Podcasts about Ruska

Natočeno 1.7.2025

Reportér Tomáš Poláček stopem procestoval Afriku, Ameriku či Rusko.  Přežil zdrogované řidiče, vojenské kontroly, hrůzy v Kongu i malárii. Teď se vrátil z posledního stopu do japonské Osaky a říká: „Byla to má nejlepší cesta.“„Podle mě je to tím, že jsem zkušený stopař. Nedovolil jsem si ztrácet nervy a kazit si to. A i když jsem se občas do nějakých průšvihů dostal, tak jsem to hodil za hlavu. Když mě třeba někde zdržel nějaký indický byrokrat na čtyři nebo na pět dnů, tak jsem si prostě udělal výlet, který mi to vynahradil. Nakonec člověk zjistí, že ty průšvihy jsou většinou požehnáním, že se z toho stane něco pěkného,“ vypráví novinář časopisu Reportér Tomáš Poláček, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.Poláček je svými stopařskými cestopisy známý už od roku 2008, kdy ještě coby reportér Mladé fronty DNES vyrazil stopem z Prahy na olympijské hry v Pekingu. Z cesty psal pravidelné reportáže do novin a čtenáři mohli on-line sledovat, jak mu ubíhá.V roce 2015 jel stopem kolem světa. Přes celé Rusko až do jeho nejvýchodnějšího cípu a odtud do Ameriky. Tu pak projel až do Ohňové země na samý jih.Nejdramatičtější chvíle zažil při další velké cestě o dva roky později v Africe. Zejména v chudém Kongu se potýkal s velmi špatnými podmínkami, téměř neexistujícími silnicemi a absolutně nedostatečnými hygienickými podmínkami.„Po cestě přes Afriku jsem musel jít za psychiatrem a třeba dva roky jsem užíval nějaké prášky, měl jsem něco jako posttraumatický syndrom. Ale zatím to vypadá, že by se mi to tentokrát mohlo vyhnout. Po téhle cestě jsem zatím psychiatra nevytáčel,“ říká Poláček a začíná neuvěřitelné vyprávění ze své poslední cesty do Japonska.„V Indii ve Varánásí (v kulturním a náboženském centru severní Indie, pozn. red.) bylo to první, co jsem udělal, když jsem v noci dorazil, že jsem šel na pohřební ghát, kde hoří mrtvoly. Byl jsem úplně špinavý z celodenního stopování, ale asi se umím chovat a měl jsem štěstí, a tak mě ti funebráci tak nějak přijali mezi sebe, takže jsem strávil noc přímo u těch mrtvol. Není tam smrad, jak by člověk očekával, spíš takový zvláštní chrámový, těžký vzduch, ale je tam šílené  vedro a ještě když fouká vítr, člověka to šlehá do obličeje. Je náročné tam být. Ale člověk musí jít vstříc výrazným zážitkům tohoto typu,“ vypráví a pokračuje:„Indie je specifická země. Pozná se to empiricky na tom, jak člověk fotí. Já měl normálně průměr takových 100 snímků za den a v Indii tak 500 až 1 000. Ta země je skutečně fotogenická, odehrávají se tam neustále věci mezi nebem a zemí. Spousta lidí je duchovně někde úplně jinde a vy to prostě vidíte. Ti lidé jsou jako v nějakém jiném vesmíru než my.“Nebál jsem se, že mě zbičují nebo pověsí, ale…Poláček své zážitky popisoval v časopisu Reportér každý týden a pravidelně dával hlášení kolegům do redakce o tom, kde zrovna je. Cestou do Japonska projel řadu zemí, kromě Indie vypráví asi největší zážitky z Ruska, Íránu a Pákistánu.„Írán nesmírně překvapí tím, jak je příjemný. Moderní. Obrovským šokem pro nováčky bude určitě to, že například mladé ženy už velmi často, zvlášť ve městech, nenosí šátky. Mě vzala holka, která měla piercing a kšiltovku přímo do auta. To by se v Pákistánu nebo nějaké jiné sunnitské zemi stalo sotva. Je tam nesmírná pohostinnost. Ovšem je potřeba říct, že ta obrovská pohostinnost začíná už v Rusku,“ útržkovitě chrlí zážitky cestovatel.Poláčkovy cestopisy nejsou popisy klidných a učesaných výletů, ale nevšedních a často trochu šílených zážitků. Ty někdy podvědomě a někdy úplně cíleně vyhledává. Jak sám říká, aby měl o čem psát a vyprávět.„Ke konci cesty přes Írán jsem se dostal do provincie Balúčistán na jihovýchodě. Ta je přece jenom už jiná, chlapi tam chodí v těch nočních košilích, všichni hulí opium, a je to taková chudší oblast. Vlastně bych doporučoval seniorům i teenagerům, aby tam jeli, pokud zrovna není nějaká vyhrocená politická situace, jako je teď,“ líčí Poláček a pokračuje: „Já jsem se tam ocitl na půl hodiny na zemi hlavou normálně v silnici. Kamínky jsem měl zadřené do obličeje, ležel na mě nějaký Réza, nějaký můj řidič, který si usmyslel, že jsem izraelský špion a volal policii. A ta půl hodiny nepřijížděla. Mně celou tu dobu běželo v hlavě, že je to průšvih. Nebál jsem se asi, že mě zbičují nebo pověsí. Ale bál jsem se, že mě třeba vyhostí nebo na chvíli zavřou, protože jsem samozřejmě všem lhal a do všech víz jsem napsal, že jsem turista a ne novinář. A oni by docela snadno, kdyby chtěli, zjistili, že jsem novinář.“Milým stopařským překvapením pro Poláčka bylo samotné Japonsko.„Prvních třeba 40 až 50 minut mi nikdo nezastavil a těch aut přitom projela spousta. Nehroutím se z toho, spíš mně to při připadalo jako zajímavý úkaz, protože předtím jsem dva měsíce nikde nečekal déle než třeba 10 minut . Pak ale zastavila paní se synem. Tak to je první zajímavá věc zajímavá, že zastaví paní. Pak se zeptala, jestli nechci nejdřív na  návštěvu, že uvaří nějaké kari a jestli nechci přespat, že manžel přijde z práce, přinese saké, přinese nějaká pivka. To jsem vůbec nečekal, že se mi v Japonsku stane.“„Bylo to z mého pohledu stopaře úžasné, ti lidé třeba ze třetiny jeli na opačnou stranu a když mě viděli, tak se otočili pro mě a řekli mi: ‚Sice jedeme na opačnou stranu, ale chceme tě svézt třeba aspoň 30 kilometrů. Tak tě hodíme přes jedno město dál, abychom ti pomohli.‘ A takhle to bylo celé Japonsko, taková jízda zadarmo. Takže pokud někdo třeba váhá, jestli stopovat po Japonsku, musím říct, že určitě bez problémů. A to se týká fakt celé Asie,“ dodává novinář.Proč bylo jeho nehorším zážitkem v životě stopování v Kongu? Co mu říkal Bůh, když na něj promuvil v Maroku? A jaké to je, když vás na stopu veze opilý ruský řidič s velkým Zetkem na autě?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Norska Anne Sverdrup Thygeson vill engagera genom att sprida kunskap om naturen och öppna samtalet mellan forskare och allmänhet. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radio Play. Programmet är en repris från november 2024. Sverdrup Thygeson, professor i bevarandebiologi vid Norges miljö- och biovetenskapliga universitet brinner för att sprida kunskap om naturen och har bland annat skrivit böcker om insekter och deras liv, om träden och skogen, och hon har också varit sommarpratare i P1.Hon brinner också för att vi ska öppna ögonen för naturens mångfald och vad verklig mångfald är. En modern skog har många likheter med en gräsmatta sett till den biologiska mångfalden och Sverdrup Thygeson skulle önska fler skogar som var mer som motsvarigheten till blomsterängar - full av olika liv i olika åldrar.Reporter Lisa Henkowlisa.henkow@sr.seProducent Lars Broströmlars.brostrom@sr.se

