Podcasts about Ruska

Mysleli jsme si, že jsme dohodu o příměří už několikrát uzavřeli, a pak prezident Vladimir Putin začne odpalovat rakety na nějaké ukrajinské město, zkritizoval prezident USA Donald Trump chování Ruska. „Na co teď přišel Trump, není nic nového. A že mu to trvalo půl roku, nesvědčí o jeho velkých politických schopnostech,“ reaguje pro Český rozhlas Plus historik Jan Rychlík z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, spoluautor knihy Dějiny Ukrajiny.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

„Kapitalisti sami nám prodají provaz, na kterém je my pověsíme.“ Tento výrok slýcháme už přes sto let a připisuje se Leninovi. Má vyjádřit to, že je Západ natolik motivovaný ziskem, že je schopen obchodovat i se svými nepřáteli, a to až do sebezničení. Skoro půl století studené války ukázalo, že ať tato slova patřila v Kremlu komukoli, dotyčný se mýlil. Byl to naopak Sovětský svaz, kdo před koncem minulého století zničil sám sebe. Teď to ale vypadá, jako by opět ožil.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Západ v atomové pasti Ruska? Rusko je nedotknutelné i pro tzv. opozici. Policie navrhla obžalovat Tomia Okamuru. Za 1,5 roku může přijít čínsko-ruský test NATO, varuje velitel sil NATO.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Profesor Michael McFaul přednáší na Stanfordově univerzitě v USA a je specialistou na Rusko. Byl poradcem prezidenta Baracka Obamy, později se na Obamovu žádost stal americkým velvyslancem v Moskvě (v letech 2012 až 2014). Putinův režim mu v témže roce zakázal vstup do Ruska. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dánská investigativní reportérka Eva Jung z deníku Berlingske ve třetí epizodě podcastu Protagonista popisuje, jak se od nenápadného anonymního tipu dostala k odhalení největšího finančního skandálu v historii Dánska – masivnímu praní špinavých peněz přes estonskou pobočku Danske Bank. Během několikaletého pátrání musela se svými kolegy vyhodnotit přes 100 000 bankovních transakcí, procestovala Evropu a postupně odkrývala síť peněz proudících z Ruska, Ázerbájdžánu a dalších zemí k evropským politikům, zbrojařům i do autoritářských režimů.Jak poznat podezřelou transakci? Jak fungují zákulisní tlaky velkých bank? A co se stane, když se při pátrání dotknete rodiny Vladimira Putina? Eva Jung si s Pavlou Holcovou povídá i o strachu svých zdrojů, o práci v utajení, psychické zátěži a o tom, jak důležité je nenechat se zastrašit – a publikovat, i když víte, že tím naštvete velmi mocné lidi.České znění Renata Klusáková a Jiří Slavičínský.V příštím díle Protagonisty uslyšíte Stevana Dojčinoviće, srbského investigativního reportéra z KRIK.rs, který mluví o tenké hranici mezi balkánským organizovaným zločinem a politikou a popisuje jeden z nejbrutálnějších klanů, jenž byl po léta chráněn policií i vládou.Přihlaste se k odběru newsletteru Protagonista zde (https://investigace.ecomailapp.cz/public/form/135-944c4287a69f4094fc099a7cf7add962)  a buďte mezi prvními, kdo se dozví o nových epizodách a spuštění anglické verze.Podcastová série Protagonista vznikla v roce 2025 v koprodukci české redakce investigace.cz, mezinárodní sítě investigativních novinářů OCCRP, dánské společnosti Dark Riviera a francouzské filmové produkční a distribuční společnosti Sciapode. Série Protagonista je součást projektu War Room Content podpořeného Evropskou unií.Rozhovory s předními evropskými investigativními novináři a novinářkami byly natočeny anglicky v pražském studiu investigace.cz. Ve světové předpremiéře uvádíme sérii v podcastovém kanálu Odposlech.

