Podcasts about Ruska

Ruska duma je zaostrila zakon o tujih agentih, ki je bil sprejet pred 13 leti. Kaj prinaša? Rusija se spopada z nizko rodnostjo, nekatere regije so obljubile mamljive zneske študentkam in celo dijakinjam, če bodo rodile. Podatki pristojne agencije kažejo, da Rusi uživajo manj alkohola. Zakaj?

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík sa rozprávajú o katynskom masakre. Na jar 1940 zavraždila sovietska NKVD viac ako 20-tisíc zajatých poľských dôstojníkov a členov inteligencie na priamy Stalinov príkaz v lesoch na západe Ruska. Sovietske vedenie zločin dlho popieralo a snažilo sa dokonca zodpovednosť zvaliť na Nemcov. Dôkazy o sovietskej zodpovednosti sú však dnes už nespochybniteľné. Potvrdil to aj priamo na mieste slovenský patológ František Šubík (známy pod svojím básnickým menom Andrej Žarnov), ktorý výsledky svojej práce nikdy neodvolal. Toto video vzniklo v spolupráci s veľvyslanectvom Poľska v SR.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. Sme na začiatku Veľkonočných sviatkov, ktoré mali vyvrcholiť aj mierom resp. prímerím medzi Kyjevom a Moskvou. 20. apríl ako deň Veľkonočnej nedele figuroval ako cieľový termín na dosiahnutie mierovej dohody. Dátum sa zhoduje v Veľkou nocou v západnej i pravoslávnej cirkvi, čo mu dávalo aj symbolický význam. Namiesto toho rokovania uviazli na mŕtvom bode. Spojené štáty sa „frontovo“ vybíjajú skôr v obchodných vojnách, odmietli spoločné vyhlásenie G7 odsudzujúce krvavý ruský útok na ukrajinské mesto Sumy a šéf Putinovej diplomacie Sergej Lavrov hovorí, že „iba silou je možné vyhnať zberbu z ukrajinskej vlády“. Medzi tým sa Volodymyr Zelenskyj stretol so šéfom Nato a Trumpov vyslanec Steve Witkoff bude do piatku s Emanuelom Macronom. Po tom, čo bol pred týždňom u Vladimíra Putina. Je skutočne dohoda na dohľad, ako sa vyjadril? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Je dôležité, aby sme my Európania pokračovali v rokovaniach so Spojenými štátmi. Nie sú jednoduché, no je to jediná cesta, ako môžeme Ruskú federáciu pritlačiť k stene. Cez ekonomické opatrenia, sankcie a podkopaním ich ekonomiky“, tvrdí Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Tých deväťdesiat dní je dobrou príležitosťou, aby sa Európania s Američanmi opäť zblížili a postupovali spoločne proti autoritárskym štátom“, dopĺňa. Príležitosť pre Európu vidí aj v obchodnej vojne medzi USA a Čínou. „Čína je kľúčovým hráčom, ktorý umožňuje, že vojna Ruska s Ukrajinou pokračuje. Ak Spojené štáty podkopú ekonomický model Číny, obmedzia ju, bude to výhodné pre nás (Európanov)“, tvrdí Havlíček. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Novinář a dramatik Karel Steigerwald vždycky ve svých tématech kroužil kolem Ruska a imperiální mentality tamních lidí. To měl společné se svým celoživotním přítelem, spisovatelem Milanem Kunderou.V novém podcastu Kecy a politika se budeme bavit o široké ruské duši, Kunderově eseji Unesený Západ, proč Rusové strašně rádi trpí, nebo naopak někoho týrají, jestli stále platí, co řekl místodržitel Thun – že Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku –, co je to homo digitalis a jaké je to dožít se 80 let, když nejbližší příbuzní zemřeli už po padesátce.

