Podcasts about zlom

Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v Newarku, ve státě New Jersey. Studoval literaturu na Kolumbijské univerzitě, kde potkal své soukmenovce Jacka Kerouacka, Williama Burroughse, Neala Cassadyho či Kennetha Rexrotha, s nimiž založil umělecké hnutí Beat generation. Zlom v jeho literární kariéře nastal 7. října 1955, kdy v sanfranciské Six Gallery četl svou poému Kvílení. U publika měla ohromný úspěch nejenom pro svůj obsah, ale i pro Ginsbergův uhrančivý způsob přednesu.

Allen Ginsberg se narodil 3. června 1926 v Newarku, ve státě New Jersey. Studoval literaturu na Kolumbijské univerzitě, kde potkal své soukmenovce Jacka Kerouacka, Williama Burroughse, Neala Cassadyho či Kennetha Rexrotha, s nimiž založil umělecké hnutí Beat generation. Zlom v jeho literární kariéře nastal 7. října 1955, kdy v sanfranciské Six Gallery četl svou poému Kvílení. U publika měla ohromný úspěch nejenom pro svůj obsah, ale i pro Ginsbergův uhrančivý způsob přednesu.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Že je s ní něco jinak, cítila Lenka Králová (44) už od dětství. Narodila se totiž jako muž, se svým pohlavím ale nikdy nebyla úplně ztotožněná. Zlom přišel až o mnoho let později, v 38 letech, kdy měla manželku a malého syna, se rozhodla pro hormonální léčbu. „Děsila jsem se to doma přiznat, měsíce jsem to oddalovala. Rodina se mi rozpadla, což jsem měla manželce za zlé. Ale nikdy jsem svého rozhodnutí nelitovala, poprvé jsem totiž tehdy pochopila, co to znamená mít se ráda,“ říká v novém díle pořadu Blesk Podcast.

V nejnovější epizodě podcastu Men's Factor hostila dvojice moderátorů Hynek Čermák a Josef Toman advokátku Denisu Kartusovou, specialistku na rodinné a trestní právo. Mluvilo se o sebeobraně, obětech i složitých případech, kdy spravedlnost přichází pozdě, nebo vůbec.„Psychické násilí je podle mě horší než fyzické. Zlomí vás zevnitř,“ říká advokátka. Pachatelé často jednají promyšleně, systematicky a cíleně. Oběti postupně ztrácí sebevědomí, sociální kontakty i schopnost vnímat realitu „Bagatelizují to. I oběti samy. Často mi řeknou: ‚To nebylo nic,‘“ dodává Kartusová. „Právo chrání i lidi, kteří nechtějí být chráněni," říká advokátka a dodává, že oběti se často vrací k pachatelům, protože jsou na nich závislé emocionálně, ekonomicky nebo skrz děti. Některé dokonce nevědí, že se nacházejí v násilném vztahu. O to důležitější je role advokátů, psychologů a organizací, které umí pomoct.„Dnes máme desítky organizací, které obětem pomáhají právně, psychologicky i materiálně. Mají nárok na advokáta i psychologa zdarma,“ říká Kartusová. Zároveň ale přiznává, že systém je přetížený a vyšetřování často trvá příliš dlouho. „Někdy ještě ani nezačne trestní stíhání, a my už víme, že to dítě je v ohrožení.“

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠ A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠⁠Počet rozhovorů, které má moderátor a novinář Honza Dědek aktuálně na kontě, se blíží úctyhodným šesti tisícům. Sebekriticky přiznává, že těch, za kterými si bezvýhradně stojí, je výrazně méně než takových, na kterých by nic neměnil. Po každém natáčení mu v hlavě šrotuje, co mohlo být jinak. Tím, kdo ho vyškolil nejvíc, byl jeho idol Jan Kraus. Pozval si ho v roce 2011 do jednoho z prvních dílů 7 pádů a interview s ním pro něj bylo v tom nejlepším slova smyslu velkou školou, na kterou nikdy nezapomene. Udělal v něm spoustu chyb. A nejen v něm, i v epizodách, které následovaly. Díky tomu je ale dnes tam, kde je. Je přesvědčený, že právě úkroky stranou člověka posilují a posouvají vpřed. Hosty do pořadu si vybírá podle jednoduchého kritéria „dvou Z“, jestli jsou zábavní nebo zajímaví. Věří, že pokud vzbudí jeho zvědavost a touhu dozvědět se víc, získají si i pozornost diváků. Primárně těch, kteří sedí v divadle, kde se talkshow natáčí. Atmosféra, kterou v hledišti vytvoří, pak totiž ovlivňuje i výsledný videozáznam. Byly přitom doby, kdy převážnou část publika tvořili přátelé jeho rodičů, kteří jim kupovali lístky, aby sál nezůstal prázdný. Došlo to tak daleko, že se se svým pořadem dostal do milionové ztráty. Zlom přišel až po jedenácti letech. O své cestě mezi nejpopulárnější televizní baviče i o tom, kam by rád směřoval dál, vypráví Honza Dědek v našem rozhovoru. Poslechněte si.

V tejto časti som pokecal s Petrom Szabóom, zakladateľom a majiteľom slovenskej pražiarne kávy Coffeein. Najskôr to bol iba bežný e-shop, ktorý predával obyčajnú taliansku káv no Peťo kávu vôbec nepil. Úprimne, firma sa nikam nehýbala. Totálny zlom prišiel až po pozretí filmu Apocalypto. Zo stagnujúcej malej firmy rozbehol miliónovú pražiareň a predajňu káv – a až tá zmenila slovenský trh. Pokecali sme o tom, prečo sa rozhodol venovať práve káve, ale Peťo mi hovoril aj o ďalších možnostiach, nad ktorými rozmýšľal.Peťo tiež spomínal zlomové momenty vo svojom biznise. A ako sa mu podarilo pozicionovať Coffeein na trhu? To vám sem určite nenapíšem, treba si to vypočuť. Mega zaujímavý je aj jeho tím. Hovorí im „tím švajčiarskych nožíkov" – každý člen ovláda viacero skillov, ktoré pomáhajú firme byť flexibilnejšou a efektívnejšou. Prebrali sme aj expanziu značky Coffeein do zahraničia. Zaujímavý point bol Peťov totálny zápal pre kávu, vďaka ktorému je jeho firma tam, kde teraz je.V praktickej časti dal Peťo tipy na prípravu kvalitnej kávy doma. Ako kávový guru nezabudol vypichnúť význam kávového vzdelania pre zákazníkov aj profesionálov. Prezradil na seba, prečo sa rozhodol prestať s alkoholom a ako mu to ovplyvnilo život a biznis. S tým súvisí aj Peťova osobná cesta k sebazlepšovaniu. Na konci podcastu sme prebrali jeho pohľad na zmysel života. Fakt sa oplatí vypočuť si ho. Táto časť je mega silnou motiváciou pre všetkých podnikateľov. Užívajte!---------------------------------------------------------------------------Kapitoly:00:00:00 – Predstavenie hosťa00:02:14 – Ako vznikol Coffeein?00:05:55 – Prečo práve káva?00:11:11 – Zlom v podnikaní00:16:13 – Pozicioning značky Coffeein00:22:14 – Tím švajčiarskych nožíkov00:29:48 – Expanzia do zahraničia00:35:45 – Totálny zápal pre vec00:44:25 – Ako si pripraviť kávu doma?00:47:56 – Kávové vzdelanie00:55:36 – Ako byť lepší?01:02:46 – Zmysel života podľa Petra Szabóa---------------------------------------------------------------------------Viac z podcastov nájdete na:https://www.truban.sk/podcast/---------------------------------------------------------------------------Všetky spomenuté knihy a podcasty nájdete v článku na blogu:https://wp.me/p5NJVg-Qw---------------------------------------------------------------------------Podcast si môžete vypočuť aj na streamovacích platformách:● Spotify ▸ https://spoti.fi/31Nywax ● Apple podcast ▸ https://apple.co/3n0SO8F---------------------------------------------------------------------------● Najlepšie z podcastu na Instagrame ●https://www.instagram.com/truban.podcast/● Truban.sk ●https://bit.ly/3r1vYQJ ● Instagram ●https://www.instagram.com/truban/● Facebook ●https://www.facebook.com/miso.truban● LinkedIn ●https://sk.linkedin.com/in/truban

