Podcasts about Ruska

Vaša pomoc musí byť rýchlejšia, ako ruské útoky – Volodymir Zelenskij sa takto obrátil na mocných sveta, ktorí si minulý týždeň obrazne povedané podávali kľučky na ekonomickom fóre v Davose. Želanou odpoveďou by mali byť tanky nemeckej výroby Leopard, či americké Abramsy, ale najmä protivzdušné obranné systémy. Postoj Západu však stále charakterizuje aj obava zo zatiahnutia do konfliktu, či jeho rozšírenia za hranice Ukrajiny. Na druhej strane Vladimír Putin akoby sa chystal na konflikt s prívlastkom „dlhodobý“ a s deklarovaným cieľom – „Rusko z neho vyjde víťazne“ – ako povedal nedávno vo svojom rodnom Petrohrade. Aké sú teda perspektívy jeho „špeciálnej operácie“, ktorá bude mať už onedlho rok a doteraz si vyžiadala na desiatky tisíc ľudských životov? Podľa šéfa Nato „vstúpila do kľúčovej fázy“. Téma pre stratéga Mateja Kandríka z Adapt Institut – analytického think-tanku pre oblasť obrany a bezpečnosti.     „Nie sme ešte pri koncepte totálnej vojny, kde je mobilizovaná celá spoločnosť a celý štátny aparát, ale pomalými krokmi sa k tomu blížime. Rusko bez takéhoto pritvrdenia svojho postoja v zásadne nemá pozitívne výhliadky v tomto konflikte. Putin musí cestou propagandy zasiahnuť až jednotlivcov a priviesť ich k odhodlaniu zomierať za matičku Rus na fronte“.   Putinova „špeciálna operácia“ bez perspektívy úspechu   Po necelom roku od začiatku „špeciálnej vojenskej operácie“ sa podľa Mateja Kandríka ukazuje, že Putin je na Ukrajne zatiaľ neúspešný. Dôkazom má byť aj fakt, že zmenšuje a mení jej ciele. „Najprv to bola snaha vymeniť režim s útokmi priamo v Kyjeve, neskôr začal hovoriť o denacifikácii, potom sa sústredil na Donbas“, hovorí analytik.   „V tomto štádiu konfliktu je pre Putina kľúčovým problémom dostatok ľudskej sily. Vidíme, že režím je hladný po úspechu. Neváha preň obetovať nemalé počty vojakov“, vysvetľuje Kandrík.   Malý „veľký“ muž   Boli by Ukrajinci v tomto konflikte takí úspešní, keby nemali na čele Volodymira Zelenského?   „V kritických momentoch bol tam, kde mal byť, neodišiel do exilu. Krajinu nasmeroval na trajektóriu, ktorá smeruje k víťazstvu“, reaguje Kandrík. Dodáva, že už teraz je zapísaný v dejinách ako silný líder.   Bez Západu porážka len otázkou času   Bez pomoci Aliancie a spojencov by však nebolo ani hviezdy Volodymyra Zelenského. „Bez pomoci Západu by Ukrajina čelila tamer určitej porážke, bolo by to len otázkou času“, tvrdí analytik Matej Kandrík z Adapt Institute. Bez vojenskej podpory západu analytik predpokladá, že „partizánsky odboj“, ktorého sme dnes svedkami v okupovaných oblastiach by bol prítomný na celom území Ukrajiny.   Dostanú sa tanky nemeckej výroby Leopard na Ukrajinu? „Želal by som si, aby sa dostali“, reaguje Kandrík. Váhavý postoj kancelára Olafa Scholza je však podľa neho pochopiteľný. „Vidím za ním aj biľag agresora, ktorý si jeho krajina nesie ešte z druhej svetovej vojny, aj preto tá opatrnosť. Nemecko bolo od vojny tlačené do pacifistických pozícií“, dopĺňa. Poukuje však na fakt, že nemecká pomoc Ukrajine dosahuje významné podiely v oblasti finančnej pomoci, podpory občianskej spoločnosti či prijímania utečencov. Má ísť o neporovnanteľne silnejšiu pomoc napríklad v porovnaní s Francúzskom či Španielskom. Perspektívy konfliktu Čas hrá podľa Mateja Kandríka proti Ukrajine, vojna je totiž na jej území a trpí najmä jej obyvateľstvo. V jej záuje má byť čo najrýchlejšie ukončenie konfliktu. Naopak, Moskve vyhovuje tiahly konflikt.   „Pre Ukrajinu je veľmi dôležité využiť aktuálnu slabosť Ruska (potrebná mobilizácia a príprava vojakov) vo svoj prospech. Jednoznačne tu dáva logiku snaha o rýchlu koncentráciu síl a eskaláciu zisku západnej vojenskej techniky, aby tak mohli čo najskôr vytlačiť ruské jednotky“, tvrdí analytik.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Je to určitě jeden z velkých roků Polska na mezinárodní scéně. S únorovou agresí Ruska proti Ukrajině totiž došlo na polská slova. Byla to Varšava, která už mnoho let varovala před pokračující závislostí Evropy, a to především Německa, na zemním plynu od agresivního ruského režimu Vladimira Putina.

Babica Zima sedi pri topli peči in prede sneženi beli puh. Pripoveduje: Dare Valič. Ruska pravljica. Milena Batič. Posneto v studiih Radiotelevizije Ljubljana 1984.

