Podcasts about jednoho

Donald Trump se dočkal své velké vojenské přehlídky. V den svých 79. narozenin. Před jeho zraky pochodovali vojáci, valily se tanky, drnčely transportéry. Člen elitních parašutistů známých jako Golden Knights mu předal americkou vlajku jako dar k narozeninám. A ještě předtím než Constitution Avenue přehlídka prošla, moderátor večera představil členy vládního kabinetu včetně prezidenta. Jednoho po druhém. Všichni se pak usadili na čestnou tribunu.

Donald Trump se dočkal své velké vojenské přehlídky. V den svých 79. narozenin. Před jeho zraky pochodovali vojáci, valily se tanky, drnčely transportéry. Člen elitních parašutistů známých jako Golden Knights mu předal americkou vlajku jako dar k narozeninám. A ještě předtím než Constitution Avenue přehlídka prošla, moderátor večera představil členy vládního kabinetu včetně prezidenta. Jednoho po druhém. Všichni se pak usadili na čestnou tribunu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Emma Smetana a Jordan Haj jsou partneři v životě i v hudební branži, pracují spolu řadu let, vydali společné i sólové desky. Oba se shodují, že skládají výhradně milostné písničky. „Všechno, co jsem napsal, je buď pro moji ženu, nebo pro moje děti. Člověk píše takové dopisy. Takhle jsem se cítil tehdy a tehdy... Jednoho dne to po mně tady bude,“ popisuje Jordan Haj. Jak Emma Smetana vzpomíná na setkání s Richardem Müllerem a jejich společnou píseň Tahle jedna vteřina?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Emma Smetana a Jordan Haj jsou partneři v životě i v hudební branži, pracují spolu řadu let, vydali společné i sólové desky. Oba se shodují, že skládají výhradně milostné písničky. „Všechno, co jsem napsal, je buď pro moji ženu, nebo pro moje děti. Člověk píše takové dopisy. Takhle jsem se cítil tehdy a tehdy... Jednoho dne to po mně tady bude,“ popisuje Jordan Haj. Jak Emma Smetana vzpomíná na setkání s Richardem Müllerem a jejich společnou píseň Tahle jedna vteřina?

Jeho historie sahá až do středověku a je opředený tajemnými legendami. Řeč je o Mladotovském paláci neboli Faustově domě. Stojí na dnešním Karlově náměstí v Praze a je spojovaný s alchymisty, ale i podvodníky.

Všechno, co jsem v dubnu přečetla a všechno, co mě zaujalo zvydaných novinek. Pokud mi chcete sdělit vaše tipy na čtení nebo cokolivjiného, najdete mě na instagramu jako @les.slov :)Přečetla jsem: -       Úsvit sklizně – Suzanne Collins-       Vzpomínka zvaná říše – Arkady Martine-        Klub divných dětí – Petra Soukupová-        Divné děti a smutná kočka – Petra Soukupová-        Věk přízraků – Lenka Poláčková -        Jako by mě opustila všechna síla – Linda Bartošová-        Jednoho prosincového večera – Delphine de Vigan -        Letní slunovrat – Michaela Klevisová -        Nadělení – Daniel Krejčík -        Prokletí mamutů – Ray NaylerZaujalo mě:-        Svět podle Sison – Čong Serang-        Edice Hlas od nakladatelství Vyšehrad-        Děloha – Natália Antoňáková

Procvičit si cizí jazyk je nejlepší s rodilým mluvčím. Možná nikoho nepřekvapí, že dnes už v mnoha městech i na Vysočině žijí lidé z jiných zemí, pracují tady, někteří založili rodiny, a už tu zůstali.

