Podcasts about Ruska

Z úst vysokých státních úředníků Ruska, počínaje samotným Putinem, přes vrchního kremelského diplomata Lavrova a konče jeho ministry a podržtaškami, často slýcháme, že současné problémy a svízele země na frontě i v týlu jsou způsobené hlavně záludným chováním amerického prezidenta, který podle nich zradil dohody a úmluvy údajně uzavřené během loňského srpnového vrcholného setkání obou vůdců na Aljašce.

Z úst vysokých státních úředníků Ruska, počínaje samotným Putinem, přes vrchního kremelského diplomata Lavrova a konče jeho ministry a podržtaškami, často slýcháme, že současné problémy a svízele země na frontě i v týlu jsou způsobené hlavně záludným chováním amerického prezidenta, který podle nich zradil dohody a úmluvy údajně uzavřené během loňského srpnového vrcholného setkání obou vůdců na Aljašce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají aktuální vývoj války na Ukrajině a ekonomické i politické postavení Ruska. Věnují se tempu ruského postupu, životní úrovni obyvatel, postoji ruské společnosti k válce i tomu, jak se proměňuje fungování tamního režimu. Diskutují také o tom, v jaké kondici se nachází ruská ekonomika a jaké vyhlídky může mít po skončení konfliktu. Debata se dále zaměřuje na situaci na Blízkém východě, včetně konfliktu mezi Izraelem a Íránem, role Spojených států a strategického významu Hormuzského průlivu pro světovou ekonomiku. Řeč přichází také na ekonomickou situaci Íránu, stabilitu tamního režimu a širší geopolitické souvislosti, které mohou ovlivnit další vývoj v regionu i světové hospodářství. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

V Rusku není dost benzínu a ukrajinské drony dál ničí rafinerie. Internet úřady vypínají, nákupy potravin jsou dražší a prezident Vladimir Putin posiluje svou osobní ochranku. V ochrance dnes zaměstnává 80 tísíc lidí. „Patrně má dojem, že je ohrožen. Otázka je, proč to tak je, a na to jsou různé teorie,“ říká v Osobnosti Plus Vladimír Votápek,bývalý diplomat, analytik a znalec Ruska, kde řadu let žil.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redakce investigace.cz přináší nové a aktualizované informace o firmách a nemovitostech, které v Česku vlastní lidé napojení na Kreml. Podle autorky mapy, reportérky Barbory Šturmové, z českých rejstříků mizí velká jména mocných oligarchů. I tak je ale Česko pro Rusy stále atraktivní zemí. Do mapy zanesla jména desítek lidí, kteří jsou napojení na sankcionované společnosti, mají napojení na tamní politiku anebo jsou součástí války proti Ukrajině. S Barborou Šturmovou natáčel Jiří Slavičínský.Více informací a mapu majetků politicky exponovaných osob z Ruska najdete v článku na webu investigace.cz.

Jedno gesto ukrajinského prezidenta znovu otevřelo historickou ránu, která se ani po více než osmdesáti letech nezahojila. Spor mezi Polskem a Ukrajinou kolem odkazu Ukrajinské povstalecké armády přerostl v diplomatickou roztržku a připomněl, že ani společný nepřítel v podobě Ruska nedokázal všechny křivdy minulosti překrýt. Znamená to konec strategického polsko-ukrajinského spojenectví? Proč Ukrajinská povstalecká armáda budí i po letech takové vášně? A nebyla polská reakce zbytečně vyhrocená? Host: Filip Harzer - evropský reportér zahraniční redakce SZ Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V najnovšej časti podcastu si vypočujete aj: – Výpovede Petra Tótha usvedčujú Mariana Kočnera – Irán tvrdí, že vojnu vyhral. To isté tvrdí aj Trump – Blíži sa koniec jednej veľmoci – Ruska?

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Šokovaní Rusi sledovali minulý týždeň videá, ako v jednej z moskovských rafinérií odpálilo dekel zo zásobníka ropy aj ako z nej stúpali čierne kúdole dymu. Expert na Ukrajinu Alexander Duleba v rozhovore so Soňou Weissovou hovorí, že ide o symbolické zábery, ktoré ukazujú omnoho väčší problém Ruska.  Ukrajinské útoky na vlajkovú loď ruského hospodárstva potápajú ropný priemysel a prehlbujú ekonomickú krízu, ktorá nakoniec porazí Putinov režim.

