Podcasts about Ruska

„Strach z Ruska je jedna věc, ale z Číny mám strach větší,“ přiznává spisovatelka a čtyřnásobná držitelka ceny Magnesia Litera Radka Denemarková. „Protože Čína je skutečně organizovaná, má finanční prostředky, vizi a ještě k tomu je velká. Navíc jde o kolektivní mentalitu, která běží už desítky let a podle které chce být světovou velmocí ve všech oblastech. Takže to všechno dělá velice chytrou formou,“ říká v Osobnosti Plus.

Co znamená pro posílení naší energetické bezpečnosti, že ČEZ získal podíl v nově budovaném terminálu na zkapalněný plyn? Proč se oddaluje příměří v Pásmu Gazy? Má nizozemský populista Geert Wilders šanci, že bude skládat novou vládu? A jak se Finsko brání přílivu nelegálních migrantů přicházejících z Ruska? Poslechněte si polední publicistiku.

Co znamená pro posílení naší energetické bezpečnosti, že ČEZ získal podíl v nově budovaném terminálu na zkapalněný plyn? Proč se oddaluje příměří v Pásmu Gazy? Má nizozemský populista Geert Wilders šanci, že bude skládat novou vládu? A jak se Finsko brání přílivu nelegálních migrantů přicházejících z Ruska? Poslechněte si polední publicistiku. Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Strach z Ruska je jedna věc, ale z Číny mám strach větší,“ přiznává spisovatelka a čtyřnásobná držitelka ceny Magnesia Litera Radka Denemarková. „Protože Čína je skutečně organizovaná, má finanční prostředky, vizi a ještě k tomu je velká. Navíc jde o kolektivní mentalitu, která běží už desítky let a podle které chce být světovou velmocí ve všech oblastech. Takže to všechno dělá velice chytrou formou,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přesně za rok budou nové volby amerického prezidenta. Donald Trump má na sobě 4 trestní obvinění, republikánskou stranu začíná stále více ovlivňovat „far right“ frakce a podle nových dat nemají další republikánští kandidáti proti Trumpovi v primárkách mnoho šancí. Joe Biden na druhou stranu zase ztrácí svoji vitalitu, a i mnohým demokratům vadí jeho stáří, ale také nemá žádného silného nástupce. A do toho všeho válka v Izraeli a na Ukrajině, rostoucí agresivita Ruska a Číny, kulturní války a dezinformace hloubící hluboké příkopy mezi rodinami, potraty, klimatická krize či překreslování volebních obvodů… Následující rok bude hodně divoký. Všechny hlavní kauzy a klíčová témata, které aktuálně hýbou americkou politikou a světem, jsme do detailu rozebrali s prof. Martinem Kovářem, historikem a spoluautorem podcastu Nový svět. Protože to, kdo bude sedět v Bílém domě, možná naše životy ovlivní daleko více, než jakékoliv volby u nás…

Srbské společnosti vyvážejí do Ruska zboží dvojího užití, které je kvůli možné aplikaci v ruské výzbroji terčem západních sankcí. Takové závěry přineslo vyšetřování Rádia Svobodná Evropa. Děje se to navzdory slibu prezidenta Aleksandara Vučiće, že jeho země nebude sloužit jako prostředek k obcházení amerických a unijních sankcí.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Očakávaný vývoj vojny na Ukrajine. | Hostia: Pavel Macko (armádny generál vo výslužbe) a Karel Svoboda (geopolitický analytik Inštitútu medzinárodných štúdií v Prahe). | Aktuálna situácia na južnom a východnom fronte – darí sa Ukrajine postupovať dostatočným tempom alebo bojisko zamŕza? Aké vyhliadky prináša blížiaca sa zima? Dokedy bude Západ schopný vyzbrojovať ukrajinskú armádu? Dokáže konkurovať dodávkam zbraní zo Severnej Kórey a Iránu do Ruska? Dokážu bojujúce krajiny naďalej efektívne mobilizovať ľudské sily? Aká je v súčasnosti miera korupcie v Ukrajine? Ako sa mení situácia prezidenta Zelenského? Aký obraz o ňom priniesol časopis TIME a do akej miery je dôveryhodný? Podarí sa mu na budúci rok vyhlásiť voľby a dokáže ich vyhrať? Otvára sa na Západe otázka prípadných rokovaní o mieri s Ruskom? Do akej miery je takáto vízia reálna a akú by mohla mať podobu? | Moderuje: Soňa Hagarová. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Stovky protižidovských protestujících minulý týden vtrhly na letištní plochu v hlavním městě převážně muslimské republiky Dagestán na jihu Ruska. Tam krátce předtím přistálo letadlo z Izraele, které pak mělo pokračovat do Moskvy. Proč se v Rusku zvětšují antisemitské tendence? „Putin začíná útočit z antisemitských pozic na své oponenty: snaží se odhalit jejich domnělý nebo skutečné židovský původ,“ popisuje publicista Jefim Fištejn.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stovky mužů vtrhly v neděli večer na letiště v hlavním městě Dagestánu Machačkale na jihu Ruska. S palestinskými prapory a s výkřiky Alah Akbar hledali pasažéry z izraelského Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí? A jakou podobu mají vztahy Ruska a Izraele? Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák ještě přiblíží vývoj událostí na Ukrajině včetně pozice prezidenta Volodymyra Zelenského

