Podcasts about nejsme

Nový díl podcastu Bojs Kryštofa Šimka nabízí letní, odlehčenou epizodu. Bořek Slezáček a David Shorf se přišli podělit o své životní zkušenosti. Ve studiu se tak sešli tři Ostraváci a hned na úvod se povídání stočilo k Baníku, vyrůstání v Ostravě a vzpomínkám na pubertu.

Lucie Kavanová už pomohla na svět kolem tisícovky dětí. Kromě moderní medicíny dokáže při vyšetření použít i hmat. Takové věci z ordinací přitom postupně mizí.

Lucie Kavanová už pomohla na svět kolem tisícovky dětí. Kromě moderní medicíny dokáže při vyšetření použít i hmat. Takové věci z ordinací přitom postupně mizí.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to rozhodně největší stage, na které jsme měli možnost hrát. Nejsme zvyklí na to, že na sebe potřebujeme dalekohledy, dnes to tak bude,“ říká Vojta Šňupárek, kytarista skupiny Nedivoč. Jak se kapele zpěváka Sváti Tuleje a textaře Jiřího Krhuta podařilo prorazit? Prý díky covidu i Radiožurnálu. „V covidu běžel seriál Skoro na mizině, kam zařadili naši píseň. Předtím velká čísla neměla, ale najednou se z toho stal hit,“ popisuje kytarista Šňupárek. Kdo pomohl z rozhlasu?

„Je to rozhodně největší stage, na které jsme měli možnost hrát. Nejsme zvyklí na to, že na sebe potřebujeme dalekohledy, dnes to tak bude,“ říká Vojta Šňupárek, kytarista skupiny Nedivoč. Jak se kapele zpěváka Sváti Tuleje a textaře Jiřího Krhuta podařilo prorazit? Prý díky covidu i Radiožurnálu. „V covidu běžel seriál Skoro na mizině, kam zařadili naši píseň. Předtím velká čísla neměla, ale najednou se z toho stal hit,“ popisuje kytarista Šňupárek. Kdo pomohl z rozhlasu?Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec, režisér, scenárista a spisovatel Jiří Mádl letos na festivalu v Karlových Varech usedl mezi filmové porotce. Jaká kritéria by podle jeho názoru měl splňovat dobrý film? „Myslím, že to je o tom, jestli nad tím přemýšlím potom, když jdu domů, jestli nad tím přemýšlím, když druhý den vstanu... Kolik otázek to téma vznese. Jak se říká, film nejlíp prověří čas. Myslím, že to platí v dlouhodobém horizontu i v tom kratším, třeba v rámci festivalu,“ zamýšlí se Jiří Mádl.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec, režisér, scenárista a spisovatel Jiří Mádl letos na festivalu v Karlových Varech usedl mezi filmové porotce. Jaká kritéria by podle jeho názoru měl splňovat dobrý film? „Myslím, že to je o tom, jestli nad tím přemýšlím potom, když jdu domů, jestli nad tím přemýšlím, když druhý den vstanu... Kolik otázek to téma vznese. Jak se říká, film nejlíp prověří čas. Myslím, že to platí v dlouhodobém horizontu i v tom kratším, třeba v rámci festivalu,“ zamýšlí se Jiří Mádl.

V tomto díle našich Minutovek mluvíme o tom, proč v Sušánka & partneři nedlužíme loajalitu žádné bance – pouze vám, investorům. Nejsme placeni bankami, nemáme exkluzivní smlouvy ani provizní schémata. Pracujeme jen pro investora, který se každé čtvrtletí svobodně rozhoduje, zda spolupráce dává smysl. Sdílíme, proč spolupracujeme s řadou špičkových zahraničních privátních bank, a jak díky této nezávislosti stavíme investiční strategie na míru – bez tlaku na prodej konkrétního produktu, ale s důrazem na dlouhodobý systém práce s majetkem.

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braze na konci minulého týdne navštívila Prahu. V podcastu Novinek Zbytečná válka uvedla, že Rusko proti Západu vede nekonvenční válku s cílem jej rozdělit, je však tak angažováno na Ukrajině, že vojenský útok nehrozí. Navýšení výdajů na obranu považuje za nutné. Vyjádřila se i k odchodu pobaltských zemí od ottawské úmluvy zakazující použití nášlapných min.

