Podcasts about Ruska

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruska kompromitacja Stanowskiego. Zaprosił do studia „kamratów”, czyli Jaszczura i Ludwiczak — pachołków Putina. Twierdzi, że zrobił to w imię dobra debaty publicznej. A może jednak w imię rubelków? Kim jest Stanowski? Po co to robi? Dziś także podsumowanie roku. Wraca też pytanie: co robił Nawrocki w Moskwie w 2018 roku u propagandysty Putina? #IPPTVNaŻywo #polityka #Stanowski #KanałZero #Putin ----------------------------------------------------

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: o čom svedčí tunel Višňové? bude nás hanba, ktorú sme si spôsobili pred Európou, stáť veľa peňazí? aký je skutočný cieľ Ruska?

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=ziarovsky&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú ťaženie Napoleona Bonaparta do Ruska v roku 1812. Prečo francúzsky cisár napadol cárske Rusko? Aká bola stratégia obrancov i útočníkov? A prečo Napoleon napokon prehral, hoci dovtedy išiel takmer od jedného víťazstva k druhému? Prejdeme si aj významné bitky tejto vojny: Smolensk, Borodino, Berezina. A pozrieme sa aj na ruských vojvodcov: Neobľúbený cudzinec Barclay de Tolly verzus charizmazický Bagration. A dôjde samozrejme aj na generála Kuzutova.

Podrobný rozbor vývoja vojny na Ukrajine v roku 2025. Taktika. Technické a strategické inovácie na strane Ruska a Ukrajiny.

Ruska vojska zmaguje vzdolž celotne ukrajinske fronte; Moskva pa ne bo popuščala na pogajanjih o miru, če Kijev in Zahod ne sprejmeta ruskih pogojev, ki vključujejo nevtralnost Ukrajine in umik ukrajinske vojske z ozemelj, ki jih ima Rusija za svoja. To so glavni poudarki tradicionalnega letnega pogovora ruskega predsednika Vladimirja Putina z izbranimi novinarji. Ob tem je posvaril, da bi uporaba zamrznjenega ruskega premoženja v tujini za pomoč pri obnovi Ukrajine pomenila krajo.

Denis Karpovič je obchodník s elektronickými součástkami pro automobilový průmysl. Do Ruska je z Evropy dováží už dlouhé roky. Po anexi Krymu založil pobočky své firmy K&K trade group v Jižní Koreji a Uzbekistánu. To mu umožňuje zboží podléhající protiruským sankcím do Ruska dál dovážet. Jako honorární konzul v České republice navíc požívá zvláštní výhody. Případem se zabývala Kristina Vejnbender spolu se Soniou Maximiv z ukrajinského analytického centra State Watch. Obě si k mikrofonu pozval Petr Gojda.Odhalujeme, nezjednodušujeme. Podpořte nezávislou žurnalistiku investigace.cz v probíhající vánoční kampani.

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rusi používajú na politikov, ktorí k nim chodia na návštevy, aj "medové pasce", a to najmä v hoteloch. Nahrajú si ich a potom ich vydierajú, opisuje bývalý český spravodajca a vojak Petr Mlejnek. V redakcii s Ninou Janešíkovou hovorí, že Rusku sa nikdy nedá veriť, ale útok na niektorú z európskych krajín považuje v najbližších rokoch za science fiction.