*Lístky na diskusiu: https://www.inviton.eu/e-18049/rozhovory-zkh-nazivo-kde-stoji-slovenskoČína sa tým už ani nijako špeciálne netají: armáda krajiny dostala úlohu, aby bola v prípade potreby do dvoch rokov schopná obsadiť Taiwan.Minulý týždeň dokonca nacvičovala rozsiahlu blokádu ostrova, a to na mori aj vo vzduchu. Posmelená krokmi Ruska na Ukrajine tak môže komunistická krajina zaútočiť, a ostrov obsadiť.Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku, prečo je Taiwan taký dôležitý.Zdroj zvukov: PBS, BBC*Lístky na diskusiu: https://www.inviton.eu/e-18049/rozhovory-zkh-nazivo-kde-stoji-slovenskoOdporúčanieNa Netflix pribudol dokument Architektura ČSSR 58 - 89 a verte mi, chcete to vidieť. Nemusíte byť ani fanúšik architektúry, tobôž sorely, pretože možno s prekvapením zistíte, aká kvalitná, nadčasová a úchvatná... ale niekedy aj honosne monumentálna a urbanisticky nevhodná architektúra tu za minulého režimu vznikala. Toto je nádherný výlet Jana Zajíčka a Vladimira 518 do našej architektúry, za Matušíkom, Milučkým, Skočekom aj Dedečkom a... trúfnem si povedať, že v aspoň základoch by sa vďaka tomuto dokumentu mohol a mal zorientovať každý.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Ve vztazích Spojených států a Ruska funguje po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa pozitivní dynamika a obě země pracují na obnovování kontaktů. Po jednáních s americkými představiteli ve Washingtonu v tomto týdnu to médiím řekl zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Jednání zprostředkovaná Trumpem přinesla podle něho vyhlídku na mír s Ukrajinou.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Rusko sa nás snaží destabilizovať záplavou propagandy a dezinformácií, tvrdí Domicián Zahorjan z Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Využíva na to svoj zastupiteľský úrad v Bratislave. Analýza jeho aktivít na sociálnych sieťach ukázala, že v porovnaní s Britániou či Spojenými štátmi je jeho výkonnosť osemnásobná. „Rozdiel je enormný“, poukazuje expert. „Ruská ambasáda tu na sociálnych sieťach za dva roky vyprodukovala viac ako 16 tisíc príspevkov. Britská približne 2 100 a americká necelých 2 tisíc. Rusko má zjavne záujem šíriť svoje naratívy na Slovensku“, dopĺňa Zahorjan. Putin a jeho Rusko je vo vojne. V horúcej s Ukrajinou, no v hybridnej aj so Slovenskom. Digitálne stopy Kremľa vedú aj do Bratislavy, poukazujú experti. Jeho ambasáda je tu na Facebooku jednou z najaktívnejších z ruských veľvyslanectiev v Európe. Pričom násobne prevyšuje aktivity ostatných ambasád na Slovensku. Možný záver: Rusko tu má značný záujem ovplyvňovať informačný priestor. Otázkou zostáva: prečo? Nebude to v napätí medzi pozíciami premiéra a jeho ľudí a väčšiny krajiny? Ak prví s Ruskom nezakryte sympatizujú, väčšia časť krajiny tento vektor nezdieľa. Digitálne stopy Kremľa sú pod drobnohľadom expertov z Nest Institute – a teda Inštitútu pre nové bezpečnostné hrozby. Pôjdeme po nich s Domiciánom Zahorjanom. „Slovensko je veľmi polarizované. Zo strany Ruska je tu záujem, aby našu spoločnosť ovplyvňovalo prokremeľskými naratívmi. (…) Cieľom je až ovplyvnenie politík Euróspkej únie voči Ruskej federácii“, hovorí expert. Dodáva, že prostredníctvom spochybnenia hlasu Slovenska v EÚ či Nato sa môžu Rusku ľahšie na týchto úrovniach presadzovať naratívy Kremľa. Domicián Zahorjan z Nest Institute upozorňuje na stretnutia so šéfom ruskej rozviedky Sergejom Naryškinom. „Stretnutie s takýmito ľuďmi indikuje hrozbu pre bezpečnosť Slovenska. Lebo keď sa pozriete, kto je Naryškin a čo má v náplni práce, tak vidíte, že vedie inštitúciu, ktorá vykonáva okrem iného operácie, ktoré sa snažia destabilizovať iné krajiny a vykonáva aj informačné operácie“, hovorí. Stretol sa s ním šéf proruskej skupiny Brat za brata Matúš Alexa, či podpredseda Smeru Ľuboš Blaha. V prípade europoslanca Blahu Zahorjan reaguje, že je to ešte horšie. „Tu vidíme náznak nejakej organizovanej spolupráce. (…) Už len samotný fatk, že sa stretli, predstavuje vážne bezpečnostné riziko pre Slovensko“, hovorí. Stretnutie premiéra Roberta Fica s prezidentom Vladimírom Putinom je podľa Zahorjana len ďalším vystupňovaním vážneho bezpečnostného rizika pre krajinu. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Symbolem ruské zlovůle se před třemi lety stalo ukrajinské město Buča, kde bylo podle ukrajinské generální prokuratury během necelého měsíce ruské okupace povražděno přes 560 civilistů. Jaké je memento Buči a dalších podobně zkoušených měst? Ukrajinistka Lenka Víchová přiblíží i vývoj vyjednávání kolem rusko-ukrajinského příměří, zhodnotí tahanice kolem dohody o nerostech a vysvětlí, kdy budou moct být na Ukrajině uspořádány volby.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Symbolem ruské zlovůle se před třemi lety stalo ukrajinské město Buča, kde bylo podle ukrajinské generální prokuratury během necelého měsíce ruské okupace povražděno přes 560 civilistů. Jaké je memento Buči a dalších podobně zkoušených měst? Ukrajinistka Lenka Víchová přiblíží i vývoj vyjednávání kolem rusko-ukrajinského příměří, zhodnotí tahanice kolem dohody o nerostech a vysvětlí, kdy budou moct být na Ukrajině uspořádány volby.