Poslechněte si rozhovor Libora Kukala s běloruskou investigativní novinářkou Tatsianou Ašurkevičovou i o tom, zda Evropané vnímají rozdíly Běloruska a Ruska. Martina Klímová zjišťovala, jak plzeňští archeologové zkoumají osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině z roku 1995. Olga Vasinkevič si povídala s psychiatrem Denisem Poltoradňevem, který je ruského původu. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.

Poslechněte si rozhovor Libora Kukala s běloruskou investigativní novinářkou Tatsianou Ašurkevičovou i o tom, zda Evropané vnímají rozdíly Běloruska a Ruska. Martina Klímová zjišťovala, jak plzeňští archeologové zkoumají osobní věci obětí srebrenického masakru v Bosně a Hercegovině z roku 1995. Olga Vasinkevič si povídala s psychiatrem Denisem Poltoradňevem, který je ruského původu. Moderuje: Tatiana Čabáková. Připravila: Tajana Mančalová.Všechny díly podcastu Mezi námi můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kyjev a další oblasti Ukrajiny v noci na pondělí čelily dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Zásah utrpěl mimo jiné klášter Kyjevskopečorská lavra, zapsaný na seznam UNESCO. Hořela střecha jeho Uspenského chrámu, založeného už v 11. století. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok na pravoslavný klášter k dosud největším zločinům Ruska proti křesťanské kultuře.

Kyjev a další oblasti Ukrajiny v noci na pondělí čelily dalšímu rozsáhlému ruskému vzdušnému útoku. Zásah utrpěl mimo jiné klášter Kyjevskopečorská lavra, zapsaný na seznam UNESCO. Hořela střecha jeho Uspenského chrámu, založeného už v 11. století. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok na pravoslavný klášter k dosud největším zločinům Ruska proti křesťanské kultuře.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polecam dzisiaj kapitalny zbiór opowiadań rosyjskich w wyborze i tłumaczeniu Daniela Majlinga i (trochę) Weroniki Gogoli. ▶️ Słuchaj dalej

Když v tomto týdnu vyrazil po sedmi letech na návštěvu Pchjongjangu čínský prezident Si Ťin-pching, nešlo o výjimečné prolomení izolace tamního diktátorského režimu. O přízeň Kim Čong-una se uchází i Moskva, kterou Severní Korea podporuje v její útočné válce proti Ukrajině. Výměnou za tuto pomoc dorazily do Severní Koreji ruské peníze - a s nimi i relativní hospodářský rozkvět. Bojí se Čína rostoucího vlivu Ruska v zemi, kterou tradičně považovala za svého vazala? A co chtějí Spojené státy?Hostka: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě BerlínČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.czHlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Když v tomto týdnu vyrazil po sedmi letech na návštěvu Pchjongjangu čínský prezident Si Ťin-pching, nešlo o výjimečné prolomení izolace tamního diktátorského režimu. O přízeň Kim Čong-una se uchází i Moskva, kterou Severní Korea podporuje v její útočné válce proti Ukrajině. Výměnou za tuto pomoc dorazily do Severní Koreji ruské peníze - a s nimi i relativní hospodářský rozkvět. Bojí se Čína rostoucího vlivu Ruska v zemi, kterou tradičně považovala za svého vazala? Hostka: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě Berlín Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy. Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz Hlasujte pro náš podcast v anketě Podcast roku

Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko válečné zóny? A jak Ukrajinci vnímají Čechy? Všechny díly podcastu Bedny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinci by nás o naději mohli hodně naučit. Cílem Ruska je obsadit obydlená území. Naším cílem je umožnit lidem být tam, kde žijí. I to říká Adéla Pafková, koordinátorka humanitární organizace Koridor UA. Od října žije v Mykolajivu, asi hodinu autem od válečné fronty. Její organizace mimo jiné dováží zemědělské a rybářské sítě, které pomáhají Ukrajince chránit před drony. Jaké je žít tak blízko válečné zóny? A jak Ukrajinci vnímají Čechy?

