Podcasts about nejsme

Drahé zahraniční cesty se staly jedním z rezonujících témat druhé části pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Politici se sice shodli, že úspory jsou potřeba a Poslanecká sněmovna není levná cestovní kancelář. Přesto se zákonodárci rozcházeli v názoru, zda mají mít opoziční zástupci stejné zastoupení na zahraničních cestách jako budoucí vládní poslanci. V ostrou výměnu názorů se zvrhly zejména argumenty pirátské poslankyně Kateřiny Stojanové a zástupkyně SPD Marie Pošarové.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Po hitu Navždycky blázen, kde se Gufrau s Viktorem Kalem a Rohonym podařilo zaujmout publikum sociálních sítí, se letos chystá deska i první větší sólový koncert. „Nevadí nám se na sociálních sítích trochu zatvářit, že jsme ťulpasové,“ říká Viktor Kal o nečekaném virálním úspěchu.

Ježíš Kristus žije. A přichází do pokorného, kajícího srdce. Každý má svou cestu a svůj způsob, jak se s Kristem může setkat. Nejsme stejní. Ale princip je stejný.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.

Evropa stojí kdesi mezi válkou a mírem. V posledních týdnech se nad jejími letišti objevují záhadné drony a blokují provoz. Německo eviduje zhruba tři drony denně – nad vojenskými základnami, zbrojovkami i objekty důležité infrastruktury.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

To, na čem stavíme svůj život, časem přinese své ovoce. Nejsme obětí situace, mnohé můžeme změnit - a právě k tomu vybídl Karel Fridrich ve své biblické úvaze.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Nástup vlády Andreje Babiše k moci se blíží a s tím i doba, kdy začne naplňovat desítky předvolebních slibů. Mezi nimi má být i zrušení odboru strategické komunikace státu. Jak bude nová vláda bojovat s ruským vlivem? Hostem Ptám se já byl bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. Plány ANO na zrušení Foltýnova postu i celého týmu ohlásil první místopředseda hnutí Karel Havlíček na jaře v Ptám se já. S odůvodněním, že se odbor chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar Úřadu vlády.Podle Foltýna ale ANO už nemá pro rušení odboru strategické komunikace důvod: „Řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn.“Otakar Foltýn očekává, že ANO celý odbor nakonec zachová. Předpokládá také, že se po volbách nezmění dosavadní směřování Česka. „Na mezinárodním poli byla vláda Andreje Babiše vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat,“ prohlásil Foltýn a dodal:„Nám se ale do parlamentu dostaly osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. To nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. To je špatně.“Podařilo se naplnit cíle, které si odbor strategické komunikace stanovil? Jak moc ruský vliv do sněmovních voleb zasáhl? A převezme téma boje s dezinformacemi prezident?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Nejsme ve válce, ale také už nežijeme v míru,“ těmito slovy charakterizoval německý ministr obrany Pistorius bezpečnostní situaci v Evropě. A dodal, že budoucí bitvy nezačnou velkým třeskem, ale možná jen kliknutím myši nebo stěží postřehnutelným bzučením dronu.

