Podcasts about Ruska

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Robert Fico nereprezentuje celé Slovensko. List s týmto obsahom sa dostal až k ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému. Práve v deň, keď sa s ním prvýkrát z očí do očí rozprával na ukrajinskej pôde premiér Fico. Ukrajinskému prezidentovi ho odovzdalo občianske združenie Mier Ukrajine.Rovno v Užhorode. Tam, kde slovenský premiér nenašiel kritického slova k ruskej agresii; tam, kde si popri svojej produkcii o „suverénnej politike“ a o ochrane hospodárskych záujmov Slovenska vypočul, že za Putinovu vojnu Ukrajinci platia životmi! Nie obyvatelia zvyšku Európy.Zvláštnosťou odkazu zo Slovenska pre ukrajinského prezidenta bol počet podpisov. Nie premiérovej politike voči Ukrajine už vyjadrilo bezmála 26-tisíc obyvateľov svojim menom a priezviskom.Aké boli reakcie Kyjeva? A ako sa táto podpora vojnou zmietanej krajiny odmietnutím jej prehliadania zo strany Roberta Fica a jeho vlády pretavila až do ďalšieho avizovaného protestu? Téma pre Mariána Kulicha z občianskeho združenia Mier Ukrajine.„Robert Fico nereprezentuje názory Slovenska. Aj stretnutím v Číne dal najavo signál, že stojí v inej konštelácii. Že chce, aby bolo Slovensko akýmsi kolaborantom tej osi zla, ktorá sa vytvára združením krajín ako sú Rusko, Čína a ďalšie,“ hovorí aktivista Marián Kulich. „Ide o krajiny s imperialistickými ambíciami zrušiť náš svet, ako ho poznáme teraz. Ukazuje sa to na východnej Ukrajine. Robert Fico akoby prestal reprezentovať záujmy demokratického sveta, akoby presadzoval záujmy Ruska,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rusko o víkendu podniklo největší útok na Ukrajinu od invaze v únoru roku 2022. Dohromady Rusové vyslali přes 800 útočných dronů a podle agentury AP také 13 střel. Vyžádalo si to několik obětí a desítky zraněných. Útoky cílily na několik míst válkou zasažené země, a to včetně západu Ukrajiny nebo jejího hlavního města Kyjev. V tom Rusko vůbec poprvé zasáhlo i vládní objekt, který je přímo v centru metropole. Mohla ukrajinská protivzdušná obrana škodám zabránit? V jakém je momentálně stavu? A jaký další tlak by na Moskvu mohl zabrat ze strany Spojených států i Evropské unie? Nejen o tom ve Výtahu Respektu mluví Ondřej Kundra.

Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.

Ještě před pár týdny panovala naděje na oživení diplomatického procesu týkajícího se války na Ukrajině. Ta ale pohasla s dalšími velkými útoky proti civilní infrastruktuře ze strany Ruska, píše americký diplomat Brett McGurk v analýze pro zpravodajský server americké stanice CNN.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lístky na Dobré ráno sobota naživo nájdete tu: http://zabavavpodcastoch.sk/event-detail/68b55d81ba67fc1792062ee4/?mcp_token=eyJwaWQiOjE2NTQ0MTgsInNpZCI6MTIwMDY2MzYyNiwiYXgiOiI4NGFhYzA0YTY2OTYzMWQ3ZmE3OTJlZjEyOTE0YzkyYiIsInRzIjoxNzU3MjMwNzY1LCJleHAiOjE3NTk2NDk5NjV9.-xnbNoivChWcVssuy0PwegpvTEE1jJ9ltEwLGLT4ies&fbclid=PARlRTSAMqFhFleHRuA2FlbQIxMAABp9rgzS8NYRqA5y3G7jH6aWhDuIPOmJs9zAB8ihUhT7_BwXULqiZCOUFjS3Sn_aem_MMOqVjSqYk68b5qBHao1owRobert Fico sa promenádoval s najhorším, čo tento svet priniesol. S diktátormi Ruska, Bieloruska, so severokórejským vodcom Kim čong unom, alebo s prezidentom Číny. A mentálny svet odhalil aj šéf SIS Pavol Gašpar, na svojom okázalom žltom aute v Nitre havaroval, auto nemá v majetkovom priznaní a obhajoval ho samozrejme jeho obžalovaný otec Tibor Gašpar.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: TA3, TV Markíza, TASR

„Čína se obecně snaží rozšiřovat svůj vliv po světě. A je to celkem standardní špionážní praktika, že sbíráte informace o státech,“ říká expert na kybernetické hrozby a analytik projektu Sinopsis Michal Thim. Jak se mění vládní strategie kybernetické bezpečnosti? V čem spočívají hlavní hrozby hybridních útoků zejména ze strany Číny a Ruska? Umíme se účinně bránit? A v čem by měl být obezřetný každý z nás? Poslechněte si rozhovor.

