Podcasts about politick

Zoroslav Kollár je vplyvný konkurzný právnik, ktorého meno sa nachádza na mafiánskych zoznamoch. Má povesť človeka, ktorý dokázal na súdoch vybaviť takmer všetko. Minulý mesiac podal minister spravodlivosti Boris Susko s cieľom zvrátiť právoplatný rozsudok nad odsúdeným podnikateľom, ktorý uzatvoril dohodu o vine a treste. Kollár teraz zakladá politickú stranu. O jeho plánoch a prepojeniach na koaličné strany sa budeme rozprávať s reportérom politického oddelenia Tomášom Kyselom a investigatívnym reportérom Martinom Turčekom.

Zoroslav Kollár je vplyvný konkurzný právnik, ktorého meno sa nachádza na mafiánskych zoznamoch. Má povesť človeka, ktorý dokázal na súdoch vybaviť takmer všetko. Minulý mesiac podal minister spravodlivosti Boris Susko s cieľom zvrátiť právoplatný rozsudok nad odsúdeným podnikateľom, ktorý uzatvoril dohodu o vine a treste. Kollár teraz zakladá politickú stranu. O jeho plánoch a prepojeniach na koaličné strany sa budeme rozprávať s reportérom politického oddelenia Tomášom Kyselom a investigatívnym reportérom Martinom Turčekom.

Politický redaktor Tomáš Kyseľ v podcaste Aktuality Nahlas opísal, ako sa mu podarilo zistiť, že prezidentskú kampaň Petra Pellegriniho zafinancovala firma jeho sestry, aký signál je to pre voličov Hlasu, ale aj či strane hrozí pokuta za porušenie zákona.Peter Pellegrini je prezidentom viac ako rok, no až doteraz nebolo jasné, kto financoval jeho prezidentskú kampaň. Špekulovalo sa, že pol milióna eur získal iba z darov od strany Hlas.Oficiálnej odpovede sa verejnosť dočkala až teraz. Politický redaktor Aktuality.sk Tomáš Kyseľ zistil, že Hlas si minulý rok požičal 300-tisíc eur od firmy Element Business, ktorá patrí prezidentovej sestre Eve Pellegrini. O takejto pôžičke až doposiaľ neinformoval, aj keď túto povinnosť politickým stranám ukladá zákon.„To, že to až doteraz tak neurobili, vrhá tieň podozrenia na celú kampaň Petra Pellegriniho,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Tomáš Kyseľ. Zároveň upozorňuje, že koaličnej strane Hlas za takéto konanie hrozí sankcia vo výške do 5-tisíc eur.„Háčik je v tom, že štátna komisia, do ktorej kompetencie spadá riešenie takýchto situácií, patrí pod ministerstvo vnútra. Tomu šéfuje predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok, takže je otázne, ako to celé dopadne,“ dodáva redaktor.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Politický redaktor Tomáš Kyseľ v podcaste Aktuality Nahlas opísal, ako sa mu podarilo zistiť, že prezidentskú kampaň Petra Pellegriniho zafinancovala firma jeho sestry, aký signál je to pre voličov Hlasu, ale aj či strane hrozí pokuta za porušenie zákona.Peter Pellegrini je prezidentom viac ako rok, no až doteraz nebolo jasné, kto financoval jeho prezidentskú kampaň. Špekulovalo sa, že pol milióna eur získal iba z darov od strany Hlas.Oficiálnej odpovede sa verejnosť dočkala až teraz. Politický redaktor Aktuality.sk Tomáš Kyseľ zistil, že Hlas si minulý rok požičal 300-tisíc eur od firmy Element Business, ktorá patrí prezidentovej sestre Eve Pellegrini. O takejto pôžičke až doposiaľ neinformoval, aj keď túto povinnosť politickým stranám ukladá zákon.„To, že to až doteraz tak neurobili, vrhá tieň podozrenia na celú kampaň Petra Pellegriniho,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Tomáš Kyseľ. Zároveň upozorňuje, že koaličnej strane Hlas za takéto konanie hrozí sankcia vo výške do 5-tisíc eur.„Háčik je v tom, že štátna komisia, do ktorej kompetencie spadá riešenie takýchto situácií, patrí pod ministerstvo vnútra. Tomu šéfuje predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok, takže je otázne, ako to celé dopadne,“ dodáva redaktor.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Její obočí se stalo ikonou, stejně jako její malby plné bolesti a symbolů. Po těžké nehodě z mládí zůstala Frida Kahlo fyzicky poznamenaná, ale duševně nezlomná. Milovala Diega Riveru, bolševickou revoluci a Mexiko. Malovala sebe sama, protože „se znala nejlépe“. Z obyčejné ženy se stala feministickým a uměleckým symbolem, který inspiruje dodnes. Zemřela 13. července 1954.

Její obočí se stalo ikonou, stejně jako její malby plné bolesti a symbolů. Po těžké nehodě z mládí zůstala Frida Kahlo fyzicky poznamenaná, ale duševně nezlomná. Milovala Diega Riveru, bolševickou revoluci a Mexiko. Malovala sebe sama, protože „se znala nejlépe“. Z obyčejné ženy se stala feministickým a uměleckým symbolem, který inspiruje dodnes. Zemřela 13. července 1954.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Politické kultury v Česku od 90. let ubývá,“ je přesvědčen Jan Lacina z hnutí STAN. V jakém stavu je politická kultura v Česku? Co můžou poslanci udělat k jejímu zlepšení? A co pro budoucnost umění bude znamenat nástup umělé inteligence?