VŠECHNY PŘEDVOLEBNÍ KONFRONTAČNÍ ROZHOVORY V PLNÉ DÉLCE NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Řadu věcí jsme neudělali tak, jak jsme si představovali. V některých věcech jsme udělali chyby a je poctivé to přiznat,“ reaguje na výčet nesplněných slibů v předvolebním Studiu N ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. „Považuji za chybu, že jsme se v polovině vládnutí nepostavili před veřejnost a neřekli jsme, že už teď víme, které sliby nejsme schopni splnit,“ říká. Výborný se jako předseda lidovců ve Studiu N distancuje od bohoslužby, která se konala v polovině září v Týnském chrámu v Praze za zavražděného amerického konzervativního aktivistu Charlieho Kirka: „Lidovci se mší za Kirka nemají nic společného.“ Za organizací bohoslužby stál pražský zastupitel za KDU-ČSL Jan Wolf. Přímluvy předčítala lidovecká poslankyně Romana Bělohlávková, známá například snahou o prosazení odkazů na Hnutí pro život na těhotenské testy. „Žádné výrazné tváře KDU-ČSL tam nebyly,“ říká Výborný. „Wolf je městský zastupitel v Praze a letos za nás nekandiduje.“ Kde by byli lidovci bez koalice Spolu? Proč se téma deagrofertizace objevilo až v posledních týdnech před volbami? Proč vládní strany zvolily útočnou kampaň proti politikům hnutí ANO? V čem je Andrej Babiš dnes jiný než ten, se kterým dříve lidovci spolupracovali? Proč se KDU-ČSL snažila protlačit zakotvení manželství jako svazku muže a ženy do ústavy? A jak si definuje pojem „genderová ideologie“? Podívejte se na celou epizodu na Herohero.co/studion

--------------------------------------------------------------------------------------------- Nebojte si říci o pomoc!!! Duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické a mělo by se k němu tak i přistupovat. Pro tento rozhovor jsem oslovil web: terapio.cz a bylo mi odpovězeno v rámci desítek minut. Požádat o pomoc není selháním a lze to udělat zcela anonymně. --------------------------------------------------------------------------------------------- Dnešním hostem je psychoterapeut Matyáš Fialka. Jak úvod napovídá, řešili jsme hlavně psychické zdraví a snažili se o zbourání nebo alespoň narušení stereotypů. Nejsme ti, kteří by kázali vodu a pili víno, tak jsme si s Vojtou otevřeli srdíčka a dali si s Matyášem menší terapii před kamerou. * Mrzí mě to (speciálně tady), ale do podcastu zasáhly menší technické potíže a zvuk není úplně ideální. Snažili jsme se ho opravit na maximum, ale občas je to znát. Pokud vás zaujal Matyáš, můžete ho kontaktovat zde: https://matyasfialka.cz/

Už nejsme otroky, zní v dalším anglickém songu, který probírá rozhlasová lektorka anglické konverzace Ailsa.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Nejsme velká země, do chodu světa moc často nemluvíme. Na jednání o Ukrajině do Washingtonu nás nikdo nezve a na rozdíl od Poláků to nepovažujeme za potupu. V Praze se nezastavují velké putovní výstavy typu Rembrandta nebo Van Eycka, které vidí vždy Paříž a Vídeň.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dnešní době máme k dispozici věci, o kterých se dřívějším generacím ani nesnilo. Cestujeme, žijeme v komfortu, využíváme moderní technologie. Přesto se zdá, že naše celková spokojenost se životem zůstává na nízké úrovni. Proč? Co v podcastu uslyšíte: ✅ Proč porovnávání s ostatními snižuje naši spokojenost. ✅ Jak funguje hedonická adaptace a proč nám nové věci štěstí nepřinesou dlouhodobě. ✅ Praktické tipy na zvýšení životní i finanční spokojenosti. ✅ Proč sledování sociálních sítí zvyšuje riziko deprese. ✅ Jaký vliv mají emoce a média na investiční rozhodování. ✅ Které dovednosti vám skutečně pomohou k finančnímu klidu a růstu. A mnoho dalšího Zajímá vás finanční růst a investování?  Vyzkoušejte náš portál ➡➡ http://teoriepenez.cz a udělejte si například FIRE TEST, kde zjistíte. kdy a s jakými penězi půjdete do penze. ➡ Web: http://teoriepenez.cz  ➡ Instagram:  https://www.instagram.com/teoriepenez/

