Podcasts about Ruska

Čoraz častejšie sa hovorí o tom, že vojna sa rozšíri do celej Európy. Kto ju ale údajne chce vyprovokovať a za akým cieľom? Ako je to s článkom 5 severoatlantickej zmluvy? Ako by Slovensko malo reagovať na hybridné útoky? Hana Kostelníková sa v Politickej debate porozprávala s poradcom prezidenta SR pre zahraničnú politiku Jánom Kubišom. Rozhovor bol nahrávaný v pondelok, nemusel zachytiť najnovšie udalosti. "Brnkáme si na nervy rôznym spôsobom. My ako súčasť kolektívneho Západu, Ruská federácia z druhej strany, znervoznujeme sa navzájom. A to nikdy nie je dobré, pretože v nervozite sa človek môže dopustiť aj chýb," uviedol.

Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku český prezident Pavel v projevu ostře zkritizoval agresivitu Ruska, kterou označil za přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy, a zdůraznil, že pravidla musí platit pro všechny státy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hrozí v najbližších mesiacoch otvorený vojenský konflikt, alebo ide zo strany Ruska „len“ o stupňujúci sa tlak a sabotáže? Redaktori zahraničnej redakcie Denníka N Tomáša Vasilko a Tomáš Čorej diskutujú o pripravenosti Európy, neistote z USA a reálnych bezpečnostných hrozbách pre náš región. Podporte vznik slobodného rádia Denníka N. Prispieť môžete na www.donio.sk/denniknradio. Ďakujeme!

Spojené státy poprvé otevřeně řekly, že mají na oběžné dráze zbraně. Prohlášení, učiněné v polovině září, okamžitě vyvolalo ostrou reakci Číny i Ruska, jejichž protesty mířily i proti údajné militarizaci vesmírného prostoru. Skutečně se vesmír mění v bojiště? A jaké konkrétní zbraně a scénáře jsou teď nejspíš ve hře? Host: Petr Boháček - analytik Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na transatlantické vztahy, politiku Spojených států a také kosmické aktivity Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Rusko sa vo svojej imperiálnej agresii nechce a ani nemôže zastaviť iba na Ukrajine, jeho cieľom je vytvoriť si nárazníkovú zónu a posunúť hranice ďalej na Západ. Spochybňovanie kolektívnej obrany NATO zo strany slovenského premiéra je nebezpečné a iba zvyšuje riziko, že sa vojna dotkne aj nás,“ varuje analytik Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.

„Rusko sa vo svojej imperiálnej agresii nechce a ani nemôže zastaviť iba na Ukrajine, jeho cieľom je vytvoriť si nárazníkovú zónu a posunúť hranice ďalej na Západ. Spochybňovanie kolektívnej obrany NATO zo strany slovenského premiéra je nebezpečné a iba zvyšuje riziko, že sa vojna dotkne aj nás,“ varuje analytik Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.

Hosťom relácie Dírerov filter bol politológ Grigorij Mesežnikov. Narodil sa v Rusku, vyštudoval filozofiu a sociálno politické vedy na Filozofickej fakulte Moskovskej štátnej univerzity. Po svadbe sa presťahoval na Slovensko. Nikdy nebol členom komunistickej strany, počas Nežnej revolúcie podporoval VPN. Pracoval v SAV, až dodnes je prezidentom nezávislého výskumného centra Inštitút verejných otázok. V relácii Dírerov filter live hovoril aj o tom:či Fico stráca kontrolu nad slovenskou politikouprečo rastie Republika, Hlas sa búri a opozícia mlčíprečo Fico nakoniec nešiel na Ukrajinuči Rusko napadne NATO a bude vojna