„Čína se obecně snaží rozšiřovat svůj vliv po světě. A je to celkem standardní špionážní praktika, že sbíráte informace o státech,“ říká expert na kybernetické hrozby a analytik projektu Sinopsis Michal Thim. Jak se mění vládní strategie kybernetické bezpečnosti? V čem spočívají hlavní hrozby hybridních útoků zejména ze strany Číny a Ruska? Umíme se účinně bránit? A v čem by měl být obezřetný každý z nás? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojenské přehlídce v Pekingu, která připomněla 80 let od konce druhé světové války, předcházel summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Zúčastnili se ho zástupci Ruska, Íránu, Indie, Běloruska či Turecka. Čestným hostem byl ruský prezident Vladimir Putin, který zopakoval svůj pohled na mezinárodní uspořádání, tedy snahu oslabit vliv USA. Co summit ukázal? Rusista Karel Svoboda ještě probere pozvání Zelenského do Moskvy a také film Mág z Kremlu o vzestupu Putina k moci.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojenské přehlídce v Pekingu, která připomněla 80 let od konce druhé světové války, předcházel summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Zúčastnili se ho zástupci Ruska, Íránu, Indie, Běloruska či Turecka. Čestným hostem byl ruský prezident Vladimir Putin, který zopakoval svůj pohled na mezinárodní uspořádání, tedy snahu oslabit vliv USA. Co summit ukázal? Rusista Karel Svoboda ještě probere pozvání Zelenského do Moskvy a také film Mág z Kremlu o vzestupu Putina k moci.

S anayltikem Filipem Noubelem z AMO o vzestupu čínské moci ve světě, bratření Moskvy a Pekingu i sílících domácích problémech Číny. Moderuje Štěpán Sedláček.Čína pod vedením Si Ťin-pchinga usiluje o proměnu mezinárodního systému a vymezuje se vůči dominanci USA a dalších zemí Západu. Nejnověji to manifestovala na vojenské přehlídce v Pekingu za účastí lídrů Ruska, Íránu nebo Severní Koreje. Ale Čína také stojí před řadou sílících domácích problémů včetně stárnoucí populace, vysoké nezaměstnanosti mladých nebo realitní krizí. Jak číst světové dění z pohledu Pekingu? Jakou lekci pro Čínu představuje ruská agrese na Ukrajině a soupeření s USA pod vedením Donalda Trumpa? Kde leží meze Čínského snu? A co to všechno znamená pro Evropu? Nejen o tom uslyšíte v podcastovém rozhovoru Týdeníku Respekt s analytikem a expertem na Čínu Filipem Noubelem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

Robert Fico pristál v Číne, stretol sa s Putinom a sľúbil ďalšiu spoluprácu s Ruskom. Stretne sa aj s čínskym prezidentom. Do Pekingu cestoval ako jediný z lídrov EÚ. Prečo Európa bojkotuje čínsku vojenskú prehliadku? A prečo je Čína na strane Ruska, bez šance, že by sme ju dokázali dostať na svoju stranu?Analytik Matej Šimalčík, ktorý sa zaoberá Čínou, v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, čo ide Fico v Číne robiť, či má Slovensko s Čínou spoločné záujmy, aké sú európske vzťahy s Čínou, aké z toho vyplývajú riziká, ale aj prečo je Čína na strane Ruska. Je za tým záujem Číňanov zmeniť usporiadanie sveta, a to v prospech veľkých hráčov a v neprospech malých štátov ako je Slovensko, upozorňuje Matej Šimalčík.Nahrával Peter Hanák.

Jaké faktory hrály především roli při sestavování rozpočtu na příští rok? Nakolik podložené jsou výhrady, které k návrhu ministerstva financí znějí z vládních i opozičních kruhů? A jakou výzvu představují pro mezinárodní scénu vztahy Ruska a Číny, které podle šéfa Kremlu dospěly na údajně bezprecedentní přátelskou úroveň?

