Podcasts about politick

Co všechno (ne)může prezident v českém politickém systému ovlivnit? Do čeho (ne)může zasahovat? Jak chápali prezidentskou funkci bývalí čeští prezidenti? A měly by se změnit pravomoci prezidenta? Jak by to pak ovlivnilo vyváženost Ústavy a systému? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130308/

Najprv prišiel nečakane do Markízy, hoci ho nepozvali. Štyri mesiace na to to skúsil znova, tentokrát v rozhlase. Ľuboš Blaha sa snaží dostať do politických relácií nasilu a za každú cenu. V sobotu ho RTVS nepustila debatovať s ministrom obrany Jaroslavom Naďom. Smer roztočil nenávisť voči moderátorke Marte Jančkárovej, ktorej chodia vyhrážky smrťou, a otvorene hovorí, že idú po krku riaditeľovi Machajovi. Ako sa pozýva do relácií? Ako robiť moderátora v postfaktuálnej dobe, kde politici hovoria klamstvá a nebezpečné proruské naratívy? Zuzana Kovačič Hanzelová sa v podcaste Dobré ráno rozprávala s moderátorom rádia Expres Braňom Závodským. Zdroje zvukov: Rádio Expres, RTVS, TV Markíza Odporúčanie: Dnes máme špeciálne vydanie tlačených novín denníka SME. Je v ňom vložená kniha Ľudia Ukrajiny. Publicista Branislav Ondrášik a fotograf Michal Burza v nej vyrozprávali príbehy ľudí a komunít odohrávajúce sa na pozadí ruskej agresie. Kniha čerpá z rozhovorov s takmer deväťdesiatimi ľuďmi z približne dvadsiatich ukrajinských miest a obcí. Môžete si ju kúpiť spolu s denníkom SME už za 5,90 do 6. marca. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Petr Pavel ještě nenastoupil do úřadu, ale už stihl udělat pár zajímavých telefonátů - a taky se vydal za občany, kteří volili spíš jeho oponenta. Politický podcast Vlevo dole u toho nemohl chybět!Lepší moment pro návštěvu Ústeckého kraje si zvolený prezident ani nemohl vybrat. Minulý týden navštívil Šluknov, Českou Kamenici a Ústí nad Labem právě den poté, co EU zrovna zveřejnila statistku, která potvrdila pokračující propad regionu. Sever Čech - Ústecký a Karlovarský kraj - dál klesá a vzdaluje se ostatním regionům, i přesto, že za 20 let se tady investovalo (nebo spíš utratilo) 1,5 bilionu korun z evropských fondů. Evidentně bez valných výsledků.Vlevo dole pozorně sledovalo, jak Petr Pavel umí mluvit s obyvateli krajů, kde ve finále prezidentské volby získal méně hlasů než Andrej Babiš. Ukázalo se, že budoucí prezident má jeden dar - dokáže lidem i nepopulární věci podat způsobem, díky kterému je přijmou.Na druhou stranu, Pavel svou cestou po regionu vyvolal u lidí nejen velký zájem, ale hlavně ohromná očekávání, že on dokáže všechny dlouhé roky opomíjené problémy rázem vyřešit. A to by se v delším horizontu mohlo obrátit i proti němu. Jak se troubí na uvítanou prezidentovi? Pověsíte si do obýváku nový prezidentský portrét? A má Václav Dolejší vůbec rád káňata? Poslechněte si další podcastovou reportáž z dílny Vlevo dole!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Politický podcast Vlevo dole se tentokrát nevydal ani do Sněmovny, ani na Pražský hrad. Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší rozebírají nejnovější dění na pražském magistrátu, který má skoro pět měsíců po volbách primátora a radu.Praze bude vládnout koalice na vládním půdorysu, o které se mluví od voleb, vznikala ale dlouho a těžce. Když se podepisovala koaliční smlouva, účastníci se tvářili, jako kdyby místo úspěšného jednání právě prodělali kolonoskopii.„Je to výsledek toho, že téměř každá strana si od voleb slibovala lepší výsledek. A trvalo takhle dlouho, než se smířili se skutečným výsledkem a slevili ze svých požadavků,“ říká Václav Dolejší.A navíc, složit spojenectví tak rozdílných stran, jakou jsou Piráti a ODS (slovy Václava Dolejšího „zeleň a beton“), to není jen tak. „Skloubit takhle protichůdné požadavky je téměř nemožné. Výsledkem je koaliční smlouva tak obecná a nicneříkající, že víc už to snad ani nejde - pročetla jsem to horem dolem a neobsahuje žádný konkrétní plán nebo vizi,“ tvrdí Lucie Stuchlíková.Udělali jsme proto test a požádali o pražskou koaliční smlouvu umělou inteligenci. A jak to dopadlo? To se dozvíte v čerstvé epizodě Vlevo dole!-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Politický podcast Vlevo dole uzavírá prezidentskou volbu otázkovým dílem. Sešlo se několik stovek dotazů, z nichž nejčastější se týkaly předávání Hradu a příštího osudu Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého.„Myslím, že Martin Nejedlý má své byznysy rozjeté a bude v pohodě. Nejvyšší kontrolní úřad teď dokončil kontrolu v Kanceláři prezidenta republiky, ve Správě Pražského hradu a také v Lánské oboře. A kontroloři řekli, že závěry zveřejní až poté, co si je prostudují policejní detektivové. Hlavně Mynář, který byl formálně vedoucím kanceláře, může mít problémy, zatímco lišák Martin Nejedlý byl bez funkce, takže ten se nebude z ničeho zpovídat. Do toho plánuje další audity Petr Pavel,“ připomíná Václav Dolejší.„Záleží na tom, co všechno se stihne skartovat a zahladit. K podobným auditům jsem trochu skeptická, málokdy odhalí něco tak velkého, aby se to dalo prokázat. Že by to na ty dva mělo dopadnout, to si úplně nemyslím,“ oponuje Lucie Stuchlíková.Posluchače zajímala i budoucnost neúspěšné kandidátky Danuše Nerudové. „Nerudová zvažuje založit vlastní stranu. Ale podle mě máme stran dost a mohla by si vybrat nějakou existující - viděl bych ji třeba v Pirátech nebo ve Starostech a nezávislých,“ myslí si Dolejší. Podle Lucie Stuchlíkové není ani jasné, na koho by nové strana měla cílit. „Hnutí ANO se v posledních volbách posunulo směrem k SPD a možná uvolnilo prostor na středu, či středolevu. Jenže Nerudová je vnímaná jako pravicová,“ dodává politická repotérka.O čem se poprvé pohádá nový prezident a vláda? Čeho se na Hradě bojí Petr Pavel? Kam jede Václav po volebním maratonu na dovolenou? A pojede Vlevo dole na první zahraniční cestu na Slovensko? Poslechněte si celou epizodu.-------- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.   Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Inaugurační slib složí Petr Pavel za více než měsíc. Už teď je ale velmi aktivní. Kromě schůzky s nejvyššími ústavními činiteli a příprav na převzetí hradní kanceláře se vyjádřil i k dění na Ukrajině a v Číně. Jak hodnotit první kroky nově zvoleného prezidenta? Politolog Petr Just v audiozáznamu ještě nastíní, jaká politická budoucnost čeká Andreje Babiše, kam bude směřovat hnutí ANO, i to, jakou pozici na mezinárodní scéně má nyní Island.