Stovky mužů vtrhly v neděli večer na letiště v hlavním městě Dagestánu Machačkale na jihu Ruska. S palestinskými prapory a s výkřiky Alah Akbar hledali pasažéry z izraelského Tel Avivu. Protiizraelský protest si vyžádal několik zraněných, šedesát osob bylo zadrženo. Jaké je pozadí těchto událostí? A jakou podobu mají vztahy Ruska a Izraele? Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák ještě přiblíží vývoj událostí na Ukrajině včetně pozice prezidenta Volodymyra ZelenskéhoVšechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko má nového premiéra Roberta Fica, no a kandidátom na poľského premiéra je Donald Tusk. Ako sa zmenia pomery síl a čo sa zmení v EÚ po výsledku volieb v Poľsku a Slovensku? Odpovedajú Barbara Zmušková z portálu Euractiv a europoslanec Vladimír Bilčík (Demokrati).Podľa Barbary Zmuškovej maďarský premiér Viktor Orbán v otázke Ukrajiny a Ruska ešte nemal takého spojenca ako teraz. „Morawiecki a Kaczyński boli protiruskí, jedni z najväčších podporovateľov Ukrajiny. No takého spojenca v otázke Ukrajiny a Ruska zatiaľ Orbán nemal. Myslím, že sa dosť teší na zmenu pomerov," hovorí v podcaste.Zmuškova tiež hovorí, že všetko čo Orbán od Únie chce je, aby nemusel prerušiť vzťahy s Ruskom, aby neprišiel o eurofondy a mohol si robiť s krajinou, čo chce. „Viem si predstaviť, že Robert Fico bude Orbána podporovať a kryť mu chrbát pri porušeniach princípov právneho štátu."Podľa europoslanca Vladimíra Bilčíka by Slovensku len uškodilo, ak by sa v EÚ správalo ako Maďarsko alebo Poľsko. „Keď sa dlho staviate na zadné, tak ste v izolácii. Aj poľská vláda sa o to v minulosti pokúsila a čo jej to prinieslo? Dnes má zablokovaných 10 miliárd eur, minimum priateľov medzi členskými štátmi a pre ľudí v krajine to prinieslo dodatočné náklady a žiadne príspevky," približuje s tým, že Slovensko by si malo rozmyslieť, či sa vydá podobným smerom.V podcaste tiež budete počuť:- čo sa očaká od zrejme budúceho poľské premiéra Donalda Tuska,- čo všetko môže ovplyvniť Ficova vláda v Únii,- či môze jedna krajina zrušiť už prijaté sankcie voči Rusku,- aké témy sa budú otvárať v EÚ,- ako môže Únia zasiahnuť, ak sa porušuju princípy právneho štátu v krajine.Podcast nahrala Denisa Hopková.

CELÝ DÍL KE ZHLÉDNUTÍ ZDE Bývalý šéf britské tajné služby MI6 byl hostem Shifts a Insideru. Užijte si tento exkluzivní rozhovor. Zapojení Hizballáhu, je v pozadí Írán a nastala chyba opravdu primárně na straně izraelských tajných služeb? Alex Younger poskytl neskutečný vhled do aktuální situace v Izraeli, i proto, že na Blízkém východě přímo sloužil před svým povýšením do čela MI6. On a jeho tým varovali jako první před ruským útokem na Ukrajinu. A co ještě jsme řešili? Technologickou válku s Čínou nebo demografický trend v Evropě. Co říká o přesunu energetické závislosti z Ruska na Čínu? Proč Čína nezaútočí na Taiwan? V čem je výhoda Evropy?

