Podcasts about pracovala

Kostýmová výtvarníčka Katarína Štrbová Bieliková nedávno získala ocenenie Slnko v sieti za kostýmy k filmu Vlny. Dvakrát získala aj cenu Český lev za film Rozhovory s TGM a za seriál Českej televízie Božena. Pracovala napríklad aj na filmoch Želary, Masaryk, Sklenená izba, Šarlatán, Slúžka, Učiteľka, Správa. Je manželkou mimoriadneho kameramana Martina Štrbu, s ktorým spolupracovala na niekoľkých filmoch. Absolventka VŠMU v Bratislave, obor scénické a kostýmové výtvarníctvo. Venuje sa tvorbe v oblasti filmu aj divadla. Pochádza z Martina, žije v Prahe. Venuje sa aj voľnej tvorbe vyšívaním. | Hosť: Katarína Štrbová Bieliková (kostýmová výtvarníčka, nedávno získala ocenenie Slnko v sieti). | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 55 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Amerika nikdy nebyla můj celoživotní sen. Chtěla jsem někam daleko, kde to neznám,“ říká fotografka Marie Tomanová, která pro prestižní americké časopisy zvěčnila například herce Stanleyho Tucciho nebo Jeremyho Allena Whitea. Svou cestu za úspěchem vidí spíš jako náhodu a podle ní je často lepší nejít za konkrétním cílem, ale prostě „někam jít“ a věci se pak mohou dát do pohybu. Že by se mohla stát umělkyní, Tomanová dříve vůbec nečekala – na vysoké škole v Brně se totiž setkala s přístupem, který demotivoval nejen ji, ale je přesvědčena, že vytvořil i spoustu dalších zlomených lidí. „Byla jsem v ateliéru, kam pedagog vždycky přijel, ubalil se nějaký joint, pilo se pivo a třeba si vás posadil na klín, a když se vám to nelíbilo, všichni se smáli a bylo to hrozně nepříjemné,“ popisuje svoji zkušenost fotografka s tím, že jí až po letech došlo, jak špatný takový přístup byl. O to víc si cení iniciativ, které proti podobným tlakům v akademickém prostředí bojují. Proti čemu se ale dá asi těžko bojovat, je podle fotografky změna, kterou procházejí Spojené státy americké se staronovým prezidentem Donaldem Trumpem. Amerika Tomanovou podle jejích slov zklamala a neví, jestli chce být její občankou. Kvůli obavě z toho, co čeká držitele tzv. zelených karet, si ale bude muset fotografka občanství nejspíš brzy zařídit. „Když Donalda Trumpa zvolili prezidentem poprvé, hrozně jsem to obrečela. Byla jsem tehdy v Kalifornii jako nelegální migrant. Pracovala jsem jako chůva a přivydělávala si stříháním konopí na farmě,“ vzpomíná Tomanová na dobu, kdy se ještě nemohla živit čistě fotografií. Tehdy začal ohromný strach, že nebude moci ze země vycestovat, protože by se do ní nemusela vrátit. Znovuzvolení Trumpa prezidentem loni na podzim dnes vůbec nechápe – hodnoty, které prosazuje, vnímá jako pro společnost jedovaté. Proč ve Spojených státech nechce zestárnout a dokáže si fotografka představit svůj umělecký život třeba v Evropě? Jak by podle ní vypadal svět, kdyby nezáleželo na penězích? A nebojí se, že ji jednou nahradí umělá inteligence? I o tom mluvila fotografka Marie Tomanová.

Jak se dělá EIA a kdy může dopravní stavby skutečně zaříznout. Právě o tom je nový dílpodcastu Cesty zdopravy.cz, který si můžete právě teď poslechnout. Naším hostem je jedna z největších českých specialistek na posuzování vlivu staveb na životní prostředí Ilona Plevová z Pragoprojektu. Pracovala například na získání EIA pro severní část pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí a také pro navazující úsek 520 do Satalic. Po získání kladného stanoviska EIA tu dál dohlíží na projektovou koordinaci. Co se tedy musí ještě všechno odehrát, než se poprvé kopne do země na Pražském okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí, tedy mezi dálnicemi D7 a D8?See omnystudio.com/listener for privacy information.

Naša dnešná hostka vyštudovala odbor prekladateľ-tlmočník. Pracovala v rodinnom módnom ateliéri. Roky navrhovala šperky a doplnky a to s citom a rešpektom k prírode. Po celý ten čas -už od 15.rokov je však aktívna aj v rôznych organizáciach pomáhajúcich zvieratám. Zachraňovala tulene i kožatky veľké, ale dobrovoľníčila aj v zárachrannej stanici divokých šeliem. Jej celoživotná poreba ochrany prírody sa pred pár rokmi pretavaila do založenia organizácie Planet Lover, ktorá prioritne vzdeláva v oblasti ochrany životného prostredia. Aj o tom porozprávala Alexandra Madrová Jurajovi Turisovi.