„Pokud by Česká republika poslala oficiálně vojáky na Ukrajinu, byť třeba jako instruktory, tak se automaticky stávají normálním cílem pro vojenské operace Ruska. Bez ohledu na to, že jsme členskou zemí NATO, by se naši vojáci automaticky stali cílem, a s vysokou pravděpodobností by jich poměrně značná část zemřela, protože by byli napadeni,“ říká bezpečnostní analytik Jaroslav Štefec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 02.06.2026, www.RadioUniversum.cz

Český politológ Jiří Just opisuje, ako vojna zmenila ruskú spoločnosť, médiá aj každodenný život v Moskve. Sankcie podľa neho fungujú, no Rusko sa im dokázalo prispôsobiť. Najväčšou zmenou je strata slobody a strach.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Téměř padesát zemí na půdě OSN odsoudilo výzvy Ruska, aby zahraniční diplomaté opustili Kyjev. Moskva podle nich otevřeně vyhrožuje ambasádám na Ukrajině a snaží se vytvořit tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle rusisty Karla Svobody ale nejde jen o zastrašování Ukrajiny a Západu. Kreml tím zároveň reaguje na stagnaci fronty, rostoucí únavu ruské společnosti z války i sílící kritiku kremelské elity proti vůdci. Proč se stupňují ruské útoky proti Ukrajině právě teď?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Zeitgeist #22 s Filipen Noubelem o cestách prezidentů USA a Ruska, perspektivě Tchaj-wanu, lídrech podávajících si v Pekingu dveře, traumatu Si Ťin-pchinga i obnově vztahů Česka a Číny.Donald Trump v polovině května zavítal do Pekingu, kde se mu dostalo velkolepého přijetí se všemi poctami. Ale co z jednání mezi americkým prezidentem a Si-Ťin Pchingem při pohledu z odstupu vlastně vzešlo? Jak summit hodnotili na Tchaj-wanu? A co znamená, že týden na to dorazil na obdobnou návštěvu ruský prezident Vladimir Putin? Jak se posuny na diplomatickém poli jeví nejen z Tchaj-pej ale také Kyjeva? Co čekat od nové čínské pětiletky a jak Peking přitvrzuje ve vztahu k Tibeťanům, Ujgurům a dalším etnickým skupinám v Číně? A jak přistupovat k nápravě česko-čínských vztahů? Nejen o tom mluví česko-francouzský analytik a novinář Filip Noubel z thinktanku Central Asian Policy Studies, který řadu let žil v Číně a na Tchaj-wanu; působil také ve Střední Asii a na Ukrajině a vedle mandarínské čínštiny ovládá také ruštinu.„Česká republika má na vybranou. To, že není příliš ekonomicky závislá na Číně je víceméně výhoda. Ale hodně politiků nechápe či nechce pochopit, že spousta zemí má stejně dobré vztahy s Tchaj-wanem jako s Čínskou lidovou republikou. Samozřejmě nemůžeme mít diplomatické vztahy s oběma zároveň. To nejde, ale to ani není potřeba,“ říká analytik, který věří, že dosavadní zkušenosti mluví pro pevnější vztahy s Tchaj-wanem. „Ale ještě jednou říkám, to neznamená, že nebudeme mít vztahy s Čínou, to je taky blbost. Je to obrovská zajímavá země, velmoc a zajímavá kultura. Ale musíme si ponechat své hodnoty a můžeme jednat víceméně na rovinu,“ podotýká Filip Noubel.Vláda Andreje Babiše stojí o nápravu vztahů s Čínou. Šéf české diplomacie Petr Macinka už na začátku roku oznámil záměr obnovit standardní úroveň vztahů. A čínské ministerstvo zahraničí minulý týden uvedlo, že ČLR je ochotná obnovit zdravé vztahy s ČR. Loni Peking popudila mimo jiné soukromá návštěva prezidenta Petra Pavla dalajlámy v Indii při příležitosti jeho 90. narozenin, podobně jako senátní delegace, která tibetského duchovního vůdce navštívila na konci roku a letošní prohlášení Senátu ČR v němž se zákonodárci vymezili proti nátlaku a vměšování Čínské lidové republiky do volby dalajlámy. A jak se k záměru zlepšit vztahy s Čínou staví česká hlava státu?