Tento týden by mohlo být jasné, zda hnutí ANO udělá po prohraných prezidentských volbách zásadní změny ve své struktuře. Ve středu bude volební kampaň hodnotit předsednictvo hnutí. Minulý týden oznámila odchod šéfka volební kampaně Tünde Bartha i další výrazní členové marketingového týmu Andreje Babiše. Svou funkci dal k dispozici i jeden z hlavních Babišových kritiků moravskoslezský hejtman a místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák.

Výsledky prvního kola prezidentské volby ještě nebyly dopočítány a již jeden z kandidátů, kteří uspěli, na své tiskové konferenci bystře zahájil kampaň do kola druhého. Nebývá zvykem v takové chvíli vybalit na veřejnost témata, jimiž hodlá v následujících dvou týdnech častovat svého soupeře, zároveň se však jednalo o jedinečnou příležitost, jak je dostat do povědomí milionového publika momentálně nalepeného na televizní obrazovku.

Riaditeľ Inštitútu zdravotných analýz na ministerstve zdravotníctva Matej Mišík hovorí o rozdelení nemocníc do piatich úrovní, ale aj o tom, či sa obáva odchodov zdravotníkov z nemocníc, ktoré sú v najnižšej kategórii. Hovorila s ním Veronika Folentová.

Jaký odkaz zanechává v dějinách katolické církve a teologického učení Benedikt XVI.? Nakolik obstála česká politická scéna v tomto roce? A jak se chystají na příchod nového roku obyvatelé napadené Ukrajiny?

