POPULARITY
Categories
Izrael úplne ovládol Iránsky vzdušný priestor. Duchovný vodca Iránu uvažuje o odchode do Ruska. Teherán opúšťajú desiatky tisíc obyvateľov.
Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nálada v ruské společnosti se během posledních šesti měsíců radikálně změnila. Nejvíce nenáviděnou zemí už nejsou Spojené státy, ani Ukrajina. Amerika byla přitom v Rusku víc než 12 let považována za největšího nepřítele. Koncem loňského roku s tím souhlasilo 76 procent obyvatel. Nyní se zdá, že současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se to podařilo změnit. Upozorňuje na to polský list Rzeczpospolita.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.
Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.
Partnerem odcinka jest Storytel – link do 30 dni za darmo: https://www.storytel.com/pl/c/podcastex30days #współpracareklamowaOna pyta jakiej słuchamy muzyki. My mówimy, że każdej po trochu, że ogólnie wszystkich rodzajów. Ona mówi, że też. Podsumowując fajnie nam się gada, dyskusja jest na poziomie wysokim, kulturalnym. Nieco tematów o kulturze i sztuce.*➤ ODWIEDŹ NASZ SKLEP: https://pozdrawiam.net/kategoria-produktu/podcastex/➤ WESPRZYJ PODCASTEX: https://patronite.pl/podcastex➤ POSTAW NAM KAWĘ: http://buycoffee.to/podcastex________________Zapytania biznesowe: kontakt@podcastex.pl
Zmena ústavy, ktorú Robert Fico pred rokom predstavil ako hrádzu proti progresivizmu, neprinesie len zavedenie dvoch pohlaví do základného dokumentu štátu, ale otvára dvere na zmenu smerovania Slovenska. Odborníci z oblasti práva adresovali vláde list, v ktorom upozorňujú, že takto naformulovaná zmena ústavy by Slovensko vzdialila od európskych hodnôt. Desiatky rešpektovaných osobností upozorňujú, že vlády- táto aj budúce- by svojvoľne mohli určovať, čo znamená národná identita, zhoršilo by sa dodržiavanie ľudských práv či uplatňovanie rozhodnutí medzinárodných súdov. Pridal sa k ním aj verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. Ombudsman upozorňuje, že ľudské práva a ich dosiahnutý štandard nie sú podľa Dobrovodského na európskom kontinente ani tak výsledkom legislatívnej činnosti národných parlamentov, ale v podstatnej miere medzinárodných organizácií, ktoré reflektovali utrpenia miliónov jednotlivcov v zaobchádzaní s nimi zo strany suverénnych štátov počas druhej svetovej vojny a v stredoeurópskom kontexte aj zo strany nasledujúcej komunistickej diktatúry. Hlasovať o návrhu by sa mohlo už budúci týždeň, pokiaľ nedôjde k dohode v koalícii, viacerí pripúšťajú, že trojkoalícia zmenu ústavy presunie až na september.
Zmena ústavy, ktorú Robert Fico pred rokom predstavil ako hrádzu proti progresivizmu, neprinesie len zavedenie dvoch pohlaví do základného dokumentu štátu, ale otvára dvere na zmenu smerovania Slovenska. Odborníci z oblasti práva adresovali vláde list, v ktorom upozorňujú, že takto naformulovaná zmena ústavy by Slovensko vzdialila od európskych hodnôt. Desiatky rešpektovaných osobností upozorňujú, že vlády- táto aj budúce- by svojvoľne mohli určovať, čo znamená národná identita, zhoršilo by sa dodržiavanie ľudských práv či uplatňovanie rozhodnutí medzinárodných súdov. Pridal sa k ním aj verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. Ombudsman upozorňuje, že ľudské práva a ich dosiahnutý štandard nie sú podľa Dobrovodského na európskom kontinente ani tak výsledkom legislatívnej činnosti národných parlamentov, ale v podstatnej miere medzinárodných organizácií, ktoré reflektovali utrpenia miliónov jednotlivcov v zaobchádzaní s nimi zo strany suverénnych štátov počas druhej svetovej vojny a v stredoeurópskom kontexte aj zo strany nasledujúcej komunistickej diktatúry. Hlasovať o návrhu by sa mohlo už budúci týždeň, pokiaľ nedôjde k dohode v koalícii, viacerí pripúšťajú, že trojkoalícia zmenu ústavy presunie až na september.
