Podcasts about debata

Po letech se do Insideru vrací Václav Klaus. Za tu dobu pochopil význam slova podcast a naučil se slovník generace Z. Debata se točí kolem aktuálních geopolitických událostí. Co si odnést z Davosu, jak číst proměnu Evropy a dočkáme se vůbec nějaké? Donald Trump otřásl světem a mění roli Spojených států v globální politice. Jaké budou dopady na válku na Ukrajině, šance na příměří a budoucí bezpečnost Evropy? Kde selhala evropská politika, jaké jsou limity další integrace a proč Evropa ztrácí geopolitický význam? Neopomeneme ani českou politiku, vztah k Motoristům, rozpočet a rozpad tradičních politických stran.⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme. Michal Magušin a Lukáš Krivošík komentujú úspech slovenských hokejistov, kroky Roberta Fica, ktoré pomáhajú zločincom aj to, či kauza Mýtnik uškodí Smeru.

Kde se aktuálně nachází česká energetika? Jaká témata jsou v těchto letech ta hlavní? To diskutujeme s Janem Krčálem, analytikem Fakta o klimatu. Ekonomické tlaky na odchod od uhlí a uzavírání elektráren otevírají otázku, které zdroje si můžeme dovolit zavřít a které by nám aktuálně chyběly.V rámci odchodu od uhlí se díváme na dvě klíčové roviny – elektrárny a teplárny. Debata se opírá o čtyři pilíře toho, co musíme dobře zvládnout: dostatek jiných zdrojů elektřiny, dostatek zdrojů pro stabilizaci a hladký provoz elektrické sítě, odchod od uhlí ve velkých teplárnách spadajících pod EU ETS 1 a odchod od uhlí v malých teplárnách.

Debata s Respektem: Zmínka o neziskových organizacích je v programovém prohlášení ANO, SPD a Motoristů hned několikrát. Počítá se se zřízením veřejného registru všech dotací, s povinností transparentně zveřejňovat výdaje, s označováním organizací financovaných ze zahraničí nebo s omezením využívání veřejných peněz na politický aktivismus, který však není blíže specifikován. Jak na další debatě v Knihovně Václava Havla upozorňuje vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban, podobný scénář neziskovky znají z autoritářských států. Včetně finančních škrtů, které vláda Andreje Babiše z ANO chystá. Ministr zahraničí a pověřený ministr životního prostředí Petr Macinka z Motoristů nedávno ve svém pořadu na XTV vyjmenovával konkrétní projekty z programu transformační spolupráce s tím, že „nezůstane kámen na kameni", přičemž kromě Člověka v tísni mnohokrát zmínil i organizaci Arnika, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí. Její zástupce, Václav Orcígr, který je vedoucím kampaně Praha - město pro život, na debatě doplňuje, že organizace už musela začít s propouštěním. A jiných neziskovek se to pravděpodobně dotkne ještě výrazněji. Proč by lidé měli na Macinkou zmíněné projekty přispívat? Nejde v době všudypřítomných konfliktů podpora enviromentální oblasti stranou? Jak zásadní je pro neziskové organizace podpora od státu a jak se mu jejich činnost ekonomicky vyplácí? Dalo se na přístup nynější vládní koalice připravit? Moderuje Zuzana Machálková.

Unijni liderzy debatują nad konkurencyjnością Europy, polski eksport żywności bije rekordy, a sankcje na Rosję okazują się nieszczelne. Do tego Chiny obniżają cła na unijny nabiał.0:50 - Debata nad konkurencyjnością gospodarki UE2:28 - Polski eksport3:47 - Najważniejsze informacje z polskiej gospodarki5:08 - Najważniejsze informacje ze światowej gospodarki10:06 - Drogi gaz w Polsce11:23 - Dane z rynków i kalendariumKup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: czytaj.rp.pl

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme.

Martin Pýcha má silný vztah k zemědělství a ekonomii, a to vše snoubí ve své práci. Je předsedou Zemědělského svazu ČR a vedle toho také viceprezidentem Agrární komory ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Družstevní asociace ČR. Je propagátorem českých potravin a snaží se přivést do zemědělství mladou generaci. Na mezinárodní úrovni zastupuje zájmy českých zemědělců v evropské organizaci COPA/ COGECA. Navíc se věnuje tanci a byl jedním z vedoucích tanečního studia Ridendo, pro které připravoval choreografie. Je sedminásobným mistrem České republiky a vítězem Mistrovství Slovenské republiky v plesových choreografiích. V tomto díle Štěpán Křeček s Martinem Pýchou rozebírají postavení evropského zemědělství v globálním kontextu a dopady mezinárodního obchodu. Věnují se dohodě s Mercosurem, požadavkům neevropských zemědělců i vztahu mezi průmyslem a zemědělstvím v Evropské unii. Debata se dotýká také uhlíkové stopy v zemědělství, rozdílů v chovu hospodářských zvířat v EU a ve zbytku světa a dopadů těchto rozdílů na konkurenceschopnost evropských farmářů. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Saša Michailidis se ptá Pavla Štěpána z Ústavu pro jazyk český AV ČR a komentátora Seznam Zprávy Jana Lipolda, autora jazykové a kulturní hlídky Šuplík. Je tu další debata o přechylování ženských příjmení. Sportovní komentátoři a komentátorky ČT musí na právě probíhajících ZOH za všech okolností přechylovat. Je to po konzultaci a na doporučení jazykovědy. Debata přitom ukazuje, že nejde jen o gramatiku, ale i o vnímání identity a respekt vůči sportovkyním a divákům.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Pavla Štěpána z Ústavu pro jazyk český AV ČR a komentátora Seznam Zprávy Jana Lipolda, autora jazykové a kulturní hlídky Šuplík. Je tu další debata o přechylování ženských příjmení. Sportovní komentátoři a komentátorky ČT musí na právě probíhajících ZOH za všech okolností přechylovat. Je to po konzultaci a na doporučení jazykovědy. Debata přitom ukazuje, že nejde jen o gramatiku, ale i o vnímání identity a respekt vůči sportovkyním a divákům.