Když se řekne ruské divadlo, napadne vás patrně jako jeden z prvních Konstantin Sergejevič Stanislavský. Slavný herec a režisér, který se narodil 17. ledna 1863, je spojován především s moskevským divadlem MCHAT. V Příbězích z kalendáře bude řeč samozřejmě o jeho slavné metodě herecké práce, kterou vyvíjel doslova celý život. Už vlastně od doby, kdy malý Kosťa hrál cirkus a pak divadlo doma příbuzným, až po velkolepé Čechovovské inscenace, jejichž sláva překročila hranice.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V současné době již není nouze o zprávy z Ruska a o názory nejrůznějších lidí na tamní vývoj a vyhlídky. Skutečně zajímavé jsou ale úvahy ruských nezávislých intelektuálů. Je pravda, že v samotné zemi jich zůstalo nepatrné množství a většina těch, jejichž názory stojí za pozornost, je v emigraci. I tak ale rozumí dění v zemi, v níž se narodili a vyrůstali, nejlépe.

Máme se bát Ruska? Piráti definitivně v přístavu establishmentu. Kdo převezme jejich voliče? Kdo nešetří, není Čech. Ruští vědci: Šance země byla zmařena, budoucnost bude pochmurná. Turecké volby jako restituce demokracie.

Čím dál tím zoufaleji zní výzvy ukrajinského prezidenta, aby Západ, chce-li rychle ukončit Ruskem rozpoutané krveprolití na Ukrajině, konečně poskytl ukrajinským vojákům takové zbrojní systémy, kterými by se mohli agresorům efektivněji bránit.

Dedku, babici in vnučku pomagajo živali izpuliti repo … Pripoveduje: Boris Kralj. Ruska ljudska. Posneto v studiih Radiotelevizije Ljubljana 1975.

Čeho se tedy v uplynulém roce domohl tento skromný „otrok na galéře“ (jak sám sebe před lety označil) pro plný zdar, další rozvoj a skutečné zájmy Ruska? Podle publicisty Andreje Malgina pro něj byl rok 2022 zkarikovanou apoteózou, závěrečným akordem (kéž by!) jeho mnohaleté vlády nad největším státem světa. Protože to, čeho dosáhl, rozhodně dosáhnout nehodlal a nechtěl.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Před časem si lidé mysleli, že zlato už není konstanta. Centrální banky včetně té české se ho tedy začaly zbavovat. Teď ale pochopily, že když je nejhůř, všichni ke zlatu utíkají. Je to bezpečný přístav,” myslí si ekonom a analytik finančních trhů Vladimír Pikora. Poukazuje na to, že když přišla válka na Ukrajině, zlato vyskočilo dramaticky nahoru. „Centrální banky světa nakoupily nejvíc zlata od roku 1967. Přes padesát let si myslely, že zlato už nebude to super. Najednou se k němu ale všichni vrací. Vidíme také ohromnou poptávku z Číny a Ruska,” doplňuje dopolední host Rádia ZET. 

Jak vidí rok 2023 ekonom Lukáš Kovanda, kterého si do Finančáku pozvali Richard Vrdlovec a Iva Hadj Moussa? A jak se vyplnily jeho odhady právě uplynulého roku? „Pokud bychom se začetli do mých prognóz před dvanácti měsíci, přesné nebyly. Většina z nás nemohla očekávat agresi Ruska na Ukrajině, která změnila všechno. Nejen z hlediska geopolitiky, ale také z hlediska ekonomiky a vývoje ve světě i v České republice,” přiznává ekonom.

Do zemí Evropské unie dál proudí zboží z Ruska, na které se vztahují unijní sankce. Embargo mělo  zemi hospodářsky ochromit a přimět Kreml k tomu, aby změnil útočnou politiku vůči Ukrajině. Sílí ale náznaky, že se restrikce daří obcházet skrze pašerácké cesty. Reportér Seznam Zpráv Janek Kroupa se dostal k organizátorům nelegálních obchodů a popsal, jak systém dodávek ruského zboží do Evropy funguje. Host: Janek Kroupa - investigativní reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Rub roku 2022 ukázal naše slabiny a líc evidentní klady: ruské brutální dunění války proti Ukrajině světu vyjevilo, že i my jsme schopní velké solidarity, a sjednotilo nebývale rychle Evropu i celou naši civilizaci, která se dokázala během deseti měsíců z 90 procent stát nezávislá na dodávkách plynu a ropy z Ruska. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka na Ukrajině a mezinárodní izolace Ruska si vybírá svou daň v podobě zhoršení duševního zdraví mnoha Rusů. V zemi ale chybí léky i odborná péče. Situaci popsali nezávislému serveru Moscow Times experti i pacienti.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Neumíme zpracovávat jinou ropu než tu ruskou,“ říká v pořadu Jak to vidí… ekonomická analytička. Co pro nás nový Putinův dekret tedy znamená? Jak moc Česko pokročilo ve snížení své závislosti na dodávkách energie z Ruska? A budou se ceny energií, byť zastropované, dále promítat do cen služeb a zboží? V audiozáznamu rozhovoru se ještě rozebírá téma dvouciferné inflace: Jak moc z hodnoty peněz ubrala? Proč se tu vůbec objevila? A poroste ještě v příštím roce? Poslechněte si.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podpredseda Progresívneho Slovenska a europoslanec Martin Hojsík hovorí, že vláda sklamala nádeje. Z jej pádu sa však neteší. Ako vníma korupčnú kauzu v Európskom parlamente? V rozhovore s Martinom Hojsíkom sa dozviete: – o čom je korupčná kauza v Európskom parlamente; – ako je v Bruseli regulovaný lobing a čo treba zmeniť; – či je korupcia v Bruseli taká bežná ako u nás; – prečo Progresívne Slovensko považuje pád vlády za smutnú udalosť; – či jediný poslanec PS podporí druhú zrekonštruovanú vládu Eduarda Hegera; – či by PS bolo súčasťou prezidentkinej úradníckej vlády; – aké sú vzťahy Progresívneho Slovenska a Zuzany Čaputovej; – že PS pôjde do volieb samostatne alebo ako koalícia s inou stranou; – či sa poučili z volieb v roku 2020 a nespojenia sa s Andrejom Kiskom; – či sa niečo zmení európskym stropom na ceny plynu; – že energetická vojna zo strany Ruska sa začala dávno pred útokom na Ukrajinu.