Celý díl najdete na našem Patreonu.Letního klidu jsme se rozhodli využít pro nadčasový díl o prezidentství, tak jak ho definovali Václavové Havel & Klaus. Pozvání přijali mluvčí a poradce Václava Havla, Michael Žantovský a prezidentský kancléř Václava Klause, Jiří Weigl. Moderátorskou židli Michala Půra velmi výjimečně obsadil Vladimír Mlynář.Skrze historii jsme se dostali i k velmi aktuálním až ústavním otázkám, zda prezident může odmítnout jmenovat ministry, co má dělat, když má odlišný názor než 90 % společnosti. Probrali jsme i jak technicky funguje chod kanceláře.Dejte nám do komentářů vědět, jak vás díl bavil. Ihned po nahrávání nás napadlo pokračování, které by šlo více v osobní rovině a reflektovalo by zlomové okamžiky vztahu VH a VK. Než se do toho pustíme, zajímá nás, zda o to stojíte.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Ruina stredovekého pohraničného hradu s bohatou históriou. Dôležitá archeologická lokalita, kontinuálne osídlená už od kamennej doby . Chránená prírodná pamiatka s unikátnymi výhľadmi na sútok Dunaja a Moravy. Cieľ turistických výletov pre ľudí zo Slovenska i z celého sveta. To všetko predstavuje Devín. No nielen to. Devín je aj symbolickým miestom a najmä v pohnutom 20. storočí ho s obľubou využívali najrôznejšie politické režimy na svoju sebaprezentáciu. Zaštíť sa Devínom ako miestom legendárnej schôdzky štúrovcov alebo v duchu cyrilo-metodskej tradície a jeho veľkomoravskej minulosti, alebo ako dôležitým symbolickým hraničným bodom sa predsa vyplatí a túto možnosť radi využívali politici minulí, ale tiež súčasní. V nasledujúcej diskusii, ktorá odznela v rámci nedávneho festivalu Sútok, sme sa preto naopak snažili zbaviť Devín mýtov a ideologických nánosov. Takéto odklínanie Devína nám čo to povie o nie takej vzdialenej minulosti i o nás samých. Počúvate Dejiny, pravidelný podcast denníka SME a Historickej revue. Moje meno je Jaro Valent a na Devíne a o Devíne som sa rozprával s historičkou Danielou Kodajovou a historikom Adamom Hudekom z Historického ústavu SAV a s publicistom a prozaikom Petrom Gettingom z denníka SME. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Samozvaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko pokračuje v propouštění politických vězňů. Poté, co se na konci června po pěti letech za mřížemi dostal na svobodu opoziční bloger a aktivista, s ambicí vyzvat Lukašenka v prezidentských volbách Sjarhej Cichanouski a s ním i 13 politických vězňů, tento týden bylo propuštěno dalších 16 lidí. Víc než tisíc je podle odhadů lidskoprávních organizací ale stále za mřížemi, kde si odpykávají mnohaleté tresty. Čeho tím chce Lukašenko dosáhnout?Host: Jaroslav Šimov - šéfredaktor ruské sekce Rádia Svobodná Evropa/Rádia SvobodaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Velká část stran jde do voleb s více nebo méně závažnými korupčními aférami – jak vládní, tak opoziční. „Jsem si bohužel téměř jist, že nebudou mít vůbec žádný vliv na voličské chování,“ komentuje tento fakt advokát a bývalý ministr spravedlnosti ve vládách Václava Klause Jan Kalvoda. „Politické strany jsou do značné míry rozděleny, jsou to fankluby jejich čelních tváří,“ hodnotí v v pořadu Osobnost Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Branislav Dolný (politológ z Univerzity Komenského v Bratislave) a Mikuláš Hanes (analytik prieskumnej agentúry NMS Market Research). Aktuálny vývoj preferencií politických strán: Ktoré témy a udalosti v poslednom období formovali priazeň voličov? Akým spôsobom sa prelievala podpora medzi jednotlivými tábormi? Je predpoklad, že budeme svedkami spájania politických strán? Zmenilo sa nastavenie verejnosti voči aktuálnej politike po prerušení protestov? Stav vzťahov v koalícii: Zotavila sa koalícia z jarnej krízy a môžeme hovoriť o stabilite? Ako vnímať častejšiu kritiku A. Danka na adresu premiéra? Je vláda jednotná, alebo dotlačená okolnosťami do spolupráce? Vyhrotí sa spor medzi M. Šutajom Eštokom a S. Migaľom? Výhľad na jeseň: Ako môže politickú dynamiku ovplyvniť schvaľovanie rozpočtu a konsolidačných opatrení? Podporí napokon konzervatívna opozícia zmenu ústavy? Ako by politickú súťaž ovplyvnila navrhovaná zmena financovania strán? | Politická situácia pred letnou prestávkou. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Ministerstvo práce sa už niekoľko krát chválilo najnižšou nezamestnanosťou v nedávnej histórii Slovenska. V máji totiž dosiahla rekordných 5,8 percenta. Národná banka Slovenska však tvrdí, že miera nezmestnanosti nehovorí za všetko, a že na trhu práce sa na pozadí dejú skutočné zmeny. To potvrdzuje aj Ľubica Melcerová, PR manažérka zo spoločnosti Alma Career Slovakia. „Sme svedkami neistej situácie. Zamestnávatelia sú zdržanlivejší a viac analyzujú. Ak mali naplánované nábory alebo investície, skôr váhajú, mnohé majú dokonca zmrazenie náboru. Je to preto, že trend nízkej nezamestnanosti je možné udržať len v ekonomicky priaznivej situácii,“ vysvetľuje. Na druhej strane sa extrémne zvýšil počet ľudí, ktorí majíu záujem nájsť si novú prácu. Podľa Melcerovej je to vidno aj na počte reakcií na inzerované ponuky. Kým minulý rok priemerne prejavilo záujem dvadsaťjeden ľudí, aktuálne je to dvadsaťšesť. Problém pritom majú jednak ľudia s rokmi skúseností a s vyšpecifikovanými platovými, ale aj pracovnými podmienkami a tiež čerství absolventi. Podľa Zuzany Kaňuchovej, HR Business partnerky spoločnosti Alma Career Slovakia je to v druhom prípade spôsobené hlavne nástupom umelej inteligencie. „Juniorskejšie pozície firmy jednoducho nahradili takýmto spôsobom. A tento trend sa bude aj naďale stupňovať, preto by mladí uchádzači už počas školy mali myslieť na rozširovanie svojich zručností, vrátane dobrovolničenia a online kurzov,“ vysvetľuje Kaňuchová. Čoho sme teda svedkami, ako výkonnosť ekonomiky môže ovplyvniť schopnosť firiem príjmať nových zamestnancov, dá sa čakať vlna preúšťania v budúcnosti a čo si vôbec firmy na svojich uchádzačoch všímajú najviac? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá Ľubica Melcerová, PR manažérka a Zuzana Kaňuchová, HR Business partnerka, obe zo spoločnosti Alma Career Slovakia. ​V rozhovore sa dozviete: 1:13 Dochádza k obratu na trhu práce? 3:08 V ktorom regióne najviac chýbajú zamestnanci. 4:20 Problém ľudí so skúsenosťami zamestnať sa. 6:03 Šance absolventov nájsť si prácu. 12:14 Čo tvorí gro voľných pracovných ponúk. 15:20 Ako často je v poriadku meniť prácu. 17:05 Nižšie kvalifikované pozície a cudzinci. 22:08 Prečo sú firmy v niestote. 26:11 Je správny čas na zmenu práce? 28:37 Podľa čoho sa uchádzač rozhoduje. 31:47 Rozdiel medzi mladými a staršími v prístupe k práci. 34:45 Návrat matiek do zamestnania. 35:35 Najväčšie výzvy, ktoré čakajú pracovný trh. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Už přes týden je na svobodě v posledních letech asi nejznámější současný politický vězeň běloruského prezidenta Lukašenka, ještě v roce 2020 známý bloger a vážný prezidentský kandidát Sjarhej Cichanouskij. Společně s ním i 13 dalších běloruských opozičníků. Nezvyklé Lukašenkovy ochoty osvobozovat lidi, které považuje za své osobní nepřátele, si už v únoru povšiml americký The New York Times.