Zlom nastal po zápase s Duklou na konci loňského listopadu. Sparta remizovala 1:1 a zkušený záložník do utkání vůbec nezasáhl. Proto přišel za Tomášem Sivokem, manažerem A-týmu, a řekl mu, že potřebuje změnu. David Pavelka bude na jaře hrát za letenské béčko, ve kterém se vedle mladíků připravuje na novou roli po kariéře. „Vždycky jsem se snažil být příkladný a zodpovědný profík. Dělal jsem to, co se ode mě očekávalo. Teď jsem si řekl, že je čas se rozhodnout podle sebe,“ líčil v rozhovoru pro Ligu naruby 33letý záložník, který i přes dřívější slib odmítl nabídku Liberce. Jak prožíval nepovedený podzim z lavičky, co se v kabině stalo a jaký má vztah s trenérem Lubošem Loučkou?

Rebelujúci poslanci už mesiace blokujú riadne fungovanie parlamentu. Premiér Robert Fico doteraz problém nepovažoval za premiérsku tému, svoj názor však tento týždeň očividne zmenil. Najnovšie dal stranám ultimátum. Ak koalícia nebude opäť normálne fungovať do pondelka, prestavia vládu po svojom.Reakcia od šéfa SNS Andreja Danka v podobe otvoreného listu prišla do pár hodín a šlo o skutočne siahodlhé priblíženie pomerov v koalícii.Čo sa teda aktuálne vo vládnej koalícii deje, ako sa spory snažia urovnať SNS a Hlas a čo sa stane, ak riešenie v pondelok vezme do rúk Fico? Aká je pravdepodobnosť, že budú predčasné voľby?Na otázky Evy Frantovej v podcaste Dobré ráno odpovedá Daniela Hajčáková a Michal Katuška z domácej redakcie denníka SME.Zdroj zvukov: 360tka, TV Markíza, TASROdporúčanieUž je takmer tradíciou, že v odporúčaní spomeniem nejakú reportážnu knihu a inak tomu nebude ani dnes. Ak potrebujete tip, na čo využiť poukážku do kníhkupectva z Vianoc, odporúčam knihuMoja milovaná krajina od investigatívnej novinárky Jeleny Kosťučenko, ktorá sa dlhé roky snaží nazrieť za chrbát propagandy a zdokumentovať pravdivú tvár Putinovho Ruska, ktorú nájdeme ďaleko od Moskvy. Jelena v knihe kombinuje osobné memoárové texty a ostré reportáže z rôznych kútov Ruska z posledných pätnástich rokov. Odporúčam!–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Libereckého hejtmana Martina Půtu (Starostové pro Liberecký kraj) uznal soud částečně vinným v korupční kauze. Podle nepravomocného rozsudku přijal úplatek formou protislužby a jednal ve prospěch známého. Zlom v případu s více obžalovanými i odsouzenými přišel více než dekádu od chvíle, kdy padlo policejní obvinění. Jaké momenty a souvislosti jsou v příběhu klíčové?Host: Jaroslav Tauchman - autor zpravodajského serveru Náš LiberecČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Můžeme si dovolit spekulovat, že toky peněz začínají naznačovat, že nová ideologie je možná již za svým zenitem – tedy míněno alespoň v USA. Ne tak však v Evropě. 30.01.2025, www.RadioUniversum.cz

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský diskutuje s redaktorom Lukášom Krivošíkom o aktuálnom vývoji v rusko-ukrajinskej vojne. Americký prezident Donald Trump oznámil, že sa rozprával s predstaviteľmi Saudskej Arábie o možnosti zvýšiť ťažbu ropy, tým znížiť jej cenu na medzinárodných trhoch a zmenšiť ruské štátne príjmy. Trump zároveň trolluje Rusov ohľadne druhej svetovej vojny. Na druhej strane, problém Ukrajiny s nedostatkom vojakov stále pokračuje. Je tu tlak na mobilizáciu mladších ročníkov, no Kyjev argumentuje, že aj keby mobilizoval, nemá čím nové jednotky vyzbrojiť. A aké sú šance na vznik demilitarizovanej zóny na Ukrajine, ktorú by strážili vojaci európskych armád?

Za dva a půl roku stihl pouze devět startů. Brankář Vojtěch Vorel stál ve Spartě za Dominikem Holcem, Matějem Kovářem a naposledy Peterem Vidnahlem. Na podzim přišel za sportovním ředitelem Tomášem Rosickým a řekl si o změnu. Proto jaro stráví v Pardubicích. „První dva roky jsme měli úspěchy, ke kterým jsem přispěl malým dílem. Ale zlom nastal v době, kdy se nám nedařilo. Cítil jsem, že týmu můžu pomoct,“ líčil 28letý gólman v rozhovoru pro Ligu naruby, jenž popsal jednání s týmem ze Skotska i zájem Pardubic. Jaký má vztah ke Spartě, co dělal v kabině a jak vzpomíná na oslavy, při kterých sehrál velkou roli? Omlouváme se za nižší technickou kvalitu zvukové stopy rozhovoru.

Hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, řekl podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Stejnou informaci přinesla i agentura AFP s odkazem na palestinské zdroje. Může být dohoda podepsána již ve čtvrtek dopoledne? Vladimír Kroc se ptal vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislava Turečka.