Robert Fico pristál v Číne, stretol sa s Putinom a sľúbil ďalšiu spoluprácu s Ruskom. Stretne sa aj s čínskym prezidentom. Do Pekingu cestoval ako jediný z lídrov EÚ. Prečo Európa bojkotuje čínsku vojenskú prehliadku? A prečo je Čína na strane Ruska, bez šance, že by sme ju dokázali dostať na svoju stranu?Analytik Matej Šimalčík, ktorý sa zaoberá Čínou, v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetľuje, čo ide Fico v Číne robiť, či má Slovensko s Čínou spoločné záujmy, aké sú európske vzťahy s Čínou, aké z toho vyplývajú riziká, ale aj prečo je Čína na strane Ruska. Je za tým záujem Číňanov zmeniť usporiadanie sveta, a to v prospech veľkých hráčov a v neprospech malých štátov ako je Slovensko, upozorňuje Matej Šimalčík.Nahrával Peter Hanák.

Jaké faktory hrály především roli při sestavování rozpočtu na příští rok? Nakolik podložené jsou výhrady, které k návrhu ministerstva financí znějí z vládních i opozičních kruhů? A jakou výzvu představují pro mezinárodní scénu vztahy Ruska a Číny, které podle šéfa Kremlu dospěly na údajně bezprecedentní přátelskou úroveň?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když volyňští Češi odcházeli v 19. století do carského Ruska – dnes na území Ukrajiny, do míst kolem měst Dubno, Rovno, Žitomir –, dostali místo slibovaných polí jen vykácené lesy. Nejdřív je museli – jak říkali, ,vykorčovat‘ –, až pak se z nich stala pole. Když všechno zúrodnili, založili si kulturní spolky, pivovary, mlýny a vlastně byli bohatí, museli zas pryč,“ říká spisovatelka a dcera volyňáků Anna Strnadová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko zatiaľ mier nezaujíma. Aj počas mierových rokovaní Rusko a samitu Trumpa s Putinom Rusi útočia na Ukrajinu. Výsledok. Ďalšie desiatky mŕtvych civilistov vrátane detí, domy v ruinách. Raketový útok poškodil aj veľvyslanectvo Európskej únie v Kyjeve. Aký efekt mal teda americko-ruský samit na Aljaške, okrem toho že sa Putin previezol v americkej prezidentskej limuzíne na americkej vojenskej základni? Uskutoční sa vôbec sľubované rokovanie Putina so Zelenským? A čo na to Európska únia? Budú pokračovať ďalšie kolá sankcií? Ako by mohli vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu, vrátane rozmiestnenia vojakov? A prečo Slovenská diplomacia mlčí, je už Slovensko na strane Ruska? Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine, našou diplomatkou Katarínou Mathernovou.