Už přes týden je na svobodě v posledních letech asi nejznámější současný politický vězeň běloruského prezidenta Lukašenka, ještě v roce 2020 známý bloger a vážný prezidentský kandidát Sjarhej Cichanouskij. Společně s ním i 13 dalších běloruských opozičníků. Nezvyklé Lukašenkovy ochoty osvobozovat lidi, které považuje za své osobní nepřátele, si už v únoru povšiml americký The New York Times.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je paradoxní, že Češi jako vysoce sekularizovaný národ slaví jako jednoho z největších Čechů katolického kněze, který usiloval o reformu církve. Ovšem svátky – stejně jako pomníky – více vypovídají o nás, než o minulosti. Stavíme pomník sobě, lépe řečeno svým hodnotám a hledáme pro ně účelové opory v minulosti, abychom jim dodali větší váhu. V Janu Husovi proto oslavujeme nikoli katolického flanďáka, ale pokrokového revolucionáře, který jako Čech bojoval s Němci za ideály svobody a humanismu. Takto totiž začali vykreslovat Husa obrozenci, později i František Palacký a Alois Jirásek. Ovšem největšího českého bojovníka za demokracii z Husa udělal T.G. Masaryk. Události II. světové války pak ve vzpomínání posílily Husovu osobní statečnost a oběť pro velkou myšlenku. Komunisté měli s Husem problém, protože těžko mohli nechat ožít tradiční obraz mučedníka, askety, pasivní oběti, náboženského trpitele a mystika. Ale Zdeněk Nejedlý chytře navázal na Masarykovu interpretaci Husa, posílil jeho sociální cítění a udělal z něho prvního proletáře. Vše pak završila ústava z roku 1948, která se na husitství přímo odkazuje: panská šlechta zosobňuje dnešní nacistický imperialismus a husité prapory myšlenky svobody mínění, lidovlády a sociální spravedlnosti.Ovšem po pravdě řečeno, naše společnost takové historické mýty potřebuje, protože dokáží mít obrovský ospravedlňující i mobilizační potenciál. Současný stav společnosti vypadá ve světle takových příběhů jako logické vyústění dějin. Právě historické mýty národu jednoduše říkají, kým je a kam směřuje.

Český režisér vypráví o vlivu Dostojevského, různorodosti názorů i o tom, proč by se chtěl podívat do Izraele.

České politické strany nejsou před nadcházejícími volbami v dobrém stavu. Mezi těmi parlamentními nenajdeme téměř žádnou, která by nečelila nějakému skandálu nebo trestnímu stíhání stranických představitelů. Výjimkou jsou jen dvě menší strany koalice Spolu – lidovci a TOP 09.

České politické strany nejsou před nadcházejícími volbami v dobrém stavu. Mezi těmi parlamentními nenajdeme téměř žádnou, která by nečelila nějakému skandálu nebo trestnímu stíhání stranických představitelů. Výjimkou jsou jen dvě menší strany koalice Spolu – lidovci a TOP 09. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začína sa politické leto, aké bude? Kto bude oddychovať a kto prinášať témy? Kde koaličné aj opozičné strany zabodovali a kde pohoreli. O téme sme diskutovali politológ, Trenčianska univerzita A. Dubčeka Miroslav Řádek a odborník na marketing a komunikáciu Róbert Slovák.