„Ve vesmíru vás nikdo neuslyší křičet.“ Tak zní slogan filmu Vetřelec od Ridleyho Scotta, který měl premiéru 25. května 1979. S rozpočetem 14 milionů dolarů vydělal 188 milionů. Proslavila ho scéna u stolu, kdy poklidnou atmosféru naruší tvor, který vyleze z břicha jednoho ze stolovníků. Jak se scéna natáčela? Z čeho byl kostým xenomorfa a kdo v něm byl? Proč Sigurney Weaverovou málem přeobsadili? Proč ve filmu hrají i dva Scottovi syni? A čím film inspiroval Jana Svěráka?Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem této epizody je Jan Řehák. Muž, s kterým jste se možná setkali, ale zároveň je docela pravděpodobné, že jste ho neviděli. Zní to tajemně? Hned vysvětlím, mám totiž přesně takovou zkušenost. Setkali jsme se mnohokrát, když jsem například navštívil nějakou akci nebo byl jako novinář na americké ambasádě. Ale viděl jsem ho poprvé až na pivu. Lépe řečeno v pivním baru, jehož spolumajitelkou je jeho manželka.Honza totiž zvládá umění být neviditelným. Což taky vysvětlím. Působil řadu let jako osobní ochránce hned tří amerických velvyslanců. Jan Řehák byl policista, a u Policie České republiky sloužil do letošního roku celkem dvaadvacet let. Dnes už je takzvaně ve výslužbě. První roky strávil na potovostní motorizované jednotce, pak nastoupil do útvaru ochranné služby. Ta se stará o bezpečí a ochranu ústavních činitelů, a taky dvou velvyslanců: americkou a izraelského.Jaké to je dělat takovou práci, co to obnáší a jaké schopnosti či dovednosti potřebujete? Plus co vám mnohaletá zkušenost tohoto typu může dát pro život? A co se o tom dá říct či sdělit ostatním? Přesně o tom jsme mluvili. Doufám, že vás to bude bavit stejně jako mě..Být připraven na nejhorší, aby všechno dopadlo dobře. Příběh muže, který chránil tři americké velvyslanceExistují profese, o nichž víme, že tu jsou, ale moc o nich nevíme. A když něco, tak jsou to romantické či naopak nerealistické představy získané z filmů nebo knížek. Ano, takovou profesí je i práce osobního ochránce, člověka, který musí být neustále ve střehu, připraven na všechno, a přitom by ho v ideálním případě nikdo neměl vidět. Cesta Jana Řeháka k této práci nevedla přímo. Jako absolvent hotelového a restauračního provozu začínal v kuchyni jedné pražské restaurace. "Bylo to na Újezdě, v takovém podzemí. Z kuchyně jsem neviděl vůbec nic, nebyla tam ani okna," vzpomíná s úsměvem. Tahle zkušenost ho však nenadchla, a tak se vydal na roční pracovní pobyt do Anglie.Po návratu se s kamarádem ze základní školy rozhodli pro radikální změnu kariéry – nastoupili k policii. První roky strávil na pohotovostní motorizované jednotce v Praze, což znamenalo, že vyjížděl k nejrůznějším případům na tísňové lince 158. "Ta práce má své kouzlo v tom, že nikdy nevíš, kam jedeš, do čeho jedeš, co tam bude," říká. Ale právě tahle nepředvídatelnost ho na práci bavila, přestože přinášela i značné riziko.Na otázku, zda se při těchto výjezdech bál, odpovídá překvapivě: "To si nemyslím. Asi za to může ten adrenalin. Není tam moc prostoru pro to, že bys někam jel a řekl si 'já se bojím, já tam radši nepojedu'. Přemýšlíš jen o tom, jak tu práci udělat co nejlíp a nejefektivněji, aby ses vrátil domů.Po zhruba šesti letech přešel na ochrannou službu, což vyžadovalo projít náročným výběrovým řízením. Jeho součástí byly speciální psychotesty a především tzv. "pekelňák" neboli pekelný týden. Jinými slovy, extrémně náročný fyzický a psychický test."Je to zátěžový týden, kdy tě instruktorři vystaví vysoké fyzické zátěži. Moc nespíš, moc nejíš, vlastně nevíš, co se bude dít. Snaží se tě dostat na dno, aby viděli, jak reaguješ, když nejsi v komfortní situaci," popisuje Honza, který tuto zkoušku absolvoval shodou okolností den poté, co měl nehodu na motorce.V ochranné službě začínal jako řidič policejních vozidel, následně přešel mezi řidiče-ochránce v civilu a nakonec se stal osobním ochráncem. Posledních přibližně 10 let strávil na americké ambasádě, kde chránil tři po sobě jdoucí americké velvyslance."Dobrý ochránce by měl být neviditelný," vysvětluje Honza jeden z klíčových principů své bývalé profese. A ano, znamená to, že musíte potlačit své ego. Pro člověka, který je zvyklý na běžné sociální interakce, by mohlo být frustrující, když ho lidé nepoznávají nebo ignorují. Osobní ochránce však musí tuto "neviditelnost" vnímat jako profesionální úspěch.Vztah mezi ochráncem a chráněnou osobou je mimořádně specifický. "Jsi tak blízko a tak často, že spolu trávítě často víc času než s rodinou nebo kamarády," popisuje Honza. "Víš spoustu věcí. Jak se ta osoba chová i jak přemýšlí. "Přesto musí ochránce udržovat profesionální odstup. "Základ je, aby si ti dva lidé sedli. Pokud si to nesedne, tak to nikdy nebude fungovat," vysvětluje. Zároveň však dodává, že ochránce by měl být apolitický: je mu jedno, jaké má chráněná osoba názory, jeho úkolem je ji chránit bez ohledu na osobní sympatie.Z chráněných osob mu byl nejbližší bývalý americký velvyslanec Stephen King. "To byl chlap s ohromným přehledem i zkušenostmi. Bylo mu kolem osmdesáti, ale měl neuvěřitelnou energii,” říká s respektem.Osobní ochránci procházejí soustavným výcvikem v mnoha oblastech - od řidičských dovedností přes bojové umění a zdravovědu až po psychologickou přípravu. "Netrénuje se jen střelba," vysvětluje, "ale i umění vyhodnotit situaci a předcházet konfliktům. "Po 22 letech u policie se Honza rozhodl pro změnu. "Jednoho dne se vzbudíš a už se netěšíš do práce. A v tu chvíli taky víš, že to je tvůj konec," vysvětluje svůj odchod. "Všechno se dá dělat po nějakou určitou dobu a člověk by měl odejít, dokud na tu práci stačí," dodává.Nyní pomáhá své manželce s provozem dvou belgických barů a na otázku, na co se těší, odpovídá: "Těším se na to, co ještě nevím, co bude. Ten život přináší spoustu nových věcí a nových výzev."Z Honzovy profese si můžeme odnést několik cenných rad do běžného života. Například jeho přístup ke konfliktům: "Lepší je těm problémům vždycky předcházet a z toho místa klidně odejít, v civilním životě normálně utéct. Život máš jenom jeden, zdraví máš jenom jedno."I ve svém civilním životě si zachoval některé návyky - v hospodě si nesedne zády ke dveřím a vyhýbá se potenciálně problémovým situacím. "Nikdy nevíš, kdo proti tobě stojí," říká.Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá s optimismem, který možná kontrastuje s tím, že od něj jeho bývalá profese vyžadovala být každý den připraven na to nejhorší : "Já myslím, že svět bude lepší."