Jaká pravidla dodržovat a čemu se vyhnout, když jdete na návštěvu domů k vietnamské rodině, to zjišťovala Jana Šustová. Lidija Stevanovič si povídala s mezinárodně oceňovaným srbským filmovým režisérem Stefanem Arsenijevičem. Připravila Tajana Mančalová, moderuje Iveta Demeterová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor, na který jsme se dlouho chystali, je tady. K mikrofonu jsme pozvali Helen Novotny Hartmann. dámu, která strávila velkou část svého života v USA, kde se mimo jiné dvacet let věnovala kávě. Pracovala pro jednu z největších kávových společností na světě – InterAmerican Coffee, kde prošla několika pozicemi a získala neuvěřitelný přehled a především nadhled. Nyní se Helena se svým manželem přestěhovala zpět do Česka a ráda by zůstala v kontaktu s lidmi okolo kávy. Pokud byste se s ní rádi setkali, zde je její email: helennovotny[at]gmail.com

Tento rok židovský Sviatok svetiel, takzvaná Chanuka, čiastočne prebieha súbežne s Vianocami. Viera Kamenická sa hlási k židovskej viere a zároveň pochádza zo zmiešaného židovsko-katolíckeho manželstva. Pracovala ako profesionálna fotografka, najskôr v Mestskej správe pamiatkovej starostlivosti a ochrany prírody a neskôr v Múzeu židovskej kultúry. Je obľúbenou autorkou kníh, v ktorých sa venuje židovskej tematike a za ktoré získala viacero ocenení. Svoje knihy si sama aj ilustruje. Hovoriť s Katou Martinkovou bude aj o tom, aký sviatok je Chanuka, aké zvyky sa k nemu viažu, o jej židovských i kresťanských predkoch, o tom, či verí na zázraky. | Hosť: Viera Kamenická (fotografka, spisovateľka). | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Na významný okamžik v našich dějinách si dobře pamatuje i bývalá ředitelka Krajské vědecké knihovny Věra Vohlídalová. Pracovala tehdy v knihovně liberecké nemocnice.

Pracovala jako projektová manažerka, ale období pandemie ji donutilo změnit priority. Tereza Olbrichtová se posunula k cukrařině, která ji začala ohromně bavit. A dnes v souvislosti se sladkou profesí řeší hned několik různorodých projektů.

Pracovala jako projektová manažerka, ale období pandemie ji donutilo změnit priority. Tereza Olbrichtová se posunula k cukrařině, která ji začala ohromně bavit. A dnes v souvislosti se sladkou profesí řeší hned několik různorodých projektů.Všechny díly podcastu Host Lenky Vahalové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lenka Zlámalová se jako hlavní komentátorka CNC dlouhodobě zabývá ekonomikou a politikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících v České republice. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Následně zastávala pozici hlavní analytičky Hospodářských novin a Lidových novin. Pravidelně vystupuje ve zpravodajských pořadech České televize a Českého rozhlasu. V tomto díle podcastu se Štěpán Křeček spolu s Lenkou Zlámalovou zaměřil na klíčová témata americké politiky a ekonomiky. Rozhovor se věnuje životu ve Spojených státech a aktuálním změnám na tamní politické scéně, s důrazem na růst podpory Trumpa v technologickém sektoru a proměny stranických ideologií. Diskutuje se také o vládě Joea Bidena, Trumpově vztahu s Ruskem, otázkách migrace a ekonomických programech prezidentských kandidátů.

Lenka Zlámalová se jako hlavní komentátorka CNC dlouhodobě zabývá ekonomikou a politikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících v České republice. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Následně zastávala pozici hlavní analytičky Hospodářských novin a Lidových novin. Pravidelně vystupuje ve zpravodajských pořadech České televize a Českého rozhlasu. V tomto díle Štěpán Křeček probíral s Lenkou Zlámalovou aktuální stav Evropské unie a její výzvy, včetně problémů automobilového průmyslu a porovnání ekonomické síly Evropy a USA. Dále se diskutovalo o krizi, kterou Evropa prochází, a jak migrace může sloužit jako páka pro výjimky v EU. V závěru byl velkým tématem i dopad byrokracie a regulací na kondici evropské ekonomiky.

Naši predkovia vnímali zem ako zdroj potravy, domova a posvätného priestoru. Využívali rôzne poľnohospodárske techniky a starali sa o úrodnosť pôdy. Voda sa považovala nielen za zdroj života, ale aj za dôležitý prvok rituálov a obradov. Historické fakty nám odhaľujú, ako vnímali tieto prírodné elementy a akú dôležitú úlohu zohrávali v ich každodennom živote. Hoci pojem ekológia vznikol až v 19. storočí, naši predkovia intuitívne rozumeli princípom udržateľnosti a rovnováhy v prírode. Aký význam mala pre našich predkov zem a voda? V čom sa môžeme inšpirovať a poučiť z ich prístupu? Aké konkrétne tradície a rituály boli spojené so zemou a s vodou? Kedy a prečo sa náš vzťah k prírode začal vzďaľovať? Ako sa k nej znovu môžeme priblížiť a čerpať múdrosť z tradičných prístupov k ochrane a udržateľnému využívaniu prírodných zdrojov? O týchto aj o ďalších otázkach sme sa rozprávali v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH s Mgr. Katarínou Nádaskou, PhD. Mgr. Katarína Nádaská, PhD., vyštudovala odbor história – etnológia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského (FF UK) v Bratislave a v tejto oblasti pracuje dodnes. V roku 1997 obhájila titul PhD. Pôsobila ako vedecko výskumná pracovníčka na FF UK, pedagogicky pôsobila na Univerzite sv. Cyrila a Metoda v Trnave, Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre a Filozofickej fakulte Univerzity Karlovej v Prahe. Absolvovala viacero vedeckých stáží na európskych univerzitách, napríklad na Viedenskej univerzite, Univerzite Regensburg či Jagelovskej univerzite v Krakove. Pracovala ako kurátorka a literárna historička v Múzeu mesta Bratislavy aj ako odborná vedecká pracovníčka v Divadelnom ústave Bratislava. V súčasnosti pôsobí ako odborná pracovníčka v archíve, venuje sa historickému poradenstvu pre masmédiá a film, prednáša na viacerých univerzitách na Slovensku i v zahraničí. Je autorkou a spoluautorkou množstva monografií, napríklad Slovenský rok vo výročných obradoch a sviatkoch, Čím žila slovenská rodina – rodinné zvyky, Čary a veštby – mágia v ľudovej kultúre Slovenska, Čerti, bosorky a iné strašidlá a iné.