Hnutí Hamás souhlasí s dohodou o příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích, řekl podle agentury Reuters nejmenovaný izraelský činitel. Stejnou informaci přinesla i agentura AFP s odkazem na palestinské zdroje. Může být dohoda podepsána již ve čtvrtek dopoledne? Vladimír Kroc se ptal vedoucího Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislava Turečka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spoštovani, nemški pesnik Friedrich Schiller je leta 1785 napisal Odo radosti, ki jo je Ludvig van Beethoven uglasbil v 9. simfoniji in je leta 1985 postala uradna himna Evropske unije. Schiller jo je končal, prevedeno v slovenski jezik, takole: »Naj objamem vse te milijone! Naj poljubim krasen Božji svet! Bratje, čez nebo razpet, Bog, ljubeči Oče, nikdar ne zatone!« Današnji razvajenci težko poljubljamo trpeči Božji svet. Raje zatrjujemo, da v nebesih ne prebiva ljubeči Bog, sicer bi mu ob grozodejstvih počilo srce. Kaj če ima glede zla v svetu morda ateizem prav, ali pa ima prav sodobni ameriški filozof Peter John Kreeft (r. 1937), ki pronicljivo razčlenjuje, da nasprotje teizmu, priznavanju Boga, ni ateizem, ampak idolatrija, naše malikovanje. V bistvu ateizem zanj ne obstaja, kvečjemu antiteizem. To me rešuje iz zadrege, ko se od mene kot teologa pričakuje rešitev uganke, misleč, da mi je Bog poveril vodenje Božjega ministrstva za notranje zadeve. A tako popolnega človeka, ki bi znal na to odgovoriti, ni. Samo en človek je bil popoln, a smo ga ubili, ko smo ga razpeli na križ, in žal spregledali odgovor na vprašanje o trpljenju. Meni ljub brezbožni filozof Friedrich Nietzsche, gnan od želje po zanikanju Boga, je v bolečini brezizhodnosti napisal: »V resnici je bil samo en kristjan, pa še ta je umrl na križu!« Ravno v trpljenju smrti Božjega Sina je skrit odgovor, da ni ničesar tako slabega, da ne bi moglo vsebovati večjega dobrega; torej odrešenja človeštva. Kristus je dokončna Božja Beseda, Božji odgovor. Dotlej so bile vse besede prerokov, gurujev in filozofov le odmevi te Besede. A kljub temu raje sklenemo z Nietzschejevo parolo: »Bog je moral umreti, kajti človek ne prenese, da živi taka priča!« Ker verodostojno pričo glede smisla trpljenja odklanjamo, se sprašujem, katera prismuknjena Sneguljčica še tvega ugrizniti v jabolko hudobne mačehe, čarovnice, če ne obstaja princ, ki bi jo obudil s poljubom. Grozeče nevarno je, če nad nami res nihče ne obstaja in smo zapuščene, izgubljene sirote, ki ne najdejo poti do očetovega doma. Moj favorit Nietzsche bi znova pritrdil, kot je zapisal: »Že skoraj dve tisočletji je minilo in ni niti enega novega boga, a možnih je še toliko bogov.« Iluzorni bogovi so možni zato, ker kdor želi delati zlo, vedno najde upravičljiv razlog za to. Zato se kosanje z domislicami, kdo ima prav, nadaljuje brez loterijskega izida. Pri tem ugotavljam, da se konservativno misleči bojijo vprašanj, liberalno misleči pa odgovorov. Tako pojasnitve glede zla ostajajo pri tistih, ki v trpljenju spoznajo tehtne odgovore, a nedojemljivo je, da takrat zaradi nadnaravne moči zmorejo molčati.

Piše Marica Škorjanec Kosterca, bereta Eva Longyka Marušič in Igor Velše. Prva romana pisatelja, teologa in filozofa Branka Cestnika Sonce Petovione in Šesti pečat je navdihnila preteklost Ptuja, zlasti starorimska Poetovia in njeni prebivalci v mestu in bližnji okolici, od koder izvira avtorjev rod. Tretji roman Pogovori z Njo sega v čas druge svetovne vojne, v njem prikazuje življenje slovenskih mobilizirancev v nemški vojski, eden med njimi je Jakob Špilek, ki se je boril na zahodni fronti avgusta 1944. Tudi v četrtem romanu Razmik med žerjavi pisatelj zajema iz istega časa, njegovi literarni junaki in nejunaki pa se bojujejo na vzhodni fronti. Skrivnostni naslov romana je povzet iz sovjetskega filma Let žerjavov in iz balade pesnika Gamzatova. Žerjavi so duše nekdanjih vojakov, ki so se skupaj bojevali in umirali. »Ko ustvarijo klin in složno letijo, dobro poglej, če je v formaciji vrzel. Če opaziš razmik med žerjavi, tolik, da bi tam lahko letela še ena ptica, vedi, to je prostor zate. Skoraj boš tam, med njimi, mrtev tovariš ob mrtvih tovariših. Duša v telesu bele ptice.« Roman sestavljajo štiri obsežna poglavja, razvrščena po bojnih premikih petnajste čete 304. pehotne divizije nemške vojske na vzhodni fronti v Ukrajini leta 1943 do začetka aprila 1944, predvsem po izgubljeni bitki za Stalingrad in predaji feldmaršala von Paulusa. Posamezne etape bojevanja nemških vojakov in Sovjetov se vrstijo po času in kraj posameznih spopadov, kratkotrajnih zmag in porazov do zadnjega umika. Vsi datumi o vojnih dogodkih so točno navedeni, poznavalsko so opisani tudi kraji in pokrajine. Po več kot osemdesetih letih je čas že zabrisal zgodovinski spomin na dogajanje med drugo svetovno vojno, generacije so se zamenjale, ostaja pa ustno izročilo, da je bil nekdo iz slovenske družine soldat v Hitlerjevi nacistični Nemčiji. Ostali so tudi dokumenti. Roman Razmik med žerjavi oživlja te čase in mlade ljudi, ki so bili nenehno izpostavljeni smrtni nevarnosti in pobijanju, ne da bi vedeli, za koga se borijo, saj niso verjeli nacističnim idejam. Borili so se, da bi preživeli. Na koncu knjige je Branko Cestnik dodal slovarček zastarelih in pozabljenih besed iz vojaškega življenja ter izrazov iz nemščine. Sledi še časovnica zgodovinskih dogodkov, na katere se veže pripoved. Začne se s 6. aprilom 1941 in konča s 3. aprilom 1944, ko je ameriško letalstvo prvič bombardiralo Budimpešto. Avtor navede tudi datum 6. junij 2023, ko je bil v rusko-ukrajinski vojni uničen največji jez Kahovka na Dnepru, poplava v Hersonu pa je razkrila okostja padlih nemških vojakov iz druge svetovne vojne Resnične osebe, ki nastopajo oziroma ki so omenjene v romanu, pojasnjuje posebna razlaga. Med njimi so sovjetski maršal Rodion Malinovski, eden najboljših nemških generalov Erich von Manstei in nemški generalpolkovnik Karl-Adolf Holidt, poveljnik na novo postavljene šeste armade po nemškem porazu v bitki pri Stalingradu, ki je deloval v Ukrajini v Donbasu in ob Dnepru. Pisatelj ne poudarja posameznih literarnih likov, saj je težišče dela bojevanje 15. čete nemške vojske, ki so jo decembra 1942 iz Francije prepeljali na vzhodno fronto, kjer je bilo minus 30 stopinj in so bili jarki pokriti z raztrganimi trupli branilcev. Tukaj je nastajala povezanost petih vojnih tovarišev: Ludvika Voduška, kmečkega sina iz okolice Ptuja, ki je bil vajen trdega dela, v domači godbi pa je igral violino, Avstrijca Hansa Auerja iz Wagne, Nemca, ki so ga klicali Deggi- Deggi, Frizijca z vzdevkom Tulipan in plemenitega Švaba Wolfganga. Ludvik nosi v sebi za vojaka nenavadno skrivnost, ki bi bila zanj lahko usodna. Že kot deček je namreč sklenil, da nikoli ne bo nikogar ubil. Angelu Neubijanja, kot je to stanje imenoval nekdanji ministrant Hans Auer, ki se je na angele spoznal od doma, je Ludvik ostal zvest tudi v vojnih razmerah. Ohranil je vse vrednote staršev in verske vzgoje, nikoli ni meril v človeka. Novo srečanje s sokrajanom Cvetom Ogorelcem iz skupine izvidnikov obeta prijateljstvo, vendar je to človek, ki je že zgodaj prestopil mejo med Dobrim in Zlom, s svojimi zločinskimi dejanji se celo hvali: »Lastnoročno sem ubil za pol potniškega vagona civilistov, Rusov in Ukrajincev, Ciganov in Židov. Žide še posebej rad…« Pretresljivo so opisani Ludvikovo osebno soočenje s sovražnikom – ruskim učiteljem iz Moskve, preselitev izoliranih »božjih pacifistov menonitov«, usoda šestletne deklice, ki jo je lastna družina v času prisilne lakote, »gladomora«, ubila in kruto pojedla, iztrebljanje neželenih skupin, kot je bila Mlada garda, uničevanje Judov, pomor nedolžnih talcev. Razmik med žerjavi ni le zgodovinski roman o vojnem dogajanju, ki se kar naprej ponavlja in mu ni videti konca. Odpira se prepad med Dobrim in Zlom, geslo zmagovalca je »Ni usmiljenja za šibke!« Morda se bo življenjska zgodba Floriana – Cveta Ogorelca, Ludvikovega vrstnika iz okolice Ptuja, razpletla v končnem delu vojne trilogije Branka Cestnika, pisatelja, ki, kot pravi, mora povedati zgodbo, ki je še niso povedali drugi.