Ya está en salas una de las películas españolas llamadas a marcar un antes y un después. En este capítulo de Estamos de Cine nos hemos propuesto poner en valor la calidad de "Sirat: Trance en el desierto" y lo hacemos hablando con su director, el talentoso y diferencial Oliver Laxe. El creador de la aclamada "O que arde" se puede convertir en el cineasta del año con esta propuesta impactante que ya ha cosechado una cascada de elogios entre los expertos. MIN 4: SIRAT: TRANCE EN EL DESIERTO (5 estrellas) Premio del Jurado en Cannes 2025, Sirat se presenta como un “road-movie apocalíptica” que fusiona drama familiar, trance rave y exploración existencial. La trama sigue los pasos de Luis (Serg iLópez) y su hijo Esteban (Bruno Núñez) internándose en una fiesta clandestina en el sur de Marruecos para buscar a Mar, la hija y hermana desaparecida meses atrás. Esta búsqueda les permite hermanarse con una a suerte de comunidad Esta búsqueda los affinila a una “troupe de nómadas del sonido” y los introduce en una travesía cada vez más brutal física y emocionalmente de nómadas del sonido electrónico y los introduce en una travesía cada vez más brutal en el plano físico y en el emocional. Min 10: ENTREVISTA AL DIRECTOR OLIVER LAXE El directo de Estamos de Cine, Roberto Lancha, mantiene una entrevista en profundidad con el director gallego, que nos cuenta las intenciones de su propuesta y de la dimensión y la espiritualidad con la que ha querido sacar al espectador de su zona de confort. Laxe no es nuevo en Cannes: ya había sido reconocido en 2010 (Todos vós sodes capitáns), 2016 (Mimosas) y 2019 (O que arde), siendo, de hecho, uno de los escasos cineastas españoles con premios en distintas ediciones. Este hijo de emigrantes gallegos vive hoy en una aldea de Navia de Suarna. Su cine se nutre de esa identidad: lo rural, el silencio, el paisaje de los Ancares. Gracias a "O que arde", este cineasta captó la atención de El Deseo y de los hermanos Almodóvar que, junto a Esther García, le han apoyado sin fisuras para intentar llevar a "Sirat" lo más alto posible. NOTA EDC: 5 estrellas Min 30: LA BUENA SUERTE El nuevo largometraje de la directora española Gracia Querejeta sigue al personaje de Pablo (Hugo?Silva), un arquitecto con éxito, que decide bajarse del tren en un pueblo perdido y compra un piso de forma impulsiva. Lo hace para dejar atrás un pasado oscuro y también para huir de sí mismo . Allí conoce a Raluca (Megan?Montaner), una vecina optimista que cree firmemente en la "buena suerte" pese a su entorno gris. NOTA EDC: 3 estrellas Min 35: BALLERINA: DEL UNIVERSO JOHN WICK "Ballerina", el taquillazo cantado de la semana, se sitúa entre John Wick: Chapter 3 y Chapter 4, y sigue a Eve Macarro (Ana?de?Armas), una exniña huérfana cuyo padre fue asesinado. Criada por la organización Ruska?Roma en una academia donde el ballet y el asesinato se mezclan, Eve se convierte en una letal ejecutora que busca venganza y redención. NOTA EDC: 3,5 estrellas Min 42: LA CASA AL FINAL DE LA CURVA La casa al final de la curva, dirigida por Jason Buxton y protagonizada por Ben Foster y Cobie Smulders, es un thriller psicológico que llega a los cines este fin de semana. La historia sigue a un padre de familia que, tras presenciar un accidente frente a su casa, se obsesiona con salvar a desconocidos, entrando en una espiral de angustia, culpa y necesidad de redención. Con pocos personajes y mucha tensión, la película plantea hasta qué punto el deseo de ayudar puede volverse oscuro. Una propuesta inquietante, contenida y emocional que muestra a un Ben Foster sobresaliente en uno de sus papeles más turbadores. NOTA EDC: 3,5 estrellas Min 45. MADS MadS, dirigida por David Moreau y protagonizada por Milton Riche, Laurie Pavy y Lucille Guillaume, es un trepidante thriller de terror rodado en un único plano secuencia que sigue a Romain, un joven que, tras probar una droga sintética, recoge a una mujer herida en la carretera y se sumerge en una noche de pesadilla donde no sabe si lo que vive es un mal viaje o un brote viral de zombis; una experiencia claustrofóbica, sin respiro, que combina adrenalina pura con una atmósfera de terror visceral. NOTA EDC: 2,5 estrellas Min 47: THE RITUAL The Ritual, dirigida por David Midell y protagonizada por Al Pacino, Dan Stevens y Abigail Cowen, narra un impactante exorcismo basado en hechos reales: dos sacerdotes, uno veterano y otro joven, se unen para liberar a Emma, una joven poseída, en un ritual que mezcla fe, duda y horror. Pacino ofrece un personaje carismático con un particular acento alemán, Stevens aporta humanidad desde la incertidumbre, y Cowen encarna con fuerza el tormento de la posesión. Con tensión bien manejada y sin alardes visuales, la película busca emocionar más que asustar, aun cuando algunos críticos señalaban que su guion cae en clichés. NOTA EDC: 2 estrellas Min 50: LA PELÍCULA DE TU VIDA, CON OLIVER LAXE El director del momento y protagonista de este capítulo es el encargado de remover sus recuerdos y su formación cinéfila para desvelarnos que la película de su vida es "Andrei Rublev", la magna epopeya de 1966 dirigida por Andrei Tarkovsky, es un viaje visual y espiritual que retrata la vida y tribulación del monje y pintor de íconos rusos del siglo XV. Compuesta en ocho episodios, la película es menos una biografía tradicional que una meditación poética sobre el arte, la fe y el peso de la historia. Min 53: DESPEDIDA PINCELADA BSO SIRAT Despedimos programa escuchando dos de los temas más significativos de la BSO de "Sirat", compuesta por el músico francés Kangding Ray (David Letellier) y que se ha convertido en un pilar central del film, encapsulando la atmósfera trance y ritual del desierto marroquí: inicia con un beat tribal y enfadado, evoluciona hacia texturas más metafísicas y envolventes, y resuena en Dolby Atmos con golpes sónicos capaces de hacer vibrar la sala, otorgándole una dimensión casi espiritual al ritmo narrativo cadenaser.c Su relevancia ha sido reconocida en Cannes con el Premio Soundtrack, convirtiéndola en el corazón sónico que acompaña y eleva cada escena del viaje interior que propone Oliver Laxe.