Naša generácia sa nebude mať lepšie, už to bude iba horšie. Ktokoľvek dnes povie, že keď vyhrá voľby, tak sa budeme mať lepšie, klame. Naša generácia musí zachrániť túto krajinu a obetovať sa pre naše deti a vnukov, inak táto krajina neprežije ani vlastnú štátnosť, odkazuje primátor Trenčína Richard Rybníček. Podľa neho sme dnes priamo pred krachom štátu no premiér namiesto riešení Slovensko jednoducho predal.Koalícia rokuje o rozpočte, dohoda je však zatiaľ v nedohľadne. Je koniec septembra, no verejnosť - teda tí, ktorí si to celé platia a napokon všetky negatívne dôsledky pocítia na svojej vlastnej koži, o tom, kde sa bude škrtať, komu sa utiahnu opasky a kde sa budú opäť zvyšovať dane netuší vôbec nič. Premiér Robert Fico zatial verejnosť usilovne zamestnáva zásadným spochybňovaním našich kľúčových bezpečnostných garancií, strašením pred vojnou a prázdnymi rečami o mieri. “Už mi chýba len to, aby si Fico a Danko sadli a napísali pozývací list pre ruské vojská, hovorí Richard Rybníček.Krajina je podľa neho v cieľovej rovinke pred krachom štátu. “Nie na bielom koni, ale rýchlosťou Formuly 1 sa rútime do Gréckej cesty,” tvrdí a dodáva, že premiér Fico našu krajinu zradil a predal záujmom Ruska a krajín Osi zla. “Táto vláda už nemá legitimitu vládnuť, teraz je najvyšší čas aby ľudia masovo a verejne dali vláde najavo, že už naozaj stačilo,” uzatvára primátor Trenčína.Zvláda táto vláda správu vecí verejných, vie vôbec čo robiť a má ešte kabinet Roberta Fica legitimitu vládnuť? Je tento život z eurofondov a neustále sa nabaľujúceho sa štátneho dlhu udržateľný? No a kde v tejto kríze zostala opozícia a prečo nevie ponúknuť hmatateľnú alternatívu? Odpovie dlhoročný primátor Trenčína Richard Rybníček.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Naša generácia sa nebude mať lepšie, už to bude iba horšie. Ktokoľvek dnes povie, že keď vyhrá voľby, tak sa budeme mať lepšie, klame. Naša generácia musí zachrániť túto krajinu a obetovať sa pre naše deti a vnukov, inak táto krajina neprežije ani vlastnú štátnosť, odkazuje primátor Trenčína Richard Rybníček. Podľa neho sme dnes priamo pred krachom štátu no premiér namiesto riešení Slovensko jednoducho predal.Koalícia rokuje o rozpočte, dohoda je však zatiaľ v nedohľadne. Je koniec septembra, no verejnosť - teda tí, ktorí si to celé platia a napokon všetky negatívne dôsledky pocítia na svojej vlastnej koži, o tom, kde sa bude škrtať, komu sa utiahnu opasky a kde sa budú opäť zvyšovať dane netuší vôbec nič. Premiér Robert Fico zatial verejnosť usilovne zamestnáva zásadným spochybňovaním našich kľúčových bezpečnostných garancií, strašením pred vojnou a prázdnymi rečami o mieri. “Už mi chýba len to, aby si Fico a Danko sadli a napísali pozývací list pre ruské vojská, hovorí Richard Rybníček.Krajina je podľa neho v cieľovej rovinke pred krachom štátu. “Nie na bielom koni, ale rýchlosťou Formuly 1 sa rútime do Gréckej cesty,” tvrdí a dodáva, že premiér Fico našu krajinu zradil a predal záujmom Ruska a krajín Osi zla. “Táto vláda už nemá legitimitu vládnuť, teraz je najvyšší čas aby ľudia masovo a verejne dali vláde najavo, že už naozaj stačilo,” uzatvára primátor Trenčína.Zvláda táto vláda správu vecí verejných, vie vôbec čo robiť a má ešte kabinet Roberta Fica legitimitu vládnuť? Je tento život z eurofondov a neustále sa nabaľujúceho sa štátneho dlhu udržateľný? No a kde v tejto kríze zostala opozícia a prečo nevie ponúknuť hmatateľnú alternatívu? Odpovie dlhoročný primátor Trenčína Richard Rybníček.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Cena ropy na světových trzích v posledních týdnech neklesá pod hranici sto dolarů za barel a nezdá se, že by se situace měla změnit. Za poslední tři měsíce cena černého zlata vzrostla skoro o 30 procent a tato situace se promítá i u čerpacích stanic pohonných hmot. Nafta se v průměru obchoduje kolem 50 korun za litr, benzín je o pět korun levnější. V obou případech se ceny blíží svým maximům z jara roku 2022, kdy světový trh zasáhl útok Ruska na Ukrajinu.

1. Namiesto toho, aby konal, poslal patetický odkaz. 2. Pokrytecky hrá v prospech Moskvy. 3. Ani opakovaný záchrankový tender nevyzerá dobre.

Cena ropy na světových trzích v posledních týdnech neklesá pod hranici sto dolarů za barel a nezdá se, že by se situace měla změnit. Za poslední tři měsíce cena černého zlata vzrostla skoro o 30 procent a tato situace se promítá i u čerpacích stanic pohonných hmot. Nafta se v průměru obchoduje kolem 50 korun za litr, benzín je o pět korun levnější. V obou případech se ceny blíží svým maximům z jara roku 2022, kdy světový trh zasáhl útok Ruska na Ukrajinu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Andrej Babiš připustil, že ze strany Ruska čelíme hybridní válce. Je to podstatný posun, protože dosud se slovu válka vyhýbal jako Alena Schillerová slovu dluh. Dokola opakoval, že chce mluvit jen o míru. Premiéra můžeme samozřejmě pochválit, že začíná chápat realitu. Ovšem dochází k tomu hodně pozdě a především: k činům, které by prozření stvrdily, je stále daleko.