Ukrajina využila svolení Spojených států a dalších západních spojenců a začala používat rakety i pro údery na ruském území. Naopak Rusko zahlcuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mnohačetnými nálety. „Ráno byl velký útok na centrum Oděsy. Žádné vojenské objekty široko daleko nebyly. 25 budov bylo poškozeno, 11 lidí zraněno, poškozené byly obchody, kiosky,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který přijel v pondělí z Kyjeva.

Ukrajina využila svolení Spojených států a dalších západních spojenců a začala používat rakety i pro údery na ruském území. Naopak Rusko zahlcuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mnohačetnými nálety. „Ráno byl velký útok na centrum Oděsy. Žádné vojenské objekty široko daleko nebyly. 25 budov bylo poškozeno, 11 lidí zraněno, poškozené byly obchody, kiosky,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který přijel v pondělí z Kyjeva.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tři roky po vstupu do Německa má český Rohlík v ruce dohodu, od které si slibuje skokový růst a dotažení snu o velké rozvážkové firmě evropských parametrů.V Německu začne vozit potraviny pro e-shop Amazon Prime. Tento portál používá přes 20 milionů Němců. Rohlík k nim v rámci partnerství dostane přístup přes vlastní značku jako hlavní poskytovatel služeb, které nabízí i v Česku a dalších šesti zemích.Spojenectví s Amazonem potvrdil pro SZ Byznys zakladatel a šéf Rohlíku Tomáš Čupr. K partnerství se hlásí i Amazon, už tento týden se má Rohlík pod svým německým jménem Knuspr.de objevit v nabídce pro zákazníky Amazonu v Berlíně. Tam už Knuspr funguje a má sklad. Následovat bude Mnichov, Porýnní, Hamburk a pak další města podle velikosti.„Je to v zásadě jednoduché: Půjdete na Amazon, kliknete na záložku potraviny a tam na vás bude svítit Knusper,“ přibližuje Čupr, jak bude partnerství v praxi fungovat. Dohadovalo se poslední čtyři měsíce a podle Čupra v něm jde o to, že Amazon už nemusí ztrácet čas rozvojem vlastní rozvážkové služby na potraviny, ale svěří ji specialistovi, který už  v Německu je a v Česku změnil nákupní chování celé země.  Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Před 56 lety přepadli Československo vojska pěti zemí Varšavské smlouvy. Jsou srpnové události roku 1968 již zcela zmapovány? V čem se invaze, následná normalizace a přítomnost sovětských vojsk podepsaly na naší společnosti nejvíce? Jaká byla odvaha a vynalézavost tehdejšího Československého rozhlasu? A jak se natáčel film Vlny? Události spojené se srpnem 1968 proberou herec Petr Lněnička, spisovatel Ondřej Neff a historik Prokop Tomek. Moderuje Zita Senková.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 56 lety přepadli Československo vojska pěti zemí Varšavské smlouvy. Jsou srpnové události roku 1968 již zcela zmapovány? V čem se invaze, následná normalizace a přítomnost sovětských vojsk podepsaly na naší společnosti nejvíce? Jaká byla odvaha a vynalézavost tehdejšího Československého rozhlasu? A jak se natáčel film Vlny? Události spojené se srpnem 1968 proberou herec Petr Lněnička, spisovatel Ondřej Neff a historik Prokop Tomek. Moderuje Zita Senková.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bartošova cesta trnitým údolím. Odvážně se rozhodl digitalizovat stavební řízení, ale zatím s tím má jen fůru problémů. Co když je do konce srpna nevyřeší? Hraje o svůj budoucí politický život? Otázky pro komentátora Českého rozhlasu Petra Hartmana. Ptá se Matěj Skalický.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Jaroslavem Spurným

Pozvanie do debaty v relácii Zo zákulisia politiky portálu Startitup tentokrát prijal trnavský župan a nová posila Progresívneho Slovenska Jozef Viskupič. Ten 15 rokov stál po boku Igora Matoviča, s ktorým ho spájali aj príbuzenské zväzky. Viskupič bol posledné mesiace kritikom postupov v hnutí Slovensko (bývalé OľaNO), čo vyvrcholilo práve jeho odchodom. V rozhovore pre Startitup župan hovorí, že jeho rozhodovanie trvalo mesiace a celé to oznámil najskôr kolegom v hnutí na sneme. V PS potom riešil programové zhody s jeho zakladateľom Ivanom Štefunkom a mal aj niekoľko rozhovorov so súčasným predsedom Michalom Šimečkom. Viskupič tvrdí, že v tejto opozičnej strane bude mať najbližšie tomu, aby presadil témy blízke regiónom, aj keď dostával ponuky od rôznych politikov. Zlom, kedy sa rozhodol, že v hnutí nemá budúcnosť, prišiel vraj v čase, keď Igor Matovič pretláčal rodinný balíček, ktorý zobral veľké peniaze samosprávam. Viskupič povedal, že to nešlo správnym smerom a svoje rozhodnutie prestúpiť z hnutia Slovensko, ktoré nemá už takú silnú podporu do najväčšej opozičnej strany nepovažuje za oportunizmus. Matovič vraj po jeho oznámení nereagoval emotívne a zobral to na vedomie. “Dohodli sme sa kultivovane, nezaznamenal som vtedy hlučnú reakciu,” hovorí Viskupič. Pozri si celý rozhovor, kde Viskupič opisuje komunikáciu s Igorom Matovičom, či si myslí, že hnutie Slovensko má politickú budúcnosť, ako by spolupracovali s bývalým šéfom v jednej koalícii a čo sú jeho hlavné ciele po prestupe do Progresívneho Slovenska.