Podle britského The Times aktuální sbližování Pekingu a Moskvy vypovídá o definitivním zhroucení monopolárního světa. Americké pokusy pohrozit různým zemím sankcemi za nákup ruské ropy k ničemu nepovedou – Peking se totiž ruských surovin za žádnou cenu nevzdá, domnívají se světoví experti, mezi nimi i proslulý znalec Ruska, britský historik Mark Galeotti.

Podle britského The Times aktuální sbližování Pekingu a Moskvy vypovídá o definitivním zhroucení monopolárního světa. Americké pokusy pohrozit různým zemím sankcemi za nákup ruské ropy k ničemu nepovedou – Peking se totiž ruských surovin za žádnou cenu nevzdá, domnívají se světoví experti, mezi nimi i proslulý znalec Ruska, britský historik Mark Galeotti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ultimátum od Donalda Trumpa zrejme prinútilo Vladimira Putina vrátiť sa k rokovaciemu stolu. Je to však úprimná snaha o mier alebo len strategická hra o čas? Už v najbližších dňoch sa má v tureckom Istanbule uskutočniť nové kolo rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Ako vysvetľuje novinárka Stanislava Harkotová, Kyjev má tri hlavné priority. Prvou je ďalšia výmena vojnových zajatcov, druhou návrat ukrajinských detí unesených do Ruska. Treťou a strategicky najdôležitejšou požiadavkou je príprava na možné stretnutie na úrovni lídrov. Ukrajina sa totiž dlhodobo snaží dostať k rokovaciemu stolu priamo Vladimira Putina.Podľa Harkotovej však tento formát potvrdzuje, že o zásadnom posune v konflikte nemožno hovoriť. „Pokiaľ by sme sa mali baviť naozaj o rokovaní o konkrétnych veciach, ktoré by súviseli s mierovým urovnaním, tak to by si vyžadovalo trochu iný formát a aj by pri tom stole sedeli iní ľudia,“ uzatvára povedala.

Ultimátum od Donalda Trumpa zrejme prinútilo Vladimira Putina vrátiť sa k rokovaciemu stolu. Je to však úprimná snaha o mier alebo len strategická hra o čas? Už v najbližších dňoch sa má v tureckom Istanbule uskutočniť nové kolo rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Ako vysvetľuje novinárka Stanislava Harkotová, Kyjev má tri hlavné priority. Prvou je ďalšia výmena vojnových zajatcov, druhou návrat ukrajinských detí unesených do Ruska. Treťou a strategicky najdôležitejšou požiadavkou je príprava na možné stretnutie na úrovni lídrov. Ukrajina sa totiž dlhodobo snaží dostať k rokovaciemu stolu priamo Vladimira Putina.Podľa Harkotovej však tento formát potvrdzuje, že o zásadnom posune v konflikte nemožno hovoriť. „Pokiaľ by sme sa mali baviť naozaj o rokovaní o konkrétnych veciach, ktoré by súviseli s mierovým urovnaním, tak to by si vyžadovalo trochu iný formát a aj by pri tom stole sedeli iní ľudia,“ uzatvára povedala.