Výtah Respektu: V indickém Dillí se před pár dny konal další summit členských zemí uskupení BRICS. Název vychází ze zakládajících států, tedy Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jihoafrické republiky. Nyní jsou tam i další. Podle agentury Reuters došlo k velkému diplomatickému průlomu, země totiž dospěly ke společné deklaraci k americko-íránské válce a vyzývají ke klidu na Blízkém východě. Jaký je význam BRICS? Jak v něm mohou společně fungovat demokratické a autoritářské státy? Jak uskupení vnímají USA a Evropa? I o tom mluví ve čtvrteční epizodě Tomáš Lindner.

Některé návraty si člověk opravdu nepřeje. Začátek září připomíná jara roku 2022 a 2026, kdy nejdřív útok Ruska na Ukrajinu a o čtyři roky později válka Spojených států s Iránem prudce zvedla ceny ropy, plynu a následně i cen energií a paliv.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Až nezvykle razantní byla německá reakce na zmařený dronový útok Ruska v Lipsku proti letadlům přepravujícím zbraně a munici na Ukrajinu. Vláda v Berlíně mimo jiné uzavřela Ruský dům a nařídila jeho zaměstnancům, aby se svými rodinami neprodleně opustili zemi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko zažilo na konci leta šok. V Haniske pri Prešove polícia a tajné služby zabránili sabotážnemu podpaľačskému útoku na fabriku na drony. Na letisku v nemeckom Lipsku zas odhalili pokus o bombový útok pri Ukrajinskom lietadle a v Poľsku horela továreň na komponenty pre drony. Nemci pripísali zodpovednosť za chystaný útok Moskve, ruská stopa sa objavuje aj v ďalších prípadoch.Čo to znamená pre našu bezpečnosť? Hrozia nám ďalšie útoky? Prečo vláda nezvoláva bezpečnostnú radu? A vedú stopy do Ruska? Pomôžu naše bezpečnosti nové plánované nákupy ďalších amerických stíhačiek a českých albatrosov za stámilióny eur? Kde na to nájde nová vláda peniaze?A prečo smer vyzýva generálneho prokurátora Maroša Žilinku aby bezpodmienečne odstúpil zo svojej funkcie? Čo urobí Smer, keď to Žilinka odmietol a hovorí o pokuse ovládnuť prokuratúru? Pokúsi sa koalícia zvoliť nového generálneho prokurátora ešte pred voľbami?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom obrany a členom predsedníctva strany Smer – Sociálna demokracia Robertom Kaliňákom.

Ako sa svet poučil z 11. septembra? Prečo by symbolom Ruska nemal byť medveď, ale krysa. Donald Trump sa snaží uplatiť voličov sľubom, ktorý nemá ako splniť.