Aliter Technologies získala tento rok ocenenie Felix Business Award Ocenenie Felix Business Award v kategórii biznis príbeh zo sektora technológií si tento rok odmiesla spoločnosť Aliter Technologies a získala aj špeciálnu cenu KPMG za zodpovedné podnikanie. Aliter sa venuje informačným technológiám, cloudu, obrannému priemyslu, kyberbezpečnosti a vyvíja vlastné drony a komunikačné systémy. Riaditeľ Aliter Technologies Ján Grujbár približuje, že vývoj dronov v posledných rokoch výrazne napreduje. Keď sa vyriešia legislatívne prekážky, drony môžu doručovať aj tovar do balíkoboxov namiesto dodávok. „My používame drony na vešanie plašičov vtákov na elektrické drôty vysokého napätia. Donedávna sa to robilo ťažkou technikou, alebo vrtuľníkom. My to vieme urobiť dronom za plnej prevádzky a oveľa efektívnejšie,“ hovorí Grujbár. Drony dnes majú nenahraditeľné využitie v armáde a Ukrajincom pomohli vyrovnať na bojisku prevahu Ruska. Situácia sa však rýchlo mení. „Po tom, ako sa Rusko preklopilo na vojnovú ekonomiku, tak Ukrajinu predbehlo vo výrobe dronov. Dnes už sa situácia opäť vyrovnala.“ Digitálna doba umožnila nielen rozvoj dronov, ale aj intenzívnejšie hackerské útoky na firmy. Grujbár vysvetľuje, že hackeri dnes fungujú ako vysoko organizované a sofistikované organizácie, ktoré spolupracujú a majú svoju deľbu práce. Vo výsledku žiadajú výpalné za to, že poskytnú dešifrovací kľúč k zamknutým dátam, alebo že nebudú ďalej šíriť ukradnuté dáta. Povaha hackerských útokov sa zmenila tak, že nie je možné sa pred nimi skryť a útočníci využívajú rôzne taktiky. Môžu si vyberať obete cielene, alebo cestou širokého útoku a potom čakajú, kto sa chytí. „Dnes to už nie je o tom, či niekto bude predmetom útoku, ale kedy sa to stane,“ dodáva Grujbár. Čo sa dozviete v rozhovore? Ako veľmi sa zmenila bezpečnosť sveta za posledných desať rokov Na čo všetko sa dnes dajú využiť drony Ako sa chrániť pred hackermi vo firmách Ako funguje podnikateľské prostredie v Kanade Ako sa pracuje pre NATO See omnystudio.com/listener for privacy information.

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Šéf NATO Mark Rutte v Německu vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Prezident republiky Petr Pavel podporuje zavedení tzv. administrativních odvodů do armády. Podle něj by tímto pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může armáda stát počítat v případě mobilizace. „Toto neznamená, že bude zavedena povinná vojenská služba. Ani to v tuto chvíli není možné,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

TAGÉD ROKA HLASOVANIE A LÍSTKY: https://piatocek.com/home/ Obaja Robovia prerazili ďalšie dno - jeden chce posielať novinárov do Ruska a druhý to dal na úplne necitlivého burana bež štipky súcitu a empatie. Ak ste si mysleli, že slayáda po pár dňoch nebude nikoho zaujímať, Ema Lacová sa opustila na internetoch a nám to pripomenulo Matovičove plačovky. Tragédom týždňa sa stáva muž, ktorého konanie obhajuje Boris Kollár. A keď ťa obhajuje Boris Kollár, fakt máš problém. HEROHERO: ⁠https://herohero.co/piatocek/subscribe - FOLLOWNI SI NÁŠ YOUTUBE: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Náš Discord nebol nikdy lepší:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠bit.ly/piatockaren⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Nová bezpečnostná stratégia USA môže zásadne zmeniť svet. Washington chce získať kontrolu nad západnou hemisférou a jej zdrojmi, zatiaľ čo Európa riskuje, že zostane geopoliticky oslabená a vystavená tlaku Ruska.

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.

Sněmovní zahraniční výbor svým usnesením podpořil mírové úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa a naopak neschválil opoziční návrh na podporu Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Co si od toho nová koalice slibuje? A je návrh Trumpových vyjednavačů na ukončení války na Ukrajině fér? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídal předseda sněmovního zahraničního výboru a místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nová americká bezpečnostná stratégia už so starým kontinentom nepočíta. Pre Európu sa tak končí život pod americkým bezpečnostným dáždnikom. Deje sa tak v čase komplikovaných rokovaní o mieri a o strate ukrajinských území v prospech vojnového agresora. V podcaste Dobré ráno sa moderátorka Jana Krescanko Dibáková rozpráva so zahraničnopolitickou analytičkou Janou Kobzovou o perspektívach vývoja v Európe, ktorú čaká úloha postaviť sa na vlastné nohy bez spoliehania sa na Spojené štáty. USA zároveň čelia kritike za snahu zasahovať do vývoja v Európe a za podporu Ruska ako vojnového agresora na úkor Ukrajiny. Odporúčanie: No a drobné odporúčanie na záver . Kolegovia z podcastu Piatoček včera rozbehli 5. ročník ankety Tragéd roka. V ankete môžete hlasovať za politika, ktorý si podľa vás zaslúži vyhrať anticenu Tragéd roka 2025, nominovaných je 10 politikov. Hlasovať za svojho favorita môžete na stránke piatocek.com. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