Terčem ukrajinské operace Pavučina se před týdnem staly ruské letadlové základny se strategickými bombardéry. Drony s výbušninami Ukrajinci propašovali přes hranice v kamionech. Výsledkem je nejenom oslabení Ruska, ale i odhalená slabina západních bezpečnostních systémů. „Teoreticky by se to mohlo stát i ve Spojených státech,“ říká analytik Jan Ludvík. Podaří se úspěch na bojišti přetavit v diplomatický tlak?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Rusi už na Ukrajine stratili takmer miliónov vojakov a Ukrajine vyšiel náročný plán. Husársky kúsok. V rámci operácie Pavučina udrela na štyri ruské vojenské letiská, tisíce kilometrov za frontovou líniou a úspešne zničila 12 lietadiel. Kým Ukrajinci ničia Rusom vojenské ciele, Rusko na Ukrajine cielene zabíja civilistov. V noci na dnes v meste Pryluky zabili Rusi dronmi päť ľudí, medzi nimi aj ročné dieťa.V Istanbule sa medzitým skončilo ďalšie kolo rokovaní ukrajinskej a ruskej delegácie, bez podstatných výsledkov.Aké bude reakcia Ruskov na zničené lietadlá a útok a ďalší nečakaný útok na Kerčský most? Aká je situácia na frontových líniách, môžu Ukrajinci chystať nejakú novú protiofenzívu? A prečo mierové rokovania neprinášajú posun, stojí to všetko na telefonátoch lídrov? O čom hovorili tentokrát?Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom.
Operace s kódovým označením Pavučina, kterou naplánovaly ukrajinské tajné služby zasáhla o víkendu desítky ruských letadel na několika základnách přímo v Rusku. V rámci akce se totiž ukrajinské tajné službě SBU podařilo dostat na území Ruska nákladní kontejnery, z jejichž střech pak poblíž vojenských základen vylétly drony s výbušninami. Co o Pavučině s odstupem několika dnů víme? Jak moc Rusko zasáhla a kolik času a peněz zabere odstranit její následky? A jde o zlom v rusko-ukrajinské válce?Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Překvapivý útok, tvrdý zásah. Ukrajinci propašovali drony do Ruska a začali s nimi likvidovat Putinovy strategické bombardéry. Působivý kousek. Víc o něm ví Jakub Janovský, administrátor blogu Oryx, který analyzuje vojenské konflikty na základě veřejně dostupných informací. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.
Odkaz na celý dílMark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.
Hej, mamy odcinek i jest do niego opis, więc jak jesteście zainteresowani, to polecam kliknąć tu pod spodem, że chcecie dowiedzieć się więcej i poczytać dalej. W odcinku brak Dominika Gąski, napiszę to od razu i nie będę tego przed Wami skrywać. Dominik niestety musiał się ciut doleczyć, więc nagrywamy (ja: iga ewa) z Tomaszem […]
Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.
Pavel Macko je predseda malej strany, ktorá spolu s SaS tvorí Pravicový blok. Tvrdí, že spolu pôjdu aj do volieb.V podcaste s Pavlom Mackom sa dozviete:– od 1. minúty – čo hovorí na neprávoplatné odsúdenie guvernéra NBS Kažimíra;– do 3:00 – že Peter Kažimír mal odstúpiť už pri podozrení;– po 5:00 – či ide do volieb na kandidátke SaS, aj keď je predsedom strany DS - ODS;– od 6:00 – či by sa mali do predvolebnej koalície s SaS pridať aj Demokrati;– po 7:00 – čo hovorí na Friedricha Merza a jeho slová o zastavení eurofondov pre Slovensko;– od 8:00 – že vďaka Robertovi Ficovi sme ako Slovensko úplne nedôveryhodní;– po 10:00 – že Fico sa topí a nás ťahá spolu s ním do povodne;– od 11:00 – že hádzanie sa o zem ako malé dieťa nie je suverénna politika;– od 14:30 – že Fico nás dostáva do pozície, keď z členstva v EÚ prestaneme mať výhody;– po 15:20 – či sa budeme vedieť spoľahnúť na našu bezpečnosť, keď stojíme na okraji;– od 16:20 – že Nemci sa môžu suverénne rozhodnúť, že takéto Slovensko nebudú sponzorovať;– po 18:30 – prečo nemôžeme ignorovať Andreja Danka a jeho slová o odchode z EÚ;– od 20:00 – že Danko šíri len nihilizmus a zúfalstvo, a jeho slová o otrokoch v nemeckých firmách sú škandalózne;– po 23:00 – že keby Robert Fico zavolal Orbánovi, aby nám odblokoval peniaze, našiel by peniaze na transakčnú daň;– od 26:00 – že Rusi aktuálne cítia šancu;– po 29:00 – ako môže Donald Trump nakoniec pomôcť Ukrajine viac než Joe Biden;– po 30:00 – že Putin si vyhodnotil Trumpa ako slabého;– od 31:30 – ako Ukrajina chcela ustúpiť v záujme mieru;– po 33:50 – že Ukrajina nám kupuje čas, ale my ho nevyužívame;– od 34:30 – že Putin sa nebude vedieť prestaviť na mierovú ekonomiku;– po 35:00 – že príčinou vojny je podľa Ruska samotná existencia nezávislej Ukrajiny;– po 38:00 – ako ruské podvratné aktivity majú aj druhé kolo a to sú napríklad vraždy;– od 39:30 – že bolo zaznamenaných viac ako 500 incidentov v Európe, v ktorých mali prsty Rusi;– po 40:00 – že ruské sabotáže sú napríklad aj zakladanie požiarov;– do 43:00 – či si vieme vybrať, či byť ruským nepriateľom, alebo ním jednoducho sme.