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).

Od invaze Ruska na Ukrajinu a obzvláště pak od druhého nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta se Evropa ocitla v bezprecedentní bezpečnostní situaci. „Naší odpovědí musí být prohloubení integrace,“ hodnotí budoucnost Evropy pro Český rozhlas Plus bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla (SOCDEM). „Evropa musí činit daleko víc, ale bude to muset dělat chytře,“ míní europoslanec a bývalý ministr Alexandr Vondra (ODS).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Staronový americký prezident Donald Trump nazval ukrajinského prezidenta Zelenského diktátorem, o Putinovi to pak říct odmítl. Trumpova administrativa hlasovala v OSN po boku Ruska, Běloruska či KLDR a její představitelé často opakují propagandu Kremlu, se kterým jsou ochotní spolupracovat. Naopak dosavadní spojence Trump a jeho lidé kritizují, hrozí jim zavedením cel nebo dokonce anexí jejich území. Co tomuto obratu Spojených států v mezinárodních vztazích říkají Američané?

Mezinárodní reputace ruské státní korporace Rosatom – jednoho ze světových lídrů jaderné energetiky – značně utrpěla v roce 2022 v důsledku její účasti na obsazení ukrajinských jaderných elektráren. Sankce na ni ale uvaleny nebyly především proto, že Rosatom dlouhá léta posiloval svůj vliv na zahraniční partnery, píše v analýze nezávislého ruského vydání 7x7 Gorizontalnaja Rossija Konstantin Fomin, bývalý mediální koordinátor ruské pobočky Greenpeace.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na Andrejovi Dankovi môžu aj drevo rúbať a nič sa nestane, hovoria v podcaste V redakcii komentátori Roman Pataj a Filip Obradovič. Rozprávala sa s nimi Monika Tódová.

OutRush je výzkumný projekt European University Institute o ruské emigraci po 24. únoru 2022. Hlavní závěr zní: Ti, kteří z Ruska emigrovali v letech 2022 až 2024, s návratem nespěchají. Chtěli by bezpečnostní záruky a politické změny v zemi.

OutRush je výzkumný projekt European University Institute o ruské emigraci po 24. únoru 2022. Hlavní závěr zní: Ti, kteří z Ruska emigrovali v letech 2022 až 2024, s návratem nespěchají. Chtěli by bezpečnostní záruky a politické změny v zemi. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.