Vojenské výdavky podporujú ekonomiku EÚ, ničia hospodárstvo Ruska

Zadnjič smo slišali, da so bojarji, plemiči in ministri nezadovoljni z malim Ivanom. Zato so tudi oni poklicali policaja pijanca, da bi jim svetoval, kaj storiti. Le kaj jim je priporočil?Vir: Zlata ptica, Ruske pravljice, 1. knjiga, prevedel Ludvik Mrzel, Mladinska knjiga, Ljubljana, 1964, bere Nataša Holy

Záznam z diskusie so zástupcami diplomatických misií na Fóre o integrácii. Tisíce ukrajinských detí boli deportované alebo násilne presídlené do Ruska. Medzinárodná koalícia pre návrat ukrajinských detí sa usiluje o ich návrat domov. Zatiaľ čo väčšina členských štátov Európskej únie je súčasťou tejto skupiny, Slovensko v rámci koalície plní funkciu pozorovateľa. Prečo sú tieto praktiky podľa medzinárodného práva považované za vojnové zločiny? Ako môžu štáty pomôcť s návratom deportovaných detí? Vypočujte si záznam diskusie z Fóra o integrácii, ktoré zorganizovala Liga za ľudské práva. Hostky diskusie odpovedali v anglickom alebo českom jazyku. Fórum o integrácii 2025 finančne podporilo Britské veľvyslanectvo na Slovensku a Nadácia Friedrich-Ebert-Stiftung. Hostky diskusie: • Karen E. Mollica, veľvyslankyňa Kanady na Slovensku • Natalia Nykyforak, zástupkyňa vedúceho misie Veľvyslanectva Ukrajiny • Veronika Víchová, právnička Kancelárie verejného ochrancu práv ČR a Nadácie Emile Foundation Moderuje: • Miroslava Mittelmannová, programová riaditeľka Ligy za ľudské práva čo je to „Migračný kompas“? Podcast z dielne Ligy za ľudské práva, občianskeho združenia, ktoré už 20 rokov podporuje utečencov a iných cudzincov žijúcich na Slovensku. čo je cieľom podcastu? Podcast Ligy za ľudské práva Migračný kompas sa venuje témam ľudských práv, migrácie, integrácie cudzincov a azylu. Jeho cieľom je priblížiť tieto témy odborne aj ľudsky, priniesť osobné príbehy a priame výpovede ľudí, ktorí sú v migračnej situácii, alebo odborníkov a odborníčok, ktorí sa téme venujú profesionálne.

Stare ruske pravljice so nekaj posbnega. Način pripovedi je čisto drugačen kot pri drugih narodih. Si lahko predstavljam temno sobo z nizkim stropom, z gručo otrok okrog ognja in starčka z belo brado, ki pripoveduje pravljico, ki jo je povedal že stokrat ali še večkrat in otroci ga napeto poslušajo. Upam, da mi bo uspelo pričarati ta poseben zven pripovedi. Te besede pa zagotovo ne poznaš. Zmaj in Mali Ivan sta igrala s kartami nekaj podobnega kot je pri nas Črni Peter. In kdor v igri zgubi, postane durak. Durak je v ruščini bedak. In nihče noče biti bedak, tudi zmaj ne.Kaj pa je pir, ki ga je zmaj priredil za Ivana? To je pojedina, navadno ob kakem pomembnem dogodku; Vir: Zlata ptica, Ruske pravljice, 1. knjiga, prevedel Ludvik Mrzel, Mladinska knjiga, Ljubljana, 1964, bere Nataša Holy

V úterý začíná v nizozemském Haagu summit NATO, který by měl prokázat jednotu aliance. Rozhodnout by se na něm mělo o navýšení výdajů na obranu a současně potvrdit oddanost kolektivní obraně. O summitu, který by měl potvrdit i hrozbu ze strany Ruska, hovořili v podcastu Zbytečná válka vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková a vrchní ředitel seky Ministerstva obrany pro obrannou politiku Jan Jireš.

Psychopat je rozený vůdce stáda, nesmrdí potem strachu, je charismatický, přesvědčivý a prolže se vším, prohlásil nestor české psychiatrie Radkin Honzák z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). „Moc je pro tohoto člověka největší afrodiziakum. Dostat se výš na sociálním žebříku znamená mít menší příděl agrese, která padá shora,“ říká Honzák pro Český rozhlas Plus. „Psychopati jsou nesmírně šikovní, takže je to automaticky vynáší nahoru jak bublinky v sodovce.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na hranicích mezi Gruzií a Ruskem, které tvoří pohoří Velký Kavkaz, jsou jen tři hraniční přechody, z toho dva vedou do Rusy okupované Abcházie a Jižní Osetie. Rusko a Gruzii tak de facto spojuje jediný hraniční přechod a jediná silnice. Vede skrz průsmyk podél 5tisícové hory Kazbek a řeky Aragvi a dnes je to především klíčová obchodní tepna, po které jezdí kamion za kamionem. V minulosti měla ale hlavně vojenský význam, proto se jí dodnes říká Gruzínská vojenská cesta.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael úplne ovládol Iránsky vzdušný priestor. Duchovný vodca Iránu uvažuje o odchode do Ruska. Teherán opúšťajú desiatky tisíc obyvateľov.