„Především je potřeba říct, že já nevidím žádnou snahu o zhoršení vztahů s Čínou z naší strany. Ta vůle mít s Čínou dobré vztahy tady byla vždycky a nebyla ničím přerušena. To jestli Čína vnímá negativně, ať už spolupráci s Tchaj-wanem nebo například soukromou návštěvu dalajlámy, to je víceméně pro ně ke zvážení," odpověděl prezident republiky na otázku Respektu s tím, že Česko podle něj nezpochybňuje fakt, že Peking neuznává nezávislost některých autonomních území. „Z našeho pohledu nedošlo k žádnému porušení politiky jedné Číny. Česká republika ji plně respektuje na všech úrovních. A pokud jde o spolupráci s Taiwanem, tam se musíme na to podívat čistě pragmaticky. Nakonec i naše vláda zdůrazňuje pragmatický přístup k politice a naše spolupráce s Tchaj-wanem v oblasti byznysu, výzkumu, ale i kultury a vědy je rozsáhlejší než dosavadní spolupráce s Čínou. A my bychom si jako suverénní země měli vyhradit právo spolupracovat s kýmkoliv uznáme za vhodné. Nemůžeme si nechat diktovat žádnou jinou zemí, ani Čínou, s kým spolupracovat smíme a s kým ne. A pokud je Čína připravena s námi spolupracovat na bázi rovný s rovným, tak nevidím jedinou překážku,“ uvedl prezident Petr Pavel pro Respekt v rámci konference Globsec Forum.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Celkem 36 zemí, včetně Česka, se zavázalo připojit se k zvláštnímu tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině. Stanout by před ním jednou měli nejvyšší ruští velitelé a ti, kdo nesou zodpovědnost. Co bude jeho hlavním cílem?Hostem Ptám se já byla bývalá ústavní soudkyně, někdejší soudkyně Mezinárodního trestního tribunálu pro vyšetřování zločinů v bývalé Jugoslávii a bývalá politička Ivana Janů.Česká republika se pro zřízení zvláštního tribunálu pro zločin ruské agrese proti Ukrajině vyslovila už na zasedání Rady Evropy v Reykjavíku v květnu 2023. V polovině letošního května jsme se pak zavázali připojit se k tribunálu na dvoudenní schůzce ministrů Rady Evropy v moldavském Kišiněvě, kde Česko zastupoval šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé).K vytvoření tribunálu se zavázalo 34 členských států Rady Evropy z celkových 46, dále Evropská unie, Austrálie a Kostarika. Ze zemí EU se nepřipojily Bulharsko, Maďarsko, Malta a Slovensko.Záměr vytvořit zvláštní tribunál, který by soudil ruské vedení za zločin agrese proti Ukrajině po vzoru norimberského procesu s vedením nacistického Německa, ohlásila Rada Evropy loni v létě. Letos v lednu EU poskytla prvních deset milionů eur na fungování tohoto tribunálu, který podle médií plánuje pohnat k odpovědnosti přinejmenším dvě desítky lidí.Válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko vpádem svých vojsk na ukrajinské území, si podle různých odhadů vyžádala statisíce životů. Ruští vojáci se v ní podle Kyjeva a Západu dopustili řady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Na ruského prezidenta Vladimira Putina v roce 2023 Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač kvůli zavlečení ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.„Jakmile se přijde na válečný zločin, je nepromlčitelný. Čili nikdo neunikne. Já jsem v tomto směru optimistická. Myslím, že to půjde rychle a že to je dobře, že na Putina to půjde ještě z druhé strany,“ uvedla v Ptám se já bývalá soudkyně Ivana Janů a zdůraznila význam zvláštního tribunálu:“Jenom oběti můžou dělat čáru za minulostí a každý jenom za svým bezprávím, které se mu stalo. Jinak účty zůstanou nevyrovnané. Nemůže to dělat nikdo politickým rozhodnutím, jako se začalo říkat, že by se to na Ukrajině nějak urovnalo, že by se smazaly zločiny, které se tam staly, a byla by beztrestnost. To by mělo strašné následky do budoucna." Je šance, že zvláštní tribunál spravedlivě potrestá ruské válečné zločiny? A mohl by před ním jednou stanout i Vladimir Putin?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Skončil druhý „čínský týden“. Nejdřív Čínskou lidovou republiku navštívil Donald Trump, po něm prezident Vladimir Putin. Co tím Čína sleduje, že během pár dnů prezident Si Ťin-pching přijímá prezidenta Spojených států a Ruska? „Je to image, prestiž pro Peking – na červených kobercích defilují státníci supervelmoci Spojených států a velmoci Ruska. To by byl sen každého čínského vůdce,“ podotýká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Signál satelitní navigace v Pobaltí není spolehlivý, hlásí tamní experti. Stále častěji zaznamenávají výpadky spojení a rušení ve vzduchu, na moři i na zemi. O aktuální situaci mluvil na pražském setkání ke kyberbezpečnosti odborník z litevského telekomunikačního úřadu Darius Kuliešius.