Zuzana Burdanová organizuje vedomé tanečné podujatia, v rámci ktorých vytvára priestor, v ktorom sa ľudia môžu oslobodiť od spoločenského podmieňovania, otvoriť sa vlastnej autenticite a získať tak prístup k svojmu plnému potenciálu. Je nositeľkou vízie pre eventy Ecstatic Dance Slovakia, ako aj festivalu Ecstatica, ktoré prepájajú transormačnú silu hudby, tanca, embodiementu a komunity. Pracovala v prestížnej rozvojovej firme v Londýne, kde bola vysielaná na projekty po celom svete, popri tom prišla do kontaktu aj s rôznymi pôvodnými obyvateľmi a kmeňmi, ktoré výrazne inšpirovali jej prácu a vzťah k tancu ako nástroja pre hlbšie sebaspoznávanie. Kvalifikovala sa ako lektorka Kundalini Jogy, Theta healing a Reiki, študovala tanečnú terapiu, praktikovala rituálny tanec v rôznych krajinách a ponúka aj individuálny mentoring pre ľudí, ktorí chcú urobiť krok smerom k slobodnejšiemu životnému štýlu. Táto doba je typická stresom, ktorý spôsobuje strnulosť v našich telách, v rozhovore sa dozviete aj to ako ju jednoduchymi technikami môžeme ľahšie pustiť, rozhýbať stagnujúcu energiu a opäť precítiť pulzujúci život a radosť s sebe vďaka pohybu. Prajeme príjemné počúvanie

Pracovala ve zdravotnictví, ale časem se stala uznávanou autorkou. Nezvykla si ale úplně. „Tajně říkám, že uvnitř jsem pořád nejvíc zdravotní sestřička,“ prozrazuje v Blízkých setkáních. Jak podle ní dřív fungovala manželství a kde je hranice, kterou lze tolerovat? Jak vychovává ona sama své děti? Komunikuje se čtenářstvem? Co jí říká téma anorexie? Jaké mýty kolem tohoto onemocnění existují? Jakou organizaci podporuje?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pracovala ve zdravotnictví, ale časem se stala uznávanou autorkou. Nezvykla si ale úplně. „Tajně říkám, že uvnitř jsem pořád nejvíc zdravotní sestřička,“ prozrazuje v Blízkých setkáních. Jak podle ní dřív fungovala manželství a kde je hranice, kterou lze tolerovat? Jak vychovává ona sama své děti? Komunikuje se čtenářstvem? Co jí říká téma anorexie? Jaké mýty kolem tohoto onemocnění existují? Jakou organizaci podporuje?

Alžběta Jungrová (1978) vystudovala Střední průmyslovou školu grafickou v Hellichově ulici. Fotit ale začala už jako dítě. Pracovala pro řadu velkých českých deníků a v letech 2000–2002 žila v USA a Londýně.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naša dnešná hostka vie drôt premeniť v umelecký skvost. Pracovala v Úľuve a dnes je vedúcou bratislavských drotárov v Klube Džarek. Ten má za sebou 20. ročnú históriu. Aj o nej nám viac povie Jana Mistríková a spoločnosť jej bude robiť aj ďalšia skúsená drotárka Ružena Ďurčatová. Čo dámy priviedlo k práci s drôtom, kde môžete aktuálne vidieť ich tvorbu a čo všetko dokážu drotári v 21. storočí, o tom povedali viac Jurajovi Turisovi.

Bohuška Jablonická nabídla kolektivu Životních příběhů odvážné scénáře a taktiky, které pomáhají vyrovnat se s opuštěním, odmítnutím, diskriminací a jiným bezprávím. Zkušenost malého děvčete, které „muselo jít z domu“ a ve všech ústavech zažívalo pocit, že není na správném místě, proměnila v bojovnou péči o lidi a zvířata s podobným osudem. Ač nerada, začala v sedmnácti letech hledat svoje místo v jednom z ústavů v malé jihomoravské obci. Pracovala v ústavním hospodářství, i na „jezeďáckém“, starala se o ty, kdo to potřebovali. Sama sebe pohřbila, aby obnovila rodinné vztahy, a dokázala vytvořit přátelství na celý život. S jednou ze svých přítelkyň a s kocourem Vaškem teď bydlí ve vesnici v bytovce a pro darebáky, kteří ubližují třebas i vzdálenějším blízkým, a nebo je opouštějí ve chvíli, kdy někoho potřebují, nemá pochopení. Tento podcast vznikl s podporou Norských fondů a Fondu na podporu nezávislé žurnalistiky. Je součástí výzkumného projektu Životní příběhy za lidská práva, realizovaného na Fakultě humanitních studií UK (www.zivotnipribehy.com).