V saúdskoarabském Rijádu se jedná o příměří na Ukrajině, které zprostředkovávají USA pod vedením Donalda Trumpa. Zatím však dohodly jen ukončení bojů v Černém moři, které Moskva navíc podmiňuje zrušením některých západních sankcí. „Vladimir Putin vidí, že Trump, natož Evropská unie nejsou schopni ho zahnat tak do kouta, aby to musel vzdát,” poukazuje v Osobnosti Plus Alexej Kelin, historik a spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ob današnjem srečanju ruske in ameriške delegacije v Rijadu je v ospredju zagotovitev varne plovbe ladjam v Črnem morju, pravijo v Kremlju. Kot dodajajo, gre zaenkrat za tehnične pogovore. Druge teme: - Turčijo pretresajo množični protesti nasprotnikov oblasti. Ekrem Imamoglu ni več župan Carigrada. - Zdravstvena zbornica svari, da bodo zakonske spremembe okrepile zgolj zasebno zdravstvo pri nas. - V drugi izdaji ljudske obveznice za 250 milijonov evrov vpisov, kar je nekoliko manj kot lani.

Jutri bodo v savdski prestolnici Rijad znova potekali pogovori o prekinitvi ognja v Ukrajini. Ruska stran sporoča, da bo šlo za zahtevna pogajanja, Washington pa naj bi želel doseči dogovor do 20-ega aprila. Druge teme: - Od začetka invazije na Gazo ubitih že več kot 50 tisoč Palestincev - V Združenih državah se poglabljajo spori med vlado in sodišči glede deportacij - Papež Frančišek pozdravil vernike in zapustil bolnišnico po več kot petih tednih zdravljenja

Ostře sledovaný telefonát s nejasným výsledkem. Tak se na konci týdne jeví úterní více než dvouhodinový hovor amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Na obzoru má být nicméně částečné příměří v podobě pozastavení úderů Ruska i Ukrajiny na energetiku. Může jít o první krok na cestě k míru? A před jakými riziky teď Ukrajina stojí?Host: Michal Smetana - odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Když Spojené státy lavírují a nikdo neví, k čemu povede jejich pokus nastolit mír mezi Ruskem a Ukrajinou, snaží se Evropa aspoň sehnat peníze pro případ, že by americko-ruské ujednání bylo pro Ukrajinu nestravitelné a boje pokračovaly dál. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová to popsala tak, že se jako jedná v mnoha směrech, ale samotný jednací stůl zatím neexistuje, protože neexistuje vůle Ruska k němu zasednout.

Když Spojené státy lavírují a nikdo neví, k čemu povede jejich pokus nastolit mír mezi Ruskem a Ukrajinou, snaží se Evropa aspoň sehnat peníze pro případ, že by americko-ruské ujednání bylo pro Ukrajinu nestravitelné a boje pokračovaly dál. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová to popsala tak, že se jako jedná v mnoha směrech, ale samotný jednací stůl zatím neexistuje, protože neexistuje vůle Ruska k němu zasednout.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Juraj C. nemal komplicov 2. Terorizmus ide z Ruska 3. It's the math, stupid

Na kontroverzní rozhodnutí zrušit první kolo prezidentských voleb v Rumunsku přibylo tento týden definitivní razítko. Ústavní soud vyřadil z boje vítěze zrušeného klání Calina Georgesca. Kolik se toho ví o údajném zapojení Ruska do jeho kampaně? Jak silný je obecně ruský vliv v Rumunsku? A jak turbulentní dění posledních měsíců prožívá rumunská společnost? Host: Marian Chiriac - rumunský novinář, reportér serveru Balkan Insight Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Spojené štáty obnovili vojenskú pomoc pre Ukrajinu a opäť im sprístupnili aj svoje spravodajské informácie. Rusi dostali návrh na 30 dňové prímerie. Také sú výsledky mierových rokovaní USA a Ukrajiny. Mierový návrh víta aj Slovensko, šéf našej diplomacie vyzval Moskvu, aby sa ponukou neodkladne zaoberala.Čo teda dohoda Američanov a Ukrajincov znamená? Ako na ňu reaguje Putin a čo za súhlas s prímerím Rusi žiadajú? Je už šanca v blízkom čase dosiahnuť mier? Kto ho bude garantovať, ak Rusi už množstvo dohôd medzi tým porušili? Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom DULEBOM.