Rusko pokračuje v masívnych útokoch na ukrajinské mestá a civilnú infraštruktúru, zatiaľ čo Ukrajina rozbieha vlastnú strategickú kampaň proti ruskej ekonomike a logistike. Generál Pavel Macko analyzuje vývoj na bojisku, meniacu sa ruskú taktiku aj otázku, či Ukrajina preberá iniciatívu. V druhej časti sa venujeme napätiu v Hormúzskom prielive, tichej angažovanosti Saudskej Arábie a SAE v konflikte s Iránom, situácii v Izraeli, Gaze a Libanone či možným predčasným voľbám v Izraeli. Rozoberieme aj Ficovu cestu do Ruska, zákulisie samitu NATO a významnú štátnu návštevu Donalda Trumpa v Číne, kde sa rokovalo o Iráne aj Taiwane.

Optikou dneška se všechno, co se týká Ruska, včetně ruské kultury, spojuje u většiny soudných lidí jen s negativními emocemi. Není divu, fašistické rysy současného ruského státu vyhřezlé mimo jiné v zvěrstvech na území Ukrajiny, k tomu přímo svádějí, a chtít detailnější pohled po lidech, kteří se nikdy neměli potřebu Ruskem zabývat, by nebylo moudré.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když se vysměješ bubákovi, tak se ho bojíš trochu míň,“ říká expert na hybridní hrozby Jakub Kalenský, když vysvětluje, proč je humor podle Ukrajinců jednou z nejúčinnějších zbraní proti ruské propagandě. Podle něj právě zesměšňování podrývá důvěryhodnost informačního agresora a zároveň pomáhá společnosti zvládat strach. „Rusové chtějí být bráni vážně jako velmoc. A nenávidí, když se jim směješ,“ dodává. V rozhovoru popisuje, proč se Rusko nesnaží jen přesvědčovat, ale hlavně vyvolávat chaos, emoce a nedůvěru. „Jim jde o to, aby ta společnost byla pokud možno iracionální, vystrašená a zhysterizovaná,“ říká. Mluví také o tom, proč se podle něj Evropa stále brání pomalu, přestože informační válka probíhá už více než deset let a proč Západ po pádu Sovětského svazu udělal zásadní chybu, když přestal Rusku věnovat pozornost. „V mnoha zemích se rozpustily týmy, které byly specializované na Rusko a na to, co dělají v informačním prostoru,“ říká. Kalenský rozebírá i českou politiku, Tomia Okamuru, Filipa Turka nebo proruské narativy kolem Ukrajiny. „I takový člověk může docela posloužit ruské propagandě. A náhodně,“ říká o politicích, kteří podle něj některé ruské talking pointy šíří, aniž by si to třeba uvědomovali. Zároveň upozorňuje, že problém není jen v jednotlivých politicích, ale i v tom, že český stát podle něj dlouhodobě nedokáže dezinformační kampaně ani pořádně zachytit. „Pokud ani nezachytíš problém, pak nemůžeš dělat vůbec nic dalšího,“ říká. Mluví i o tom, proč podle něj nestačí jen zvyšovat mediální gramotnost nebo bojovat s jednotlivými lživými příspěvky, ale proč je potřeba dělat něco s agresory. A vysvětluje, proč podle něj svoboda slova není bezbřehá a proč demokratické státy musí hledat hranici mezi ochranou svobody a ochranou společnosti před cílenou manipulací. „Spravedlnost má být slepá,“ říká k debatě o tom, jestli trestní řízení nemůže z některých aktérů udělat mučedníky. Jak přesně funguje „praní“ dezinformací? Proč jsou podle Kalenského proruské narativy silnější než jen součet voličů SPD? A proč si myslí, že Evropa stále bojuje „s jednou nebo dvěma rukama svázanýma za zády“? Poslechněte si celý rozhovor.

V najnovšej relácii Zo zákulisia politiky sme sa rozprávali s politilógom nielen o návšteve Roberta Fica v Moskve. Do Startitup prijal pozvanie Grigorij Mesežnikov, ktorý hovorí, že Slovensko by sa malo podľa neho už odstrihnúť od súčasného Ruska a Deň víťazstva nad fašizmom sa dal osláviť aj inak ako bilaterálnym stretnutím s Vladimirom Putinom.Okrem iného sa v relácii dozvieš prečo si politológ myslí, že predseda vlády vôbec do hlavného mesta Ruska vycestoval a prečo sa tak veľmi vyhýba návšteve Kyjeva. Mesežnikov tiež prehovoril o premiérovej rétorike politiky na štyri svetové strany a o tom či v aktuálnom rozložení síl v Európe niečo také môže fungovať.