Hostia: Pavol Demeš (bývalý minister medzinárodných vzťahov SR) a Lubomír Zaorálek (bývalý minister zahraničných vecí ČR). | Navýšenie výdavkov na obranu členských štátov - deklaráciu o navýšení na 5 % HDP členovia podporili, názory na tempo a spôsob vynakladania prostriedkov sa líšia. Sú to realistické výdavky na obranu, ak mnohí členovia zápasili aj s doterajšími 2 %? Má zbrojný priemysel kapacity na využitie takýchto investícií, resp. je súčasťou plánu aj jeho rozšírenie? Je vyššie financovanie dostatočným nástrojom zvýšenia obranyschopnosti, alebo sú namieste úvahy aj o ďalších reformách aliancie? Má tento krok podporu verejnosti v členských štátoch – čo tieto výdavky môžu priniesť ľuďom – napr. v kontexte investícií do infraštruktúry a výskumu? Politické aspekty dohody: Zrodila sa dohoda pod tlakom externých hrozieb (napr. Rusko, Čína) alebo USA a Donalda Trumpa? Je namieste hovoriť o výnimkách a individuálnych plánoch – napr. v kontexte pozícií Španielska alebo aj Slovenska? Je zbrojenie zárukou dlhodobého udržania mieru v Európe? Akú záväznosť má dohoda - je potenciál kontinuity, alebo ju môžu narušiť politické výmeny v budúcnosti? Aká je v súčasnosti a ako sa mení váha a pozícia jednotlivých členov aliancie – napr. v kontexte vysokého tempa zbrojenia Nemecka, Poľska a nových členov Fínska, Švédska? Ukrajina – Volodymyr Zelenskyj sa zúčastnil na večeri lídrov, očakáva sa stretnutie s Donaldom Trumpom. Aké signály a indície o budúcej podpore si zo samitu odnáša? Sú realistické výhľady na vstup Ukrajiny do NATO? | Členovia NATO zvýšia obranné výdavky. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Slovensko funguje bez jasne zadefinovaných strategických cieľov a z dlhodobého hľadiska smeruje do úpadku. To je len jedno z konštatovaní, ktoré Najvyšší kontrolný úrad spomína vo svojej správe o kontrolnej činnosti za minulý rok. Dlhodobý úpadok a absencia akejkoľvek stratégie sa v poslednej dobe spomína na všetkých frontoch. „To čo sa deje na Slovensku od roku 2020, kedy sme mali prvé veľké krízy, ukazuje, ako naša krajina nie je pripravená na zvládanie mimoriadnych situácií. Aj preto máme problém so štátnym rozpočtom a nevieme sa vôbec pozrieť na riešenia z nadhľadu,“ hovorí predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. Riešením je podľa neho namodelovanie novej stratégie Slovenska do roku 2040, respektíve 2050. Vypuklosť problému do značnej miery odzrkadľuje situácia v zdravotníctve, ktoré je podľa Andrassyho najvýznamnejším verejným sektorom dotýkajúcim sa každého z nás. Ani dnes však nie je možné zhodnotiť, či zdroje, ktoré doň prúdia (vyše desať miliárd eur ročne), sú dostatočné. „Dôvodom je dátový a informačný chaos spôsobený aj tým, že pomaly každé dva roky vymieňame hlavu tohto rezortu,“ dodáva predseda NKÚ s tým, že situácia sa nezmení, ak šéf ministerstva nebude mať podporu premiéra a v systéme sa budú aj naďalej nachádzať lobistické skupiny, ktoré z neho peniaze iba odoberajú. Problém je však podľa neho aj mzdový automat. Už dnes totiž dávame viac ako 82 percent všetkých zdrojov zo zdravotného poistenia na mzdy. „Ak to takto pôjde ďalej, slovenské zdravotníctvo dostaneme na kolená,“ dodáva. Čo ďalšie sa deje v slovenskom zdravotníctve, ako s problémom súvisí naša konsolidácia a čo s tým celým má rezortizmus? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. ​V rozhovore sa dozviete: 1:14 Posolstvo správy NKÚ. 6:40 Atmosféra na výboroch pri prezentácii správ NKÚ. 9:10 V ktorých oblastiach stratégia chýba najviac. 12:05 Situácia v zdravotníctve. 15:57 Čo je dôvodom zadlženosti nemocníc. 19:16 Prečo nemocnice nedostávajú od poisťovní rovnaké peniaze. 24:48 Komu vyhovuje neustále oddlžovanie nemocníc. 28:55 Dôsledky výmeny riaditeľov štátnych nemocníc. 36:14 Hodnotenie spôsobu konsolidácie. 43:28 Dôležitosť eurofondov v regiónoch. 49:08 Dostaneme eurofondy aj v budúcnosti? 54:10 Ako by mala vyzerať naša dlhodobá vízia? – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V kauze Čapí hnízdo, která se u soudů táhne už přes deset let, došlo zkraje týdne ke klíčovému posunu. Vrchní soud v Praze totiž zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni osvobodil šéfa ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni, Janu Nagyovou, také za ANO. Případem se tak bude muset znovu zabývat pražský Městský soud. „To už se sice stalo podruhé, ale tentokrát měl právo, protože jednal veřejně a provedl důkazní řízení, vydat závazné pokyny, jak musí Městský soud při projednávání postupovat. V podstatě Vrchní soud řekl, že byly spáchány dva trestné činy, a to dotační podvod a zneužití evropských financí. Celkem jasně řekl, že Andrej Babiš a Jana Nagyová vyvedli firmu účelově," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Předseda ANO nicméně dál tvrdí, že jde o politický proces. „Ani náhodou není, ani nemůže. Valná část toho vyšetřování a shánění důkazů se odehrála v době, kdy byl Babiš premiérem. Pokud by to tak bylo, měl spoustu nástrojů, jak podat důkazy, ale neudělal vůbec nic. Je významná politická osobnost, měl by se vyhnout všem těmto výrazům, které zpochybňují právní stát. Pokud o tom má nějaké důkazy, ať je předloží, ale tuto odpovědnost on nemá. Do demokracie vnáší prvek obrovské pochyby," dodává ve zpravodajském podcastu Jaroslav Spurný. Co bude v kauze Čapí hnízdo následovat? A pokud by byl Babiš uznán vinným, bude moct kandidovat v podzimních sněmovních volbách?

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Polský ústavní soud odmítl klimatické předpisy EU, protože odporují polské ústavě a energetické svrchovanosti země. Je podobný scénář možný i v ČR? Hnutí ANO zvažuje podání stížnosti. Zabrousili jsme do znění smlouvy o fungování EU.Interní průzkum SPOLU překvapivě ukazuje, že BTC pro její voliče není problém. Počkejme však na data, která ukážou volební preference. Vydrží Eva Decroix na MS déle než Táňa Malá? Jaká je nálada uvnitř STAN a Rady ČT?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Dvoudenní poslanecká debata a atmosféra okolo opoziční snahy shodit Fialou vládu naznačila, co nás zbývající tři a půl měsíce měsíce do říjnových voleb čeká. Evidentně to nic hezkého nebude.Politické strany se rozhodly odhodit poslední zábrany a odteď už budou jen útočit a drsně očerňovat své soupeře. Zapomeňme na naivní představu, že politici budou pozitivně představovat svůj program, vlastní plány a řešení.A opravdu nás nečekají příjemné chvíle, protože i tady platí zákon akce a reakce. Jeden hodí po druhém kouli bahna, zpátky letí pytel výkalů. A tak se to stupňuje pořád dokola. Poslechněte si detailní rozbor v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já myslím, že je to od začátku do konce brněnská bramboračka.“ Tak komentuje Petros Michopulos kauzu Pavla Blažka, kvůli které musel exministr spravedlnosti opustit vládu. Politický komentátor a spoluzakladatel podcastu Kecy a politika v rozhovoru rozebírá celou bitcoinovou aféru – její politické i praktické dopady a možná pochybení na několika úrovních. Mluví o tom, proč podle něj Blažek chtěl být před volbami za hrdinu, jakou roli sehrála v celé kauze justice, stát i policie. Rozebírá i reakci koaličních partnerů z hnutí STAN, kteří podle něj nejsou schopni z koalice odejít, protože odcházení z vlády je hrozně bolestivý proces pro celou politickou strukturu. Zároveň si ale myslí, že přestože kauza Petru Fialovi zkomplikovala nabírání druhého dechu v kampani, rychlé odvolání Pavla Blažka z funkce byl určitě dobrý krok. „Trošku ztlumili ten náraz,“ říká Michopulos a dodává, že Andreji Babišovi zase nepřispěje, že reakci na kauzu „přepálil“. Politický komentátor mluví také o roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Elonem Muskem, která je podle něj „jako dvě školačky z deváté třídy.“ Trump – ať je jaký chce – má podle Michopulose velkou výhodu v tom, že umí dobře pracovat s náladami kolem finančních trhů, a Musk tak bude se svou firmou vždy tahat za kratší konec. Kam směřuje americká politika? Jak by se dalo celému průšvihu, kterému čelí česká vláda, předejít? Proč není normální, aby si ministři komentovali kroky svých kolegů a proč Michopulosovi vadí představa, že by nás měli řídit nestranní odborníci? Poslechněte si celý rozhovor.