Pavel Macko je predseda malej strany, ktorá spolu s SaS tvorí Pravicový blok. Tvrdí, že spolu pôjdu aj do volieb.V podcaste s Pavlom Mackom sa dozviete:– od 1. minúty – čo hovorí na neprávoplatné odsúdenie guvernéra NBS Kažimíra;– do 3:00 – že Peter Kažimír mal odstúpiť už pri podozrení;– po 5:00 – či ide do volieb na kandidátke SaS, aj keď je predsedom strany DS - ODS;– od 6:00 – či by sa mali do predvolebnej koalície s SaS pridať aj Demokrati;– po 7:00 – čo hovorí na Friedricha Merza a jeho slová o zastavení eurofondov pre Slovensko;– od 8:00 – že vďaka Robertovi Ficovi sme ako Slovensko úplne nedôveryhodní;– po 10:00 – že Fico sa topí a nás ťahá spolu s ním do povodne;– od 11:00 – že hádzanie sa o zem ako malé dieťa nie je suverénna politika;– od 14:30 – že Fico nás dostáva do pozície, keď z členstva v EÚ prestaneme mať výhody;– po 15:20 – či sa budeme vedieť spoľahnúť na našu bezpečnosť, keď stojíme na okraji;– od 16:20 – že Nemci sa môžu suverénne rozhodnúť, že takéto Slovensko nebudú sponzorovať;– po 18:30 – prečo nemôžeme ignorovať Andreja Danka a jeho slová o odchode z EÚ;– od 20:00 – že Danko šíri len nihilizmus a zúfalstvo, a jeho slová o otrokoch v nemeckých firmách sú škandalózne;– po 23:00 – že keby Robert Fico zavolal Orbánovi, aby nám odblokoval peniaze, našiel by peniaze na transakčnú daň;– od 26:00 – že Rusi aktuálne cítia šancu;– po 29:00 – ako môže Donald Trump nakoniec pomôcť Ukrajine viac než Joe Biden;– po 30:00 – že Putin si vyhodnotil Trumpa ako slabého;– od 31:30 – ako Ukrajina chcela ustúpiť v záujme mieru;– po 33:50 – že Ukrajina nám kupuje čas, ale my ho nevyužívame;– od 34:30 – že Putin sa nebude vedieť prestaviť na mierovú ekonomiku;– po 35:00 – že príčinou vojny je podľa Ruska samotná existencia nezávislej Ukrajiny;– po 38:00 – ako ruské podvratné aktivity majú aj druhé kolo a to sú napríklad vraždy;– od 39:30 – že bolo zaznamenaných viac ako 500 incidentov v Európe, v ktorých mali prsty Rusi;– po 40:00 – že ruské sabotáže sú napríklad aj zakladanie požiarov;– do 43:00 – či si vieme vybrať, či byť ruským nepriateľom, alebo ním jednoducho sme.
Dávku v hmotnej núdzi, necelých 87 eur, po novom nedostane ten človek, ktorý odmietne štátom pridelenú prácu. Hlas prirovnal dva krát neprávoplatne odsúdeného guvernéra národnej banky Petra Kažimíra ku komunistami zavraždenej Milade Horákovej. Nemecký kancelár je podľa Smeru führer a generálny tajomník služobného úradu ministerstva kultúry si za asistencie policajných ozbrojencov kukláčov, nevedno kam, odniesol s Levočského múzea bustu slávneho majstra Donatella.Prečo minister práce pri dávkach hovorí že solidarita áno ale parazitovanie nie? Čo si od projektu práca namiesto dávok sľubuje a čo nás to bude stáť? Je Peter Kažimír stále kandidátom Hlasu na guvernéra národnej banky? Prečo strane Šutaja Eštoka padajú preferencie a čo hovoria na to, že sa za ministra zdravotníctva ponúkol Peter Kotlár alebo že Smer nazval nemeckého kancelára führerom?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny a podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia Erikom Tomášom.
Miroslav Radačovský je nezaradený poslanec, zvolený za SNS. Za Ficove ústavné zmeny nebude hlasovať, ak umožnia zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny. Za svoj výrok, že si nepamätá ani 5 minút, sa ospravedlnil. Za Kotlebu kandidoval preto, že ho oslovil a tvrdí, že keby ho oslovili z PS alebo Smeru, kandidoval by aj za nich. Ako jediný Slovák bol na vojenskej prehliadke v Moskve. Rusko nevníma ako agresora a ako dôkaz o hybridnej vojne nevníma ani prípad Vrbětice.V podcaste s poslancom Miroslavom Radačovským sa dozviete:– od 1. minúty – ako reaguje na správu prezidenta o stave republiky;– po 4:30 – čo hovorí na slová Friedricha Merza o možnom zastavení fondov na Slovensko;– od 5:00 – že by nám naozaj mohli byť pozastavené eurofondy;– od 5:30 – ako v zahraničí vyzerá Ficova orientácia na východ;– po 8:30 – že by mohol zablokovať parlament, ale nechce;– od 10:00 – že hlasuje tak, aby neuškodil vládnej koalícii;– po 12:00 – čo robí v parlamente, ak nepredkladá návrhy;– od 13:00 – či bude za alebo proti zrušeniu transakčnej dane;– po 16:30 – že nebude hlasovať za zmenu ústavy, ktorá by povolila zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny;– od 19:00 – prečo jeho stranu Slovenský patriot nikto nepodporuje;– od 20:30 – či si naozaj nepamätá posledných 5 minút;– po 23:00 – že je proti tomu, aby politici zasahovali do občianskych združení;– od 26:00 – ako pred voľbami boli všetci na kandidátke SNS priatelia a dnes to tak už nie je;– po 26:30 – že má dobrý vzťah aj k Dankovi aj k Huliakovi;– po 28:30 – že keby ho miesto Kotlebu oslovilo PS alebo Smer, šiel by s nimi;– od 29:30 – prečo ho nezaujímalo odsúdenie kotlebovcov za extrémizmus;– po 31:00 – ako to bolo s jeho výrokmi o prezidentovi Kiskovi a o Izraeli;– od 36:00 – prečo bol ako jediný Slovák na vojenskej prehliadke v Moskve;– po 36:30 – či mu neprekáža, že Rusko je dnes centrom svetového fašizmu;– od 37:30 – či mu neprekážajú vyhrážky Ruska voči Európe vrátane nás;– po 39:33 – prečo nevníma Rusko ako agresora;– od 40:00 – že si ide prevziať vyznamenanie od ruského veľvyslanca pre svojho nebohého otca;– po 41:00 – čo hovorí na to, že nás Rusko označuje za nepriateľa a operuje na územiach EÚ;– od 42:50 – ako pozerá ruskú televíziu a vidí v nej aj propagandu;– po 44:20 – či sa netreba pozerať na politiku aj pragmaticky, cez to, kto nás ohrozuje;– okolo 48:00 – či mu ako dôkaz ruskej hybridnej vojny nestačí ani prípad Vrbětice;– po 49:00 – ako mu ruská vojna nestačí na vyvrátenie argumentov o slovanskej vzájomnosti;– od 53:00 – prečo Rusko ako „dubisko“ podľa neho automaticky neznamená ruský imperializmus a snahu o nadvládu nad inými slovanskými národmi;– po 56:00 – že Krym sa určite nevráti Ukrajine;– od 57:00 – že vojnu vidí ako konflikt sveta s Ruskom, ale súhlasí aj s opakom;– po 60. minúte – ako podľa neho revolúciu nepriniesli Kňažko s Budajom a Rusko raz bude demokracia.