Jednoho dne mi můj mobilní operátor e-mailem oznámil, že od konce měsíce budu platit nové mobilní internetové služby. To je sice hezké, ale já žádné nové mobilní internetové služby, nepotřebuju! A víte proč? Internet jsem ve svém mobilu záměrně nikdy neměla! Všechny díly podcastu Když vypráví nápověda můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spor znesvářených sousedů o pár hromad nepořádku zaměstnává desítky úřadů. Reportáž pořadu Ve stínu poukazuje na odvrácenou stranu české výsady, kdy má skoro každá ves svého starostu.Konflikt mezi sousedy řeší v Třebčicích, nenápadné obci se 130 obyvateli ležící asi 40 kilometrů na jih od Plzně. Tamní případ se vymyká tím, že hlavní postava v minulosti „zavařila“ celému obecnímu zastupitelstvu a v současnosti má příbuzenskou vazbu na starostku. „Pan Kubík je dvakrát soudně odsouzený, jeho pověst je tady strašná,“ říká v pořadu Ve stínu Jakub Hladík, který s manželkou v Třebčicích provozuje malý zoopark. Mluví o sousedovi Dušanu Kubíkovi, který byl v uplynulých šesti letech dvakrát odsouzený k podmínečnému trestu - za vybržďování autobusu s dětmi a za podezřele levný nákup pozemkůod obce. V této kauze dostali podmínku i všichni obecní zastupitelé Třebčic. V nynějším případu jde spíše o vyhrocené sousedské vztahy. Manželům Hladíkovým vadí, že Dušan Kubík u vjezdů do jejich malé farmy skladuje různé věci a nepořádek, který si odmítá odklidit a navíc jim prý dělá různé schválnosti. ---Ve stínu:Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli dopoledne na Seznam Zprávách, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Své náměty, postřehy a připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz

Proč je důležité přibližovat mladým lidem historické příběhy bezpráví? A jak se daří projektu Jeden svět na školách, který doplňuje mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět? „Tři čtvrtiny českých základních a středních škol využívají některé z našich materiálů. Přibývá vyučujících, kteří považují za důležité seznamovat mladé lidi s tím, co jsme žili před rokem 1989,“ uvádí ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota.

Proč je důležité přibližovat mladým lidem historické příběhy bezpráví? A jak se daří projektu Jeden svět na školách, který doplňuje mezinárodní filmový festival o lidských právech Jeden svět? „Tři čtvrtiny českých základních a středních škol využívají některé z našich materiálů. Přibývá vyučujících, kteří považují za důležité seznamovat mladé lidi s tím, co jsme žili před rokem 1989,“ uvádí ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nebyl hostem Jednoho procenta poprvé a určitě ani naposled. Tomáš Baránek: spoluzakladatel nakladatelství Melville, které se zaměřuje na takzvané chytré knihy, ať už z oblasti osobního rozvoje, lifehackingu nebo třeba zdraví.O čem jsme tentokrát mluvili? O stárnutí, zralosti, hledání rovnováhy v životě, vztahu k smrti, dlouhověkosti i o tom, jak se Tomáši žije a pracuje v dnešní době plné informací.Přehlédnout byste neměli ani to, že jsme se trochu pohádali kvůli jednomu z nástrojů umělé inteligence. Tomáš je v tomto ohledu spíše opatrným a obezřetným uživatelem. Na druhou stranu, ví dobře, o čem mluví. Jak se rovněž dozvíte, takzvaně na stará kolena se vrátil do školních lavic, konkrétně na brněnskou techniku, na svou alma mater, a studuje právě strojové učení.Doufám, že vás naše povídání nebude nudit. Nebo že vás moc nevyděsí, dost často se nebavíme o úplně veselých věcech.Přeju příjemný poslech!