Debata o státním rozpočtu se v Česku dlouhodobě vede špatně. Místo aby se soustředila na strukturu výdajů a směřování hospodářské politiky, zúžila se na jediné číslo, a to výši schodku. Tvrdí to hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný, který byl hostem Hrotcastu. „Jak kdyby se všechno zúžilo na ten deficit. Teď je tady 310, předtím bylo 286, někdo mluví o 290. Přidává se strukturální deficit, fiskálně neutrální operace, jednorázové položky. A je z toho hrozný mišmaš,“ říká Slaný a dodává, že takto vedená debata je podle něj „strašně plytká a úzká“.Rozpočet podle něj nelze chápat jako technickou účetní položku. „Státní rozpočet v sobě ztělesňuje hospodářskou politiku vlády. Není to jen součet příjmů a výdajů,“ zdůrazňuje. Právě proto očekával, že nová vláda využije první rozpočet k jasnému vymezení směru. „Čekal jsem, že vyšle signál společnosti i ekonomice, že přichází změna.“ Za chybu nepovažuje ani případné delší rozpočtové provizorium. Naopak. „Rozpočtové provizorium není tragédie. Kdybych byl na místě ministryně financí, tak ho držím co nejdéle. Je to určitý druh šetření a vytváří tlak na systém,“ míní Slaný. Podle něj by bylo lepší rozpočet připravovat pomaleji, ale s jasným rámcem. Klíčovým problémem českých veřejných financí jsou podle něj výdaje. Přesto se rozpočtová pravidla soustředí především na deficit a dluh. „Nikdy jsem nebyl zastáncem pravidel, která se věnují abstraktním pojmům typu strukturální deficit. Normální občan vůbec netuší, co to je,“ říká. Podle Slaného by se fiskální pravidla měla zaměřit na dlouhodobý růst výdajů vůči HDP.Slaný se v rozhovoru vrací i k devadesátým létům a k období ekonomické transformace, které podle něj dnešní debaty často zkreslují nebo zjednodušují. Připomíná, že tehdejší reformy byly ve srovnání s dnešními zásahy státu mimořádně radikální. „To byl skok po padesáti letech centrálního plánování absolutně do neznáma. Najednou se začaly skutečně vytvářet ceny,“ říká. Za jeden z klíčových úspěchů transformačního období považuje udržení makroekonomické stability. „Měli jsme jednu z nejnižších inflací ze všech zemí východního bloku a dokázali jsme si cenovou stabilitu udržet sami,“ upozorňuje. Právě to podle něj vysvětluje, proč Česko dodnes není v eurozóně, na rozdíl od některých zemí, které transformaci nezvládly. „Země jako Bulharsko nebo pobaltské státy potřebovaly pevnou měnovou kotvu, protože ten transformační proces nezvládly,“ dodává.Slaný zároveň kritizuje současnou snahu se od devadesátých let distancovat. „Je obrovská chyba, že se dnes tyhle reformy relativizují nebo že se od nich politicky ustupuje. Pokud má být někdo na devadesátá léta hrdý, tak právě proto, že nás dostala tam, kde jsme,“ říká. Podle něj tehdy existoval jasný reformní étos, který dnes chybí.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme. „V Hlase majú koncentráciu smiešnych politikov na meter štvorcový už v takej miere, že to nemôže prežiť dve volebné obdobia,“ hodnotia komentátori Jozef Majchrák a Lukáš Krivošík v redakčnej debate denníka Postoj.

Dnes řešíme jeden z největších průšvihů jarní části ligy. BANÍK vedl na Slovácku 2:0… a stejně to nezvládl. Proč?

Debata s týdeníkem Respekt: Co zatím ukázala a dokázala nová česká vláda? Hosty byli politologové Karel Páral a Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Moderuje Tomáš Brolík.

Debata s Respektem: s Kateřinou Nedbálkovou, Sandrou Silnou a Matějem Hollanem o proměně naší země za 25 let. Moderuje Petr Horký.Čtvrtina 21. století je za námi, což je příležitost k bilancování. Mimo jiné se nabízí k úvaze, jestli se změnilo za tu dobu Česko k lepšímu. Otázka je to jednoduchá, ale když se nad ní člověk poctivě zamyslí, nemá po ruce jednoduchou odpověď. Podle čeho jde vlastně zkoumat, zda se máme lépe než před 25 lety? Proč si nevystačíme s objektivními statistickými údaji, jako je růst průměrné mzdy nebo prodloužení průměrné délky života obyvatel? A když se ptáme, zda se máme lépe, koho vlastně myslíme tím my? Právě tyto otázky byly tématem debaty Respektu v brněnském Institutu Paměti národy, do které si redaktor Petr Horký pozval jako hosty socioložku Kateřinu Nedbálkovou, evangelickou farářku Sandru Silnou a bývalého politika a občanského aktivistu Matěje Hollana.  