Ukrajinci po úterním jednání přistoupili na třicetidenní příměří navrhované Spojenými státy. „Myslím, že je správné a dobré, že je teď míč na ruské straně. Ať se testuje vůle Ruska. Ať Donald Trump vidí, co je překážkou příměří,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus Tomáš Pojar, poradce premiéra pro národní bezpečnost a bývalý diplomat. Podle něj se musí každá diplomacie opírat o zbraně, peníze a důvěru. A proto nevěří ve stabilní mír na Ukrajině.

Politikár je satirická diskusná relácia o politike a o tom, čo kvári a prekvapuje spoločnosť. Všetky situácie, osoby, ale aj ľudia v tomto podcaste sú vymyslené a nič sa nezakladá na pravde. Podobnosť so slovenskou realitou je čisto náhodná.Dobrý deň milý diváci a milé diváčky, ctení poslucháči a poslucháčky a ctené diváctvo a poslucháčstvo. Uplynulý týždeň bol opäť kráľovstvom politického bizáru a my sme tu na to, aby sme vám o tom priniesli svedectvo. Aktuálne dianie pre vás komentovali komici Matej Makovický aka Mako a silný hlas východu Marián Psár.V relácii sa diskutovalo:O referende za Rusko jednej proruskej skupinkyO obľúbených susedoch malého KalihoO tom, čo o netreba menovať v MoskveO jednom utekajúcom premiéroviO mentálnej atletike jedného ministra športuA jednej odtrhnutej Tabakovej

Ukrajinci po úterním jednání přistoupili na třicetidenní příměří navrhované Spojenými státy. „Myslím, že je správné a dobré, že je teď míč na ruské straně. Ať se testuje vůle Ruska. Ať Donald Trump vidí, co je překážkou příměří,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus Tomáš Pojar, poradce premiéra pro národní bezpečnost a bývalý diplomat. Podle něj se musí každá diplomacie opírat o zbraně, peníze a důvěru. A proto nevěří ve stabilní mír na Ukrajině.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké Rusko ve skutečnosti je? To je nelehký úkol, do kterého se ve své knize Ztracená země. Příběh moderního Ruska pouští politolog Filip Scherf. Na Rusko se snaží nepohlížet perspektivou Západu, který si často všímá spíš utlačované, vězněné či vražděné opozice. Namísto toho chce pochopit, z čeho vyvěrají prameny ruského chování. A proč si země připadá tak znevážená a ohrožená, že cítí potřebu demonstrovat sílu neomluvitelnou agresí vůči sousednímu státu i Západu.

Rumunsko malo mať nového prezidenta už na konci minulého roka. Ústavný súd však prvé kolo volieb, v ktorom s prekvapivým výsledkom 23 percent vyhral krajne pravicový kandidát Calin Georgescu, anuloval z dôvodu vážnych podozrení o zahraničnom vplyve.Georgescu dnes čelí obvineniam z viacerých trestných činov a volebná komisia mu zakázala opätovne kandidovať v opakovaných voľbách, ktoré budú v máji. On však všetky obvinenia popiera a hovorí o konci demokracie v krajine.Čo sa to v Rumunsku vlastne deje, kto je Calin Georgescu, čo vieme o zásahoch do výsledkov volieb a ako by jeho prípadné zvolenie zmenilo európsku, ale aj celosvetovú politiku?Eva Frantová sa v podcaste Dobré ráno rozpráva s Danielom Hoťkom zo zahraničnej redakcie denníka SME.Zdroj zvukov: Sky News, BBC News, Associated PressOdporúčanie:Videli ste už film Architektúra Československa 58-89? Ide o dokument, ktorý sa do hĺbky zaoberá českou a slovenskou architektúrou z rokov, keď v Československu vládol komunistický režim, ale ona napriek tomu dokázala vzbudiť záujem odborníkov aj v západnom svete a získať mnohé ocenenia. Premiéru v kinách mal v novembri, stále ho však nájdete napríklad na stránkach Českej televízie.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Európa sa musí dozbrojiť, Ukrajina nie je konečným cieľom Ruska, tvrdí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský. Podľa neho sa nemôžeme spoliehať na to, že Putin neklame a dodržiava dohody. Preto je jedinou správnou stratégiou Európy byť bezpečnostne pripravení tak, že to Putina odstraší. Slovensko sa však nezodpovedne izoluje a Fico žiadnu reálnu stratégiu nemá, dodáva dlhoročný diplomat.V Saudskej Arábii sa dnes začalo ďalšie kolo rokovaní o vojne na Ukrajine. Po Rijáde, kde Američania rokovali s Ruskom, sa tentoraz predstavitelia USA stretli s Ukrajincami. Svet sa pritom stáva svedkom veľkej geopolitickej otočky novej americkej administratívy, keď sa už nedá plne dôverovať ani Američanom. Európa sa musí rýchlo postaviť na vlastné bezpečnostné nohy, hovorí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský.Transatlantické partnerstvo sa otriasa v samotných základoch, spoľahlivosť USA je čoraz menšia. A agresia Ruska na Ukrajine nijako nepoľavuje. V rámci Európy sa tak formuje koalícia ochotných, teda štátov, ktoré sú odhodlané Európu reálne brániť. Času je málo, no naša vláda strká pred ruskou hrozbou hlavu do piesku. A svojou politikou štyroch azimutov sa v rámci Európy čoraz viac izoluje, myslí si exminister zahraničia.Dnes o rozpadajúcom sa transatlantickom partnerstve, radikálnom geopolitickom salte Donalda Trumpa a bezpečnostne opustenej a obranne slabej Európe, čeliacej nepoľavujúcej ruskej hrozbe. Aký bude ďalší vývoj vojny na Ukrajine? Témy pre bývalého ministra zahraničných vecí Miroslava Wlachovského.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši prajú Adam Obšitník a Braňo Dobšinský.