Archeologička Marta Mácelová, toho času na penzii. Pôsobila na Filozofickej fakulte Univerzity Mateja Bella v Banskej Bystrici. Učila tam dejiny praveku a Slovanov (slovanské osídlenie). Učila aj muzeológiu. Do mája učila na Univerzite tretieho veku v Banskej Bystrici, učila tam historické mestá UNESCO a archeologické pamiatky UNESCO. V Archeologickom ústave v Nitre spolupracovala s komisiami pre terénny archeologický výskum. 30 rokov bola odbornou súčasťou Stredoslovenského múzea v Banskej Bystrici (13 rokov bola zástupkyňa riaditeľa). Pracovala roky aj v Slovenskej archeologickej spoločnosti, bola aj členkou jej výboru. Absolvovala Filozofickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave odbor archeológia. Rodáčka z Kežmarku, svoje detstvo a mladosť však prežila prevažne v Beckove. Má dve deti a dve vnúčatá. Rada číta, najmä odbornú literatúru a historické romány, vyšíva. Nedávno sa stala čestnou občiankou Beckova. | Moderuje: Kata Martinková. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Zdravotná sestra Liana Hanusová si už nepamätá, či bola v službe práve to popoludnie 16. januára 1969, keď sa svetom rozletela šokujúca správa, že na hornom konci Václavského námestia sa polial benzínom a potom zapálil dvadsaťročný študent histórie na Karlovej univerzite Jan Palach. Spomína si na prvé aj posledné stretnutie s ním. Pracovala vtedy na oddelení popálenín v Legerovej ulici.

Dva roky se snaží vláda vymyslet, jak vyřešit díru v rozpočtu po zrušení superhrubé mzdy. Z konsolidačního balíčku vyplývá, že to bez razantního zvýšení daní vyřešit nelze.

Epizóda 72: Karibská pláž v Škótsku. Nudle s kebabom. S dronmi nad aktívnou islandskou sopkou. Grónske veľryby nám mávali chvostom.  NEXT? Pracovala som 20 hodín denne - Táňa Ondrejková  https://open.spotify.com/episode/4f6a9BLp6SubWNoKFGMpby?si=09k41F1oSiS9o_6OanoBBg Limitovaná Kia Sportage Edícia 30 pri príležitosti 30. výročia uvedenia obľúbeného SUV na trh  https://www.kia.com/sk/predaj/akcie-a-ponuky/sportage-edicia-30/  Staň sa členom nášho ZAPO obchodného tímu, napíš na  obchod@zabavavpodcastoch.sk  Produkcia by ZAPO @zapoofficial  

Táňa Ondrejkova založila Pelikan v roku 2004. Vtedy absolútne nebolo cestovanie populárne a dostupné ako dnes. Práve jej biznis pomohol priblížiť cestovanie väčšine Slovákov. Táňa je posadnutá cestovaním a technológiou. To sa presne spája v jej firme. Aké lekcie ju naučilo podnikanie, rodičovstvo či výmena CEO pozície? NEXT: ZÁKLADNÝ KONCEPT “JEDNODUCHO MÁRIA”  https://open.spotify.com/episode/2QVdYclHaFSEg2eT2byPSz?si=9L0e17elR5qRwMWNsMBiAA  * Limitovaná Kia Sportage Edícia 30 pri príležitosti 30. výročia uvedenia obľúbeného SUV na trh  https://www.kia.com/sk/predaj/akcie-a-ponuky/sportage-edicia-30/  * Produkcia @mentalita.foundera by ZAPO @zapoofficial  

Má velký talent psát a mluvit o hudbě s nasazením, zaujetím a také s velmi silným názorem. V osmnácti letech nastoupila Jana Kománková do redakce uznávaného hudebního magazínu Rock & Pop. V kolektivu vedle Vojtěcha Lindaura nebo Jana Ivana Wünsche tak mohla růst v nepřehlédnutelnou osobnost kulturní žurnalistky, jakou je dnes. Rozhovor o životě v éteru. Připravili jsme ve spolupráci s LD Systems. Jana Kománková je česká novinářka a rozhlasová moderátorka. Pracovala v časopise Rock & Pop jako redaktorka a později zástupkyně šéfredaktora (1992–2001). Od roku 1993 je moderátorkou na pražské nezávislé rozhlasové stanici Radio 1, kde vysílá dvakrát týdně. Dělá rozhovory s osobnostmi a vybírá hudbu do pořadů, které moderuje. Od roku 2010 vede web protisedi.cz a v létě 2023 vyšla její kniha Život v éteru o historii Radia 1.

Gabriela Knutson se nachází na 227. pozici ve světovém žebříčku a letos vyhrála už tři ITF tituly. Napůl Češka, napůl Američanka nám prozradila, proč dala přednost škole před tenisem, jak je těžké objíždět turnaje na vlastní pěst a také, co plánuje do budoucna.

Simona Prokopec Fochlerová vyštudovala slovenský jazyk a literatúru v kombinácii s francúzskym jazykom a literatúrou na Prešovskej univerzite. Pracovala na mnohých kultúrnych projektoch. V rokoch 2016 – 2022 bola editorkou prúdového vysielania Rádia Devín a od roku 2018 vedie literárnu cenu Anasoft litera. Prezradila, aké je to žiť s básnikom a tiež, aké knižky čítajú deťom dvaja ľudia, pre ktorých je literatúra tak trochu každodenným chlebíčkom.