Evropský soudní dvůr se v dohledné době vyjádří k tomu, jestli Maďarsko porušuje článek 2 Smlouvy o Evropské unii. Tedy podle kterého Unie spočívá na pluralismu, nediskriminaci, toleranci, spravedlnosti, solidaritě a rovnosti mezi muži a ženami. Generální advokátka soudu Tamara Capetová doporučila, aby Maďarsko odsoudil za jeho nevinně znějící „zákon na ochranu dětí“, který umožňuje diskriminovat sexuální menšiny.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V jakém duchu se nesl letošní sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení? Jak přesvědčivě zdůvodnil Donald Trump, že jako první americký prezident po 60 letech rozhodl o nasazení jednotek Národní gardy bez žádosti guvernéra daného státu unie? A v den, kdy uplynulo 75 let od vynesení rozsudku v procesu s Miladou Horákovou se podíváme na dokumenty, které dokládají praktiky tehdejší justiční mašinérie?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stali sme sa síce plnoprávnou súčasťou a štátotvorným prvkom Československej republiky, neprestali sme však myslieť po starom, po uhorsky. Slovenské politické myslenie naďalej zotrváva v zajatí hungarizmu, čoho najlepším príkladom bolo ľudácke autonomistické hnutie. Zhruba takto by sme mohli zhrnúť azda najzásadnejšiu kritiku slovenského sociálneho demokrata a celoživotného stúpenca myšlienky československej jednoty Ivana Dérera na adresu slovenského politického života. Jeho úvahy, politické pamäti a analýzy sa dostávajú k širšej verejnosti len teraz, po dlhých desaťročiach. Napriek veľkému časovému odstupu sú však pozoruhodne aktuálne. A to až do tej miery, že to u človeka vyvoláva dojem, akoby sa za celý ten čas vôbec nič nezmenilo. Stále máme možnosť sledovať separatizmus v jeho najrôznejších podobách, až zarážajúcu odolnosť voči každému spoločenskému pokroku a silný nacionalizmus, vychádzajúci zo starej a často mimoriadnej skorumpovanej politickej „kultúry“, či skôr nekultúry. Politický odkaz Ivana Dérera sa však napriek tomu, či práve preto dnes čoraz viac dostáva do popredia. Príkladom sú dve publikácie, ktoré nedávno vyšli a ktoré sa venujú práve tomuto sociálnodemokratickému politikovi. Prvou z nich je kniha profesora Milana Katuninca – Posledný Čechoslovák. Potulky dejinami s Ivanom Dérerom. Druhou je kniha, ktorá vyšla v českom preklade Ivan Dérer. Poslední obhájce československé národní jednoty. A práve s jej autorom Tomášom Jaholkom z Katedry politológie FF Trnavskej univerzity sa rozpráva Jaro Valent z časopisu Historická revue. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V tzv. bitcoinové kauze Pavla Blažka se dnes sejdou poslanecké kluby koalice Spolu a nejužší vedení občanských demokratů. „Kauza nekončí a komunikací, kterou ministr Blažek zvolil, vyplývá najevo čím dál tím více nesrovnalostí,“ říká socioložka Paulína Tabery v pořadu Jak to vidí... Jaké jsou dopady skandálů politiků na rozhodování voličů? A co si myslí Češi o obraně ČR a našem členství v Severoatlantické alianci?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tzv. bitcoinové kauze Pavla Blažka se dnes sejdou poslanecké kluby koalice Spolu a nejužší vedení občanských demokratů. „Kauza nekončí a komunikací, kterou ministr Blažek zvolil, vyplývá najevo čím dál tím více nesrovnalostí,“ říká socioložka Paulína Tabery v pořadu Jak to vidí... Jaké jsou dopady skandálů politiků na rozhodování voličů? A co si myslí Češi o obraně ČR a našem členství v Severoatlantické alianci?

Politický odkaz Pavla Blažka. Afrika jde doprava. Hrdá a odvážná Milada Horáková. Uvízne znovu Babiš ve svěrací kazajce střetu zájmů? Cannes – výpadek optimismu ze současného světa. Svoboda v hrsti diktátora Madura

Pavel Blažek je většinou vládních politiků a řadou komentátorů pokládaný za zkušeného, velice inteligentního, pracovitého, a navíc ještě i zábavného politika.

Pavel Blažek je většinou vládních politiků a řadou komentátorů pokládaný za zkušeného, velice inteligentního, pracovitého, a navíc ještě i zábavného politika. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politický odkaz Pavla Blažka. Afrika jde doprava. Hrdá a odvážná Milada Horáková. Uvízne znovu Babiš ve svěrací kazajce střetu zájmů? Cannes – výpadek optimismu ze současného světa. Svoboda v hrsti diktátora MaduraVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je lepší Robert Plaga z ANO slibující vyšší platy učitelům, nebo Renata Zajíčková z ODS slibující žákům o rok kratší základní školu? Téma pro podcast Vlevo dole.Už je to tady zas. Politické strany sepisují volební programy, v nichž budou znít věty typu: kvalitní vzdělání je naše klíčová priorita, o budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách, vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna a jaké budou školy, taková bude společnost. S čím ale konkrétně jdou politici do voleb?Překvapivě mezi hlavními stranami panuje široká shoda na takzvané strategie 2030+, která stanovuje dva cíle. Za prvé, že škola má rozvíjet kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život. A za druhé, že je potřeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.„Pro prosazení těchto představ, aby nezůstaly jen na papíře, je klíčové to, jak silná figura bude ministr školství. A tady si učitelé nejvíc slibují od Roberta Plagy, kandidáta ANO. Nikdo už ale neví, co by mu dovolil Babiš jako premiér,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A připomíná, že za posledních 15 let jsme měli třináct ministrů školství.Experti z neziskových organizací zabývajících se vzděláváním říkají, že ještě důležitější než ministr jsou ředitelé konkrétních škol a samozřejmě učitelé. Volají proto po kariérních systémech a investicích do zlepšení přípravy učitelů, aby o obor byl zájem.„Ukazuje se, že největší brzdou jakéhokoliv pokroku ve školství je roztříštěnost systému. O základní školy pečují obce, o střední kraje, ale málokdo řeší kvalitu vzdělávání. Zajímají se spíš o výměnu parket v tělocvičně nebo zateplení budovy,“ popisuje Václav Dolejší.Upozorňuje na skutečnost, že v Česku dnes existuje 6 900 základních a mateřských škol. Přitom čtvrtina z nich má méně než 50 žáků. Tyto školičky se pak potýkají s přetížeností ředitelů, kteří jsou zahlceni byrokracií.Víte, kolik je 8+2? A 2030+? Má starý pecař vůbec výuční list? A kdy se Vysoká škola života dočká akreditace? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Prezident Pellegrini predniesol v parlamente svoju prvú správu o stave republiky. Vládu skritizoval za covidovú amnestiu, vrátil sa k atentátu na premiéra a hovoril, že ľudí trápia stúpajúce ceny aj vojna na Ukrajine. Politické strany vyzval aby sa zhodli na vízii pre Slovensko a vládu aby zo zahraničnej politiky na všetky štyri svetové strany nevynechávala západ, ktorý je podľa prezidenta našim hodnotovým a bezpečnostným priestorom, ktorý nesmieme opustiť.Parlament pritom rokuje na riadnej schôdzi len druhý krát v tomto roku. Smer pokračuje v budovaní svojich hrádzí. V ústave chce dve pohlavia a nadradenosť našich zákonov nad medzinárodné a európske zmluvy. Opozičné KDH uvažuje, že mu v tom pomôže.Ako to pomôže Slovensku? Prečo parlament rokuje tak málo? Čo sa deje v koalícii, ak sa nevie dohodnúť na zmenách v transakčnej dani, covidových amnestiách, rente pre generálneho prokurátora či pohľade na ostrú kritiku nemeckého kancelára Merza? A čo urobí zo zisteniami delegácie európskeho parlamentu o míňaní eurofondov na luxusné haciendy?Braňo Závodský sa rozprával s poslancom parlamentu a predsedom klubu hnutia Slovensko Michalom Šipošom.