„Dostali jsme facku jak zleva, tak zprava. Dostali jsme jednu facku z Ruska – takovou opravdu odpornou, válečnou. A druhou facku, verbální, teď dostáváme ze strany Ameriky. Jako by obě facky měly posloužit k tomu, abychom se probrali,“ zamýšlí se ekonom a nový ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Jak tuto instituci plánuje proměnit? A proč podle něj i ve světové politice dobro nutně vítězí nad zlem? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dostali jsme facku jak zleva, tak zprava. Dostali jsme jednu facku z Ruska – takovou opravdu odpornou, válečnou. A druhou facku, verbální, teď dostáváme ze strany Ameriky. Jako by obě facky měly posloužit k tomu, abychom se probrali,“ zamýšlí se ekonom a nový ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Jak tuto instituci plánuje proměnit? A proč podle něj i ve světové politice dobro nutně vítězí nad zlem? Poslechněte si rozhovor.

Európa sa musí dozbrojiť, Ukrajina nie je konečným cieľom Ruska, tvrdí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský. Podľa neho sa nemôžeme spoliehať na to, že Putin neklame a dodržiava dohody. Preto je jedinou správnou stratégiou Európy byť bezpečnostne pripravení tak, že to Putina odstraší. Slovensko sa však nezodpovedne izoluje a Fico žiadnu reálnu stratégiu nemá, dodáva dlhoročný diplomat.V Saudskej Arábii sa dnes začalo ďalšie kolo rokovaní o vojne na Ukrajine. Po Rijáde, kde Američania rokovali s Ruskom, sa tentoraz predstavitelia USA stretli s Ukrajincami. Svet sa pritom stáva svedkom veľkej geopolitickej otočky novej americkej administratívy, keď sa už nedá plne dôverovať ani Američanom. Európa sa musí rýchlo postaviť na vlastné bezpečnostné nohy, hovorí exminister zahraničných vecí Miroslav Wlachovský.Transatlantické partnerstvo sa otriasa v samotných základoch, spoľahlivosť USA je čoraz menšia. A agresia Ruska na Ukrajine nijako nepoľavuje. V rámci Európy sa tak formuje koalícia ochotných, teda štátov, ktoré sú odhodlané Európu reálne brániť. Času je málo, no naša vláda strká pred ruskou hrozbou hlavu do piesku. A svojou politikou štyroch azimutov sa v rámci Európy čoraz viac izoluje, myslí si exminister zahraničia.Dnes o rozpadajúcom sa transatlantickom partnerstve, radikálnom geopolitickom salte Donalda Trumpa a bezpečnostne opustenej a obranne slabej Európe, čeliacej nepoľavujúcej ruskej hrozbe. Aký bude ďalší vývoj vojny na Ukrajine? Témy pre bývalého ministra zahraničných vecí Miroslava Wlachovského.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši prajú Adam Obšitník a Braňo Dobšinský.