Čtení s Respektem: s Lukášem Sedláčkem o životě mezi mýty a realitou v zrcadle umělé inteligence, pocitu americké výjimečnosti, výzvách pro Evropu a jeho knize Nazí v AI době.Debata o nástupu a rozvoji AI často osciluje mezi utopickými a dystopickými vizemi: Umělá inteligence otevře lidstvu blahobytnou budoucnost plnou převratných možností a vesmírných obzorů; vyřeší veškeré problémy; bude vševědoucím mentorem a posune nás na zcela novou úroveň bytí. Nebo nás tento džin vypuštěný z lahve ovládne, zotročí na různých úrovních z pozice jakéhosi božstva a možná nás nakonec vyhubí.Není pochyb, že se děje něco bezprecedentního. Rychlé změny se dotýkají mnoha věcí a oblastí, které jsme donedávna pokládali za výhradně lidské. Ale nemusí hned dojít na radikální konce lidské civilizace. Otázkou je, jak se s převratnou technologií lidé popasují a jak nás promění. A právě nad tím, jaký je vztah generativní AI k lidské identitě a naší bytostné touze či potřebě nacházet ve světě smysl přemýšlí ve své knize Nazí v době AI (Muza books, 2025) Lukáš Sedláček.„Budeme si uvědomovat, že jsme nedokonalí, zatímco AI se bude jevit čím dál dokonalejší. S tím souvisí třeba i tlak na krásné snímky a videa. Ale odkrytí vlastní „nahoty“ není nic špatného. Neměli bychom se bát toho, že je král nahý. Může nám to zpřístupnit hlubší identitu a navodit klid i pocit větší vyrovnanosti,“ říká zakladatel Týdne inovací a šéf vzdělávací platformy ELAI Lukáš Sedáček, který vystudoval religionistiku a mezinárodní vztahy. Ve své knize rozebírá mimo jiné právě spojitost mezi rozvojem umělé inteligence a zakořeněnými mýty, náboženskými představami a tužbami, ale také související vliv Spojených států s jejich puncem dějinné výjimečnosti. Jak hledat a nacházet smysl lidské existence ve věku generativní AI? Co může přinést další rozvoj těchto technologií do budoucna? V čem nachází naději? Jak hodnotí současný geopolitický vývoj a doktrínu Donalda Trumpa z pohledu absolventa Evropských studií? A co říká na varovnou výzvu izraelského historika Yuvala Noaha Harariho, podle nějž může nástup AI ve výsledku znamenat konec lidských dějin? Nejen o tom mluví Lukáš Sedláček v podcastu Čtení s Respektem se Štěpánem Sedláčkem.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme. Martin Hanus a Marek Vagovič komentujú súd s Kočnerom, kauzy Šimečkovej matky aj Ficove slová o Trumpovi.

Martin Pýcha má silný vztah k zemědělství a ekonomii, a to vše snoubí ve své práci. Je předsedou Zemědělského svazu ČR a vedle toho také viceprezidentem Agrární komory ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Družstevní asociace ČR. Je propagátorem českých potravin a snaží se přivést do zemědělství mladou generaci. Na mezinárodní úrovni zastupuje zájmy českých zemědělců v evropské organizaci COPA/ COGECA. Navíc se věnuje tanci a byl jedním z vedoucích tanečního studia Ridendo, pro které připravoval choreografie. Je sedminásobným mistrem České republiky a vítězem Mistrovství Slovenské republiky v plesových choreografiích. V tomto díle Štěpán Křeček s Martinem Pýchou rozebírají aktuální stav českého zemědělství a výzvy, kterým zemědělci čelí. Věnují se ekonomické situaci sektoru, očekáváním od roku 2026 i dopadům domácí a evropské politiky. Debata se dotýká také rozdílů mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, jejich udržitelnosti a vývoje produkce vajec v Česku. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Port Haller ma być terminalem ro-ro w sąsiedztwie lokalizacji pierwszej polskiej elektrowni jądrowej Lubiatowo–Kopalino. Czym w praktyce jest ta koncepcja i dlaczego w ogóle pojawia się w dyskusji o rozwoju Pomorza oraz interesach państwa? Czy to niezbędna inwestycja strategiczna, pijarowa „wydmuszka”, a może projekt, który wymaga dopracowania, zanim stanie się realnym elementem polskiej infrastruktury portowej i transportowej?W debacie rozmawiamy o opłacalności przedsięwzięcia, możliwych źródłach ładunków oraz rozwoju szlaków transportowych. W dyskusji poruszono również aspekt militarny i obronny: na ile terminal ro-ro w tej lokalizacji może wzmacniać zdolności państwa? O inwestycji rozmawiali Kacper Płażyński - poseł Prawa i Sprawiedliwości, przewodniczący Komisji Gospodarki Morskiej i Żeglugi Śródlądowej oraz Krzysztof Szymański - poseł Konfederacji, członek Zarządu Głównego Ruchu Narodowego i wiceprzewodniczący Komisji Gospodarki Morskiej i Żeglugi Śródlądowej. Dyskusję poprowadził red. Damian Adamus.

Debata o zahraničnej politike sa v relácii Európa od A po Z vyostrila pri Ukrajine, Rusku a plánovanej pôžičke 90 miliárd eur. Kým časť hostí tvrdila, že pomoc Ukrajine je v strategickom záujme Európy, Ľuboš Blaha a Milan Uhrík hovorili o vykrvácaní Európy a potrebe „pragmatických“ vzťahov s Ruskom.