Pavel Doležal působil řadu let jako majitel a výkonný ředitel investiční společnosti AVANT, která se zabývá správou fondů kvalifikovaných investorů (FKI). Z této role se před několika lety stáhl, ale svět FKI stále sleduje a v aktivní roli pomáhá vedení AVANT i jeho klientům. „Svět FKI mě stále strašně baví a jako minoritní akcionář a předseda dozorčí rady s AVANT stále žiji. Rozhodně jsem tuhle oblast nechtěl opustit,“ říká.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Chov kožešinových zvířat i prodej kožešin by mohl v Evropské unii skončit. Petici s tímto požadavkem podepsalo 1,7 milionu lidí a Unie se jí teď bude zabývat. „Zákaz nic neřeší, přesune se to do USA, Číny, Ruska. Evropa zbytečně ztratí, protože oprávněné důvody k tomu nejsou,“ říká kožešník Robert Kreibich. S tím nesouhlasí Pavel Buršík ze spolku OBRAZ – Obránci zvířat. „Ostatně i česká vláda podporuje tento zákaz,“ připomíná. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Katastrofální situace, která na Blízkém východě v posledních dnech a týdnech nastala, jde na ruku ruskému vedení,“ říká rusista Tomáš Glanc. Rusko podle něj bude profitovat z rostoucích cen nafty, chaosu i možnosti posílení své pozice na Blízkém východě.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V České republice probíhá debata, zda poslat do Ruska nového velvyslance a jestli ho v Moskvě vůbec máme mít a jestli by nestačil chargé d´affaires. Prezident Petr Pavel se nechal slyšet, že si nedokáže představit, že by Česko žádalo o souhlas Vladimira Putina. Redaktor Novinek Alex Švamberk hovořil v podcastu Zbytečná válka s šéfem teritoriálního odboru ministerstva zahraničí pro Blízký východ a severní Afriku Petrem Hladíkem na téma, jaké jsou úlohy diplomatů v zemích, které nám nejsou nakloněné, a proč je důležitý právě velvyslanec.

Takšna imenitna koča. Razgled božanski, drevje do neba. Pripoveduje: Ljerka Belak. Ruska pravljica. Prevedel: Miroslav Košuta. Posneto v studiih Radia Slovenija 2005.

Objektívne ukazovatele naznačujú, že náklonnosť k ruskému režimu je na Slovensku vysoká. V spoločnosti sa intenzívne prejavuje najmä mocenská hierarchia, kedy mocní členovia organizácie či inštitúcie častejšie konajú autokratickým spôsobom. Vo všeobecnosti je tento autokratický štýl preferovaný pred demokratickejšími formami.Aké sú psychologické dôvody náklonnosti slovenského obyvateľstva k ruskému režimu? Môže pre výskum v tejto oblasti poslúžiť ako ukazovateľ index moci či index maskulinity? Ako do nahliadania na štát a politiku vstupuje vymedzenie rodových rolí a vnímanie maskulínnych charakteristík? Ako ovplyvňujú informácie o ruských vojnových zločinoch vnímanie Ruska u ľudí, ktorí ruský režim dlhodobo velebia? Môže dochádzať ku kognitívnej disonancii a ako do tohto procesu vstupuje ruská propaganda? Ako sa menia propagandistické naratívy a čo môže spôsobovať dlhodobé vystavenie ich tvrdeniam?Môže byť vnímanie Ruska skresľované prostredníctvom fenoménu tzv. spomienkového optimizmu? Aké nástroje pre zamedzovanie dôvery v proruské naratívy môžeme využívať na úrovni psychológie? Aké spôsoby výchovy môžu deti motivovať k diskusii o dôležitých témach či zmierňovať náklonnosť k autokratickým lídrom v neskoršom veku?Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s psychológom pôsobiacim na Paneurópskej vysokej škole Dušanom Fábikom.

Rusov voľba Slovákov potešila. Doteraz sme pre nich neboli kľúčoví, ale keď sa ukazuje, že po Maďarsku môže byť v EÚ ďalšia krajina, ktorá nebude stopercentne prozápadná, tak Rusi si môžu povedať, že vyskúšajú svoje taktiky, ktoré sa im uplatnili v iných krajinách, hovorí v podcaste Stanislava Harkotová.Jeden z ruských analytikov otvorene v komentári písal o tom, že z pohľadu Ruska bolo Slovensko doteraz taký trpaslík, približuje Stanislava Harkotová, ktorá pôsobí na Ukrajine. „No teraz, keď si to zrátali a možno sa pozreli aj na staršie prieskumy verejnej mienky, ktoré ukazujú, že časť Slovákov je proruská, tak analytik zmieňoval, že treba so Slovákmi pracovať," približuje v podcaste.Podľa novinárky budú Rusi testovať hranice novej vlády. „Pokiaľ by bola konštalácia vlády taká, že by v nej bol Andrej Danko, o ktorom vieme, že v minulosti navštevoval Ruskú federáciu, tak si viem predstaviť, že sa budú Rusi snažiť nadväzovať komunikáciu. Budú skúšať, aká bude reakcia Slovensko. No a už uvidíme, kto bude vo vláde a ako na to bude reagovať."V podcste si tiež môžete vypočuť: - čo sa o nás písalo v ruských médiách,- ako sa pokúšajú Rusi nadviazať kontakty s krajinami,- čo sa o našich voľbách písalo v ukrajinských médiách- a na čo sú zvedaví ukrajinskí novinári.Podcast nahrala Denisa Hopková.

