Podcasts about Ruska

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.

Kreml se může stát jedním z vítězů současné války Spojených států a Izraele proti Íránu. Alespoň to píše moskevský list Kommersant s odvoláním na analytiky světového ropného trhu. Ti vycházejí z toho, že cena ropy stoupá a do toho ropný kartel OPEC zvýšil kvóty na těžbu, což se týká i Ruska. Při bližším pohledu to ale není tak jednoznačné.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kdykoli USA jednají rozhodně, světoví zločinci slábnou. Toto pochopení musí dojít i k Rusům,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ke konfliktu na Blízkém východě. Americko-izraelské údery na Írán podporuje, protože považuje íránský režim za spojence Ruska. A uvedl, že Kyjev je připraven vyslat své specialisty na obranu proti dronům. „Zelenskyj teď vyvine velké úsilí, aby Ukrajina nesešla z očí,“ vysvětluje v Osobnosti Plus historik a ukrajinista David Svoboda.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.

Ceny ropy kvůli chaosu způsobenému útokem na Írán rostou. Může dražší ropa poškodit globální ekonomiku? A mohla by přinutit EU ke zrušení zákazu dovozu ropy z Ruska? „Většina dodávek, ať už ropy nebo LNG, míří ze zálivu Hormuzským průlivem do Asie. Expozice Evropy vůči těmto dodávkám je menší, proto si myslím, že bezprostředně ta otázka na stole není,“ říká Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB. Vladimír Kroc se ptal na inflační očekávání, výhledy akciových trhů i maloobchodních cen.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Kdykoli USA jednají rozhodně, světoví zločinci slábnou. Toto pochopení musí dojít i k Rusům,“ řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ke konfliktu na Blízkém východě. Americko-izraelské údery na Írán podporuje, protože považuje íránský režim za spojence Ruska. A uvedl, že Kyjev je připraven vyslat své specialisty na obranu proti dronům. „Zelenskyj teď vyvine velké úsilí, aby Ukrajina nesešla z očí,“ vysvětluje v Osobnosti Plus historik a ukrajinista David Svoboda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

LÍSTKY NA VEDOMOSTNÚ SÚŤAŽ: https://www.zabavavpodcastoch.sk/event-detail/698d90dcff2f71aa615d9abc/ Naša ľúbezná krajina ostala bez ropy, lebo sme ju kupovali od Ruska, ktoré pri svojej dobyvačnej vojne poškodilo ropovod na Ukrajine a znemožnilo jej transport… Z toho vyplýva, že koho je to podľa Fica vina? Správne, Zelenského. Smerákom začína pred voľbami tiecť do topánok, a tak sa rozhodli, že zmenia voľby zo zahraničia. Lebo treba zabrániť tridsiatim britským štamgastom v krčme ovplyvniť voľby! Tragédom sa zase stáva Donald Trump, tentokrát preto, lebo sa zamontoval do amerických hokejových úspechov. HEROHERO: ⁠https://herohero.co/piatocek/subscribe - FOLLOWNI SI NÁŠ YOUTUBE: ⁠http://youtube.com/@piatocek⁠ - Instagram:⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.instagram.com/piatocek_podcast/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ - Náš Discord nebol nikdy lepší:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠bit.ly/piatockaren⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

95 procent procent všech zjištěných pohledávek věřitelé po Sberbank získali v roce 2024. Další výplata začala letos 27. ledna. Soud na ni dal lhůtu 60 dnů.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry: Absolutní fiasko Moskvy - tak by se daly podle spisovatelky a novinářky Adély Knapové shrnout čtyři roky válčení Ruska na Ukrajině. Válku sleduje už dva roky z blízka, z druhého největšího ukrajinského města Charkova, které je Rusy pravidelně ostřelováno. Rusko ale Charkov, stejně jako řadu dalších ukrajinských měst, nikdy nedobylo, proto se jeho obyvatelům snaží alespoň co nejvíc znepříjemnit život. Letos především ostřelováním energetické sítě, kdy v tuhých mrazech uvrhlo miliony Ukrajinců do zimy a tmy. Charkovany to nepřimělo k odchodu, paradoxně jich více do města přišlo. Proč? A jak Ukrajinci vnímají novou českou vládu, která zmenšuje pomoc napadené zemi? Ve 60. epizodě Adéla Knapová mluví i o tom, jak píše ve válce své knihy, proč je pro ni důležité zůstat na místě a proč je Charkov nejzajímavějším kulturním městem na Ukrajině.