Debata zorganizowana w ramach cyklu „Środy Europejskie” przez Fundację Centrum im. prof. Bronisława Geremka i Muzeum Łazienki Królewskie w Warszawa [14 stycznia 2026 r.]Debata poświęcona radykalizacji społeczeństw w Europie. Radykalizacja nie jest zjawiskiem nowym, ale stanowi coraz większe wyzwanie dla europejskich demokracji. Nowe technologie i rosnąca polaryzacja społeczeństw czynią ją poważnym zagrożeniem w Europie. Jakie są jej przyczyny? Jakie procesy składają się na radykalizację społeczeństw? Czym się charakteryzuje w wybranych krajach europejskich m.in.: Niemczech, Polsce, Włoszech. Jak temu przeciwdziałać? W dyskusji udział wezmą: prof. Klaus Bachmann - Uniwersytet SWPSdr Piotr Podemski - Uniwersytet WarszawskiPaula Sawicka - Stowarzyszenie Otwarta Rzeczpospolitadr Przemysław Witkowski - Uniwersytet CivitasDebatę poprowadzi publicysta Jarosław Kurski.„Środy Europejskie” to wznowiony cykl debat organizowanych przez Fundację Centrum im. prof. Bronisława Geremka we współpracy z Muzeum Łazienki Królewskie w Warszawie.Spotkania poświęcone są szeroko pojętej tematyce europejskiej, obejmującej zagadnienia związane z bezpieczeństwem, integracją, ekologią, demokracją, kulturą i tożsamością europejską. Tworzą przestrzeń do refleksji i rozmowy z ekspertami, badaczami oraz przedstawicielami instytucji publicznych i organizacji społecznych.Jeśli chcesz wspierać Wszechnicę w dalszym tworzeniu treści, organizowaniu kolejnych #rozmówWszechnicy, możesz:1. Zostać Patronem Wszechnicy FWW w serwisie https://patronite.pl/wszechnicafwwPrzez portal Patronite możesz wesprzeć tworzenie cyklu #rozmowyWszechnicy nie tylko dobrym słowem, ale i finansowo. Będąc Patronką/Patronem wpłacasz regularne, comiesięczne kwoty na konto Wszechnicy, a my dzięki Twojemu wsparciu możemy dalej rozwijać naszą działalność. W ramach podziękowania mamy dla Was drobne nagrody.2. Możesz wspierać nas, robiąc zakupy za pomocą serwisu Fanimani.pl - https://tiny.pl/d9wz-p96Jeżeli robisz zakupy w internecie, możesz nas bezpłatnie wspierać. Z każdego Twojego zakupu średnio 2,5% jego wartości trafi do Wszechnicy, jeśli zaczniesz korzystać z serwisu FaniMani.pl Ty nic nie dopłacasz!3. Możesz przekazać nam darowiznę na cele statutowe tradycyjnym przelewemDarowizny dla Fundacji Wspomagania Wsi można przekazywać na konto nr:33 1600 1462 1808 7033 4000 0001Fundacja Wspomagania WsiZnajdź nas: https://www.youtube.com/c/WszechnicaFWW/https://www.facebook.com/WszechnicaFWW1/https://anchor.fm/wszechnicaorgpl---historiahttps://anchor.fm/wszechnica-fww-naukahttps://wszechnica.org.pl/#geremek #fundacjageremka #środyeuropejskie #polityka #społeczeństwo #europa #radykalizacja

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme. Martin Hanus a Jozef Majchrák hodnotia správanie Fica a Trumpa, možné spojenie Kollára so Sulíkom a šance Čahojovej proti Vallovi.

Debata o penzijním spoření v Česku graduje. David s Martinem proto v novém díle investičního podcastu Money Penny rozebírají jednotlivé argumenty a vysvětlují, proč se část investorů na penzijko dívá úplně jinýma očima. Na příkladech vysvětlují, kdy to může být opravdu výnosná investice a porážet americký akciový index S&P 500. V čem spočívá hlavní fígl? Řeč přijde také na fondy životního cyklu, které mají spoření „automatizovat“, i na modernější přístupy k důchodu. Věnují se rovněž tomu, co se aktuálně děje kolem Revolutu a blokací účtů jeho klientů. Vysvětlují, co se při zablokování účtu stane s investicemi vedenými přes Revolut, a na co si dát pozor, abyste zbytečně nepřišli o peníze.V novinkách se věnují také vstupu skupiny CSG na burzu Euronext v Amsterodamu. Její majitel Michal Strnad s celým procesem výrazně spěchá a situace se rychle vyvíjí. Nejaktuálnější informace najdete na webu hn.cz: https://hn.cz/tagy/CSG-357724Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

Raport Polska za filtrem 2025 pokazuje, że ponad jedna trzecia Polek i Polaków myślała w ciągu ostatnich pięciu lat o zabiegu z dziedziny medycyny estetycznej. Jest to przejaw wciąż zauważalnego wzrostu zainteresowania poprawą swojego wyglądu. Jak ta sytuacja ma się do równolegle nasilającego się trendu ciałopozytywności? Gdzie jesteśmy w dyskusji o tym, czy medycyna estetyczna to dowód na opresję patriarchatu, czy też wyraz wolności wyboru? Jak na postrzeganie naszego ciała wpływają nowoczesne media? I czy możliwe jest pogodzenie akceptacji swojego wizerunku z chęcią dokonywania operacji plastycznych? O tym rozmawialiśmy podczas styczniowej Premiery Pisma.W rozmowie wzięli udział:Monika Jachna-Grzesiak – specjalistka I stopnia w zakresie chirurgii ogólnej i specjalistka II stopnia w zakresie chirurgii plastycznej rekonstrukcyjnej i estetycznej. Jest członkinią Amerykańskiego Towarzystwa Chirurgii Plastycznej i Estetycznej – American Society for Aesthetic Plastic Surgery (ASAPS), należy również do Polskiego Towarzystwa Chirurgii Plastycznej, Rekonstrukcyjnej i Estetycznej (PTChPRiE).Michał Feldman – lekarz psychiatra, pracował m.in. w Instytucie Psychiatrii i Neurologii w Warszawie. Ukończył Warszawski Uniwersytet Medyczny w 2006 roku. Od 2009 roku jest członkiem Polskiego Towarzystwa Psychiatrycznego. Zajmuje się diagnozowaniem i leczeniem szerokiego spektrum zaburzeń psychicznych, w tym również zaburzeń odżywiania. Jest redaktorem polskiego wydania książki Pokonać bulimię i zespół napadowego objadania.Debatę poprowadziła Magdalena Kicińska, redaktorka prowadząca w „Piśmie”, dziennikarka, reporterka, pisarka. ––Wykup miesięczny dostęp online do „Pisma”. Możesz zrezygnować, kiedy chcesz.https://magazynpismo.pl/prenumerata/miesieczny-dostep-online-strona-prenumeraty/

