Podcasts about Ruska

Gospodarski rast koji se temelji na potrošnji i turizmu glavni je oslonac Vlade Andreja Plenkovića, koji unatoč manjim iznosima potpora u narednim godinama iz Europske unije, najavljuje pad javnog duga i porast BDP-a. Lukoil, Ruska naftna grupacija pred prodajom 45 crpki u Hrvatskoj, a JANAF spreman nadoknaditi Mađarima i Slovacima dopremu nafte koja će prema svemu sudeći prestati dolaziti u te dvije zemlje ruskim naftovodima. Okrugli stol „Znanstveni pristup istraživanju žrtava Jasenovca” kojeg je u Hrvatskom Saboru organizirao Klub zastupnika DOMiNO-a i Hrvatskih suverenista, dvije krajnje desne stranke, izazvao buru u hrvatskom javnom prostoru. Hrvatska će na oružje u kratkom vremenu potrošiti 3 milijarde i 350 milijuna australskih dolara. Pronađeni posmrtni ostaci još 4 vukovarska branitelja među kojima i jednog od najpoznatijih internacionalnih boraca, Francuza, Jeana-Michela Nicoliera. Zna li novi trener NK Osijeka Sopić da Kohorta ne voli Purgere?

Sankcije koje su najvećim ruskim naftnim tvrtkama ovog tjedna nametnule Sjedinjene Države i Europska Unija su potaknule rafinerije u Kini i Indiji na procjenu implikacija. Neke od njih prodaju rafinirane proizvode Australiji. No, postavlja se pitanje, hoće li najnovije mjere biti u mogućnosti uhvatiti rusku flotu u sjeni koja iskorištava rupe u sankcijama? Ekskluzivni podaci koji su novinarima SBS-a dani na uvid su pokazali da se plovila koja prevoze rusku sirovu naftu i koja su prethodno sankcionirana od strane savezne vlade još uvijek pojavljuju u lancima opskrbe australskih tvrtki.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

V Novem mestu sta se z minuto molka ob 17. začela shod pred mestno hišo in izredna seja mestnega sveta, na katero je župan Gregor Macedoni povabil predstavnike vlade, pravosodja in policije. Seja se je nadaljevala z govori županov iz jugovzhodne Slovenije in Posavja, ki zahtevajo konkretne ukrepe za reševanje romskih vprašanj. Radikalne ukrepe je napovedal premier Robert Golob, predstavil naj bi jih že danes. Drugi poudarki oddaje: - Odbor za infrastrukturo potrdil podaljšanje veljavnosti letnih vinjet za štiri mesece. - Ruska vojska po letu obleganja Pokrovska in njegovem zavzetju napreduje v notranjost Ukrajine. - Izraelski premier zaradi domnevnih Hamasovih kršitev premirja ukazal napade na Gazo.

CELÝ ROZHOVOR: herohero.co/piatocek/subscribe Aké sú Ficove štyri svetové strany a ako by to konkrétne vyzeralo, keby Slovensko vystúpilo z Únie? Adam sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Rastislavom Káčerom, ktorého nikto nemôže obviňovať z toho, že by trpel prehnaným optimizmom. Prvú časť rozhovoru práve pozeráte. V druhej časti, ktorú nájdete na našom HeroHero, sa dozviete, aj to, ako slovenská mentalita nahráva populistom, prečo vo svete klesá dôvera v našu krajinu a aká je cesta k porazeniu Ruska. A ešte jedna vec, v piatok 14. novembra budeme mať vedomostnú šou Nie alebo áno, ktorú si môžete užiť naživo v bratislavskom Kácečku, ale aj online z vašej obývačky. Tak neváhajte a kupujte lístky, kým ešte sú! - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/ - Dajte odber na náš nový YouTube kanál: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rodinná sága o živote rodiny profesora medicíny Pavla Alexejeviča Kukockého, odohrávajúca sa na pozadí zložitej a rozporuplnej histórie sovietskeho Ruska od jeho vzniku do polovice šesťdesiatych rokov minulého storočia. Jej hrdinami sú citliví ľudia s komplikovanými a nezriedka až tragickými osudmi, ktorí bojujú o svoje práva, svoju pravdu a šťastie. Talentovaný a ctižiadostivý gynekológ Dr. Kukockij sa usiluje o reformu zdravotníctva v sovietskom Rusku a o znovuzavedenie práva na potrat. Ohrozí tým nielen svoju sľubnú lekársku kariéru, ale aj vlastný idylický rodinný život, keď sa s manželkou ujmú siroty, ktorej matka zomrela pri nelegálnom potrate. Román vyšiel v roku 2001, v čase vrcholiacej demokratizácie postsovietskeho Ruska a autorka zaň dostala ruskú Bookerovu cenu. Publikáciu z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia. Číta: Lucia Vráblicová