Jaký odkaz zanechává v dějinách katolické církve a teologického učení Benedikt XVI.? Nakolik obstála česká politická scéna v tomto roce? A jak se chystají na příchod nového roku obyvatelé napadené Ukrajiny?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhrnúť rok 2022 by sa dalo mnohými slovami, no tie slušnejšie by začínali niekde pri pojmoch náročný a divoký. Po rokoch pandémie rozpútalo Rusko vojnu u našich susedov a slovenské koaličné strany medzi sebou. Zničené vzťahy skončili letným odchodom strana SaS z vládnej koalície, až napokon sulíkovci spolu s Hlasom vyvolali na konci roka hlasovanie o vyslovení nedôvery vláde Eduarda Hegera. A vláda nakoniec aj padla. Tomáš Prokopčák sa o roku 2022 v slovenskej politike rozpráva s Jakubom Filom a Petrom Tkačenkom. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Podcast: S Jaroslavem Spurným, Ivanou Svobodovou a Jindřiškou Bláhovou o výběru očekávaných událostí tohoto týdne

Opravdu těžko se hledá racionální vysvětlení amatérsky zpackaného pokusu koalice Spolu vládnout v Praze s podporou hnutí ANO. Když selhaly pokusy o sestavení rady na vládním půdorysu, napadlo politiky pražské koalice Spolu zopakovat legendární trik s takzvanou opoziční smlouvou a vládnout s pomocí hnutí ANO, které ale předtím v kampani označovali za největšího nepřítele.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opravdu těžko se hledá racionální vysvětlení amatérsky zpackaného pokusu koalice Spolu vládnout v Praze s podporou hnutí ANO. Když selhaly pokusy o sestavení rady na vládním půdorysu, napadlo politiky pražské koalice Spolu zopakovat legendární trik s takzvanou opoziční smlouvou a vládnout s pomocí hnutí ANO, které ale předtím v kampani označovali za největšího nepřítele.

Prezident republiky je politická funkce, na tom se asi všichni shodneme. Dokonce nejvyšší ústavní funkce, má velké pravomoci a může leccos ovlivnit. Instituce, které mají v popisu práce politickou činnost, se nazývají strany. Jak to, že na výběr prezidentského kandidáta zcela abdikovaly, že všechny klasické demokratické strany daly od volby hlavy státu ruce pryč?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Eduarda Hegera padla. Za vyslovenie nedôvery jeho vláde hlasovalo 78 poslancov, proti ich bolo a dvaja sa zdržali. Poslanci OĽaNO pred hlasovaním odišli zo sály a Igor Matovič podvečer prišiel doručiť do prezidentskej kancelárie demisiu, no napokon si to rozmyslel a podpísaný dokument mal podľa prezidentského úradu vytrhnúť vedúcemu kancelárie z rúk. Čo očakávať ďalej? Aké kompetencie získa prezidentka? Čo pád vlády vyvoláva v samotnom hnutí Oľano? A čo SaS? Téma pre politológa Erika Láštica. Táto vládna koalícia v marci 2020 začínala s ústavnou väčšinou a akým spôsobom dokázala v priebehu niekoľkých rokov stratiť aj obyčajnú väčšinu v parlamente je svedectvo o tom, akým spôsobom koaličná skupina fungovala a akých lídrov mala, hovorí v podcaste. Láštic tiež v podcaste hovorí o nepochopení lídrov Oľano ako aj zvyšných koaličných lídrov, že už nemajú ústavnú väčšinu a nemôžu dávať požiadavky a podmienky opozícii, ktoré sú nedôstojné. Eduard Heger podľa politológa posledné mesiace popieral realitu, že jeho vláda je menšinová. Očakával tiež, že sa bude chcieť Oľano a osobitne Igor Matovič ako kritik prezidentky vyhnúť scenáru, aby bol osud vlády v rukách Zuzany Čaputovej. „Mali aj iné možnosti ako to vyriešiť." Hlava štátu už avizovala, že odvolá vládu Eduarda Hegera zároveň ju v zmysle Ústavy musí dočasne poveriť vykonávaním funkcie v obmedzenom rozsahu.  „Bude zaujímavé sledovať, ako Zuzana Čaputová uchopí priestor, ktorý sa jej vytvoril, "hovorí tiež Láštic v podcaste. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Vláda Eduarda Hegera padla. Za vyslovenie nedôvery jeho vláde hlasovalo 78 poslancov, proti ich bolo a dvaja sa zdržali. Poslanci OĽaNO pred hlasovaním odišli zo sály a Igor Matovič podvečer prišiel doručiť do prezidentskej kancelárie demisiu, no napokon si to rozmyslel a podpísaný dokument mal podľa prezidentského úradu vytrhnúť vedúcemu kancelárie z rúk. Čo očakávať ďalej? Aké kompetencie získa prezidentka? Čo pád vlády vyvoláva v samotnom hnutí Oľano? A čo SaS? Téma pre politológa Erika Láštica. Táto vládna koalícia v marci 2020 začínala s ústavnou väčšinou a akým spôsobom dokázala v priebehu niekoľkých rokov stratiť aj obyčajnú väčšinu v parlamente je svedectvo o tom, akým spôsobom koaličná skupina fungovala a akých lídrov mala, hovorí v podcaste. Láštic tiež v podcaste hovorí o nepochopení lídrov Oľano ako aj zvyšných koaličných lídrov, že už nemajú ústavnú väčšinu a nemôžu dávať požiadavky a podmienky opozícii, ktoré sú nedôstojné. Eduard Heger podľa politológa posledné mesiace popieral realitu, že jeho vláda je menšinová. Očakával tiež, že sa bude chcieť Oľano a osobitne Igor Matovič ako kritik prezidentky, vyhnúť scenáru, aby bol osud vlády v rukách Zuzany Čaputovej. „Mali aj iné možnosti ako to vyriešiť." Hlava štátu už avizovala, že odvolá vládu Eduarda Hegera zároveň ju v zmysle Ústavy musí dočasne poveriť vykonávaním funkcie v obmedzenom rozsahu.  „Bude zaujímavé sledovať, ako Zuzana Čaputová uchopí priestor, ktorý sa jej vytvoril, "hovorí tiež Láštic v podcaste. Podcast nahrala Denisa Hopková.