Současná opoziční scéna připomíná komunistickou Národní frontu. Šlo o organizaci, která sdružovala politické strany, společenské a zájmové organizace. Hlavním rysem bylo přijetí principu vedoucí úlohy komunistické strany v celém systému. Tak vypadá i dnešní opoziční scéna. Všichni uznávají „vedoucí úlohu“ Andreje Babiše, sám Babiš různě motivuje opoziční strany k vytváření předvolebních koalic a jako jediný má i právo je kritizovat.Je to nesrovnatelná situace s tím, jak vypadá opoziční scéna všude ve světě – snad kromě Ruska a jiných autoritativních systémů. Tam také existují opoziční strany, ale protože vědí, že často usilují o stejného voliče, vzájemně spolu soupeří. Po volbách se sice dohodnou na vládní koalici, ale jen na systému „já pán, ty pán“. V Česku jsme svědky absolutního podřízení opozičních stran Andreji Babišovi. Otázkou je: když se bojí Babiše nyní, v opozici, jak to bude, až bude ve vládě nebo se ji budou snažit tolerovat?O víkendu zároveň proběhl kongres Motoristů, který nepřinesl jasný signál o tom, jakou strategii chce strana zvolit a jak se jejich lídr Filip Turek staví ke svým skandálům z poslední doby. Sjezd se ve své otevřené části jen omezil na memorování stranického programu. Uvidíme také, jestli se jim podaří přemluvit šéfa hnutí Přísaha, Roberta Šlachtu, aby se s nimi před volbami nějakým způsobem spojil. Šlachta má ještě v živé paměti, jak ho předseda Macinka podrazil a odvrhl, přestože byli na předvolební koalici domluveni. V té době použil Macinka expresivní výraz s „lízáním koulí“.Teď se snaží koalici se Šlachtou dojednávat Turek. Uvidíme, jak to dopadne tentokrát.V pondělí došlo také ke vstupu nejstarší české politické strany na kandidátky hnutí Stačilo, což je fakticky komunistická strana. Po mnoha letech tak zřejmě končí politická strana, která spoluvytvářela demokratický systém v Česku. Čest její památce.Ochota hnutí Stačilo znovu otevřít kandidátky zřejmě souvisí s nedostatkem peněz a obavou, že by se nemuseli dostat do Sněmovny. A kdo se tam nakonec dostane?

Když prezident Zelenskyj obvinil osm českých firem, že porušují sankce a vyvážejí do Ruska stroje použitelné i k výrobě zbraní, byla to studená sprcha pro naši vládu, hlásící se k nejbližším spojencům Ukrajiny. A nic na tom nemění fakt, že na Zelenského seznamu figuruje ČR se sedmi dalšími zeměmi, včetně Německa, Tchaj-wanu nebo Japonska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zadnjič smo slišali, kako so Simoni pokazali svoje spretnosti. Kaj je torej tokrat uspel videti in slišati drugi Simon?Vir: The Project Gutenberg eBook of Folk Tales from the Russian Retold by Verra Xenophontovna Kalamatiano de Blumenthal, Great Neck, New York, Boise State University Library, First Published 1903 Reprinted 1979, iz angleščine prevedla in priredila Nataša Holy, bere Nataša Holy

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.

Komu spláca Robert Fico dlh tým, že blokuje sankcie? Slovenská polícia úmyselne zatajila, že muž, ktorý sa vyhrážal bombami školám v ČR a na Slovensku, bol pravdepodobne platený z Ruska.

Poslední slova amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu Ruska byla až dosud jeho nejsilnějším vyjádřením. Trump pohrozil uvalením 100procentních cel na země, které obchodují s Ruskem, pokud do 50 dní nevznikne dohoda o konci války na Ukrajině. A zároveň poprvé přislíbil Kyjevu – s podporou a za peníze Evropy – masivní dodávky zbraní Kyjevu. Tentokrát včetně útočných.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Protahují válku a podporují Rusko - tak se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opřel do firem ze spojeneckých zemí, které v rozporu se sankcemi dál vyvážejí svoje zboží do Ruska. To ho pak podle něj používá ve svém válečném úsilí. Kritika se podle Zelenského netýká jen často zmiňované Číny nebo Íránu, ale také firem zemí Evropské unie a členských zemí NATO, včetně Česka. O jaké společnosti se jedná? Co do Ruska vyvážejí a kudy se tam zakázané výrobky dostaly? A jak těžké je obcházení sankcí stíhat?Host: Michal Tomeš - redaktor Deníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