Svět nám ruskou invazí na Ukrajinu ujel pod nohama a máme tady tu samou strašnou nenávist a krutou válku, která si nezadá s týráním lidí za druhé světové války, je přesvědčený spisovatel a dramaturg programu Knihovny Václava Havla Jáchym Topol. „Patřím ke generaci 90. let, kdy brilantnější mozky, než je ten můj, věřily, že Rusko touží po demokracii. Já jsem iluze nikdy neměl,“ vzpomíná pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nálada v ruské společnosti se během posledních šesti měsíců radikálně změnila. Nejvíce nenáviděnou zemí už nejsou Spojené státy, ani Ukrajina. Amerika byla přitom v Rusku víc než 12 let považována za největšího nepřítele. Koncem loňského roku s tím souhlasilo 76 procent obyvatel. Nyní se zdá, že současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se to podařilo změnit. Upozorňuje na to polský list Rzeczpospolita.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Partnerem odcinka jest Storytel – link do 30 dni za darmo: https://www.storytel.com/pl/c/podcastex30days #współpracareklamowaOna pyta jakiej słuchamy muzyki. My mówimy, że każdej po trochu, że ogólnie wszystkich rodzajów. Ona mówi, że też. Podsumowując fajnie nam się gada, dyskusja jest na poziomie wysokim, kulturalnym. Nieco tematów o kulturze i sztuce.*➤ ODWIEDŹ NASZ SKLEP: https://pozdrawiam.net/kategoria-produktu/podcastex/➤ WESPRZYJ PODCASTEX: https://patronite.pl/podcastex➤ POSTAW NAM KAWĘ: http://buycoffee.to/podcastex________________Zapytania biznesowe: kontakt@podcastex.pl 

Zmena ústavy, ktorú Robert Fico pred rokom predstavil ako hrádzu proti progresivizmu, neprinesie len zavedenie dvoch pohlaví do základného dokumentu štátu, ale otvára dvere na zmenu smerovania Slovenska. Odborníci z oblasti práva adresovali vláde list, v ktorom upozorňujú, že takto naformulovaná zmena ústavy by Slovensko vzdialila od európskych hodnôt. Desiatky rešpektovaných osobností upozorňujú, že vlády- táto aj budúce- by svojvoľne mohli určovať, čo znamená národná identita, zhoršilo by sa dodržiavanie ľudských práv či uplatňovanie rozhodnutí medzinárodných súdov. Pridal sa k ním aj verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. Ombudsman upozorňuje, že ľudské práva a ich dosiahnutý štandard nie sú podľa Dobrovodského na európskom kontinente ani tak výsledkom legislatívnej činnosti národných parlamentov, ale v podstatnej miere medzinárodných organizácií, ktoré reflektovali utrpenia miliónov jednotlivcov v zaobchádzaní s nimi zo strany suverénnych štátov počas druhej svetovej vojny a v stredoeurópskom kontexte aj zo strany nasledujúcej komunistickej diktatúry. Hlasovať o návrhu by sa mohlo už budúci týždeň, pokiaľ nedôjde k dohode v koalícii, viacerí pripúšťajú, že trojkoalícia zmenu ústavy presunie až na september.

Zmena ústavy, ktorú Robert Fico pred rokom predstavil ako hrádzu proti progresivizmu, neprinesie len zavedenie dvoch pohlaví do základného dokumentu štátu, ale otvára dvere na zmenu smerovania Slovenska. Odborníci z oblasti práva adresovali vláde list, v ktorom upozorňujú, že takto naformulovaná zmena ústavy by Slovensko vzdialila od európskych hodnôt. Desiatky rešpektovaných osobností upozorňujú, že vlády- táto aj budúce- by svojvoľne mohli určovať, čo znamená národná identita, zhoršilo by sa dodržiavanie ľudských práv či uplatňovanie rozhodnutí medzinárodných súdov. Pridal sa k ním aj verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. Ombudsman upozorňuje, že ľudské práva a ich dosiahnutý štandard nie sú podľa Dobrovodského na európskom kontinente ani tak výsledkom legislatívnej činnosti národných parlamentov, ale v podstatnej miere medzinárodných organizácií, ktoré reflektovali utrpenia miliónov jednotlivcov v zaobchádzaní s nimi zo strany suverénnych štátov počas druhej svetovej vojny a v stredoeurópskom kontexte aj zo strany nasledujúcej komunistickej diktatúry. Hlasovať o návrhu by sa mohlo už budúci týždeň, pokiaľ nedôjde k dohode v koalícii, viacerí pripúšťajú, že trojkoalícia zmenu ústavy presunie až na september.