Část veřejnosti stojící trvale za napadenou Ukrajinou o čtvrtém výročí agrese jistě od koaličních stran nečekala silnější projevy solidarity a odsouzení Ruska. Babišův kabinet se od Ukrajiny sice přímo neodtahuje, ale je o mnoho rezervovanější než předcházející Fialův. Ministři za ANO se aspoň podle svých vyjádření chtějí hlavně starat o české občany, zatímco předáci SPD zase opakují, co chtějí slyšet protiukrajinsky a podle někoho dokonce až prorusky naladění voliči hnutí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi českými občany přibývá těch, kteří chtějí mít zálohu pro případ, že by se v Česku něco pokazilo. Je jedno, jestli má člověk obavy z Ruska, rozpadu demokracie, přibývajících regulací nebo že mu zdaní majetek, plán B je pojistkou proti všemu zmíněnému. David a Martin si proto do podcastu pozvali Jana Kohouta z kanálu Kryptoplebs, jenž vysvětluje, jak zařídit zahraniční účty, rezidenci, občanství nebo nemovitost. Také mluví o tom, proč Češi dělají při budování plánu B nebo koupi bytu v zahraničí tolik fatálních chyb. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czMinistr zahraničí Petr Macinka přednesl v OSN projev, za který ho chválí i opozice, naopak někteří příznivci Motoristů vyjadřují své rozčarování. „Byl to projev, který podle mě po dlouhé době reflektoval realitu. Musíme si sednout a bavit se spolu. Je Rusko bezpečnější než před válkou? No, není. Bylo to velmi dobře vypointované,“ říká Pavel Štrunc. „Odkaz na berlínskou zeď, která teď stojí na Ukrajině, je trochu dětinské čtení situace,“ připomíná Daniel Kaiser.Je, nebo není prezident lídrem opozice? Podle videa ze sobotního Staroměstského náměstí se zdá, že takové označení vadí i Petru Pavlovi. „Nechci říct, že se od toho distancuje, ale říká – takhle už dál ne. Takhle já to interpretuju,“ říká Tereza Matějčková. „Skutečně tak nechce být vnímaný? Proč by jinak od loňského podzimu dělal tu ústavně nesmyslnou operaci proti Filipu Turkovi?“ ptá se Kaiser. Jaká je situace čtyři roky od plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině. Můžeme chápat motivace Ruska, aniž bychom ho hájili?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Pavel Štrunc.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Mezi českými občany přibývá těch, kteří chtějí mít zálohu pro případ, že by se v Česku něco pokazilo. Je jedno, jestli má člověk obavy z Ruska, rozpadu demokracie, přibývajících regulací nebo že mu zdaní majetek, plán B je pojistkou proti všemu zmíněnému. David a Martin si proto do podcastu pozvali Jana Kohouta z kanálu Kryptoplebs, jenž vysvětluje, jak zařídit zahraniční účty, rezidenci, občanství nebo nemovitost. Také mluví o tom, proč Češi dělají při budování plánu B nebo koupi bytu v zahraničí tolik fatálních chyb.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Na ráno 24. februára 2022 zabudne asi len málokto. Obavy, že Rusko napadne Ukrajinu, sa naplnili. Armáda prišla z Ruska, obsadených ukrajinských území aj z Bieloruska. Od vtedy čelia Ukrajinci a Ukrajinky tisícom útokov a za cenu veľkých strát stále odolávajú. Ruský postup je pomalý, no Vladimir Putin ešte nie je vyčerpaný natoľko, aby to vzdal. No a Slovensko? To si pre Ukrajincov pripravilo špeciálny dar k výročiu. Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s expertkou na Ukrajinu a výskumníčkou think-tanku Európska rada pre zahraničné vzťahy Janou Kobzovou. Zdroje zvukov: BBC, YouTube/SMER-SD Odporúčanie: Stále platí, že Ukrajinci potrebujú aj našu pomoc. Zbierok, cez ktoré tak vieme urobiť, je niekoľko a objavujú sa aj nové. Mojím odporúčaním preto dnes je, aby sme pokračovali vo finančnej podpore tých, ktorí bojujú aj za našu slobodu. Na to, prosím, nezabúdajme. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Danas, 24. veljače se obilježavaju četiri godine otkako je Rusija započela svoju potpunu invaziju na Ukrajinu. Stručnjaci kažu da je od tada predsjednik Vladimir Putin pojačao napore u svojoj kampanji za suzbijanje neistomišljenika i političke opozicije. Mnogobrojni vođe otpora i aktivisti unutar Rusije su ili zatvoreni ili mrtvi.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři roky se Ukrajina brání plnohodnotné invazi Ruska. V posledním roce leží tíha pomoci napadené zemi na evropských státech, které spolu čelí výzvě, jak zajistit východní hranice případně i bez Spojených států amerických. „Stabilita bude pouze v momentu, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká Michal Smetana, ředitel Centra pro výzkum míru. Zita Senková se ptala, jak nás změnila ruská agrese na Ukrajině, jak budovat bezpečný svět a jak definovat mír.

Na Slovensku čelí útokom, lebo je z Ukrajiny, v Kyjive sa zase snaží vysvetľovať, že Slovensko nie je Robert Fico. Mladá režisérka Anna Ahaliieva v podcaste V redakcii opisuje, že v detstve často chodila na Krym, kde bola aj šikanovaná, no z anexie sa tešila. Neskôr pochopila, že je to propaganda a dnes o jej vplyve na deti unesené do Ruska nakrúca film s názvom 9 mesiacov. Hovorí, že deportované deti v Rusku propagujú ako tovar na e-shope pre adoptívnych rodičov.