Ceny plynu stoupají a evropské země zatím nenaplnily své zásobníky. Asi nejhůře je na tom Německo. Kvůli krizi na Blízkém východě ale roste i cena pohonných hmot, meziročně výrazně zdražila také elektřina. Máme se bát zdražování? Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel české pobočky E.ON a zakladatel společnosti Sinlei Martin Záklasník. Pokud bude nadcházející zima mimořádně chladná, zásoby plynu v Německu mohou být nedostatečné, varoval dnes tamní svaz provozovatelů zásobníků plynu. Ty budou podle něj na začátku listopadu v nejlepším případě plné ze 77 procent. Na začátku září byly plné zhruba z poloviny, což byla pro toto období nejnižší úroveň zaznamenaná od začátku sledování zásob před 15 lety. Obchodníky s plynem obvykle k plnění zásobníků motivují nižší ceny mimo zimní sezonu. Letos ale ceny plynu výrazně zvýšil konflikt na Blízkém východě, který začal koncem února. Plnění zásobníků navíc brzdily i naděje, že konflikt se podaří brzy vyřešit a ceny plynu opět klesnou. To se ale zatím nestalo. Evropská unie loni zavedla systém povinného každoročního doplňování zásobníků jako pojistku proti budoucím výpadkům. Připravenost jednotlivých evropských zemí se letos zatím výrazně liší. Podobně nízké zásoby jako Německo hlásí třeba i Nizozemsko a Belgie. V Česku byly podle ministerstva průmyslu a obchodu zásobníky na začátku září naplněny téměř ze 70 procent. Zásoby jsou ovšem zhruba o pětinu nižší než před rokem. Ministerstvo ale slibuje, že plynu by mělo být pro nadcházející zimu dostatek. Jak rizikové jsou nízké zásoby plynu pro průmyslovou zemi, jako je Česko? A jak je na tom Evropa z hlediska závislosti dodávek z krizových světových oblastí? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že existují náznaky zapojení Ruska a Izraele do šíření dezinformací v souvislosti s migrační krizí, která na konci července zasáhla španělskou exklávu Ceuta. Obě země toto obvinění razantně odmítly. Co ale víme o ruském dezinformačním působení v Africe, respektive o jeho zapojení do migrační krize v Ceutě?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Analytici hovoria o predpokladanej eskalácii zo strany Ruska, množí sa množstvo hybridných aj sabotážnych útokov na ciele v Európe a zdá sa, že vojna s Ruskom vedená inými prostriedkami naberá v Európe na intenzite. Čo sa teda v Európe deje a ako na to plánujeme reagovať? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta vedúceho zahraničného spravodajstva denníka SME Lukáša Onderčanina. Zdroj zvukov: CT24 Odporúčanie: A dnes odporúčam novú knihu nášho kolegu Petra Gettinga Studne mútne o umeleckej kolaborácii počas druhej svetovej vojny. Pozrel sa v nej na kolaborovanie našich literárnych velikánov v rokoch 1939 až 1945 počas Slovakštátu. – Všetky Podcasty SME nájdete na sme.sk/podcasty – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Při sledování české politiky má někdy člověk chuť si dát nohy na stůl, zapnout televizi a pozorovat to hemžení. Při obzvlášť výživných výkonech si k tomu ještě koupí několik kilo popcornu. Přesně to jsme v tomto díle podcastu Kecy a politika udělali. Mluvili jsme sice o vážných tématech, ale při komentování některých situací jsme si přece jenom museli nacpat břicho pečenou kukuřicí, abychom si aspoň na chvíli vytvořili iluzi, že je to špatný film, který odejde se závěrečnými titulky.Amatérismus ministra zahraničí, který přijel na rozhovor s fiktivní osobou v kukle, která se vydávala za fiktivní osobu v kukle, je fakt skvělý výkon. Nechal se přitom ještě natočit a přivést do problémů vlastní ochranku, což je výkon hodný zkušeného mystifikátora.To jiný popcornový politik, Tomio Okamura, byl nedávno na šestidenní oficiální návštěvě Číny a veřejnosti nesdělil, co tam vlastně dělal. Nesdělil to ovšem ani prezidentu republiky a předsedovi Senátu, kteří spoluvytvářejí zahraniční politiku státu. Vysvětlení by to chtělo už jenom proto, že za pár dní tam odjíždí na bezpečnostní konferenci ministr obrany Zůna. Kdo ho tam poslal a co tam bude dělat?Otázky jsou důvodné už jenom proto, že před pár dny bezpečnostní výbor Sněmovny projednával čínskou kyberšpionáž v Česku. Minulý rok také česká vláda poprvé veřejně připsala kybernetický útok Číně, a to na síť Ministerstva zahraničních věcí. Akce, kterou prováděla hackerská skupina APT31 navázaná na čínské tajné služby, probíhala v letech 2022–2024 a rozkrýt nám tuto akci pomáhali zahraniční partneři. Loni také vláda poprvé zakázala čínskou investici do pozemní satelitní stanice.Když se novináři ptají Okamury na smysl nedávné návštěvy, odpoví, že chce zpět zavést přímé letecké linky do Prahy a hlavně do Národního muzea přivést terakotovou armádu. Otázka zní: Proč dělat restart vztahů s Čínou? Jaký je český národní zájem mít nadstandardní vztahy se zemí, která v západním světě systematicky vykrádá duševní vlastnictví a je hlavním spojencem válčícího Ruska?