„Umělá inteligence bude postupně lepší než člověk možná úplně ve všech kognitivních činnostech. Tedy činnostech, které děláme hlavou,“ říká v pořadu Inside Talks kybernetik Jan Romportl v pořadu Inside Talks. „Jakmile se umělá inteligence zakoření do našich běžných životů, bude to pro lidstvo stejně zásadní zlom, jako když Homo sapiens objevil přirozenou řeč. Přirovnat to k vynálezu knihtisku či parního stroje, by bylo málo. Takhle zásadní věc umělá inteligence bude,“ říká kybernetik Jan Romportl, šéf Elin.ai a Deep tech partner v Presto Ventures. Právě s ním se nově budeme v pořadu Inside Talks bavit o umělé inteligenci.Zlom, o kterém mluví, podle něj nastane za 10 až 15 let. „Skutečně se dočkáme velmi zásadních transformací kolem AI. Já bych se vsadil, že do konce tohoto desetiletí budeme mít první prototyp takzvané obecné umělé inteligence, tedy nebiologického systému schopného dosahovat libovolného cíle. To je na jednu stranu slibné, na druhou docela strašidelné,“ říká Romportl.Inside Talks. Pořad, ve kterém Zuzana Hodková se stálým týmem expertů rozebírá zákulisí českého byznysu. Jakými tématy žije průmysl, potravinářství, reality, startu-upy, finance, energetika nebo automobilový průmysl? Insidery jsou Tomáš Kolář z Linetu, Petr Palička z realitní divize Penty, Petr Novák z divize automotive společnosti JTEKT, Tomáš Spurný z Monety Money Bank, Ondřej Fryc z Reflex Capital a Martin Durčák z ČEPS.Nový díl každý pátek na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Evropa si začíná uvědomovat, že žít v míru není samozřejmostí. A data o klimatické krizi nám dávají tušit, že budoucnost nebude zrovna růžová. Která rizika podceňujeme? A zachrání nás nakonec technologie? Ve Studiu N live na olomouckém festivalu AFO jsme přivítali analytičku Klimatýmu Asociace pro mezinárodní otázky Kristinu Zindulkovou a odborníka na rizika a hrozby Jana Kulveita, který působí v Centru pro teoretická studia na Karlově univerzitě.

Predstavte si, že by jedného dna prišlo nejaké neznáme vesmírne plavidlo a bez akého kolvek varovania sa objavilo na našej oblohe. Naša armáda by sa samozrejme snažila zabespecit nám bespecnost a začala by páliť s všetkým, čo majú. Ale posádka tohoto plavidla by nám neopetovala paľbu naspet ani po vstekych pokusoch o jeho zničenie. Znepokojilo by vás to, že postka tohoto plavidla sa vôbec neobáva našej technológie ! Dúfajme, že, keď sa tak stane tak budú na tom lepšie psychicky než sme, my a neopetuju nám nás pokus o ich zničenie. Inak by sme my mohli byť Indijanmy a ony kolobus.

Dalo se čekat, že zrušení mezivládních konzultací mezi slovenskou a českou vládou vyvolá zlou krev na obou stranách. Vykreslovat tento krok premiéra Petra Fialy pomalu jako konec vztahů se Slovenskem a vyhlášení politické války, jak to dělají slovenský premiér Robert Fico a v Česku lídr opozice Andrej Babiš, je ale přehnané.

Poprvé ji navštívila v době, kdy ještě nestál ani rekordní mrakodrap Burdž Chalífa. Později se do Dubaje přestěhovala za manželem, a nakonec tam strávila dlouhých třináct let. Megapoli ve Spojených arabských emirátech popisuje Češka Magda Hornová jako město s přívětivými lidmi i atmosférou pospolitosti. Zároveň ale připouští, že se z Dubaje stal v průběhu let tak trochu lunapark a utopie, které chybí větší kontakt s realitou. O dalších zajímavostech vypráví Hornová v podcastu Slepá mapa.Podcast vychází na serveru Novinky.cz a sledovat ho můžete i na Instagramu. 

Život civilov na ukrajinských územiach v blízkosti frontu je často veľmi desivý – žijú bez elektriny, bez plynu, internetu či akéhokoľvek mobilného spojenia. V stabilnejších regiónoch, napríklad na ľavom brehu Dnepra, kde neprebiehajú aktívne bojové operácie, sú ľudia zasa konfrontovaní so silným tlakom ruskej administratívy. Tú je možné zhrnúť do hesla, ktoré sa objavuje na bilbordoch a v médiách: „Rusko je tu navždy.“Ako sa dnes mení pokrývanie témy vojny na Ukrajine v západných médiách či na platformách ako X alebo Telegram? V čom sú pozitíva či naopak úskalia informovania o vojne prostredníctvom týchto sietí? Môžu sa objektívne médiá stať obeťou aj ukrajinskej propagandy alebo skreslených informácií? Prečo sa z vojny stáva mýtus boja dobra so zlom a ako sa to prejavuje? Nakoľko môžu dobrovoľné zbierky a iniciatívy napomáhať ukrajinskej obrane?Ako dnes žijú obyvatelia na okupovaných územiach a nakoľko sú v kontakte s vonkajším svetom? Ako voči civilnému obyvateľstvu vystupujú ruskí vojaci? Aké praktické prekážky či represie z ich prítomnosti pre civilov vyplývajú? Aké podmienky musia spĺňať novinári, aby mali prístup do vojnových zón Ukrajiny a prečo niekedy čelia nevôli zo strany Ukrajincov?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s vojnovým novinárom a autorom pripravovanej knihy Spev sirén Tomášom Forróm.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Intimní násilí vychází z dlouhodobých patriarchálních základů a v nějaké formě bude součástí naší kultury vždycky, myslí si advokátka Lucie Hrdá a upozorňuje, že i dnes je 90 % světového majetku ve vlastnictví mužů, což ženy determinuje k tomu, aby tahaly za kratší konec a senioři a děti za ten nejkratší. S případy znásilnění, zneužívání nebo týrání se ve své praxi setkává od roku 2003, kdy poškození byli orgánům činným v trestním řízení lhostejní a český trestní řád pojem oběť vůbec neznal. Definoval ho až o deset let později, i tak ale pro řadu policistů, soudců a státních zástupců zůstává novinkou. S dědictvím minulosti se potýkají i zákonodárci, rodina byla totiž v dobách komunismu jedinou institucí, jejíž práh soudruzi nepřekračovali, takže otázka, jestli a jak do ní zasahovat, dnes vyvolává velké politické pnutí i v souvislosti s tzv. Istanbulskou úmluvou nebo manželstvím pro všechny. Zlom nastal ve společenském vnímání. Zájem veřejnosti a mediální pokrytí, které Hrdá registruje od pandemie covidu, odpovídá obrovské incidenci: každé čtvrté dítě žije v rodině s domácím násilím, každá třetí žena zažila sexualizované nebo domácí násilí, každá šestá dívka a každý osmý chlapec sexuální obtěžování. V násilí a v jeho přehlížení jsme vychovávaní. Kromě transgeneračního přenosu má na roztáčení kola dalších traumat a ublížení velký vliv také dostupnost pornografie. Ta zvedla vlnu sexualizovaného násilí u adolescentů, a to i mladších 15 let. Kudy vede cesta ke zlepšení, proč klientkám nedoporučuje nahlašovat pachatele, jak v psychicky náročné práci nevyhořet, nebo co je fibromyalgie, na jejíž příčinu i léčbu je zatím medicína krátká? O tom všem jsme mluvili.