Hostia: Stanislav Ščepán (renomovaný športový novinár, komentátor a redaktor STVR, moderátor Rádia Slovensko. Ako redaktor sa zúčastnil na piatich paralympiádach /Atény 2004, Turín 2006, Peking 2008, Vancouver 2010, Londýn 2012/. V Soči 2014, Riu 2016 a Pjongčangu 2018 bol už ako tlačový atašé.) a Danka Hrbeková (Barteková) - slovenská reprezentantka v skeete, bronzová medailistka z letných olympijských hier v roku 2012. Je viceprezidentka Slovenského olympijského a športového výboru, členkou Medzinárodného olympijského výboru a predsedníčku pracovnej skupiny MOV pre OH mládeže. | Nahrávka: Zdeno Cíger (slovenská hokejová legenda, bývalý hráč NHL a našej najvyššej hokejovej ligy, reprezentant, reprezentačný tréner Slovenska - a dnes tréner, už roky sa venujúci športovej výchove mládeže - aj tej zo sociálne slabších rodín.). | Okruhy tém: Stručné zhodnotenie pôsobenia Slovenska a výkonov slovenských športovcov na ZOH v Taliansku, ide o úspech či neúspech; prevláda spokojnosť alebo je dôležité, že sa naplnila myšlienka Pierra de Coubertina: „Najdôležitejšie v živote nie je zvíťaziť, ale bojovať; hlavné nie je vyhrať, ale odvážne sa biť.“ Spája na Slovensku vrcholový šport alebo rozdeľuje? Alebo je aj šport odrazom spoločnosti a vnímania politiky? (napr. účasť hokejistov z KHL v rámci našej reprezentácie). Vyrastá nám na Slovensku mladá a úspešná generácia športovcov a zažíva Slovensko perspektívnu a úspešnú generačnú obmenu? Má na to podmienky, ako napr. v okolitých, či so Slovenskom porovnateľných. Čo by sa malo na Slovensku v športe a pri rozvoji mladých talentov malo robiť inak, aby bolo úspešné? Čo by mal robiť inak štát a čo zväzy? V čom to robia lepšie v zahraničí, v krajinách, porovnateľných s našou, ktoré sú v letných ako aj zimných športoch úspešnejšie? Je všetko len otázka peňazí? Nechýba Slovensku dlhodobá stratégia a vízia rozvoja športu? Pokiaľ áno – prečo? Nehrozí, že nám budú do susedných krajín utekať mladí športovci, ako sa to už pár krát stalo? Je cestou ako získať medzinárodný športový úspech kupovanie hotových športovcov za prísľub získania občianstva krajiny EÚ z Ruska, Vietnamu a ďalších tretích krajín sveta, ako sme toho boli svedkami v minulosti? Je toto stabilita rozvoja športu? Neohrozuje náš šport rodinkárstvo, byrokracia, katastrofálne podmienky na tréning a rozvoj, zlá infraštruktúra? Je šport len pre deti dobre situovaných rodičov? | ZOH 2026 a hľadanie odpovede na to, kam kráča slovenský šport. | Moderuje: Matej Baránek; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Hosť: Katarína Mathernová (veľvyslankyňa Európskej únie na Ukrajine). | Presne pred štyrmi rokmi spustila Moskva plno-formátovú inváziu na Ukrajinu. Pôvodný zámer Ruska, obsadiť celý štát za tri dni zlyhal a v súčasnosti je z neho opotrebovávací konflikt. Ani jedna zo strán nemá sily v ňom zvíťaziť. Čo sa za štyri roky konfliktu zmenilo, sa veľvyslankyne Európskej únie na Ukrajine Kataríny Mathernovej priamo v Kyjeve, spýtala Anna Síposová. | Presne pred štyrmi rokmi Moskva spustila inváziu na Ukrajinu. | Moderuje: Anna Síposová. | Diskusiu K veci pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Další kolo mírových jednání mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny, tentokrát ve Švýcarsku, skončilo bez viditelných výsledků, jen obligátním prohlášením, že rozhovory byly konstruktivní a obě strany se shodly, že jednání budou brzo pokračovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jen prozradil, že ve vojenské oblasti bylo dosaženo pokroku, zatímco v té politické nikoliv.