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Rusko se snaží Evropu rozdělit zevnitř a využívá k tomu i nedůvěru mezi jednotlivými státy. Co ukázala dezinformační kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko? Chystá se Putin napadnout Pobaltí a Polsko? A proč je podle válečné reportérky Petry Procházkové největší zbraní, kterou má Rusko proti Západu, samotná demokracie? Kampaň kolem takzvané Akce Těšínsko, při níž se na sociálních sítích šířily falešné informace o tom, že chce Polsko obsadit silou část území České republiky, ukazuje podle Petry Procházkové stopy ruských hybridních operací. „Je to rukopis, který nám napovídá, že Rusové se aktivizují,“ říká. Rusko podle ní zároveň postupuje tak, aby nebylo možné jeho aktivity jednoduše spojit přímo s Kremlem. „V tuto chvíli zaujalo strategii, že dělá akce, o kterých sice všichni víme, že to asi dělá Rusko, ale snaží se, aby tam nebyla přímá linka,“ popisuje Procházková. Kreml pak podle ní může vždy tvrdit, že s konkrétní akcí nemá nic společného. Cílem je podle Procházkové rozdělit společnost zevnitř. „Hlavní teze, která mezi ruskými důstojníky vítězí, je: rozvraťme je zevnitř, zničme je jejich vlastními zbraněmi,“ tvrdí. Rusko podle ní nepotřebuje vytvářet zástupy lidí, kteří budou otevřeně obdivovat Vladimira Putina. Mnohem účinnější je zasít pochybnosti a vytvořit konflikty mezi jednotlivými skupinami společnosti. Největší zbraní Ruska je v tom podle Procházkové demokracie samotná. Západ totiž na rozdíl od autoritářského Ruska nemůže jednoduše vymazat názory, které jsou nepohodlné nebo nebezpečné. „Pochopili, že tu nebudeme umlčovat hlasy, které s něčím nesouhlasí. Že nebudeme falšovat a manipulovat volby,“ říká. Stačí proto podle ní vytvořit dostatečně velkou skupinu lidí, která nebude nutně proruská, ale přestane věřit evropské spolupráci. „Nemusí říkat, že Putin je borec,“ vysvětluje Procházková. „Stačí, aby obří masa nevěřila evropské solidaritě.“ A právě to se podle ní už v Evropě děje. Proč Putin zatím nemá důvod válku na Ukrajině ukončovat? V jak velkém ohrožení je východní křídlo NATO? A co si na Západě nalháváme? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Výbušné drony, podpaľačské útoky, poškodzovanie elektrických sietí, sabotáže a dezinformačné operácie či kybernetické útoky.Nemecko, Poľsko, Taliansko, Dánsko, Fínsko, Rumunsko aj Slovensko. A to nie je celý zoznam krajín únie, ktoré sa stali alebo mali stať cieľmi ruských hybridných operácií.Naposledy výbušné drony objavili na letisku v nemeckom Lipsku a Berlín vyhlásil, že za pripravovaný útok je zodpovedné Rusko. Nemci ako dôležitý podporovateľ Ukrajiny využívajú toto letisko práve ako uzol pri dodávkach zbraní. Nemecký minister vnútra dodal, že Rusi sú zodpovedný za špionážne a sabotážne akcie po celej Európe.Slovenská vláda napriek tomu ako jediná medzi tým brzdí predĺženie spoločných európskych sankcií proti Rusku a zo sankčného zoznamu chce vraj opäť vyškrtávať ruských miliardárov a oligarchov.Prečo to Slovensko robí a prečo náš minister obrany nepovažuje Rusko za hrozbu? Čo to pre nás znamená? Hrozia u nás podobné útoky ako bol ten zmarený na továreň na drony pri Prešove? Je v poriadku, ak túto fabriku považuje za istých okolností podpredseda parlamentu za Smeru za legitímny cieľ Ruska na našom území? Kam sú Rusi schopní zájsť a ako sa proti tomu môže Európa a Slovensko brániť?Braňo Závodský sa rozprával s expertom na obranné plánovanie a bezpečnostný analytikom Vladimírom Bednárom.

Čo sa stalo okolo továrne na drony na východe Slovenska? Nakoľko sa to podobá na ruský útok na české Vrbětice? Ako sa útok podarilo odhaliť? Ako reagovala vláda a podpredseda parlamentu? Čo plánovaný útok znamená pre Slovensko? Hosť: generál Pavel Macko, bývalý najvyšší predstaviteľ Slovenska v NATO

Německý ministr vnitra obvinil Rusko, že stálo za srpnovým pokusem o útok na letišti v Lipsku. Jaké následky to bude mít? Jak vážně brát varování analytiků, že se Rusko chystá v příštích měsících otestovat jednotu NATO? Co mohlo být důvodem nedávné cesty šéfa CIA do Moskvy? A stálo Rusko i za dezinformací o údajných polských nárocích na české území? Tomáš Pancíř se ptal Tomáše Pojara, prorektora CEVRO univerzity a bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost.