Zástupci Moravskoslezského kraje dnes míří na Osoblažsko, kde roste zájem firem o stavbu větrných elektráren. Jednoho z možných investorů přitom podle zjištění Českého rozhlasu ovládá kyperská společnost. Proti záměru se bouří část obyvatel. A to i v sousedním Polsku, kde v obci Równe už proti větrným elektrárnám lidé založili sdružení.

Josefův životní příběh je jako jízda na horské dráze. Z oblíbeného a privilegovaného syna se stane otrok pak vězeň, ale nakonec zachrání nejen svou rodinu, ale i celý národ. A přitom všem zůstává věrný Bohu a učí se správně reagovat na všechny možné situace, ve kterých se ocitne.Naše současnost není o tolik jiná… a tak je toho hodně, co se ze života Josefa můžeme naučit a čím se inspirovat.Gen. 39 a 40Josefa mezitím Izmaelité odvedli dolů do Egypta. Tam ho od nich koupil jeden Egypťan, faraonův dvořan Putifar, velitel stráže. Hospodin však byl s Josefem, a tak se mu všechno dařilo a zůstal v domě svého egyptského pána. Když jeho pán viděl, že Hospodin je s ním a že Hospodin působí, aby se vše, k čemu přiloží ruku, dařilo, oblíbil si Josefa a ten se stal jeho pomocníkem. Nakonec ho Putifar ustanovil správcem svého domu a svěřil mu do rukou všechno, co měl. Od té chvíle Hospodin domu toho Egypťana požehnal. Díky Josefovi bylo Hospodinovo požehnání na všem, co měl v domě i na poli, a tak nechal všechen svůj majetek v Josefově správě. Když měl doma jeho, nestaral se o nic než o své jídlo. Josef byl nápadně krásný, překrásný muž. Po nějaké době mohla manželka jeho pána na Josefovi oči nechat. Nakonec řekla: „Spi se mnou!“ On však odmítl.Jednoho dne, když přišel dělat svou práci v domě, nebyl nikdo ze služebnictva doma. Tehdy ho chytila za šaty a řekla: „Spi se mnou!“ On však nechal šaty v její ruce, utekl a běžel ven. Když uviděla, že jí nechal své šaty v ruce a utekl ven, svolala služebnictvo a řekla jim: „Podívejte se! Přivedl k nám můj muž toho Hebreje, aby si s námi zahrával?! Přišel a chtěl se se mnou vyspat, ale já jsem začala hlasitě křičet. Když uslyšel, jak křičím, nechal své šaty u mě, utekl a běžel ven.“ Ty jeho šaty nechala ležet vedle sebe, dokud nepřišel domů jeho pán. Tehdy mu vyprávěla: „Ten hebrejský otrok, jehož jsi k nám přivedl, ke mně přišel a chtěl si se mnou zahrávat! Když jsem se ale dala do křiku, nechal své šaty u mě a utekl ven.“ Josefův pán naslouchal slovům své ženy, a když řekla: „Takto se ke mně zachoval tvůj otrok,“ vzplanul hněvem. A tak ho jeho pán vzal a vsadil do žaláře, na místo, kde bývají drženi královští vězni. Tak se Josef ocitl v žaláři. Hospodin však byl s ním. Zahrnul jej svým milosrdenstvím a zjednal mu přízeň u vrchního žalářníka. Vrchní žalářník nakonec svěřil všechny vězně v žaláři do Josefových rukou. Cokoli tam dělali, měl na starosti on. Vrchní žalářník ani nemusel na nic, co mu svěřil, dohlížet. Hospodin byl totiž s ním a působil, aby se mu všechno dařilo.Farao se rozhněval na oba své dvořany – na vrchního číšníka i na vrchního pekaře – a dal je do vězení v domě velitele stráže, na stejné místo v žaláři, kde byl vězněn Josef. Velitel stráže je svěřil do Josefovy péče. Když už byli ve vězení dlouho, oba dva – číšník i pekař egyptského krále, kteří byli uvězněni v žaláři – měli sen. Každý měl téže noci svůj sen, každý s vlastním významem. Když k nim Josef ráno přišel, pohlédl na ně a hle, byli smutní. Zeptal se tedy faraonových dvořanů uvězněných spolu s ním v domě jeho pána: „Proč se dnes tváříte tak nešťastně?“ Odpověděli mu: „Měli jsme sen a není tu, kdo by ho vyložil.“ Josef jim řekl: „Nepatří snad výklady Bohu? Prosím, vyprávějte mi je.“„Už za tři dny tě farao předvolá a vrátí ti tvůj úřad. Budeš faraonovi podávat pohár, jako jsi to dělával, když jsi býval jeho číšníkem. Až se ti však povede dobře, pamatuj na mě. Prokaž mi prosím laskavost, aby ses o mně zmínil faraonovi a dostal mě odsud ven. Byl jsem sprostě unesen ze země Hebrejů a ani zde jsem neudělal nic, za co bych měl být vsazen do jámy!“ Žalm 23, 4I kdybych měl jít údolím stínu smrti, ničeho zlého se nebojím, neboť ty se mnou jsi.