Musel jsem ocenit, že Petr Fiala jde i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Andrej Babiš je spíše chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Nejde někam, kde by na něj lidi vyjeli, říká exministr Tomáš Petříček k vrcholící kampani před sněmovními volbami. Kteří politici si kontaktní kampaň užívají nejvíc? Jak sofistikovaně se předvolební kampaně chystají? A jaká témata zatím do letošního boje o voliče promlouvají nejvíc?   Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého ministra zahraničí v druhé vládě Andreje Babiše a bývalého člena SOCDEM Tomáše Petříčka v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.Strany spustily ostrou fázi kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podle Tomáše Petříčka je výrazně jiná než dřív.„Kontaktní kampaň běží dál, ale strany dnes řeší mnohem intenzivněji komunikaci na sociálních sítích, protože tam se dělá ten rozdíl, tam se dá mobilizovat. Tam oslovují voliče, které na ulici nepotkají. I na mítink etablovaných stran přijdou většinou lidé, kteří jsou rozhodnutí, sympatizanti nebo odpůrci,“ řekl bývalý vrcholný politik. Sám měl podle svých slov setkávání s voliči a celkový zápřah v předvolební kampaní rád, dnes mu ale nic z toho nechybí. Se sociologem Martinem Buchtíkem se Tomáš Petříček shodl, že letošní kontaktní kampaň si zjevně nejvíce užívá šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. Vyzdvihl ale zejména práci lídra vládní koalice Spolu Petra Fialy.„Musel jsem ocenit, že Petr Fiala je připravený jít i do nepřátelského prostředí, do nějaké konfrontace. Často mi přijde, že Andrej Babiš je trochu chráněný od střetu s lidmi, kteří s ním nesouhlasí. Že má rád, když je obklopen lidmi, kteří oceňují to, co dělá, kteří mu vyjadřují sympatie. A nejde úplně do prostředí, kde by na něj lidi hned vyjeli,“ řekl Petříček. Světlý moment, ke kterému se koalice Spolu ráda vracíPodle sociologa Buchtíka v letošní kampani koalice Spolu (složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) výrazně více zaznívají hesla typu „nechceme žít v zemi, která se ubírá na Východ“ a ohrožení Česka se zároveň více spojuje s Andrejem Babišem a jeho návratem k moci. „Vysvětluji si to tím, že ODS, tato vláda postavila zahraniční politiku jako svoji vlajkovou loď, zejména od ruské invaze na Ukrajinu. Na podpoře Ukrajiny, bezpečnosti chtěla mobilizovat svoje podporovatele a pokračuje v tom. Takže to je setrvačnost, využití momentu, kdy po problémech v počátku vládnutí najednou přišla chvíle, kdy se Petr Fiala stal státníkem, začal proaktivně řešit evropskou reakci na ruskou agresi. To byl nějaký světlý moment, takže k tomu se rádi vrací,“ řekl exministr Petříček a dodal:„Druhá věc, bohužel smutnější, je, že je to možná programová politická vyprázdněnost v jiných oblastech.“Dělení politických sil na prozápadní a provýchodní zároveň Petříček označil za nebezpečné. „Tady byla poměrně velká shoda, už v devadesátých letech, že patříme na Západ, že jsme tam vždy patřili a patříme politicky i kulturně.“„Nejsem žádný velký sympatizant Andreje Babiše, ale říkat, že Andrej Babiš nás zatáhne do Ruska? To nikdy nedělal. Vždy akcentoval, že jsme v Evropské unii, máme být v NATO. To, že se mi nemuselo líbit něco, co dělal ve vztahu k Viktorovi Orbánovi, to, že má tendence k autoritářskému pohledu na svět, to je pravda. Ale nikdy to nebyl někdo, kdo by nás chtěl prodávat Rusákům.“ „To, že ho ale teď stále tlačíme do toho, že on takový je, mu možná nejen pomáhá u části elektorátu. Ale část elektorátu se s tím potom ztotožňuje a ze zahraničněpolitické orientace země se dělá předmět volby. To do jisté míry vytváří nebezpečí, že část společnosti si najednou řekne: No, tak jo, tak asi patříme radši na východ,“ varoval bývalý ministr zahraničí. Je česká společnost skutečně tak rozdělená, jak by se mohlo zdát? Čeká nás do voleb v kampani ještě nějaké překvapení? A dostane se SOCDEM do Sněmovny? --V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.  Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Po více než třech letech ruské okupace jižní Ukrajiny Kreml propaguje pobyty v přímořských oblastech Černého moře. Státní a propagandistická média je představují jako atraktivní dovolenkové destinace v takzvaných „nových regionech“. Cílem je prezentovat tato území jako součást Ruska, píše nezávislý ruský server Moscow Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tomto díle uslyšíte o Velkém Vlastenenckém Výletu, o skvělé analýze dezinfa od Voxpotu, vrátíme se k jedné z nejúspěšnějších vlivových operací Ruska na našem území, ale samozřejmě nemůžeme pominout ani schůzku Trumpa, Zelenského a dalších evropských leaderů, ve zprávičkách z Reichu se podíváme na audiozáznam výslechu Ghislaine Maxwell, a nebo na to, proč Trump nasazuje Národní Gardu do ulic Washingtonu. Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti . A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Rusové, jejichž názory se vyplatí přečíst nebo poslechnout, protože je mohou vyjádřit svobodně, jsou momentálně mimo Rusko. Zmíním dnes dva lidi. Jevgenij Dobrenko, profesor na Benátské univerzitě, se proslavil fundamentálními pracemi rozebírajícími sovětskou kulturu stalinské doby a její přesahy do současného Ruska. Je také mimořádně zajímavým publicistou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú, čo po dvoch týždňoch zostalo z historického stretnutia Trump - Putin na Aljaške a s nadväzujúceho stretnutia amerického prezidenta s ukrajinským prezidentom Zelenským a európskymi lídrami. Stretnutie Putin - Zelenskyj, bezpečnostné garancie pre Ukrajinu i otázka odstúpenia, či výmeny území na Ukrajine zostávajú visieť vo vzduchoprázdne. Naproti tomu, pokračujú ruské útoky na civilné ciele na Ukrajine. Kyjev zase útočí na ruskú ropnú infraštruktúru. Cieľom sa stal aj ropovod Družba. Očakáva sa stretnutie vedúcich predstaviteľov Ruska, Číny a Indie. Najmä americko-indické vzťahy sa v súčasnosti nachádzajú na bode mrazu. Čo tieto rokovania prinesú? A ako sa Rusko vyrovnáva s problémami v zásobovaní ropou?

Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.

Německo v minulých dnech rozhodlo o znovuzavedení vojenské služby. Stalo se tak 11 let poté, co byla dočasně pozastavena. První odvody by měly proběhnout počínaje rokem 2027. Kancléř Friedrich Merz dal rozhodnutí své vlády do souvislosti s nejistou bezpečnostní situací v Evropě, především nevypočitatelným chováním Ruska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký vyslanec Keith Kellogg v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení války Ruska proti Ukrajině. Boje přesto nepolevují. „Není bezvýznamné, že se lídři setkávají, ale rozhodně to v dohledné době nepovede k nějakému velkému diplomatickému průlomu,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana. Dále okomentuje izraelské útoky v Gaze, možnosti mírového jednáním s Hamásem nebo narůstající antisemitismus ve Francii.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Itálii byl 20. srpna večer zatčený Ukrajinec Serhij Kuzněcov. Tento muž měl být koordinátorem akce, v rámci které před třemi lety ukrajinské komando poškodilo plynovody Nord Stream. Případem se aktuálně zabývají především italská, německá a americká média. Potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2 měla přivádět plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo hovorí historik Peter Jašek z Ústavu pamäti národa, keď počuje vetu, že “Rus raz odíde” alebo že za inváziu v roku 1968 môžu Ukrajinci?Terčom dezinformácií a politických manipulácií sa stáva aj invázia Sovietskeho zväzu v roku 1968. Opakovane pozorujeme snahu viniť za túto inváziu Ukrajinu rozoberaním pôvodu Brežneva alebo národnostného zloženia vojsk Varšavskej zmluvy.Objavujú sa porovnania invázie v roku 1968 s dnešným útokom Ruska na Ukrajinu a minister obrany Robert Kaliňák naznačuje, že sa oplatí počkať a nebrániť sa.V rozhovore s Petrom Jaškom hovoríme aj o tom: čo hovorí na slová ministra obrany Kaliňáka “Rus raz odíde” s akou propagandou pracoval vtedy Sovietsky zväz čo si myslí o prirovnaní invázie Sovietskeho zväzu v roku 1968 s dnešnou obrannou dohodou s USA ako vníma snahy viniť Ukrajincov za inváziu v roku 1968“Sovieti pôvodne dúfali, že predtým ako príde k vojenskej akcii, príde k puču na úrovni vedenia Komunistickej strany. A že potom dostanú oficiálne pozvanie, vďaka ktorému získajú náter legitimity. Spontánna a masová reakcia obyvateľstva Československa demaskovalo túto akciu ako okupáciu.” hovorí Peter Jašek.

Do kin 21. srpna vstupuje film Velký vlastenecký výlet, který zachycuje reakce zastánců Ruska na realitu války na Ukrajině. Štáb na cestě doprovázela tlumočnice Lucie Řehoříková, která je hostem podcastu Novinek Zbytečná válka.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko si nasadilo oprátku kolem vlastní hlavy,“ říká odborník na ruskou politiku a historii Filip Scherf, který v zemi strávil tři a půl roku a dnes působí na univerzitě v St Andrews. „Režim byl před eskalací války silný, ale svou legitimitu svázal s naplněním válečných cílů,“ dodává odborník. Na nedávné schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina na Aljašce a následný summit ve Washingtonu nahlíží optikou střízlivého realismu. „Vidíme velkolepá prohlášení, gesta, summity, jednání – ale válka pořád pokračuje. A obě strany nejsou o tolik blíže míru, než byly za uplynulé roky,“ říká Scherf. Podle něj se sice změnila dynamika v tom, že Trump Putina vtáhl zpět do diplomatické hry, ale zásadní rozpory zůstávají. Rusko chce uznání anektovaných území, neutralitu Ukrajiny a její demilitarizaci. Ukrajina naopak říká: žádného území se vzdát nemůžeme a potřebujeme robustní bezpečnostní garance. To je v přímém protikladu k ruským požadavkům. „Mír se možná rétoricky zdánlivě přibližuje, ale fakticky nikoliv,“ dodává k situaci odborník. Připomíná také, že Moskva si do ústavy vepsala i území, která fakticky nekontroluje. „Je těžko představitelné, že by ten militantní, agresivní Putinův režim řekl: naše vlastní ruské území vám dáváme výměnou za mír,“ myslí si Scherf. Upozorňuje i na důsledky, které válka způsobuje uvnitř samotného Ruska. Jde o ohromné náklady, oběti a ztráty, které vytvářejí tlak na Putinův režim zevnitř. A otázky přináší i co by znamenalo, kdyby válka skončila – ať už návrat statisíců lidí, kteří se na frontě naučili vraždit, nebo i pro samotný stav ruské ekonomiky, která se transformovala na válečnou. Jak se podle něj Západ opakovaně mýlil v odhadu Moskvy – od mnichovského projevu Vladimira Putina v roce 2007 až po „reset“ Baracka Obamy? Co pro něj znamenalo prožít tři a půl roku v Rusku, které popisuje jako „intelektuálně fascinující a život oči otevírající“, ale také jako zemi, kde nerovnosti a poškození mezilidských vztahů byly často až bolestivé a všeprostupující? A proč tvrdí, že Evropa bude muset Rusko vždy vnímat jako protivníka, nikoli partnera? Poslechněte si celý rozhovor.