V dnešním Rusku, někdejším Sovětském svazu, se chystají tradiční oslavy Dne vítězství. Jaké podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy budou? „Méně okázalé, budou střídmější, nebude tam těžká technika. Kremelský režim to zdůvodňuje tím, že není kulaté výročí, že největší oslavy jsme si zažili loni. Nicméně když se podíváte na tu situaci, která kolem toho panuje, tak to tak jednoduché není,“ naznačuje.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsme odzbrojená a absolutně bezbranná země,“ říká historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj Česko po začátku ruské invaze na Ukrajinu nevyužilo chvíli, kdy si mohlo jasně říct, co Rusko je, co od něj hrozí a proč se válka na Ukrajině týká i nás. „Ty čtyři roky jsme nevydrželi,“ říká k tomu, jak česká společnost podle něj reagovala na ukrajinskou obranu i na vlastní odpovědnost. Výroky z řad Motoristů o „parazitech“, „deratizaci“ nebo „méněcenných“ lidech se podle něj daly čekat. „Máme, co máme,“ říká a dodává, že se stále nechceme smířit se základní souvislostí: „Když má Ukrajina problém, tak ho máme my, protože tím problémem, jeho původcem, je Rusko.“ Západ podle Svobody ukrajinskou statečnost využil, ale nedokázal z ní vyvodit strategický závěr. „Západní politici rádi využili ukrajinské nezlomnosti a hrají o čas,“ říká. Varuje, že Rusko už podle něj „přestat válčit nemůže“ a že velmi pravděpodobným scénářem je testování soudržnosti NATO, spíš hybridní než klasickou konvenční formou. Mluví o možných dronech, blackoutu i morálním úderu na západní společnosti. Ostře přitom hodnotí i českou politiku. Současnou vládu označuje za bezpečnostní riziko a říká, že lidé, kteří podle něj oslabují podporu Ukrajině, veřejnoprávní média nebo neziskový sektor, jsou agenty ruského vlivu. Kritický je ale i k předchozí vládě, kterou označuje za„relativně slušnou, ale zoufalé nedůslednou. Společným jmenovatelem té minulé i dnešní je podle něj to, že Česká republika rezignovala na zahraniční politiku. Jako historik popisuje vlastní pocit jako „nekonečnou frustraci“, ale zároveň připomíná, že právě proto má smysl mluvit nahlas. „Čím více se budeme rozčilovat teď, tím méně budeme muset plakat později,“ uzavírá. Proč podle něj Ukrajina ukazuje, co se stane i nám? Jak blízko je válka Ruska s NATO? A proč si myslí, že česká společnost stále nepojmenovala pravdy, které měla říct už dávno? I to se dozvíte v rozhovoru.

Arménie, dlouho považovaná za blízkého spojence Ruska, hostila počátkem týdne třicítku evropských lídrů a kanadského premiéra na summitu takzvaného Evropského politického společenství (EPC). Další den se v zemi uskutečnil vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Proč je tato událost důležitá především pro zakavkazskou republiku?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej epizóde relácie Za hranicou boli témou zbrane v orbite, vesmírne programy USA, Číny a Ruska a prečo na Mesiaci nevlaje Európska vlajka. S hosťkou sme prebrali rôzne formy zbraní vo vesmíre, od laserových po kinetické. Reč však bola aj o Elonovi Muskovi, Slovensku v súvislosti s vesmírom a cestovaní na Mesiac či Mars. Pozvanie do relácie prijala astrobiologička a vedkyňa v NASA Dr. Michaela Musilová.