Dokumentarista a režisér Robin Kvapil odjel na Ukrajinu spolu se štábem a třemi lidmi, kteří sami o sobě hovoří jako o dezolátech. „Vydali jsme inzerát, že hledáme lidi s antisystémovým názorem, kteří nejsou spokojení s tím, jak oficiální média informují o válce,“ vypráví. „Přišlo mi důležité ukázat lidem realitu toho místa. Film hovoří jiným jazykem než zpravodajství, věřím, že má sílu doručit jiný druh emoce.“ Dokument Velký vlastenecký výlet má v kinech premiéru 21. srpna.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nový díl podcastu Bojs Kryštofa Šimka nabízí letní, odlehčenou epizodu. Bořek Slezáček a David Shorf se přišli podělit o své životní zkušenosti. Ve studiu se tak sešli tři Ostraváci a hned na úvod se povídání stočilo k Baníku, vyrůstání v Ostravě a vzpomínkám na pubertu.

Nový díl podcastu Bojs Kryštofa Šimka nabízí letní, odlehčenou epizodu. Bořek Slezáček a David Shorf se přišli podělit o své životní zkušenosti. Ve studiu se tak sešli tři Ostraváci a hned na úvod se povídání stočilo k Baníku, vyrůstání v Ostravě a vzpomínkám na pubertu.Všechny díly podcastu Bojs můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lucie Kavanová už pomohla na svět kolem tisícovky dětí. Kromě moderní medicíny dokáže při vyšetření použít i hmat. Takové věci z ordinací přitom postupně mizí.

Lucie Kavanová už pomohla na svět kolem tisícovky dětí. Kromě moderní medicíny dokáže při vyšetření použít i hmat. Takové věci z ordinací přitom postupně mizí.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Je to rozhodně největší stage, na které jsme měli možnost hrát. Nejsme zvyklí na to, že na sebe potřebujeme dalekohledy, dnes to tak bude,“ říká Vojta Šňupárek, kytarista skupiny Nedivoč. Jak se kapele zpěváka Sváti Tuleje a textaře Jiřího Krhuta podařilo prorazit? Prý díky covidu i Radiožurnálu. „V covidu běžel seriál Skoro na mizině, kam zařadili naši píseň. Předtím velká čísla neměla, ale najednou se z toho stal hit,“ popisuje kytarista Šňupárek. Kdo pomohl z rozhlasu?

„Je to rozhodně největší stage, na které jsme měli možnost hrát. Nejsme zvyklí na to, že na sebe potřebujeme dalekohledy, dnes to tak bude,“ říká Vojta Šňupárek, kytarista skupiny Nedivoč. Jak se kapele zpěváka Sváti Tuleje a textaře Jiřího Krhuta podařilo prorazit? Prý díky covidu i Radiožurnálu. „V covidu běžel seriál Skoro na mizině, kam zařadili naši píseň. Předtím velká čísla neměla, ale najednou se z toho stal hit,“ popisuje kytarista Šňupárek. Kdo pomohl z rozhlasu?Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec, režisér, scenárista a spisovatel Jiří Mádl letos na festivalu v Karlových Varech usedl mezi filmové porotce. Jaká kritéria by podle jeho názoru měl splňovat dobrý film? „Myslím, že to je o tom, jestli nad tím přemýšlím potom, když jdu domů, jestli nad tím přemýšlím, když druhý den vstanu... Kolik otázek to téma vznese. Jak se říká, film nejlíp prověří čas. Myslím, že to platí v dlouhodobém horizontu i v tom kratším, třeba v rámci festivalu,“ zamýšlí se Jiří Mádl.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Herec, režisér, scenárista a spisovatel Jiří Mádl letos na festivalu v Karlových Varech usedl mezi filmové porotce. Jaká kritéria by podle jeho názoru měl splňovat dobrý film? „Myslím, že to je o tom, jestli nad tím přemýšlím potom, když jdu domů, jestli nad tím přemýšlím, když druhý den vstanu... Kolik otázek to téma vznese. Jak se říká, film nejlíp prověří čas. Myslím, že to platí v dlouhodobém horizontu i v tom kratším, třeba v rámci festivalu,“ zamýšlí se Jiří Mádl.