Německý ministr vnitra obvinil Rusko, že stálo za srpnovým pokusem o útok na letišti v Lipsku. Jaké následky to bude mít? Jak vážně brát varování analytiků, že se Rusko chystá v příštích měsících otestovat jednotu NATO? Co mohlo být důvodem nedávné cesty šéfa CIA do Moskvy? A stálo Rusko i za dezinformací o údajných polských nárocích na české území? Tomáš Pancíř se ptal Tomáše Pojara, prorektora CEVRO univerzity a bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropské země řeší sérii hybridních útoků. Naposledy dnes dánské úřady informovaly, že zmařily přípravy na ruskou sabotáž v tamních zbrojařských firmách. Jak vážná situace je? A jak je na tyto hrozby připravené Česko? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní expert a bývalý vysoký představitel české zahraniční rozvědky Jan Paďourek. Hlavním cílem aktuálně odhalené ruské sabotáže v Dánsku bylo podle tamní kontrarozvědky zastavit dodávky pro ukrajinskou obranu a zastrašit zemi, aby dále nepodporovala Ukrajinu. Zpravodajské služby obvykle o podobných věcech mlčí. V tomto případě byl však podle nich výběr cílů a přípravy tak konkrétní, že považovaly za nutné zveřejnit informaci, že „se jedná o hrozbu, kterou je třeba brát vážně“. Chystaný útok je dalším z řady incidentů, na které v posledních týdnech upozorňují média v různých evropských zemích, včetně těch sousedících s Českem. V Německu naposledy včera vybuchl u hlavního vlakového nádraží v Augsburgu neznámý předmět a zranil dva lidi. Podle německého ministerstva vnitra jsou za špionážní a sabotážní akce po celé Evropě zodpovědní Rusové. Do „známého vzorce ruských hybridních operací“ zapadá i útok na letiště Lipsko/Halle, kde zaměstnanec objevil v noci na 5. srpna dron s výbušninou poblíž ukrajinského letadla Antonov. Jiné nákladní letadlo, které se chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Podle německých úřadů útok provedli naverbovaní agenti najatí ruskými státními orgány. Moskva obvinění odmítla. Na dění v Německu už reagoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Tyto incidenty jsou podle něj velmi vážné a musí být důkladně vyšetřeny. Česko je také připraveno spolupracovat s Německem a dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podpořit veškerá nezbytná opatření k posílení společné bezpečnosti. Na zhoršující se bezpečnostní situaci upozorňuje i nová zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2025, podle které počet odhalených sabotážních útoků v Evropě koordinovaných z Ruska od druhé poloviny loňského roku opět vzrostl. V Česku se loni podle BIS nepodařilo u žádného incidentu spolehlivě potvrdit, že by šlo o útok řízený z Moskvy. Zareagoval kabinet na poslední incident v Německu přesvědčivě? A jak budou ruské útoky na Evropu postupovat dále? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Drony na letišti v Lipsku. Ruský hybridní útok, tvrdí německá vláda. Co tím Moskva sleduje? A jak to může souviset s Alternativou pro Německo? Hostem Vinohradské 12 je Zdeněk Rod, bezpečnostní expert z CEVRO univerzity, který působí i na VŠE v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Drony na letišti v Lipsku. Ruský hybridní útok, tvrdí německá vláda. Co tím Moskva sleduje? A jak to může souviset s Alternativou pro Německo? Hostem Vinohradské 12 je Zdeněk Rod, bezpečnostní expert z CEVRO univerzity, který působí i na VŠE v Praze. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko čakajú 18. až 20. septembra parlamentné voľby a Kremeľ potrebuje, aby krajina pôsobila normálne. Nie je preto podstatné iba to, kto bude sedieť v Štátnej dume. Dôležité bude sledovať aj to, čo sa odohrá tisíce kilometrov od Moskvy – v sibírskych mestách, na Kaukaze, v odľahlých oblastiach či na okupovaných ukrajinských územiach. Vojna na Ukrajine podľa zahraničnopolitického analytika Filipa J. Scherfa priviedla politiku aj k ľuďom a do regiónov, kde predtým nikoho príliš nezaujímala. Ako Moskva udržiava pokope obrovskú a mnohonárodnostnú krajinu a prečo sa Vladimir Putin obáva jej rozpadu? Filip J. Scherf je výskumník na University of St Andrews a Europaeum Scholar na University of Oxford. Prednáša politické riziko na Karlovej univerzite. Je autorom knihy Stratená krajina: Príbeh moderného Ruska (2024).

Drony na letišti v Lipsku. Ruský hybridní útok, tvrdí německá vláda. Co tím Moskva sleduje? A jak to může souviset s Alternativou pro Německo? Hostem Vinohradské 12 je Zdeněk Rod, bezpečnostní expert z CEVRO univerzity, který působí i na VŠE v Praze. Ptá se Matěj Skalický.

Islanďané v referendu odmítli obnovit přístupové rozhovory s Evropskou unií. Odpůrci vyhráli o dvanáct tisíc hlasů. Jsou debaty o obnovení jednání definitivně ze stolu? „Téma teď pravděpodobně zapadne na mnoho let, ne-li dekád,“ říká analytik ČRo pro evropské záležitosti Viktor Daněk. V rozhovoru se Zitou Senkovou mluví také o hybridních hrozbách ze strany Ruska a nebo o nástupu nového norského krále Haakona VIII. Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Rok 2025 byl v bezpečnostní oblasti jeden z nejvážnějších od skončení druhé světové války,“ napsal ředitel BIS Koudelka v úvodu veřejné zprávy BIS o činnosti za rok 2025. Dodal, že Bezpečnostní informační služba, tedy česká kontrarozvědka, se nejvíc zabývala případy, které se týkaly rozsáhlého hybridního působení Ruska na našem území.S tímto tvrzením a dalšími stranami textu ostře kontrastují postoje české vlády. Příklad: v programovém prohlášení Babišovy vlády není zmínka o rizicích ze strany Ruska. Náměstkem ministra obrany je exposlanec Vícha (SPD), který by svými postoji mohl dělat spíš zástupce ruského náčelníka generálního štábu Gerasimova. No a nejlépe placenou poradkyní premiéra Babiše je paní Vachatová, která dlouhodobě veřejně vyjadřuje sympatie k Rusku v jeho konfliktu s Ukrajinou.Co z tohoto rozporu vyplývá? Je, nebo není česká vláda proruská?O české alternativní mediální scéně zpráva BIS říká, že většina této scény je domácí fenomén. To nevylučuje, že část z nich podléhá ruské dezinformační kampani, aniž by za to brala peníze. Jak tento mechanismus funguje, jsme si mohli udělat obrázek docela nedávno. Někdo zvenčí inspiroval českou dezinformační scénu sdělením, že hrozí vojenský konflikt mezi Českem a Polskem kvůli nevypořádaným nárokům Polska na 368 hektarů území.Zatímco polská strana v čele s premiérem Tuskem zarazila tyto fámy hned v počátku, český premiér a ministr zahraničí celé dny mlčeli. V některých alternativních médiích přitom zuřil zápas „o českou hroudu“, někteří lidé na česko-polském území byli vyzýváni, aby prodali své domy atd.A zase: není hřích, že Andrej Babiš vyhodil na Úřadu vlády lidi z odboru strategické komunikace. Je politická chyba, že zrušil odbor jako celek, takže nebyl o celé události s provokací vůči Polsku a Česku dostatečně informován.V další části podcastu probíráme špionáž Číny na českém území a klientelismus ve státních firmách, o čemž se také zmiňuje ve své zprávě o činnosti BIS.