Kaj je najsilnejše in najhitrejše? Kaj najdebelejše? Najmehkejše? In kaj najmilejše na svetu? Pripoveduje: Barbara Levstik. Ruska pravljica. Prevedel: Ludvik Mrzel. Posneto v studiih Radiotelevizije Ljubljana 1977.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Do schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem zbývá jediný den. Konat se má v půl desáté večer středoevropského času, a to na Aljašce. Právě toto místo přitom nahrává ruské propagandě, upozorňuje ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Vybrali ho zřejmě Američané, ale je otázkou proč. Ruská propaganda okamžitě začala tvrdit, že to je historicky ruské území a že se schůzka bude konat na jejich půdě. V tom jim pomohlo i to, že se Donald Trump dvakrát přeřekl a prohlásil, že pojede do Ruska. Z toho si propaganda udělala další materiál." V čem je Aljaška pro páteční summit strategická? Co vlastně od jednání Trumpa s Putinem čekat? A proč se setkávají bez ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského?

Představte si takovou situaci. Itálie, rok 2022. Stále rezonují dozvuky ruských zvěrstev v Buči a Mariupolu. Italští hostitelé jdou po ulici s manželským párem, který z Ruska utekl, protože mu režim hrozil zatčením. Manželé prohodí mezi sebou pár slov rusky. Hostitel je zapřísahá: „Moc vás prosím, mluvte jinou řečí, ruština je teď nevhodná!“ Co v takové situaci udělají ruští emigranti? Dostal se totiž do ní Alexandr Něvzorov se svou manželkou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Európa musí prevziať zodpovednosť za svoju obranu a bezpečnosť na kontinente a mier na Ukrajine s tým, že sa hranice krajiny vrátia pred rok 2014, je nereálna predstava. Aj toto sú niektoré z vyjadrení amerického ministra obrany Peta Hegsetha z februára tohto roka. Hneď nato nasledoval telefonát medzi Trumpom a Putinom bez Ukrajiny. Odborníci hovoria o dohode o nás bez nás a o tom, že Európa stráca bezpečnostné záruky, na ktoré sa roky spoliehala. Faktom však ostáva aj to, že práve Európa sa dlhodobo spolieha na Spojené štáty a otázku vlastnej obrany zanedbávala. „Dialo sa to aj z pohodlnosti politických lídrov. Do zrkadla by sme sa však mali pozrieť aj my ako občania, či vôbec bol z našej strany požiadavka na politických lídrov, aby sa seriózne zaoberali obranou,“ hovorí vojnový analytik Matej Kandrík. V aktuálnych debatách o navýšení výdavkov na obranu by však podľa neho nemalo prevládať konkrétne percentuálne číslo navýšenia, ale to, čo za peniaze získame. „Rusko dnes zbrojí šialeným spôsobom. Veľká časť týchto zdrojov dnes horí na Ukrajine. My sme zase veľa techniky poskytli Ukrajine, vyprázdnili sme svoje zásoby a tri roky diskutujeme, ako nakopneme efektivitu zbrojného priemyslu tak, aby sme podporili Ukrajinu a súčasne doplnili vlastné prázdne sklady,“ hovorí Kandrík. Čo sa týka slovenskej obranyschopnosti, pohľad na ňu je podľa Kandríka smutný. „Na východnom krídle sme pravdepodobne najslabším článkom,“ dodáva. Dôvodom je podľa neho dlhodobé zanedbávanie, aktuálne nastavenie politikov, ale aj rôzne účtovné triky. Je teda Európa schopná brániť sa sama? Aké problémy má náš obranný priemysel, prečo krajiny nevynakladajú dostatočné množstvo peňazí na obranu a bolo by Rusko so svojou ekonomikou schopné viesť vojnu na celom kontinente? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá šéf think tanku a vojnový analytik Adapt Institute Matej Kandrík. *Časť je reprízou z 20. februára 2025. ​V rozhovore sa dozviete: 3:50 Vzťah Európy k vlastnej bezpečnosti. 8:27 Bude Rusko schopné napadnúť ďalší štát? 11:42 Pripravenosť Európy na útok Ruska. 16:22 Slovensko a jeho výdavky na obranu. 19:57 Čo robia zvyšné krajiny východného krídla.