V máji 1945 sa na slovenskom území vzdali posledné bojujúce nemecké jednotky. Zvyšky porazenej armády sa pokúšali ešte prebiť na Moravu. Už v apríli 1945 prijala exilová vláda KVP a oslobodením Prahy 8. mája sa zavŕšil proces obnovenia republiky. V tyle pôsobiaca NKVD unáša zo Slovenská tisíce občanov a v na severovýchode Slovenska dochádza k rasovo motivovaným vraždám. Na jednej strane sa obnovila Československá republika, no na druhej strane začal narastať vplyv Sovietskeho zväzu a jeho tajnej služby NKVD, čo viedlo k postupnej likvidácii demokratických štruktúr. Po oslobodení Československa vstúpili na jeho územie aj jednotky NKVD, sovietskej tajnej služby. Ich hlavnou úlohou bolo eliminovať politických oponentov komunizmu, kontrolovať vývoj v krajine a zabezpečiť, aby moc v štáte prešla do rúk komunistov. Koniec vojny prináša porážku Tretej ríše a jej ľudáckych spojencov. Zároveň zakladá novú politickú realitu, ktorá vyvrcholí prevratom v 1948. Ako teda vyzeral koniec vojny na Slovensku, čo znamenal a znamenal pre všetkých to isté? Michal Havran bude so svojimi hosťami hovoriť v Smolníku a v Jakabovom paláci v Košiciach. Hostia: Michal Šmigeľ (historik), Martin Pekár (historik)

Po hnutí Stačilo! a STAN zveřejnili obrys svého programu i Piráti. Jen hnutí ANO nadále mlčí a ústy svého předsedy Babiše tvrdí, že s programem voliče seznámí až tři týdny před říjnovými volbami. Zatím je patrné, že volební trendy určují leví nebo praví populisté. Jsou to oni, kteří šermují nulovou sazbou DPH na potraviny (Jana Bobošíková), čímž strhávají ostatní strany k nápodobě. Volební sliby jsou rámovány evropským způsobem uvažování ve stylu musíme víc zbrojit a současně nepřestat zavádět ambiciózní Green Deal, a pokud možno nezvyšovat daně. Výsledkem nemůže být nic jiného než nástup plíživé inflace, která sníží zadlužení států. Druhým extrémem je redukovat politiku na marketingové kejkle. Politický marketing je ve skutečnosti způsob, jak účinnou formou sdělit voličům svůj program. Není to však obsah, jen forma sdělení. Bohužel část politických stran, jako ANO nebo STAN, zaměňují obsah za formu. Pak se přitom dopouští populistického nadbíhání svým socialisticky myslícím voličům, anebo sklouzávají k morálnímu kýči, jako hnutí STAN svým videem, v němž se snaží okázale pomoci rodině se třemi postiženými dětmi. Je samozřejmě správné, když politici využívají své známosti k podpoře dobré věci. Je eticky nepřijatelné a navíc kýčovité, když využívají bezmoc těchto lidí v předvolebním boji. Zdá se, že letošní sněmovní volby budou festivalem populismu.