Další kolo mírových jednání mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny, tentokrát ve Švýcarsku, skončilo bez viditelných výsledků, jen obligátním prohlášením, že rozhovory byly konstruktivní a obě strany se shodly, že jednání budou brzo pokračovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jen prozradil, že ve vojenské oblasti bylo dosaženo pokroku, zatímco v té politické nikoliv.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 53 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Na Ukrajině jsem strávila více času, než je asi ve válce záhodno,“ říká novinářka, válečná reportérka a držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky Darja Stomatová o posledních letech, kdy na Ukrajině tráví pravidelně celé měsíce. Pro ni i pro místní se přitom „hrozně těžce“ hledá vzpomínka na dobu před rokem 2022, kdy byl život normální. Válka podle ní zasáhla každého - rodiny, děti i celé generace - a její důsledky budou ve společnosti přetrvávat na dlouhé roky dopředu. Nejtěžší je ale její trvání bez viditelného konce. „Ta nekonečnost konfliktu mě trápí asi nejvíc. Vlastně i to, že každý sebemenší náznak člověk vnímá jako nějaký posun a pak přijde velká ťafka a on to vlastně žádný posun není,“ popisuje novinářka. Mluví i o smrti lidí, které znala, o psychologickém teroru sirén i o vyčerpání z neustálé nejistoty. Přesto trvá na novinářské neutralitě. „Nejde o to, co já si myslím, ale jde spíš o to, jakou práci odvedu, aby byla co nejpravdivější,“ říká s tím, že aktivismus nebo přímou pomoc odmítá právě proto, aby její práce zůstala důvěryhodná pro všechny. Zásadní roli v jejím každodenním fungování hraje i spolupráce a partnerský vztah s kameramanem Janem Schürgerem, s nímž tráví na Ukrajině dlouhé týdny a měsíce v nepřetržité blízkosti a sdílí s ním nejen profesní odpovědnost, ale i strach, vyčerpání a rozhodování o míře rizika. Právě vzájemná důvěra a sehranost podle ní umožňují v prostředí války dlouhodobě obstát. „Ten strach je ale obrovský, spousta novinářů se na Ukrajinu nevracela, protože to jejich druhá polovička nechtěla a oni to pochopili,“ dodává s tím, že ani její partner si neumí představit, že by do válkou zasažené země jezdila s někým jiným, protože by „neměl věci pod kontrolou“. Stomatová je původem z Kazachstánu - do Česka přitom přišla už jako malá, kdy se její rodina po rozpadu Sovětského svazu rozhodla odejít kvůli nejistotě i omezeným možnostem pro rusky mluvící menšinu. Začátky byly podle ní těžké: rodiče hodně pracovali, rodina měla málo peněz a ona sama byla ve škole „cizinka“, která si na nové prostředí teprve zvykala. Skrze svou zkušenost dnes vnímá také příběhy dětí z Ukrajiny i Ruska, které často čelí šikaně a které jsou podle novinářky něčím, co by společnosti neměla přehlížet. Rozhovor se dotýká také kolektivní viny Rusů, propagandy jako zbraně, rozdělení ukrajinské společnosti, otázky voleb během války i budoucnosti konfliktu, který podle ní může skončit „do dvou let“, ale bez jistoty, jaký bude jeho konec. Co znamená být nestranným svědkem uprostřed války? Kde je hranice rizika a proč ji znovu překračovat? A co by se stalo, kdybychom o válce přestali informovat? I to se dozvíte v rozhovoru.

Základní a jazyková škola Věda v Praze pobírá dotace od českého Ministerstva školství i od Evropské unie, ale zdá se, že kvalitní výuka češtiny není její priorita. Jde ji spíš o to, aby svým žákům představila kremelské vidění světa. Zakladatelka školy Elena Pinskaja spolupracuje s ruskými vládními agenturami i po ruské invazi do Ukrajiny. Tématem se zabývala redaktorka Kristina Vejnbender. K mikrofonu ji pozval Petr Gojda.

Deň po ukončení mierových rokovaní Ukrajiny, Ruska a Spojených štátov vystúpil prezident Volodymyr Zelenskyj s informáciou, že bojujúce strany dostali od Ameriky čas na ukončenie vojny do júna tohto roka. Rokovania ako také však priniesli len veľmi malý pokrok, keďže obe krajiny trvajú na svojich požiadavkách. Ako blízko ku koncu takmer štvorročnej vojny teda naozaj sme? Čo sa stane, ak sa termín nedodrží a kto vlastne túto vojnu vyhrá? Aj to sa Nikola Šuliková Bajánová pýta reportéra zahraničnej redakcie denníka SME Daniela Hoťku. Zdroje zvukov: ČT, YouTube/Zelenskyj, AFP News Agency Odporúčanie: Seriál Clarkson's Farm sa už v odporúčaní tohto podcastu vyskytol, ale to neprekáža. Bolo to dávno a teraz sa dá pozerať jeho štvrtá séria. Opäť je to mimoriadne vtipné, Jeremy Clarkson vymýšľa ďalšie projekty, vďaka ktorým sa ani náhodou nenudí a my sa nenudíme s ním. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík rozoberajú aktuálne udalosti okolo rusko-ukrajinskej vojny a ďalších globálnych geopolitických ohnísk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij priznal 55-tisíc padlých vo vojne s Ruskom. Podľa Andreja Žiarovského je to viac. Predstavuje vlastný odhad ukrajinských i ruských strát na životoch. Mierové rokovanie medzi Ruskom a Ukrajinou v Spojených arabských emirátoch síce narazili na otázku územia a bezpečnostných garancií, no strany sa dohodli aspoň na výmene vojnových zajatcov. Porozprávame sa aj o zmluve New START, ktorá vypršala. Ako sa bude vyvíjať situácia okolo jadrových arzenálov Ruska a USA? Andrej Žiarovský tiež predstaví pozoruhodné novinky ohľadne diania vo Venezuele. Tá zdvojnásobila vývoz ropy a je ochotná vpustiť do ropného priemyslu americký kapitál. No proti spolupráci s Američanmi narastá opozícia priamo znútra chávezistického režimu.