VŠECHNY EPIZODY STUDIA N NAJDETE V PLNÉ DÉLCE NA HEROHERO.CO/STUDION Ruský agresor vraždí civilisty, Evropa zavádí sankce – ale české výrobky dál proudí přes prostředníky do Ruska. Reportéři Deníku N vysvětlují, jak je možné, že se české firmy objevily na Zelenského seznamu, co všechno jsme zjistili o obcházení pravidel a co to znamená pro český byznys i naši reputaci. „Představa, že hranice mezi Ruskem a Evropskou unií jsou zavřené, je mylná. A to nejen pro pohyb lidí, ale i pro zboží,“ říká v podcastu ekonomický redaktor Deníku N Michal Tomeš. Společně s investigativním reportérem Lukášem Prchalem už měsíce sledují, jak se české výrobky dostávají k ruským odběratelům – a proč se některé firmy ocitly na ukrajinském seznamu firem, které podle Zelenského obcházejí sankce. Část firem se na seznam podle reportérů možná dostala neoprávněně. „Buď do Ruska mohly dodat zboží, které reálně není pod sankcemi, nebo se tam jejich zboží dostalo neúmyslně,“ upozorňuje v podcastu Tomeš. Některé společnosti ale podle investigativního reportéra Lukáše Prchala nedostatečně prověřují, zda jejich produkty nekončí u firem, které je následně přeprodávají do Ruska. „Někdy je to přitom docela jednoduché – během pár hodin se dá zjistit, kdy byla firma založena. Některé vznikly až po roce 2022, což by měl být první červený vykřičník. Nebo že firma nic nevyrábí a nemá vlastní webové stránky,“ popisuje Prchal. „V jednom z případů jsme řešili, že zboží šlo přes srbské firmy, které byly aktivovány až po začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu. Do té doby v daném oboru vůbec nefungovaly – a najednou nakupují tyto stroje. V Česku navíc existují specializované týmy, které dokážou prověřit, jestli je firma spolehlivá, nebo ne,“ říká v rozhovoru Prchal. Jak jsme se sami přesvědčili, obcházení sankcí je dnes často otázka jediného telefonátu. Jak to funguje, kdo z toho profituje a proč je tak těžké to dokázat? Poslechněte si celou epizodu Studia N na herohero.co/studion

Repris från 2022. Malin är förnedrad och besviken, Jessica har weekendcrashat, Calle ska bli TV-kändis, Marcus ruskar thuja i förorten och poddens klippare Victor är lack. Lyssna det blir kul! Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 64 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Strategicky to byla pořád velká chyba,“ říká odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana k izraelsko-americkým útokům na íránský jaderný program. Přestože podle něj byly útoky extrémně dobře provedené a došlo k výraznému poničení mnoha zařízení, důsledky vnímá jako vážné: Írán přerušil spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, inspektoři nemají přístup k místu, diplomatická řešení byla zmařena a návrat k nim teď bude ještě mnohem těžší. Smetana zároveň upozorňuje, že útoky posílily pozici íránských jestřábů a zvýšily motivaci režimu v jaderném programu pokračovat. Latentní schopnost vyrobit zbraň zůstává, protože zůstala řada zařízení, která poničena nebyla. „Nevíme, jestli si to Írán troufne. Ale je to rozhodně varianta, která se teď zdá pravděpodobnější než před těma útoky,“ varuje expert. V rozhovoru mluví také o rostoucím vlivu Izraele v regionu, o porušování mezinárodního práva a o ztrátě nástrojů mezinárodního společenství. Připomíná, že izraelské akce vedly k vydání zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta. Termín „genocida“ označuje za právně komplikovaný, ale konstatuje, že ve chvíli, kdy je podezření, že by k ní mohlo docházet, jsou státy povinny podniknout potřebná opatření, aby něčemu takovému zabránily. „I velká část Izraelců se začíná pomaličku shodovat, že to je naprosto přes čáru,“ říká k disproporční reakci země na útoky Hamásu ze 7. října 2023 a humanitární krizi v Gaze. Otevřeně kritizuje také způsob, jakým se o konfliktu, ale i o dění okolo Íránu mluví ve veřejném prostoru – v médiích i mezi experty. Podle něj je debata často redukovaná na černobílou a neodráží složitost reality. Upozorňuje také na dvojí metr v hodnocení vyjádření politiků podle toho, zda pocházejí ze států, které „nemáme rádi“, nebo ze zemí našich spojenců. A podle experta není bezproblémové ani nekritické „roztleskávání“ Ukrajiny, které podle jeho slov vadí i Ukrajincům a vedlo k podceňování Ruska, což válkou zasažené zemi nakonec spíše ublížilo. Jak rozsáhlý íránský jaderný program může být a jakou zásadní chybu udělal Donald Trump? Proč použití síly přináší problematický precedent? A proč se Izrael stává v oblasti hegemonem? Pusťte si rozhovor.