Miroslav Radačovský je nezaradený poslanec, zvolený za SNS. Za Ficove ústavné zmeny nebude hlasovať, ak umožnia zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny. Za svoj výrok, že si nepamätá ani 5 minút, sa ospravedlnil. Za Kotlebu kandidoval preto, že ho oslovil a tvrdí, že keby ho oslovili z PS alebo Smeru, kandidoval by aj za nich. Ako jediný Slovák bol na vojenskej prehliadke v Moskve. Rusko nevníma ako agresora a ako dôkaz o hybridnej vojne nevníma ani prípad Vrbětice.V podcaste s poslancom Miroslavom Radačovským sa dozviete:– od 1. minúty – ako reaguje na správu prezidenta o stave republiky;– po 4:30 – čo hovorí na slová Friedricha Merza o možnom zastavení fondov na Slovensko;– od 5:00 – že by nám naozaj mohli byť pozastavené eurofondy;– od 5:30 – ako v zahraničí vyzerá Ficova orientácia na východ;– po 8:30 – že by mohol zablokovať parlament, ale nechce;– od 10:00 – že hlasuje tak, aby neuškodil vládnej koalícii;– po 12:00 – čo robí v parlamente, ak nepredkladá návrhy;– od 13:00 – či bude za alebo proti zrušeniu transakčnej dane;– po 16:30 – že nebude hlasovať za zmenu ústavy, ktorá by povolila zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny;– od 19:00 – prečo jeho stranu Slovenský patriot nikto nepodporuje;– od 20:30 – či si naozaj nepamätá posledných 5 minút;– po 23:00 – že je proti tomu, aby politici zasahovali do občianskych združení;– od 26:00 – ako pred voľbami boli všetci na kandidátke SNS priatelia a dnes to tak už nie je;– po 26:30 – že má dobrý vzťah aj k Dankovi aj k Huliakovi;– po 28:30 – že keby ho miesto Kotlebu oslovilo PS alebo Smer, šiel by s nimi;– od 29:30 – prečo ho nezaujímalo odsúdenie kotlebovcov za extrémizmus;– po 31:00 – ako to bolo s jeho výrokmi o prezidentovi Kiskovi a o Izraeli;– od 36:00 – prečo bol ako jediný Slovák na vojenskej prehliadke v Moskve;– po 36:30 – či mu neprekáža, že Rusko je dnes centrom svetového fašizmu;– od 37:30 – či mu neprekážajú vyhrážky Ruska voči Európe vrátane nás;– po 39:33 – prečo nevníma Rusko ako agresora;– od 40:00 – že si ide prevziať vyznamenanie od ruského veľvyslanca pre svojho nebohého otca;– po 41:00 – čo hovorí na to, že nás Rusko označuje za nepriateľa a operuje na územiach EÚ;– od 42:50 – ako pozerá ruskú televíziu a vidí v nej aj propagandu;– po 44:20 – či sa netreba pozerať na politiku aj pragmaticky, cez to, kto nás ohrozuje;– okolo 48:00 – či mu ako dôkaz ruskej hybridnej vojny nestačí ani prípad Vrbětice;– po 49:00 – ako mu ruská vojna nestačí na vyvrátenie argumentov o slovanskej vzájomnosti;– od 53:00 – prečo Rusko ako „dubisko“ podľa neho automaticky neznamená ruský imperializmus a snahu o nadvládu nad inými slovanskými národmi;– po 56:00 – že Krym sa určite nevráti Ukrajine;– od 57:00 – že vojnu vidí ako konflikt sveta s Ruskom, ale súhlasí aj s opakom;– po 60. minúte – ako podľa neho revolúciu nepriniesli Kňažko s Budajom a Rusko raz bude demokracia.