PODPOŘTE NEZÁVISLOU ŽURNALISTIKU A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI, BUDEME RÁDI, KDYŽ SE PŘIDÁTE KE STOVKÁM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION, DĚKUJEME! „Kim Čongun mluvil o tom, že chce v následujících pěti letech napřít veškerou sílu a snahu do armády, vyzbrojování a vývoje jaderných zbraní. V jeho rétorice během sjezdu vládnoucí strany to bylo strašně silné. Zároveň je to pro KLDR ekonomicky výhodné – odhaduje se, že od začátku války na Ukrajině země inkasovala přes 14 miliard dolarů za zbrojení do Ruska,“ říká ve Studiu N koreanistka a spisovatelka Nina Špitálníková. Od doby, kdy Severní Koreu navštívila naposledy, se země výrazně změnila, a to zejména po pandemii covidu. „Přichází digitalizace, v zemi jsou už celkem běžné mobilní telefony a severokorejská vláda na to musí reagovat – zpřísnily se tresty, včetně trestů smrti,“ popisuje s tím, že Kim Čongun vládne tvrdší rukou než jeho předchůdce Kim Čongil. Přesto v zemi existují různé formy tichého odporu: „Projevuje se to například tak, že vyšší kasta sleduje jihokorejské seriály. Skrze to přejímá styl oblékání nebo účesy – existují i domovní kadeřnice, které vás trošku upraví. Lidé začínají přejímat i dialekt, třeba říkají ‚kamaráde‘ jihokorejsky, což už je problém, za to vás může policie trestat,“ říká Špitálníková. Z popkulturního hlediska podle ní v Severní Koreji letí hlavně jihokorejská dramata, ale populární je i západní literatura. „Dá se tam sehnat i Harry Potter nebo časopis Vogue. Jediné, co tam nefrčí, je pornografie, ta je příliš tvrdě trestaná. Velké téma je také oblečení a doplňky – ženy řeší make-up a velkým hitem jsou třeba značkové brýle Dior.“ Koreanistka v podcastu reaguje také na píseň, která oslavuje Kim Čonguna coby laskavého otce národa a stala se populární na sociálních sítích po celém světě. „Severokorejští propagandisté podle mě neočekávali, jaký z toho bude banger,“ směje se Špitálníková. Podceňuje svět vojenskou schopnost KLDR? Nasadil severokorejský režim sofistikovanější propagandu? Proč založila vlastní nakladatelství? A jak se vyvinula kauza Knihobotu, na kterou před časem upozornila? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

1. Niektoré trate a vlaky sa zlepšujú, inde to pripomína skanzen 2. Každé piate nové auto v EÚ je elektromobil 3. Perzský záliv zostáva uzamknutý, z Ruska už ropa pritiekla 4. Smeru neprešiel zákon pre odpor poslancov SNS

Ruská ofenzíva na Ukrajine stráca tempo, USA pritvrdzujú voči Iránu aj NATO a veľmoci opäť súťažia o Mesiac. Generál Pavol Macko analyzuje kľúčové bezpečnostné udalosti uplynulých dní a ich dopady na Európu aj Slovensko.

Pokračování rozhovoru, celý rozhovor bez reklam a další výhody najdeš na našem Patreonu: ➡️ https://www.patreon.com/ukulatehostolu

Premiér Fico pred časom vyhlásil, že inštitút kajúcnikov by bolo najlepšie úplne zrušiť. Takto premiér reagoval na to, že Ústavný súd pozastavil účinnosť poslednej trestnej novely, ktorou koalícia váhu kajúcnikov pred súdom oslabovala. Teraz minister spravodlivosti prichádza s novou úpravou a inštitút spolupracujúcich obvinených opäť zásadne oslabuje.Prečo to Smer opäť robí? Prečo mu tak veľmi záleží na tom, aby kajúcnici pred súdom nemali váhu? Týka sa to aj kauzy Očistec, v ktorej je obžalovaný aj jeho podpredseda parlamentu Tibor Gašpar či premiérov priateľ Norbert Bödör? A čo na to opozícia? Čo očakáva SaS od podania na Generálnu prokuratúru pre údajné zásahy Ruska a Maďarska do našich volieb? A čo Slovensku hrozí od Európskej komisie pre dvojité ceny na čerpačkách?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedníčkou strany SaS, poslankyňou parlamentu a bývalou ministerkou spravodlivosti Máriou Kolíkovou.