Kvůli současné válce Ruska proti Ukrajině často slyšíme, že Vladimir Putin se chová jako Adolf Hitler. Situace je však složitější.

Kvůli současné válce Ruska proti Ukrajině často slyšíme, že Vladimir Putin se chová jako Adolf Hitler. Situace je však složitější.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V úterý končícího týdne poskytl sbor Českobratrské církve evangelické ve Velkém Meziříčí své prostory zájemcům o besedu, kterou jsem tam měl na téma „Máme se obávat Ruska?“. Jedna z otázek byla: Jak by se nyní zachovali ruští okupanti v Česku, když Češi jsou také Slované?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pobaltí čelí už dvě desítky let rostoucím ruským provokacím, což ukázal nedávný průlet ruských MiGů-31 estonským vzdušným prostorem. Rusko také organizuje žhářské útoky v pobaltských zemí a v Polsku připomněla v podcastu Zbytečná válka vedoucí katedry bezpečnostních studí CEVRO univerzity a bývalá diplomatka působící v Litvě Martina Heranová. Bělorusko je podle ní pod totální kontrolou Ruska. Největší riziko ale vidí v Kaliningradské oblasti.

Hostia: Igor Šimko (poslanec NR SR; Hlas-SD) a Jozef Hajko (poslanec NR SR; KDH). | Suroviny (hlasovanie kvalifikovanou väčšinou na úrovni EÚ bez Slovenska a Maďarska, reakcie oboch táborov, odstrihnutie sa od ruských surovín do konca roku 2027, čo to pre nás znamená, budeme pripravení na túto alternatívu, diverzifikácia zdrojov, dosah na ceny pre domácnosti, pre priemysel, pozícia Slovenska). Emisné povolenky (zmeny, pripomienky členských krajín, česká iniciatíva, čo prinesú zmeny, ako sa zmení dosah na ľudí, najzásadnejšie zmeny, súčasná podpora krajín a následné zavádzanie do praxe, dosah na bežných ľudí). | Suroviny z Ruska a emisné povolenky. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

1. Premiérov tanec. 2. Vykonávač Gašpar. 3. Pomoc pre Kočnera a Ruska.

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ještě před dvěma roky byl Alexander Petrov zástupcem ředitele sankcionované ruské výzkumné instituce, která vyvíjí většinu jaderné munice Ruska. Teď je prý v důchodu, ale dodnes vlastní majoritní podíl v českém strojírenském závodu Roboterm. Jeho sesterský závod Reltec v ruském Jekatěrinburgu, jenž rovněž patří Petrovovi, je dodavatelem ruských obranných podniků vlastněných státem. Text Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková. Článek najdete na webu investigace.cz.