O chvíľu to budú už štyri roky krvavej vojny Ruska proti Ukrajine. Vojny, ktorú chcel mať Putin ako špeciálnu vojenskú operáciu vybavenú za tri dni. A ktorú chcel do 24 hodín ukončiť Trump. Aká je dnes šanca na mier?Trumpov mierový plán sa snažia napraviť európski lídri. Trump obviňuje Zelenského že návrh ani nečítal. A Putin za žiadnu cenu neustupuje a na Ukrajine ďalej ničí mestá a vraždí jej civilných obyvateľov aj ďaleko za frontovou líniou.Ako je na tom Ukrajina, ktorá sa stále hrdinsky bráni? Akú podporu má po korupčnej kauze Zelenský? A je Trumpov mierový plán a jeho nová bezpečnostná stratégia v prospech Ruska, no proti Ukrajine a Európe? Stoja európski lídri stále za Kyjevom? A čo naša vláda, ktorá chce pre stopku na ruský plyn a ropu žalovať Úniu?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

Ruska agresija na Ukrajino in nekatere ocene evropskih obveščevalnih služb, da bi bila lahko Rusija v naslednjih 3-5-ih letih sposobna napasti tudi katero od članic Unije oziroma zveze NATO, so v tem letu v Evropski uniji sprožile prelomne odločitve na področju obrambe, kot jih po koncu hladne vojne še nismo videli. Evropska sedemindvajseterica je sprejela nove strateške in tudi konkretne načrte za krepitev lastnih obrambnih zmogljivosti, do leta 2030 pa naj bi članice Unije za obrambo namenile do 800 milijard evrov dodatnega denarja.

Díky čemu česká ekonomika posílí letos výrazněji, než ještě v polovině roku odhadovala OECD? Dopustily se americké síly válečného zločinu v operaci, kterou vedou ve vodách Karibiku proti pašerákům drog z Venezuely? A na jakém základě sportovní arbitrážní soud rozhodl, že lyžaři a snowboardisti z Ruska a Běloruska se můžou účastnit kvalifikací pro blížící se zimní olympiádu v Itálii?

„Trump je geniální obchodník, je to stratég, který má kolem sebe fakt dobré lidi, a my na jednání o clech pošleme Leyenovou? Gynekoložku? Vždyť ona nemá žádné zkušenosti s obchodem. Proč ona?“ říká ekonom Pavel Šik v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 02.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Díky čemu česká ekonomika posílí letos výrazněji, než ještě v polovině roku odhadovala OECD? Dopustily se americké síly válečného zločinu v operaci, kterou vedou ve vodách Karibiku proti pašerákům drog z Venezuely? A na jakém základě sportovní arbitrážní soud rozhodl, že lyžaři a snowboardisti z Ruska a Běloruska se můžou účastnit kvalifikací pro blížící se zimní olympiádu v Itálii?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O ulici Perunova na pražských Vinohradech by se dalo mluvit jako o malém Tbilisi. V několika sousedních domech na konci ulice zde v minulosti sídlily a v mnoha případech dodnes sídlí desítky firem, jejichž majiteli jsou významní gruzínští politici nebo podnikatelé. Od půlky devadesátých let patřily tři na sebe navazující budovy, včetně tříhvězdičkového hotelu Geo, firmě G.E.O., kterou vlastní gruzínská rodina Ordžonikidze. Většinovým majitelem firmy byl do prosince minulého roku 59letý George Ordžonikidze, bývalý sovětský sportovec ve sjezdovém lyžování a podnikatel s kontakty na významné lidi z Ruska a Gruzie. Text napsala Kristina Vejnbender ve spolupráci s Agents of War Project. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/kdo-je-george-ordzonikidze/)