V tomto díle našich Minutovek mluvíme o tom, proč v Sušánka & partneři nedlužíme loajalitu žádné bance – pouze vám, investorům. Nejsme placeni bankami, nemáme exkluzivní smlouvy ani provizní schémata. Pracujeme jen pro investora, který se každé čtvrtletí svobodně rozhoduje, zda spolupráce dává smysl. Sdílíme, proč spolupracujeme s řadou špičkových zahraničních privátních bank, a jak díky této nezávislosti stavíme investiční strategie na míru – bez tlaku na prodej konkrétního produktu, ale s důrazem na dlouhodobý systém práce s majetkem.

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braze na konci minulého týdne navštívila Prahu. V podcastu Novinek Zbytečná válka uvedla, že Rusko proti Západu vede nekonvenční válku s cílem jej rozdělit, je však tak angažováno na Ukrajině, že vojenský útok nehrozí. Navýšení výdajů na obranu považuje za nutné. Vyjádřila se i k odchodu pobaltských zemí od ottawské úmluvy zakazující použití nášlapných min.

Terčem ukrajinské operace Pavučina se před týdnem staly ruské letadlové základny se strategickými bombardéry. Drony s výbušninami Ukrajinci propašovali přes hranice v kamionech. Výsledkem je nejenom oslabení Ruska, ale i odhalená slabina západních bezpečnostních systémů. „Teoreticky by se to mohlo stát i ve Spojených státech,“ říká analytik Jan Ludvík. Podaří se úspěch na bojišti přetavit v diplomatický tlak?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pijete kávu jen jako rychlý životabudič? V Sarajevu vám ukážou, že to jde i jinak. Pro lidi v Bosně a Hercegovině má totiž pití kávy svůj vlastní, staletími prověřený rituál, na který nedají dopustit za žádných okolností.

Pijete kávu jen jako rychlý životabudič? V Sarajevu vám ukážou, že to jde i jinak. Pro lidi v Bosně a Hercegovině má totiž pití kávy svůj vlastní, staletími prověřený rituál, na který nedají dopustit za žádných okolností.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč prezident Donald Trump na všechny strany šermuje dovozními cly? Skrývá se za jeho rétorikou nějaký postranní úmysl? A jak je na tom Česká republika se zahraničním zadlužením? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá ekonom Richard Hindls.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč prezident Donald Trump na všechny strany šermuje dovozními cly? Skrývá se za jeho rétorikou nějaký postranní úmysl? A jak je na tom Česká republika se zahraničním zadlužením? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídá ekonom Richard Hindls.

„Nejsme dokonalí tvorové. My všichni máme svoje slabiny, máme svoje silné stránky, a v té hře v zemi, kde je nás deset miliónů, vzniká orchestr. A to je báječný. Já o nikom u nás, ani o politicích, ani o duchovních nepředpokládám, že jsou dokonalí,“ říká spisovatel a youtuber Tomáš Lukavec v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulost. 2. díl, 19.01.2025, www.RadioUnviversum.cz

„Nejsme pár, který by si nosil domů práci. Vojta by si ode mě samozřejmě nenechal poradit a já zase dodržuji, že zavřu dveře a zítra je taky den,“ komentuje poměry ve své herecké domácnosti Tatiana Dyková. Jak se jí pracovalo s Alešem Hámou? Kterou knížku by ráda načetla jako audioknihu? A jak vzpomíná na svou roli ve snímku Výjimečný stav? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nejsme pár, který by si nosil domů práci. Vojta by si ode mě samozřejmě nenechal poradit a já zase dodržuji, že zavřu dveře a zítra je taky den,“ komentuje poměry ve své herecké domácnosti Tatiana Dyková. Jak se jí pracovalo s Alešem Hámou? Kterou knížku by ráda načetla jako audioknihu? A jak vzpomíná na svou roli ve snímku Výjimečný stav? Poslechněte si rozhovor.