„Miloš Zeman nastupoval na Hrad s nějakou představou a v úplně jiné vládní konstelaci, než nakonec prožil velkou část svého mandátu. Politika se vyvíjela a je to teď úplně jiné, když má proti sobě vládu, která mu nakloněna ani blízká není a opírá se o většinu ve sněmovně. Jiné to bylo za Sobotkovy a Babišovy vlády, kdy s nimi v zásadě byl na jedné vlně,“ hodnotí obě funkční období hlavy státu Stanislav Balík, politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odchádzam zo Slovenska, dávam si od neho sabatikal – pred rokom takto oznámila svoje rozhodnutie opustiť krajinu verejnosti známa, medzi politológmi etablovaná, s obzorom skúsenosti vzdelávania v Oxforde - Viera Žúborová. Prekážala jej najmä „degradácia vzdelaných“. Odišla do Berlína. Čo tam našla? A ako vidí „malú krajinku“ – ako píše o Slovensku – z perspektívy svetovej metropoly a zažitej demokracie?   „Berlín nie je Nemecko, Nemecko nie je Berlín. Je to metropola, ktorá je takou ‚špongiou‘ multikultúrnosti, inakosti. Našla som tu rôznorodosť, rôznych ľudí, spoločenstvá a komunity a zároveň jeden celok, ktorý otvára témy, po ktorých sa mi cnelo už v Bratislave“, opisuje svoj rok v dobrovoľnom exile za hranicami Slovenska.   Klimatické výzvy, rovnosť príležitostí, postavenie LGBTI+ ľudí, ďalšie smerovanie cirkvi v Nemecku a jej otváranie sa modernej spoločnosti. To sú podľa Viery Žúborovej témy, ktoré hýbu nemeckou spoločnosťou.   „Ak máte profesné pozadie spoločenského vedca, nachádzate ich v každom bare, v každom diskusnom fóre“, vysvetľuje.   V Berlíne pomáha v neziskovke, ktorá sa stará o špecifickú skupinu prisťahovalcov – pomáhajú utečencom z queer komunity. „Rozdiel medzi nami vidím už v tom, že téma LGBTI+ ľudí neabsentuje vo veľkých štátnych médiách a v rôznych polohách, od satiry až k vážnym diskusiám“, opisuje.   Nemci nám môžu byť podľa Viery Žúborovej príkladom v prístupe k separovaniu odpadu.   Negatívom je podľa nej ale prístup k cudzincom. „Stereotipizácia pohľadu na Ausländer sa vás dotkne už pri priezvisku, keď si hľadáte bývanie. Ak znie slovansky, automaticky sa dostávate na predposledné miesto v rebríčku žiadaných. Za vami sú už len Arabi“, tvrdí. Ukazuje sa však podľa nej paradox, že Nemecko dnes bez cudzincov nemôže fungovať.   Na druhej strane je však nemecká spoločnosť spoločnosťou, v ktorej platia pravidlá. „V tomto nachádzam bezpečie.“   Sociálny vedec v službách startupov   „Sedím momentálna na troch stoličkách. V Bratislava policy Institut som stále výskumníčka, v Berlíne som vhupla do úplne novej sféry globálnej spoločnosti, ktorá sa zaoberá témou kryptomien. Svoje rozmer sociálnej vedkyne tak prepájam s témou ich sociálnych dosahov, čo je pre túto oblasť a pre kolegov úplnou novotou“, rozpráva Žúborová.   Treťou stoličkou je už spomínané dobrovoľníctvo v neziskovke, ktorá sa venuje queer prisťahovalcom.   Sulík „politický živočích“ Podľa politologičky Viery Žúborovej aktuálne snahy Richarda Sulíka položiť vládu, v ktorej ešte pred pár mesiacmi bol, by sa dali klasifikovať ako klasická stratégia „politického živočícha“ prežiť a vyťažiť z danej situácie maximum. „Bola by to klasická politická stratégia prežitia. Bolo by to v poriadku, keby...A to keby je dôležité: keby dáta neukazovali, že slovenská spoločnosť sa láme, či sa vydať na cestu demokracie, alebo si zvoliť modely Poľska, Maďarska, nedajbože Ruska.“   Podľa Žúborovej ide o príklady politických riešení postavených na silnom lídrovi a odklone od demokratických hodnôt. „Aktuálna politická reprezentácia hazarduje s našou demokratickou budúcnosťou“, vystríha politologička.   Podľa Viery Žúborovej demokracia potrebuje, aby sa jej spoločnosť učila a vzdelávala sa v nej.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Odchádzam zo Slovenska, dávam si od neho sabatikal – pred rokom takto oznámila svoje rozhodnutie opustiť krajinu verejnosti známa, medzi politológmi etablovaná, s obzorom skúsenosti univerzitnej „Mekky“ – Oxfordu - Viera Žúborová. Prekážala jej najmä „degradácia vzdelaných“. Odišla do Berlína. Čo tam našla? A ako vidí „malú krajinku“ – ako píše o Slovensku – z perspektívy svetovej metropoly a zažitej demokracie?   „Berlín nie je Nemecko, Nemecko nie je Berlín. Je to metropola, ktorá je takou ‚špongiou‘ multikultúrnosti, inakosti. Našla som tu rôznorodosť, rôznych ľudí, spoločenstvá a komunity a zároveň jeden celok, ktorý otvára témy, po ktorých sa mi cnelo už v Bratislave“, opisuje svoj rok v dobrovoľnom exile za hranicami Slovenska.   Klimatické výzvy, rovnosť príležitostí, postavenie LGBTI+ ľudí, ďalšie smerovanie cirkvi v Nemecku a jej otváranie sa modernej spoločnosti. To sú podľa Viery Žúborovej témy, ktoré hýbu nemeckou spoločnosťou.   „Ak máte profesné pozadie spoločenského vedca, nachádzate ich v každom bare, v každom diskusnom fóre“, vysvetľuje.   V Berlíne pomáha v neziskovke, ktorá sa stará o špecifickú skupinu prisťahovalcov – pomáhajú utečencom z queer komunity. „Rozdiel medzi nami vidím už v tom, že téma LGBTI+ ľudí neabsentuje vo veľkých štátnych médiách a v rôznych polohách, od satiry až k vážnym diskusiám“, opisuje.   Nemci nám môžu byť podľa Viery Žúborovej príkladom v prístupe k separovaniu odpadu.   Negatívom je podľa nej ale prístup k cudzincom. „Stereotipizácia pohľadu na Ausländer sa vás dotkne už pri priezvisku, keď si hľadáte bývanie. Ak znie slovansky, automaticky sa dostávate na predposledné miesto v rebríčku žiadaných. Za vami sú už len Arabi“, tvrdí. Ukazuje sa však podľa nej paradox, že Nemecko dnes bez cudzincov nemôže fungovať.   Na druhej strane je však nemecká spoločnosť spoločnosťou, v ktorej platia pravidlá. „V tomto nachádzam bezpečie.“   Sociálny vedec v službách startupov   „Sedím momentálna na troch stoličkách. V Bratislava policy Institut som stále výskumníčka, v Berlíne som vhupla do úplne novej sféry globálnej spoločnosti, ktorá sa zaoberá témou kryptomien. Svoje rozmer sociálnej vedkyne tak prepájam s témou ich sociálnych dosahov, čo je pre túto oblasť a pre kolegov úplnou novotou“, rozpráva Žúborová.   Treťou stoličkou je už spomínané dobrovoľníctvo v neziskovke, ktorá sa venuje queer prisťahovalcom.   Sulík „politický živočích“ Podľa politologičky Viery Žúborovej aktuálne snahy Richarda Sulíka položiť vládu, v ktorej ešte pred pár mesiacmi bol, by sa dali klasifikovať ako klasická stratégia „politického živočícha“ prežiť a vyťažiť z danej situácie maximum. „Bola by to klasická politická stratégia prežitia. Bolo by to v poriadku, keby...A to keby je dôležité: keby dáta neukazovali, že slovenská spoločnosť sa láme, či sa vydať na cestu demokracie, alebo si zvoliť modely Poľska, Maďarska, nedajbože Ruska.“   Podľa Žúborovej ide o príklady politických riešení postavených na silnom lídrovi a odklone od demokratických hodnôt. „Aktuálna politická reprezentácia hazarduje s našou demokratickou budúcnosťou“, vystríha politologička.   Podľa Viery Žúborovej demokracia potrebuje, aby sa jej spoločnosť učila a vzdelávala sa v nej.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cílem Ruska je stále co nejvíce uškodit ukrajinské infrastruktuře. Nezahálí ale ani ruská propaganda. Nepřestává budovat hrdinskou image Vladimira Putina téměř v první linii. Co tím Rusko sleduje? Komu jsou tyto zprávy určeny? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě poodhalí, jak si Evropa poradí s embargem na ruskou ropu, i to, jak by se měl Západ postavit k ruským požadavkům během jednání o míru.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cílem Ruska je stále co nejvíce uškodit ukrajinské infrastruktuře. Nezahálí ale ani ruská propaganda. Nepřestává budovat hrdinskou image Vladimira Putina téměř v první linii. Co tím Rusko sleduje? Komu jsou tyto zprávy určeny? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě poodhalí, jak si Evropa poradí s embargem na ruskou ropu, i to, jak by se měl Západ postavit k ruským požadavkům během jednání o míru.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