V českém prostředí je stále přítomno mínění, že je nutné usilovat o mír s Moskvou a že bylo Rusko k přepadení Ukrajiny vlastně donuceno. Nechovám velkou naději, že nositele tohoto postoje ovlivní čerstvé informace z Ruska, ale fakta se uvádět prostě musí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Apartmán u moře v Itálii za 1,5 milionu. Domek u norského fjordu za dva miliony, garsonka v dubajské marině za 5,5 milionu. Nákupy rekreačních nemovitostí v cizině jsou mezi Čechy v kurzu, ty české jim cenou nemohou konkurovat.Už to bude šest let, co si Filip Molčan se svými kolegy koupil apartmán na ostrůvku nedaleko Zadaru. Že se hodnota bytečku vyhoupla ze dvou milionů na čtyři je jen vedlejší důvod jeho spokojenosti.Jedno z nejlepších rozhodnutí, hodnotí spoluzakladatel společnosti Good Sailors, která pomáhá se zaměstnávání lidí s handicapem.„Jsme firma, která funguje prakticky na dálku, tak nás napadlo, že by to mohla být hezká „pobočka“, kam se dá jet pracovat. Hodnotím to čistě pozitivně. Spousta lidí nás samozřejmě strašila, že to bude spousta starostí, že to bude stát spoustu peněz, ale většina z těch obav se vůbec nepotvrdila,“ říká v podcastu Ve vatě.Zahraniční nemovitosti jsou u Čechů v kurzu. Zájem se zvýšil po invazi Ruska na Ukrajinu. Podle experta na financování bydlení Libora Ostatka z Broker Trust a Golem Finance je to ale i tím, že jsou v porovnání s těmi českými levné. Kontrast cen některých zahraničních nemovitostí s těmi v Praze, v Brně, ale i v dalších krajských městech začíná bít do očí.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.
Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?
Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?
Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle doba je přelomová a atmosféra je velmi nebezpečná,“ říká teolog, sociolog a katolický kněz Tomáš Halík. Lidé si podle něj nerozumí třeba ani ve vlastních rodinách a do popředí se derou populisté, kteří využívají strach a nenávist. „Politickou elitu nejde oddělit od těch, kteří ji volí. Problémy extremismu a fanatismu nejsou jenom problémy fanatiků, ale i lidí, kteří se nechají zfanatizovat,“ obrací se Halík k některým voličům a dodává, že se obává, že v Česku máme čím dál tím více nezodpovědných voličů. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč ho zneklidňuje podoba současné opozice, proč považuje Donalda Trumpa za „monstrum“ a Benjamina Netanjahua za válečného zločince. Podle Halíka právě izraelský premiér nese výrazný díl viny na drastickém úpadku mezinárodní pověsti Izraele i na děsivém vzestupu antisemitismu ve světě. „Co Izrael v Gaze dělá, už dávno překročilo hranice něčeho, jako je ‚nutná sebeobrana‘. Izrael tím ztrácí morální kapitál, který získal po holocaustu,“ říká Halík a vyčítá bezpodmínečnou podporu izraelské vlády ze strany některých českých politiků. Kritizuje mimo jiné i ministryni Janu Černochovou, která po začátku války volala po vystoupení Česka z OSN. Halík dokonce nechápe, že ji premiér Petr Fiala po takovém výroku ponechal ve funkci ministryně. V rozhovoru se vyjadřuje také k situaci v katolické církvi – pokud jde o tu českou, Halík by si přál jiný styl vedení. Doufá proto, že na post pražského arcibiskupa Jana Graubnera přijde někdo komunikativnější a někdo, kdo si více uvědomuje, „která hodina bije“. Katolickému knězi také vadí způsob, jakým byl odvolán Marek Orko Vácha – bez diskuse, „jako za komunistických církevních tajemníků“ –, což v něm zanechalo pocit hlubokého zklamání a zranění. Halík se opatrně staví také k Vatikánské smlouvě. Podle něj neznamená zásadní změnu, ale upozorňuje na „nešťastnou formulaci“ týkající se zpovědního tajemství. Právě ta by podle kritiků mohla zhoršit postavení obětí sexuálního násilí, a proto se vyjadřují proti její ratifikaci. Takové obavy jsou ale podle Halíka mylné a dokonce si myslí, že se kritika přehání. Halík tvrdí, že dnes si už církev uvědomuje závažnost těchto selhání a že v některých ohledech je díky zvýšenému veřejnému tlaku bezpečnějším prostředím než jiné instituce. Jak vnímá kritiku nově zvoleného papeže Lva XIV., že sexuální zneužívání přehlížel? Čí je podle něj takové dění v církvi největší selhání? Kdo jsou podle něj trojští koně Ruska v Evropské unii? Jak moc Trump ochromuje Ameriku a jak vedle něj může působit na americkou společnost nový papež? I to se dozvíte v rozhovoru.
Od útoku na Sergeje Skripala víme, že jsou ruští zpravodajci ochotní jít až na tu nejzazší mez, dokonce vraždit. Zastrašování je pro ně naprosto běžné, je přesvědčený Jaroslav Spurný, investigativní reportér týdeníku Reportér a autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. „Aktivních vlivových agentů Ruska je u nás několik set. Ale lidí, kteří aktivně šíří jejich narativy a plány, jsou asi čtyři procenta české populace,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ve Vatikánu byl inaugurován nový papež při slavnostní mši, na kterou se sjelo 150 tisíc poutníků a více než jeden a půl stovky delegací představitelů států i jiných náboženství z celé planety, tedy samozřejmě kromě například Ruska.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Sankce na Rusko znovu, už po sedmnácté. Cíl je utěsnit škvíry, kterými dál plyne ropa z Ruska. „Ruská ekonomika je hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy,“ míní ekonomka Jana Matesová.Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku. Zaměřuje se zejména na lodě takzvané ruské stínové flotily. Tu tvoři stovky nákladních lodí a tankerů, které - pod vlajkou zemí, které se nepřipojily k sankcím - obcházejí restrikce na vývoz ropy a zboží z Ruska.Sankce, kterými se Unie snaží Putina donutit minimálně k příměří s Ukrajinou, mají právě tyto díry zalepit. Podle ekonomky Jany Matesové tlak na Rusko funguje. „Dostat ruskou ekonomiku na kolena úplně se nepodaří, ale nám by stačilo, kdyby Rusko ztratilo schopnost vést dál tuhle útočnou válku. Ruská ekonomika je nepochybně hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy. Rozhodně ne dřív, než nastane, aspoň to příměří,“ vybízí v podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.