„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa. Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách? Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké  sněmovně.Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“ Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru. Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje  na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“Kouřová clonaPak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?--V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V úterý by se měla v Rijádu sejít americká delegace s ukrajinskou. Ruský prezident Vladimir Putin zároveň oznámil, že je připravený jednat o dočasném příměří na Ukrajině, a navrhuje, aby na něj dohlíželi vojáci neutrálních zemí, jako je Čína. „Kdybych chtěl být jízlivý, tak řeknu, že v očích Ruska už tam neutrální vojáky mají třeba ze Severní Koreje. Takže ti čínští by se k nim mohli jenom přidat,“ glosuje filozof Václav Němec.

Trump pozastavil vojenskú pomoc Ukrajine, prerušil aj zdieľanie spravodajských informácií s Ukrajinou. Vyzerá to tak, že momentálne je americký prezident viac v línii s Ruskom, než so Západom či Ukrajinou.V tomto znamení bol aj summit tento týždeň, lídri EÚ sa zhodli na vyhlásení, ktoré sľubuje ďalšiu podporu Ukrajine. Všetci lídri v dohodnutom texte o obrane súhlasili s výrazným zvýšením príspevkov na prezbrojenie Európy, premiér Fico najprv hrozil vetovaním, ale nakoniec vyhlásenie podporil výmenou za to, že v texte sa spomína preprava plynu z Ruska cez Ukrajinu.Jediný, kto text vetoval, bol maďarský premiér Viktor Orbán. A veci sa dejú aj doma, europoslanec Smeru Erik Kaliňák pobúril výrokmi o tom, že Rusi na našich hraniciach, teda na Ukrajine, by znamenali, že Slovensko by malo konečne spoľahlivého suseda, Ľuboš Blaha je opäť na návšteve v Moskve, a vláda má nového ministra - Rudolf Huliak sa stal ministrom športu. Odvolaný Dušan Keketi by sa mal stať viceguvernérom NBS.Sobotným Dobrým ránom vás sprevádzajú Zuzana Kovačič Hanzelová a dnes s hosťujúcim spolumoderátorom Samom Marecom.Otázky do nasledujúcej epizódy Dobrého rána sobota nám zasielajte na e-mail dobrerano@sme.sk, ideálne vo forme hlasovej správy. Do predmetu napíšte Otázka do sobotného Dobrého rána.Zdroje zvukov: 360tka, RTVS, TV Markíza, TASR–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

NA CELOU EPIZODU SE MŮŽETE PODÍVAT NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N „Část společnosti má pocit, že my umělci nevíme, co je reálný život, že žijeme v přepychu a kážeme lidem, kteří přemýšlí, jak zaplatit nájem. Tyto lidi naše politické názory ženou do náruče populistů a radikálů,“ říká ve Studiu N herečka Martha Issová. Měla by kultura před parlamentními volbami „zasáhnout“? Jak pracuje s černými myšlenkami, že se svět řítí do nebezpečné pasti? A proč odchází z legendárního Dejvického divadla? Podívejte se na celý rozhovor.

Strana Smer hovorí, že Rusko na našich hraniciach by bol spoľahlivý sused. Ukrajine nechce darovať žiadne zbrane ani financie. Slovensko ale podporilo závery mimoriadneho summitu o prezbrojení Európy a pomoci Ukrajine, ktorú vetoval Viktor Orbán. Sú závery summitu záväzné? Čo znamenajú pre Slovensko, pre Európanov a čo pre Ukrajinu? Ako sa teda Európa postaví k svojej bezpečnosti a nebude stáť Slovensko bokom? Máme sa pripraviť na to, že sa môže NATO rozpadnúť ako to hovorí Smer? Čo nás teda čaká najbližšie mesiace a roky? Braňo Závodský sa rozprával s poslancom Európskeho parlamentu za Hlas – SD Branislavom ONDRUŠOM a poslancom parlamentu za hnutie Slovensko a členom jeho Výboru pre európske záležitosti Gáborom Grendelom.