Dnešná epizóda bola trošku silná, prišiel k nám Jozef Kákoš riaditeľ Depaul slovensko a porozprával nám ako ľudia bez domova prežívajú zimu a ako je možné sa zbaviť "bezďáckej" nálepky.Pomôcť môžete aj vy: https://adoptujsipostel.sk/ Celé video môžete vidieť na ⁠https://youtu.be/NjUCJSQssps Shareujte, lajkujte, podporte nás na patreone. Zaslúžime si to. Teda ak chcete. ❤️▶▶▶ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Alebo sa pripojte na Toldo, kde dávame zadarmo aj nejaký bonusový obsah ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://luzifcak.tol.do⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pripadne nás môžete pozvať na kávu na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►► ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►► ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Náš dnešný hosť je https://www.instagram.com/depaul.sk/ UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Rok plný voleb - v Polsku, Německu, na Slovensku a nejnověji i v Nizozemsku, kde překvapivě liberální stranu porazili pravicoví populisté. Volby v Bavorsku a Hesensku vyhráli konzervativci, ale německá vláda čelí rekordní neoblíbenosti. Podle nejnovějších průzkumů chce nové volby 38 % Němců. Zlom zažilo i Slovensko, kde i přes otazníky z minulosti vyhrál Směr-SD Roberta Fica. Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058131123/

„Vyberali ste si medzi hanbou a vojnou. Vybrali ste si hanbu a budete mať aj vojnu“ – to je pomerne známy výrok Winstona Churchila k podpisu Mníchovskej dohody zo septembra roku 1938. Zástupcovia Francúzska a Veľkej Británie sa vtedy rozhodli ustúpiť požiadavkám nacistického Nemecka a jeho spojenca fašistického Talianska a prakticky odovzdať československé pohraničné územia Adolfovi Hitlerovi. Celú situáciu dotvárajú slová prezitenta ČSR Edvarda Beneša: „Keby sme neprijali, zviedli by sme čestnú vojnu.. ale národ by bol vyvraždený.“ Celá dohoda sa zároveň zapísala do historického vedomia Čechov a Slovákov v podobe heslovitého konštatovania: „O nás bez nás“. Práve pozícia Edvarda Beneša bola v celej situácii nezávideniahodná a ponúka hneď niekoľko otázok – ako sa má zoči voči hroziacej agresii zo strany Nemecka a zároveň bez spojencov zachovať? Čo má urobiť zodpovedný politik? Má riskovať viac než len neistý výsledok, ale zachovať tak v spoločnosti vedomie vzdoru a národnej dôstojnosti alebo sa podvoliť a vyhnúť sa tak obrovskému krviprelievaniu? Práve do kritických septembrových dní roku 1938 sa pozrieme aj my a pokúsime sa nanovo si rozvážiť všetky pre a proti. Jaro Valent sa rozpráva s Tomášom Jahelkom z Katedry politológie FiF Trnavskej univerzity. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.

S PŘEDSTIHEM A V CELÉ DÉLCE 63 MIN. NAJDETE TENTO ROZHOVOR JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Ewa Farna ví, že jednou přijde někdo mladší a ona skončí. Svoji práci miluje, když zpívá, nevnímá strach ani bolest, ale připouští si, že její úspěch je pomíjivý, a připravuje se na život po něm. Finančně i kariérně. V rozhovoru jsme mluvili o jejím prakticky celém životě před kamerami a v médiích, ale i o rodině, víře, šikaně bulváru i lidí. Ewa říká, že když byla mladší, třásly se jí ruce a bála se jít do školy. Nechápala, proč o ní kvůli písničce někdo píše něco tak ošklivého. Snaží se normalizovat normálnost, aby holky v médiích viděly skutečné ženy. Dřív vzdorovala, když po ní někdo chtěl, aby zhubla, natruc si dala kachnu. Zlom přišel, když se začala mít ráda. Na psychoterapii šla později, protože si uvědomovala, že kvůli tomu, co zažila, by ji mohli dostihnout bubáci. Terapie jí ale vyřešila mnohem víc. Otevřeně mluví i o mateřství. Ženě totiž hrozí, že ztratí sama sebe a žije jen pro děti.

Vážení diváci a posluchači, zde: https://herohero.co/petrhorky najdete celé audio i video včetně bonusových odkazů, doporučení a bez reklam! Je tu, proniká čím dál hlouběji do našeho světa a čím víc budeme odkládat alespoň její uživatelské poznání, tím hůř pro nás. Umělé inteligenci se budu na svém kanálu opakovaně věnovat. Je to mohutné téma, které někteří srovnávají s takovým zlomem pro lidstvo, jako byl nástup písma.  Podle některých programátorů a myslitelů se právě teď náš svět kompletně a zásadně proměňuje. Mám podobný pocit, a tak si v tom chci alespoň v základu udělat jasno. Zkuste to taky. Dnes jsem si s programátorem Jiřím Dolejšem povídal o tom, jak vlastně funguje, a co si pod těmi opačnými písmenky oslího výkřiku AI představit. I když dokáže překvapivé věci, zatím je, promiňte, docela hloupoučká. Ale nebude to trvat dlouho, učí se rychle.  Jestli chcete úvod do umělé inteligence včetně nějakých rad a doporučení, co vyzkoušet, pak jste tady správně.Speciální rady a konkrétní doporučení jsem ještě nechal pro moje odběratele na herohero, ale nebojte se, i tady dostanete dost námětů k údivu i přemýšlení. Pokud jste ale zvědaví, zkuste https://herohero.co/petrhorkyZákony robotiky Isaaca Asimova:1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním, nebo druhým zákonem.Partnerem kanálu je společnost Golden Gate00:00 AI neskutečně šetří čas.04:05 Na jakém principu funguje AI?11:32 Proč teď nastal ten velký poprask?18:42 Příklad zneužití AI.22:41 Kdo stojí za vývojem AI?26:49 Proč někteří volají po pozastavení vývoje AI?28:50 Co to bude dělat v budoucnu.37:21 Kde najít chat GPT?38:54 Co znamená slovo „prompt“.Bonusová část obsahuje tyto kapitoly:39:39 Konkrétní kroky, rady a doporučení, jak AI šetří čas a pomáhá v práci i životě.47:29 Další programy a aplikace, které stojí za to zkusit.Support the show