Podpredseda Progresívneho Slovenska a europoslanec Martin Hojsík hovorí, že vláda sklamala nádeje. Z jej pádu sa však neteší. Ako vníma korupčnú kauzu v Európskom parlamente? V rozhovore s Martinom Hojsíkom sa dozviete: – o čom je korupčná kauza v Európskom parlamente; – ako je v Bruseli regulovaný lobing a čo treba zmeniť; – či je korupcia v Bruseli taká bežná ako u nás; – prečo Progresívne Slovensko považuje pád vlády za smutnú udalosť; – či jediný poslanec PS podporí druhú zrekonštruovanú vládu Eduarda Hegera; – či by PS bolo súčasťou prezidentkinej úradníckej vlády; – aké sú vzťahy Progresívneho Slovenska a Zuzany Čaputovej; – že PS pôjde do volieb samostatne alebo ako koalícia s inou stranou; – či sa poučili z volieb v roku 2020 a nespojenia sa s Andrejom Kiskom; – či sa niečo zmení európskym stropom na ceny plynu; – že energetická vojna zo strany Ruska sa začala dávno pred útokom na Ukrajinu.

Ve vánočních přáních letos kromě zdraví, lásky a pohody nechybí ani slovo mír, jež už jsme dlouho nevyslovovali. Ať už proto, že bylo za minulého režimu zprofanované, a tím i bezobsažné, nebo z báječného důvodu, že za posledních 33 let pro nás bylo samozřejmostí. Po únorové agresi Ruska na Ukrajinu už není.

Kromě Ukrajiny samotné a sousedního Ruska žije nejvíc Ukrajinců v Kanadě. K ukrajinskému původu se tam hlásí skoro jeden a půl milionu lidí, tedy skoro čtyři procenta populace. Je proto docela pochopitelné, že podpora Ukrajiny proti ruské válečné agresi je v zemi cítit v mnoha podobách. V Montrealu se už od března před tamním ruským konzulátem setkává skupina přátel. Rusům přes plot pouštějí zvuky války a zpívají ukrajinskou hymnu. Každý k tomu má své osobní důvody.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V podcaste SHARE hovoríme aj o tom, či by Slovensko mohlo mať ešte aj ďalšiu atómovú elektráreň. Keďže elektrárne v Mochovciach a Jaslovských Bohuniciach sú našim hlavným producentom elektriny, odborníci hľadajú nové typy paliva, ktorým by sme mohli nahradiť to ruské. Na výskume nových typov jadrového paliva pracuje aj Slovenská technická univerzita (STU). V akom štádiu tento výskum je, čo od neho môžeme očakávať a prečo je náročné ruského dodávateľa nahradiť, nám v podcaste SHARE vysvetlili prorektor STU profesor Maximilián Strémy a riaditeľ Ústavu jadrového a fyzikálneho inžinierstva na Fakulte elektrotechniky a informatiky STU, profesor Vladimír Nečas. Rozpráva sa s nimi Maroš Žofčin. https://zive.aktuality.sk/clanok/qfnGJIE/nahradit-ruske-jadrove-palivo-je-zlozite-ak-sa-nam-to-podari-bude-to-trvat-roky-rozhovor/ V aktuálnej časti podcastu SHARE sa dozviete: V čom sa líši palivo z Ruska od paliva, ktoré používajú západné krajiny. Prečo je náročné prejsť z jedného typu paliva na druhý. Aké možnosti má Slovensko pri hľadaní náhrady. Koľko by prechod na nové palivo mohol trvať. Prečo sme sa až doteraz spoliehali len na jediného dodávateľa. Kde na Slovensku sa nachádzajú zásoby uránu. Či by sme ich vedeli spracovať, ak by sme ich začali ťažiť. Či v súčasnosti existujú rovnocenné alternatívy k jadrovej energii. Podcast SHARE pripravujú spoločne magazíny Živé.sk a HernáZóna.sk. NAPÍŠTE NÁM: Ak nám chcete niečo odkázať, doplniť nás alebo sme povedali niečo zle a chcete nás opraviť, môžete nám napísať na podcasty@zive.sk. Všetky maily čítame a na väčšinu odpovedáme.