Jsou mladé, krásné, vyznávají konzervativní hodnoty a užívají si pohodlí moderních velkoměst. Po ruské invazi do Ukrajiny se do své vlasti vrátila řada blogerek, které dnes představují ruský život západním divákům. Vše je tu v pořádku. Přitom jsou ale aktérky účtů Z Ruska s láskou nebo Sasha meets Russia zaměstnané v ruských státních médiích. Proč se tím nechlubí? Souvislosti ruské soft propagandy uvádí Kristina Vejnbender. Natáčel Petr Gojda.https://www.darujme.cz/projekt/1200897?utm_source=Clanek-podcast&utm_medium=kluci-blury&utm_campaign=dole

Filip Remunda osciluje mezi profesí režiséra a producenta. Obojí teď spojil v časosběrném dokumentu Štěstí a dobro všem, o ruském muži Vitalijovi, který se navzdory svému vzdělání živí jako zedník a postuje na youtube videa o světě kolem sebe. „Je to rváč, putinovec, ale i člověk s velkým smyslem pro humor, který vidí problémy své země,“ vypráví režisér. Jak vzpomíná na osm let natáčení na Sibiři? Jak se dozvěděl o Vitalijově smrti? A jak mu bylo, když ho vyslýchala policie?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Českojazyčný telegramový kanál s názvem Z Ruska s láskou, který natáčí blogerka a právnička Olga Vlasova, sleduje přes 4 600 uživatelů. Její tiktoková videa měla několik milionů zhlédnutí. Koncem roku 2022 se Vlasova odstěhovala z Česka do Ruska, kde založila blog, jenž podle jejích slov ukazuje „jinou stránku Ruska, která je velice krásná a hlavně pravdivá“. Podle zjištění redakce investigace.cz je však blogerka placena ruským sankcionovaným státním mediálním holdingem Rossija Segodnja, o čemž se ve svém blogu nezmiňuje. V této společnosti je vedena jako překladatelka.Text Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková.Článek najdete na webu ⁠investigace.cz⁠ (https://www.investigace.cz/z-ruska-s-laskou-a-za-penize-kremlu/).

Medved je na lepem sklenil, ta predpust se bom oženil … Pripoveduje: Zlatko Šugman. Ruska pravljica. Prevedel: Pavel Golia. Posneto v studiih Radiotelevizije Ljubljana 1977.

Mala to byť trojdňová špeciálna operácia.Dnes sú to tri roky od kedy Rusko rozpútalo plnoformátovú a krvavú vojnu na Ukrajine. Desaťtisíce obetí, mŕtvych a zranených a spustošená krajina po raketách, dronoch a všetkých možných druhov rakiet, ktoré na Ukrajinu posielajú Rusi. Vo vojne však zomierali aj tisíce civilistov. Rusi ich podľa OSN zabili viac ako 12-tisíc, vrátane detí. Ďalšie tisíce detí boli unesené do Ruska.Ukrajinci sa za podpory slobodného sveta už tri roky statočne bránia, no aké sú v skutočnosti Ruské ciele? Ako ďaleko je koniec tejto strašnej vojny, ktorá zúri kúsok za našimi hranicami? Čo sa deje teraz na fronte aj v diplomacii? Prečo Donald Trump kladie Ukrajine absurdné požiadavky a Rusku zas ustupuje? A pomôže, že Volodymir Zelenský ponúka v záujme mieru aj svoju rezignáciu? Ako sa to celé skončí a čo hrozí Slovensku, ak naozaj vzniká nový svetový poriadok, o ktorom sa Robert Fico rozprával s Vladimírom Putinom?Braňo Závodský sa rozprával s veľvyslankyňou Európskej únie v Ukrajine Katarínou Mathernovou a generálom vo výslužbe Pavlom Mackom.

V saúdském Rijádu skončily rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska o ukončení války na Ukrajině, uvádějí agentury. Americkou stranu vedl ministr zahraničí Marco Rubio, v ruské delegaci nechyběl jeho protějšek Sergej Lavrov. Ukrajinští zástupci, ale ani představitelé vrcholných evropských struktur pozváni nebyli.