Terčem ukrajinské operace Pavučina se před týdnem staly ruské letadlové základny se strategickými bombardéry. Drony s výbušninami Ukrajinci propašovali přes hranice v kamionech. Výsledkem je nejenom oslabení Ruska, ale i odhalená slabina západních bezpečnostních systémů. „Teoreticky by se to mohlo stát i ve Spojených státech,“ říká analytik Jan Ludvík. Podaří se úspěch na bojišti přetavit v diplomatický tlak?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Předpokládám, že v roce 1968 ještě rok 1968 neexistoval. Nikdo si v tom roce neříkal, ty vole, to, co teď žijem, to je ten slavnej šedesátej vosmej, kterej se zapíše do historie. Všechno se děje až několik let po tom, co se to dělo,“ píše bulharský spisovatel – a hvězda letošního Světa knih – Georgi Gospodinov v knize Časokryt. Jako by citoval Ladislava Hejdánka. Ten si právě v roce 1968 poznamenal: „Po událostech se formuje zkušenost. A teprve skrze zkušenost se události stávají událostmi. Teprve teď se na tom začne pořádně pracovat, na tom, co je, co byl rok 1968.“Překvapivá tato shoda není. Možná se v dějinách točí jen pár myšlenek, které se vynořují v nových souvislostech. V tomto případě je kongenialita dána tím, že oba autoři, ostatně jako mnozí před nimi, uvažují o „události“, tedy také o tom, jak je čas spjatý s vlastním vyprávěním, osobním prožitkem a individuálním hodnocením. Důraz na „událost“ souvisí s tím, že to rozhodující bývá v našich rukách. Nejsme bezmocní. Jedna věc je, že se něco stalo; ale událost je to, co z toho uděláme. Zde vyvstává důstojnost člověka: není jen politickým nebo společenským tvorem, také umí stát sám za sebe – a často je samota jednoho to, co druhému otevírá cestu.Že je člověk sám, není popis izolace. Naopak. Pravá samota je aspoň pro Ladislava Hejdánka samotou tváří v tvář pravdě. Té je prý třeba odevzdat svůj život. Zní to vzletně i dutě. Co si s tím počít? Na obecné rovině můžeme říct, že sloužit pravdě znamená neustat v úsilí o vymaňování se ze spárů sebe sama. Ale ani to nevnáší do věci příliš světla. Kniha Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, která vyšla péčí vydavatele Jana Hrona v roce 2024, však cestu ukazuje. Třeba v dopisech z vazby vydává Ladislav Hejdánek svědectví o tom, co obraty jako „služba pravdě“, jež bez doprovodné zkušenosti zní nepatřičně, mohou znamenat.Mohou znamenat třeba vděk vršovickému faráři Jaromíru Dusovi, kvůli kterému se ocitl ve vazbě. Dus si u něho doma uschoval osvětové letáky, které měly občany zpravit o tom, že nemusí dorazit k volbám. Nakonec byl – nedopatřením – zadržen i Hejdánek a na několik měsíců se ocitl ve vazbě. Dus jej vrátil do „správných kolejí“; „byl jsem krásně zavřený“, píše Ladislav Hejdánek. Ve vazbě sepisuje pro svou dceru Janu Úvod do filosofování, spis, který lze číst v tradici „útěcha z filosofie“.Dokumenty vydané v knize Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy dosvědčují ještě jednu s pravdou související věc: kterak tento český filozof kutil na tom, co sám označoval jako vnitřní osvobození. Základem mu je schopnost vzdorovat, tedy schopnost nenechat se strhnout. Strhnout kým nebo čím? To se může měnit. Třeba módou, davem, druhými, institucí, pohodlím, strachem, nakonec i sebou samým. Cestou je naopak tříbit vnímavost vůči krachům a utrpení, neboť ty nás upozorňují na naše meze, které mohou být prahem určeným k překročení. Pro Ladislava Hejdánka nakonec platí, že výjimečnost člověka, ba jeho dokonalost je úzce spjatá se schopností trpět. Romantizaci utrpení v tom nehledejme. Jen se zde svědčí o tom, že radost je překonaná bolest.KapitolyI. Význam svědka v digitální době (úvod až 18:50)II. „Průšvihy jsou moje univerzity. Učím se všemi póry.“ (18:50 až 32:20)III. Filosofie, utěšovatelka (32:20 až 43:50)IV. V roce 1968 také nejspíš nebyl rok 1968. (43:50 až 56:00)V. Člověk je skutečný, nakolik klade odpor. (56:00 až konec)BibliografieVáclav Bělohradský, Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, Praha: 65. pole, 2021.Ladislav Hejdánek, „Vítězí pravda v dějinách?“, in: Češi a Evropa, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.Ladislav Hejdánek, Úvod do filosofování, Praha: OIKOYMENH, 2021.Ladislav Hejdánek, Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, vyd. Jan Hron, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2024.