Debata o penzijním spoření v Česku graduje. David s Martinem proto v novém díle investičního podcastu Money Penny rozebírají jednotlivé argumenty a vysvětlují, proč se část investorů na penzijko dívá úplně jinýma očima. Na příkladech vysvětlují, kdy to může být opravdu výnosná investice a porážet americký akciový index S&P 500. V čem spočívá hlavní fígl? Řeč přijde také na fondy životního cyklu, které mají spoření „automatizovat“, i na modernější přístupy k důchodu. Věnují se rovněž tomu, co se aktuálně děje kolem Revolutu a blokací účtů jeho klientů. Vysvětlují, co se při zablokování účtu stane s investicemi vedenými přes Revolut, a na co si dát pozor, abyste zbytečně nepřišli o peníze. V novinkách se věnují také vstupu skupiny CSG na burzu Euronext v Amsterodamu. Její majitel Michal Strnad s celým procesem výrazně spěchá a situace se rychle vyvíjí. Nejaktuálnější informace najdete na webu hn.cz: https://hn.cz/tagy/CSG-357724 Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/

 Debata o przyszłości Polski coraz wyraźniej przesuwa się z poziomu bieżących sporów na pytanie o zdolność państwa do długotrwałego funkcjonowania. W rozmowie na antenie Radia Wnet Jacek Karnowski, redaktor naczelny Telewizji wPolsce24, odniósł się zarówno do sytuacji demograficznej, jak i do układu sił po prawej stronie sceny politycznej.Punktem wyjścia była diagnoza stawiana już wcześniej na antenie: Polska wchodzi w fazę głębokiego kryzysu demograficznego, który w kolejnych dekadach przełoży się na dramatyczny spadek świadczeń emerytalnych. Jednak zdaniem Karnowskiego, jeszcze poważniejszym problemem jest sposób, w jaki część elektoratu reaguje na ten kryzys politycznie.Jest większość prawicowa i ta większość, która ukształtowała się po zwycięstwie Karola Nawrockiego, ona trwa i to jest dobra wiadomość na początek 2026 roku. Natomiast rozkład głosów pomiędzy tymi trzema formacjami – dwiema Konfederacjami i Prawem i Sprawiedliwością – jest kluczowy– podkreśla.Karnowski przypomina doświadczenie tzw. Trzeciej Drogi, które jego zdaniem powinno działać otrzeźwiająco na wyborców szukających „trzeciej opcji”.Wielu ludzi z dobrą wolą zagłosowało na Szymona Hołownię, sądząc, że on będzie łączył i obniżał temperaturę sporu. Okazało się, że głosowali na podpórkę Donalda Tuska, która już nie istnieje– mówi.W podobnych kategoriach ocenia dziś część głosów oddawanych na Konfederację oraz na środowisko Grzegorz Braun.Głosując na Konfederację – obie Konfederacje – tak naprawdę nie wiemy, na co głosujemy. To nie może być wyłącznie głos emocjonalny ani głos sprzeciwu. Głos polskiego patrioty musi być również głosem za takim rządem, który udźwignie realne ciężary państwa– podkreśla.Karnowski ostro krytykuje narracje, które – jego zdaniem – rozbijają prawicową większość i pośrednio wzmacniają pozycję Donald Tusk.Te opowieści, że Morawiecki udawał twardość, a Tusk mówił miękko, a działał ostro, to są po prostu banialuki niemające nic wspólnego z rzeczywistością– ocenia.Szczególnie mocno wybrzmiewa wątek wypowiedzi negujących Holokaust, które – zdaniem Karnowskiego – uderzają bezpośrednio w polski interes narodowy.Jaki jest dziś interes Polski w negowaniu Holokaustu? Po pierwsze, podważamy niemiecką arcyzbrodnię. Tym samym przyspieszamy podważanie zbrodni na Polakach. Za chwilę okaże się, że wszystko było kłamstwem: obozy, łapanki, komory gazowe– ostrzega.Po drugie, takie deklaracje spychają Polskę na margines relacji ze Stanami Zjednoczonymi. A bez relacji sojuszniczej z USA nasza niepodległość staje się fizycznie nie do utrzymania– dodaje.Jednocześnie Karnowski przyznaje, że poparcie dla Grzegorza Brauna nie bierze się znikąd.Ja rozumiem te głosy. One wynikają z zapotrzebowania na wyraźniejszą obronę spraw cywilizacyjnych– mówi.To – jego zdaniem – sygnał także dla Prawo i Sprawiedliwość, które nie może ograniczać się wyłącznie do polityki socjalnej i inwestycyjnej.PiS nie może stać się partią wyłącznie pieniędzy, socjalu i inwestycji. Obszar tożsamości, zagrożeń cywilizacyjnych i walki z ideologiczną ofensywą musi być prowadzony w sposób wiarygodny i konsekwentny– podkreśla./fa 

Debata s Respektem: s Petrou Wünschovou, Vladimírem Polákem a Martinou Sebalo Vňukovou o proměně postojů Čechů a Češek k fyzickému trestání dětí a související nové legislativě. Moderuje Štěpán Sedláček.Debata s Respektem: Od 1: ledna platí novela občanského zákoníku, která rodičům ukládá starat se o své potomky „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“. Nové legislativní ukotvení nepřijatelnosti bití dětí ovšem stále vzbuzuje obavy a zmatení: Co přesně to bude znamenat? Jak se mění postoj Čechů a Češek k tématu? A komu právní úprava prakticky pomůže? V Knihovně Václava Havla diskutovali ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák a psycholožka Psychiatrické klinika 1. lékařské fakulty UK Martina Sebalo Vňuková. Diskuzi moderovala Silvie Lauder.

