Podcasts about politick

Minister zdravotníctva Kamil Šaško v Politickej debate obhajoval zákon, ktorý má zrýchliť prístup k moderným liekom. Zároveň čelil výčitke, že pacienti doteraz zmenu necítia a mnohí sú odkázaní na rozhodnutie poisťovne. Štát dáva na lieky takmer 1,7 miliardy eur.

“Ak strana poskytne peniaze svojej agentúre na nákup reklamných pier a spotov, ide o financovanie strany, čo je v poriadku. Ak ale peniaze iba preleje cez agentúru ako cez prietokový ohrievač a následne z nich vypláca jej podnikanie, to zákon neumožňuje”, hovorí Ján Ivančík z Transparency International Slovensko.Politické strany na Slovensku dostávajú od štátu milióny eur, no zákon zároveň hovorí, že tieto peniaze nesmú používať na podnikanie vlastných obchodných spoločností. Práve okolo tejto hranice sa dnes vedie spor o fungovanie Agentúry Smer, ktorú vedie syn premiéra Michal Fico.Smer tvrdí, že všetko robí v súlade so zákonom a že peniaze po príchode na účet strany prechádzajú akousi „transformáciou“. Transparency International Slovensko naopak upozorňuje, že verejné peniaze zostávajú verejnými peniazmi a že stranícke agentúry môžu slúžiť ako prietokový ohrievač, cez ktorý sa oslabuje verejná kontrola kampaní.Kde je teda hranica medzi legálnym fungovaním straníckej firmy, zneužívaním dier v zákone a prípadným porušením zákona?Téma pre Jána Ivančíka, právnika a výkonného riaditeľa Transparency International Slovensko.Pripravil Jaroslav Barborák.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Důležitá součást naší práce je nebrat se vážně a neustále přemýšlet, kde to máme špatně,“ říká biochemik Jan Konvalinka o vědě, která podle něj nestojí jen na odpovědích, ale hlavně na pochybnostech. Mluví o boji s virem HIV, Antonínu Holém i o tom, proč ho po pár letech baví měnit téma a dělat něco úplně jiného. Velkou část rozhovoru ale věnuje i Česku. „V našem zájmu je co nejvyšší vzdělanost,“ říká a varuje, že regiony ztrácejí talenty a malá země si nemůže dovolit nechat talentované děti propadnout systémem. Z Litvínova si nese citlivost k Sudetům a odsunu Němců, o němž říká, že to není problém Němců, ale „náš vnitřní problém“. „Sami jsme si hrozně ublížili,“ říká a varuje, že se dnes „průmyslově rozdmýchává nenávist“, protože vystrašit lidi a ukázat jim nepřítele je nejjednodušší způsob, jak je ovládnout. Slušná země je podle něj taková, kde se dodržují nepsaná pravidla, kde platí zákon, kde je justice nezávislá a kde můžete veřejně říkat svoje názory. A i když si nemyslí, že už je z Česka „orbánovská země“, nebezpečí podle něj hrozí. „Možná ještě i naši generaci čeká pár důležitých morálních rozhodnutí,“ říká. Jako člověk spojený s covidovou debatou trvá na tom, že vakcíny zachránily miliony životů a u nás pravděpodobně několik desítek tisíc. Očkování označuje za nejlevnější, nejjednodušší a vlastně přírodní způsob, jak podpořit vlastní imunitu, zatímco homeopatii považuje za placebo a šarlatánství. „V ordinaci lékaře, kterému věřím, bych nechtěl vidět homeopatika,“ říká. Zároveň zůstává technooptimistou. Umělá inteligence je podle něj ve vědě famózní nástroj, který už pomáhá navrhovat proteiny a nové léky. „To je revoluce v medicíně,“ hodnotí. Jenže stejně jako u internetu přiznává, že tehdy nedohlédl rizika a dnes mezi mladšími kolegy pozoruje něco, co by skoro nazval „epidemií osamělosti“. Konvalinka mluví také o editování genů, embryích a hranici, za kterou už věda nesmí jen proto, že něco umí. „Život je něco víc než jen soubor buněk,“ říká a dodává, že víra pro něj není učebnice geologie ani astronomie, ale text o vztahu člověka a smyslu života. V závěru vysvětluje i to, proč jako ředitel instituce váží slova, proč po 7. říjnu vyvěsili izraelskou vlajku a proč mu bojkot izraelských akademických institucí připadá absurdní. Proč podle Jana Konvalinky Česko potřebuje zůstat trochu nudnou a slušnou zemí? Co jsme se z covidu nenaučili a proč je důvěra v instituce důležitější než nové léky? Kde může AI zachraňovat životy a kde je pro člověka nebezpečná? A jak se má věda rozhodovat ve chvíli, kdy už dokáže zasahovat do samotných základů života? Poslechněte si celý rozhovor.