Hostem středečního pořadu byla sourozenecká dvojice Veronika a Jan Kripnerovi. Ve studiu Radiožurnálu Sport si s moderátorem Davidem Novotným povídali o sálové cyklistice, které se velmi úspěšně věnují. Kde zažili nebouřlivější atmosféru? Za co se dřív pískaly penalty? Kdo v kolové vládne v evropském měřítku? Jak fungují během krasojízdy dvojic? Jaké úspěchy mají z mezinárodních akcí? Poslechněte si v naší talkshow.Všechny díly podcastu Na place můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Turecku se opět protestuje proti zatčení a věznění populárního starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. Tradiční prvomájové průvody se změnily v demonstrace, při kterých policie zatkla stovky lidí. Současné protesty jsou největší od roku 2013, kdy se obyvatelé Turecka postavili proti vládě – tehdy ještě premiéra – Recepa Tayyipa Erdogana. Střety si vyžádaly 11 mrtvých.Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dubnu uplynulo patnáct let od leteckého neštěstí v ruském Smolensku, kde se zřítilo polské vládní letadlo, na jehož palubě zemřel prezident Lech Kaczyński s manželkou, vrchní představitelé parlamentu či představitelé armády. Neštěstí dodnes není uspokojivě vyřešeno a patrně ještě dlouho nebude, jelikož Rusko nepředalo všechny materiály – ostatně není ani jasné, zda se na havárii podílelo, nebo ne. Jaký vliv měla událost na polskou společnost? A přeceňujeme v zahraničí její dopad, nebo ne? Jak vůbec chápeme ve střední Evropě stát: jako dostatečně jakostní entitu, o kterou je třeba řádně pečovat, anebo se pořád podceňujeme? Nemá s tím co dělat také mizerná pověst našeho regionu, pokud jde o povědomí o něm v příběhu druhé světové války? Jak si vlastně připomínat osmdesáté výročí jejího konce? A proč na něj tak odlišně vzpomínají Poláci, Češi a Slováci a jak se to odráží v dnešní politice slovanských států střední Evropy? O tom všem tentokrát s Maciejem Ruczajem.  Havárie ve Smolensku je událost, na které se z odstupu jeví všechno špatně. Zároveň nejsme schopni o ní dostatečně uvažovat, protože mnohé nevíme. To ovšem nebrání v tom, rozvíjet kolem Smolensku příběh vnitropolský, zahraničněpolitický i příběh „státu z dřevotřísky“, který sám o sobě dostatečně nedbá. „Myslíme si, že stát má být levný, že není nutné do něj investovat a starat se o něj. Proto se neustále ošíváme, když se má pořídit nové vládní letadlo nebo auto, zatímco na Západě toto nikdo neřeší. A proto střední Evropa stále hraje druhou ligu. Jenže třicet pět let po pádu komunismu už bychom si měli připustit, že nejsme chudí, že si to o sobě jenom myslíme,“ podotýká k tomu Ruczaj. Vycházejíce z tohoto bodu postupně probereme podstatné větve smolenského příběhu – a je to poutavé vyprávění, které je dobré si připomínat i kvůli vlastním předsudkům. Copak si dovedeme například představit, že by Rusové v příběhu nehráli zápornou roli?V druhé části epizody se obracíme k nadcházejícímu osmdesátému výročí konce druhé světové války. Má smysl si jej připomínat? „Samozřejmě, pořád je to nejdůležitější vztažný bod k historii, který máme,“ říká Maciej Ruczaj. A doplňuje, že střední Evropa má co dohánět, pokud jde o připomínání jejího příběhu války a jeho plnohodnotného včlenění do globálního povědomí o tomto konfliktu. „Středovýchodní Evropa je prostor, který bývá v globálních druhoválečných narativech nejvíce opomíjen. Máme silnou ruskou paměť o válce, anglosaskou, německou či židovskou. V každé z nich my jsme však periferie či negativní vztažný bod. V nejlepším případě jsme pasivní oběť. Čili měli bychom už konečně světu vyprávět náš vlastní příběh,“ vysvětluje Ruczaj.Pak snad také snáz pochopíme, proč tak odlišně reaguje na stávající evropské krize Polsko, Česko a Slovensko a jaký vliv na soudobé chování má naše historická zkušenost. Neboli proč je Polsko „pivotem“ a logistickým uzlem střední Evropy. Proč v Česku není pochybnost, kam patří (protože k západní Evropě náleží už tisíc let). Nebo proč na Slovensku nikdy nebyl důvod vnímat Rusko jako nepřítele a proč je tam silný strach být zatažen do něčeho, co přesahuje slovenské možnosti. Aneb konečně podcast, který dává Slovanům ve střední Evropě náležité rámce.