Tisíce uniklých e-mailů ze státní ruské agentury Pravfond odhalují, jak Moskva i po zavedení mezinárodních sankcí dál financuje právní výlohy svých občanů v Evropě – včetně těch, kteří čelí obvinění z propagandy, terorismu nebo kybernetických útoků. Z komunikace mimo jiné vyplývá, jakými cestami proudí peníze z Ruska do EU poté, co byl stát odpojen od systému SWIFT, a dokonce i po červnu 2023, kdy byl Pravfond zařazen na evropský sankční seznam.Jak se tyto peníze dostávají do České republiky a kdo je jejich příjemcem? A co všechno o ruské infrastruktuře vlivu v Evropě odhalil mezinárodní novinářský projekt Drazí krajané?V podcastu Odposlech mluví Petr Gojda s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.
Když byl v Praze zadržen ruský občan Alexandr Frančetti kvůli podezření ze založení ozbrojené skupiny během anexe Krymu, urgentně hledal někoho, kdo by zaplatil jeho advokátům za obhajobu. Peníze mu přislíbila ruská státní organizace pro obhajobu práv Rusů v zahraničí Pravfond, která je kvůli napojení na ruské tajné služby a šíření propagandy na evropském sankčním seznamu. Zbývalo jen vymyslet, jak obejít sankce a zaplatit české advokáty v době, kdy veškeré transakce původem z Ruska jsou pod přísným dohledem. Text Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková.Článek najdete na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/drazi-krajane-franchetti/).
Jaký je výsledek včerejšího telefonického jednání Trumpa s Putinem a proč ho obě strany interpretují jinak? Co obsahuje bruselský, v pořadí 17. protiruský sankční balík? Neúspěšní uchazeči z prvního kola zkoušek na střední školy mohou ode dneška podávat přihlášky do druhého kola – kolik volných míst je k dispozici?
Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?
Šéfka eurokomisie Ursula Von Der Leyenová má problém. Súd Európskej únie rozhodol, že Európska komisia mala zverejniť jej esemesky so šéfom americkej farmaceutickej firmy Pfizer. Slovenský premiér vyrazil do Ruska na Putinove oslavy napriek varovaniam z Európskej únie a ľudia blízki Smeru si za si za milióny z európskych peňazí stavajú luxusné vidiecke haciendy.O čom je vlastne kauze Pfizer Gate a prečo šéfka Eurokomisie nezverejnila svoje správy a kedy sa k tomu vyjadrí? Ako vyzerá vyšetrovanie výstavby haciend za eurofondy a môžu prísť aj sankcie? Aká je vlastne pozícia Slovenska v Európskej únii, ak sme vypadli z koalície ochotných a premiér nazýva našich partnerov vojnovými štváčmi, sme tam izolovaní ako hovorí Progresívne Slovensko? Čo by pre Slovensko znamenala stopka na ruský plyn, ropu či jadrové palivo? A prečo k nám predsedníčka komisie nepríde na návštevu, hoci sa v hlavnom meste otvára nový Európsky dom?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom Európskeho parlamentu a jeho poslancom za hnutie Progresívne Slovensko Martinom Hojsíkom.
Slovenský premiér Robert Fico je připraven vetovat návrh na zastavení veškerého dovozu plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska. Řekl to i přímo v Moskvě, kam se vydal na oslavě výročí konce druhé světové války. „Slovenská ekonomika momentálně žije na ruských energiích, protože jsou levnější než jiné,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor slovenského magazínu Trend.
Vitajte pri 56. vydaní Index newslettra v audio verzii. Som Eva Frantová a aj tento piatok vám prinášam to najzaujímavejšie zo sveta biznisu a ekonomiky za posledný týždeň. Druhý pilier je opäť témou vládnej koalície a to v súvislosti s konsolidáciou. Ministerstvo práce priznalo, že chce začať debatu o jeho prípadnom otvorení, preto sa v Index newslettri na túto tému pozrieme bližšie. A zastavíme sa aj pri problematike malých obcí neschopných čerpať eurofondy. Ďakujem, že odoberáte Index newsletter. Ak ste tak náhodou ešte neurobili, zmeniť to môžete na tomto odkaze. V prípade, že ho chcete pravidelne počúvať v audio verzii, stačí ak zakliknete jeho odber v akejkoľvek podcastovej aplikácii. _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcastindex@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcastySee omnystudio.com/listener for privacy information.
V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.