Na olympijských hrách 2026 v Itálii bude po delší době možné vidět hrát profesionální hokejisty z NHL. Při turnajích se ale nestřetnou s týmy s Ruska a Běloruska, které mají i nadále zákaz startovat na mezinárodních soutěžích – oficiálně z bezpečnostních důvodů, ve skutečnosti však kvůli ruské agresi na Ukrajině. Rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru kopíruje přístup Mezinárodní hokejové federace. Jak ho ruští sportovci snáší a jak to poznamenalo úroveň ruského hokeje?

Dedku, babici in vnučku pomagajo živali izpuliti repo … Pripoveduje: Boris Kralj. Ruska ljudska. Avtor literarnega dela: Julian Tuwim. Avtor prevoda: Lojze Krakar. Posneto v studiih Radiotelevizije Ljubljana 1975.

Výtah Respektu: Historický průlom, partnerství mezi největšími demokraciemi světa, matka dohod či dohoda, která se nepodobá žádné jiné - tak mluví evropští a indičtí politici o obchodní dohodě, kterou EU uzavřela s nejlidnatější zemí světa. Podle komise to vytváří zónu volného obchodu zahrnující asi dvě miliardy lidí a posílí to hospodářské a politické vazby mezi druhou a čtvrtou největší ekonomikou světa v době geopolitického napětí. Podle očekávání by se měl vývoz z EU do Indie zdvojnásobit, cla na víc než 90 procent exportu unijního zboží totiž budou snížena nebo zcela zrušena. Podle Evropské komise by z toho mohl těžit hlavně automobilový průmysl. Jaké další oblasti by díky dohodě mohly prosperovat? Jak EU uvažuje o uzavírání dohod se státy, které jsou problematické v otázkách dodržování lidských práv nebo životního prostředí? A proč se sedmadvacítka sbližuje s Indií, která je spojencem Ruska a Číny? Nejen o tom mluví ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová.

Rozhodnutí amerického prezidenta anektovat kvůli údajným ruským a čínským hrozbám Grónsko, spadající už po tři století pod Dánsko, Andrej Babiš naprosto chápe. Jak tento týden prohlásil: „Ten Orešnik by letěl z Ruska na Bílý dům 26 minut a 11. minuta je právě nad Grónskem.“

Před pěti lety, 17. ledna roku 2021, vstoupil ruský opoziční politik Alexej Navalnyj s manželkou Julií na palubu letadla společnosti Poběda a vrátil se z Německa do Ruska. Po přistání byl okamžitě zatčen, protesty jeho příznivců byly potlačeny a Navalnyj byl ve finále odsouzen k 19 letům vězení za založení extrémistické organizace.

Blížící se hlasování o vydání Babiše a Okamury k trestnímu stíhání je plně v režii vládní koalice. Prezident Pavel překresluje politickou mapu. Proměny vztahu USA a Ruska v nové Trumpově éře. Poslední let Alexeje Navalného. Deportační válka pokračuje. USA se hádají o protestu v kostele. Spoření na důchod? Raději peníze „projíst“, než platit poplatky. Moderuje Kamila Pešeková.

Rétorika Donalda Trumpa vůči Grónsku zůstává i nadále vyhrocená. Spojené státy podle něj bezpodmínečně potřebují největší ostrov světa pro zajištění vlastní bezpečnosti. Obávají se totiž vlivu Ruska a Číny v arktické oblasti. Jaké zájmy v Arktidě Rusko skutečně sleduje a jak silná je tam jeho vojenská přítomnost?Host: Ondřej Ditrych - seniorní analytik z Ústavu Evropské unie pro studium bezpečnosti (EUISS)Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Generál Pavel Macko, Martin Svárovský, Robert Ondrejcsák v Klube pod lampou hovoria o budúcnosti Európy, strategickom význame Grónska, schopnosti Izraela porážať nepriateľov a neschopnosti Ruska poraziť Ukrajinu.

Ruští hurápatrioté už týden vyzývají Kreml, aby okamžitě poslal protiletecké jednotky i s obsluhou do Teheránu, méně exaltovaní jedinci zase s povzdechem dumají o možné ztrátě dalšího spojence Ruska kvůli spiknutí Spojených států a Izraele.