Ruske pripovedke so vedno nekaj posebnega. V tej lahko zasledimo, da je prelepa Helena enkrat kraljična, drugič princesa in tretjič kraljevna. In ko se je kraljevna Helena odločila, da se bo poročila, je njen oče takoj opustil svoje strašne grožnje možnim ženinom in se sprijaznil s tem, da ga bo zapustila.Kaj pa je ikona? Svete ikone so slike ali mozaiki Kristusa, Device Marije ali kakšnega svetnika ali mučenca ruske cerkve. V vsaki ruski hiši jih je ena ali več, obešenih na vidnem mestu. Vsak, ki vstopi v hišo, se najprej prikloni in izreče molitev pred ikonami, preden stori karkoli drugega. To je star ruski običaj, ki ga kmetje še vedno ohranjajo. Pa še nekaj: močno zeleno vino je opis, ki ga ruski pripovedovalci še danes uporabljajo za opis pijače, ki jo je bilo čast prejeti iz kraljeve roke. Tudi ta je kot mnoge druge ruske pripovedke zelo dolga. Danes je na vrsti prvi del, drugi del pa čez tri dni. Vir: The Project Gutenberg eBook of Folk Tales from the Russian Retold by Verra Xenophontovna Kalamatiano de Blumenthal, Great Neck, New York, Boise State University Library, First Published 1903 Reprinted 1979, iz angleščine prevedla in priredila Nataša Holy, bere Nataša Holy

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Tomáš Brolíkem o slíbených systémech Patriot a dalších zbraních, které americký prezident slíbil ve spolupráci se státy NATO dodat Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Americký Prezident Donald Trump viditělně ztrácí trpělivost s Vladimirem Putinem. Konec ruské agrese je i po půl roce od jeho nástupu do Bílého domu stále v nedohlednu. Původně přitom voličům sliboval, že válku na Ukrajině ukončí během prvního dne ve funkci. Kyjevu tak slíbil dodat patrioty - známé mobilní raketové systémy protivzdušné obrany. Americký server Axios také s odvoláním na anonymní zdroje informoval, že americký prezident chystá plán na vyzbrojení Ukrajiny a součástí mají být i dodávky útočných zbraní. Jak to celé číst v kontextu situace na frontě a možností, které teď prezidenti USA a Ruska mají? To rozebírá Štěpán Sedláček v podcastovém rozhovoru se zástupce šéfredaktora Tomášem Brolíkem.

Papež Lev XIV. se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o válce a naléhavosti trvalého a spravedlivého mírového řešení. Papež opětovně potvrdil, že je připravený přijmout ve Vatikánu zástupce Ruska a Ukrajiny k jednání o míru.

Papež Lev XIV. se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hovořili o válce a naléhavosti trvalého a spravedlivého mírového řešení. Papež opětovně potvrdil, že je připravený přijmout ve Vatikánu zástupce Ruska a Ukrajiny k jednání o míru. Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bezpečnostní informační služba zveřejnila svou výroční zprávu za loňský rok. Míra ohrožení terorismem je podle ní u nás stále nízká, kontrarozvědka ale odhalila a pomohla zastavit několik sabotáží stejného typu, jako byl před rokem pokus zapálit autobusy městské dopravy v garážích na pražském Klíčově. Za to měl Kolumbijec najatý přes ruskou sociální síť Telegram dostat tři tisíce dolarů – a stopy k objednatelům zločinu vedly kam jinam než do Ruska.