Česko si za posledních 16 let od vzniku nejznámější kryptoměny bitcoin vydobylo ve světě v této oblasti výjimečné postavení. Kryptosvět přilákal softwarové nadšence, kteří vyvinuli unikátní nové technologie, jako je třeba hardwarová peněženka na kryptoměny, bitcoinové bankomaty nebo těžební pool. Jak se bude toto odvětví dál vyvíjet, je ale otázka. „Regulace je překážkou pro ty, kteří na trh teprve míří,“ říká zakladatel směnárny Anycoin Marek Kyrsch pro Český rozhlas Plus.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, který se odehrává během občanské války ve Španělsku.Všechny díly podcastu Buchty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dalším díle podcastového speciálu Buchty čtou o knížkách, které všichni známe, ale málokdo je skutečně četl, se Ivana Veselková, Zuzana Fuksová a středoškolský pedagog Stanislav Zajíček zabývali románem Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana, který se odehrává během občanské války ve Španělsku.

Dlouhověkost je trend, který hýbe celým světem. Lidé stále více řeší své zdraví, chtějí žít déle a kvalitněji. Stejně to mají také Lucie a Martin Bernátkovi, kteří se tak po prodeji svého úspěšného e-shopu Ovečkárna příliš dlouho nerozmýšleli, do jakého nového byznysu se pustí. „Sami se snažíme hledat cesty, jak žít lépe, a chceme teď inspirovat další,” říkají v prvním společném rozhovoru manželé a dlouholetí byznysoví parťáci a v podcastu Money Maker odhalují, jakou misi má jejich nový e-commerce projekt OlaOla. Proč je podle nich svět dlouhověkosti toxický? Proč se nakonec rozhodli prodat Ovečkárnu? A proč je pro úspěch jejich projektů tak klíčová zákaznická péče? O tom všem hovoříme s Lucií a Martinem Bernátkovými v podcastu Money Maker, poslechněte si celý rozhovor! Martin Bernátek bude jedním z hostů Longevity Revolution Festival. Otužování a chladová terapie, výživa, regenerace, ženský cyklus i longevity tech – zapojte se do workshopů i kulatých stolů s předními odborníky a vědci! Společně zjistíme, čemu se vyplatí věnovat pozornost a co je jen trend bez vědeckého fundamentu. Již 30. ledna v pražském Vnitroblocku. Vstupenky kupujte zde! 00:00:00 Začínáme! 00:01:36 Zlín jako podnikatelská výhoda 00:05:21 Startup a manželství dohromady: Výhody i výzvy 00:11:40 Od Ovečkárny k dlouhověkosti 00:13:00 Rozdělení rolí Martina a Lucie a úspěch Ovečkárny 00:20:57 Proč Bernátkovi Ovečkárnu prodali 00:25:54 Kupec Andrej Babiš 00:27:40 Nová značka OlaOla: Co nabízí a kam se bude rozšiřovat? 00:35:13 Dlouhověkost v pojetí OlaOla 00:41:30 Vývoj produktů a práce s dodavateli 00:49:14 Čím se OlaOla liší od ostatních startupů v longevity 00:51:57 Plány na expanzi a rozvoj dalších produktů 01:04:04 „Nejsme prémiová značka, ale zlatý střed“ 01:07:30 Investoři a externí financování 01:13:58 „Zákaznická linka je základ“ 01:16:50 Pozvánka na Longevity Revolution Festival

Když on přijde 2. - Nejsme moc dobří v čekání. To může mít nekonečné množství podob, často trýznivých a bolestivých. Spolu se žalmistou voláme: “Jak dlouho ještě!?” Dnešní evangelijní příběh začíná čekáním. “Při návratu Ježíše vítal dav lidí; všichni už na něj čekali.” Dva lidé čekají opravdu hodně netrpělivě. Jednomu umírá dcera a jde mu doslova o minuty. Druhá je žena, která by si přála zůstat skrytá. Její jméno neznáme, její problém je její identitou: žena s problémem krvácení. Zná sílu očekávání. Proto se rozhodla, že se dotkne cípu Ježíšova roucha. Tady si musíme dát malou pauzu: Jak ji to mohlo napadnout? Proč cíp roucha? To přece není jen tak. Navíc, proč ji Ježíš za chvíli řekne, že je to její víra, která ji uzdravila? Víra v co přesně? A proč Ježíš cítí dotek, když se jej vlastně nedotkla? V tom příběhu je více než se na první pohled zdá.