Analytik a expert na Ukrajinu hodnotí situaci na frontě, riziko přímého zapojení Běloruska do války, problémy s pomocí civilnímu obyvatelstvu i útoky na území Ruska.Hostem Ptám se já byl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michal Lebduška.Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po včerejším setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem oznámil, že země uvedla do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko. Bělorusko přitom už od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. Americký Institut pro studium války (ISW) ale v noci na dnešek uvedl, že se ruskému prezidentovi opakovaně nepodařilo Lukašenka přesvědčit, aby se k válečnému tažení proti společnému sousedovi připojil.Rusko v průběhu posledních týdnů silně útočí na strategickou infrastrukturu Ukrajiny. V pondělí nad ránem zaútočilo například na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle ukrajinských úřadů se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby.Ruští vojáci dál útočí také na severním úseku fronty u měst Svatove a Kreminna, u Bachmutu a v okolí Doněcku. Ofenziva pokračuje i v Luhanské oblasti. Z Ruska na druhé straně přišly v posledních dnech zprávy o útocích na strategická vojenská letiště ležící hluboko v ruském vnitrozemí.Jak se válečný konflikt posouvá? Stojí za útoky na ruské vnitrozemské letecké základny Ukrajina? A proč teď na Ukrajině nepostupuje fronta?---Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Slavěna Vorobelová kandidovala za ĽSNS, ale k extrémistom sa nehlási. Boris Kollár jej ponúkol členstvo v klube, no poslankyňa sa zatiaľ rozhodla nepodporiť vládu. Nevylučuje, že by mohla skončiť u Kollára, ale nevylučuje ani Uhríka či Smer. Najšokujúcejší je však jej postoj k vojne na Ukrajine. Hoci o sebe hovorí, že ja národne orientovaná, ak by Rusko napadlo aj Slovensko, poslankyňa Vorobelová by sa mu bez boja rovno vzdala. V rozhovore s nezaradenou poslankyňou sa dozviete: – ako sa rozhodovala o odvolávaní vlády; – či jej Boris Kollár ponúkal členstvo v Sme rodina; – že si vie predstaviť svoju politickú budúcnosť aj v Smere, aj v Republike, a nevylučuje ani Sme rodina; – že chce hlasovať za pád vlády, aj keď by to mohlo priniesť scenár, ktorý nechce; – že najhoršia vláda by podľa nej bola liberálna; – prečo kandidovala za ĽSNS, aj keď s nimi nesúhlasí; – prečo nie je ani v Republike, ani v ĽSNS; – či by mala Ukrajina odovzdať Rusku časť územia; – koľko Američanov zomrelo vo vojne, ak tvrdí, že ide o konflikt USA a Ruska; – či vie definovať, kto je to liberál a prečo za liberála považuje napríklad ministra Hirmana.

Téměř každé jednání, které ministr zahraničí Jan Lipavský vede, se týká Ukrajiny. Když přitom před rokem resort přebíral, předpokládal, že bude řešit úplně jiná témata. „Bohužel to je realita, které musíme čelit. Válka se prostě děje, Putin vydal pokyn, vojska se vydala vpřed a nyní se snaží neúspěšně dobýt Ukrajinu. A my neseme následky, ať už jsou to uprchlická krize, energetická krize, nebo politické důsledky. A musíme se s tím umět vypořádat a nemůžeme si klást otázku, jestli je toho příliš. Rozumím tomu, že lidé jsou unavení, mě to taky nebaví. Taky bych si přál, aby žádná válka nebyla,“ říká s tím, že chování Ruska je barbarské a jeho vedení by měl soudit tribunál pro válečné zločince.

Slavěna Vorobelová kandidovala za ĽSNS, ale k extrémistom sa nehlási. Boris Kollár jej ponúkol členstvo v klube, no poslankyňa sa zatiaľ rozhodla nepodporiť vládu. Nevylučuje, že by mohla skončiť u Kollára, ale nevylučuje ani Uhríka či Smer. Najšokujúcejší je však jej postoj k vojne na Ukrajine. Hoci o sebe hovorí, že ja národne orientovaná, ak by Rusko napadlo aj Slovensko, poslankyňa Vorobelová by sa mu bez boja rovno vzdala. V rozhovore s nezaradenou poslankyňou sa dozviete: – ako sa rozhodovala o odvolávaní vlády; – či jej Boris Kollár ponúkal členstvo v Sme rodina; – že si vie predstaviť svoju politickú budúcnosť aj v Smere, aj v Republike, a nevylučuje ani Sme rodina; – že chce hlasovať za pád vlády, aj keď by to mohlo priniesť scenár, ktorý nechce; – že najhoršia vláda by podľa nej bola liberálna; – prečo kandidovala za ĽSNS, aj keď s nimi nesúhlasí; – prečo nie je ani v Republike, ani v ĽSNS; – či by mala Ukrajina odovzdať Rusku časť územia; – koľko Američanov zomrelo vo vojne, ak tvrdí, že ide o konflikt USA a Ruska; – či vie definovať, kto je to liberál a prečo za liberála považuje napríklad ministra Hirmana.

Ruska agresija na Ukrajino zaznamuje tudi življenje in politiko Evropske unije. Eno najbolj izpostavljenih področij je energetika. Voditelji članic Unije na zasedanju v Bruslju pretresajo različne načrte, kako kljubovati energetski draginji in hkrati obvarovati evropsko gospodarstvo. Se bodo – tudi zaradi ukrajinske krize - uresničile napovedi o podelitvi statusa kandidatke Bosni in Hercegovini? K temu je v torkovem govoru v Evropskem parlamentu pozval tudi predsednik vlade Robert Golob. O teh in drugih vprašanjih, ki zaznamujejo aktualno politično dogajanje v evropski povezavi, voditelj Blaž Ermenc s sogovorniki. Gostje: dr. Jerneja Jug Jerše, vodja Predstavništva Evropske komisije v Sloveniji; Marko Štucin, državni sekretar na Ministrstvu za zunanje zadeve; dr. Matjaž Nahtigal, profesor mednarodnega prava z ljubljanske Fakultete za družbene vede; dr. Jan Grobovšek, profesor ekonomije z Univerze v Edinburghu.

Ruska agresija na Ukrajino zaznamuje tudi življenje in politiko Evropske unije. Eno najbolj izpostavljenih področij je energetika. Voditelji članic Unije na zasedanju v Bruslju pretresajo različne načrte, kako kljubovati energetski draginji in hkrati obvarovati evropsko gospodarstvo. Se bodo – tudi zaradi ukrajinske krize - uresničile napovedi o podelitvi statusa kandidatke Bosni in Hercegovini? K temu je v torkovem govoru v Evropskem parlamentu pozval tudi predsednik vlade Robert Golob. O teh in drugih vprašanjih, ki zaznamujejo aktualno politično dogajanje v evropski povezavi, voditelj Blaž Ermenc s sogovorniki.Gostje: dr. Jerneja Jug Jerše, vodja Predstavništva Evropske komisije v Sloveniji;Marko Štucin, državni sekretar na Ministrstvu za zunanje zadeve;dr. Matjaž Nahtigal, profesor mednarodnega prava z ljubljanske Fakultete za družbene vede;dr. Jan Grobovšek, profesor ekonomije z Univerze v Edinburghu.