Filozofie vznešené nízkosti: Už jen nějaký cynik nás může zachránitMůže být cynismus obdivuhodný? Zjevně ano, aspoň to zjistil bulharský politolog Ivan Krastev, který po zvolení Donalda Trumpa inicioval mezinárodní výzkum. Ve státech od Číny, přes Indii po země EU a Brazílii se obyvatel ptal, co si od Trumpa slibují. Překvapivě existovaly jen dvě oblasti, kde se lidé nového amerického prezidenta obávali: byly to země EU a Jižní Korea. Ostatní obyvatelé vyhlíželi budoucnost s nadějí. A Krasteva zarazila ještě jedna okolnost: mnozí lidé udávali, že je fascinuje Trumpův cynismus. Jenže jakou záchranu si lze slibovat od cynika? Podle současného německé filozofa Petera Sloterdijka asi ne kdovíjakou, ale úplně mimo tahle naděje také není. Slovo cynismus je odvozeno od starověkého filozofického směru „kynismus“, a toto slovo zas pochází ze starořeckého slova kuón. Což je výraz pro psa. Psi jsou prý nejlepší přátelé člověka, ale tady se spíše odkazuje na nestydatost. Psi se nestydí, třeba za své sexuální funkce. Navíc vykazují enormní zájem o odpad, fekálie nevyjímaje. Diogenes, první kynik, tuto zálibu v odpadech se psy sdílel, a se psy se proto solidarizoval. A tak první kynik upozorňoval Athéňany třeba na to, kolik odpadu vytvářejí i sebevznešenější ideje. Každá pozice i idea má totiž svou odvrácenou, nevábnou stranu. V tomto smyslu Diogenes upozorňoval na cenu, kterou platíme za vzletné „diskurzy“ a „narativy“. Vyzýval, abychom v myšlení nehledali útočiště před konkrétním, i tělesným životem. A přestože zdůrazňoval nezajištěnost lidského života a nejistotu všeho poznání, nesetkali bychom se u něho ani se stopou melancholie. Aspoň takto vidí Diogena Peter Sloterdijk.To ten současný cynismus, navazuje německý myslitel, je bezmezně uplakaný – a ve své depresivnosti zvláště dogmatický. Prý je všechno ztraceno, jde to z kopce, už se nebudeme mít dobře. Naši rodiče si žili! Nebylo by tedy dobré se na vše vykašlat? Možná, ale na to zas nemáme odvahu – a navíc máme příliš práce. A tak pracujeme a žijeme na způsob odložené sebevraždy. Nejsme jako ti, o nichž Ježíš říká: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.“ My víme až moc dobře, co činíme – a činíme to přesto. To je náš současný cynismus. Co s tím? Peter Sloterdijk navrhuje zkusit cestu toho antického kynismu. Díky několika kynickým cvičením se při troše úsilí prý můžeme octnout ve zcela jiném, veselejším podnebím.KapitolyI. Cynik? Zklamaný z toho, že jsou druzí zklamaní [úvod až 10:40]II. Sláva nestoudnosti [10:40 až 36:30]III. Peter Sloterdijk, nácvik antického kynismu [36:30 až 50:10]IV. „Nepřestávat močit proti idealistickému větru“ [50:10 až 1:00:10]V. Drzost a duchapřítomnost základem životaschopnosti [1:00:10 až konec]BibliografieAnsgar Allen, Cynicism, Cambridge, Mass. – London: The MIT Press, 2020.Timothy Garton Ash, Ivan Krastev, Mark Leonard, „Alone in a Trumpian world: The EU and global public opinion after the US elections“, 15 January 2025, in: European Council on Foreign Relations, https://ecfr.eu/publication/alone-in-a-trumpian-world-the-eu-and-global-public-opinion-after-the-us-elections/Hans Ulrich Gumbrecht, „Wenn Denken zum Ereignis wird: Peter Sloterdijk ist der heiterste aller Philosophen“, in: NZZ, 26. 4. 2021, https://www.nzz.ch/feuilleton/hans-ulrich-gumbrecht-peter-sloterdijk-ist-ein-heiterer-denker-ld.1612922.Hans Jürgen Heinrichs, Peter Sloterdijk. Die Kunst des Philosophierens, Köln: Carl Hanser Verlag, 2011.Sven Michaelsen, »Man denkt an mich, also bin ich«, in: Süddeutsche Zeitung, Sonderheft Wissen, 45/2014, https://sz-magazin.sueddeutsche.de/wissen/man-denkt-an-mich-also-bin-ich-80778Richard David Precht, „Das Ende des Westens“, ZDF, 31. 3. 2025, https://www.youtube.com/watch?v=5wTpJ4olrLAPeter Sloterdijk, Kritik der zynischen Vernunft, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2022.

Velikonoční příběh vypráví o Kristu a jeho cestě utrpení k naději vzkříšení.Příběh je plný událostí, příběhů, jmen. Připomeňme jedno z nich. Jidáš. Jeho jméno v sobě skrývá informaci, a asi každému člověku je jasné, jakou. Zápornou.Nejsme však v obecném povědomí k Jidášovi přece jen krutí? Ano zradil. Ale. Můžeme jen tak jako křesťané nad ním mávnout rukou, jako nad ztraceným případem? Nebo?

Pijete kávu jen jako rychlý životabudič? V Sarajevu vám ukážou, že to jde i jinak. Pro lidi v Bosně a Hercegovině má totiž pití kávy svůj vlastní, staletími prověřený rituál, na který nedají dopustit za žádných okolností.

Pijete kávu jen jako rychlý životabudič? V Sarajevu vám ukážou, že to jde i jinak. Pro lidi v Bosně a Hercegovině má totiž pití kávy svůj vlastní, staletími prověřený rituál, na který nedají dopustit za žádných okolností.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Věci, které zde vymyslíme, můžeme rychle aplikovat do praxe. Nejsme korporát svázaný regulemi. V obchodě je nejdůležitější férovost a stálost" říká Pavel Hanuš, Managing Director Spelsberg Česká republika. Spelsberg je německá rodinná firma a přední mezinárodní výrobce elektroinstalační techniky a široké škály produktů a systémů pro elektrotechnický průmysl. 

Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Den před summitem například z Ameriky dolehla spekulace, že Bílý dům už nemá zájem obsadit místo vrchního velitele NATO v Evropě, kde od vzniku Aliance (1949) až dosud sedí pokaždé americký generál. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Český premiér jel do Bruselu s pozicí Nejsme proti, ale společný dluh až jako poslední možnost.Do Salonu Echa přišli první náměstek ministryně obrany František Šulc, poslanec SPD Radek Koten a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL).

Proč prezident Donald Trump na všechny strany šermuje dovozními cly? Skrývá se za jeho rétorikou nějaký postranní úmysl? A jak je na tom Česká republika se zahraničním zadlužením? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá ekonom Richard Hindls.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč prezident Donald Trump na všechny strany šermuje dovozními cly? Skrývá se za jeho rétorikou nějaký postranní úmysl? A jak je na tom Česká republika se zahraničním zadlužením? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá ekonom Richard Hindls.