Alžběta Švarcová chtěla být před 25 lety kosmonautkou, dneska píše texty. Pracovala jako editorka, social media specialistka, blogerka, on-line markeťačka, UX specialistka, tvořila obsahové strategie, prošla si Seznamem, Českým rozhlasem, Mladou frontou DNES, textovala e-shopy, psala pro marketingovou agenturu a spoustu dalšího. Dnes podniká na volné noze, píše pro startupy a středně velké firmy, dělá dramaturga a editora pro Talk TV a tvoří obsah pro Fakturoid. Povídali jsme si o tom, jak se byznys na volné noze dělá a co v něm Alžbětě funguje nejlépe. Co se dozvíte? - Jak umělá inteligence ovlivní práci copywriterů? - Jak reagovat na nové technologie a trendy v oboru? - Na co se zaměřit, abyste měli v podnikání budoucnost? - Jak získávat nové klienty a nepsat za pár korun za hodinu? - Jak přistupovat k osobnímu marketingu? - Jak se odlišit od konkurence? - Jak najít svou unikátní výhodu na trhu? - V čem se vzdělávat a kdy je pro vás důležitá psychologie? - Jak budovat osobní značku na volné noze? - A mnoho dalšího. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/copywriterka-na-volne-noze-ma-psani-textu-budoucnost-alzbeta-svarcova-t47568 Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Alžběta Švarcová chtěla být před 25 lety kosmonautkou, dneska píše texty. Pracovala jako editorka, social media specialistka, blogerka, on-line markeťačka, UX specialistka, tvořila obsahové strategie, prošla si Seznamem, Českým rozhlasem, Mladou frontou DNES, textovala e-shopy, psala pro marketingovou agenturu a spoustu dalšího. Dnes podniká na volné noze, píše pro startupy a středně velké firmy, dělá dramaturga a editora pro Talk TV a tvoří obsah pro Fakturoid. Povídali jsme si o tom, jak se byznys na volné noze dělá a co v něm Alžbětě funguje nejlépe. Co se dozvíte? - Jak umělá inteligence ovlivní práci copywriterů? - Jak reagovat na nové technologie a trendy v oboru? - Na co se zaměřit, abyste měli v podnikání budoucnost? - Jak získávat nové klienty a nepsat za pár korun za hodinu? - Jak přistupovat k osobnímu marketingu? - Jak se odlišit od konkurence? - Jak najít svou unikátní výhodu na trhu? - V čem se vzdělávat a kdy je pro vás důležitá psychologie? - Jak budovat osobní značku na volné noze? - A mnoho dalšího. Video rozhovoru najdete zde: https://mladypodnikatel.cz/copywriterka-na-volne-noze-ma-psani-textu-budoucnost-alzbeta-svarcova-t47568 Rozhovor je určen speciálně pro naše předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů či připomínek pište na predplatne@mladypodnikatel.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://mladypodnikatel.cz/upozorneni.

Vedkyňa aj diplomatka - Alena Vrbovská, ktorá aktuálne žije v Paríži. Pracovala na našom Veľvyslanectve v Bukurešti, ako kultúrny atašé po návrate domov bola aktívna v redakciách časopisov, denníkov, i v rozhlase; Tlmočila na všetkých medzinárodných podujatiach u nás i v susedných krajinách. Vyštudovala na Sorbonne geografiu a jazyky. 20 rokov sa pohybuje v oblasti sociálnej politiky a integrácie na Departmente, ako štátny funkcionár a odborný poradca. Ako Sandre Vychlopenovej povedala: Nikdy nezabudnem na žiadnu kampaň a doteraz ma baví všetko, čo sa deje v politike všeobecne. Viac si vypočujte v tejto epizóde NP. | Moderuje: Sandra Vychlopenová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Jak vidí současnou situaci na trhu s e-shopy? Jak se firmy, s nimiž spolupracuje, staví k automatizaci a digitalizaci? K čemu všemu je dobrý chytrý produktový katalog? Chová se český zákazník stejně jako španělský či portugalský? Co očekává na trhu e-commerce? Jak hovoří o umělé inteligenci? Lenka Michalská se přes 20 let pohybuje ve světě IT. Pracovala ve velkých firmách i vývojářském studiu. Před osmi lety ale společně s dalšími založila společnost, která se specializuje na vývoj chytrého produktového katalogu WisePorter. Ten e-shopům pomáhá zvýšit prodeje a automatizovat cenotvorbu.