Severoatlantická aliance se připravuje na reálnou možnost, že z ní s novým prezidentem či prezidentkou vystoupí Francie. V době, kdy NATO pochybuje, zda Washington dodrží závazky vůči Evropě, a zároveň se připravuje na možný útok Ruska, se podle průzkumů zhruba polovina francouzských voličů chystá v prezidentských volbách v příštím roce podpořit kandidáty, kteří mají vůči Alianci výhrady, píše evropská odnož zpravodajského serveru Politico.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Polícia a spravodajské služby zabránili teroristickému útoku. 2. Taraba sa posmieva SNS. 3. Preferenčný (takmer) armagedon.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

1. Premiér čistí cestu jadrovej elektrárni, viac ako na cene mu záleží na rýchlosti 2. Fanúšikovia Ruska, pozrite sa, čo podporujete

V pondelkových letných epizódach Dobrého rána predstavuje Tatiana Čabáková Slovenky a Slovákov, ktorí sa presadili a zanechávajú výraznú stopu v českej spoločnosti. Dnes je jej hosťom Jozef Rosina, lekár a odborník na lekársku biofyziku. Jozef Rosina je dekanom Fakulty biomedicínskeho inžinierstva ČVUT. Fakulta má iba dvadsať rokov, no pod jeho vedením sa dostala medzi českú akademickú elitu. Zároveň pôsobí ako prednosta Ústavu lekárskej biofyziky a lekárskej informatiky na 3. lekárskej fakulte Karlovej univerzity. Do Prahy prišiel na začiatku 80. rokov. Desaťročia sleduje, ako nové zobrazovacie metódy, prístroje a počítačové technológie rozširujú možnosti diagnostiky a liečby pacientov. Rýchlosť je témou, ktorá sa vinie celým jeho profesijným životom. Pri nádorových ochoreniach či cievnej mozgovej príhode totiž môže čas medzi prvým podozrením, vyšetrením a začiatkom liečby rozhodnúť o živote pacienta aj o kvalite jeho ďalšieho života. V rozhovore sa dozviete: ako sa vďaka verejnej zbierke dostal do Československa gama nôž, akým odborným jazykom spolu hovoria lekári a biomedicínski inžinieri, aké dva prístroje vyvíjajú na jeho fakulte a ako môžu pomôcť pacientom, pri akom zákroku lekárom pomáha model srdca vytvorený podľa srdca konkrétneho pacienta, čo sa bude učiť v novom študijnom programe umelej inteligencie v zdravotníctve, ako chce profesor Rosina skrátiť čas čakania pacientov s podozrením na rakovinu na potrebné vyšetrenia a prečo by sa liečba mala začať najneskôr do dvoch týždňov. Krátky prehľad správ Mladíkov, ktorí napadli taxikára v Seredi, obvinili z vraždy v štádiu pokusu. Vodičovi spôsobili vážne zranenia vrátane 13 bodných rán. Stíhať ich chcú väzobne. Rakovina bývalého amerického prezidenta Bidena sa rozšírila do ďalších častí jeho tela. Priznal to jeho syn Hunter. Severná Kórea pošle do Ruska ďalších 30-tisíc až 50-tisíc vojakov. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Izrael odmietol mierový plán pre Pásmo Gazy. Tvrdí, že jeho armáda sa nestiahne, kým nebude Hamas úplne odzbrojený. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Rusko se dohodlo s novým syrským režimem na provozu ruských základen. Co to znamená pro Sýrii i region? Za poslední víkend zemřelo na silnicích pět motorkářů, v srpnu už 11. Jaké jsou důvody? Podle exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas 62 procent lidí nesouhlasí se zrušením 9. tříd. Více by se podle respondentů mělo mluvit o změně obsahu výuky.