Začátek září 2024 přinesl zákaz provozování starých kotlů na pevná paliva. Teď přicházejí v Evropské komisi s dalším návrhem, který se týká ekologičtějšího vytápění. Tento návrh ale podle kominíka Luboše Petříčka postrádá smysl a je velmi omezující pro většinu Čechů.Všechny díly podcastu Radioporadna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátek září 2024 přinesl zákaz provozování starých kotlů na pevná paliva. Teď přicházejí v Evropské komisi s dalším návrhem, který se týká ekologičtějšího vytápění. Tento návrh ale podle kominíka Luboše Petříčka postrádá smysl a je velmi omezující pro většinu Čechů.

„Nejsme dokonalí tvorové. My všichni máme svoje slabiny, máme svoje silné stránky, a v té hře v zemi, kde je nás deset miliónů, vzniká orchestr. A to je báječný. Já o nikom u nás, ani o politicích, ani o duchovních nepředpokládám, že jsou dokonalí,“ říká spisovatel a youtuber Tomáš Lukavec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulost. 2. díl, 19.01.2025, www.RadioUnviversum.cz

„Nejsme pár, který by si nosil domů práci. Vojta by si ode mě samozřejmě nenechal poradit a já zase dodržuji, že zavřu dveře a zítra je taky den,“ komentuje poměry ve své herecké domácnosti Tatiana Dyková. Jak se jí pracovalo s Alešem Hámou? Kterou knížku by ráda načetla jako audioknihu? A jak vzpomíná na svou roli ve snímku Výjimečný stav? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejsme pár, který by si nosil domů práci. Vojta by si ode mě samozřejmě nenechal poradit a já zase dodržuji, že zavřu dveře a zítra je taky den,“ komentuje poměry ve své herecké domácnosti Tatiana Dyková. Jak se jí pracovalo s Alešem Hámou? Kterou knížku by ráda načetla jako audioknihu? A jak vzpomíná na svou roli ve snímku Výjimečný stav? Poslechněte si rozhovor.

Česko si za posledních 16 let od vzniku nejznámější kryptoměny bitcoin vydobylo ve světě v této oblasti výjimečné postavení. Kryptosvět přilákal softwarové nadšence, kteří vyvinuli unikátní nové technologie, jako je třeba hardwarová peněženka na kryptoměny, bitcoinové bankomaty nebo těžební pool. Jak se bude toto odvětví dál vyvíjet, je ale otázka. „Regulace je překážkou pro ty, kteří na trh teprve míří,“ říká zakladatel směnárny Anycoin Marek Kyrsch pro Český rozhlas Plus.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, který se odehrává během občanské války ve Španělsku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, který se odehrává během občanské války ve Španělsku.

Dlouhověkost je trend, který hýbe celým světem. Lidé stále více řeší své zdraví, chtějí žít déle a kvalitněji. Stejně to mají také Lucie a Martin Bernátkovi, kteří se tak po prodeji svého úspěšného e-shopu Ovečkárna příliš dlouho nerozmýšleli, do jakého nového byznysu se pustí. „Sami se snažíme hledat cesty, jak žít lépe, a chceme teď inspirovat další,” říkají v prvním společném rozhovoru manželé a dlouholetí byznysoví parťáci a v podcastu Money Maker odhalují, jakou misi má jejich nový e-commerce projekt OlaOla. Proč je podle nich svět dlouhověkosti toxický? Proč se nakonec rozhodli prodat Ovečkárnu? A proč je pro úspěch jejich projektů tak klíčová zákaznická péče? O tom všem hovoříme s Lucií a Martinem Bernátkovými v podcastu Money Maker, poslechněte si celý rozhovor! Martin Bernátek bude jedním z hostů Longevity Revolution Festival. Otužování a chladová terapie, výživa, regenerace, ženský cyklus i longevity tech – zapojte se do workshopů i kulatých stolů s předními odborníky a vědci! Společně zjistíme, čemu se vyplatí věnovat pozornost a co je jen trend bez vědeckého fundamentu. Již 30. ledna v pražském Vnitroblocku. Vstupenky kupujte zde! 00:00:00 Začínáme! 00:01:36 Zlín jako podnikatelská výhoda 00:05:21 Startup a manželství dohromady: Výhody i výzvy 00:11:40 Od Ovečkárny k dlouhověkosti 00:13:00 Rozdělení rolí Martina a Lucie a úspěch Ovečkárny 00:20:57 Proč Bernátkovi Ovečkárnu prodali 00:25:54 Kupec Andrej Babiš 00:27:40 Nová značka OlaOla: Co nabízí a kam se bude rozšiřovat? 00:35:13 Dlouhověkost v pojetí OlaOla 00:41:30 Vývoj produktů a práce s dodavateli 00:49:14 Čím se OlaOla liší od ostatních startupů v longevity 00:51:57 Plány na expanzi a rozvoj dalších produktů 01:04:04 „Nejsme prémiová značka, ale zlatý střed“ 01:07:30 Investoři a externí financování 01:13:58 „Zákaznická linka je základ“ 01:16:50 Pozvánka na Longevity Revolution Festival