V dnešním Briefingu jsme vám díky našemu hostovi, Michalu Kormaňákovi, nadestřeli základní politickou mapu a situaci na Slovensku po volbách. Kdo je kdo a jak vypadaly poslední měsíce před volbami a proč rozhodly?Ještě jednou se vracíme k Elonu Muskovi a otázce jeho charakteru. Je opravdu jeho tweet mířený jako podpora Ruska? Jak jeho jednotlivé kroky zapadají do jeho celkové biografie a terénu americké politiky? A proč chce vytvářet krize?Probereme taky Michalovu analýzu digitalizace Česka, osobu Roberta Fica a konflikt na Ukrajině. To vše i díky vaším skvělým dotazům, za které tímto děkujeme!

Rusové už od roku 2014 převezli desítky, ne-li stovky tisíc ukrajinských dětí na převýchovu do Ruska. Přesné číslo nikdo nezná. O spoustě z nich nejsou známy žádné informace, protože jde o sirotky, nebo děti z dětských domovů, které nikdo nehledá. Organizace Save Ukraine se snaží pomoct příbuzným dostat jejich děti zpátky domů.

Volby na Slovensku dopadly podle ekonoma, filozofa a pedagoga Metropolitní univerzity Praha Tomáše Sedláčka podle očekávání. „Slovensko dlouhodobě projevovalo nejvíc proruské tendence ze všech členských zemí EU. Možná už před rokem se v průzkumech veřejného mínění nad 50 procent Slováků vyjádřilo, že podporují vítězství Ruska, jen 30 procent si přálo, aby vyhrála Ukrajina, respektive aby došlo k vrácení hranic do původních mezí, a zbytek pak nevěděl.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukončenie vojny v číslach: Výhra Ruska by pre Slovensko znamenalo takmer iste bankrot. Výhra Ukrajiny rozvoj. Aký má byť mier na Ukrajine a aká veľká má byť naša podpora Ukrajiny? Téma, ktorá vzbudzuje emócie a rozdeľuje spoločnosť. A to nielen rodiny a blízkych, ale aj odborníkov. Jedni z nich sa preto na vec pozreli v úvodzovkách „egoisticky“ alebo povedzme pragmaticky. Skúmali, aký vplyv na našu pokladnicu, teda verejné financie by mal každý z troch možných scenárov ukončenia vojny a nastolenia mieru na Ukrajine. V podcaste denníka Pravda si vypočujte autorov analýzy Jána Mykhalchyka Hradického, prezidenta Globsecu Róberta Vassa a bezpečnostného analytika Daniela Hoštáka. #pocuvajtepravdu 

Čeští vyšetřovatelé prověřují podezřelý obchod z poloviny letošního roku. Česká firma Labara dodala své pobočce v Rusku dva zakázané stroje, které mohou být použity při výrobě zbraní. Další česká firma, TOS Varnsdorf, poslala stroje potenciálně použitelné při výrobě zbraní do Kyrgyzstánu. Tamní firma je ale vzápětí přeprodala do Ruska. Podobných příběhů už Deník N posbíral několik. A všechny dokazují, že obejít protiruské sankce je snadnější, než se zdá. Hostem podcastu je investigativní reportér Lukáš Prchal.

Krvavá ruská invázia na Ukrajine trvá už skoro 600 dní. Ukrajina pokračuje v protiofenzíve a pomaly získava späť svoje územia okupované ruskými agresormi. Má za sebou úspešné útoky na ruskú čiernomorskú flotilu aj jej veliteľstvo.Kedy sa dá očakávať v protiofenzíve zásadný prielom? Čo sa na bojiskách deje práve teraz? Ako podporu od spojencov Ukrajina potrebuje a čo znamenali poľské odkazy o zastavení dodávok zbraní? A ako bude Slovensko vidieť Ukrajinu po voľbách? Braňo Závodský sa rozprával s riaditeľom Adapt Inštitútu a bezpečnostným analytikom Matejom Kandríkom.

Podle Bezpečnostní informační služby ruský agent v Česku platil vysoké částky za šíření propagandy, která se týkala války na Ukrajině, a využil k tomu i veřejně známé osobnosti. „Není to žádné překvapení. Podobný případ byl odhalen na Slovensku, kde tajná služba natočila vojenského přidělence ruské ambasády s redaktorem jednoho z proruských webů, jak mu předává peníze. Bylo jasné, že se to děje i u nás,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Roman Máca.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lappland ist die nördlichste Region in Finnland, etwa ein Viertel der Landesfläche liegt nördlich des Polarkreises. Lappland ist dünn besiedelt, nur etwa drei Prozent der Einwohner Finnlands leben hier. Der Tourismus ist eine wichtige Einnahmequelle, vor allem im Winter. Doch auch im Herbst lohnt sich die Region nördlich des Polarkreises. Wenn im September die Nächte langsam länger als die Tage werden und die ersten Nachtfröste einsetzen, zeigt sich die Natur im Ylläs-Nationalpark nochmal in allen Farben: Rot, gelb, golden leuchten Bäume und Büsche, die letzten Blaubeeren schmecken süß, die knallroten Preiselbeeren haben jetzt, zur „Ruska“ ihre Saison. Ideal zum Wandern, aber auch für einen Ausflug mit dem Fatbike. Auf breiten Reifen geht's durch den Wald, über Forstwege und Trails. Lappland steht auch für Entschleunigung. Die Biologin und Fernsehjournalistin Minttu Heimovirta kommt ursprünglich aus Helsinki. In Lappland wollte sie sich eigentlich nur eine Auszeit nehmen, um ihren Burn-Out zu kurieren. Doch dann blieb sie und bietet als Wildnis-Guide Führungen im Nationalpark an. Die Finnen lieben Kaffee und so gibt es auch im Nationalpark viele kleine „Wildnis-Cafés“, wie zum Beispiel Navetta Galleria. Petra Martin war für uns im Herbst in Lappland mit dem Fatbike unterwegs, hat sich von der Biologin Minttu die Besonderheiten der Natur im Norden zeigen lassen und stellt das Café Navetta Galleria vor.