Vyrůstala v intelektuální rodině v centru Prahy, vystudovala dvě vysoké školy, zamilovala se do koní, které ji provází celým životem. V roce 1983 odjela s kufříkem do Paříže, a už se nevrátila. Pracovala v koňském cirkuse i ve filmu vedle Polanského. Spřátelila se s indiány, za kterými dodnes jezdí. „Vedou velice těžký život, v krajině nemají vodu, ale přesto by ji nikdy neopustili, znamená pro ně víc než domov,“ říká výtvarnice a spisovatelka Martina Skala. Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tom, že matematika je v našich životoch kľúčová, sa utvrdzujeme každý deň. To, že sa dá matematika učiť aj v pohybe, dokazujú matematické prechádzky. Ide o outdoorovú aktivitu, počas ktorej žiaci riešia matematické úlohy priamo prepojené s reálnymi objektmi. Pri riešení úloh pracujú v skupinách, využívajú mobilné zariadenia s aplikáciou MathCityMap a zdôvodňujú svoje postupy. Mnohé úlohy vyžadujú prácu s meracími pomôckami, ako je meracie pásmo či drevený skladací meter. Žiaci pri týchto prechádzkach zistia, že matematika je viac ako iba počítanie úloh do zošita, a uvidia jej aplikácie v každodennom živote. O matematických prechádzkach sme sa rozprávali v podcaste na portáli VEDA NA DOSAH s doc. PeadDr. Jankou Medovou, PhD., a doktorandkou Mgr. Silviou Haringovou z Fakulty prírodných vied a informatiky Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Doc. PaedDr. Janka Medová, PhD., je docentkou na Fakulte prírodných vied a informatiky Univerzity Konštantína Filozofa (UKF) v Nitre. Po ukončení štúdia učiteľstva matematiky a informatiky pokračovala v štúdiu na UKF na doktorandskom stupni v odbore teória vyučovania matematiky. Je autorkou a spoluautorkou viac ako 20 publikácií vo Web of Science s vyše sto citáciami a štyroch knižných publikácií určených pre európskych učiteľov matematiky a prírodovedných predmetov. Pracovala ako riešiteľka v desiatich medzinárodných projektoch a ako národná koordinátorka pôsobila v štyroch. Od roku 2011 sa venuje vzdelávaniu učiteľov zameranému na aktivizujúce vyučovacie metódy a od roku 2018 aj matematickým prechádzkam s podporou MathCityMap. Reprezentuje Slovensko v Medzinárodnej komisii pre výučbu matematiky (ICMI), ktorá je súčasťou Medzinárodnej matematickej únie (IMU). V Európskej spoločnosti pre výskum vo vyučovaní matematiky (ERME) je podpredsedníčkou pracovnej skupiny pre algoritmizáciu v matematike a v Medzinárodnej komisii pre výučbu matematiky pracovnej skupiny je jedným z dvoch lídrov pracovnej skupiny o vyučovaní diskrétnej matematiky. Ocenili ju v ankete Pedagogická osobnosť FPVaI UKF za rok 2022. V práci učiteľa verí v konštruktivizmus, individuálny prístup, emocionálnu bezpečnosť a tvrdú prácu.   Mgr. Silvia Haringová je študentkou 2. ročníka doktorandského štúdia Fakulty prírodných vied a informatiky na UKF v Nitre. Vo svojej dizertačnej práci sa venuje spolupráci ako prostriedku profesionálneho rastu učiteľov matematiky. Venuje sa propagácii matematických prechádzok, pretože tým, že žiaci riešia matematické úlohy prepojené priamo s reálnymi objektmi, vidia využitie matematiky v bežnom živote. Navštevuje rôzne základné školy, kde prechádzky realizuje so žiakmi, pomáha učiteľom s ich tvorbou, organizuje školenia a zároveň pomáha pri ich tvorbe aj samotným žiakom. Minulý rok sa jej podarilo vyškoliť prezenčne a on-line formou približne 500 učiteľov matematiky na Slovensku. Stala sa laureátkou Študentskej osobnosti Slovenska za akademický rok 2021/2022 v kategórii Informatika, matematicko-fyzikálne vedy. Matematické prechádzky prináša nielen do slovenských škôl, ale snaží sa ich popularizovať aj v zahraničí.

Tvrdí, že k vínu hledala cestu od studií, ale to by mohl říct skoro každý. A taky že definitivně ji našla v době covidové pandemie. Avšak takových lidí by se asi našlo víc. Ostatně statistiky nám ukázaly, že konzumace alkoholu v té době stoupla.Barbora Pečová ovšem našla cestu k vínu jako profesionálka  a stala se sommeliérkou. Nemyslí si, že je to nějaká superschopnost. Nejradši lidi učí, že můžou mít víno rádi i bez toho, aby mu takzvaně rozuměli a stali se experty. Protože to nejdůležitější na vínu je to, aby nám chutnalo.O tom jsme si povídali. A taky o tom, co všechno v životě dělala, byť by možná bylo jednodušší mluvit o tom, co nedělala. Pracovala například v televizním marketingu, psala scénáře, byla ředitelkou vnějších vztahů na ministerstvu, dělala kurzy jógy, psala rozhovory o osobním rozvoji nebo přispívala do lifetsylových magazínů.A to ještě ani nestačila mít krizi sředního věku. Ale už stihla představit středoevropská vína novému americkému velvyslanci v Praze. Jak mu chutnala a co na ně říkal? Poslouchejte. Přeju příjemnou zábavu. 

Navonok to môže vyzerať ako vystrihnutá scéna z romantického amerického filmu, no v skutočnosti to môže byť horor, z ktorého sa nie vždy dá tak ľahko dostať. Za darčekmi, desiatkami smsiek a e-mailov denne alebo „náhodným“ stretávaním sa na miestach sa môže skrývať dobre premyslená aktivita stalkera. O téme stalkingu sme sa rozprávali s Máriou Vitekovou. Počúvate podcast Ženy ako my magazínu Diva.sk.   „Práve romantizovanie, ktoré vidíme vo filmoch a v médiách sa môže zdať, že ide o niečo veľmi chcené - smsky, darčeky... Z mnohých telefonátov a skúseností, ktoré máme, to pre prenasledované ženy nie je v žiadnom prípade príjemné. Ide o opakované, nežiaduce správanie jednej osoby voči druhej. Je tam veľká motivácia a fixácia na tú druhú osobu. Prenasledovanej osobe to spôsobuje strach, úzkosť a aj samotný strach z násilia. Takmer 80% prenasledovaných žien pozná svojho stalkera. Najčastejšie sú to práve partneri a bývalí partneri,“ hovorí Mária Viteková.   O téme stalkingu sme sa rozprávali s Máriou Vitekovou, ktorá vyštudovala sociálne služby a poradenstvo. Pracovala ako poradkyňa na Národnej linke pre ženy zažívajúce násilie a v súčasnosti pracuje ako poradkyňa v organizácií pre ženy zažívajúce násilie Alej, ktorá ženám poskytuje podporu a poradenstvo v oblasti násilia páchaného na ženách a ich deťoch a partnerského násilia.   Viac o téme stalkingu si vypočujte v najnovšej epizóde podcastu Ženy ako my, v ktorom sa s Máriou Vitekovou rozprávame aj o:  -či je možné stalkera včas odhaliť  -aké sú najčastejšie kroky stalkerov  -ako vie nezainteresovaná osoba pomôcť obeti stalkingu  -či sa stretávajú so stalkingom aj muži  -či je možné nanovo získať úplnú kontrolu nad životom po skúsenosti so stalkerom -prečo je dôležité uchovávať si dôkazy po stalkerovi

Případů ukrajinských dětí deportovaných na území Ruské federace je podle ukrajinských zdrojů skoro 20 tisíc. Mezinárodní trestní soud vydal této věci zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou. „Nemyslím si, že Rusko uzná autoritu soudu, ale důležité je, že taková autorita existuje,“ zdůrazňuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO) s tím, že ruské zločiny vyšetřuje celá řada institucí, a to od samotného začátku invaze.