„Hrával jsem středního útočníka, dával jsem i pět gólů na zápas,“ pochlubil se předseda vlády Petr Fiala (ODS) ve fotbalovém podcastu Nosiči vody. Coby fanoušek Zbrojovky Brno si užil mistrovskou sezonu i setkání s trenérem Masopustem.#####06:25 Fotbalové zkušenosti Petra Fialy12:02 Kteří trenéři premiéra inspirují?18:00 Brněnský fotbal23:00 Jak to vypadá s národním stadionem?Na úterní utkání fotbalové reprezentace v Olomouci se nedostal. A kvůli jednání ve sněmovně ho ani nemohl celé sledovat. Nicméně výhru 2:1 nad Gruzií a postup do vyššího patra Ligy národů premiér Fiala zaregistroval a uvítal. „Je to skvělá zpráva. Úspěch národního týmu i postup jedenadvacítky na její šampionát je potřeba velmi ocenit zejména proto, že to vůbec nejsou úspěchy, které by byly samozřejmé. Nejsme v situaci, že bychom automaticky poráželi třeba i ty soupeře, o kterých bychom si mohli myslet, že jsou slabší.“Právě český premiér Petr Fiala byl exkluzivním hostem fotbalového podcastu Nosiči vody. Jak se v něm ocitl? Jednoduše. Před nedávnem se předseda ODS na síti X vyjádřil k udělení Zlatého míče španělskému fotbalistovi Rodrimu. A Kryštofa Straku, správce sociálních sítí Nosičů vody, napadlo pozvat ho v reakci na to do podcastu. Petr Fiala souhlasil a své slovo splnil, do Seznam Zpráv na natáčení opravdu dorazil.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Celé video si můžete pustit na webu Seznam Zpráv nebo na YouTube.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Česko si včera po celé republice připomnělo perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939 i události před 35 lety, které vedly k pádu komunistického režimu. Co připomínky listopadu 1989 vypovídají o naší společnosti? A jaké šance má polistopadová demokracie na přežití ve srovnání se Slovenskem, Maďarskem či Polskem? Politolog Lubomír Kopeček ještě okomentuje postoj slovenského Smeru k 17. listopadu a zhodnotí situaci na domácí scéně 11 měsíců před sněmovními volbami.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty?Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze.Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc. Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent. Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Pirátská strana si zvolila novým předsedou Zdeňka Hřiba, někdejšího pražského primátora a dnes náměstka pro dopravu. Hřib chce stranu vycentrovat, aby se stala hlavní liberální stranou na politickém středu, popsal pro iRozhlas. Prospěje Pirátům nový kurz? „Nebudeme schopni v dalších volbách uspět,“ obává se v Pro a proti bývalý europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). „Hřib stranu provede obtížným obdobím,“ oponuje pro Český rozhlas Plus podnikatel a člen Pirátů Jiří Hlavenka. Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Při zářijových povodních museli hasiči na mnoha místech přesvědčovat lidi, aby odešli zasažených oblastí. Pomáhal jim s tím i hasič, fotograf a dokumentarista Petr Andráško, který o záchraně lidí připravil speciální video. „Zálibu ve focení jsem měl předtím, než jsem poznal krásný svět hasičů. Přišla mi strašná škoda, že se o té práci víc neví, víc se neukazuje široké veřejnosti,” přibližuje v pořadu Osobnost Plus.