Bezpečnostní informační služba zveřejnila svou výroční zprávu za loňský rok. Míra ohrožení terorismem je podle ní u nás stále nízká, kontrarozvědka ale odhalila a pomohla zastavit několik sabotáží stejného typu, jako byl před rokem pokus zapálit autobusy městské dopravy v garážích na pražském Klíčově. Za to měl Kolumbijec najatý přes ruskou sociální síť Telegram dostat tři tisíce dolarů – a stopy k objednatelům zločinu vedly kam jinam než do Ruska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o poslednom dianí okolo rusko-ukrajinskej vojny. Rozoberajú pokračujúce letecké útoky Ruska proti ukrajinským mestám. Kladú si tiež otázku, či americký prezident Donald Trump konečne vystúpi proti ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Na pondelok Biely dom avizoval zásadné rozhodnutie. Avšak hlavnou informáciou je zlom vo vzťahoch Ruska a Azerbajdžanu, ktorý u nás zostal prevažne nepovšimnutý. Tieto vzťahy sa veľmi zhoršili. Vysvetlíme kvôli čomu. Navyše, Turecko posilňuje svoj vplyv na Kaukaze. Vzhľadom na uviaznutie Ruska na Ukrajine sa Moskva nemôže venovať tejto svojej tradičnej oblasti vplyvu. Keďže Azerbajdžan je významný producent ropy a zemného plynu, roztržka medzi Moskvou a Baku môže mať zaujímavé geopolitické dopady.

Jedno z nejtěžších setkání s voliči absolvoval Petr Fiala (ODS) v Plzni. Ponechme nyní stranou otázky týkající se našeho hospodářství. Největší výhrada mnohých účastníků zněla: „Zatahujete Českou republiku do války. Nebýt vás a Rakušana (STAN), tak si nás Putin ani nevšimne.“ Na to Fiala odpověděl: „Jedinou cestou, jak zabránit dalšímu roztahování Ruska, je podporovat Ukrajinu.“Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Natočeno 1.7.2025

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Norska Anne Sverdrup Thygeson vill engagera genom att sprida kunskap om naturen och öppna samtalet mellan forskare och allmänhet. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Programmet är en repris från november 2024. Sverdrup Thygeson, professor i bevarandebiologi vid Norges miljö- och biovetenskapliga universitet brinner för att sprida kunskap om naturen och har bland annat skrivit böcker om insekter och deras liv, om träden och skogen, och hon har också varit sommarpratare i P1.Hon brinner också för att vi ska öppna ögonen för naturens mångfald och vad verklig mångfald är. En modern skog har många likheter med en gräsmatta sett till den biologiska mångfalden och Sverdrup Thygeson skulle önska fler skogar som var mer som motsvarigheten till blomsterängar - full av olika liv i olika åldrar.Reporter Lisa Henkowlisa.henkow@sr.seProducent Lars Broströmlars.brostrom@sr.se