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Ruská vláda učinila „obtížná rozhodnutí“ o zvýšení daní v národní ekonomice, protože všechny rezervy státních financí, které umožňovaly pokrývat náklady, byly vyčerpány. Podle RIA Novosti to na konferenci „Priority sociálně-ekonomického rozvoje Ruska“ v pondělí uvedl náměstek ministra financí Vladimir Kolyčev. V zásadě by základní daně měly stoupnout asi o desetinu – z 20 na 22 procent. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zemědělský úředník Martin Šebestyán. Slovenský železniční manažer Ivan Bednárik. A generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Co má trojice mužů společného s hnutím SPD, které coby „své experty“ nominuje do vlády jako ministry?O nikom z nich nebylo doposud vůbec známo, že má jakkoliv blízko k hnutí Tomia Okamury. Přitom SPD na různé své semináře občas zve spřízněné lidi zvenčí, kteří tam pak mají přednášky. To ale neplatí o nikom z uvedené trojice.Jednoduchý pohled do jejich předchozích kariér naopak ukazuje, že dva ze tří „expertů SPD“ mají daleko víc k šéfovi hnutí ANO než k Tomio Okamurovi. Bez pochyb to platí o budoucím ministru zemědělství Martinu Šebestyánovi a také ministrovi dopravy Ivanu Bednárikovi.„Šebestyán jako šéf zemědělského intervenčního fondu ochotně dával dotace Babišově koncernu Agrofertu, což soudy označily za nezákonné. A on by jako teď měl v roli ministra vymáhat zpět miliardy na dotacích? To asi nikdo nečeká, ba právě naopak,“ říká v podcastu reportérka Lucie Stuchlíková.Kandidáta Šebestyána do funkce podporují hlavně velké zemědělské skupiny a jejich majitelé, jimiž se říká „agrobaroni“. Očekávají od něj, že zachová současnou podporu i dotace pro velké podniky a zabrání tlaku EU, která chce při přerozdělování peněz směřovat více pomoci malým a středním farmářům.Podobně je to s dopravním manažerem Ivanem Bednárikem, který dnes šéfuje slovenským železnicím. V Česku působil v letech, kdy ministerstvo dopravy řídilo hnutí ANO - Bednárik byl v letech 2014 až 2020 nejprve ředitelem ČD Cargo, další dva roky pak generálním ředitelem Českých drah.„Bednárik je mimo jiné vášnivým myslivcem a z jeho životopisu vyplývá, že umí vyjít skoro s každým. V předchozích angažmá například spolupracoval s lidmi okolo Andreje Babiše, exprezidenta Miloše Zemana nebo mocného zbrojaře Michala Strnada. Zároveň má pověst člověka, který oboru rozumí,“ připomíná reportér Václav Dolejší.Ze tří ministrů za SPD tak má reálně k Okamurově světu nejblíž generál ve výslužbě Jaromír Zůna. Třeba proto, že patří mezi kritiky současné podoby české armády, kterou označuje za „expediční“, zatímco podle něj zaostává ve své hlavní roli – obraně země. A právě vysílání vojáků různé zahraniční mise kritizuje dlouhodobě i SPD.Dalším pojítkem na Okamuru je někdejší generál a později europoslanec za SPD Hynek Blaško, který byl jedním z těch, kdo Zůnu jako vhodného ministerského kandidáta doporučoval.Generál Blaško se netají svými názory na válku na Ukrajině, které nemají daleko k moskevské propagandě - například obvinil NATO i EU k vyprovokování Ruska a následně také média, která podle něj o konfliktu přinášejí nepravdivé informace.Nutno dodat, že samotný budoucí ministr obrany Jaromír Zůna alespoň v rozhovorech otevřeně označuje Rusko za agresora, který válku rozpoutal.Jak to dopadne s vládním postem pro Filipa Turka? Pozval vás už Andrej Babiš k sobě na špagety? A na co jít v Brně do divadla? Poslechněte si celou epizodu trojnásobného podcastu roku!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

S Ondřejem Kundrou o limitech ve vedení české armády, vnímání hrozby v podobě Ruska i Jaromíru Zůnovi, který by mohl rezort převzít. Moderuje Štěpán Sedláček.České armádní velitele zřejmě naposledy oslovila v jednom sále dvojice Karel Řehka a Jana Černochová z funkcí ministryně a náčelníka generálního štábu. Ani toto jejich poslední velitelské setkání se neobešlo bez vzájemné kritiky. Prezident Petr Pavel zase událost využil ke kritice vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů. Co zaznělo? A co lze čekat od příštího možného ministra obrany za SPD, kterým se může stát Jaromír Zůna? Odpovídá Ondřej Kundra ve Výtahu Respektu. Ptal se Štěpán Sedláček.