Ya está en salas una de las películas españolas llamadas a marcar un antes y un después. En este capítulo de Estamos de Cine nos hemos propuesto poner en valor la calidad de "Sirat: Trance en el desierto" y lo hacemos hablando con su director, el talentoso y diferencial Oliver Laxe. El creador de la aclamada "O que arde" se puede convertir en el cineasta del año con esta propuesta impactante que ya ha cosechado una cascada de elogios entre los expertos. MIN 4: SIRAT: TRANCE EN EL DESIERTO (5 estrellas) Premio del Jurado en Cannes 2025, Sirat se presenta como un “road-movie apocalíptica” que fusiona drama familiar, trance rave y exploración existencial. La trama sigue los pasos de Luis (Serg iLópez) y su hijo Esteban (Bruno Núñez) internándose en una fiesta clandestina en el sur de Marruecos para buscar a Mar, la hija y hermana desaparecida meses atrás. Esta búsqueda les permite hermanarse con una a suerte de comunidad Esta búsqueda los affinila a una “troupe de nómadas del sonido” y los introduce en una travesía cada vez más brutal física y emocionalmente de nómadas del sonido electrónico y los introduce en una travesía cada vez más brutal en el plano físico y en el emocional. Min 10: ENTREVISTA AL DIRECTOR OLIVER LAXE El directo de Estamos de Cine, Roberto Lancha, mantiene una entrevista en profundidad con el director gallego, que nos cuenta las intenciones de su propuesta y de la dimensión y la espiritualidad con la que ha querido sacar al espectador de su zona de confort. Laxe no es nuevo en Cannes: ya había sido reconocido en 2010 (Todos vós sodes capitáns), 2016 (Mimosas) y 2019 (O que arde), siendo, de hecho, uno de los escasos cineastas españoles con premios en distintas ediciones. Este hijo de emigrantes gallegos vive hoy en una aldea de Navia de Suarna. Su cine se nutre de esa identidad: lo rural, el silencio, el paisaje de los Ancares. Gracias a "O que arde", este cineasta captó la atención de El Deseo y de los hermanos Almodóvar que, junto a Esther García, le han apoyado sin fisuras para intentar llevar a "Sirat" lo más alto posible. NOTA EDC: 5 estrellas Min 30: LA BUENA SUERTE El nuevo largometraje de la directora española Gracia Querejeta sigue al personaje de Pablo (Hugo?Silva), un arquitecto con éxito, que decide bajarse del tren en un pueblo perdido y compra un piso de forma impulsiva. Lo hace para dejar atrás un pasado oscuro y también para huir de sí mismo . Allí conoce a Raluca (Megan?Montaner), una vecina optimista que cree firmemente en la "buena suerte" pese a su entorno gris. NOTA EDC: 3 estrellas Min 35: BALLERINA: DEL UNIVERSO JOHN WICK "Ballerina", el taquillazo cantado de la semana, se sitúa entre John Wick: Chapter 3 y Chapter 4, y sigue a Eve Macarro (Ana?de?Armas), una exniña huérfana cuyo padre fue asesinado. Criada por la organización Ruska?Roma en una academia donde el ballet y el asesinato se mezclan, Eve se convierte en una letal ejecutora que busca venganza y redención. NOTA EDC: 3,5 estrellas Min 42: LA CASA AL FINAL DE LA CURVA La casa al final de la curva, dirigida por Jason Buxton y protagonizada por Ben Foster y Cobie Smulders, es un thriller psicológico que llega a los cines este fin de semana. La historia sigue a un padre de familia que, tras presenciar un accidente frente a su casa, se obsesiona con salvar a desconocidos, entrando en una espiral de angustia, culpa y necesidad de redención. Con pocos personajes y mucha tensión, la película plantea hasta qué punto el deseo de ayudar puede volverse oscuro. Una propuesta inquietante, contenida y emocional que muestra a un Ben Foster sobresaliente en uno de sus papeles más turbadores. NOTA EDC: 3,5 estrellas Min 45. MADS MadS, dirigida por David Moreau y protagonizada por Milton Riche, Laurie Pavy y Lucille Guillaume, es un trepidante thriller de terror rodado en un único plano secuencia que sigue a Romain, un joven que, tras probar una droga sintética, recoge a una mujer herida en la carretera y se sumerge en una noche de pesadilla donde no sabe si lo que vive es un mal viaje o un brote viral de zombis; una experiencia claustrofóbica, sin respiro, que combina adrenalina pura con una atmósfera de terror visceral. NOTA EDC: 2,5 estrellas Min 47: THE RITUAL The Ritual, dirigida por David Midell y protagonizada por Al Pacino, Dan Stevens y Abigail Cowen, narra un impactante exorcismo basado en hechos reales: dos sacerdotes, uno veterano y otro joven, se unen para liberar a Emma, una joven poseída, en un ritual que mezcla fe, duda y horror. Pacino ofrece un personaje carismático con un particular acento alemán, Stevens aporta humanidad desde la incertidumbre, y Cowen encarna con fuerza el tormento de la posesión. Con tensión bien manejada y sin alardes visuales, la película busca emocionar más que asustar, aun cuando algunos críticos señalaban que su guion cae en clichés. NOTA EDC: 2 estrellas Min 50: LA PELÍCULA DE TU VIDA, CON OLIVER LAXE El director del momento y protagonista de este capítulo es el encargado de remover sus recuerdos y su formación cinéfila para desvelarnos que la película de su vida es "Andrei Rublev", la magna epopeya de 1966 dirigida por Andrei Tarkovsky, es un viaje visual y espiritual que retrata la vida y tribulación del monje y pintor de íconos rusos del siglo XV. Compuesta en ocho episodios, la película es menos una biografía tradicional que una meditación poética sobre el arte, la fe y el peso de la historia. Min 53: DESPEDIDA PINCELADA BSO SIRAT Despedimos programa escuchando dos de los temas más significativos de la BSO de "Sirat", compuesta por el músico francés Kangding Ray (David Letellier) y que se ha convertido en un pilar central del film, encapsulando la atmósfera trance y ritual del desierto marroquí: inicia con un beat tribal y enfadado, evoluciona hacia texturas más metafísicas y envolventes, y resuena en Dolby Atmos con golpes sónicos capaces de hacer vibrar la sala, otorgándole una dimensión casi espiritual al ritmo narrativo cadenaser.c Su relevancia ha sido reconocida en Cannes con el Premio Soundtrack, convirtiéndola en el corazón sónico que acompaña y eleva cada escena del viaje interior que propone Oliver Laxe.

Terčem ukrajinské operace Pavučina se před týdnem staly ruské letadlové základny se strategickými bombardéry. Drony s výbušninami Ukrajinci propašovali přes hranice v kamionech. Výsledkem je nejenom oslabení Ruska, ale i odhalená slabina západních bezpečnostních systémů. „Teoreticky by se to mohlo stát i ve Spojených státech,“ říká analytik Jan Ludvík. Podaří se úspěch na bojišti přetavit v diplomatický tlak?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusi už na Ukrajine stratili takmer miliónov vojakov a Ukrajine vyšiel náročný plán. Husársky kúsok. V rámci operácie Pavučina udrela na štyri ruské vojenské letiská, tisíce kilometrov za frontovou líniou a úspešne zničila 12 lietadiel. Kým Ukrajinci ničia Rusom vojenské ciele, Rusko na Ukrajine cielene zabíja civilistov. V noci na dnes v meste Pryluky zabili Rusi dronmi päť ľudí, medzi nimi aj ročné dieťa.V Istanbule sa medzitým skončilo ďalšie kolo rokovaní ukrajinskej a ruskej delegácie, bez podstatných výsledkov.Aké bude reakcia Ruskov na zničené lietadlá a útok a ďalší nečakaný útok na Kerčský most? Aká je situácia na frontových líniách, môžu Ukrajinci chystať nejakú novú protiofenzívu? A prečo mierové rokovania neprinášajú posun, stojí to všetko na telefonátoch lídrov? O čom hovorili tentokrát?Braňo Závodský sa rozprával s bezpečnostným analytikom a odborníkom na obranné plánovanie Vladimírom Bednárom.

Operace s kódovým označením Pavučina, kterou naplánovaly ukrajinské tajné služby zasáhla o víkendu desítky ruských letadel na několika základnách přímo v Rusku. V rámci akce se totiž ukrajinské tajné službě SBU podařilo dostat na území Ruska nákladní kontejnery, z jejichž střech pak poblíž vojenských základen vylétly drony s výbušninami. Co o Pavučině s odstupem několika dnů víme? Jak moc Rusko zasáhla a kolik času a peněz zabere odstranit její následky? A jde o zlom v rusko-ukrajinské válce?Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Překvapivý útok, tvrdý zásah. Ukrajinci propašovali drony do Ruska a začali s nimi likvidovat Putinovy strategické bombardéry. Působivý kousek. Víc o něm ví Jakub Janovský, administrátor blogu Oryx, který analyzuje vojenské konflikty na základě veřejně dostupných informací. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Mark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Hej, mamy odcinek i jest do niego opis, więc jak jesteście zainteresowani, to polecam kliknąć tu pod spodem, że chcecie dowiedzieć się więcej i poczytać dalej. W odcinku brak Dominika Gąski, napiszę to od razu i nie będę tego przed Wami skrywać. Dominik niestety musiał się ciut doleczyć, więc nagrywamy (ja: iga ewa) z Tomaszem […]

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po první světové válce došlo k rozpadu tehdejšího světa, který byl doprovázen zánikem velkých evropských monarchií – Německa, Ruska, Turecka a Rakouska-Uherska. To přineslo osamostatnění mnoha národů. Jedním z nich byl národ Rusínů, který se připojil k nově vzniklé Československé republice. V původních plánech českých a slovenských politiků se přitom s připojením Podkarpatské Rusi vůbec nepočítalo. Stalo se tak spíše náhodou, v důsledku tehdejší složité politické situace.