Sedmatřicetiletá Rene Nicol Good, matka tří dětí a občanka USA zemřela 7. ledna při zátahu agentů úřadu na imigranty v Minnesotě. Poté co odmítla vystoupit z auta byla chladnokrevně zastřelena imigračním úředníkem. Děsivý incident je ale jen vrcholem ledovce organizovaného násilí amerického federální úřadu pro imigraci a cla známého jako ICE. Ten pod dohledem Donalda Trumpa vyrostl v dobře financovanou a vyzbrojenou sílu, která vzbuzuje strach. Jaké reakce incident vyvolal v USA a jak by se daly srovnat s protesty po policejní vraždě George Floyda z roku 2020? Hrozí ze střetů ICE a lokálních policejních složek občanská válka? A co na to trumpovi alt-right roztleskávači v Evropě? O tom všem debatuje v novém díle Studia Alarm Jan Bělíček, David Scharf a Karel Veselý. Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Roman Joch je konzervativní publicista, politický komentátor a vysokoškolský pedagog. Dlouhodobě působí v Občanském institutu, kde zastával funkci ředitele a viceprezidenta a věnuje se především politické filozofii, zahraniční politice a hodnotovým otázkám západní civilizace. V letech 2010–2012 působil jako poradce předsedy vlády Petra Nečase pro zahraniční politiku a lidská práva, později spolupracoval také s vedením hlavního města Prahy. Ve veřejném prostoru je známý jako autor odborných i publicistických textů a překladů, pravidelně vystupuje v médiích a komentuje aktuální politické a společenské dění v širších souvislostech. Přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze, CEVRO Institutu a dalších akademických pracovištích. Hlásí se ke konzervativním hodnotám a katolické církvi, které významně formují jeho pohled na domácí i mezinárodní politiku. V tomto díle Štěpán Křeček s Romanem Jochem rozebírají hlavní politické ideologie moderní doby a jejich vývoj od 19. století po současnost. Vysvětlují základní principy konzervatismu, socialismu a liberalismu, jejich filozofická východiska i rozdíly v pohledu na stát, trh a jednotlivce. Debata se dotýká také historických kořenů jednotlivých směrů, jejich proměn v čase a dopadů na současnou politiku a společnost. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme. „Fico ubližuje Slovensku viac ako Mečiar,“ hovoria komentátori Marek Vagovič a Lukáš Krivošík.

Jak chce nová vláda zkrátit čekací lhůty na vyšetření a zlepšit dostupnost primární lékařské péče? Jak hodlá změnit systém veřejného zdravotního pojištění? A zruší novou vyhlášku o školním stravování, podle které mají děti dostávat méně sladkých jídel nebo masa? Karolína Koubová pozvala k diskuzi ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného (Motoristé sobě) a vedení výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny. Poslechněte si diskuzi.

Jiří Pehe, poradce prezidenta a politolog, byl hostem Echo Prime Time a mluvilo se o sporu o jmenování FIlipa Turka ministrem: „Prezident dospěl k rozhodnutí, že Filipa Turka vzhledem k té zátěži, kterou s sebou vleče, nejmenuje," říká Pehe a dodává, že v současné době má Turek nulovou šanci stát se ministrem. A k avizované žalobě Filipa Turka na prezidenta uvedl: „To je podle mého pohledu vcelku zbytečné gesto. Myslím si dokonce, že Filip Turek si tím může spíš ublížit, protože pokud by se to dostalo k soudu, budou se vytahovat věci, které mu nemusí být vůbec příjemné.“Debata se stočila i k Peheho výroku na sociálních sítích, kde napsal, že se „k moci prodrala spodina“. Pehe trval na tom, že neměl na mysli voliče, ale část politického spektra, která stojí na okraji evropské politiky. Připustil ale, že formulace si zasloužila přesnější dovysvětlení.Za největší riziko pro domácí scénu považuje Pehe nestabilitu vládní koalice. Andrej Babiš se podle něj snaží být v Evropě vnímán jako pragmatický partner, který nechce rozbíjet EU ani NATO a nechce „sabotovat“ podporu Ukrajině, jen ji pojímá jinak. Jenže vedle toho má dva koaliční partnery, jejichž vystupování může České republice v zahraničí škodit. Pehe jako příklady zmiňoval vystoupení Tomia Okamury a opakované kontroverze kolem Filipa Turka. Právě jejich přítomnost ve vládě může podle něj Babiše krátkodobě opticky posouvat do role „středu“, dlouhodobě se mu ale může vracet jako reputační zátěž.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme. "Najbližšie týždne a mesiace budú geopolitické udalosti pre nás oveľa dôležitejšie než to, aký bude štvrtý konsolidačný balíček," hovoria komentátori Postoja v redakčnej debate. ⏱️ Spomínané témy:⏱️ 00:00 Úvod 00:22 Ako svet zmení Trumpov útok na Venezuelu? 09:31 Prečo USA netlačia vo Venezuele na nové voľby? 14:35 Je použitie sily jediný efektívny nástroj v boji s diktátormi? 21:51 Ustojí Európa konflikt s Trumpom o Grónsko? 34:30 Čo útok USA vo Venezuele ukázal o Slovensku? 40:53 Mal byť Fico na mierovom stretnutí o Ukrajine? 45:39 Ako poznačí svetová politika v roku 2026 slovenskú?