Vojenské výdavky podporujú ekonomiku EÚ, ničia hospodárstvo Ruska

Záznam z diskusie so zástupcami diplomatických misií na Fóre o integrácii. Tisíce ukrajinských detí boli deportované alebo násilne presídlené do Ruska. Medzinárodná koalícia pre návrat ukrajinských detí sa usiluje o ich návrat domov. Zatiaľ čo väčšina členských štátov Európskej únie je súčasťou tejto skupiny, Slovensko v rámci koalície plní funkciu pozorovateľa. Prečo sú tieto praktiky podľa medzinárodného práva považované za vojnové zločiny? Ako môžu štáty pomôcť s návratom deportovaných detí? Vypočujte si záznam diskusie z Fóra o integrácii, ktoré zorganizovala Liga za ľudské práva. Hostky diskusie odpovedali v anglickom alebo českom jazyku. Fórum o integrácii 2025 finančne podporilo Britské veľvyslanectvo na Slovensku a Nadácia Friedrich-Ebert-Stiftung. Hostky diskusie: • Karen E. Mollica, veľvyslankyňa Kanady na Slovensku • Natalia Nykyforak, zástupkyňa vedúceho misie Veľvyslanectva Ukrajiny • Veronika Víchová, právnička Kancelárie verejného ochrancu práv ČR a Nadácie Emile Foundation Moderuje: • Miroslava Mittelmannová, programová riaditeľka Ligy za ľudské práva čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré už 20 rokov podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne.

V úterý začíná v nizozemském Haagu summit NATO, který by měl prokázat jednotu aliance. Rozhodnout by se na něm mělo o navýšení výdajů na obranu a současně potvrdit oddanost kolektivní obraně. O summitu, který by měl potvrdit i hrozbu ze strany Ruska, hovořili v podcastu Zbytečná válka vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková a vrchní ředitel seky Ministerstva obrany pro obrannou politiku Jan Jireš.

Psychopat je rozený vůdce stáda, nesmrdí potem strachu, je charismatický, přesvědčivý a prolže se vším, prohlásil nestor české psychiatrie Radkin Honzák z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Moc je pro tohoto člověka největší afrodiziakum. Dostat se výš na sociálním žebříku znamená mít menší příděl agrese, která padá shora,“ říká Honzák pro Český rozhlas Plus. „Psychopati jsou nesmírně šikovní, takže je to automaticky vynáší nahoru jak bublinky v sodovce.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na hranicích mezi Gruzií a Ruskem, které tvoří pohoří Velký Kavkaz, jsou jen tři hraniční přechody, z toho dva vedou do Rusy okupované Abcházie a Jižní Osetie. Rusko a Gruzii tak de facto spojuje jediný hraniční přechod a jediná silnice. Vede skrz průsmyk podél 5tisícové hory Kazbek a řeky Aragvi a dnes je to především klíčová obchodní tepna, po které jezdí kamion za kamionem. V minulosti měla ale hlavně vojenský význam, proto se jí dodnes říká Gruzínská vojenská cesta.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael úplne ovládol Iránsky vzdušný priestor. Duchovný vodca Iránu uvažuje o odchode do Ruska. Teherán opúšťajú desiatky tisíc obyvateľov.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Partnerem odcinka jest Storytel – link do 30 dni za darmo: https://www.storytel.com/pl/c/podcastex30days #współpracareklamowaOna pyta jakiej słuchamy muzyki. My mówimy, że każdej po trochu, że ogólnie wszystkich rodzajów. Ona mówi, że też. Podsumowując fajnie nam się gada, dyskusja jest na poziomie wysokim, kulturalnym. Nieco tematów o kulturze i sztuce.*➤ ODWIEDŹ NASZ SKLEP: https://pozdrawiam.net/kategoria-produktu/podcastex/➤ WESPRZYJ PODCASTEX: https://patronite.pl/podcastex➤ POSTAW NAM KAWĘ: http://buycoffee.to/podcastex________________Zapytania biznesowe: kontakt@podcastex.pl 