Pavel Macko je predseda malej strany, ktorá spolu s SaS tvorí Pravicový blok. Tvrdí, že spolu pôjdu aj do volieb.V podcaste s Pavlom Mackom sa dozviete:– od 1. minúty – čo hovorí na neprávoplatné odsúdenie guvernéra NBS Kažimíra;– do 3:00 – že Peter Kažimír mal odstúpiť už pri podozrení;– po 5:00 – či ide do volieb na kandidátke SaS, aj keď je predsedom strany DS - ODS;– od 6:00 – či by sa mali do predvolebnej koalície s SaS pridať aj Demokrati;– po 7:00 – čo hovorí na Friedricha Merza a jeho slová o zastavení eurofondov pre Slovensko;– od 8:00 – že vďaka Robertovi Ficovi sme ako Slovensko úplne nedôveryhodní;– po 10:00 – že Fico sa topí a nás ťahá spolu s ním do povodne;– od 11:00 – že hádzanie sa o zem ako malé dieťa nie je suverénna politika;– od 14:30 – že Fico nás dostáva do pozície, keď z členstva v EÚ prestaneme mať výhody;– po 15:20 – či sa budeme vedieť spoľahnúť na našu bezpečnosť, keď stojíme na okraji;– od 16:20 – že Nemci sa môžu suverénne rozhodnúť, že takéto Slovensko nebudú sponzorovať;– po 18:30 – prečo nemôžeme ignorovať Andreja Danka a jeho slová o odchode z EÚ;– od 20:00 – že Danko šíri len nihilizmus a zúfalstvo, a jeho slová o otrokoch v nemeckých firmách sú škandalózne;– po 23:00 – že keby Robert Fico zavolal Orbánovi, aby nám odblokoval peniaze, našiel by peniaze na transakčnú daň;– od 26:00 – že Rusi aktuálne cítia šancu;– po 29:00 – ako môže Donald Trump nakoniec pomôcť Ukrajine viac než Joe Biden;– po 30:00 – že Putin si vyhodnotil Trumpa ako slabého;– od 31:30 – ako Ukrajina chcela ustúpiť v záujme mieru;– po 33:50 – že Ukrajina nám kupuje čas, ale my ho nevyužívame;– od 34:30 – že Putin sa nebude vedieť prestaviť na mierovú ekonomiku;– po 35:00 – že príčinou vojny je podľa Ruska samotná existencia nezávislej Ukrajiny;– po 38:00 – ako ruské podvratné aktivity majú aj druhé kolo a to sú napríklad vraždy;– od 39:30 – že bolo zaznamenaných viac ako 500 incidentov v Európe, v ktorých mali prsty Rusi;– po 40:00 – že ruské sabotáže sú napríklad aj zakladanie požiarov;– do 43:00 – či si vieme vybrať, či byť ruským nepriateľom, alebo ním jednoducho sme.

Pavel Macko je predseda malej strany, ktorá spolu s SaS tvorí Pravicový blok. Tvrdí, že spolu pôjdu aj do volieb.V podcaste s Pavlom Mackom sa dozviete:– od 1. minúty – čo hovorí na neprávoplatné odsúdenie guvernéra NBS Kažimíra;– do 3:00 – že Peter Kažimír mal odstúpiť už pri podozrení;– po 5:00 – či ide do volieb na kandidátke SaS, aj keď je predsedom strany DS - ODS;– od 6:00 – či by sa mali do predvolebnej koalície s SaS pridať aj Demokrati;– po 7:00 – čo hovorí na Friedricha Merza a jeho slová o zastavení eurofondov pre Slovensko;– od 8:00 – že vďaka Robertovi Ficovi sme ako Slovensko úplne nedôveryhodní;– po 10:00 – že Fico sa topí a nás ťahá spolu s ním do povodne;– od 11:00 – že hádzanie sa o zem ako malé dieťa nie je suverénna politika;– od 14:30 – že Fico nás dostáva do pozície, keď z členstva v EÚ prestaneme mať výhody;– po 15:20 – či sa budeme vedieť spoľahnúť na našu bezpečnosť, keď stojíme na okraji;– od 16:20 – že Nemci sa môžu suverénne rozhodnúť, že takéto Slovensko nebudú sponzorovať;– po 18:30 – prečo nemôžeme ignorovať Andreja Danka a jeho slová o odchode z EÚ;– od 20:00 – že Danko šíri len nihilizmus a zúfalstvo, a jeho slová o otrokoch v nemeckých firmách sú škandalózne;– po 23:00 – že keby Robert Fico zavolal Orbánovi, aby nám odblokoval peniaze, našiel by peniaze na transakčnú daň;– od 26:00 – že Rusi aktuálne cítia šancu;– po 29:00 – ako môže Donald Trump nakoniec pomôcť Ukrajine viac než Joe Biden;– po 30:00 – že Putin si vyhodnotil Trumpa ako slabého;– od 31:30 – ako Ukrajina chcela ustúpiť v záujme mieru;– po 33:50 – že Ukrajina nám kupuje čas, ale my ho nevyužívame;– od 34:30 – že Putin sa nebude vedieť prestaviť na mierovú ekonomiku;– po 35:00 – že príčinou vojny je podľa Ruska samotná existencia nezávislej Ukrajiny;– po 38:00 – ako ruské podvratné aktivity majú aj druhé kolo a to sú napríklad vraždy;– od 39:30 – že bolo zaznamenaných viac ako 500 incidentov v Európe, v ktorých mali prsty Rusi;– po 40:00 – že ruské sabotáže sú napríklad aj zakladanie požiarov;– do 43:00 – či si vieme vybrať, či byť ruským nepriateľom, alebo ním jednoducho sme.

Dávku v hmotnej núdzi, necelých 87 eur, po novom nedostane ten človek, ktorý odmietne štátom pridelenú prácu. Hlas prirovnal dva krát neprávoplatne odsúdeného guvernéra národnej banky Petra Kažimíra ku komunistami zavraždenej Milade Horákovej. Nemecký kancelár je podľa Smeru führer a generálny tajomník služobného úradu ministerstva kultúry si za asistencie policajných ozbrojencov kukláčov, nevedno kam, odniesol s Levočského múzea bustu slávneho majstra Donatella.Prečo minister práce pri dávkach hovorí že solidarita áno ale parazitovanie nie? Čo si od projektu práca namiesto dávok sľubuje a čo nás to bude stáť? Je Peter Kažimír stále kandidátom Hlasu na guvernéra národnej banky? Prečo strane Šutaja Eštoka padajú preferencie a čo hovoria na to, že sa za ministra zdravotníctva ponúkol Peter Kotlár alebo že Smer nazval nemeckého kancelára führerom?Braňo Závodský sa rozprával s ministrom práce, sociálnych vecí a rodiny a podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia Erikom Tomášom.