Když se řekne Peru, většině lidí se ihned vybaví Machu Picchu. Češce Zuzaně Bartákové naskočí džungle. Strávila v ní totiž několik měsíců, když pracovala jako terénní bioložka v Amazonii. Od monitorování papoušků a sběru vzorků půdy se následně přesunula k poznávání zbytku země, do které se již přes deset let pravidelně vrací. O svých zážitcích a zkušenostech vypraví v nejnovější epizodě podcastu Slepá mapa.

„V jednom z prvních příspěvků pro Svědectví jsem se vyznala, že osobně pokládám svůj odchod z vlasti za selhání, protože jsem opustila společenství lidí, nejen chartistů, s nimiž jsem sdílela po určitý čas společný osud. Proto jsme s mým mužem považovali za samozřejmé, že exilem účast na tomto společenství nekončí,“ napsala Dagmar Vaněčková v roce 2006.Všechny díly podcastu Portréty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Móda není nově zvolenému prezidentovi Petru Pavlovi cizí. Jeho obraz moderního evropského státníka v padnoucím obleku, který se ale nebojí obléct si flanelovou košili a vyrazit mezi řadové občany, pomáhala stvořit návrhářka Štěpánka Pivcová. Pracovala pro značky Pietro Filipi, Horsfeathers nebo Zoot či Bibloo. Absolventka UMPRUM je také blízkou přítelkyní a kreativním poradním hlasem pro návrháře Jakuba Polanku. Jak se v lokálním kontextu spolupracuje módnímu návrháři s politikem? Jak velký vliv má padnoucí oblek na úspěšnou politickou kampaň?

Ria Gehrerová vyštudovala žurnalistiku na Univerzite Komenského v Bratislave. Pracovala ako editorka pre Teraz.sk a SkolskyServis.sk. Reportérkou Denníka N je od jeho vzniku, kde často písala aj o LGBTI+ téme. Porozprávala o tom, prečo si myslí že je dôležité písať aj o LGBTI+ ľuďoch. Ako sa k tomu stavali  v redakcii. Je články však  boli zamerané aj na pohľady náboženské, robila aj rozhovory v úvodzovkách z druhej strany. Prezradila, aký si z toho mala dojem, a prečo podľa nej stále Slovensko má problém s prijatím rôznych menšín. Epizódu sme nahrávali ešte v lete, pred teroristickým útokom pred Teplárňou. Teplá vlna je podcast Divadla NOMANTINELS, v ktorom sa rozprávame so zaujímavými osobnosťami a ľuďmi zo slovenskej queer komunity o ich živote, inšpiratívnych veciach, ktorými sa zaoberajú a odvahe, ktorá im pomohla prekonať predsudky okolia. Rozhovory moderuje Andrej Kuruc a Marek Hudec a Liberty Blake Simon.

Service Designcast je o debatách s expertami, ktorí sa venujú zlepšovaniu služieb a zážitkov zákazníkov. Preberáme prípadové štúdie, užitočné nástroje a metódy, ktoré pomôžu posunúť vaše služby na vyššiu úroveň. Dozviete sa ako lepšie počúvať svojich zákazníkov, hľadať nové príležitosti alebo sa odlíšiť od konkurencie. Hostkou epizódy bola Tina Ličková, výskumníčka, facilitátorka a servis dizajnérka, ktorá radí organizáciám, ako spoznať svojich zákazníkov a robiť rozumné biznisové rozhodnutia. Začínala v marketingu, ale postupne sa našla v UX. Viedla slovenskú pobočku štúdia 2FRESH. Pracovala pre firmy ako Websupport, Neugelb Studios alebo Kununu.  Aktuálne žije vo Viedni, nahráva vlastný podcast UX Research Geeks a pôsobí ako Senior User Researcher v spoločnosti Dynatrace. V tejto časti sa dozviete: - Prečo je zvedavosť kľúčová vlastnosť nielen vo výskume ale aj v službách? - V čom pomáha výskum pri budovaní vzťahu so zákazníkom? - Prečo sa zákazníkov nepýtať, čo by chceli? - Čo si predstaviť pod pojmom demokratizácia výskumu? - Aká je rola knihovníkov v budúcnosti? - Aký je rozdiel medzi službami v Nemecku a na Slovensku? Podcastom sprevádza Adam Brocka, servis dizajnér, ktorý pomáha organizáciám zlepšovať služby a zákaznícku skúsenosť.