Občanská demokratická strana má za sebou ideovou konferenci. Politický podcaster Bohumil Pečinka si všímá toho, že strana se potýká s generačním konfliktem a že po loňských prohraných volbách si neobjednala analýzu toho, co se nepovedlo. „To jí brání říct, v čem byla příčina volební porážky a co chce dělat jinak. ODS má snahu odříznout se od minulosti, ale to nemůžete udělat bez toho, aniž byste se kriticky vyjádřili k předchozímu období,“ říká v Osobnosti Plus.

Dosazení nekvalifikovaných influencerů na Ministerstvo životního prostředí odklání pozornost od vládního návrhu zákona, který má zbavit holding Agrofert povinnosti vracet neoprávněně čerpané dotace. Politické selhání opoziční KDU-ČSL vedlo ke zvolení Stanislava Berkovce, šiřitele ruských narativů, do volební komise Rady České televize, zatímco hnutí SPD čelí třímilionové pokutě za rasistickou kampaň.Finanční analýza burzovního prospektu SpaceX odhaluje nadhodnocenou valuaci 1,7 bilionu dolarů a snahu o zařazení ztrátové firmy do indexů pro penzijní fondy na pozadí longtermistických vizí Elona Muska. V technologickém sektoru etabloval Anthropic spolupráci s Vatikánem na hodnotovém alignmentu AI, zatímco studie v časopise Science potvrzuje, že státní cenzura deformuje výstupy jazykových modelů i u západních poskytovatelů.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

S Igorom Matovičom už nikdy, je to zákerný a pomstychtivý človek, tvrdí bývalý podpredseda parlamentu a aktuálne predseda strany Bratia Slovenská Peter Pčolinský. Za tragédiu slovenskej politiky považuje, že lídri majú také neuveriteľne veľké ego, že niekedy nie sú schopní "prekusnúť" osobné animozity. Uviedol to v relácii Politická debata. Ak by dnešná opozícia musela ísť do koalície s Matovičom, tak aj keby si dali podmienku, že líder hnutia Slovensko nebude vo vláde, tak bude robiť zle v parlamente, je presvedčený Pčolinský, ktorý ho zažil na koaličných radách v rokoch 2020 - 2023.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Když se řekne jméno Petr Jablonský, většině posluchačů okamžitě naskočí přehlídka českých prezidentů, premiérů a estrádních celebrit. Známý imitátor, bavič a moderátor dokáže během vteřiny ohnout hlas do poloh, které spolehlivě ošálí lidské ucho. Jaké to je, když se vlastní hlas pod rukama neustále moduluje, a kde člověk nachází klid od neustálých diváckých požadavků na vtipné scénky?

Ťažko prezidentovi radiť, keď už vyslanie pána Radačovského dvakrát odobril, vraví bývalý veľvyslanec na Cypre Dušan Rozbora. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hovorí, ako vyzerá práca veľvyslanca na tomto ostrove, prečo je tento post pre Slovensko zvlášť významný aj čo vraví na prezentáciu Miroslava Radačovského na zahraničnom výbore.

Útoky politikov, vplyv oligarchov, šírenie dezinformácií a klesajúca dôvera v médiá. Ako na tieto výzvy reagujú popredné slovenské redakcie? Beata Balogová v podcaste otvorene hovorí o tom, prečo vznikla nová Organizácia nezávislej žurnalistiky, ktorá sa za nich postaví v časoch politického či ekonomického nátlaku.