Miroslav Radačovský je nezaradený poslanec, zvolený za SNS. Za Ficove ústavné zmeny nebude hlasovať, ak umožnia zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny. Za svoj výrok, že si nepamätá ani 5 minút, sa ospravedlnil. Za Kotlebu kandidoval preto, že ho oslovil a tvrdí, že keby ho oslovili z PS alebo Smeru, kandidoval by aj za nich. Ako jediný Slovák bol na vojenskej prehliadke v Moskve. Rusko nevníma ako agresora a ako dôkaz o hybridnej vojne nevníma ani prípad Vrbětice.V podcaste s poslancom Miroslavom Radačovským sa dozviete:– od 1. minúty – ako reaguje na správu prezidenta o stave republiky;– po 4:30 – čo hovorí na slová Friedricha Merza o možnom zastavení fondov na Slovensko;– od 5:00 – že by nám naozaj mohli byť pozastavené eurofondy;– od 5:30 – ako v zahraničí vyzerá Ficova orientácia na východ;– po 8:30 – že by mohol zablokovať parlament, ale nechce;– od 10:00 – že hlasuje tak, aby neuškodil vládnej koalícii;– po 12:00 – čo robí v parlamente, ak nepredkladá návrhy;– od 13:00 – či bude za alebo proti zrušeniu transakčnej dane;– po 16:30 – že nebude hlasovať za zmenu ústavy, ktorá by povolila zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny;– od 19:00 – prečo jeho stranu Slovenský patriot nikto nepodporuje;– od 20:30 – či si naozaj nepamätá posledných 5 minút;– po 23:00 – že je proti tomu, aby politici zasahovali do občianskych združení;– od 26:00 – ako pred voľbami boli všetci na kandidátke SNS priatelia a dnes to tak už nie je;– po 26:30 – že má dobrý vzťah aj k Dankovi aj k Huliakovi;– po 28:30 – že keby ho miesto Kotlebu oslovilo PS alebo Smer, šiel by s nimi;– od 29:30 – prečo ho nezaujímalo odsúdenie kotlebovcov za extrémizmus;– po 31:00 – ako to bolo s jeho výrokmi o prezidentovi Kiskovi a o Izraeli;– od 36:00 – prečo bol ako jediný Slovák na vojenskej prehliadke v Moskve;– po 36:30 – či mu neprekáža, že Rusko je dnes centrom svetového fašizmu;– od 37:30 – či mu neprekážajú vyhrážky Ruska voči Európe vrátane nás;– po 39:33 – prečo nevníma Rusko ako agresora;– od 40:00 – že si ide prevziať vyznamenanie od ruského veľvyslanca pre svojho nebohého otca;– po 41:00 – čo hovorí na to, že nás Rusko označuje za nepriateľa a operuje na územiach EÚ;– od 42:50 – ako pozerá ruskú televíziu a vidí v nej aj propagandu;– po 44:20 – či sa netreba pozerať na politiku aj pragmaticky, cez to, kto nás ohrozuje;– okolo 48:00 – či mu ako dôkaz ruskej hybridnej vojny nestačí ani prípad Vrbětice;– po 49:00 – ako mu ruská vojna nestačí na vyvrátenie argumentov o slovanskej vzájomnosti;– od 53:00 – prečo Rusko ako „dubisko“ podľa neho automaticky neznamená ruský imperializmus a snahu o nadvládu nad inými slovanskými národmi;– po 56:00 – že Krym sa určite nevráti Ukrajine;– od 57:00 – že vojnu vidí ako konflikt sveta s Ruskom, ale súhlasí aj s opakom;– po 60. minúte – ako podľa neho revolúciu nepriniesli Kňažko s Budajom a Rusko raz bude demokracia.