​​​ 26:23 Rozhodnutie EÚ o výdavkoch na obranu. 35:10 Trumpove vyhrážky krajinám NATO. 38:39 Ako má Európa riešiť obranu spoločne. 43:24 Ako by Európa obranu financovala. 46:11 Voľby v Európy a ich dopady na obranu. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V Moskvě vždy rádi uvidíme pana Witkoffa, prohásil mluvčí Kremlu, když před možnou středeční schůzkou zmocněnce amerického prezidenta s Vladimirem Putinem. Jednání se má uskutečnit dva dny před vypršením amerického ultimáta kvůli příměří na Ukrajině. „Ze strany Kremlu je to hra o čas. Jednání s Američany se velmi dobře prodává dovnitř do Ruska i navenek,“ analyzuje pro Český rozhlas Plus politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mysleli jsme si, že jsme dohodu o příměří už několikrát uzavřeli, a pak prezident Vladimir Putin začne odpalovat rakety na nějaké ukrajinské město, zkritizoval prezident USA Donald Trump chování Ruska. „Na co teď přišel Trump, není nic nového. A že mu to trvalo půl roku, nesvědčí o jeho velkých politických schopnostech,“ reaguje pro Český rozhlas Plus historik Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Dánská investigativní reportérka Eva Jung z deníku Berlingske ve třetí epizodě podcastu Protagonista popisuje, jak se od nenápadného anonymního tipu dostala k odhalení největšího finančního skandálu v historii Dánska – masivnímu praní špinavých peněz přes estonskou pobočku Danske Bank. Během několikaletého pátrání musela se svými kolegy vyhodnotit přes 100 000 bankovních transakcí, procestovala Evropu a postupně odkrývala síť peněz proudících z Ruska, Ázerbájdžánu a dalších zemí k evropským politikům, zbrojařům i do autoritářských režimů.Jak poznat podezřelou transakci? Jak fungují zákulisní tlaky velkých bank? A co se stane, když se při pátrání dotknete rodiny Vladimira Putina? Eva Jung si s Pavlou Holcovou povídá i o strachu svých zdrojů, o práci v utajení, psychické zátěži a o tom, jak důležité je nenechat se zastrašit – a publikovat, i když víte, že tím naštvete velmi mocné lidi.České znění Renata Klusáková a Jiří Slavičínský.V příštím díle Protagonisty uslyšíte Stevana Dojčinoviće, srbského investigativního reportéra z KRIK.rs, který mluví o tenké hranici mezi balkánským organizovaným zločinem a politikou a popisuje jeden z nejbrutálnějších klanů, jenž byl po léta chráněn policií i vládou.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Podle britského The Times aktuální sbližování Pekingu a Moskvy vypovídá o definitivním zhroucení monopolárního světa. Americké pokusy pohrozit různým zemím sankcemi za nákup ruské ropy k ničemu nepovedou – Peking se totiž ruských surovin za žádnou cenu nevzdá, domnívají se světoví experti, mezi nimi i proslulý znalec Ruska, britský historik Mark Galeotti.

Ultimátum od Donalda Trumpa zrejme prinútilo Vladimira Putina vrátiť sa k rokovaciemu stolu. Je to však úprimná snaha o mier alebo len strategická hra o čas? Už v najbližších dňoch sa má v tureckom Istanbule uskutočniť nové kolo rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Ako vysvetľuje novinárka Stanislava Harkotová, Kyjev má tri hlavné priority. Prvou je ďalšia výmena vojnových zajatcov, druhou návrat ukrajinských detí unesených do Ruska. Treťou a strategicky najdôležitejšou požiadavkou je príprava na možné stretnutie na úrovni lídrov. Ukrajina sa totiž dlhodobo snaží dostať k rokovaciemu stolu priamo Vladimira Putina.Podľa Harkotovej však tento formát potvrdzuje, že o zásadnom posune v konflikte nemožno hovoriť. „Pokiaľ by sme sa mali baviť naozaj o rokovaní o konkrétnych veciach, ktoré by súviseli s mierovým urovnaním, tak to by si vyžadovalo trochu iný formát a aj by pri tom stole sedeli iní ľudia,“ uzatvára povedala.