Kláštery byly kdysi místem ticha, modlitby a pomalého rytmu života. Dnes kolem nás neustále pípají mobily, nové a nové zprávy a vše se snaží upoutat naši pozornost. A také se zdá, že svět běží rychleji než kdy jindy. I přesto někteří lidé stále volí život plný ticha, společenství a hledání smyslu. Jsou současné výzvy řeholního či kontemplativního života jiné než v minulosti?

„Mění se epochy a my jsme pozvaní, abychom to vzali vážně a zároveň neztratili naději.“ Tak reaguje na složitost dnešní doby v předvánoční debatě Vertikály plzeňský biskup Tomáš Holub. Dodává, že Vánoce jsou pro to skvělou možností. Spolu s Pavlem Pokorným, synodním seniorem Českobratrské církve evangelické, hledají odpověď na otázku, jak se v současné neklidné době dobrat vánočního míru a pokoje.

Osobní kontakt a poznání osobního příběhu může rozbít předsudky. Týká se to například i lidí s trestní minulostí. Je pro ty, kteří za sebou mají vězení, možný nový začátek? A co je pro ně na této cestě nejdůležitější? To je téma debaty Vertikály s Danou Demkovou, vedoucí brněnského střediska Probační a mediační služby, a Matějem Novým ze Spolku křesťanské pomoci Bučovice, bývalým vězněm, dnes křesťanským kazatelem a členem Vězeňské duchovenské péče. Moderuje Karolina Antlová.

Napojte se na svou ženskou energii a necpěte se do té mužské, radí influencerky, samozvané koučky i známé osobnosti v médiích. Esoterické termíny se v poslední době dostávají do diskuse o genderu a mezilidských vztazích stále víc. Někdy se překvapivě propojují i s některými feministickými myšlenkami. Proč jsou tyto proudy dnes tak populární? Jaké argumenty použít, když někdo představě dvou odlišných “energií” propadl? A není “návrat k ženské energii” jen snahou uniknout společenskému tlaku na výkon? O tom se ve 23. díle feministického podcastu Ženy XYZ bavily Clara Zanga, Markéta Plíhalová a Silvie Lauder.

Posłuchaj całej debaty w aplikacji Onet Audio. Nie masz Premium? Subskrybuj teraz! [Autopromocja] W ramach oferty Black Week zapłacisz od 39 zł za pierwsze pół roku dostępu do wszystkich podcastów w Onet Audio oraz innych materiałów dziennikarskich przygotowywanych przez Twoich ulubionych prowadzących. Subskrybuj na www.premium.onet.pl i wspieraj ulubionych autorów. Oferta ważna do 30 listopada 2025

Posłuchaj całej debaty w aplikacji Onet Audio. Nie masz Premium? Subskrybuj teraz! [Autopromocja] W ramach oferty Black Week zapłacisz od 39 zł za pierwsze pół roku dostępu do wszystkich podcastów w Onet Audio oraz innych materiałów dziennikarskich przygotowywanych przez Twoich ulubionych prowadzących. Subskrybuj na www.premium.onet.pl i wspieraj ulubionych autorów. Oferta ważna do 30 listopada 2025

Debata o vývoji ruské agrese, mírové dohodě a knize Ondřeje Kundry a Tomáše Brolíka České zbraně pro Ukrajinu s hosty Tomášem Kopečným a Ilonou Zasidkovyčovou.Novináři Ondřej Kundra a Tomáš Brolík uvedli v Knihovně Václava Havla svou novou knihu České zbraně pro Ukrajinu. Do debaty o válce a výhledech na příměří si pozvali reportérku České televize Ilonu Zasidkovyčovou a Tomáše Kopečného, zmocněnce končící vlády pro rekonstrukci Ukrajiny. Knihu k zakoupení zde: České zbraně pro Ukrajinu. Zákulisí nejdůležitější mise v našich novodobých dějinách

Ženy XYZ #20: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata.Zvyšující se počet žen v politice či vědě proměňuje různé obory i společnost jako celek. Stále hlasitěji je ale slyšet názor, že tyto změny nejenže nejsou pozitivní, mají na zmíněná prostředí přímo destruktivní dopad. Americká novinářka a spisovatelka Helen Andrews pak “velkou feminizaci” viní i z extrémních forem hnutí za sociální spravedlnost nebo fenoménu veřejného zostuzení a ostrakizování (tzv. cancel culture). V českém kontextu pak podobný pohled nabídl arcibiskup Jan Graubner, který na pohřbu Dominika Duky prohlásil, že kardinál tvořil výjimku v “současné zženštilé kultuře”. Na čem je tento názor založen? A proč tomuto pohledu věnovat pozornost? Ve 20. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Silvie Lauder a Markéta Plíhalová. 

Role církví v Československu v roce 1989 byla významná, i když komplikovaná a různorodá. Jak se od té doby posunula? Jak se posunulo očekávání od ní? V debatě Vertikály se na události kolem Sametové revoluce podíváme očima dvou generecí – Aloise Křišťana, kněze, kterému bylo na podzim roku 89 kristových 33 let a Matěje Senfta, spisovatele a religionistu, který na svět přišel až 10 let po listopadových událostech. Moderuje Naděžda Hávová.