Když on přijde 2. - Nejsme moc dobří v čekání. To může mít nekonečné množství podob, často trýznivých a bolestivých. Spolu se žalmistou voláme: “Jak dlouho ještě!?” Dnešní evangelijní příběh začíná čekáním. “Při návratu Ježíše vítal dav lidí; všichni už na něj čekali.” Dva lidé čekají opravdu hodně netrpělivě. Jednomu umírá dcera a jde mu doslova o minuty. Druhá je žena, která by si přála zůstat skrytá. Její jméno neznáme, její problém je její identitou: žena s problémem krvácení. Zná sílu očekávání. Proto se rozhodla, že se dotkne cípu Ježíšova roucha. Tady si musíme dát malou pauzu: Jak ji to mohlo napadnout? Proč cíp roucha? To přece není jen tak. Navíc, proč ji Ježíš za chvíli řekne, že je to její víra, která ji uzdravila? Víra v co přesně? A proč Ježíš cítí dotek, když se jej vlastně nedotkla? V tom příběhu je více než se na první pohled zdá.

„Hrával jsem středního útočníka, dával jsem i pět gólů na zápas,“ pochlubil se předseda vlády Petr Fiala (ODS) ve fotbalovém podcastu Nosiči vody. Coby fanoušek Zbrojovky Brno si užil mistrovskou sezonu i setkání s trenérem Masopustem.#####06:25 Fotbalové zkušenosti Petra Fialy12:02 Kteří trenéři premiéra inspirují?18:00 Brněnský fotbal23:00 Jak to vypadá s národním stadionem?Na úterní utkání fotbalové reprezentace v Olomouci se nedostal. A kvůli jednání ve sněmovně ho ani nemohl celé sledovat. Nicméně výhru 2:1 nad Gruzií a postup do vyššího patra Ligy národů premiér Fiala zaregistroval a uvítal. „Je to skvělá zpráva. Úspěch národního týmu i postup jedenadvacítky na její šampionát je potřeba velmi ocenit zejména proto, že to vůbec nejsou úspěchy, které by byly samozřejmé. Nejsme v situaci, že bychom automaticky poráželi třeba i ty soupeře, o kterých bychom si mohli myslet, že jsou slabší.“Právě český premiér Petr Fiala byl exkluzivním hostem fotbalového podcastu Nosiči vody. Jak se v něm ocitl? Jednoduše. Před nedávnem se předseda ODS na síti X vyjádřil k udělení Zlatého míče španělskému fotbalistovi Rodrimu. A Kryštofa Straku, správce sociálních sítí Nosičů vody, napadlo pozvat ho v reakci na to do podcastu. Petr Fiala souhlasil a své slovo splnil, do Seznam Zpráv na natáčení opravdu dorazil.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Celé video si můžete pustit na webu Seznam Zpráv nebo na YouTube.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Česko si včera po celé republice připomnělo perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939 i události před 35 lety, které vedly k pádu komunistického režimu. Co připomínky listopadu 1989 vypovídají o naší společnosti? A jaké šance má polistopadová demokracie na přežití ve srovnání se Slovenskem, Maďarskem či Polskem? Politolog Lubomír Kopeček ještě okomentuje postoj slovenského Smeru k 17. listopadu a zhodnotí situaci na domácí scéně 11 měsíců před sněmovními volbami.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty?Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze.Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc. Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent. Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pirátská strana si zvolila novým předsedou Zdeňka Hřiba, někdejšího pražského primátora a dnes náměstka pro dopravu. Hřib chce stranu vycentrovat, aby se stala hlavní liberální stranou na politickém středu, popsal pro iRozhlas. Prospěje Pirátům nový kurz? „Nebudeme schopni v dalších volbách uspět,“ obává se v Pro a proti bývalý europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Hřib stranu provede obtížným obdobím,“ oponuje pro Český rozhlas Plus podnikatel a člen Pirátů Jiří Hlavenka. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při zářijových povodních museli hasiči na mnoha místech přesvědčovat lidi, aby odešli zasažených oblastí. Pomáhal jim s tím i hasič, fotograf a dokumentarista Petr Andráško, který o záchraně lidí připravil speciální video. „Zálibu ve focení jsem měl předtím, než jsem poznal krásný svět hasičů. Přišla mi strašná škoda, že se o té práci víc neví, víc se neukazuje široké veřejnosti,” přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

Nedávno mu bylo 40 let. „Tak jsem o sobě přemýšlel a uvědomil si, že jsem „jen“ herec. Říkal jsem si, co bych mohl dělat jiného, ale takhle je mi dobře,“ ujišťuje. Kam až sahají jeho rodové geny? Mohl by být politikem? Jaký má vztah ke střelným zbraním? Co je podle něj problémem herců? Jaký má vztah k venkovu a Šumavě? A co prozradil o Podivném případu se psem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nedávno mu bylo 40 let. „Tak jsem o sobě přemýšlel a uvědomil si, že jsem „jen“ herec. Říkal jsem si, co bych mohl dělat jiného, ale takhle je mi dobře,“ ujišťuje. Kam až sahají jeho rodové geny? Mohl by být politikem? Jaký má vztah ke střelným zbraním? Co je podle něj problémem herců? Jaký má vztah k venkovu a Šumavě? A co prozradil o Podivném případu se psem?