Americký prezident Donald Trump by se rád znovu sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem. V Budapešti s ním chce jednat o konci války na Ukrajině. Jenže přípravná jednání začala váznout. Dojde k maďarskému summitu? Hostem Ptám se já byl analytik z katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd UK Jan Ludvík. Podle Ludvíka se zapomíná na to, proč Rusko Ukrajinu napadlo a to nebyla snaha ovládnout území na východě země. „Byl to vztah země k Západu. Rusko chtělo zastavit sbližování Ukrajiny se Západem. To může být ve vyjednávání kámen úrazu, protože zabrané území je jen třešnička na dortu.“Prezident Spojených států Donald Trump opět zintenzivnil snahy o ukončení války na Ukrajině. V pátek se ve Washingtonu opět sešel se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním mimo jiné o bezpečnostních zárukách pro Kyjev a o protivzdušné obraně země.Trump minulý týden také telefonoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Následně oznámil, že se s ním sejde v Budapešti. Podle médií ale hrozí odklad schůzky, protože obě strany vyjadřují odlišná očekávání ohledně ukončení války. Podle Moskvy přípravy pokračují, konkrétní datum summitu ale prý zatím není jasné.Evropští lídři dnes podpořili Trumpův požadavek na okamžitý mír, který prezident vyjádřil po schůzce se Zelenským. Zároveň uvedli, že současná frontová linie by měla být výchozím bodem pro další jednání. Kam se situace posunula od jednání Trumpa a Putina na Aljašce? A je teď Trump spíše na straně Ukrajiny, nebo Ruska?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostia: Erik Láštic (politológ z Univerzity Komenského v Bratislave) a Gregor Martin Papucsek (spravodajca Rádia Slovensko, Slovenského rozhlasu v Budapešti). | Druhý samit lídrov USA a Ruska o ukončení vojny na Ukrajine by sa mal konať v horizonte dvoch týždňov v Budapešti. Sú na mieste väčšie očakávania, ako pri Aljaške? Prečo si vybrali práve Budapešť a aké historické konotácie to vyvoláva (memorandum z 1994)? V akej pozícii sa nachádza Ukrajina a aký je jej vzťah s maďarskou vládou – napr. pre podozrenia zo špionáže? V piatok sa stretnú D. Trump a V. Zelensky – témou stretnutia má byť ďalšia podpora, hovorí sa o strelách tomahawk – aké sú závery a odkazy stretnutia? Oddiali výhľad na samit s Putinom dodávku zbraní? Sú Zelenskému kladené podmineky? Čo samit znamená pre Viktora Orbána a Budapešť? Krajina je pred prezidentskými voľbami, pomôže Orbánovi stretnutie nakloniť priazeň voličov vo svoj prospech? Môže z udalosti ťažiť aj slovenská diplomacia? Ako vnímať, že na pôdu EÚ má vstúpiť medzi národne stíhaný ruský líder? | D. Trump a V. Putin sa stretnú v Budapešti. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jedním rozhovorem můžu naštvat devadesát procent populace,“ říká herečka Elizaveta Maximová, která má ruské, židovské, ukrajinské i tatarské kořeny. Dnes, v době, kdy jsou nálepky a zobecnění všudypřítomné, o svém původu mluví tak, že se v něm cítí dobře. Nevidí totiž náboženství ani národy, ale konkrétní lidi. Kvůli veřejným projevům proti Putinovu režimu se do Ruska nemůže vrátit. Prarodiče, jimž posílala překlady svých projevů, podporovali její rozhodnutí i s vědomím, že se možná už neuvidí. Dnes říká, že se jí o nich zdávají sny a že se ani se svým ruským otcem neviděla už tři a půl roku. „Je to strašně těžký,“ přiznává herečka. Do Česka přišla jako sedmiletá dívka, bez znalosti jazyka a jen s matkou, která se stala jejím nejbližším člověkem. Společné začátky v malém bytě byly skromné, ale zásadní. „Uměla jsem jenom pár slov česky a byla vržená do první třídy. Ale mám celoživotní štěstí na lidi. Ujala se mě paní učitelka, která uměla rusky a hodiny mi v kabinetu překládala,“ vzpomíná Maximová. Herečka také mluví o své poslední roli v televizním filmu Máma, který bude uveden na konci roku na České televizi. V něm hraje ženu s těžkým mentálním handicapem, která vychovává dceru. „Před rolí Lilian jsem půl roku docházela do nemocnice jako dobrovolnice za lidmi s podobnou diagnózou. Byla to obrovská lekce pokory a zjistila jsem, že na úrovni duše jsme všichni zdraví,“ prozrazuje Maximová. Mluví také o tom, jaká bývala perfekcionistka. „Vím, že se nesmím nikdy srovnávat. A když už, tak se sebou třeba před rokem nebo dvěma lety a koukat se na cestu, kterou jsem já ušla. Protože poměřovat se s cizím úspěchem nebo neúspěchem je úplně ten nejhorší, co můžeš udělat,“ míní. Jaké to je žít mezi dvěma světy, když jeden z nich se stane nedostupným? Co se v člověku změní po půl roce mezi lidmi s mentálním handicapem? A jak se dá herectví dělat “opravdově”? I to se dozvíte v rozhovoru.