V páté epizodě s názvem Hon na lišku se dozvídáme, že Honza Zeman se umí poprat na zábavě, že Radek Brzobohatý má testosteron a že dělníci si šli vzít továrny asi tak hodinu po únorovém převratu. O kom ale ve skutečnosti byl Hon na lišku? V tomhle příběhu figuruje jeden statečný mlynář a jeden pronásledovaný politik.

Magazín: Altán Rádia 7 na festivalu UNITED: Divadlo jednoho herce. Host: Jan Horák. Moderuje: Kateřina Hodecová | Lucie Endlicherová.

Studenti, jejich rodiče a další obyvatelé Vysočiny se sešli na jihlavské Vysoké škole polytechnické, aby se zapsali do registru dárců kostní dřeně.

Jednoho dne, pro někoho třeba i krásného, se to stane. Říkalo se ještě tak před dvěma lety. A šlo o proroctví, že je splynutí koalice Spolu hudbou budoucnosti, neboť TOP 09 ani KDU-ČSL samostatně nemohou přežít a ODS je bude muset vzít do své náruče.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký spisovatel William Lee (Daniel Craig) žije bezcílně v Mexico City, kde se potuluje po gay barech. Jednoho dne potká mladého studenta Eugena, kterým je naprosto uchvácen. Příběh na motivy románu Williama S. Burroughse hodnotí filmová kritička Alice Aronová.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký spisovatel William Lee (Daniel Craig) žije bezcílně v Mexico City, kde se potuluje po gay barech. Jednoho dne potká mladého studenta Eugena, kterým je naprosto uchvácen. Příběh na motivy románu Williama S. Burroughse hodnotí filmová kritička Alice Aronová.

V městské budově v Dukelské ulici v Jeseníku začnou od nového školního roku fungovat dvě dětské skupiny pro děti od jednoho do šesti let.

„Lidskoprávní filmy se z reportážních záznamů aktuálního dění proměňují v poetické, osobní a nápaditě zpracované vhledy, kterými se tvůrci snaží sdělit nadčasové postřehdy o svých zkušenostech a lokalitách,“ říkají vedoucí programu Jednoho světa Tomáš Poštulka a dramaturgyně Lea Petříková. Proč festival zahájí syrské Vzpomínky plné přízraků? V Artcafé se ptala Hana Slívová, a došlo i na reflexi dění na Slovensku.

„Lidskoprávní filmy se z reportážních záznamů aktuálního dění proměňují v poetické, osobní a nápaditě zpracované vhledy, kterými se tvůrci snaží sdělit nadčasové postřehdy o svých zkušenostech a lokalitách,“ říkají vedoucí programu Jednoho světa Tomáš Poštulka a dramaturgyně Lea Petříková. Proč festival zahájí syrské Vzpomínky plné přízraků? V Artcafé se ptala Hana Slívová, a došlo i na reflexi dění na Slovensku.Všechny díly podcastu ArtCafé můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jednoho klidného květnového rána v roce 1990 otevřela čtyřicetiletá Marlene Warren dveře svého domu a uviděla klauna, který držel květiny a balónky. Když chtěla dárky převzít, klaun vytáhl revolver a zastřelil ji. Potom klidným krokem došel ke svému autu a odjel.Přestože bylo okamžitě zahájeno rozsáhlé vyšetřování, pachatele, který se toho dne převlékl za klauna, se policii nepodařilo dlouhé roky vypátrat. Měli sice od začátku svá podezření, ale k průlomu došlo až po desítkách let, když byl případ konečně rozluštěn díky novým DNA testům. Pachatel stanul před soudem až v roce 2023. Ale i přes mnohá obvinění a důkazy, některé otázky zůstávají stále nezodpovězeny…

Štěpánu Rybníčkovi je devětadvacet let a v letošním výběru 30 pod 30 se zařadil po bok dalších, podobně talentovaných mladých podnikatelů. Se svým byznysem začínal před osmi lety, kdy ještě s kamarádem Pavlem Chalupou vyrobili první fotbalový chránič. To, co zpočátku brali oba jako „vedlejšák“ je dnes úspěšně živí. Od nuly se vypracovali k dvacetimilionovému obratu a jejich firma Foul stále roste. Proč se nechtějí pouštět do výroby dalšího oblečení pro sportovce? V čem vidí jako výhodu začínat s podnikáním před třicítkou? U čeho si nejvíce vyčistí hlavu? A jaké jsou jejich plány do budoucna? Poslouchejte další díl Forbes byznys podcastu, kde najdete odpovědi.