Před 36 lety začínal Viktor Orbán jako politik, který podporoval protržní reformy, byl protiruský, jeho stranu Fidesz volili mladší lidé a města a byl členem Liberální internacionály, což byla nejvíce proevropská strana. Dnes je představitelem etatistického přístupu k ekonomice, kdy stát rozhoduje o všem, jeho stranu Fidesz volí starší lidé z venkova, je hlavním spojencem Ruska v Evropě a je součástí eurokritické frakce Patrioti pro Evropu.Jak se přihodí, že jedna strana si kompletně vymění voličskou základnu i hlavní myšlenky, které stály u jejího zrodu? Příběh Orbána je příběhem člověka, který využil šance a z okrajové, generační politické strany udělal mluvčího hlavního myšlenkového proudu maďarského národa. Jeho nepochopitelná zahraniční politika ve stylu nejsme Východ ani Západ vychází z toho, jak významná část Maďarů stále pojímá svou existenci, z toho, jak na sebe hledí prizmatem někdejší uherské velikosti.Faktem ovšem je, že Maďarsko je národ, kterému setrvale ubývá obyvatel, není žádný velký ekonomický gigant, nemá jaderné zbraně ani silné IT firmy. Jeho politika všech azimutů může být pro současnou ruskou nebo americkou administrativu výhodná, ale vesměs platí, že plní funkci užitečných idiotů. To je výsledek pokusů hrát ve vyšší váhové kategorii, než jí přísluší.Neznamená to, že Orbán a jeho strana nemají někdy pravdu, jako v případě migrační krize. Podstatné je, že minimálně od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 řada zemí nepovažuje Maďarsko za svého spojence, ale spíš problémového partnera, který neví, co chce a nedá pokoj, dokud to nenajde.A jak dopadnou letošní parlamentní volby? Jaká jsou zákoutí složitého maďarského volebního zákona? O těchto a dalších věcech s hungaristou Petrem Ballou.

Najde ministr obrany s premiérem shodu na tom, jak má vypadat řízení armády? Jak se EU může bránit vynášení citlivých informací z jednání do Moskvy? Proč NASA mění plány a nechce lunární stanici na oběžné dráze Měsíce, ale přímo na jeho povrchu?

Gratulace k oscarovému ocenění česko-dánskému dokumentárnímu snímku Pan Nikdo proti Putinovi se hrnou z celého světa. Zaznívají ale i kritické názory o černobílém zobrazování Ruska, chápání Rusů jako rukojmí Kremlu, nebo naopak tichých kompliců putinovského režimu.

Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prestižní filmové ocenění Oscar získal dánsko-český dokumentární snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Učitel z Ruska jím podává svědectví plíživého působení válečné propagandy po invazi na Ukrajinu. „Strašně důležitá zpráva pro každého člověka je, že se nemá bát postavit se věcem, které se dějí kolem něj, se kterými nesouhlasí,“ přeje si producent Radovan Síbrt. Spolu s kolegyní Alžbětou Karáskovou přibližují podmínky, za jakých film vznikal, i zákulisí filmových Oscarů.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.

„Kdykoli USA jednají rozhodně, světoví zločinci slábnou. Toto pochopení musí dojít i k Rusům,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ke konfliktu na Blízkém východě. Americko-izraelské údery na Írán podporuje, protože považuje íránský režim za spojence Ruska. A uvedl, že Kyjev je připraven vyslat své specialisty na obranu proti dronům. „Zelenskyj teď vyvine velké úsilí, aby Ukrajina nesešla z očí,“ vysvětluje v Osobnosti Plus historik a ukrajinista David Svoboda.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Na ráno 24. februára 2022 zabudne asi len málokto. Obavy, že Rusko napadne Ukrajinu, sa naplnili. Armáda prišla z Ruska, obsadených ukrajinských území aj z Bieloruska. Od vtedy čelia Ukrajinci a Ukrajinky tisícom útokov a za cenu veľkých strát stále odolávajú. Ruský postup je pomalý, no Vladimir Putin ešte nie je vyčerpaný natoľko, aby to vzdal. No a Slovensko? To si pre Ukrajincov pripravilo špeciálny dar k výročiu. Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s expertkou na Ukrajinu a výskumníčkou think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Janou Kobzovou. Zdroje zvukov: BBC, YouTube/SMER-SD Odporúčanie: Stále platí, že Ukrajinci potrebujú aj našu pomoc. Zbierok, cez ktoré tak vieme urobiť, je niekoľko a objavujú sa aj nové. Mojím odporúčaním preto dnes je, aby sme pokračovali vo finančnej podpore tých, ktorí bojujú aj za našu slobodu. Na to, prosím, nezabúdajme. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Další kolo mírových jednání mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny, tentokrát ve Švýcarsku, skončilo bez viditelných výsledků, jen obligátním prohlášením, že rozhovory byly konstruktivní a obě strany se shodly, že jednání budou brzo pokračovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jen prozradil, že ve vojenské oblasti bylo dosaženo pokroku, zatímco v té politické nikoliv.