V Německu se stále otevřeněji hovoří o bezpečnostních hrozbách, jež představuje současné Rusko. Potvrdilo to i pondělní veřejné slyšení na půdě Bundestagu. Představitelé německých tajných služeb tu plné tři hodiny odpovídali na otázky členů parlamentního výboru pro kontrolu činnosti těchto bezpečnostních služek Spolkové republiky. Nejvíc politiky zajímalo právě Rusko, o němž se mluvilo od samého počátku slyšení.

Hosty ve studiu: Ilnara Dudash, ředitelka Ukrajinského centra v Brně Kryscina Šyjanok, ředitelka Kanceláře demokratických sil Běloruska v ČRO lga Storoževá, Ruska, pracuje v neziskovém a lidsko-právním sektoru v Praze. Moderuje: Libor Kukal Připravili: Tajana Mančalová a Libor Kukal

Kdyby byly volby volby do Sněmovny ovlivněné jiným státem, stoprocentně bychom to poznali, ujišťuje pro Český rozhlas Plus Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. „Na letošních volbách bylo pozoruhodné, že proběhly velice férově. Čekal jsem vměšování ze strany Ruska v podobě stovek falešných webových stránek šířených tisícovkami účtů a tak dále. Nic z toho jsme nezažili,“ říká datový analytik s tím, že šlo o jedny z nejklidnějších voleb.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ačkoli se většině sportovcům i jejich národním organizacím jevila věc jasně, dnes už bývalý předseda MOV Thomas Bach se viditelně snažil, aby na loňské pařížské olympiádě mohly plnoprávně startovat reprezentace Ruska a Běloruska. Rok před tím například sekundoval na asijských hrách v Kuang-čou čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi při jeho chvále MOV, který prý „hraje jedinečnou roli při ochraně světového míru a dodržuje zásadu nepolitizace sportu“.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská zeď proti dronům. Jak bude fungovat? Nebude děravá? Proč už dávno nestojí? A nemůže ji Rusko zbořit nebo přeletět? Téma pro Josefa Časara z katedry protivzdušné obrany Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně. Ptá se Matěj Skalický.

Tak nazvala zahraniční média největší hvězdu ruské popové scény Allu Pugačovovou. Ta v dlouhém rozhovoru pro YouTube novinářky Katariny Gordejevové, která po anexi Krymu v roce 2014 opustila Rusko a žije v Rize, v Lotyšsku, překvapivě prolomila mlčení a odsoudila válku na Ukrajině.

Mrazivá směšnost komunisticko-espéďácké demonstrace; Trumpův učedník testuje integritu státních úředníků; Štít demokracie nebo Štít demagogie?; Královna Ruska se postavila proti Putinovi; Symbol úspěchu v problémech; Kamala Harrisová a její brnění; Los Emil nám připomněl, že tu s námi žijí i velká zvířata