Nás a naše deti predsa už obetovali. Hodili cez palubu väčšinu občanov a otvorene autokratizujú celú spoločnosť, hovorí v Ráno Nahlas expremiérka Iveta Radičová. Menia politický systém, oslovujú extrém, robia politiku iba pre seba a svojich voličov a za vzor nám dávajú autokracie a totality, hodnotí polčas Ficovej vlády. Prečo na podpriemernosti nemožno postaviť úspech krajiny a kde dnes hľadať na Slovensku nádej?Keď sa pridlho pozeráš do priepasti, hrozí, že sa napokon priepasť pozrie do teba, napísal svojho času slávny filozof F. Nietzche. Ten okamih, keď sa priepasť pozrela priamo do nás nastal zrejme práve teraz.Globálny medzinárodný poriadok sa zrútil, americká invázia do Venezuely fakticky legitimizovala obdobnú inváziu Ruska na Ukrajine, no a Európa sa tak ocitla ako nahý v tŕní medzi dvomi imperiálnymi predátormi, ktorí si na nás robia zálusk.V tomto doslova až existenciálnom čase je pritom Slovensko na krízové situácie a bezpečnostné hrozby zúfalo nepripravené, táto vláda však i naďalej fantazíruje o suverénnej politike na všetky štyri svetové strany.Náš štát pritom čoraz viac pripomína povestné Potemkinove dediny. Tri kolá miliardových vládnych konsolidácií priniesli výrazné zvýšenie daňovo odvodovej záťaže, ale zlepšiť stav verejných financií sa im prakticky vôbec nepodarilo. Úroveň služieb štátu, stav infraštruktúry či zdravotníctva kontinuálne upadá, krajina zažíva exodus mladých šikovných talentov, no a Slovensko sa prepadá prakticky už vo všetkých mysliteľných rebríčkoch na samý chvost krajín Európskej únie.„Ficova stratégia je pre Slovensko sebadeštruktívna. Im zostal už iba extrém a potrebujú mu dnes ukázať symboliku beztrestnosti,“ tvrdí expremiérka Radičová, ktorá tak vládnutie SMER-u s extrémistami vôbec nepovažuje za nereálny scenár. „Na priemernosti a podpriemernosti však ešte nik úspech nepostavil,“ dodáva.Počúvate Ráno Nahlas s bývalou premiérkou a profesorkou sociológie Ivetou Radičovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nás a naše deti predsa už obetovali. Hodili cez palubu väčšinu občanov a otvorene autokratizujú celú spoločnosť, hovorí v Ráno Nahlas expremiérka Iveta Radičová. Menia politický systém, oslovujú extrém, robia politiku iba pre seba a svojich voličov a za vzor nám dávajú autokracie a totality, hodnotí polčas Ficovej vlády. Prečo na podpriemernosti nemožno postaviť úspech krajiny a kde dnes hľadať na Slovensku nádej?Keď sa pridlho pozeráš do priepasti, hrozí, že sa napokon priepasť pozrie do teba, napísal svojho času slávny filozof F. Nietzche. Ten okamih, keď sa priepasť pozrela priamo do nás nastal zrejme práve teraz.Globálny medzinárodný poriadok sa zrútil, americká invázia do Venezuely fakticky legitimizovala obdobnú inváziu Ruska na Ukrajine, no a Európa sa tak ocitla ako nahý v tŕní medzi dvomi imperiálnymi predátormi, ktorí si na nás robia zálusk.V tomto doslova až existenciálnom čase je pritom Slovensko na krízové situácie a bezpečnostné hrozby zúfalo nepripravené, táto vláda však i naďalej fantazíruje o suverénnej politike na všetky štyri svetové strany.Náš štát pritom čoraz viac pripomína povestné Potemkinove dediny. Tri kolá miliardových vládnych konsolidácií priniesli výrazné zvýšenie daňovo odvodovej záťaže, ale zlepšiť stav verejných financií sa im prakticky vôbec nepodarilo. Úroveň služieb štátu, stav infraštruktúry či zdravotníctva kontinuálne upadá, krajina zažíva exodus mladých šikovných talentov, no a Slovensko sa prepadá prakticky už vo všetkých mysliteľných rebríčkoch na samý chvost krajín Európskej únie.„Ficova stratégia je pre Slovensko sebadeštruktívna. Im zostal už iba extrém a potrebujú mu dnes ukázať symboliku beztrestnosti,“ tvrdí expremiérka Radičová, ktorá tak vládnutie SMER-u s extrémistami vôbec nepovažuje za nereálny scenár. „Na priemernosti a podpriemernosti však ešte nik úspech nepostavil,“ dodáva.Počúvate Ráno Nahlas s bývalou premiérkou a profesorkou sociológie Ivetou Radičovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

PODÍVEJTE SE NA CELOU EPIZODU NA HEROHERO.CO/STUDION Válka na Ukrajině i izraelsko palestinský konflikt zůstávají bez jasného konce, kolem Tchaj-wanu roste napětí a Evropskou unii se kromě Ruska a Číny budou snažit rozložit i Spojené státy. Vláda Andreje Babiše mezitím slibuje, že z Česka udělá „nejlepší místo pro život na celé naší planetě“.  Jak číst signály světa, který se dál drolí? Ve Studiu N s Filipem Titlbachem odpovídá šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek.