„Generace, která ještě zažila odsun sudetských Němců, už pomalu odchází. Přicházejí mladší,“ komentuje světící biskup pražský Václav Malý omluvu sudetských Němců za podíl na vzestupu nacismu, která zazněla na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Řezně. Jaké jsou současné česko-německé vztahy? Poslechněte si v pořadu Jak to vidí… Moderuje Zita Senková. Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Třech mačet autoři podcastu Kecy a politika tentokrát pozvali předsedu Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla a opravdu to stálo za to. Bývalý viceguvernér ČNB Hampl tvrdí, že v době covidu se v myšlení českého národa něco zlomilo. Stručně řečeno, z národa spořádaných střádalů z dob Rakouska-Uherska se postupně proměňujeme v národ, který se nebojí žít v permanentním zadlužení a inflaci. Jaké to může mít důsledky? A nebudeme za pár let chtít přijmout euro jen proto, aby nás země eurozóny zbavily nekončící inflace? Nebude to rezignace na suverenitu a schopnost spravovat vlastní finance a stát? Na všechny tyto otázky dostanete odpověď v nových Třech mačetách.

24.februára ubehne rok od začiatku vojny na Ukrajine, ktorú rozpútal Vladimir Putin. Podľa analytika Alexandra Dulebu vojna nastavila zrkadlo mnohým - Rusom, Ukrajincom, politikom, či obyčajným ľuďom. Zrkadlo to podľa neho nastavilo aj tým, ktorí pochybovali o tom, že či to Ukrajina - skorumpovaná a neschopná krajina - dokáže a mysleli si, že sa zrúti ako „domček z karát.”  „A že komik, ktorému nikto neveril, a robili si z neho srandu, je dnes možno najuznávanejším lídrom na svete a všetci sa predbiehajú v tom, aby si s nim urobili fotku." Môžu po roku vojnu Rusi zmeniť pozemnú inváziu na vzdušný boj, tak ako to naznačujú spravodajské služby? Zlomí to tabu okolo stíhačiek, tak ako to bolo v prípade aj dodávok tankov zo Západu? Podľa Dulebu je to možné. „ Je to dosť možné. Pokiaľ Rusi masovejšie nasadia lietadlá, tak o mesiac tu budeme mať rozhodnutie, že dajme Ukrajincom tiež lietadlá, aby sa vedeli brániť,” hovorí v podcaste. „Všetci hovoria, že by to mali Ukrajinci zvládnuť aj bez stíhačiek, so systémami protivzdušnej obrany, ktoré majú a dostanú ich aj teraz. Stíhačky by ale znížili straty na ľudských životoch,” približuje tiež. Ako sa podpísal rok vojny na ruskej armáde? Expert na Ukrajinu v podcaste spomína, že podľa informácii, ktoré zverejnil minister obrany Veľkej Británie sa znížila bojaschopnosť ruskej armády o takmer polovicu. „ A to mala byť druhá najsilnejšia armáda na svete. Ukrajinci dnes hovoria, že je to druhá najsilnejšia armáda na Ukrajine.” Podľa neho sa bude Rusko postupne dostávať do ekonomickej závislosti od Číny. „Rusko bude chudobnou krajinou závislou od Číny. Ja som to povedal prvý deň, keď začala vojna. Nevidím zmysel takého výsledku zahraničnej politiky,” Duleba tiež v podcaste hovorí, ako môže vojna pokračovať. „Situácia môže vyústiť do toho, že vojna sa presunie do Ruska v zmysle politickej vojny. O rok sa možno budeme rozprávať o tom, čo sa deje v Rusku.” Ako sa zmenil za rok ruský prezident Vladimir Putin? Čo ruská ofenzíva - prečo jej nedávajú mnohí analytici šancu? A čo chystajú Ukrajinci? Vypočujte si Ráno Nahlas. Podcast nahrala Denisa Hopková.

24.februára ubehne rok od začiatku vojny na Ukrajine, ktorú rozpútal Vladimir Putin. Podľa analytika Alexandra Dulebu vojna nastavila zrkadlo mnohým - Rusom, Ukrajincom, politikom, či obyčajným ľuďom. Zrkadlo to podľa neho nastavilo aj tým, ktorí pochybovali o tom, že či to Ukrajina - skorumpovaná a neschopná krajina - dokáže a mysleli si, že sa zrúti ako „domček z karát.”  „A že komik, ktorému nikto neveril, a robili si z neho srandu, je dnes možno najuznávanejším lídrom na svete a všetci sa predbiehajú v tom, aby si s nim urobili fotku." Môžu po roku vojnu Rusi zmeniť pozemnú inváziu na vzdušný boj, tak ako to naznačujú spravodajské služby? Zlomí to tabu okolo stíhačiek, tak ako to bolo v prípade aj dodávok tankov zo Západu? Podľa Dulebu je to možné. „ Je to dosť možné. Pokiaľ Rusi masovejšie nasadia lietadlá, tak o mesiac tu budeme mať rozhodnutie, že dajme Ukrajincom tiež lietadlá, aby sa vedeli brániť,” hovorí v podcaste. „Všetci hovoria, že by to mali Ukrajinci zvládnuť aj bez stíhačiek, so systémami protivzdušnej obrany, ktoré majú a dostanú ich aj teraz. Stíhačky by ale znížili straty na ľudských životoch,” približuje tiež. Ako sa podpísal rok vojny na ruskej armáde? Expert na Ukrajinu v podcaste spomína, že podľa informácii, ktoré zverejnil minister obrany Veľkej Británie sa znížila bojaschopnosť ruskej armády o takmer polovicu. „ A to mala byť druhá najsilnejšia armáda na svete. Ukrajinci dnes hovoria, že je to druhá najsilnejšia armáda na Ukrajine.” Podľa neho sa bude Rusko postupne dostávať do ekonomickej závislosti od Číny. „Rusko bude chudobnou krajinou závislou od Číny. Ja som to povedal prvý deň, keď začala vojna. Nevidím zmysel takého výsledku zahraničnej politiky,” Duleba tiež v podcaste hovorí, ako môže vojna pokračovať. „Situácia môže vyústiť do toho, že vojna sa presunie do Ruska v zmysle politickej vojny. O rok sa možno budeme rozprávať o tom, čo sa deje v Rusku.” Ako sa zmenil za rok ruský prezident Vladimir Putin? Čo ruská ofenzíva - prečo jej nedávajú mnohí analytici šancu? A čo chystajú Ukrajinci? Vypočujte si Ráno Nahlas. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Když začala v roce 1953 vysílat Československá televize (ČST), byla to velká událost. Malé černobílé obrazovky se staly magnetem pro diváky. Komunistický stát si toho byl velmi dobře vědom a tak se televize stala, stejně jako tehdejší další sdělovací prostředky, nástrojem mocenské ideologie. Její historie v době komunistického státu ovšem nebyla tak jednoduchá, právě druhá polovina 60. let je spojena s do té doby nebývalými vizemi. Zlom přišel až s nástupem normalizace.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Místo večerníčku sledovala Jamieho Olivera. Pochází z podnikatelského prostředí, ale v tradici rodinné firmy nepokračovala, raději šla na kurz vaření do Londýna. Kariéra Alžběty Minaříkové, alias Betty, pak nabrala směr korporátu, kde působila jako marketingová manažerka. Zlom přišel, když se přihlásila do soutěže Masterchef, kde získala zlatou kartu od michelinskou hvězdou oceněného šéfkuchaře Radka Kašpárka. V soutěži zůstala až do finále, kde se umístila na druhém místě společně s další finalistkou, Terezou Hybšovou. Minaříková už během soutěže budila největší pozornost u médií a na sociálních sítích. Jak rostl počet jejích sledujících, tak se také násobily negativní reakce. Podle sledujících byla Minaříková příliš „emocionální a chtěla vyhrát“. Jak vytěžit svou reality show jako příležitost pro smysluplné podnikání a mají to ženy v kuchyni i u diváků automaticky těžší? A proč Betty nechce jít vařit do michelinské restaurace?