V devadesátých letech jsem ho poznal jako muže, který umí říkat a psát nepříjemné věci, ale stejně ho máte rádi. Daniel Dočekal patří k technologickým veteránům, a fascinuje mě na něm mimo jiné to, jak si pořád dělá “to svoje”. Jakoby se za ta tři desetiletí, co se známe, ani trochu nezměnil.Dnes je vyhledávaným odborníkem na digitální marketing a sociální média, jakkoli klientům, kteří chtějí slyšet tipy a triky právě na sociální sítě, se stoickým klidem vysvětluje, že tahle éra už pomalu končí. A že budoucnost nejspíš nepatří Twitteru, Facebooku ani LinkedIn, ale … například newsletterům. A určitě AI.Povídali jsme si v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, novém prostoru, který se v lednu 2025 pomalu představuje lidem a už na různých akcích vítá první návštěvníky. (Mimochodem, 12. února se v Knihovně uskuteční první živé natáčení Jednoho procenta, s Petrem Márou!). S Danielem Dočekalem z toho nakonec byl skoro dvouhodinový rozhovor - a byla to jedna z těch konverzací, která když skončí, tak vám je líto, že byla tak krátká.Přeju i vám, aby vás to bavilo!A jako obvykle nabízím článek, který na základě přepisu napsala AI (Claude 3.5 Sonnet).Éra sociálních sítí končí, budoucnost patří newsletterům a umělé inteligenciDaniel Dočekal, veterán českého internetu a digitální komunikace, sedí v knihovně a vypráví o proměnách světa sociálních sítí. Jeho pohled je překvapivě střízlivý - věří, že éra klasických sociálních sítí končí. "Doporučuji firmám, aby je začaly opouštět," říká muž, který dříve radil pravý opak.Přesto není pesimista. Naopak. V době, kdy mnozí varují před umělou inteligencí, vidí v ní příležitost. "Mám v telefonu chytrého kámoše," popisuje svůj vztah k AI asistentům. Nevnímá je jako náhradu lidí, ale jako nástroj, který nám může dát více prostoru pro skutečný život.Jeho vlastní život je důkazem, že technologie mohou pomáhat. Již 40 let žije s cukrovkou, používá chytrou domácnost a nedávno objevil kouzlo elektrického skútru pro pohyb po Praze. "Patnáct minut versus hodina a půl cesty MHD - to je hodina ušetřeného času," vypočítává praktické výhody.Dočekal je přesvědčený, že budoucnost bude lepší než současnost. Ne proto, že by nás technologie měly spasit, ale proto, že nám mohou dát více času na to podstatné - na rodinu, přátele, koníčky. "Když mi umělá inteligence ušetří čas, můžu jít na procházku do lesa nebo si dát šlofíka," říká s úsměvem.

Knížku si “rozplánoval” do excelovské tabulky, pak odjel na třicet dní na Tenerife, a každý večer napsal jednu kapitolu. Na podzim se pak knížka Tomáše Šebka s názvem Objektivní nález stala jedním z nejprodávanějších titulů roku. Za dva měsíce se jí prodalo neuvěřitelných čtyřicet tisíc kusů, a i nadále se proává velmi dobře. Nejen o tom jsme si povídali v nové epizodě Jednoho procenta.A jako vždy nabízím článek, který podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.5 Sonnet).Tomáš Šebek: Přiznání chyb je první krok k lepší medicíněV době, kdy většina lidí považuje přiznání chyby za slabost, přichází chirurg Tomáš Šebek s revolučním přístupem. Jeho nejnovější kniha, kterou lze žánrově označit jako "autohanopis", se stala literárním fenoménem s prodejem přes 40 000 výtisků za pouhé dva měsíce. Není to však jen příběh osobní zpovědi - je to manifest změny v přístupu k medicíně, rodičovství a společnosti obecně.Šebek, který napsal knihu během 30 intenzivních dnů na Tenerife, překvapil čtenáře svou nebývalou otevřeností. "Chtěl jsem ukázat, že nejsem dokonalý jako rodič, nejsem dokonalý chirurg," říká muž, který se nebojí přiznat vlastní nedostatky. Jeho přístup rezonuje - od čtenářů dostává i jedenáctistránkové reakce, ve kterých se svěřují s vlastními příběhy a traumaty.V českém zdravotnictví prosazuje revoluci v přístupu k chybám. Zatímco současný systém je trestá, Šebek navrhuje se z nich učit. "V Irsku hledají důvod, jak zlepšit systém. My si většinou vzájemně umýváme zadky," konstatuje.Jeho vize přesahuje operační sál. Jako zakladatel úspěšných medicínských startupů a iniciátor think tanku "ministr zdraví" se snaží systémově měnit české zdravotnictví. Jeho cílem je prodloužit délku života ve zdraví, která je v Česku o deset let kratší než v severní Evropě."Nechceme být smutní, nechceme být chudí, nechceme být nemocní," říká Šebek a navrhuje jednoduchý recept - svůj koncept "Šebek high five". Pět prstů symbolizuje základní principy zdravého života, včetně duševního zdraví, které je podle něj v Česku stále tabu.Pět prstů? Jsou to tyhle:nedojídat vždycky celý talíř, stačí 80 procent porcevystavovat se chladu, ne nějak extrémně, stačí mít o jednu vrstvu míňkvalitně spát, osm hodin, se všemi fázemi spánku včetně hlubokéhohýbat se, mít dvě kapky potu na čele, stačí půlhodina rychlé chůzeduševní zdraví, to je palec, protože je to njdůležitější: budovat dobré vztahy s lidmi kolem sebeŠebkův příběh ukazuje, že největší změny často začínají přiznáním vlastních nedokonalostí. V době, kdy společnost čelí komplexním výzvám, může být jeho přístup inspirací nejen pro medicínu, ale pro celou společnost. Jak sám říká: "Transformace společnosti začne, až si přiznáme svoje chyby a začneme s nimi pracovat."