Poznáte jeho texty – teraz ich budete môcť aj počuť.Každú nedeľu vo svojej podcastovej aplikácii nájdete trochu iný formát Dobrého rána – Roth číta Marca.Eseje a komentáre publicistu Sama Marca v podaní herca Roberta Rotha.Načítaný text: https://komentare.sme.sk/c/23547037/reportaz-z-hranice-dva-kilometre-od-ruska.html–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Do voleb do Poslanecké sněmovny zbývá týden. Co mohou být rozhodující momenty ve finále kampaně? - Doteď jsme neviděli střet Petra Fialy a Andreje Babiše, může to mít zásadní vliv, myslí si sociolog Martin Buchtík.Co dalšího by ještě na poslední chvíli mohlo významně ovlivnit volby? Dostanou se do Sněmovny strany balancující na hraně volitelnosti? A proč je letos tolik lidí stále nerozhodnutých?Témata pro Marii Bastlovou a sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka v závěrečném díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.I před letošními parlamentními volbami mají voliči možnost sledovat velké množství debat a duelů kandidátů, ať už na televizních obrazovkách, v rozhlase nebo v online médiích. Dosud se ale nedočkali střetu dvou hlavních rivalů o post příštího premiéra, lídra Spolu Petra Fialy a šéfa ANO Andreje Babiše. Jejich duel by se měl odehrát ve středu na Prima CNN News a poté ve čtvrtek na Nově. Pozvání do debaty na ČT Babiš nepřijal.„Právě finální debaty, zejména Fialy a Babiše, můžou mít zásadní vliv na rozhodování některých voličů. Pak to také může být případná nenadálá eskalace konfliktu Ruska a Ukrajiny, další dron nad Polskem, stíhačka nad Estonskem. Nebo výslechy svědků v kauze Dozimetr. To můžou být poměrně významné faktory,“ vyjmenovává sociolog Martin Buchtík a pokračuje:  „Významné může být i jednoznačně připravené finále kampaní. Protože jestli žádné finále nepřijde, tak to bude z mého pohledu velké zklamání. Protože všichni slibují, že už opravdu začnou a zatím to zase tak vidět není.“ Plujeme na severo, severo, severozápadV průzkumech dlouhodobě vede s velkým náskokem opoziční hnutí ANO před koalicí Spolu. Doteď se zdálo, že dominanci hnutí expremiéra Andreje Babiše nic neohrožuje. Poslední průzkum agentury STEM zveřejněný ve čtvrtek ale ukázal, že podpora hnutí nečekaně klesla o téměř tři procentní body na 28 procent. Jedná se o nejhorší výsledek ANO od ledna, kdy STEM s průzkumy začal. Druhá koalice Spolu by měla 21 procent. Třetí by se do Sněmovny dostalo SPD, čtvrté STAN a pátí Piráti. Potřebnou pětiprocentní hranici by těsně překonali i Motoristé a Stačilo!.Značí náhlý propad ANO nějakou významější změnu nálad voličů? „Kdybych to řekl námořnickou terminologií, tak kdybychom pluli doteď na sever, tak teď plujeme na severo, severo, severo, severo, severozápad. Jinými slovy, to posunutí je velmi malé, o žádnou zásadní otočku nejde,“ upozorňuje sociolog. Část voličů ANO se podle něj odklonila zejména k hnutí SPD. „Do volební kampaně teď vstoupily silněji menší strany, které nemůžou dělat permanentní kampaň, protože to buď neumí, nebo nemají peníze na kampaň. A tím pádem hnutí ANO teď není zase tak dominantně všude vidět, protože to přehlušují i další kampaně. Další faktor mohou být televizní diskuze, kde ANO trochu zaniká.“„Teď je to jejich nejslabší výsledek. Ale je dost možné, že k nedělnímu modelu, který se bude zveřejňovat ještě před moratoriem jako poslední veřejný průzkum, se to číslo bude nějakým způsobem korigovat,“ říká Buchtík s tím, že se dá stále předpokládat, že Andrej Babiš ve volbách opět získá více než 27 procent hlasů podobně jako naposledy. --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Když Donald Trump hodlá uvalit citelné sankce na Kreml teprve tehdy, až státy NATO a především EU přestanou od Ruska nakupovat plyn a ropu, má naprostou pravdu. Americký prezident se totiž nechce soustředit jen na tzv. „stínovou flotilu“ tankerů, které maskují původ ruské ropy plavbou pod cizími vlajkami. Především chce použít tzv. druhotné sankce, a to proti státům, které Rusku pomáhají západní embargo obcházet.

Jak změna ústavy na Slovensku ovlivní životy lidí a tamní politickou scénu? Vyplní Turecko žádost Donalda Trumpa a přestane kupovat z Ruska ropu? A co a koho představí letošní filmový festival Finále Plzeň?

Jak změna ústavy na Slovensku ovlivní životy lidí a tamní politickou scénu? Vyplní Turecko žádost Donalda Trumpa a přestane kupovat z Ruska ropu? A co a koho představí letošní filmový festival Finále Plzeň?

Rusko testuje ochotu zemí na to se bránit, o čemž podle expertů svědčí řada incidentů z poslední doby. V pátek tři ruské stíhačky na dvanáct minut vnikly do vzdušného prostoru Estonska. „Příště je nutné je sestřelit. Rusové riskovali životy svých pilotů, ale myslím, že si dopředu velmi spočítali, že sestřeleni nebudou. Testují naše rozhodovací procesy, které jsou na rozdíl od Ruska skutečně komplikované,“ soudí filmař a donedávna člen aktivních záloh Václav Marhoul.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šéf tajnej služby je plagiátor. Trump volá po zastavení nákupov ropy z Ruska.