„Volodymyr Zelenskyj říká to, co od něj chce slyšet ukrajinský lid,“ komentuje válku bývalý premiér Mirek Topolánek. „Nechci nic predikovat, ale pokud bude Ukrajina v původních hranicích bez Krymu, bude to obrovský úspěch. Protože o Krym přišla už v roce 2014 a my jsme k tomu víceméně mlčeli. Dnes je nejen ruskojazyčný, jako byl vždy, ale i ruským lénem a bude velmi složité dostat Putina při jednání do situace, že by obětoval i Krym.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko zavŕšilo nákup švédskych bojových vozidiel za takmer 1,7 miliardy eur. Systémy protivzdušnej obrany Patriot umiestnené u nás musia ísť na údržbu späť do Nemecka a vláda rokuje s NATO o poskytnutí našich ruských stíhačiek MiG-29 na Ukrajinu. Tam pokračujú najkrvavejšie boje od začiatku invázie Ruska a zatiaľ nič nenasvedčuje tomu, že sa tak skoro skončia. Aj to sú témy pre vojenského analytika a experta v oblasti bezpečnosti Jána Kofroňa z inštitútu politologických štúdii fakulty sociálnych vied Karlovej Univerzity. V podcaste denníka Pravda sa tiež dozviete: s čím má aktuálne Ukrajina vo vojenskej oblasti najväčšie problémy prečo sa pri meste Bachmut práve odohrávajú najkrvavejšie boje, hoci nejde o výrazne strategicky dôležité mesto v akej fáze je vojna, aké sú očakávania vplyvu nástupu tuhej zimy prečo si myslí, že Ukrajina znovu prevezme iniciatívu a z Bieloruska veľký prekvapivý útok zrejme nehrozí  prečo bude musieť Putin opäť mobilizovať, v akej miere a kedy či je namieste v dobe ekonomickej krízy vynakladať miliardy na zbrojenie a či ide o dobré nákupy čo by mali politici zdôrazňovať s rastúcou únavou z vojny a prečo je aj pre nás z pragmatického hľadiska dôležité naďalej pomáhať Ukrajine #pocuvajtepravdu

Témy súvisiace s obranou sú v slovenskom aj českom informačnom priestore komunikované vo veľkej miere, často v súvislosti s dôležitými politickými témami. Obranné témy sú ale zároveň terčom pre dezinformačných aktérov. Tí častokrát preberajú prokremeľské naratívy o vojne na Ukrajine a aktívne šíria ich mutácie. Ktoré bezpečnostné a obranné témy sú dlhodobo zneužívané dezinformačnými aktérmi v Českej republike a na Slovensku? Ako ovplyvnila vojna na Ukrajine diskurz o obranných témach v českom a slovenskom informačnom priestore? Aké témy prevažovali v oboch krajinách pred inváziou Ruska na Ukrajinu a ako boli komunikované? Kto najčastejšie komunikuje obranné témy a s akými emóciami? Akú úlohu zohrávala pri komunikácii činnosť štátnych inštitúcií, mainstreamových médií alebo influencerov? Je v oboch štátoch pri komunikácii obranných tém očividný pro-ruský alebo anti-západný sentiment a pre akých aktérov je príznačný? Ako zneužívajú dezinformační aktéri ačohentizmus? Aj o tom v novej epizóde podcastu Disinfo Report organizácie Infosecurity.sk hovorí Tonka Zsigmondová s riaditeľom Adapt Institute Matejom Kandríkom a analytičkou Bezpečnostného centra Evropské hodnoty Veronikou Krátkou Špalkovou.

V nové epizodě Topol Show Mirek Topolánek nekompromisně komentuje výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že bychom měli jednat s Ruskem o míru a zároveň poskytnout ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi určité garance, aby pro něj toto jednání bylo atraktivní. „Mělo by to být jako v devadesátých letech, kdy jsme garantovali Ukrajině celistvost hranic výměnou za jaderné odzbrojení. Takže Putinovi bychom za jaderné odzbrojení měli garantovat hranice Ruska před rokem 2008, tedy před obsazení Jižní Osetie a Abcházie,“ říká Topolánek. „Pak by za ním měl někdo přijít a říct mu: „Milý Vladimire Vladimiroviči, můžeme ti garantovat také to, že v Haagu proběhne spravedlivý tribunál s válečnými zločinci s tebou v čele, a to, že nedopadneš jako Kaddáfí nebo Husajn. Jaké jiné garance od nás ten člověk proboha může dostat?“ dodává Topolánek.