Cílem Ruska je stále co nejvíce uškodit ukrajinské infrastruktuře. Nezahálí ale ani ruská propaganda. Nepřestává budovat hrdinskou image Vladimira Putina téměř v první linii. Co tím Rusko sleduje? Komu jsou tyto zprávy určeny? Politický geograf Michael Romancov v audiozáznamu ještě poodhalí, jak si Evropa poradí s embargem na ruskou ropu, i to, jak by se měl Západ postavit k ruským požadavkům během jednání o míru.

„Mnohokrát jsem si v duchu představoval alternativní realitu, ve které jsem nastoupil s jednosměrnou letenkou do letadla a opustil Rusko. Naslouchal jsem však svým vnitřním pocitům a uvědomil si, že bych se v zahraničí prostě morálně zhroutil. Každý den bych hledal výmluvu, byl bych podrážděný a naštvaný na vlastní zbabělost. Nakonec mi bylo jasné, že tato alternativní realita neexistuje. Prostě jsem nemohl emigrovat.“

Politický gambler Benjamin Netanjahu. Rok nebyl premiérem a už se mu stýská. Aby zase vládl, spojil se s krajní pravicí. Jak to změní Izrael? A co na to Palestinci a USA? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora ČRo a odborníka na Blízký východ.

Politický gambler Benjamin Netanjahu. Rok nebyl premiérem a už se mu stýská. Aby zase vládl, spojil se s krajní pravicí. Jak to změní Izrael? A co na to Palestinci a USA? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora ČRo a odborníka na Blízký východ.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politický gambler Benjamin Netanjahu. Rok nebyl premiérem a už se mu stýská. Aby zase vládl, spojil se s krajní pravicí. Jak to změní Izrael? A co na to Palestinci a USA? Otázky pro Jana Fingerlanda, komentátora ČRo a odborníka na Blízký východ.

Jaký efekt by mohla mít unijní dohoda o zastropování cen ruské ropy přepravované námořními tankery? Nakolik se s nynější situací v Česku vyrovnávají samoživitelky a samoživitelé? A co vše nabízí internetový projekt Politické procesy?

Politická vězenkyně z 50. let Marie Susedková zažila krutost Státní bezpečnosti i komunistický kriminál. U příležitosti oslav výročí 17. listopadu převezme ve čtvrtek v Národním divadle Cenu Paměti národa. Jak vzpomíná na výslechy, kterým ji vyšetřovatelé podrobovali? A jak se se zážitky vyrovnala?Host: Vít Lucuk - dokumentarista a editor sbírky Paměť národaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Letos jsme absolvovali prakticky už tři kauzy, resp. jednu velkou, která má pokračování – mám na mysli případ Dozimetr. Politická reprezentace, která v předchozím volebním období tak moc volala po presumpci viny – ,padni komu padni‘, nezametejme pod koberec a stavme se k tomu čelem –, najednou jako kdyby tyto své politické fráze zapomněla a řešila, jak ten dopad co nejvíc minimalizovat,“ říká moderátorka České televize Nora Fridrichová.