Miroslav Radačovský je nezaradený poslanec, zvolený za SNS. Za Ficove ústavné zmeny nebude hlasovať, ak umožnia zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny. Za svoj výrok, že si nepamätá ani 5 minút, sa ospravedlnil. Za Kotlebu kandidoval preto, že ho oslovil a tvrdí, že keby ho oslovili z PS alebo Smeru, kandidoval by aj za nich. Ako jediný Slovák bol na vojenskej prehliadke v Moskve. Rusko nevníma ako agresora a ako dôkaz o hybridnej vojne nevníma ani prípad Vrbětice.V podcaste s poslancom Miroslavom Radačovským sa dozviete:– od 1. minúty – ako reaguje na správu prezidenta o stave republiky;– po 4:30 – čo hovorí na slová Friedricha Merza o možnom zastavení fondov na Slovensko;– od 5:00 – že by nám naozaj mohli byť pozastavené eurofondy;– od 5:30 – ako v zahraničí vyzerá Ficova orientácia na východ;– po 8:30 – že by mohol zablokovať parlament, ale nechce;– od 10:00 – že hlasuje tak, aby neuškodil vládnej koalícii;– po 12:00 – čo robí v parlamente, ak nepredkladá návrhy;– od 13:00 – či bude za alebo proti zrušeniu transakčnej dane;– po 16:30 – že nebude hlasovať za zmenu ústavy, ktorá by povolila zmenu volebného systému bez ústavnej väčšiny;– od 19:00 – prečo jeho stranu Slovenský patriot nikto nepodporuje;– od 20:30 – či si naozaj nepamätá posledných 5 minút;– po 23:00 – že je proti tomu, aby politici zasahovali do občianskych združení;– od 26:00 – ako pred voľbami boli všetci na kandidátke SNS priatelia a dnes to tak už nie je;– po 26:30 – že má dobrý vzťah aj k Dankovi aj k Huliakovi;– po 28:30 – že keby ho miesto Kotlebu oslovilo PS alebo Smer, šiel by s nimi;– od 29:30 – prečo ho nezaujímalo odsúdenie kotlebovcov za extrémizmus;– po 31:00 – ako to bolo s jeho výrokmi o prezidentovi Kiskovi a o Izraeli;– od 36:00 – prečo bol ako jediný Slovák na vojenskej prehliadke v Moskve;– po 36:30 – či mu neprekáža, že Rusko je dnes centrom svetového fašizmu;– od 37:30 – či mu neprekážajú vyhrážky Ruska voči Európe vrátane nás;– po 39:33 – prečo nevníma Rusko ako agresora;– od 40:00 – že si ide prevziať vyznamenanie od ruského veľvyslanca pre svojho nebohého otca;– po 41:00 – čo hovorí na to, že nás Rusko označuje za nepriateľa a operuje na územiach EÚ;– od 42:50 – ako pozerá ruskú televíziu a vidí v nej aj propagandu;– po 44:20 – či sa netreba pozerať na politiku aj pragmaticky, cez to, kto nás ohrozuje;– okolo 48:00 – či mu ako dôkaz ruskej hybridnej vojny nestačí ani prípad Vrbětice;– po 49:00 – ako mu ruská vojna nestačí na vyvrátenie argumentov o slovanskej vzájomnosti;– od 53:00 – prečo Rusko ako „dubisko“ podľa neho automaticky neznamená ruský imperializmus a snahu o nadvládu nad inými slovanskými národmi;– po 56:00 – že Krym sa určite nevráti Ukrajine;– od 57:00 – že vojnu vidí ako konflikt sveta s Ruskom, ale súhlasí aj s opakom;– po 60. minúte – ako podľa neho revolúciu nepriniesli Kňažko s Budajom a Rusko raz bude demokracia.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Apartmán u moře v Itálii za 1,5 milionu. Domek u norského fjordu za dva miliony, garsonka v dubajské marině za 5,5 milionu. Nákupy rekreačních nemovitostí v cizině jsou mezi Čechy v kurzu, ty české jim cenou nemohou konkurovat.Už to bude šest let, co si Filip Molčan se svými kolegy koupil apartmán na ostrůvku nedaleko Zadaru. Že se hodnota bytečku vyhoupla ze dvou milionů na čtyři je jen vedlejší důvod jeho spokojenosti.Jedno z nejlepších rozhodnutí, hodnotí spoluzakladatel společnosti Good Sailors, která pomáhá se zaměstnávání lidí s handicapem.„Jsme firma, která funguje prakticky na dálku, tak nás napadlo, že by to mohla být hezká „pobočka“, kam se dá jet pracovat. Hodnotím to čistě pozitivně. Spousta lidí nás samozřejmě strašila, že to bude spousta starostí, že to bude stát spoustu peněz, ale většina z těch obav se vůbec nepotvrdila,“ říká v podcastu Ve vatě.Zahraniční nemovitosti jsou u Čechů v kurzu. Zájem se zvýšil po invazi Ruska na Ukrajinu. Podle experta na financování bydlení Libora Ostatka z Broker Trust a Golem Finance je to ale i tím, že jsou v porovnání s těmi českými levné. Kontrast cen některých zahraničních nemovitostí s těmi v Praze, v Brně, ale i v dalších krajských městech začíná bít do očí.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Novinářka Sára Činčurová dokumentuje sexuální násilí ruských vojáků na Ukrajině. Vyslechla dvacet svědectví obětí a tvrdí, že existují náznaky, podle kterých Rusko používá sexuální násilí společně s mučením systematicky, jako válečnou zbraň. „Když vypukla válka, uvěznili ruští vojáci v jedné vesnici v Chersonské oblasti rodiče těžce hendikepovaného děvčátka, které zůstalo samotné doma s vojáky. Dívka nemluví a není schopna se svléknout sama. Když se rodiče vrátili, byla dívka nahá a vedle ní byly v posteli položené bonbony. Dítěti později vypadaly všechny zuby, zhublo a bojí se mužů,“ popisuje jeden z příběhů. Ruští okupanti podle Činčurové znásilňují nejen ženy, ale i muže, děti a lidi s hendikepem. „Jedním z prvků, které nasvědčují tomu, že to může být systémové, je použití mučicího přístroje, který se nazývá ‚tapik‘. Podle výpovědí ho Rusové používají na různých místech Ukrajiny i Ruska. Z této krabičky posílají elektrický proud do lidského těla, dráty připínají na prsty, uši, ale i intimní partie. Některé oběti navíc kropí vodou,“ popisuje. Čeho chtějí Rusové sexuálním násilím a týráním civilistů docílit? Jak se liší zkušenosti obětí, které vojáci znásilnili v zajetí, od těch, které zažily sexuální násilí ve svých domovech? A proč tato bolestná svědectví zůstávají na okraji mezinárodní pozornosti? Tato epizoda obsahuje témata sexuálního násilí a válečných zločinů. Může být emočně náročná a nevhodná pro citlivější povahy. Zvažte, zda chcete pokračovat v poslechu.

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?

Česko zřejmě získá z Evropské unie zhruba 2,8 miliardy korun na obnovu zasažených oblastí loňskými povodněmi. Jaká je konkrétní situace v Olomouckém kraji? Co pro vývoj války na Ukrajině znamená, že Západ už nebrání Ukrajině v použití zbraní v hloubi Ruska? A jaké jsou nejoblíbenější zahraniční destinace českých turistů? A připlatí si za ně?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Tahle doba je přelomová a atmosféra je velmi nebezpečná,“ říká teolog, sociolog a katolický kněz Tomáš Halík. Lidé si podle něj nerozumí třeba ani ve vlastních rodinách a do popředí se derou populisté, kteří využívají strach a nenávist. „Politickou elitu nejde oddělit od těch, kteří ji volí. Problémy extremismu a fanatismu nejsou jenom problémy fanatiků, ale i lidí, kteří se nechají zfanatizovat,“ obrací se Halík k některým voličům a dodává, že se obává, že v Česku máme čím dál tím více nezodpovědných voličů. V rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč ho zneklidňuje podoba současné opozice, proč považuje Donalda Trumpa za „monstrum“ a Benjamina Netanjahua za válečného zločince. Podle Halíka právě izraelský premiér nese výrazný díl viny na drastickém úpadku mezinárodní pověsti Izraele i na děsivém vzestupu antisemitismu ve světě. „Co Izrael v Gaze dělá, už dávno překročilo hranice něčeho, jako je ‚nutná sebeobrana‘. Izrael tím ztrácí morální kapitál, který získal po holocaustu,“ říká Halík a vyčítá bezpodmínečnou podporu izraelské vlády ze strany některých českých politiků. Kritizuje mimo jiné i ministryni Janu Černochovou, která po začátku války volala po vystoupení Česka z OSN. Halík dokonce nechápe, že ji premiér Petr Fiala po takovém výroku ponechal ve funkci ministryně. V rozhovoru se vyjadřuje také k situaci v katolické církvi – pokud jde o tu českou, Halík by si přál jiný styl vedení. Doufá proto, že na post pražského arcibiskupa Jana Graubnera přijde někdo komunikativnější a někdo, kdo si více uvědomuje, „která hodina bije“. Katolickému knězi také vadí způsob, jakým byl odvolán Marek Orko Vácha – bez diskuse, „jako za komunistických církevních tajemníků“ –, což v něm zanechalo pocit hlubokého zklamání a zranění. Halík se opatrně staví také k Vatikánské smlouvě. Podle něj neznamená zásadní změnu, ale upozorňuje na „nešťastnou formulaci“ týkající se zpovědního tajemství. Právě ta by podle kritiků mohla zhoršit postavení obětí sexuálního násilí, a proto se vyjadřují proti její ratifikaci. Takové obavy jsou ale podle Halíka mylné a dokonce si myslí, že se kritika přehání. Halík tvrdí, že dnes si už církev uvědomuje závažnost těchto selhání a že v některých ohledech je díky zvýšenému veřejnému tlaku bezpečnějším prostředím než jiné instituce. Jak vnímá kritiku nově zvoleného papeže Lva XIV., že sexuální zneužívání přehlížel? Čí je podle něj takové dění v církvi největší selhání? Kdo jsou podle něj trojští koně Ruska v Evropské unii? Jak moc Trump ochromuje Ameriku a jak vedle něj může působit na americkou společnost nový papež? I to se dozvíte v rozhovoru.