Odchádzam zo Slovenska, dávam si od neho sabatikal – pred rokom takto oznámila svoje rozhodnutie opustiť krajinu verejnosti známa, medzi politológmi etablovaná, s obzorom skúsenosti univerzitnej „Mekky“ – Oxfordu - Viera Žúborová. Prekážala jej najmä „degradácia vzdelaných“. Odišla do Berlína. Čo tam našla? A ako vidí „malú krajinku“ – ako píše o Slovensku – z perspektívy svetovej metropoly a zažitej demokracie?   „Berlín nie je Nemecko, Nemecko nie je Berlín. Je to metropola, ktorá je takou ‚špongiou‘ multikultúrnosti, inakosti. Našla som tu rôznorodosť, rôznych ľudí, spoločenstvá a komunity a zároveň jeden celok, ktorý otvára témy, po ktorých sa mi cnelo už v Bratislave“, opisuje svoj rok v dobrovoľnom exile za hranicami Slovenska.   Klimatické výzvy, rovnosť príležitostí, postavenie LGBTI+ ľudí, ďalšie smerovanie cirkvi v Nemecku a jej otváranie sa modernej spoločnosti. To sú podľa Viery Žúborovej témy, ktoré hýbu nemeckou spoločnosťou.   „Ak máte profesné pozadie spoločenského vedca, nachádzate ich v každom bare, v každom diskusnom fóre“, vysvetľuje.   V Berlíne pomáha v neziskovke, ktorá sa stará o špecifickú skupinu prisťahovalcov – pomáhajú utečencom z queer komunity. „Rozdiel medzi nami vidím už v tom, že téma LGBTI+ ľudí neabsentuje vo veľkých štátnych médiách a v rôznych polohách, od satiry až k vážnym diskusiám“, opisuje.   Nemci nám môžu byť podľa Viery Žúborovej príkladom v prístupe k separovaniu odpadu.   Negatívom je podľa nej ale prístup k cudzincom. „Stereotipizácia pohľadu na Ausländer sa vás dotkne už pri priezvisku, keď si hľadáte bývanie. Ak znie slovansky, automaticky sa dostávate na predposledné miesto v rebríčku žiadaných. Za vami sú už len Arabi“, tvrdí. Ukazuje sa však podľa nej paradox, že Nemecko dnes bez cudzincov nemôže fungovať.   Na druhej strane je však nemecká spoločnosť spoločnosťou, v ktorej platia pravidlá. „V tomto nachádzam bezpečie.“   Sociálny vedec v službách startupov   „Sedím momentálna na troch stoličkách. V Bratislava policy Institut som stále výskumníčka, v Berlíne som vhupla do úplne novej sféry globálnej spoločnosti, ktorá sa zaoberá témou kryptomien. Svoje rozmer sociálnej vedkyne tak prepájam s témou ich sociálnych dosahov, čo je pre túto oblasť a pre kolegov úplnou novotou“, rozpráva Žúborová.   Treťou stoličkou je už spomínané dobrovoľníctvo v neziskovke, ktorá sa venuje queer prisťahovalcom.   Sulík „politický živočích“ Podľa politologičky Viery Žúborovej aktuálne snahy Richarda Sulíka položiť vládu, v ktorej ešte pred pár mesiacmi bol, by sa dali klasifikovať ako klasická stratégia „politického živočícha“ prežiť a vyťažiť z danej situácie maximum. „Bola by to klasická politická stratégia prežitia. Bolo by to v poriadku, keby...A to keby je dôležité: keby dáta neukazovali, že slovenská spoločnosť sa láme, či sa vydať na cestu demokracie, alebo si zvoliť modely Poľska, Maďarska, nedajbože Ruska.“   Podľa Žúborovej ide o príklady politických riešení postavených na silnom lídrovi a odklone od demokratických hodnôt. „Aktuálna politická reprezentácia hazarduje s našou demokratickou budúcnosťou“, vystríha politologička.   Podľa Viery Žúborovej demokracia potrebuje, aby sa jej spoločnosť učila a vzdelávala sa v nej.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Odchádzam zo Slovenska, dávam si od neho sabatikal – pred rokom takto oznámila svoje rozhodnutie opustiť krajinu verejnosti známa, medzi politológmi etablovaná, s obzorom skúsenosti vzdelávania v Oxforde - Viera Žúborová. Prekážala jej najmä „degradácia vzdelaných“. Odišla do Berlína. Čo tam našla? A ako vidí „malú krajinku“ – ako píše o Slovensku – z perspektívy svetovej metropoly a zažitej demokracie?   „Berlín nie je Nemecko, Nemecko nie je Berlín. Je to metropola, ktorá je takou ‚špongiou‘ multikultúrnosti, inakosti. Našla som tu rôznorodosť, rôznych ľudí, spoločenstvá a komunity a zároveň jeden celok, ktorý otvára témy, po ktorých sa mi cnelo už v Bratislave“, opisuje svoj rok v dobrovoľnom exile za hranicami Slovenska.   Klimatické výzvy, rovnosť príležitostí, postavenie LGBTI+ ľudí, ďalšie smerovanie cirkvi v Nemecku a jej otváranie sa modernej spoločnosti. To sú podľa Viery Žúborovej témy, ktoré hýbu nemeckou spoločnosťou.   „Ak máte profesné pozadie spoločenského vedca, nachádzate ich v každom bare, v každom diskusnom fóre“, vysvetľuje.   V Berlíne pomáha v neziskovke, ktorá sa stará o špecifickú skupinu prisťahovalcov – pomáhajú utečencom z queer komunity. „Rozdiel medzi nami vidím už v tom, že téma LGBTI+ ľudí neabsentuje vo veľkých štátnych médiách a v rôznych polohách, od satiry až k vážnym diskusiám“, opisuje.   Nemci nám môžu byť podľa Viery Žúborovej príkladom v prístupe k separovaniu odpadu.   Negatívom je podľa nej ale prístup k cudzincom. „Stereotipizácia pohľadu na Ausländer sa vás dotkne už pri priezvisku, keď si hľadáte bývanie. Ak znie slovansky, automaticky sa dostávate na predposledné miesto v rebríčku žiadaných. Za vami sú už len Arabi“, tvrdí. Ukazuje sa však podľa nej paradox, že Nemecko dnes bez cudzincov nemôže fungovať.   Na druhej strane je však nemecká spoločnosť spoločnosťou, v ktorej platia pravidlá. „V tomto nachádzam bezpečie.“   Sociálny vedec v službách startupov   „Sedím momentálna na troch stoličkách. V Bratislava policy Institut som stále výskumníčka, v Berlíne som vhupla do úplne novej sféry globálnej spoločnosti, ktorá sa zaoberá témou kryptomien. Svoje rozmer sociálnej vedkyne tak prepájam s témou ich sociálnych dosahov, čo je pre túto oblasť a pre kolegov úplnou novotou“, rozpráva Žúborová.   Treťou stoličkou je už spomínané dobrovoľníctvo v neziskovke, ktorá sa venuje queer prisťahovalcom.   Sulík „politický živočích“ Podľa politologičky Viery Žúborovej aktuálne snahy Richarda Sulíka položiť vládu, v ktorej ešte pred pár mesiacmi bol, by sa dali klasifikovať ako klasická stratégia „politického živočícha“ prežiť a vyťažiť z danej situácie maximum. „Bola by to klasická politická stratégia prežitia. Bolo by to v poriadku, keby...A to keby je dôležité: keby dáta neukazovali, že slovenská spoločnosť sa láme, či sa vydať na cestu demokracie, alebo si zvoliť modely Poľska, Maďarska, nedajbože Ruska.“   Podľa Žúborovej ide o príklady politických riešení postavených na silnom lídrovi a odklone od demokratických hodnôt. „Aktuálna politická reprezentácia hazarduje s našou demokratickou budúcnosťou“, vystríha politologička.   Podľa Viery Žúborovej demokracia potrebuje, aby sa jej spoločnosť učila a vzdelávala sa v nej.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Evropská unie uvaluje na Rusko další sankce, nově zastropovala ceny ruské ropy na 60 dolarech za barel. Vyvíjí se sankční válka s Ruskem tak, jak si ji Západ po únorovém útoku ruské armády na Ukrajinu naplánoval?Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie uvaluje na Rusko další sankce, nově zastropovala ceny ruské ropy na 60 dolarech za barel. Vyvíjí se sankční válka s Ruskem tak, jak si ji Západ po únorovém útoku ruské armády na Ukrajinu naplánoval?