Politické situace ve Švédsku a Dánsku, dvou sousedních severských zemích, kdysi pověstných propracovaným sociálním systémem a vstřícností k cizincům, po říjnových volbách ve Švédsku a listopadových v Dánsku se sobě, alespoň podle výsledků, výrazně vzdálily. Možná ale jde jen o zdání.

Politická levice, arabská menšina a hlavně Palestinci mají strach z návratu Benjamina Netanjahua do křesla izraelského premiéra. Výsledky předčasných voleb naznačují, že známý politický veterán může sestavit jednu z nejpravicovějších vlád v celé izraelské historii. Jak se změní Izrael? Moderuje Jan Bumba.

Čínský prezident Si Ťin-pching v Pekingu přijal německého kancléře Olafa Scholze. Ten dorazil jako první politický vůdce členské země EU a skupiny vyspělých států G7 po třech letech pandemických uzávěr a rostoucího politického napětí. Scholzova cesta vyvolala v německé vládní koalici kontroverze, s napětím ji tak sledují spojenci, ale i členové jeho vlastní vlády.

Jozef Lenč je slovenský politológ, ktorý patrí k verejne známym osobám, ktoré sa hlásia k islamu. V podcaste hovorí o tom, ako sa politici vyjadrujú na adresu moslimov a ako tieto slová ovplyvňujú ich každodenný život. O islame počuť na slovenskej politickej scéne často, no nestretávame sa s ním len pri náboženských témach. „Islam, moslimovia, a najmä ich negatívne zobrazovanie, sa dokáže dostať do politického diskurzu aj keď sa v parlamente pojednávajú zákony o umelom prerušení tehotenstva, keď sa preberajú zákony ohľadom zvyšovania bezpečnosti, či pristúpenie Fínska a Švédska do NATO,“ hovorí politológ Jozef Lenč. Narážky na menšinu sú prítomné naprieč celým politickým spektrom a nie sú zriedkavé ani v komunálnej politike. „Štát nám nezakazuje vyznávať náboženstvo, ktoré máme, no ani nám neumožňuje žiť ho tak akoby sme chceli. Napríklad, čím ste starší, zisťujete, že bude problém, kde a ako vás vlastne pochovať,“ hovorí Lenč a v zápätí dodáva, že nič z toho však nezhoršuje život Moslimov tak intenzívne, ako šírenie nenávisti a strachu. jozef Lenč je politológ, ktorý v súčasnosti vyučuje na Univerzite sv. Cyrila a Metoda v Trnave. V médiách často komentuje situáciu na Slovensku a tiež dianie na Blízkom východe. Moderuje: Ester Viktória Ziffová, členka mediálnej iniciatívy Svet medzi riadkami

Už v sobotu volíme prvýkrát v spojených voľbách. O naše hlasy sa naraz uchádzajú kandidáti na županov, primátorov, starostov a poslancov krajských, mestských a obecných zastupiteľstiev. Z čoho a ako kandidáti financujú svoje volebné kampane? Ako sú transparentní a kde robia najčastejšie chyby? Čo si máme u našich kandidátov všímať a kde nájdeme informácie? Koľko stojí najdrahšia kampaň týchto volieb? Kto to celé kontroluje? Braňo Závodský sa rozprával s riaditeľom Transparency International Slovensko Michalom Piškom.

Ruský prezident Vladimir Putin včera vyhlásil na okupovaných územích Ukrajiny stanné právo. Týká se čtyř oblastí, které se Rusko pokouší anektovat. Jak takový krok vnímat? A jak se do bojů na Ukrajině promítne částečná mobilizace? Politický geograf Jan Kofroň v audiozáznamu ještě okomentuje možnost zapojení Běloruska do války a zhodnotí, nakolik reálné jsou jaderné hrozby Kremlu.

Nový velitel „speciální vojenské operace“ Sergej Surovikin v ruské televizi prohlásil, že jejich armáda nebude postupovat za každou cenu, ale chce minimalizovat ztráty. Zároveň oznámil částečnou evakuaci Chersonské oblasti. „Spíš bych řekl, že dělají vše možné, aby uhájili pozice, svou čest a image, kterou ztrácejí,“ myslí si politický geograf Libor Jelen, odborník na Rusko a postsovětský region.