Už dvě dekády pravidelně pendluje Čech Paul Tesar mezi Prahou a americkou Floridou. A i když tam původně letěl studovat medicínu, osud ho navedl na zcela jinou cestu. Nakonec se stal spoluzakladatelem vývojářského studia Iguana Technologies, které stojí například za českým startupem Campiri. “V Miami jsem se dostal do okolí investorů a skupin, kteří se v tomto segmentu začali pohybovat,” vypráví svůj příběh v novém Forbes Byznys podcastu Paul Tesar. V podcastu si mimo jiné všímá i toho, že čeští programátoři v Americe už nejsou levnou pracovní silou. “Ekonomická složka už není ta hlavní motivace, proč pracovat s někým z našeho regionu,” uvádí sedmatřicetiletý Tesar v podcastu s tím, že dříve byli čeští vývojáři až o třetinu levnější. Co na Češích Američané oceňují? Jak se Paul Tesar dostal od medicíny ke startupům? Jak těžké je dnes zaujmout investora? To vše si poslechněte v podcastu.

Rychlý růst ekonomiky se ani za dvacet let nevrátí, předpovídá ekonomka Jana Matesová. Když letos porosteme o procento, bude to úspěch, konstatuje. Stagnace podle ní může trvat dekády.Česko poroste pomaleji, než se čekalo. Letos jen o 1,1 procenta, říká zhoršený výhled ministerstva financí.„Musíme zapomenout na to, že by průměrný růst české ekonomiky v příštích 20, 30 letech byl ta 2,3 procenta, který byl předchozích 30 letech,“ varuje ekonomka Jana Matesová. „Když v letošním roce dosáhneme jednoho procenta růstu HDP v české ekonomice, tak to budeme považovat za velký úspěch. A je to relativně nezávislé na tom, co dělá vláda,“ dodává v podcastu Ve vatě.Prosperitu Česka táhne dolů několik věcí. Kvůli neklidu na mezinárodní scéně jsou trhy nervní. „Létá to nahoru dolů, v cenách zboží jsou vysoké rizikové přirážky. Když je ve světě špatně, a to teď je, tak nemůže být příliš dobře v České republice. Bezpečnostní situace je pravděpodobně nejhorší od druhé světové války přinejmenším v Evropě, ale i ve světě,“ podotýká Jana Matesová.Nejsme líní, jen moc levníNízká prosperita těsně souvisí i s malou produktivitou. „Ne že bychom produkovali málo výrobků, které dodáváme dál, ale mají nízkou cenu.  Ty fáze s vysokou marží přicházejí před tím, než přijde polotovar k nám, anebo až potom. Není to tak, že by česká pracovní síla byla líná nebo neschopná. Máme špatnou strukturu ekonomiky,“ popisuje Jana Matesová tuzemský ekonomický model, pro který se vžila přezdívka „montovna“.Ten se ovšem vyčerpal už v roce 2016. „Od té doby nám každý rok tato struktura ekonomiky přináší menší a menší zhodnocení. Neztrácíme, ale na dani ze zisku a z mezd se odvádí méně a méně přidané hodnoty. Tohle je potřeba změnit,“ říká ekonomka.Aby se Česku zase dařilo, musí starý model nahradit nový s vysokými maržemi. „Výzkum, vývoj, vlastní patenty, inovace, vlastní nápady převedené do výroby.  Ta výroba ani nemusí být u nás, ale čerpáte licenční poplatky. Můžou to být i služby. Česká republika je velmi dobrá v informačních odvětvích, v softwarových odvětvích, ve zbrojním odvětví,“ vypočítává Matesová.Hodnoťme výkon úředníkůNež starý model překlopíme do nového, potrvá podle Matesové, když vše půjde dobře, kolem deseti let. „To neznamená ale, že celých těch 10 let musíme stagnovat. Rychlost růstu bude velmi záležet na tom, jak k tomu bude vytvořené prostředí. Otázka drahých energií je klíčová, ale je to celoevropská otázka.“Pomohly by i změny ve státní správě. „Česká státní správa se aktivně brání tomu, co je na Západě naprostý standard, hodnocení účinku. V zákonu o státní službě nic jednotlivé zaměstnance nenutí, aby jejich činnost byla permanentně hodnocena. To by prosperitě prospělo,“ říká Matesová.„Potřebujeme strašně moc osekat byrokracii, aby do zavádění technologických změn úředníci nemluvili a přitom neměli strach, že se na tom spálí a někdo otočí situaci proti nim,“ dodává.Vyšší daně a vyšší dluhyMalý růst České republiky bude mít podle Jany Matesové hned několik důsledků. Vláda si bude muset obstarat příjmy jinak, a to z daní. „Pokud bychom dál chtěli mít takové nároky na veřejné služby jako dosud, tak se budou muset zvyšovat daně.  Tím zase bude zpomalovat ekonomika, čili to je začarovaný kruh.“ Šetřit by se podle Matesové mělo zejména na dotacích.Na mandatorní výdaje jde příliš velký podíl ze státní kasy, na investice pak tolik nezbývá míní ekonomka Matesová. „Ve srovnání se zeměmi Evropské unie nejsme podinvestovaná ekonomika, proti některým vyspělým zemím ale ano.  U nás je to otázka efektivnosti investic a taky jejich posloupnosti. My jsme dokončení dopravní infrastruktury nechali až „na jednou“. Poláci ne,“ říká.Česko se kvůli nízkému růstu bude dál zadlužovat vysokým tempem, predikuje také Matesová. To bude mít důsledky i pro finanční trhy. „Bude tam velká nabídka vládních dluhopisů, budou přinášet větší výnosy. Když státu  trh nenabídne za levno, bude si muset půjčit za draho od lidí,“ míní někdejší zástupkyně Česka při Světové bance.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