„V minulých letech byly v české společnosti velmi hluboce zakořeněné narativy spojené s ukrajinskými uprchlíky,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Jak velkou roli hrají v předvolební kampani nepravdivé a zavádějící informace? Je česká společnost vůči dezinformacím odolná? Které strategie dezinformátorů v našem prostoru fungují? A jak číst nedávné narušení polského a estonského vzdušného prostoru ze strany Ruska? Poslechněte si rozhovor.

„V minulých letech byly v české společnosti velmi hluboce zakořeněné narativy spojené s ukrajinskými uprchlíky,“ říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. Jak velkou roli hrají v předvolební kampani nepravdivé a zavádějící informace? Je česká společnost vůči dezinformacím odolná? Které strategie dezinformátorů v našem prostoru fungují? A jak číst nedávné narušení polského a estonského vzdušného prostoru ze strany Ruska? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Žijeme si nad pomery, konsolidácia nemá byť o tom, že niekomu zoberiete peniaze, hovorí zástupca biznisu  

Štvrtá vláda Roberta Fica otočila zahraničnopolitický kurz Slovenska. Premiér hovorí o suverénnej zahraničnej politike orientovanej na všetky štyri svetové strany. Čo Slovensku premiérova nová zahraničná politika priniesla? Prečo naši exministri zahraničných vecí a diplomati hovoria, že nás to izoluje a ničí vzťahy s našimi spojencami?Minister zahraničných vecí protestuje proti účasti českého vicepremiéra na opozičnom proteste a Európski socialisti sa vraj definitívne chystajú vylúčiť Smer zo svojich radov. Rusi medzitým stále zabíjajú na Ukrajine civilistov, vrátane detí, desaťtisíce ich uniesli do Ruska a najnovšie sa ruské drony už objavili aj nad Poľskom či Rumunskom.Prečo si teda náš premiér stále podáva ruku s ruským prezidentom a Slovensko sa odmieta zbaviť ruského plynu a ropy aj keď nás už na to vyzýva aj americký prezident Trump? A ako dopadli rokovania premiéra s Ukrajinským prezidentom? V ako stave je spolupráca vo V4?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí a podpredsedom strany Smer – SD Jurajom Blanárom.

Dnes k nám zavítal český debatér priamo z Ruska! Tim je youtuber, debatér, spisovateľ, polyamor, AnKap a ako sa dozviete z epizódy aj omnoho viac. Užívajte!Ak sa vám epizóda páčila a chcete vidieť viac, môžete si pozrieť necenzurovanú, takmer o 50 minút dlhšiu verziu s otázkami od našich patreonov na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠patreon.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠Alebo na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠herohero.co/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠Video môžete sledovať aj na našom Youtube⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠youtu.be/A405CYz4L7QNáš dnešný hosť je ⁠ instagram.com/debatni_denik/Prípadne nás môžete pozvať na kávu na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠buymeacoffee.com/luzifcak⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Môžete nás podporiť aj kúpou Merchu ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Luzifcak.com⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Všetky dôležité odkazy nájdete aj na linku ►►►⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠luzifcak.bio.link⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠UPOZORNENIE: Toto je komediálny podcast dvoch komikov, ktorí sa niekedy viac a niekedy menej úspešne snažia každú situáciu premeniť na vtip a nenavádzajú nikoho na nič nesprávne. Všetko, čo je v ňom povedané, je humor a nemalo by byť brané doslova, alebo nebodaj vážne. Obsahuje vulgarizmy, satiru a zvieratá chované v zajatí. Akákoľvek podobnosť postáv z našich príbehov so živými je čisto náhodná. Sledujte len po dovŕšení dospelosti alebo so súhlasom rodičov. V prípade výpadku celkovej kamery môže fotosenzitívnym ľuďom spôsobovať epileptický záchvat, vegánom zvracanie, mäsožravcom hlad a národovcom svrbenie. Kubov hlas môže vyvolať rezonovanie stredného ucha. Vlastne by to nemal pozerať nikto.