Koalícia dnes nepodporila návrh zákona už opozičnej strany SaS o zavedení inštitútu partnerského spolužitia. Sas hovorí o sklamaní. Koalícia chce navrhnúť vládny zákon, ktorým chce vlastným spôsobom zjednodušiť život LGBTI+ komunite.  Dnes pokračovalo pojednávanie na Špecializovanom trestnom súde v Banskej Bystrici v kauze Mýtnik, kde je hlavným obžalovaným oligarcha blízky strane Smer Jozef Brhel. O kauze povie viac v podcaste novinárka portálu Aktuality.sk Ivana Zigová. Podcast pripravili Denisa Žilová a Adam Oleš.

Ruské útoky zničily podle ukrajinského prezidenta Zelenského od 10. října třetinu ukrajinských elektráren a způsobily obrovské výpadky v dodávkách elektřiny. Ukrajinské úřady v úterý znovu hlásily exploze v několika regionech od Kyjeva přes Dnipro po Charkov. V pondělí při náletech zahynulo pět lidí, obyvatelé měst a vesnic jsou navíc nejen bez elektřiny, ale i bez vody. Škody působí především nepilotovaná letadla, která podle Ukrajinců a dalších zdrojů Rusku dodává Írán.

Necelé tři roky po skončení 2. světové války se Československo stalo totalitním státem. Do vězení se dostávali nevinní lidé, trestány byly i jejich rodiny, vznikaly tábory nucených prací, kam se mohl dostat každý – bez soudu a odvolání. Nepřáteli státu se stali i ti, kteří měli „jen“ jiný pohled na svět: demokraté, intelektuálové, podnikatelé, sedláci, vojáci zahraničních armád... a také básníci. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jakmile se ke slovu dostanou konzervativci, ať už ti ve Velké Británii anebo ti ve Švédsku, případně ti naši, vyrukují s nedotknutelným dogmatem nízkých daní. Pokud jsou na jejich vkus vysoké, vyhrnou si rukávy a sníží je. Čeští konzervativci tak pomohli zrušit zdanění superhrubé mzdy v době, kdy státní rozpočet zatínal jednu sekyru za druhou. Připravili ho o příjem zhruba ve výši 100 miliard ročně.

Poškození Kerčského mostu, který byl jedinou bezpečnou spojnicí mezi Ruskem a Krymem, je pro Moskvu velkou ránou. Neutrpěla totiž jen logistika. Poškozen byl i symbol Putinova vládnutí. Jaká bude odpověď Kremlu? Jsou noční výbuchy na Ukrajině odplatou? A do jaké míry jsou pravdivé informace o čistkách v ruské armádě? Politický geograf Michael Romancov se v audiozáznamu ještě ohlédne za uplynulými evropskými summity v Praze a vysvětlí i, proč nemají Rusové smysl pro humor.

Upokojiť sudcov, pokračovať v súdnej mape, pozrieť sa na tresty a ich výšku či alternatívy. A rokovať s poslancami dobrej vôle. Minister spravodlivosti má pred sebou málo času a veľa práce. Aké sú jeho priority a prvé kroky? Čo hovorí na to, že sudca bude stíhať Dědečka, ktorý v opitosti autom zabil päť ľudí na zástavke na slobode? Navrhne zmeny v paragrafe 363? Prečo vôbec funkciu ministra zobral? Braňo Závodský sa rozprával s ministrom spravodlivosti, nominantom vládnych strán Viliamom Karasom.

Předvolební prognózy v Itálii se potvrdily. Drtivé volební vítězství krajně pravicové, nacionalistické strany Bratři Itálie otevírá v zemi období ultrakonzervativní vlády, nejpravicovější od dob Benita Mussoliniho. A třebaže se předsedkyně Bratří Itálie a budoucí premiérka Giorgia Meloniová snaží distancovat od neofašistické nálepky své strany, její nástup k moci vyvolává nemalé obavy, především mezi tradičními evropskými partnery Itálie.

To tu ještě nebylo. Kandidát na prezidenta republiky, vedoucí peloton preferencí, stojí před soudem jako obžalovaný. A i když mluví o procesu politickém, není tomu tak. Politické je pouze to, že jde o stále vlivného politika, bývalého premiéra, nyní lídra opozice, Andreje Babiše. Ne že by bývalí prezidenti neměli zkušenosti se soudy. Ale tam právě šlo o procesy ryze politické.

Před volbami jste tipovali, jak dopadnou nejzajímavější volební souboje. Uspěje Alena Schillerová v Brně-Komín a oznámí rovnou prezidentskou kandidaturu? Porazí Miloš Vystrčil Janu Nagyovou v prvním kole? Rozliší voliči Hlaváčka od Hlubučka? Na stejné otázky odpověděli i autoři politického podcastu Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší. Teď je po volbách a je na čase zjistit, kdo se trefil líp.