V STVR už neexistujú garancie verejnoprávnosti. Zmeniť to môžu len voľby, tvrdí bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Luboš Machaj. Podľa neho spravodajstvo STVR si bude nutné overovať pretože sa mu už nebude dať dôverovať. Alibizmus a autocenzúra, tak môže vyzerať verejnoprávne spravodajstvo, tvrdí Machaj.Novou šéfkou verejnoprávneho Telerozhlasu sa stala producentka Martina Flašíková. Tentoraz hlavu STVR však už nevolil parlament, ale Rada STVR plná politických nominantov vlády a vládnej koalície a ktorá z vôle novej vlády získala aj veľmi silné právomoci.Dodýchala tak zvolením Martiny Flašíkovej verejnoprávnosť na Slovensku? Alebo vari - slovami Ježiša z kríža, je v prípade verejnoprávneho Telerozhlasu už "dokonané"? A ako veľká - či malá, bude verejnoprávnosť Telerozhlasu hlásnou trúbou vlády?Stane sa z verejnoprávnosti na Slovensku len prázdny pojem a smeruje verejnoprávny Telerozhlas už definitívne a nezvratne k transformácií na štátne médium - tak ako za Normalizácie, opäť hlásajúce pravdy "strany a vlády"? No a ak áno, kde sa stala chyba, bolo to už za Mečiara, ktorý dôveryhodnosť a nezávislosť ovládnutím STV prakticky zničil? Či vari bolo posledným klincom do rakvy sulíkovo zrušenie koncesionárskych poplatkov a nepokrytá snaha štvrtej vlády Roberta Fica ovládnuť nezávislé inštitúcie, vrátane Telerozhlasu?"Verejnoprávne spravodajstvo má byť postavená na overených a garantovaných faktoch. Tak, aby človek, ktorý to sleduje, si nemusel overovať, čo je alebo nie je pravda. To nie je jeho úloha. Robiť tam priestor pre 10 rôznych názorov je scestné. To je cesta do pekla a je to úplne mimo vektoru verejnoprávnost," tvrdí Luboš Machaj. No a ako to, že sa za "svoju" televíziu a rozhlas nepostavili ich koncesionári, teda ich diváci a poslucháči? Má zmysel ešte v STVR ostať - a brániť inštitúciu, alebo je zbytočné ju čo i len sledovať?"Vracajú sa sem normalizačné Ostrovčeky pozitívnej deviácie. Nepočítal som v roku 1989, že takéto niečo nastane. Zaráža ma, že sa to opakuje," hovorí exriaditeľ RTVS a dlhoročný mediálny profesionál, ktorý pôsobil aj ako programový riaditeľ kultového rádia TWIST v mečiarovských časoch Ľuboš Machaj. Počúvate Ráno Nahlas, dnes s exšéfom RTV a dlhoročným odborníkom v mediálnej oblasti Lubošom Machajom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V STVR už neexistujú garancie verejnoprávnosti. Zmeniť to môžu len voľby, tvrdí bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Luboš Machaj. Podľa neho spravodajstvo STVR si bude nutné overovať pretože sa mu už nebude dať dôverovať. Alibizmus a autocenzúra, tak môže vyzerať verejnoprávne spravodajstvo, tvrdí Machaj.Novou šéfkou verejnoprávneho Telerozhlasu sa stala producentka Martina Flašíková. Tentoraz hlavu STVR však už nevolil parlament, ale Rada STVR plná politických nominantov vlády a vládnej koalície a ktorá z vôle novej vlády získala aj veľmi silné právomoci.mDodýchala tak zvolením Martiny Flašíkovej verejnoprávnosť na Slovensku? Alebo vari - slovami Ježiša z kríža, je v prípade verejnoprávneho Telerozhlasu už "dokonané"? A ako veľká - či malá, bude verejnoprávnosť Telerozhlasu hlásnou trúbou vlády?Stane sa z verejnoprávnosti na Slovensku len prázdny pojem a smeruje verejnoprávny Telerozhlas už definitívne a nezvratne k transformácií na štátne médium - tak ako za Normalizácie, opäť hlásajúce pravdy "strany a vlády"? No a ak áno, kde sa stala chyba, bolo to už za Mečiara, ktorý dôveryhodnosť a nezávislosť ovládnutím STV prakticky zničil? Či vari bolo posledným klincom do rakvy sulíkovo zrušenie koncesionárskych poplatkov a nepokrytá snaha štvrtej vlády Roberta Fica ovládnuť nezávislé inštitúcie, vrátane Telerozhlasu?"Verejnoprávne spravodajstvo má byť postavená na overených a garantovaných faktoch. Tak, aby človek, ktorý to sleduje, si nemusel overovať, čo je alebo nie je pravda. To nie je jeho úloha. Robiť tam priestor pre 10 rôznych názorov je scestné. To je cesta do pekla a je to úplne mimo vektoru verejnoprávnost," tvrdí Luboš Machaj. No a ako to, že sa za "svoju" televíziu a rozhlas nepostavili ich koncesionári, teda ich diváci a poslucháči? Má zmysel ešte v STVR ostať - a brániť inštitúciu, alebo je zbytočné ju čo i len sledovať?"Vracajú sa sem normalizačné Ostrovčeky pozitívnej deviácie. Nepočítal som v roku 1989, že takéto niečo nastane. Zaráža ma, že sa to opakuje," hovorí exriaditeľ RTVS a dlhoročný mediálny profesionál, ktorý pôsobil aj ako programový riaditeľ kultového rádia TWIST v mečiarovských časoch Ľuboš Machaj. Počúvate Ráno Nahlas, dnes s exšéfom RTV a dlhoročným odborníkom v mediálnej oblasti Lubošom Machajom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.

Vláda si plán obnovy upravila podľa vlastných priorít a tým prebrala politickú zodpovednosť nad viac ako šiestimi miliardami eur. V rozhovore s analytičkou euractiv.sk Barbarou Zmuškouvou približujeme ako sa zmení jeden z kľúčových nástrojov na modernizáciu slovenskej ekonomiky.Vláda schválila vynovenú podobu Plánu obnovy a odolnosti. Okrem iného to znamená, že takmer pol miliardy eur presunie na vlastné investičné priority, ako sú verejné služby. Najväčšieho balíka peňazí sa vzdal minister životného prostredia Tomáš Taraba.Fabrika s najväčším negatívnym dopadom na ovzdušie, U.S. Steel Košice, napokon stovky miliónov eur nevyužije. Analytička vysvetľuje aké ďalšie projekty stopla vláda Roberta Fica a naopak, kde sú nové investičné príležitosti.Nahrával Vladimír Amrich.

„Úprimné oľutovanie a odpustenie predsedu vlády na mieste činu“ – podľa Petra Bárdyho by to bol krok smerom proti polarizácii a radikalizácii, ktorú Slovensko zažíva aj rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. „Aby oľutoval, ako sa on osobne a Smer správali a stále správajú v tom, čo sa dnes deje,“ hovorí. „Toto by bolo super, no nedočkáme sa toho,“ dopĺňa.Je rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Vtedy bola streda – krátko pred treťou popoludní. V Handlovej vystrelil z davu na predsedu vlády päť rán 71-ročný dôchodca Juraj Cintula. Správa z kategórie nepredstaviteľných, až z iného sveta. A zakiaľ premiér bojoval v rukách lekárov o život, z policajnej stanice preniklo video s tvárou atentátnika, že strieľal „z nespokojnosti s krokmi vlády“. A hoci mala strelca polícia v rukách, pre vládnu väčšinu bol vinník od prvých okamihov jasný: médiá a opozícia.Kde sme po roku od atentátu? Robert Fico je v úrade. Atentátnik Cintula s hrozbou doživotia v rukách orgánov činných v trestnom konaní. Na deň výročia zasadne bezpečnostná rada štátu – aby sa vysporiadala s nenávisťou v spoločnosti. A Ficov Smer organizuje na mieste atentátu spomienkovú akciu, kde zváža autobusmi svojich z celého Slovenska.Kam posunul atentát na premiéra krajinu? Téma pre Petra Bárdyho, komentátora a šéfredaktora Aktualít a autora bestselleru Fico – posadnutý pomstou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Politické strany, které nechtějí jen změnit vládu, ale i režim – tedy systém liberální demokracie – u nás v poslední době posilují. Když sečteme volební preference SPD, Stačilo a Motoristů, dostaneme – jak aspoň ukazuje většina průzkumů – zhruba 20 procent.