Od útoku Ruska na Ukrajinu uplynulo půldruhého roku. Dopady války se projevují i ve městech na západě Ukrajiny. Situace v ulicích vypadá klidně, dokud není vyhlášen letecký poplach. Popsal v podcastu Zbytečná válka konzul ve Lvově David Nový při rozhovoru s redaktorem Novinek Alexem Švamberkem. Zmínil i pokračující pomoc, kterou rozhodně nevnímá jako vyhazování peněz z okna.

Jadrové reaktory na Slovensku doteraz využívali výhradne ruské palivo. Má sa to zmeniť vďaka zmluve, ktorú podpísali Slovenské elektrárne s Westinghouse. Viacerí politici však naznačujú, že veci zostanú po starom a naďalej pôjde o palivo z Ruska, akurát za vyššiu cenu.O tom ako to naozaj je diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou portálu Demagóg.sk Veronikou Hincovou Frankovskou a s politológom a expertom na energetiku z Filozofickej fakulty Univerzity Komenského Matúšom Mišíkom.Veronika Hincová Frankovská hovorila o nepravdivom výroku predsedu SNS Andreja Danka, ktorý uviedol: “Po novom ho (jadrové palivo) kupujeme od americkej spoločnosti, ktorá ho kupuje z Ruska. Ešte že sankcie fungujú na 100%.” Hincová Frankovská sa odvoláva na informácie z Westinghouse a Slovenských elektrární, ktoré pre Demagóg.sk povedali, že ide o plne západné palivo pre náš typ reaktora a ani jedna časť nie je ruského pôvodu. Matúš Mišík ozrejmil, že jadrové palivo sa skladá z viacerých zložiek vrátane uránu, pričom Rusko ani zďaleka nie je jeho najväčším producentom, „Najväčší producent je Kazachstan a aj keby, napríklad táto krajina odmietla predávať urán pre “Západ”, čo sa nestane, lebo je za to veľa peňazí, tak je tu ešte stále veľa ďalších veľkých producentov - Kanada, Namíbia, Austrália.“ Taktiež doplnil, že v roku 2022 dodalo Rusko 17 % uránu pre EÚ, no dá sa mu vyhnúť.Slovensko predstavuje špecifický prípad, v čom konkrétne ozrejmuje Mišík v podcaste.

Setkání severokorejského a ruského diktátora hodnotí bývalý český generální konzul v Petrohradu a zahraničně-politický analytik Vladimír Votápek jako slabost ruské strany. „Když prezident Vladimir Putin vstupoval do úřadu, byl vítaným členem G8, shromáždění nejvýznamnějších ekonomik a politiků světa. Teď je členem nějaké čtyřky, kdy se může scházet leda tak s Kim Čong-unem, s Alexanderem Lukašenkem a případně se může ještě ,kamarádit‘ s Íránem. To je dost velký sešup.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zbraně pro Rusko i pro Severní Koreu byly jedním z hlavních témat setkání ruského a severokorejského vůdce, které včera skončilo odjezdem Kima Čong-una zpět do KLDR. Je obava z možného spojenectví Ruska a Severní Koreji, a k tomu navíc Číny, oprávněná? Jak možná je momentálně v Rusku další mobilizace? A co je teď pro Putina před ruskými prezidentskými volbami na jaře 2024 nejdůležitější? Moderuje Barbora Tachecí.

Jeho hlavním profesním tématem je kyberbezpečnost, angažuje se i v pomoci Ukrajině. Za dobu ruské agrese na Ukrajině máme za sebou několik kybernetických útoků. Sílí tato aktivita z Ruska v současné etapě války, v době ukrajinské ofenzivy? Jsou ruští hackeři na světové špičce podobně jako ruské dezinformační kampaně? A jaké ruské hackerské skupiny jsou nejsilnější? Moderuje Barbora Tachecí.