Nedávno mu bylo 40 let. „Tak jsem o sobě přemýšlel a uvědomil si, že jsem „jen“ herec. Říkal jsem si, co bych mohl dělat jiného, ale takhle je mi dobře,“ ujišťuje. Kam až sahají jeho rodové geny? Mohl by být politikem? Jaký má vztah ke střelným zbraním? Co je podle něj problémem herců? Jaký má vztah k venkovu a Šumavě? A co prozradil o Podivném případu se psem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už dvě dekády pravidelně pendluje Čech Paul Tesar mezi Prahou a americkou Floridou. A i když tam původně letěl studovat medicínu, osud ho navedl na zcela jinou cestu. Nakonec se stal spoluzakladatelem vývojářského studia Iguana Technologies, které stojí například za českým startupem Campiri. “V Miami jsem se dostal do okolí investorů a skupin, kteří se v tomto segmentu začali pohybovat,” vypráví svůj příběh v novém Forbes Byznys podcastu Paul Tesar. V podcastu si mimo jiné všímá i toho, že čeští programátoři v Americe už nejsou levnou pracovní silou. “Ekonomická složka už není ta hlavní motivace, proč pracovat s někým z našeho regionu,” uvádí sedmatřicetiletý Tesar v podcastu s tím, že dříve byli čeští vývojáři až o třetinu levnější. Co na Češích Američané oceňují? Jak se Paul Tesar dostal od medicíny ke startupům? Jak těžké je dnes zaujmout investora? To vše si poslechněte v podcastu.