Zadnji dve leti so bile kriptovalute v ospredju pozornosti predvsem zaradi vrtoglavih donosov. Danes se zdi, da se je kripto svet znašel sredi hude zime. Vrednosti kriptovalut že mesece vztrajno padajo. Zlom ene največjih kripto borz FTX novembra letos je te negativne trende še dodatno okrepil. Okrepil pa je tudi glasove, ki napovedujejo nič manj kot zaton te panoge in izpostavljajo, da kaj več od energetsko potratnih špekulacij kriptovalute tako ali tako niso prinesle. Toda na drugi strani so tisti, ki menijo, da blockchain oziroma tehnologija veriženja blokov, na kateri temeljijo tudi kriptovalute, svojega pravega potenciala sploh še ni pokazala. Infrastruktura, ki omogoča, da je vsaka transakcija jasno zabeležena in se je ne da spremeniti, vendarle ponuja relevantno alternativo zasnovi današnjega spleta, ki ga v pretežni meri obvladuje peščica digitalnih gigantov, ki imajo edini v rokah vse sledi naših digitalnih življenj.Kaj torej ponuja tako imenovani Web 3, kje se skrivajo njegovi pravi potenciali in kje tičijo pasti, sta v tokratni Intelekti razmišljala pravnica Anja Blaj, predsednica Blockchain Thinktanka Slovenija in Felix Stalder, profesor digitalne kulture in teorije spleta na Univerzi v Zürichu.

Ženské telo mení svoje i hormonálne nastavenie v rozsahu niekoľkých dní, nie hodín, čo je typickejšie pre mužov. Náš svet, v ktorom sme vyrastali a žijeme i naďalej, však funguje na režime 24/7. Očakáva sa od nás 100% výkon počas celého roka, na pár výnimiek dovolenky. Nie sme stroje, ani muži a naaša príroda nám v našich končinách pripomína neustále, že všetko má svoj cyklus. Nás ženy neskutočne vyčerpáva nekončiaci zhon, ktorý sa neustále opakuje. Máme pomalšie rána a nestačí nám sa iba vyspať aby sme reštartovali. Našich 24/7 trvá niekoľko dní, podľa dĺžky nášho cyklu. V dnešnej epizóde si práve o tom povieme, i ako sa emočne (nielen fyzicky) meníme. A ako vlastne túto informáciu prakticky uviesť do svojho život, trebars i hneď dnes, či tento mesiac.   Cyklický advent prebieha na mojom instagrame: @bagniari 12.12 o 20:00 prebehne Online webinár "Ako si nastaviť cyklický plán pre rok 2023", registrovať sa môžeš tu. Cyklické kartičky PSC nájdeš na mojom e-shope Bagniaristore.cz, kde nájdeš už o pár dní aj Yunu, produktovú radu pre zdravé menštruačné cykly.

Ženské telo mení svoje i hormonálne nastavenie v rozsahu niekoľkých dní, nie hodín, čo je typickejšie pre mužov. Náš svet, v ktorom sme vyrastali a žijeme i naďalej, však funguje na režime 24/7. Očakáva sa od nás 100% výkon počas celého roka, na pár výnimiek dovolenky. Nie sme stroje, ani muži a naaša príroda nám v našich končinách pripomína neustále, že všetko má svoj cyklus. Nás ženy neskutočne vyčerpáva nekončiaci zhon, ktorý sa neustále opakuje. Máme pomalšie rána a nestačí nám sa iba vyspať aby sme reštartovali. Našich 24/7 trvá niekoľko dní, podľa dĺžky nášho cyklu. V dnešnej epizóde si práve o tom povieme, i ako sa emočne (nielen fyzicky) meníme. A ako vlastne túto informáciu prakticky uviesť do svojho život, trebars i hneď dnes, či tento mesiac.   Cyklický advent prebieha na mojom instagrame: @bagniari 12.12 o 20:00 prebehne Online webinár "Ako si nastaviť cyklický plán pre rok 2023", registrovať sa môžeš tu. Cyklické kartičky PSC nájdeš na mojom e-shope Bagniaristore.cz, kde nájdeš už o pár dní aj Yunu, produktovú radu pre zdravé menštruačné cykly.

V Česku chybí někdo, kdo by se rozhodl vyslovit, že klimatická změna je téma. Vždy se to nějak zamaže tím, že „máme rádi přírodu“. Kromě dekarbonizace bude třeba řešit i energetickou bezpečnost, říká Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu. Snahu o transformaci k udržitelnější ekonomice a snižování emisí, ke kterým se Česká republika a další státy zavázaly loni na podzim na klimatickém summitu COP26 v Glasgow, zastiňuje válka na Ukrajině a výzvy, které přinesla.„Transformace jsou nastartované, některým státům se daří snižovat emise dlouhodobě. Velká Británie nebo Dánsko snižují emise skoro o 4 % ročně, to je vlastně docela velká rychlost a není to jenom tím, co se přijalo v Glasgow,“ připomíná expert na komunikaci klimatických změn Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu. „Letos ale hlavně v evropském prostoru dominuje válka na Ukrajině, tam se upírá pozornost politiků i médií. Druhá část Šesté hodnotící zprávy IPCC vyšla letos v únoru v pondělí těsně poté, co Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. A myslím, že její sdělení sledoval jen skutečně málokdo,“ dodává. Generální tajemník OSN António Guterres ji přitom označil jako „atlas lidského utrpení‘.„Když jsem si podrobněji pročítal tu zprávu, tak v zásadě říká, že dopady klimatické změny vidíme a budou dál zrychlovat. Uvádí velké množství různých příkladů dopadů na ekosystémy a biodiverzitu, které uvidíme ve čtyřech velkých oblastech: životní podmínky, potravinová bezpečnost, infrastruktura a příroda a přírodních kapitál,“ shrnuje Přibyla v podcastu Stopáž.

Po oslavě svátku sv. Valentýna v roce 2016 se domů nevrátila mladá dívka. Ve stejnou chvíli, kdy po ní zoufalá rodina začala pátrat, zavolala na linku 158 zdrcená žena. Obávala se, že její syn spáchal těžký zločin. Podezřelý chlapec ale jako by zmizel ze světa... Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.