Ukrajinci útočia na ruskú flotilu na okupovanom Kryme, špekuluje sa o ďalšej veľkej mobilizácii v Rusku a Putin si hľadá spojencov, takže sa stretáva so severokórejským diktátorom. Čo sa teda na Ukrajine deje a čo s tým má Izrael, ktorý sa bojí zbližovania Ruska a Iránu a či Putinovi ostala naozaj už len Severná Kórea? Tomáš Prokopčák sa pýta bezpečnostného analytika Matúša Halása z českého Ústavu mezinárodních vztahů v Prahe. Zdroj zvukov: BBC Odporúčanie Urobte si radosť. Ja som napríklad na staré kolená – dobre, tak v prichádzajúcom strednom veku – zistili, že by možno nebolo odveci sa naučiť aspoň trošičku tancovať. Určite však každý máte veci, ktoré ste nikdy neurobili alebo si len na ne nikdy nenašli čas. Tak dnes odporúčam skúsiť to, pustiť sa do nich a urobiť si radosť. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Sused, s ktorým už nebudú môcť počítať – aj to sa k nám ozýva z Ukrajiny, napadnutej Putinom, pred našimi parlamentnými voľbami. Dôvodom majú byť obavy z prípadného zastavenia našej podpory Kyjevu. Na východe Ruska si zas Vladimír Putin dáva schôdzku s Kim Čong-unom, aby si dohodli vzájomnú vojenskú pomoc – a to aj pre vojnu s Ukrajinou. G20tke sa k tomu v Indii síce podarilo dohodnúť na výzve dodržiavať zásady medzinárodného práva vrátane územnej celistvosti a suverenity, no záverečný dokument obišiel Rusko ako pôvodcu agresie tichom. Ako sa to počúva v Kyjeve, pravidelne ostreľovanom ruskými dronmi či raketami? Na perspektívy vývoja sme sa pýtali Martina Poliačika z kyjevskej kancelárie Globsecu.„Zmena politiky na Slovensku už nemusí až natoľko trápiť Ukrajincov, ako musí trápiť Slovákov“, tvrdí Poliačik. Po vojenskej stránke si už podľa neho Slovensko svoju „dejinnú úlohu“ splnilo. Poukazuje pritom na fatk, že sme Ukrajine dodali svoj obranný systém S-300 či bojové stroje Mig-29 medzi prvými. „Tam sme prelomili istú psychologickú hranicu“, vysvetľuje. „Je úplne prirodzené, že ľudí na Ukrajine trápi, či Slovensko zostane medzi krajinami, ktoré ich podporujú, alebo bude vo svete ich snahy podrývať“, hovorí Poliačik. „Je prirodzené, že sa na nás pozerajú s obavami“, dodáva. „Ja tu môžem povedať len toľko, že my sme tí, čo si musíme urobiť domácu úlohu, ísť k voľbám a zabrániť, aby došlo k otočeniu politiky“. Obávaným otočením má byť podpora strán, ktoré sú proti podpore ukrajinských snáh o vymanenie sa z okupácie Putinovým Ruskom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák. Mentioned in this episode:Fico - Posadnuty mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953Fico - Posadnutý mocou

Sused, s ktorým už nebudú môcť počítať – aj to sa k nám ozýva z Ukrajiny, napadnutej Putinom, pred našimi parlamentnými voľbami. Dôvodom majú byť obavy z prípadného zastavenia našej podpory Kyjevu. Na východe Ruska si zas Vladimír Putin dáva schôdzku s Kim Čong-unom, aby si dohodli vzájomnú vojenskú pomoc – a to aj pre vojnu s Ukrajinou. G20tke sa k tomu v Indii síce podarilo dohodnúť na výzve dodržiavať zásady medzinárodného práva vrátane územnej celistvosti a suverenity, no záverečný dokument obišiel Rusko ako pôvodcu agresie tichom. Ako sa to počúva v Kyjeve, pravidelne ostreľovanom ruskými dronmi či raketami? Na perspektívy vývoja sme sa pýtali Martina Poliačika z kyjevskej kancelárie Globsecu.„Zmena politiky na Slovensku už nemusí až natoľko trápiť Ukrajincov, ako musí trápiť Slovákov“, tvrdí Poliačik. Po vojenskej stránke si už podľa neho Slovensko svoju „dejinnú úlohu“ splnilo. Poukazuje pritom na fatk, že sme Ukrajine dodali svoj obranný systém S-300 či bojové stroje Mig-29 medzi prvými. „Tam sme prelomili istú psychologickú hranicu“, vysvetľuje. „Je úplne prirodzené, že ľudí na Ukrajine trápi, či Slovensko zostane medzi krajinami, ktoré ich podporujú, alebo bude vo svete ich snahy podrývať“, hovorí Poliačik. „Je prirodzené, že sa na nás pozerajú s obavami“, dodáva. „Ja tu môžem povedať len toľko, že my sme tí, čo si musíme urobiť domácu úlohu, ísť k voľbám a zabrániť, aby došlo k otočeniu politiky“. Obávaným otočením má byť podpora strán, ktoré sú proti podpore ukrajinských snáh o vymanenie sa z okupácie Putinovým Ruskom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák. Mentioned in this episode:Fico - Posadnutý mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953