Současná opoziční scéna připomíná komunistickou Národní frontu. Šlo o organizaci, která sdružovala politické strany, společenské a zájmové organizace. Hlavním rysem bylo přijetí principu vedoucí úlohy komunistické strany v celém systému. Tak vypadá i dnešní opoziční scéna. Všichni uznávají „vedoucí úlohu“ Andreje Babiše, sám Babiš různě motivuje opoziční strany k vytváření předvolebních koalic a jako jediný má i právo je kritizovat.Je to nesrovnatelná situace s tím, jak vypadá opoziční scéna všude ve světě – snad kromě Ruska a jiných autoritativních systémů. Tam také existují opoziční strany, ale protože vědí, že často usilují o stejného voliče, vzájemně spolu soupeří. Po volbách se sice dohodnou na vládní koalici, ale jen na systému „já pán, ty pán“. V Česku jsme svědky absolutního podřízení opozičních stran Andreji Babišovi. Otázkou je: když se bojí Babiše nyní, v opozici, jak to bude, až bude ve vládě nebo se ji budou snažit tolerovat?O víkendu zároveň proběhl kongres Motoristů, který nepřinesl jasný signál o tom, jakou strategii chce strana zvolit a jak se jejich lídr Filip Turek staví ke svým skandálům z poslední doby. Sjezd se ve své otevřené části jen omezil na memorování stranického programu. Uvidíme také, jestli se jim podaří přemluvit šéfa hnutí Přísaha, Roberta Šlachtu, aby se s nimi před volbami nějakým způsobem spojil. Šlachta má ještě v živé paměti, jak ho předseda Macinka podrazil a odvrhl, přestože byli na předvolební koalici domluveni. V té době použil Macinka expresivní výraz s „lízáním koulí“.Teď se snaží koalici se Šlachtou dojednávat Turek. Uvidíme, jak to dopadne tentokrát.V pondělí došlo také ke vstupu nejstarší české politické strany na kandidátky hnutí Stačilo, což je fakticky komunistická strana. Po mnoha letech tak zřejmě končí politická strana, která spoluvytvářela demokratický systém v Česku. Čest její památce.Ochota hnutí Stačilo znovu otevřít kandidátky zřejmě souvisí s nedostatkem peněz a obavou, že by se nemuseli dostat do Sněmovny. A kdo se tam nakonec dostane?

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

Komu spláca Robert Fico dlh tým, že blokuje sankcie? Slovenská polícia úmyselne zatajila, že muž, ktorý sa vyhrážal bombami školám v ČR a na Slovensku, bol pravdepodobne platený z Ruska.

Protahují válku a podporují Rusko - tak se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opřel do firem ze spojeneckých zemí, které v rozporu se sankcemi dál vyvážejí svoje zboží do Ruska. To ho pak podle něj používá ve svém válečném úsilí. Kritika se podle Zelenského netýká jen často zmiňované Číny nebo Íránu, ale také firem zemí Evropské unie a členských zemí NATO, včetně Česka. O jaké společnosti se jedná? Co do Ruska vyvážejí a kudy se tam zakázané výrobky dostaly? A jak těžké je obcházení sankcí stíhat?Host: Michal Tomeš - redaktor Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

Repris från 2022. Malin är förnedrad och besviken, Jessica har weekendcrashat, Calle ska bli TV-kändis, Marcus ruskar thuja i förorten och poddens klippare Victor är lack. Lyssna det blir kul! Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Papež Lev XIV. se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o válce a naléhavosti trvalého a spravedlivého mírového řešení. Papež opětovně potvrdil, že je připravený přijmout ve Vatikánu zástupce Ruska a Ukrajiny k jednání o míru.

Bezpečnostní informační služba zveřejnila svou výroční zprávu za loňský rok. Míra ohrožení terorismem je podle ní u nás stále nízká, kontrarozvědka ale odhalila a pomohla zastavit několik sabotáží stejného typu, jako byl před rokem pokus zapálit autobusy městské dopravy v garážích na pražském Klíčově. Za to měl Kolumbijec najatý přes ruskou sociální síť Telegram dostat tři tisíce dolarů – a stopy k objednatelům zločinu vedly kam jinam než do Ruska.