„Himálajští věštci říkají, že by měla přijít dobrá změna, že se nemusíme bát jaderné války, nějakého globálního konfliktu. A že jde o to, to vydržet, nenechat se strhnout do materiálních věcí a do nenávisti, do těch tendencí, které vnímáme, do sobeckých zájmů. Že je třeba to vydržet a že změna přijde,“ říká dokumentarista Viliam Poltikovič v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 05.07.2024, www.RadioUniversum.cz

Stát by měl letos dát na vzdělávání a přípravu studentů 273 miliard. Výdaje na školství za posledních pět let narostly o 70 miliard. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by se rozpočet měl navýšit k 300 miliardám. Dostane se i na vysoké školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Už není prostor na chybu, Haškův tým MUSÍ proti Turecku zabrat. Kdo v klíčové bitvě zastoupí zraněného Patrika Schicka? „Přichází čas Mojmíra Chytila,“ shodují se redaktoři deníku Sport a webu iSport.cz v novém díle podcastu Liga naruby. „A já bych se nebál dát k němu Chorého od začátku,“ přisadil si Bartoloměj Černík. Jeho kolega Jiří Fejgl se v živém vstupu z Německa podíval na vystoupení reprezentace v širších souvislostech: „Nejsme srozuměný s tím, jakým fotbalem se tady Češi prezentují a nelíbí se mi to. Musí přijít změna ve výchově mladých,“ říká Fejgl: „Fotbal se ve světě a v Evropě hraje jinak. Nekouká se na naběhané kilometry a souboje, nespoléhá se na standardky. My máme až na pár technických výjimek tým takových pomocníků,“ zdůrazňuje absenci tvořivých hráčů. Proč má Lingr přišitou roli žolíka? Jak na turnaji působí Souček? Jak Liga naruby hodnotí smolaře Hranáče? A jak trénovala Sparta pod dvojicí Friis – Askou? Celý díl najdete na http://liganaruby.cz. 0:00 Úvod 2:00 Chytil místo Schicka, jasná volba. Bárt by přidal i Chorého 8:50 Komu z Čechů to v Německu klape: Provod a Krejčí 12:05 Čeká se víc od Coufala. Co Souček? 13:50 Fík z Německa: proč je Lingr pořád jen žolík? 18:45 Tým „pomocníků“: Češi ve srovnání s Evropou ztrácejí 24:30 Fanoušci řeší Součka, je skutečně slabinou? 31:15 Sestava na Turecko: budou větší změny? 36:30 Češi a sázky: fanoušci Haškovu týmu moc nevěří 42:35 Role Haškových asistentů, VAR na Euro, slabá Anglie 52:53 Bonusová část

Jak se žije LGBTQ lidem v současném Česku? jaké jsou největší výzvy, kterým čelí? A z jaké země by si Česko mohlo vzít inspiraci? V podcastu Moderní láska odpovídá Andrea Stašek, výzkumnice z institutu pro psychologický výzkum Masarykovy univerzity v Brně. Vztahy se proměňují a dnešní LGBTQ páry mají jiné typy partnerství než v minulosti, stejně jako všichni. Sexuálně svobodnější společnost přináší různé výhody a nevýhody.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Uplynulo 20 let od našeho vstupu do Evropské unie. Jak dnes vnímáme naši pozici v Evropě? Jsme spokojeni s členstvím v evropských strukturách? „Češi jsou vždycky trochu nespokojení. EU je instituce a ty my nemáme rádi. Striktně na Losny a Mažňáky ale rozděleni nejsme. Postoje k EU jsou mnohem různorodější,“ říká sociolog Martin Buchtík. Jak se o Unii debatuje? A jaké výzvy nás čekají?

Francouzská města a univerzity se inspirovaly ve Španělsku a zavádějí menstruační volno. Ve francouzském Národním shromáždění už leží návrh na jeho plošné zavedení. Byl by to dobrý nápad i v Česku? „Nejsme ve fázi, která by to umožnila efektivně zavést, aniž by to stigmatizovalo ženy,“ míní poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09). „Určitě je to nápad, který stojí za přemýšlení,“ nesouhlasí bývalá sociálnědemokratická ministryně práce Michaela Marksová Tominová.

Falešná videa vytvořená umělou inteligencí se stala běžnou součástí internetu a sociálních sítí. S nadcházejícím supervolebním rokem jich navíc masivně přibude. Má uživatelstvo šanci poznat dílo, které vytvořil stroj? Jak snadné je takovou mystifikaci vyrobit? A kde leží současné hranice? Jan Burda se zeptal datového analytika a experta na nová média Josefa Šlerky.