„Pokud by Rusko nebylo poraženo, mělo by to fatální následky, protože to, co se teď odehrává na Ukrajině, není jen nějaký lokální konflikt, ale konflikt světodějného významu. Je to křížové tažení Ruska proti celé západní, civilizované společnosti a proti základním hodnotám,“ říká filozof a pedagog Univerzity Karlovy Václav Němec.

Cílem Ruska je stále co nejvíce uškodit ukrajinské infrastruktuře. Nezahálí ale ani ruská propaganda. Nepřestává budovat hrdinskou image Vladimira Putina téměř v první linii. Co tím Rusko sleduje? Komu jsou tyto zprávy určeny? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě poodhalí, jak si Evropa poradí s embargem na ruskou ropu, i to, jak by se měl Západ postavit k ruským požadavkům během jednání o míru.

„Pokud by Rusko nebylo poraženo, mělo by to fatální následky, protože to, co se teď odehrává na Ukrajině, není jen nějaký lokální konflikt, ale konflikt světodějného významu. Je to křížové tažení Ruska proti celé západní, civilizované společnosti a proti základním hodnotám,“ říká filozof a pedagog Univerzity Karlovy Václav Němec.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nakolik se předpokládaný vývoj tuzemské ekonomiky promítne do vyjednávání o mzdách v příštím roce? Mohou nové restrikce unijních států a skupiny G 7 na vývoz ropy z Ruska výrazněji omezit příjmy Moskvy z prodeje této suroviny? Ukončí kurdské jednotky své operace proti takzvanému Islámskému státu kvůli tureckým útokům na severu Sýrie?

Knížky miluju. A vždycky jsem je miloval. A miloval jsem taky knihkupectví. Ovšem dnes už do nich nechodím, protože ze všech těch napsaných a vydaných knih v regálech mám pocit marnosti. “Co vy?”, zeptal jsem se svého hosta, kterým je Vít Šebor, spolumajitel nakladatelství Jan Melvil Publishing. “Já mám deprese,” odpověděl.Ale i on knihy miluje, takže jsme právě o nich skoro celou hodinu mluvili. Já považuju knihu za neuvěřitelnou věc, už proto, že se víc než 500 let své existence prakticky nezměnila. Odolá i digitálnímu “tsunami”, které mění to, jak sdílíme a konzumujeme informace? Budou knihy existovat i za deset, padesát, nebo sto let?Neprozradím dopředu, co mi Vít Šebor odpověděl, ale bylo to zajímavé. Jen abych úvahy uvedl do kontextu: knížky z nakladatelství Jan Melvil se - na kusy - prodávají ze tří čtvrtin na papíře a z jedné čtvrtiny půl na půl jako eknihy nebo audioknihy. Ale audioknihy, které jsou fenoménem posledních několika let, rostou rychleji.Můžeme se těšit na nějaký nový, nečekaný formát? Poslouchejte.Mluvili jsme také o tom, jak během covidu prodej knih vzrostl, ale po začátku války na UIkrajině zase klesl, a jak to asi bude dál. A dozvěděl jsem se také informace o Brněnském úřadu pro porážku Ruska. Ano, to opravdu existuje.Přeju příjemný poslech.