„Je to banální situace zachycená trošku jinak, a ten jiný pohled je zajímavý. To porotu nějakým způsobem oslovilo,“ komentuje vítězný snímek Czech Press Photo 2024 jeho autor, fotograf Petr David Josek. Je pro něj ocenění důležité? V čem je specifická sportovní fotografie? A jak rizikové je focení válečných konfliktů? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to banální situace zachycená trošku jinak, a ten jiný pohled je zajímavý. To porotu nějakým způsobem oslovilo,“ komentuje vítězný snímek Czech Press Photo 2024 jeho autor, fotograf Petr David Josek. Je pro něj ocenění důležité? V čem je specifická sportovní fotografie? A jak rizikové je focení válečných konfliktů? Poslechněte si rozhovor.

⁠Odkaz na celý díl „Data z roku 2022 ukazují, že téměř 30 % žen a 12 % mužů má zkušenost s domácím násilím. Naprostá většina případů domácího násilí zůstává neohlášena, oběti často svou situaci řeší pozdě a násilí často eskaluje. Ve více než polovině případů domácího násilí (56 %) jsou v rodině přítomny děti, to vede k transgeneračnímu přenosu násilí. Domácí násilí také představuje jeden z nejčastějších důvodů rozpadu manželství,” tak začíná tisková zpráva Vlády ČR k návrhu zákona o domácím násilí, který je těsně před schválením. Od nového roku už platí nová definice znásilnění. O tom všem jsme se bavili s autorkami projektu Pod svícnem, Michaelou Studenou a Barborou Urbanovou, která je zároveň poslankyně za hnutí STAN. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

„V každé domácnosti mladé ženy byl stroj. Protože jsme – myslím, že to můžu zobecnit – šily hlavně na své děti, a když zbyl čas, tak taky na sebe,“ vypráví spisovatelka Michaela Zindelová, jejíž nová kniha Takoví jsme byli mapuje proměny oblékání, kultury a životního stylu v komunistickém Československu. Čím byla unikátní 60. léta? Co to byl ÚBOK? A jak se autorka dostala k archivním materiálům? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„V každé domácnosti mladé ženy byl stroj. Protože jsme – myslím, že to můžu zobecnit – šily hlavně na své děti, a když zbyl čas, tak taky na sebe,“ vypráví spisovatelka Michaela Zindelová, jejíž nová kniha Takoví jsme byli mapuje proměny oblékání, kultury a životního stylu v komunistickém Československu. Čím byla unikátní 60. léta? Co to byl ÚBOK? A jak se autorka dostala k archivním materiálům? Poslechněte si rozhovor.

Mühlenthal neboli Mlýnské údolí se od dávných dob nazývá oblast mezi Jáchymovem a Horním Źďárem na Karlovarsku. Územím, kde jsou dodnes patrné pozůstatky po důlní činnosti a mlýnech, vede Mlýnská stezka. Jde o obnovenou starou výletní cestu, po které kdysi chodili jáchymovští lázeňští hosté.

Mühlenthal neboli Mlýnské údolí se od dávných dob nazývá oblast mezi Jáchymovem a Horním Źďárem na Karlovarsku. Územím, kde jsou dodnes patrné pozůstatky po důlní činnosti a mlýnech, vede Mlýnská stezka. Jde o obnovenou starou výletní cestu, po které kdysi chodili jáchymovští lázeňští hosté.

Jednoho z nejvýznamnějších československých vojáků, armádního generála Heliodora Píku, připomíná nová část vojenské expozice v kasárnách v Hranicích. Na tehdejší vojenské akademii působil za první republiky. Před 75 lety byl generál Píka při vykonstruovaném procesu komunistickým režimem odsouzen k smrti za vlastizradu a popraven.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na knihu Géniové s podtitulem Facka, která změnila svět, v níž peruánský autor Jaime Bayly s nadsázkou vypráví příběh o rivalitě mezi dvěma literárními velikány Latinské Ameriky, Mariem Vargasem Llosou a Gabrielem Garcíou Márquezem. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Na malebné jihočeské vesnici žil všemi oblíbený postarší muž. Jednoho dne ale zmizel. Hlídka našla jeho tělo na zemi v jeho bytě. Na první pohled bylo jasné, že ho někdo ubodal. Pro místní to byl šok. Naposledy ho viděli při pálení čarodějnic. Jakou roli v jeho vraždě hrál fakt, že jako rozhodčí pískal místní fotbalové zápasy? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na malebné jihočeské vesnici žil všemi oblíbený postarší muž. Jednoho dne ale zmizel. Hlídka našla jeho tělo na zemi v jeho bytě. Na první pohled bylo jasné, že ho někdo ubodal. Pro místní to byl šok. Naposledy ho viděli při pálení čarodějnic. Jakou roli v jeho vraždě hrál fakt, že jako rozhodčí pískal místní fotbalové zápasy? Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a scény a svým charakterem a zpracováním není vhodný pro děti nebo citlivé osoby.