Zdraví nás v obtiahnutom tričku z jazera, proti televíziám organizuje odbojovú akciu s cieľom presunúť diskusné relácie z nedele na iný deň a na otázky o zdravotnom stave reaguje – čo je vás do toho. Ak už však premiér ruší svoj program, niečo nás do toho predsa len je, zvlášť keď sa v tejto chvíli chystá na náročný výlet do Moskvy.O nastoľovaní tém predsedom vlády, problémoch v koalícii a moskovskej ceste sa Jana Krescanko Dibáková porozprávala s komentátorom Petrom Tkačenkom.Zdroje zvukov: TA3, STVR, Facebook/Robert FicoOdporúčanie:Dnes vás opäť pozývam do divadla. Presnejšie, pozýva vás herec Šimonovič, ktorý podľa Denníka N obdivoval Tisa a pri jeho hrobe čítal oslavnú báseň. A neuveríte, práve on načítal pozvánku na celoštátne oslavy víťazstva nad fašizmom spolu so staručkým partizánom Strmeňom, môžete ich počuť v rozhlase i v Slovenskej televízii. Aktuálne však v Divadle Pavla Országha Hviezdoslava hrajú predstavenie Hitlerov prezident, po ktorom k Tisovmu hrobu určite neprídete. Prosím, nechajte jedno voľné miesto pre pána herca.-A ak ste ešte nevideli nového kanadského premiéra, ako tancuje so svojimi podporovateľmi po vyhlásení výsledkov, odporúčam. Je to len prá sekúnd, ktoré pokojne nájdete aj na Youtube. ⁠Ak už nič, aspoň vás rozosmeje.⁠–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

V úvode tlačovej konferencie vyzval Robert Fico lídrov politických strán, aby sa spoločne dohodli na tom, že nebudú chodiť do politických diskusných relácii v nedeľu. Tie by sa podľa Fica mohli vysielať počas pracovného týždňa. Ak sa predsedovia strán nedohodnú, bude Robert Fico pokračovať v nedeľných tlačových besedách.Za zrušenie nedeľných debát by bol aj predseda Hlasu a minister vnútra Matúš Šutaj Eštok, ale aj ďalší poslanec Hlasu Ján Ferenčák. Ten na sociálnej sieti uviedol, že nedele by mali patriť rodinám a nie hádkam politikov.Podpora od opozície?Opozičné KDH je pripravené podporiť návrh premiéra Roberta Fica (Smer-SD) o nedeli bez politických diskusií.„Myslíme si, že počas pracovného týždňa je v médiách dostatok priestoru na vyjadrenia politikov tak z koalície, ako aj opozície. KDH je preto pripravené podporiť návrh o nedeli bez politických diskusií,“ priblížilo hnutie vo svojom vyhláseníFico na nedeľňajšej tlačovej konferencii uviedol, že je pripravený podpísať dohodu so všetkými predsedami politických strán k zrušeniu nedeľných politických diskusných relácií. Podľa neho by mali byť vysielané počas týždňa a vo večerných hodinách.V podcaste sa dozviete: Ako tému zrušenia diskusií vníma šéf politického oddelenia Martin Sliz Či má pocit, že by téma mohla uspieť Ako si vysvetľuje podporu od hnutia Igora Matoviča Či sa Robert Fico zaoberal debatami už v minulosti Ako tému vníma šéfredaktor Peter Bárdy Či je presvedčený, že ide o dymovú clonu Ako si spomína na Fica a jeho začiatky v debatách Prečo sú debaty dôležité Čo je dôvodom premiérovej antipatie k tomuto formátu

Pasivita, stagnácia a nezáujem o národnú vec, či všeobecne o veci verejné – to býval ešte na prelome 19. a 20. storočia častá ponosa slovenskej inteligencie vo vzťahu k bežnému a v drvivej väčšine na vidieku žijúcemu slovenskojazyčnému obyvateľstvu. Sťažoval sa dokonca i vari najznámejší predstaviteľ konzervatívneho martinského národného centra Svetozár Hurban-Vajanský: „Keď sme povrchne pozreli na ľud, opanoval nás hnev nad jeho zpustlosťou ... nad pokorou pred mocným, nad nepovedomosťou.“ Bolo to však práve martinské centrum a Slovenská národná strana, ktorá po volebných neúspechoch v 70. rokoch 19. storočia vyhlásila volebnú pasivitu. No i podľa jej neskorších kritikov boli charakteristické črty rozširujúcich sa radov tzv. maďarónov nápadne podobné vlastnostiam slovenských národných predstaviteľov. Ako písal o slovenskej politickej reprezentácii Vavro Šrobár v prvom vydaní mesačníka Hlas: „nafúkanosť, prázdne vystavovanie vlastnej hodnosti svetu na obdiv, neplodná záhaľka... Už hádam aj tým, že ústami Vajanského vyhlásila sa za pars pro toto, za celý národ, čím zdôraznila svoje výlučné postavenie voči ľudu..., zachovávala bežný mrav tzv. vzdelanej spoločnosti maďarskej“. Proces národnostného útlaku, resp. maďarazicácie, ktorý sa tradične v slovenskom historickom diskurze spája s obdobím po rakúsko-uhorskom vyrovnaní, tak nie je možné oddeliť od iného sociálneho javu, ktorý je na Slovensku typický vari dodnes – pasivita, nezáujem či tzv. národná a politická indiferentnosť. Ako sa teda tvorilo moderné politické vedomie predovšetkým u bežného slovensko-jazyčného obyvateľstva v niekdajšom Hornom Uhorsku? Vyznačovalo sa skutočnou pasivitou a nezáujmom, menil sa tento stav s nástupom moderných populistických strán? A ako vyzeral zápas politických elít o priazeň a pozornosť obyčajného obyvateľa slovenskojazyčných uhorských žúp. Odpovede aj na tieto otázky chce dať nový výskumný projekt, hradený z európskych prostriedkov Plánu obnovy a odolnosti SR. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikom Lászlóom Vörösom z Historického ústavu SAV. Výskumný projekt je hradený z Plánu obnovy a odolnosti SR, Štipendium pre excelentných výskumníkov a výskumníčky R2-R4, projekt č. 09I03-03-V04-00539. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.