"Pri poslednej návšteve som videl napríklad otvorený masový hrob, cítil som zvyšky ľudských pozostatkov, bol som v mučiarňach, kde si ľudia značili čiarky, ako dlho tam sú zatvorení. Mal by to vidieť každý, kto spochybňuje ruskú agresiu na Ukrajine," opisuje novinár týždenníka Respekt Ondřej Kundra, ktorý sa práve vrátil zo šiestej cesty na Ukrajine, tentokrát bol v oslobodenej chersonskej oblasti. "Ukrajinci majú výhodu v tom, že na začiatku 90. rokov počas rozpadu Sovietskeho zväzu krajinu často postihovali blackouty. Energetická sieť sa rozdeľovala. Všade bol chaos, problémy a pomerne veľká zima. Ukrajinci si niečím podobným prešli napriek tomu, že vtedy tam nedopadali strely. Majú historickú skúsenosť. Tiež bude veľmi závisieť od toho, aké masívne blackouty budú. Rusi sa zatiaľ trafili do 40 percent ukrajinskej infraštruktúry, Ukrajincom sa pomerne darí zostreľovať ruské rakety a ľudia nám často hovorili, že sa snažia na situáciu pripraviť," opisuje Kundra výpadky elektriny. Ako je na tom oslobodená oblasť? Čo za sebou nechali Rusi? Aká zima čaká Ukrajinu? A ako vážny problém je korupcia? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s novinárom týždenníka Respekt Ondřejom Kundrom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Malin är förnedrad och besviken, Jessica har weekendcrashat, Calle ska bli TV-kändis, Marcus ruskar thuja i förorten och poddens klippare Victor är lack. Lyssna det blir kul! Mitt i Livet klipps av Victor Ganguly - kanske för sista gången... Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

Ceny energií sú stále neisté, rovnako ako situácia na trhoch s ropou či elektrinou. Vláda navyšuje štátny rozpočet o miliardové rezervy. Akú pomoc odklepol pre firmy či samosprávy? Akú pomoc budú potrebovať od vlády domácnosti? Koľko bude stáť kúrenie či svietenie na budúci rok a čo s tým vedia urobiť ministri? Ako sme na tom so zásobami plynu a čo urobí s cenou ropy embargo na jej dovoz z Ruska? Kedy bude Európa nezávislá od ruských surovín? Čo získali a nezískali krajiny, ktoré sa spoľahli na Rusko (napríklad Maďarsko) v porovnaní s tými ostatnými? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom hospodárstva Karlom Hirmanom.

Kulturní válka ohrožuje naši demokracii. Co rozhodne prezidentské volby. Vyznamenání za věrnost? Ruský Ústup od Chersonu. Export součástek do Ruska poškozuje dobré jméno Slovenska. Gigantické nádrže a "ekoteroristé".

Před několika dny byly na Slovensku zveřejněny informace o tom, že země vyváží do Ruska součástky, ze kterých se mohou vyrábět zbraně. A ty se pak používají v bojích na Ukrajině. Vypadalo to původně na velký skandál. Ale nastalo jen ticho po pěšině.

Slovenský Denník N má k dispozici seznam tisíců různých druhů zboží, které po vypuknutí války na Ukrajině celníci propustili přímo do Ruska. Jsou to součástky, které mohou být použity k výrobě těžkých zbraní. A podle šéfredaktora Matúše Kostolného tak také použity byly. „Berte to jako můj odhad, ale myslím, že použity byly všechny komponenty,“ říká v pořadu Osobnost Plus.

Hlavním tématem války Ruska proti Ukrajině se stalo v končícím týdnu stažení ruských vojsk z Chersonu. Ihned se vyskytlo mnoho různých úvah o dalším vývoji situace v Rusku a o možnosti změn tamního režimu. Aniž bych unavoval čtenáře detailním rozborem, kdo a jak o těchto věcech uvažuje, poznamenám, že se aktivovaly hlasy, které nepatří k režimu ani k viditelné opozici a které tvrdí, že došlo k Putinově zásadní porážce a že jde o začátek jeho konce.

Slovensko vraj pomáha Rusku a naše firmy tam vyvážajú výrobky dvojakého určenia. To sú také, ktoré sa dajú použiť na svoj pôvodný účel, alebo aj vojenský. Záleží, ako výrobok alebo jeho časť, napríklad čip, použijete či upravíte. Prečo teda od nás môžu ísť do Ruska výrobky, ktoré Moskva vo svojich zbraniach a technike používa? Sú tak nahrubo nastavené sankcie, alebo na Slovensku niekto urobil chybu? Ako to kontrolujú a vyhodnocujú colníci? Braňo Závodský sa rozprával s prezidentom Finančnej správy Jiřím Žežulkom.

Slovensko sa ocitlo na západobalkánskej utečeneckej trase. Nevieme si poradiť s prílevom utečencov, ktorí cez nás z Maďarska uteká ďalej na západ. Česi kontrolujú hranice a utečenci sa u nás hromadia. Kroky verejných činiteľov preveruje Generálna prokuratúra. Čo vlastne Maroš Žilinka preveruje? Ako s utečencami pomôžu vojaci? A ako to vyzerá s preverovaním vývozu výrobkov dvojakého určenia do Ruska, ktoré poslúžia Moskve aj pri výrobe bojového materiálu? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom obrany za hnutie OĽaNO Jaroslavom Naďom.

Katolícky hodnostár uráža obete teroristického činu a ich blízkych. Parlament je takmer dva týždne zablokovaný. Slovensko vyváža do Ruska súčiastky, ktoré potom Moskva používa vo vojne proti Ukrajine. Prezidentka vyhlásila Ficove referendum. Čo robí menšinová vládna koalícia? Ako chce prijať rozpočet, ak nemá dosť hlasov ani na normálne fungovanie parlamentu? Na čo potrebuje Matovič miliardy eur navyše? A prečo by vlastne ľudia nemali ísť k ďalšiemu Ficovmu referendu? Braňo Závodský sa rozprával s predsedníčkou strany Za ľudí, vicepremiérkou a ministerkou investícií, regionálneho rozvoja a informatizácie Veronikou Remišovou.

Slovenští celníci pouštějí do Ruska a Íránu tisíce kusů zboží, které Rusové mohou využít k výrobě těžkých zbraní. Ve společné investigaci to zjistil český a slovenský Deník N. Kde se stala chyba? A je tedy Slovensko fakticky ruským spojencem ve válce na Ukrajině? Hostem podcastu je investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal.