instagramu. 

Život civilov na ukrajinských územiach v blízkosti frontu je často veľmi desivý – žijú bez elektriny, bez plynu, internetu či akéhokoľvek mobilného spojenia. V stabilnejších regiónoch, napríklad na ľavom brehu Dnepra, kde neprebiehajú aktívne bojové operácie, sú ľudia zasa konfrontovaní so silným tlakom ruskej administratívy. Tú je možné zhrnúť do hesla, ktoré sa objavuje na bilbordoch a v médiách: „Rusko je tu navždy.“Ako sa dnes mení pokrývanie témy vojny na Ukrajine v západných médiách či na platformách ako X alebo Telegram? V čom sú pozitíva či naopak úskalia informovania o vojne prostredníctvom týchto sietí? Môžu sa objektívne médiá stať obeťou aj ukrajinskej propagandy alebo skreslených informácií? Prečo sa z vojny stáva mýtus boja dobra so zlom a ako sa to prejavuje? Nakoľko môžu dobrovoľné zbierky a iniciatívy napomáhať ukrajinskej obrane?Ako dnes žijú obyvatelia na okupovaných územiach a nakoľko sú v kontakte s vonkajším svetom? Ako voči civilnému obyvateľstvu vystupujú ruskí vojaci? Aké praktické prekážky či represie z ich prítomnosti pre civilov vyplývajú? Aké podmienky musia spĺňať novinári, aby mali prístup do vojnových zón Ukrajiny a prečo niekedy čelia nevôli zo strany Ukrajincov?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s vojnovým novinárom a autorom pripravovanej knihy Spev sirén Tomášom Forróm.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Intimní násilí vychází z dlouhodobých patriarchálních základů a v nějaké formě bude součástí naší kultury vždycky, myslí si advokátka Lucie Hrdá a upozorňuje, že i dnes je 90 % světového majetku ve vlastnictví mužů, což ženy determinuje k tomu, aby tahaly za kratší konec a senioři a děti za ten nejkratší. S případy znásilnění, zneužívání nebo týrání se ve své praxi setkává od roku 2003, kdy poškození byli orgánům činným v trestním řízení lhostejní a český trestní řád pojem oběť vůbec neznal. Definoval ho až o deset let později, i tak ale pro řadu policistů, soudců a státních zástupců zůstává novinkou. S dědictvím minulosti se potýkají i zákonodárci, rodina byla totiž v dobách komunismu jedinou institucí, jejíž práh soudruzi nepřekračovali, takže otázka, jestli a jak do ní zasahovat, dnes vyvolává velké politické pnutí i v souvislosti s tzv. Istanbulskou úmluvou nebo manželstvím pro všechny. Zlom nastal ve společenském vnímání. Zájem veřejnosti a mediální pokrytí, které Hrdá registruje od pandemie covidu, odpovídá obrovské incidenci: každé čtvrté dítě žije v rodině s domácím násilím, každá třetí žena zažila sexualizované nebo domácí násilí, každá šestá dívka a každý osmý chlapec sexuální obtěžování. V násilí a v jeho přehlížení jsme vychovávaní. Kromě transgeneračního přenosu má na roztáčení kola dalších traumat a ublížení velký vliv také dostupnost pornografie. Ta zvedla vlnu sexualizovaného násilí u adolescentů, a to i mladších 15 let. Kudy vede cesta ke zlepšení, proč klientkám nedoporučuje nahlašovat pachatele, jak v psychicky náročné práci nevyhořet, nebo co je fibromyalgie, na jejíž příčinu i léčbu je zatím medicína krátká? O tom všem jsme mluvili.

Dnešná epizóda bola trošku silná, prišiel k nám Jozef Kákoš riaditeľ Depaul slovensko a porozprával nám ako ľudia bez domova prežívajú zimu a ako je možné sa zbaviť "bezďáckej" nálepky.Pomôcť môžete aj vy: https://adoptujsipostel.sk/ Celé video môžete vidieť na ⁠https://youtu.be/NjUCJSQssps Shareujte, lajkujte, podporte nás na patreone. Zaslúžime si to. Teda ak chcete. ❤️▶▶▶ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Alebo sa pripojte na Toldo, kde dávame zadarmo aj nejaký bonusový obsah ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://luzifcak.tol.do⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pripadne nás môžete pozvať na kávu na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►► ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►► ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Náš dnešný hosť je https://www.instagram.com/depaul.sk/ UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Rok plný voleb - v Polsku, Německu, na Slovensku a nejnověji i v Nizozemsku, kde překvapivě liberální stranu porazili pravicoví populisté. Volby v Bavorsku a Hesensku vyhráli konzervativci, ale německá vláda čelí rekordní neoblíbenosti. Podle nejnovějších průzkumů chce nové volby 38 % Němců. Zlom zažilo i Slovensko, kde i přes otazníky z minulosti vyhrál Směr-SD Roberta Fica. Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058131123/

„Vyberali ste si medzi hanbou a vojnou. Vybrali ste si hanbu a budete mať aj vojnu“ – to je pomerne známy výrok Winstona Churchila k podpisu Mníchovskej dohody zo septembra roku 1938. Zástupcovia Francúzska a Veľkej Británie sa vtedy rozhodli ustúpiť požiadavkám nacistického Nemecka a jeho spojenca fašistického Talianska a prakticky odovzdať československé pohraničné územia Adolfovi Hitlerovi. Celú situáciu dotvárajú slová prezitenta ČSR Edvarda Beneša: „Keby sme neprijali, zviedli by sme čestnú vojnu.. ale národ by bol vyvraždený.“ Celá dohoda sa zároveň zapísala do historického vedomia Čechov a Slovákov v podobe heslovitého konštatovania: „O nás bez nás“. Práve pozícia Edvarda Beneša bola v celej situácii nezávideniahodná a ponúka hneď niekoľko otázok – ako sa má zoči voči hroziacej agresii zo strany Nemecka a zároveň bez spojencov zachovať? Čo má urobiť zodpovedný politik? Má riskovať viac než len neistý výsledok, ale zachovať tak v spoločnosti vedomie vzdoru a národnej dôstojnosti alebo sa podvoliť a vyhnúť sa tak obrovskému krviprelievaniu? Práve do kritických septembrových dní roku 1938 sa pozrieme aj my a pokúsime sa nanovo si rozvážiť všetky pre a proti. Jaro Valent sa rozpráva s Tomášom Jahelkom z Katedry politológie FiF Trnavskej univerzity. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

Do Třech mačet autoři podcastu Kecy a politika tentokrát pozvali předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla a opravdu to stálo za to. Bývalý viceguvernér ČNB Hampl tvrdí, že v době covidu se v myšlení českého národa něco zlomilo. Stručně řečeno, z národa spořádaných střádalů z dob Rakouska-Uherska se postupně proměňujeme v národ, který se nebojí žít v permanentním zadlužení a inflaci. Jaké to může mít důsledky? A nebudeme za pár let chtít přijmout euro jen proto, aby nás země eurozóny zbavily nekončící inflace? Nebude to rezignace na suverenitu a schopnost spravovat vlastní finance a stát? Na všechny tyto otázky dostanete odpověď v nových Třech mačetách.

Když začala v roce 1953 vysílat Československá televize (ČST), byla to velká událost. Malé černobílé obrazovky se staly magnetem pro diváky. Komunistický stát si toho byl velmi dobře vědom a tak se televize stala, stejně jako tehdejší další sdělovací prostředky, nástrojem mocenské ideologie. Její historie v době komunistického státu ovšem nebyla tak jednoduchá, právě druhá polovina 60. let je spojena s do té doby nebývalými vizemi. Zlom přišel až s nástupem normalizace.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.