Státisíce stratených život, znivočená krajina, neistota a napätie v Európe aj na svete. Ruské vraždenie a ničenie na Ukrajine trvá už viac ako 560 dní.Ako sú na tom brániaci sa Ukrajinci, ako sa darí ich protiofenzíve, o ktorej prichádzali povzbudivé správy? Koľko času ešte majú pred zimou a čo potrebujú od spojencov zo západu? A čo vojnový štváč v Moskve, má to ešte stále pod kontrolou, aj keď sa Ukrajincom darí útočiť dronmi aj na území Ruska? A čo na to všetko Slovensko pred voľbami?Dokedy to ešte celé potrvá? Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku Alexandrom Dulebom.REKLAMNÝ OBSAH:https://shop.upc.sk/sk/business

Ukrajina po několika měsících opět odvážně přenáší boje blíž k Vladimiru Putinovi, tedy do samotného Ruska. Postupuje u Bachmutu a na jihu v Záporožské oblasti směrem k rozhodujícímu území Krymského poloostrova, hodnotí pokrok Ukrajinců americký odborník na národní bezpečnost a zahraniční politiku Mark Toth a bývalý zpravodajský důstojník Jonathan Sweet v analýze pro ukrajinský server Kyiv Post.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina po několika měsících opět odvážně přenáší boje blíž k Vladimiru Putinovi, tedy do samotného Ruska. Postupuje u Bachmutu a na jihu v Záporožské oblasti směrem k rozhodujícímu území Krymského poloostrova, hodnotí pokrok Ukrajinců americký odborník na národní bezpečnost a zahraniční politiku Mark Toth a bývalý zpravodajský důstojník Jonathan Sweet v analýze pro ukrajinský server Kyiv Post.

S Tomášem Lindnerem o šíření liberálních hodnot ve světě, právech LGBT+, homofobii v Africe i související roli Ruska

Milan Uhrík 200-tisíc, Miroslav Suja 100-tisíc a Milan Mazurek 40-tisíc. Strana Republika nemá peniaze na kampaň, a tak jej požičali peniaze jej hlavné tváre. Ak sa však pozrieme podrobne na ich príjmy a zárobky, takéto sumy nemali odkiaľ získať. Je Republika financovaná zo zahraničia? Odkiaľ získali tieto peniaze členovia strany? A ako vlastne funguje kontrola financovania kampaní? Zuzana Kovačič Hanzelová sa v Dobrom ráne rozprávala s novinárkou Evou Mihočkovou. Zdroj zvukov: SME, TV Markíza, Denník N, RTVS Odporúčanie: Reláciu Cez čiaru Evy Mihočkovej o financovaní kampane strany Republika nájdete na sme.sk, aj na našom youtube. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Maksim Orlov je bogato iskustvo svoga tima iz Moskve i Minska (Benedikt, Alpaca) odlučio da oproba u Beogradu pokretanjem prvo Nice Rice dark kitchena koji koristi AI u kreiranju sjajne hrane inspsirisane Azijom, pa onda i Ovo bistora u kući Jevrema Grujića. Jovan Stamatović-Karić je pijanista, reditelj, podkaster i sveukupno renesana ličnost koji je odlučio da svoje mnoge kreativne talente ponudi Maksimovom timu u funkciji kreativnog direktora. Pričali smo pre svega o razlikama i nadopunjavanjima beogradskih i moskovskih kulinarskih i kulturnih scena, važnosti lokalizacije gde god bili, ali i o kreativnosti i ambiciji. Podržite Pokretače na patreon.com/belgrade i paypal.me/sgarcevic Beleške: https://www.instagram.com/ovobistro/ https://www.instagram.com/nicericebox/ https://www.instagram.com/alpaca.moscow/ https://www.instagram.com/benedict.minsk/ https://sr.wikipedia.org/wiki/%D0%88%D0%BE%D0%B2%D0%B0%D0%BD_%D0%A1%D1%82%D0%B0%D0%BC%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%9B-%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%B8%D1%9B https://www.instagram.com/jskspace/?hl=en

V 31. časti nášho podcastu sa Eugen Korda rozpráva s generálom Mackom o tom, ako sa Ukrajincom darí ničiť vojenské ciele vo vnútrozemí Ruska a na okupovanom Kryme, o ich postupe na fronte v Záporožskej oblasti, o Nemecku, ktoré je druhým najvýznamnejším dodávateľom vojenskej techniky a humanitárnej pomoci, aj o Afrike, ktorá zažíva obdobie štátnych prevratov.