Jak taky může vypadat česká ekonomická diplomacie v praxi. Sen o dostupném bydlení. Nejde o Babiše a Pavla, nýbrž další smysl české Ústavy. Máme se bát Ruska? Vytlačením na okraj parlamentu Babiš Piráty nezlomí a na závěr glosa Ondřeje Neffa. Moderuje Jan Fingerland.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Máme se bát Ruska? Mnozí tvrdí, že Rusko je vojensky vyčerpané a ani případný vítězný mír s Ukrajinou, na který tlačí Spojené státy, mu jen tak nevrátí jeho sílu. Je tedy nesmyslné si myslet, že Moskva může zaútočit na Evropu, a je zbytečné vydávat horentní částky na zbrojení. Jenže tato logická úvaha stojí na dvou chybných předpokladech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V poslední době se profiluje jako komentátor politického dění – Mirek Topolánek, bývalý premiér České republiky. Tentokrát si povídáme o médiích. Například: stojí miliardáři Tykačovi za to, že si koupil polovinu vydavatelství Mafra? Neměl si raději koupit vlivné podcastové studio typu XTV, které svými podcasty vyprodukovalo řadu nových poslanců? Kde je dnes v médiích skutečný vliv a výtlak?Jak se Topolánek staví k sestavování vlády a co říká programovému prohlášení? Zvláště nepatrné zmínce o nové pozemkové reformě. Co liberální ekonomové jako Mach nebo Pikora? Ukončili Fialu, ale pohlídají Babiše, jak slibovali před volbami? Anebo se z nich stanou klasičtí pokrývači?Jak se mu líbí budoucí „vedení státu se dvěma skoro trestanci,“ jak to nazval expremiér Petr Pithart? A založí jihočeský hejtman Kuba novou stranu?V další části se věnujeme cestě Orbána do Washingtonu. Získal zde sice roční výjimku na dodávku ropy z Ruska, ale musel podepsat rozsáhlé dohody o odběru zkapalněného plynu a účasti americké firmy Westinghouse v maďarském jaderném programu. Ukončí Trumpovy poslední drastické sankce vůči Rusku válku na Ukrajině? A vrátí se do středoevropského prostoru Rusové?

S Ondřejem Kundrou o návrzích, které by podle USA a Ruska mohly ukončit ruskou agresi na Ukrajině. Moderuje Štěpán Sedláček.Spojené státy po konzultacích s Ruskem přišly s novým mírovým plánem. Na Ukrajinu už ve středu dorazila americká delegace včele s náměstkem ministra obrany Danem Driscollem, který měl o podmínkách ukončení ruské agrese jednat s ukrajinským prezidentem. Návrh vzniklý po jednání amerických a ruských vyjednavačů počítá s osmadvaceti body. Mnohé z nich jsou pro Kyjev nepřijatelné. Fragmenty zveřejnil s odvoláním na anonymní zdroje server Axios, deník NYT nebo The Economist. Co plán obsahuje, jak zapadá do vývoje na ukrajinské frontě i politice a co jím Bílý dům sleduje? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.

Spojené státy konzultují s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Ten má obsahovat více než dvě desítky bodů, na kterých se shodne jak Rusko, tak Ukrajina. Je vznik takového plánu utopický? „Neexistuje žádný scénář, v němž by vznikly akceptovatelné průsečíky jak pro Kreml, tak pro Ukrajinu,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Filip Scherf, špičkový odborník na Rusko, který přednáší na skotské University of St Andrews.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

V době, kdy vzniká nová česká vláda, si lidé po celé republice připomínali výročí sametové revoluce. Jak se vyvíjí politika 36 let po pádu komunistického režimu? „Každý politik, který si myslí, že jemu se podaří vytvořit dokonalou bytost, je na omylu, anebo skončí jako autoritář,“ varuje v pořadu Osobnost Plus Jefim Fištejn, komentátor a esejista, ukrajinský rodák a znalec Ruska, který 17. listopad 1989 pracoval v Rádiu Svobodná Evropa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V relácii Za hranicou Plus sa dnes pozrieme na rozhovor pre web Politico s jedným z najznámejších členov súčasnej ruskej opozície Michailom Chodorkovským. Kedysi najbohatší muž Ruska, neskôr väzeň a dnes Rus žijúci v exile v rozhovore hovorí otvorene o budúcnosti svojej krajiny, o Putinovi, aj o tom, prečo podľa neho Európu čaká druhá studená vojna.

Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jadrová energia je často nepochopená a kontroverzná téma, no zároveň tvorí viac ako 60 % energetického mixu Slovenska. Je jadro skutočne zelená energia? Ako je to s rádioaktívnym odpadom a našou závislosťou od ruského paliva? A aká je budúcnosť v podobe malých modulárnych reaktorov či reaktorov 4. generácie, ktoré dokážu spaľovať vyhoreté palivo?V novom dieli podcastu SHARE sa moderátor Maroš Žofčin rozpráva s redaktorom Živé.sk a astrofyzikom Marekom Jurčíkom o všetkých dôležitých aspektoch jadrovej energetiky, od jej ekologickej stopy až po najmodernejšie technológie, na ktorých vývoji sa podieľa aj Slovensko.Podcast bol podporený zo Science Plus.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz aj ako ebook! TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo je jadrová energia podľa emisií CO2 ekologickejšia ako solárna.Ako je to so závislosťou Slovenska od ruského jadrového paliva a aké sú alternatívy.Čo sa deje s jadrovým odpadom na Slovensku a kde sa skladuje.Budúcnosť jadra: Reaktory 4. generácie, ktoré dokážu opakovane využiť vyhoreté palivo.Malé modulárne reaktory (SMR) a ich potenciál nahradiť uhoľné elektrárne.Téme sa venujeme aj v týchto článkoch:https://zive.aktuality.sk/clanok/rKUzf8u/jadrova-pasca-preco-aj-s-americkym-palivom-budeme-velmi-dlhy-cas-zavisli-od-moskvy/https://zive.aktuality.sk/clanok/NF5LcbR/oblubena-loz-o-jadrovej-energii-nie-je-spinava-pre-klimu-je-cistejsia-ako-solarne-panely/https://zive.aktuality.sk/clanok/OKOHhZ2/kviz-jadro-nie-je-retro-otestujte-sa-ci-rozumiete-najviac-nepochopenej-energii-sveta/Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

„Kyjevu je potrebné stále pomáhať, musí zvíťaziť. Ak Ukrajina nezvíťazí, tá vojna sa bude týkať každého jedného z nás,“ tvrdí Marián Kulich z iniciatívy Mier Ukrajine.Po miliónoch pre Ukrajinu napadnutú Putinovou ozbrojenou mašinériou a po protestných zhromaždeniach proti premiérovej návšteve Moskvy a jeho podávaniu si rúk s agresorom sa iniciatíva Mier Ukrajine ozýva opäť. Volá po preverení najnovších aktivít prokremeľskej skupiny Brat za brata, ktorá avizovala budovanie akejsi paralelnej informačnej služby. S cieľom: „zbierať informácie na všetkých, ktorí poškodzujú Slovensko“. Mier Ukrajine sa obrátila na štátne orgány.Naďalej však pokračuje v pomoci napadnutej Ukrajine – zvlášť teraz pred zimou, ktorá sa aj vzhľadom na pokračujúce ruské útoky na energetickú infraštruktúru ukazuje ako riziková. Naviac v čase, keď náš južný sused Viktor Orbán avizuje akúsi protiukrajinskú alianciu, v ktorej vidí aj Slovensko.Na Ukrajinu a jej potreby a tiež na možné stopy Kremľa u nás sa pozrieme s Mariánom Kulichom práve z iniciatívy Mier Ukrajine.„Tvária sa (Brat za brata), že presadzujú národné záujmy, no keď sa na ne pozrieme bližšie, vidíme, že nie sú v súlade so záujmami Slovenska, ale sú v súlade so záujmami ruskej vojny a Ruska na Slovensku,“ hovorí Kulich.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čerstvý nositel medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury čtvrtým rokem přibližuje názory Ukrajinců ve válce, především z ruskojazyčného přístavního města Oděsa. „Co poslouchám na ulicích, určitě by přivítali, kdyby ten tlak na Putina byl daleko větší a prostě už si nechal teď, co má a zastavil to,“ říká válečný reportér Martin Dorazín. Jak se žije pod neustálou hrozbou dronů a raket? Kdy se znovu narodil? A co probíral s prezidentem, když přebíral ocenění?

Kvůli současné válce Ruska proti Ukrajině často slyšíme, že Vladimir Putin se chová jako Adolf Hitler. Situace je však složitější.

1. Premiérov tanec. 2. Vykonávač Gašpar. 3. Pomoc pre Kočnera a Ruska.

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V Německu se stále otevřeněji hovoří o bezpečnostních hrozbách, jež představuje současné Rusko. Potvrdilo to i pondělní veřejné slyšení na půdě Bundestagu. Představitelé německých tajných služeb tu plné tři hodiny odpovídali na otázky členů parlamentního výboru pro kontrolu činnosti těchto bezpečnostních služek Spolkové republiky. Nejvíc politiky zajímalo právě Rusko, o němž se mluvilo od samého počátku slyšení.