Jste s námi rádi Ve vatě? Podpořte nás, prosím, v anketě Podcast roku. Hlasování probíhá až do 5. června. Děkujeme.Sankce na Rusko znovu, už po sedmnácté. Cíl je utěsnit škvíry, kterými dál plyne ropa z Ruska. „Ruská ekonomika je hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy,“ míní ekonomka Jana Matesová.Evropská unie schválila sedmnáctý balík sankcí proti Rusku.  Zaměřuje se zejména na lodě takzvané ruské stínové flotily. Tu tvoři stovky nákladních lodí a tankerů, které  - pod vlajkou zemí, které se nepřipojily k sankcím - obcházejí restrikce na vývoz ropy a zboží z Ruska.Sankce, kterými se Unie snaží Putina donutit minimálně k příměří s Ukrajinou, mají právě tyto díry zalepit. Podle ekonomky Jany Matesové tlak na Rusko funguje.  „Dostat ruskou ekonomiku na kolena úplně se nepodaří, ale nám by stačilo, kdyby Rusko ztratilo schopnost vést dál tuhle útočnou válku. Ruská ekonomika je nepochybně hodně oslabená a teď zbývá vydržet a neopouštět sankce příliš brzy. Rozhodně ne dřív, než nastane, aspoň to příměří,“ vybízí v podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tisíce uniklých e-mailů ze státní ruské agentury Pravfond odhalují, jak Moskva i po zavedení mezinárodních sankcí dál financuje právní výlohy svých občanů v Evropě – včetně těch, kteří čelí obvinění z propagandy, terorismu nebo kybernetických útoků. Z komunikace mimo jiné vyplývá, jakými cestami proudí peníze z Ruska do EU poté, co byl stát odpojen od systému SWIFT, a dokonce i po červnu 2023, kdy byl Pravfond zařazen na evropský sankční seznam.Jak se tyto peníze dostávají do České republiky a kdo je jejich příjemcem? A co všechno o ruské infrastruktuře vlivu v Evropě odhalil mezinárodní novinářský projekt Drazí krajané?V podcastu Odposlech mluví Petr Gojda s redaktorkou investigace.cz Kristinou Vejnbender.

Když byl v Praze zadržen ruský občan Alexandr Frančetti kvůli podezření ze založení ozbrojené skupiny během anexe Krymu, urgentně hledal někoho, kdo by zaplatil jeho advokátům za obhajobu. Peníze mu přislíbila ruská státní organizace pro obhajobu práv Rusů v zahraničí Pravfond, která je kvůli napojení na ruské tajné služby a šíření propagandy na evropském sankčním seznamu. Zbývalo jen vymyslet, jak obejít sankce a zaplatit české advokáty v době, kdy veškeré transakce původem z Ruska jsou pod přísným dohledem. Text Kristiny Vejnbender čte Renata Klusáková.Článek najdete na webu ⁠⁠investigace.cz⁠⁠ (https://www.investigace.cz/drazi-krajane-franchetti/).

Jaký je výsledek včerejšího telefonického jednání Trumpa s Putinem a proč ho obě strany interpretují jinak? Co obsahuje bruselský, v pořadí 17. protiruský sankční balík? Neúspěšní uchazeči z prvního kola zkoušek na střední školy mohou ode dneška podávat přihlášky do druhého kola – kolik volných míst je k dispozici?

Může první schůzka ukrajinských a ruských vyjednavačů za více než tři roky dospět k jakýmkoliv konkrétním závěrům? Co podniká vedení Prahy, pokud jde o posilování kapacit středních škol v metropoli? A jak se s předchozími chladnými měsíci vyrovnala včelstva v tzv. nástavkových úlech, které se na tři dny symbolicky „otevírají“ i pro veřejnost?

Šéfka eurokomisie Ursula Von Der Leyenová má problém. Súd Európskej únie rozhodol, že Európska komisia mala zverejniť jej esemesky so šéfom americkej farmaceutickej firmy Pfizer. Slovenský premiér vyrazil do Ruska na Putinove oslavy napriek varovaniam z Európskej únie a ľudia blízki Smeru si za si za milióny z európskych peňazí stavajú luxusné vidiecke haciendy.O čom je vlastne kauze Pfizer Gate a prečo šéfka Eurokomisie nezverejnila svoje správy a kedy sa k tomu vyjadrí? Ako vyzerá vyšetrovanie výstavby haciend za eurofondy a môžu prísť aj sankcie? Aká je vlastne pozícia Slovenska v Európskej únii, ak sme vypadli z koalície ochotných a premiér nazýva našich partnerov vojnovými štváčmi, sme tam izolovaní ako hovorí Progresívne Slovensko? Čo by pre Slovensko znamenala stopka na ruský plyn, ropu či jadrové palivo? A prečo k nám predsedníčka komisie nepríde na návštevu, hoci sa v hlavnom meste otvára nový Európsky dom?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom Európskeho parlamentu a jeho poslancom za hnutie Progresívne Slovensko Martinom Hojsíkom.

Slovenský premiér Robert Fico je připraven vetovat návrh na zastavení veškerého dovozu plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska. Řekl to i přímo v Moskvě, kam se vydal na oslavě výročí konce druhé světové války. „Slovenská ekonomika momentálně žije na ruských energiích, protože jsou levnější než jiné,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Ronald Ižip, šéfredaktor slovenského magazínu Trend.

V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.

Konec druhé světové války tolik rezonuje i po 80 letech, protože mluví k aktuálnímu dění, myslí si historik Michal Stehlík. „A vzhledem k tomu, že žijeme tři roky války, agrese Ruska na Ukrajinu, znejistění celého světa, tak u nás válka vyvolává takovou polarizaci – co je špatně, co je dobře,“ vysvětluje a dodává, že důsledky druhé světové války žijeme dodnes. Právě před 80 lety se totiž podle Stehlíka přemalovávaly hranice a určovala budoucí podoba světa.

Rusko oslavilo den vítězství tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě, které se tentokrát účastnilo i několik zahraničních státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. „Byla pompéznější, po invazi na Ukrajinu byly přehlídky skromnější. Nejezdili na ně zahraniční lídři, ale Putinovi se podařilo tento trend zlomit a bylo na něm vidět, že si to užívá,“ konstatuje novinářka Petra Procházková.