Rychlý růst ekonomiky se ani za dvacet let nevrátí, předpovídá ekonomka Jana Matesová. Když letos porosteme o procento, bude to úspěch, konstatuje. Stagnace podle ní může trvat dekády.Česko poroste pomaleji, než se čekalo. Letos jen o 1,1 procenta, říká zhoršený výhled ministerstva financí.„Musíme zapomenout na to, že by průměrný růst české ekonomiky v příštích 20, 30 letech byl ta 2,3 procenta, který byl předchozích 30 letech,“ varuje ekonomka Jana Matesová. „Když v letošním roce dosáhneme jednoho procenta růstu HDP v české ekonomice, tak to budeme považovat za velký úspěch. A je to relativně nezávislé na tom, co dělá vláda,“ dodává v podcastu Ve vatě.Prosperitu Česka táhne dolů několik věcí. Kvůli neklidu na mezinárodní scéně jsou trhy nervní. „Létá to nahoru dolů, v cenách zboží jsou vysoké rizikové přirážky. Když je ve světě špatně, a to teď je, tak nemůže být příliš dobře v České republice. Bezpečnostní situace je pravděpodobně nejhorší od druhé světové války přinejmenším v Evropě, ale i ve světě,“ podotýká Jana Matesová.Nejsme líní, jen moc levníNízká prosperita těsně souvisí i s malou produktivitou. „Ne že bychom produkovali málo výrobků, které dodáváme dál, ale mají nízkou cenu.  Ty fáze s vysokou marží přicházejí před tím, než přijde polotovar k nám, anebo až potom. Není to tak, že by česká pracovní síla byla líná nebo neschopná. Máme špatnou strukturu ekonomiky,“ popisuje Jana Matesová tuzemský ekonomický model, pro který se vžila přezdívka „montovna“.Ten se ovšem vyčerpal už v roce 2016. „Od té doby nám každý rok tato struktura ekonomiky přináší menší a menší zhodnocení. Neztrácíme, ale na dani ze zisku a z mezd se odvádí méně a méně přidané hodnoty. Tohle je potřeba změnit,“ říká ekonomka.Aby se Česku zase dařilo, musí starý model nahradit nový s vysokými maržemi. „Výzkum, vývoj, vlastní patenty, inovace, vlastní nápady převedené do výroby.  Ta výroba ani nemusí být u nás, ale čerpáte licenční poplatky. Můžou to být i služby. Česká republika je velmi dobrá v informačních odvětvích, v softwarových odvětvích, ve zbrojním odvětví,“ vypočítává Matesová.Hodnoťme výkon úředníkůNež starý model překlopíme do nového, potrvá podle Matesové, když vše půjde dobře, kolem deseti let. „To neznamená ale, že celých těch 10 let musíme stagnovat. Rychlost růstu bude velmi záležet na tom, jak k tomu bude vytvořené prostředí. Otázka drahých energií je klíčová, ale je to celoevropská otázka.“Pomohly by i změny ve státní správě. „Česká státní správa se aktivně brání tomu, co je na Západě naprostý standard, hodnocení účinku. V zákonu o státní službě nic jednotlivé zaměstnance nenutí, aby jejich činnost byla permanentně hodnocena. To by prosperitě prospělo,“ říká Matesová.„Potřebujeme strašně moc osekat byrokracii, aby do zavádění technologických změn úředníci nemluvili a přitom neměli strach, že se na tom spálí a někdo otočí situaci proti nim,“ dodává.Vyšší daně a vyšší dluhyMalý růst České republiky bude mít podle Jany Matesové hned několik důsledků. Vláda si bude muset obstarat příjmy jinak, a to z daní. „Pokud bychom dál chtěli mít takové nároky na veřejné služby jako dosud, tak se budou muset zvyšovat daně.  Tím zase bude zpomalovat ekonomika, čili to je začarovaný kruh.“ Šetřit by se podle Matesové mělo zejména na dotacích.Na mandatorní výdaje jde příliš velký podíl ze státní kasy, na investice pak tolik nezbývá míní ekonomka Matesová. „Ve srovnání se zeměmi Evropské unie nejsme podinvestovaná ekonomika, proti některým vyspělým zemím ale ano.  U nás je to otázka efektivnosti investic a taky jejich posloupnosti. My jsme dokončení dopravní infrastruktury nechali až „na jednou“. Poláci ne,“ říká.Česko se kvůli nízkému růstu bude dál zadlužovat vysokým tempem, predikuje také Matesová. To bude mít důsledky i pro finanční trhy. „Bude tam velká nabídka vládních dluhopisů, budou přinášet větší výnosy. Když státu  trh nenabídne za levno, bude si muset půjčit za draho od lidí,“ míní někdejší zástupkyně Česka při Světové bance.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Stát by měl letos dát na vzdělávání a přípravu studentů 273 miliard. Výdaje na školství za posledních pět let narostly o 70 miliard. Podle ministra školství Mikuláše Beka (STAN) by se rozpočet měl navýšit k 300 miliardám. Dostane se i na vysoké školy? V pořadu Řečí peněz odpovídá ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Uplynulo 20 let od našeho vstupu do Evropské unie. Jak dnes vnímáme naši pozici v Evropě? Jsme spokojeni s členstvím v evropských strukturách? „Češi jsou vždycky trochu nespokojení. EU je instituce a ty my nemáme rádi. Striktně na Losny a Mažňáky ale rozděleni nejsme. Postoje k EU jsou mnohem různorodější,“ říká sociolog Martin Buchtík. Jak se o Unii debatuje? A jaké výzvy nás čekají?

Francouzská města a univerzity se inspirovaly ve Španělsku a zavádějí menstruační volno. Ve francouzském Národním shromáždění už leží návrh na jeho plošné zavedení. Byl by to dobrý nápad i v Česku? „Nejsme ve fázi, která by to umožnila efektivně zavést, aniž by to stigmatizovalo ženy,“ míní poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09). „Určitě je to nápad, který stojí za přemýšlení,“ nesouhlasí bývalá sociálnědemokratická ministryně práce Michaela Marksová Tominová.

Falešná videa vytvořená umělou inteligencí se stala běžnou součástí internetu a sociálních sítí. S nadcházejícím supervolebním rokem jich navíc masivně přibude. Má uživatelstvo šanci poznat dílo, které vytvořil stroj? Jak snadné je takovou mystifikaci vyrobit? A kde leží současné hranice? Jan Burda se zeptal datového analytika a experta na nová média Josefa Šlerky.