Petra Štefanková je slovenská výtvarníčka a prvá Slovenka, ktorá je členkou britskej Royal Society of Arts – Kráľovskej umeleckej spoločnosti. Jej členmi boli v minulosti napríklad aj Charles Dickens či Winston Churchill. Petra študovala grafický dizajn. A venuje sa nielen grafickému dizajnu, cez printu až po web, ale aj multimédiám, televíznej grafike, reklamnej a knižnej ilustrácii a počítačovej 3D grafike. Členkou Kráľovskej umeleckej spoločnosti sa stala počas svojho štvorročného pôsobenia v Británii, kedy získala aj cenu TV Channel4 pre mladého televízneho tvorcu. Pracovala pre BBC Worlwide, či pre Colombia Pictures. A keď si pozriete Kúzelnú opatrovateľku 2, tak práve Petra animovala titulky. Tento rok ju prestížny magazín Vanity Fair zaradil do A-zoznamu umelcov a publikoval jej práce. Petra Štefanková je živým dôkazom toho, že slovenské umenie patrí aj do sveta. Vystavovala v mnohých krajinách, aj v USA, Hongongu, či v Japonsku. Aktuálne má výstavu v BA a chystá sa aj na výstavu v Južnej Kórei.

Michaela Brchnelová získala už ako stredoškoláčka cenu CERN-u a asteroid na najväčšej svetovej súťaži vedeckých projektov a je po nej pomenovaná planéta. Volá sa 31462 Brchnelova. Aktuálne pôsobí na Katolíckej univerzite v Belgicku a vyštudovala vesmírne a letecké inžinierstvo v Holandsku. Skúma Slnko, venuje sa predpovedi vesmírneho počasia a ako ochrániť misie pri návrate na Zem. Pracovala pre Európsku vesmírnu agentúru a ako jediná Slovenka získala cenu a štipendium Amelia Earhart Fellowship. Vypočuj si rozhovor jej ceste za štúdiom vesmíru, kde vidí potenciál pre Slovensko, prečo má jej obor aj temnú stránku a čo ženy a raketové inžinierstvo.

Právům, která vystudovala, se v praxi nikdy nevěnovala. Chtěla být soudkyní, státní zástupkyní, nebo policistkou – vyšetřovatelkou. Pracovala v Mladé frontě Dnes, v ČTK, v České televizi, moderovala hlavní zpravodajskou relaci na Primě, odkud se po pěti letech vrátila zase do veřejnoprávní televize.

Preventívny účinok proti vzniku traumy majú predovšetkým medziľudské prepojenie a podpora, objasňuje psychoterapeutka Karin Brániková. "Keď nám je 'nafigu', potrebujeme, aby tam bol niekto, kto je schopný niesť emocionálnu záťaž spolu s nami," vysvetľuje v rozhovore, v ktorom hovoríme primárne o tom, čo je je to trauma, ako vzniká, či ako môžeme naučiť deti zvládať svoje emócie. Rozprávame sa aj o tom, čo vedie k neustálemu pocitu nedostatočnosti a ako by sme sa mali starať o seba v emocionálnej rovine aj my dospelí.   Karin Brániková je odbornou garantkou a veliteľkou tímu organizácie Modrý anjel, ktorá poskytuje podporu obetiam tragických udalostí a ich príbuzným. Profesionálne pôsobí aj na Ukrajine. Začínala ako rehabilitačná sestra, roky pracovala na geriatrii. Ako terapeutka má bohaté skúsenosti so sprevádzaním pri umieraní na Slovensku aj v zahraničí. Pracovala tiež ako vedúca oddelenia psychologickej a psychosociálnej podpory Operačného strediska záchrannej zdravotnej služby SR. 

Specializuje se na makroekonomický výzkum a trh práce. Pracovala v kanceláři místopředsedy vlády pro ekonomiku na Úřadu vlády ČR nebo jako jako konzultantka v oblasti trhu práce pro Světovou banku. Má podle ní neřešená situace v energetice potenciál položit českou vládu? Jakým příjmem měsíčně je u  nás dána hranice chudoby? A jak lidé v Česku reagují na zrychlující se inflaci? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Věci, které říkám ženám a píšu ve svých knížkách, mě stály kus života,“ prozrazuje v pořadu Stříbrný vítr docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci.

Mirka Ábelová je poetka, textárka a moderátorka. Pracovala ako redaktorka Rádia Slovensko a hovorkyňa Greenpeace. V Rádiu FM moderuje poetickú desaťminútovku Nedeľná chvíľka poézie FM. Vydala päť básnických kníh. Štyri sú básnické zbierky: Striptíz, Na!, Domáce paničky, Večný pocit nedele. Vo svojej tvorbe mapuje život mladej ženy - rozchody, pády, vzťahy, materstvo. Jej tvorba je úprimná, provokujúca, ironická, humorná a prirodzená. Jej poslednou knihou je Pes Moko a jeho oko, rozprávka pre deti v rýmoch.  Čo sa v podcaste BigStoriezz dozviete? Je nová generácia poetov kvalitná? Ktorých autorov Mirka rada číta a kto ju inšpiruje? Vedia nás básne podľa nej rozvibrovať viac ako próza? Zostala odviazanou rebelkou aj po dvoch deťoch? Ako reaguje na hejt?

Helena Kafková, řeholním jménem Marie Restituta, se narodila v Brně. Celý život ale prožila ve Vídni, kde vstoupila do řádu sester františkánek. Pracovala ve špitále a proslula jako obětavá, ale v názorech pevná a rázná vrchní sestra. Rázně odmítala i ideologii nacismu, za což byla v roce 1943 popravena. Katolická církev ji o několik desetiletí později prohlásila za blahoslavenou. V dokudramatu uslyšíte Sabinu Remundovou, Jitku Ježkovou nebo historika Michala Stehlíka.Všechny díly podcastu Osudové ženy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Krajané na Tenerife zatím nemají svůj spolek, přesto jich tu žije několik tisíc. Už přes deset let tu žije i Marcela Tosal, která tu nedávno organizovala První česko - slovenský ples. Pracovala jako letuška a vyslala ji sem letecká společnost.