Visoke temperature, sušne razmere in požari zaznamujejo letošnje poletje v Evropi. Na njenem zahodu sta bila junij in julij celo najtoplejša doslej. Vodnatost rek je nizka, preostanek vode v njih pa nadpovprečno topel. Reaktor krške nuklearke zato že od preteklega tedna obratuje z 80-odstotno močjo. Druge teme: - Razpis za subvencije za nakup električnih vozil se zaradi skorajšnje porabe sredstev končuje. - Ruska civilna skladišča vse pogostejša tarča ukrajinskih sil. - Umrl je mladinski pisatelj Slavko Pregl.

Rusko se dohodlo s novým syrským režimem na provozu ruských základen. Co to znamená pro Sýrii i region? Za poslední víkend zemřelo na silnicích pět motorkářů, v srpnu už 11. Jaké jsou důvody? Podle exkluzivního průzkumu Medianu pro Český rozhlas 62 procent lidí nesouhlasí se zrušením 9. tříd. Více by se podle respondentů mělo mluvit o změně obsahu výuky. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokus o vraždu, který nevyšel. Traviči z Ruska, flakon plný novičoku a dvojitý agent se svou dcerou. Případ Skripal načne minisérii s názvem JEDY. Mluví o něm reportér Respektu Ondřej Kundra, autor knihy Novičok nebo kulka: Jak umírají Putinovi kritici. Ptá se Matěj Skalický.

Ukrajina před cestou prezidenta Volodymyra Zelenského do Spojených států zaútočila na íránskou loď. Ta podle ukrajinských úřadů převážela vojenský materiál do Ruska. Mohlo jít podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z ukrajinské strany o snahu propojit konflikty na Ukrajině a Blízkém východě? „Nemyslím si, že Ukrajina by chtěla otevřít novou frontu. Nemá kapacity na to, aby bojovala proti Rusku a zároveň proti Íránu,“ míní Bříza s tím, že pro Írán byl ale útok vzkazem.

V novej epizóde relácie Za hranicou bol hosťom generál vo výslužbe a bezpečnostný odborník Andor Šándor. Témou bolo stretnutie ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Donaldom Trumpom v Bielom dome. Hovorili sme však aj o návšteve Benjamina Netanjahua a Blízkom východe. Venovali sme sa napríklad licencii na strely do systému Patriot, aký dopad to bude mať na vojnu a aj vzťahom medzi Ukrajinou a USA. Reč však bola aj o mierových rokovaniach, prímerí vo vzduchu či vzťahu Iránu a Ruska.

Ukrajinský prezident včera odvolal veliteľa armády Oleksandra Syrského. Tento legendárny generál bol za mnohými ukrajinskými vojenskými úspechmi, no aj za konfliktom, ktorý spôsobil protesty v ukrajinských uliciach. Tie vznikli ako reakcia na odvolanie ministra obrany Michajla Fedorova, Syrského kritika. Toto všetko prichádza v čase, keď ruský generál odhalil, že agresor sa už nepsolieha na vojenské víťazstvo, ale práve na vnútropolitickú krízu na Ukrajine.Najprv skončila celá vláda, na čele s premiérkou Yuliou Svyrydenko, iba po roku vo funkcii. Odvolaný bol aj populárny mladý minister obrany Fedorov, za ktorého sa postavili protestujúci v uliciach Kyjeva. Tí žiadali okrem iného aj koniec generála Syrského, ktorého časť ukrajinskej verejnosti prezýva Mäsiar - za obrovské straty. Ich skutočný rozsah ukrajinské velenie skrýva. Výmenou za ne však Syrskyj ubránil Kyjev, vyhnal Rusov z celých ukrajinských oblastí, zničil Wagnerovcov a veľkú časť ruského námorníctva, drží stabilnú a dlhú frontovú líniu, poslal pozemné vojsko do Ruska a bombardoval ciele hlboko na území agresora.Včera večer prezident Zelenskyj odvolal aj šéfa armády Syrského. Prinesie to koniec protestov a stabilizáciu vnútropolitickej situácie na Ukrajine?V dnešnom podcaste vysvetľuje a odpovedá Stanislava Harkotová, ktorá sa ako novinárka venuje Ukrajine už od roku 2014.Nahrával Peter Hanák.

Z úst vysokých státních úředníků Ruska, počínaje samotným Putinem, přes vrchního kremelského diplomata Lavrova a konče jeho ministry a podržtaškami, často slýcháme, že současné problémy a svízele země na frontě i v týlu jsou způsobené hlavně záludným chováním amerického prezidenta, který podle nich zradil dohody a úmluvy údajně uzavřené během loňského srpnového vrcholného setkání obou vůdců na Aljašce.