Host: Michal Václavík, Česká kosmická kancelář Pořadem provázela Barbora Kroužková https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370822/

Hosté: Prokop Tomek, historik, Vojenský historický ústav Andrej Zubov, ruský historik, religionista a politolog Pořadem provázel Jakub Železný https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370821/

Ukrajinskej armáde sa podarilo dobyť dedinu Urožajne na západe Doneckej oblasti. Protiofenzíva ale nenapreduje tempom, ktoré množstvo ľudí očakávalo. Pomalšie napredovania protiofenzívy zapríčinilo, že sa objavujú hlasy, ktoré hovoria o možnom vzdaní sa uzemia v prospech Ruska. Aké dopady by mal takýto krok a schyľuje sa k tomuto scenáru? V podcaste sa o tejto téme budeme rozprávať a expertom na Ukrajinu Alexandrom Dulebom.Stian Jenssen, ktorý je vedúcim súkromnej kancelárie generálneho tajomníka NATO Jensa Stoltenberga, sa v diskusii vyjadril, že prípadným vyriešením vojny môže byť vzdanie sa časti ukrajinského územia v prospech Ruska.V podcaste si rozoberieme aj dôvody, pre ktoré Ukrajinci zameriavajú svoje útoky na Kerčsky most.Podcast nahrával Adam Oleš.Mentioned in this episode:14.8. - 18.8. Ford Puma - upravenéVýkon aj s nižšími emisiami Nová éra čistejších hybridných elektrických vozidiel prichádza a Ford Puma tento nový smer stelesňuje. Motor EcoBoost ponúka možnosť pokročilej hybridnej varianty, ktorá poskytuje vynikajúci výkon a impozantnú spotrebu paliva aj výrazne nižšie emisie CO2 ako iné konvenčné, nehybridné motory.

Rusko se snaží udržet si status světové velmoci a kromě Asie obrací pozornost také k Africe. Na dvoudenní rusko-africký summit v Petrohradě dorazilo méně státníků než se čekalo. Povede se udržet Rusku vliv a vztahy s Afrikou? Ptejte se s námi hostů páteční 90´ČT24. Ruský prezident Putin nabídl bezplatné dodávky obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkina Fasa a do Eritreje po dobu 4 měsíců. Avšak reprezentantům afrických států se nelíbí, že Moskva neprodloužila obilnou dohodu s Ukrajinou. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130728/

Miloš Zeman měl příslovečný hnojomet, kterým metal lži a pomluvy na své politické soupeře. Jiří Paroubek si zase tak dlouho utahoval z konkurence, až se na něho samotného snesla vajíčková smršť. Hledání nejhorší volební kampaně se věnují Horké hlavy, letní seriál podcastu Vlevo dole.Jeho autoři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší každý týden nesmiřitelně diskutují o jednom tématu. A posluchači rozhodnou, kdo z nich měl pravdu. Dnes se přou o nejšílenější předvolební kampaň. Jaká předvolební klání podcasteři považují za nejhorší? Oba zkušení političtí reportéři vás tentokrát zavedou řadu let do minulosti.Podle Václava Dolejšího byla největším peklem první prezidentská kampaň Miloše Zemana v roce 2013. „Tam nebylo nic dobře. Povedlo se mu rozštěpit společnost jako nikomu. Lhal, pomlouval, vymýšlel si a zároveň měl neprůhledné financování. Jak se časem ukázalo, stopy vedly do Ruska,“ argumentuje.Lucie Stuchlíková si naproti tomu zvolila kampaň k eurovolbám z roku 2009. „Doslova to lítalo ze všech stran - Jiří Paroubek se svým obvyklým stylem parního válce pustil do ODS, lidem došla trpělivost a kdekoli vystrčil nos, naházeli na něj vejce,“ popisuje. A jako bonus veřejnoprávní média odmítla vysílat rasistické klipy. Prostě kampaň, jak má být.Kterou byste vybrali vy? Hlasujte tady!---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

S letní možná až příliš silnou vlnou veder přišla vlna optimismu na trhy. Americké akcie mají za sebou rekordní týden a vystoupaly skoro až k historickým rekordům, na kterých byly těsně před invazí Ruska na Ukrajinu. Co je příčinou tohoto nadšení? Hmatatelného vlastně skoro nic.

Rusko neprodloužilo svou účast na obilných dohodách, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ale snaží o zachování černomořské trasy exportu ukrajinského obilí a dalších komodit. Co bude ruský krok znamenat pro vývoz zemědělských komodit z Ukrajiny?

Ruská protiválečná opozice se dohaduje na sítích i sjezdech, sjednocená tedy rozhodně není – shodnout se dokáže na několika základních požadavcích. Trvají na stažení ruských vojsk z Ukrajiny a na zaplacení reparací, žádají mírovou zahraniční politiku a demokratizaci a federalizaci Ruska. Proč ruská opozice potřebuje nový pohled na celou problematiku, vysvětluje v článku pro nezávislý ruský server Moscow Times výzkumnice v oblasti genderových studií Alexandra Talaverová.