Koniec dodávok ruského plynu, ropy či jadrového paliva. Európska únia predstavila plán, ako sa chce odtrhnúť od ruských fosílnych palív a prestať financovať Putinovu vojnu na Ukrajine. Práve cez nákup ropy či plynu totiž únia Putinovi len minulý rok poslala vyššie čiastky než bola samotná pomoc Ukrajine. Premiér Robert Fico však plán únie vehementne odmieta a tvrdí, že ide proti zdravému rozumu. Zároveň sa odvoláva na to, že členské štáty sa nikdy nezaviazali k úplnému zastaveniu dovozu fosílnych palív z Ruska, ale len k postupnému znižovaniu závislosti na nich. Energo analytik Radovan Potočár tvrdí, že ide len o slovičkárenie. „Ako keby sa žiaci a učiteľka počas triednickej hodiny na niečom dohodli a potom, keď sa dohoda začne vykonávať, jeden zo žiakov začne hľadať kľučky a slovíčka, čo by sa dalo spochybniť a prečo dohoda neplatí,“ opisuje s tým, že sme v štvrtom roku plnoformátovej vojny a my stále platíme Rusku za dovozy energií. Ako opodstatnené nevidí ani obavy premiéra z toho, že by sme ako Európa ostali závislí na inej krajine mimo Ruska, napríklad Spojených štátoch, ktoré sú už dnes najväčším dodávateľom skvapalneného plynu do Európy. „Žiadna závislosť nie je dobrá, ale taká miera, akej sme boli svedkami pri ruskom plyne, tu určite nevzniká. Dodávky LNG získavame na globálnom trhu vďaka terminálom na príjem tankerov, nie vďaka potrubiu, ktoré má jeden začiatok a jeden koniec. Znamená to menšiu odkázanosť na jednom konkrétnom zdroji,“ dodáva Potočár. Iná je aj situácia čo sa týka jadrového paliva. Je pravda, že všetky fungujúce reaktory na Slovensku sú ruského typu, a teda využívajú ruské palivo, prípadné alternatívy sa však riešia už dlhšie. Zmluvy s americkým Westinghousom a francúzskym Framatomom Slovensko podpísalo už počas minulých rokov a podobnú trajektóriu sledujú aj ďalšie jadrové mocnosti. „Z roka na rok sa to uskutočniť nedá, ale v priebehu dlhšieho obdobia áno. A toto by malo byť dostatočné časové obdobie na to, aby sa to podarilo,“ dodáva. Ako má koniec nákupu fosílnych palív od Ruska vyzerať, nakoľko je niečo také reálne? A čo reči Roberta Fica o tom, že takéto niečo je nepredstaviteľné a čisto politické rozhodnutie? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá energo analytik Radovan Potočár. V rozhovore sa dozviete: 2:00 Pôvod stopnutia ruských fosílnych palív 3:25 Ako sa chce Európa odtrhnúť od závislosti na Rusku 6:45 Slovenský kontrakt s Gazspromom 10:29 Vedela by EÚ prežiť bez ruského plynu? 14:03 Hrozba ďalšej závislosti na inom štáte 17:58 Čo je tieňová flotila 20:17 Potenciálni zákazníci pre Putinove palivá v Európe 23:02 Obavy z vysokých cien plynu 26:10 Slovensko a iná ako ruská ropa 31:05 Alternatívne jadrové palivá 37:48 Bude môcť Fico plán únie vetovať? – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcastindex@sme.sk – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na sme.sk/indexodber – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.
Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.
Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.
Tento týden je plný výročí spojených s koncem druhé světové války. Nejde mluvit o konci druhé světové a nepromluvit o jejím počátku, spadajícím do konce třicátých let, kdy se Adolf Hitler pokusil zničit Československo.V době Mnichova, koncem září 1938, hrály západní země o čas, protože potřebovaly několik let na přezbrojení před další válkou. Proto naznačily, že se raději dohodnou s Německem, než aby splnily spojeneckou smlouvu s Československem a zaútočily na hitlerovský stát. Československo nejdříve mobilizovalo 1,2 milionu lidí, aby později kapitulovalo před Hitlerovým nátlakem.Tehdejší politický stratég Edvard Beneš vsadil na to, že půjde jen o prolog ke světové válce, která pomůže obnovit republiku. To se v roce 1945 podařilo, ale postupné sovětizaci země stejně nezabránil.V podcastu se pokoušíme popsat pozadí Pražského povstání, stejně jako okupace v srpnu 1968. Snažíme se najít paralely s dnešní situací v podobě rusko-ukrajinské války. Jaké to jsou?Hitler přesvědčil svět, že mu jde o práva sudetských Němců, přestože to byl jen předstupeň k rozpoutání války. Také prezident Putin přesvědčuje svět, že Ukrajina je jenom mylná státní existence a vojenskou operací chce pouze ochránit rusky mluvící obyvatelstvo na Donbase.Celý rok 1938 se také manévrovalo a hrálo o to, kdo bude viníkem konfliktu. Platí to i dnes. Také v současnosti slyšíme hlasy, že Ukrajinci se sice brání na svém území, ale měli by přihlížet k oprávněným bezpečnostním zájmům Ruska. Namísto kapitulace však hájí svou suverenitu.Hrdinství, kolaborace a kapitulace se vinou nejen českými dějinami.
Poslechněte si rozhovor Lidije Stevanovič s čapkologem, hercem a překladatelem Hasanem Zahirovičem, který se před 20 lety přestěhoval z Bosny do České republiky. Olga Vasinkevič mluvila s úspěšnou galeristkou Alexandrou Karpuchinou, která je původem z Ruska. Připravila Tajana Mančalová, Moderuje Tomáš Pilát.
V Česku platí od jara 2025 nová legislativa upravující odhalování a postihování destabilizačních činností Ruska v zahraničí. Na jeho základě byla v dubnu vyhoštěna běloruská novinářka Natallia Sudlianková. V bonusovém materiálu podcastu Na Východ! doplňují Josef Pazderka a Ondřej Soukup aktuální informace k jejímu případu a připomínají také kauzy dalšího ruského agenta Pabla Gonzálese, který má rovněž vazbu na Česko.
NA CELOU EPIZODU SE PODÍVEJTE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N „Kdyby Friedrich Merz mohl, stane se ředitelem zeměkoule. Celý život prahne po tom, co se mu právě splnilo. Chtěl by být hlasem Evropy – a upřímně, moc jiných alternativ nemáme,“ myslí si zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Václav Jabůrek. Budoucí kancléř to ale podle něj nebude mít jednoduché. „Země má strukturální problémy. Firmy navíc doplácí na strategii, kterou Německo patnáct let razilo – sázka na čínský trh a levný plyn z Ruska,“ říká ve Studiu N. Proč se z někdejšího ekonomického motoru Evropy stal „nemocný muž kontinentu“? Jak chce Friedrich Merz udělat z Německa vojenskou velmoc? Proč se mezi mladými Němci šíří radikalizace? A je země připravená přiznat si, že její někdejší důvěra v Rusko byla fatálním omylem? Podívejte se na speciální Studio N natáčené v severoněmeckých Brémách.