Zmena ústavy, ktorú Robert Fico pred rokom predstavil ako hrádzu proti progresivizmu, neprinesie len zavedenie dvoch pohlaví do základného dokumentu štátu, ale otvára dvere na zmenu smerovania Slovenska. Odborníci z oblasti práva adresovali vláde list, v ktorom upozorňujú, že takto naformulovaná zmena ústavy by Slovensko vzdialila od európskych hodnôt. Desiatky rešpektovaných osobností upozorňujú, že vlády- táto aj budúce- by svojvoľne mohli určovať, čo znamená národná identita, zhoršilo by sa dodržiavanie ľudských práv či uplatňovanie rozhodnutí medzinárodných súdov. Pridal sa k ním aj verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. Ombudsman upozorňuje, že ľudské práva a ich dosiahnutý štandard nie sú podľa Dobrovodského na európskom kontinente ani tak výsledkom legislatívnej činnosti národných parlamentov, ale v podstatnej miere medzinárodných organizácií, ktoré reflektovali utrpenia miliónov jednotlivcov v zaobchádzaní s nimi zo strany suverénnych štátov počas druhej svetovej vojny a v stredoeurópskom kontexte aj zo strany nasledujúcej komunistickej diktatúry. Hlasovať o návrhu by sa mohlo už budúci týždeň, pokiaľ nedôjde k dohode v koalícii, viacerí pripúšťajú, že trojkoalícia zmenu ústavy presunie až na september.

Rusi už na Ukrajine stratili takmer miliónov vojakov a Ukrajine vyšiel náročný plán. Husársky kúsok. V rámci operácie Pavučina udrela na štyri ruské vojenské letiská, tisíce kilometrov za frontovou líniou a úspešne zničila 12 lietadiel. Kým Ukrajinci ničia Rusom vojenské ciele, Rusko na Ukrajine cielene zabíja civilistov. V noci na dnes v meste Pryluky zabili Rusi dronmi päť ľudí, medzi nimi aj ročné dieťa.V Istanbule sa medzitým skončilo ďalšie kolo rokovaní ukrajinskej a ruskej delegácie, bez podstatných výsledkov.Aké bude reakcia Ruskov na zničené lietadlá a útok a ďalší nečakaný útok na Kerčský most? Aká je situácia na frontových líniách, môžu Ukrajinci chystať nejakú novú protiofenzívu? A prečo mierové rokovania neprinášajú posun, stojí to všetko na telefonátoch lídrov? O čom hovorili tentokrát?Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom.

Operace s kódovým označením Pavučina, kterou naplánovaly ukrajinské tajné služby zasáhla o víkendu desítky ruských letadel na několika základnách přímo v Rusku. V rámci akce se totiž ukrajinské tajné službě SBU podařilo dostat na území Ruska nákladní kontejnery, z jejichž střech pak poblíž vojenských základen vylétly drony s výbušninami. Co o Pavučině s odstupem několika dnů víme? Jak moc Rusko zasáhla a kolik času a peněz zabere odstranit její následky? A jde o zlom v rusko-ukrajinské válce?Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Překvapivý útok, tvrdý zásah. Ukrajinci propašovali drony do Ruska a začali s nimi likvidovat Putinovy strategické bombardéry. Působivý kousek. Víc o něm ví Jakub Janovský, administrátor blogu Oryx, který analyzuje vojenské konflikty na základě veřejně dostupných informací. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Mark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Dávku v hmotnej núdzi, necelých 87 eur, po novom nedostane ten človek, ktorý odmietne štátom pridelenú prácu. Hlas prirovnal dva krát neprávoplatne odsúdeného guvernéra národnej banky Petra Kažimíra ku komunistami zavraždenej Milade Horákovej. Nemecký kancelár je podľa Smeru führer a generálny tajomník služobného úradu ministerstva kultúry si za asistencie policajných ozbrojencov kukláčov, nevedno kam, odniesol s Levočského múzea bustu slávneho majstra Donatella.Prečo minister práce pri dávkach hovorí že solidarita áno ale parazitovanie nie? Čo si od projektu práca namiesto dávok sľubuje a čo nás to bude stáť? Je Peter Kažimír stále kandidátom Hlasu na guvernéra národnej banky? Prečo strane Šutaja Eštoka padajú preferencie a čo hovoria na to, že sa za ministra zdravotníctva ponúkol Peter Kotlár alebo že Smer nazval nemeckého kancelára führerom?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny a podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia Erikom Tomášom.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?