Poslanci a poslankyně se ve středu sešli na pokračující ustavující schůzi, na které mají mimo jiné zvolit vedení dolní komory. Debata se ale zasekla u návrhu na šéfa Sněmovny. Zatímco končící vláda navrhla Jana Bartoška z KDU-ČSL, hnutí ANO přišlo se jménem šéfa SPD Tomiem Okamurou. U toho zejména poslanci a poslankyně vládní koalice, ale také Piráti, připomínají řadu jeho rasistických a útočných výroků i soudy SPD kvůli možnému extremismu. Podle stále ještě současného premiéra Petra Fialy z ODS by byl Tomio Okamura, kterého nazývá proruským politikem, především bezpečnostním rizikem pro Česko. Jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů by měl totiž přístup k těm neutajovanějším informacím. Jak tomu předejít? S čím chce jít do čela dolní komory sám Okamura? A jak má probíhat samotná volba? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu přímo z Poslanecké sněmovny František Trojan.

Debatują Krzysztof Kosiński, prezydent Ciechanowa i Szymon Surmacz, burmistrz Leśnej

Jaké ideály se z první republiky přenesly do dneška? Debatují Martin Groman a Matěj Opočený

W programie „Wybory w TOKu” Dominika Wielowieyska poprowadziła debatę dotyczącą najważniejszych tematów polskiej sceny politycznej. Uczestnicy omówili postulaty programowe Prawa i Sprawiedliwości, w tym 800+, bony mieszkaniowe i dochód gwarantowany, a także retorykę Jarosława Kaczyńskiego wobec instytucji unijnych i państw zachodnich. Debata skupiła się również na sprawie systemu Pegasus, zwłaszcza na kontrowersjach związanych z ujawnieniem rozmów adwokackich, co wywołało dyskusję o granicach działań służb specjalnych. Wśród tematów znalazły się także zjazd Koalicji Obywatelskiej i perspektywy współpracy w Koalicji 15 Października oraz potrzeba reformy Trybunału Konstytucyjnego i zmiany zasad dotyczących dwukadencyjności samorządowców. W debacie wzięli udział: -Krzysztof Kwiatkowski, senator, Koalicja Obywatelska -Tomasz Rzymkowski, poseł niezrzeszony -Dobromir Sośnierz, Konfederacja -Anna Radwan, Polska 2050 -Bożena Żelazowska, wiceministra kultury i dziedzictwa narodowego, Polskie Stronnictwo Ludowe -Karolina Zioło-Pużuk, wiceministra nauki i szkolnictwa wyższego, Nowa Lewica

Debata brez mitov, filtrov in algoritmov. Z vsebnostjo aplikacij, zabavne elektronike in promptov. Provokativno, zabavno, razmišljujoče.Maruša, Anže, Katja in Ana so Odbita do bita, 10. sezono tehnološkega podkasta praznujejo med poslušalci, na odru Avdiofestivala. O photo dump(b)-ih na Instagramu, očalih, ki so žal v lasti Facebooka, anketni utrujenosti in umetnih knjigah in muziki. Zapiski: Odbit Discord Oglasite se lahko na odbita@rtvslo.si Wired: The ‘Enshittification’ of TikTok Paul Ford: The Web Is a Customer Service Medium

Už na základní škole se učíme, že rostliny díky fotosyntéze vyrábí živiny a kyslík – přesto dodnes neumíme přesně zaznamenat, jak tento proces skutečně probíhá. Podobně už dnes sice známe stavbu ptačího oka, jak ale pták opravdu vidí svět, stále nevíme. Ví toho současná věda už hodně, nebo pořád málo? Sleduje hlavně jednotlivé detaily, nebo se snaží porozumět celku? A souvisí touha po poznání i s otázkami po smyslu a přesahu lidského života? To je téma debaty Vertikály.

Czy nocna prohibicja zmniejsza nadużywanie alkoholu? Jakie skutki mogą mieć zakazy sprzedaży w Polsce i jakie rozwiązania stosują inne kraje? Rozmawiamy z Janem Śpiewakiem, działaczem społecznym oraz Cezarym Kaźmierczakiem prezesem Związku Przedsiębiorców i Pracodawców.(00:00) Wstęp(1:57) Czy warto wprowadzać ograniczenia w sprzedaży alkoholu? (17:55) Co może być skuteczne?(24:55) Reklamy piwa podczas wydarzeń sportowych(34:22) Jakie działania należałoby wprowadzić?(40:37) Czy są kraje, w których regulacje skutecznie zadziałały?(45:43) Podsumowanie

O biede slovenskej politiky bolo toho už povedané a popísané veľa. Pravidelne sa však opakuje rovnaká výčitka - nezáujem bežných ľudí o veci verejné a odtrhnutosť politických elít od reality každodenného života. Zdá sa to len ako novinárska floskula, ale čo ak má táto kritika aj svoj hlbší historický základ? O slovenskej politike sa v novej epizóde podcastu Dejiny rozprávame tentoraz trochu inak. Nazrieme do jej počiatkov na prelome 19. a 20. storočia, ale i na to, ako sa rozvíjala v slobodnejšom prostredí prvej Československej republiky. Získavalo si národné hnutie skutočnú podporu napríklad na vidieku? Dokázali osloviť slovenské politické elity i bežného sedliaka? A ako sa zrýchľoval či menil politický diskurz po vzniku Československa? Na mnohé z týchto otázok sa snaží dať odpoveď aj aktuálny výskumný projekt, ktorý je hradený z prostriedkov EÚ. Diskusia o slovenskom politickom živote v minulosti bola zároveň súčasťou filmového festivalu Cinematik v uplynulých dňoch. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikmi Ladislavom Vörösom a Jurajom Benkom z Historického ústavu SAV. Debata mohla vzniknúť ako výstup aj vďaka výskumnému projektu, ktorý je hradený z Plánu obnovy a odolnosti SR, Štipendium pre excelentných výskumníkov a výskumníčky R2-R4, projekt č. 09I03-03-V04-00539. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Debata s Martinou Ježkovou a Martinem Štýberem, psychology z brněnské organizace Spondea.