Babica Zima sedi pri topli peči in prede sneženi beli puh … Pripoveduje: Dare Valič. Ruska pravljica. Milena Batič. Posneto v studiih Radiotelevizije Ljubljana 1984.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Totálně věřím lidem,“ říká novinář a spisovatel Tomáš Poláček, když mluví o svém přístupu k životu a o lidech, které potkává na svých cestách. Platilo to i naposledy, kdy se znovu vydal stopem až do Ósaky, přestože sám říká, že „stopovat se má buď v mládí, nebo ve stáří. Ne ve středním věku“. I přestože to z jeho textů může někdy působit idylicky, v rozhovoru popisuje, že stopování má svoje velké úskalí. „Lidem za svezení neplatím, ale platím jim tím, že jsem dobrý a usměvavý společník,“ říká novinář a vysvětluje, že když za den potká desátého člověka, je těžké být extrémně milý a znovu rukama i nohama vysvětlovat, kdo je vlastně zač. „Člověk navíc musí být takový, že mu nevadí, že absolutně neví, kde bude večer a kde bude spát,“ říká o nejistotě a nepohodlí spojené s takovým typem cestování, které podle něj vyžaduje specifickou povahu. Mluví proto o zvláštním stavu, do kterého se na cestách dostává. „Vždy se dostanu do nějakého módu, kdy se úplně odlehčím. Najednou nevážím sedmdesát, ale třeba patnáct kilo. Nemusím chodit na záchod a nic mě nebolí,“ popisuje moment, kdy se tělo obrní a funguje, dokud musí. Tenhle stav se podle něj zlomí až v cíli. „Během jednoho piva se mi vrátí všechno,“ říká o chvíli, kdy únava i bolesti doženou cestovatele najednou. Poláček mluví i o tom, jestli má někdy strach o svoje bezpečí. Říká, že z 283 řidičů na poslední cestě narazil jen asi dvakrát na lidi, kteří pro něj byli ohrožující a že jedinou zemí, kde se opravdu necítil dobře, bylo Kongo. Zároveň mluví o rodině - o manželce, která doma zůstávala s dětmi, když on byl měsíce pryč i o tom, že dnes už další dlouhou cestu sám neplánuje. „Ještě jednou bych jel, ale s dětma,“ říká a přiznává, že právě společné stopování s dcerou a synem je představa, která ho láká. Poláček otevřeně mluví i o své novinářské pozici a o tom, že se vždy snaží být v debatách smířlivý a slušný. Říká o sobě, že má rád Petra Fialu i Andreje Babiše, Václava Havla i Václava Klause a že tenhle jeho přístup k životu zůstává často nepochopený. „Všichni myslí, že si dělám prdel, ale já mám takovéhle celoživotní nastavení,“ vysvětluje novinář a spisovatel. V závěru se dotýká i Ruska, o němž má podle něj Česko často zkreslené představy. Mluví o setkáních s obyčejnými lidmi, kteří se k němu chovali vstřícně a zároveň říká, že o válce s nimi mluvil otevřeně - často se přitom dozvídal, že je strašlivě štve. Jak se žije s bezvýhradnou důvěrou k cizím lidem? Co stopování bere a co dává? A kde má tahle filozofie svoje limity? I o tom je rozhovor.

Předvolebním heslem Motoristů byl slogan: „Ukončíme Fialu a pohlídáme Babiše.“ Mottem dnešního podcastu by naopak mohlo být: „Kdo pohlídá Okamuru?“ Šéf českého parlamentu totiž vyvolal aférku s mezinárodním pozadím, když kritizoval Západ, že se snaží vyvolat třetí světovou válku, a na adresu okupované Ukrajiny naopak pronášel kritické soudy.Budou tyto výstupy součástí politického fungování Babišovy vlády v příštích čtyřech letech? Podstatou všeho je, že SPD není politická strana, ale názorový kmen. A Tomio Okamura není předseda strany, ale kmenový náčelník. To s sebou nese určitou zátěž. Přes takto orientované protestní a antisystémové voliče se můžete poměrně snadno dostat do parlamentu. Vládnout se s tím však dá jen obtížně.Když máte voličskou základnu stmelenou neustálým nadáváním, vyvoláváním viníků a obětí a mobilizací proti vnějšímu nepříteli, jeví se vám každý vládní kompromis jako zrada. Když kandidát SPD na funkci ministra obrany řekl o válce na Ukrajině věc, která pobouřila hard core příznivce SPD, musel ji nejdříve potupně odvolat, aby následně sám Okamura jeho slova ještě jednou „potřel“ ve svém novoročním projevu.Na něm nebyl ani tak zajímavý proruský postoj, jako naprostá nenávist k Západu jako našim spojencům. A Andrej Babiš usedavě mlčí. Bude jiný, až mu vládní poslanci v únoru odhlasují nevydání k soudnímu řízení? Jak se chce chovat na jednání 18 států tzv. koalice ochotných v Paříži? A udrží muniční iniciativu, kterou chce Okamura vymést z ministerstva obrany?

„Vánoční příměří z roku 1914, na které se dnes vzpomíná s nostalgií jako na krásný moment, novináři bagatelizovali a odsuzovali coby vlastizradu,“ říká publicista Ivan Hoffman. 05.01.2026, www.RadioUniversum.cz

Z někdejšího světového řádu se podle německého kancléře Friedricha Merze stává světový nepořádek. Evropa podle něj není hracím míčem světových mocností. Podle některých hlasů se Spojené státy přidaly na stranu Ruska a Evropa ztratila svého spojence. „Zažil jsem dobrou etapu Evropy, která skončila,“ tvrdí v pořadu Pro a proti komentátor Echo24 Martin Weiss. „Evropa zcela suverénně vychází jako nejlepší místo na žití,“ oponuje ekonom a filozof Tomáš Sedláček.

Jaká bude v roce 2026 ruská politika vůči Evropě? Svůj názor nabízí americké Středisko pro analýzu evropské politiky (CEPA). Podle jeho expertů bude Kreml chtít ukázat, že Rusko si navzdory hospodářskému i vojenskému oslabení nadále udržuje iniciativu a zůstává velmocí.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: o čom svedčí tunel Višňové? bude nás hanba, ktorú sme si spôsobili pred Európou, stáť veľa peňazí? aký je skutočný cieľ Ruska?

Včera byla jmenována nová vláda, dnes a zítra zasedne a den nato odjede premiér Babiš na zasedání Evropské rady do Bruselu. Hlavním bodem má být rozhodnutí o tom, jak financovat válčící Ukrajinu.Andrej Babiš už minulý týden při cestě po západní Evropě zjistil, že bezpečnostní hrozby ze strany Ruska jsou větší, než si původně myslel. Snad každá země čelí větším či menším provokacím ze strany Ruska. Německý kancléř Merz po desítkách dronových provokací kolem největších letišť rozhodl, že budou vybavena obranným protidronovým zařízením. Nemluvě už o drobnostech, které ve druhé polovině roku narušily vzdušný prostor Polska, Rumunska, Moldavska a Estonska a které byly prokazatelně ruské. Moskva také nese odpovědnost za nedávné sabotáže na polských železnicích.Nikdo neříká, že Rusko chce vyprovokovat třetí světovou válku s NATO. Jeho cílem je narušovat jednotu zemí Severoatlantické aliance a v jednu chvíli dokázat, že neplatí článek 5 o společné obraně. Tím by NATO fakticky ztratilo smysl své existence a s ním by se zhroutila celá bezpečnostní architektura západní a střední Evropy.Za této situace premiér Babiš evidentně bere zpátečku ve své kritice viníků ukrajinské války. Vhodným partnerem, který bude vyvažovat proruské síly ve své vládě, je prezident Petr Pavel. Jak se jejich vztah nakonec vyvine?

Nová americká bezpečnostná stratégia už so starým kontinentom nepočíta. Pre Európu sa tak končí život pod americkým bezpečnostným dáždnikom. Deje sa tak v čase komplikovaných rokovaní o mieri a o strate ukrajinských území v prospech vojnového agresora. V podcaste Dobré ráno sa moderátorka Jana Krescanko Dibáková rozpráva so zahraničnopolitickou analytičkou Janou Kobzovou o perspektívach vývoja v Európe, ktorú čaká úloha postaviť sa na vlastné nohy bez spoliehania sa na Spojené štáty. USA zároveň čelia kritike za snahu zasahovať do vývoja v Európe a za podporu Ruska ako vojnového agresora na úkor Ukrajiny. Odporúčanie: No a drobné odporúčanie na záver . Kolegovia z podcastu Piatoček včera rozbehli 5. ročník ankety Tragéd roka. V ankete môžete hlasovať za politika, ktorý si podľa vás zaslúži vyhrať anticenu Tragéd roka 2025, nominovaných je 10 politikov. Hlasovať za svojho favorita môžete na stránke piatocek.com. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

O chvíľu to budú už štyri roky krvavej vojny Ruska proti Ukrajine. Vojny, ktorú chcel mať Putin ako špeciálnu vojenskú operáciu vybavenú za tri dni. A ktorú chcel do 24 hodín ukončiť Trump. Aká je dnes šanca na mier?Trumpov mierový plán sa snažia napraviť európski lídri. Trump obviňuje Zelenského že návrh ani nečítal. A Putin za žiadnu cenu neustupuje a na Ukrajine ďalej ničí mestá a vraždí jej civilných obyvateľov aj ďaleko za frontovou líniou.Ako je na tom Ukrajina, ktorá sa stále hrdinsky bráni? Akú podporu má po korupčnej kauze Zelenský? A je Trumpov mierový plán a jeho nová bezpečnostná stratégia v prospech Ruska, no proti Ukrajine a Európe? Stoja európski lídri stále za Kyjevom? A čo naša vláda, ktorá chce pre stopku na ruský plyn a ropu žalovať Úniu?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.