Minulé úterý vletělo na území Polska přes dvacet dronů z Ruska a Běloruska. Následně oba státy zahájily vojenské cvičení Západ 2025. Má se aktivovat článek 5 smlouvy o NATO, založený na kolektivní sebeobraně?Z reakcí českých politických stran překvapil vlažný postoj Petra Fialy a zároveň kolaborantský přístup většiny opozičních představitelů. Před námi vyvstávají dvě české tradice. Chceme navazovat na Masarykovu první republiku, která byla od počátku založena na pomoci ukrajinskému a ruskému exilu, zahraniční politice směřované na Západ a na étosu národního vzepětí?Anebo chceme budovat druhou republiku založenou na malonárodním životě ve stylu „malé, ale naše“ či „smrádeček a teplo“ – hlavně nikomu nepomáhat, protože silnější má vždycky pravdu? Stačí se podvolit a bude mír.Je to politika „přes žaludek“, která mává českou vlajkou, aby odvrátila pozornost od vlastního kolaborantství. Nefalšovaným prorokem malonárodního přežívání je pak Andrej Babiš.

Od letošního ledna jsem prováděl experiment, o kterém jsem se i několikrát tady zmínil. Když jsem víceméně náhodou dostal nabídku zapojit se do skupiny svých někdejších spolužáků z vysoké školy, kterou měli na WhatsApp, a většinou se hlásili z Ruska, souhlasil jsem s podmínkou, že o politice diskutovat nebudeme.

Česko kvůli hrozbě z Ruska zvažuje odstoupení od úmluv zakazujících nášlapné miny a kazetovou munici. Kroky ke zrušení zákazu už učinily Polsko, Finsko a pobaltské státy. „Zvýšíme tím věrohodnost v NATO a zpomalíme agresora,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Jan Jireš, bezpečnostní analytik CEVRO univerzity. „Snížíme obranu civilistů a nezískáme žádnou vojenskou výhodu,“ nesouhlasí ředitel české Amnesty International Pavel Gruber.

V noci z utorka na stredu zažilo Poľsko dosiaľ najnebezpečnejšiu provokáciu zo strany Ruska. Do jeho vzdušného priestoru vstúpilo niekoľko dronov, pričom viaceré zaleteli až stovky kilometrov do vnútrozemia našich severných susedov.Reakcia bola rázna a o nej, ako aj o tom, čo vlastne Rusko touto operáciou sledovalo, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s bývalým ministrom obrany Martinom Sklenárom, ktorý aktuálne pôsobí ako analytik think-tanku Globsec.Zdroje zvukov: TA3, Youtube/APT, Česká televizeOdporúčanie:Prerábky legendárnych filmov nie vždy vyjdú, ale Roseovci s Oliviou Colmanovou a Benedictom Cumberbatchom podľa mňa do tejto kategórie nepatria, a tak sú mojím dnešným odporúčaním. Určite na to choďte do kina.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠

S Filipem jsme se snažili odpovědět na otázku, jestli si Česká republika může dovolit vydávat tři a více procent HDP na obranu, nebo je to nad její ekonomické možnosti. Stejně tak jsme se podívali i na ostatní evropské státy.Jaké je provázání obranyschopnosti a zbrojení s ekonomikou? Má vojenská síla vliv na ekonomickou sílu států, případně celé EU, a v čem se to projevuje? Měla by EU začít uvažovat o jednotné armádě, nebo alespoň o větší centralizaci nákupů zbrojního vybavení – podobně jako USA nebo Čína?Dají se na podobné nákupy aplikovat ekonomické modely, které se používají třeba při aukcích frekvencí pro mobilní operátory? Bavili jsme se také o ekonomickém fungování Ruska po přechodu na válečnou ekonomiku a o celé řadě dalších témat souvisejících s vazbami ekonomiky, zbrojením a vedením války.

Základní otázka: Chcete mír? Jinak se na ni odpovídá, když vás neohrožuje žádná velmoc, a jinak když vás Rusko zařadí na seznam nepřátelských zemí, devastuje Ukrajinu a vyhrožuje Západu. Putin nás vyvedl z naivního omylu, že už nikdy žádná válka nebude. Chceme mír, tak si ho musíme umět ubránit.

Ve Sněmovně mohou posílit i liberálně orientované strany. Volby jsou za dveřmi a vymítači inkluze táhnou na barikády. Je strašlivá vina Ruska, že zbraně jako protipěchotní miny a kazetovou munici potřebujeme. SPD a zálusk na ministerstva.

Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.