Volby jsou nejen svátkem demokracie, ale i jejím stvrzením. V neděli takto mohlo skoro 10 milionů tuniských voličů vybrat prezidenta. Jednoho si dokonce vybrali, ale není jisté, jestli tím také neuzavřeli krátkou demokratickou éru.

Stane se Martin Půta napočtvrté hejtmanem? Proč chce kraj koupit hotel Ještěd? A jak křehká bude koalice s hnutím Spolu za Liberecký kraj, pokud uskupení Stačilo! uspěje se žalobou na výsledky voleb? „Na našem prvním jednání zastupitelského klubu jsme řešili i tuto situaci. I když ji považuji za mimořádně nepravděpodobnou, tak jsme si řekli, že i v takovém případě jsme připraveni spolupracovat v rámci koalice se Spolu,“ říká Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Stane se Martin Půta napočtvrté hejtmanem? Proč chce kraj koupit hotel Ještěd? A jak křehká bude koalice s hnutím Spolu za Liberecký kraj, pokud uskupení Stačilo! uspěje se žalobou na výsledky voleb? „Na našem prvním jednání zastupitelského klubu jsme řešili i tuto situaci. I když ji považuji za mimořádně nepravděpodobnou, tak jsme si řekli, že i v takovém případě jsme připraveni spolupracovat v rámci koalice se Spolu,“ říká Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Stane se Martin Půta napočtvrté hejtmanem? Proč chce kraj koupit hotel Ještěd? A jak křehká bude koalice s hnutím Spolu za Liberecký kraj, pokud uskupení Stačilo! uspěje se žalobou na výsledky voleb? „Na našem prvním jednání zastupitelského klubu jsme řešili i tuto situaci. I když ji považuji za mimořádně nepravděpodobnou, tak jsme si řekli, že i v takovém případě jsme připraveni spolupracovat v rámci koalice se Spolu,“ říká Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když se řekne vládní krize, myslívá se tím situace nelehko řešitelná. Nejčastěji vzniklá odchodem jedné z koaličních stran. Což, pokud se premiér nechce vydat na pospas předčasným volbám, vyžaduje buď najít jiného partnera k udržení většiny, anebo se pustit do riskantní menšinové vlády.

Evropská unie řeší, jak v následujících letech změnit svoje fungování a jestli přibrat nové členy. Část sedmadvacítky chce tyto dva procesy spojit, část je proti tomu. Politolog francouzského Institutu Jacquese Delorse a ředitel dijonské odbočky prestižního centra Sciences Po Lukáš Macek je zastáncem třetí cesty a v nejnovější epizodě Bruselských chlebíčků přichází i s hodně neotřelým nápadem, jak Unii reformovat.

Dávida Tencera před devíti lety ustanovil papež František biskupem Reykjavíku. Narodil se ale v Nové Bani na Slovensku, na Islandu žije už 20 let. „Země je plus minus všude nějaká, ale člověk je šťastný tam, kde jsou dobří lidé. U nás jsou lidé sice specifičtí, ale velmi milí, takže není problém si Island oblíbit,“ říká v pořadu Hovory.

Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány především dvěma architektům: Martinu Laštovičkovi a Zdeňku Hirnšalovi. Jsou přátelé, spolužáci z brněnské vysoké školy, oba byli studentskými účastníky listopadového převratu v roce 1989 (tedy pádu komunistického režimu, od něhož letos uplyne těžko uvěřitelných 35 let).

Příběhy 20. století jsou tentokrát věnovány především dvěma architektům: Martinu Laštovičkovi a Zdeňku Hirnšalovi. Jsou přátelé, spolužáci z brněnské vysoké školy, oba byli studentskými účastníky listopadového převratu v roce 1989 (tedy pádu komunistického režimu, od něhož letos uplyne těžko uvěřitelných 35 let).Všechny díly podcastu Příběhy 20. století můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od novely zákona o veřejném zdravotním pojištění se očekával především důraz na prevenci. Pokud se ale ministru Vlastimilu Válkovi podaří prosadit všechny změny, které navrhuje a které ještě chce do novely přidat v průběhu projednávání ve Sněmovně, půjde o největší změny v přístupu ke zdravotním službám za mnoho let. A rozhodně nejdou ve prospěch všech skupin pacientů.