1. Koniec jednej rozprávky. 2. Trpí celá krajina. 3. Učiteľom sa žije ťažko.

Když dostala nabídku moderovat nedělní televizní politickou debatu, nebyla si jistá. Váhala. „Řekla jsem si nakonec, že nejsem nafoukaná holka, která bude pořád říkat ne. Kývla jsem a dnes jsem za to ráda. Je to neuvěřitelná zkušenost a nejnáročnější disciplína, kterou jsem kdy dělala,“ přiznává Jana Peroutková v Blízkých setkáních Terezy Kostkové z Radiocafé Vinohradská 12. „Takhle blízko jsem politikům nikdy neseděla. Občas se dokonce dotkneme koleny,“ vypráví se smíchem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jan Švejnar otevírá debatu o tom, jestli je dluh opravdu problém, nebo spíše kredit, který může rozhýbat ekonomiku. Znamená to konec éry konsolidace a začátek nové politické strategie, ve které se zadlužení přestává brát jako varování a začíná se prodávat jako nástroj rozvoje? Nové Dluhopisy Republiky, půjdou na investice, nebo na předvolební sliby? Co nejpodstatnější zaznělo na valné hromadě ČEZ? Kam se posouvá česká protidrogová politika po konci Pavla Béma? Proč vítězí tvrdší, restriktivní přístup? Nakonec jsme nezapomněli na vaše otázky.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Když dostala nabídku moderovat nedělní televizní politickou debatu, nebyla si jistá. Váhala. „Řekla jsem si nakonec, že nejsem nafoukaná holka, která bude pořád říkat ne. Kývla jsem a dnes jsem za to ráda. Je to neuvěřitelná zkušenost a nejnáročnější disciplína, kterou jsem kdy dělala,“ přiznává Jana Peroutková v Blízkých setkáních Terezy Kostkové z Radiocafé Vinohradská 12. „Takhle blízko jsem politikům nikdy neseděla. Občas se dokonce dotkneme koleny,“ vypráví se smíchem.

Saša Michailidis se ptá bývalého předsedy správní rady Knihovny Václava Havla, komentátora, novináře a disidenta Jana Macháčka a novináře a filozofa Petra Fischera. Knihovna VH zažívá krizové okamžiky. Většina zaměstnanců podala výpověď, ředitel Tomáš Sedláček je kritizován kvůli způsobu vedení knihovny a odešli také někteří členové správní rady i významní podporovatelé instituce. Co má vlastně Knihovna VH být? Jak pečovat o Havlův odkaz?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá bývalého předsedy správní rady Knihovny Václava Havla, komentátora, novináře a disidenta Jana Macháčka a novináře a filozofa Petra Fischera. Knihovna VH zažívá krizové okamžiky. Většina zaměstnanců podala výpověď, ředitel Tomáš Sedláček je kritizován kvůli způsobu vedení knihovny a odešli také někteří členové správní rady i významní podporovatelé instituce. Co má vlastně Knihovna VH být? Jak pečovat o Havlův odkaz?

Kdysi byla symbolem politické nestability Itálie. Nyní je to Velká Británie, kde se střídají ministerští předsedové jako na běžícím pásu. Momentálně bojuje o svůj politický život nepopulární labourista Keir Starmer, jehož se chce strana zbavit a doufá, že výměnou lídra se znovu posune v průzkumech na přední příčky, kde ji nyní ohrožují ostře nastupující zelení. I konzervativci bojují o své tradiční místo v politickém duopolu, na pravici se je snaží nahradit Reform UK Nigela Farage. A do toho všeho se snaží prorazit ještě Liberální demokraté. Chaos trvá minimálně od brexitového referenda před deseti lety. O tom, proč je Británie ve vleklé krizi, hovoříme s historiky Martinem Kovářem a Hynkem Fajmonem, politologem a publicistou Alexanderem Tomským, který v Británii dlouhá léta žil, a ekonomem Petrem Bartoněm.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) poodhaluje zákulisí přípravy nařízení Chat Control 2.0. Kdyby bylo schváleno, umožnilo by technologickým firmám plošně sledovat naši komunikaci. Před pár týdny skončila platnost první verze, která ukázala neefektivitu přístupu. Ani Evropský soud pro lidská práva neomezené skenování neschvaluje, protože je disproporční. Evropská komise přes všechny protiargumenty usiluje o přijetí trvalé legislativy, která by sledování zavedla jako normu. Gregorová vysvětluje, že červnový trialog téměř jistě neznamená konec jednání. Děti by přitom lépe ochránilo posílení kriminalistických týmů a cíleného vyšetřování, ale také regulace toxických algoritmů. Nedávno byl schválen zákaz svlékacích AI. Podobné kroky posilují ochranu zranitelných osob, aniž by evropská populace ztratila soukromí. V debatě o Chat Control nicméně chybí věcný a kritický přístup ze strany Komise. V Evropské unii navíc nedávno zazněla myšlenka, že by bylo dobré zakázat VPN. Politická nálada soukromí momentálně nepřeje. Program pořadu 02:06 – Chat Control 1.0 09:07 – Nálada proti soukromí 16:00 – Hollywoodská lobby 23:58 – Chat Control 2.0 35:17 – Co bude dál?

Debata o budoucnosti financování médií veřejné služby znovu otevírá otázku jejich nezávislosti. Mediální socioložka Marína Urbániková upozorňuje, že přechod na financování ze státního rozpočtu může zvýšit politický tlak. Evropské zkušenosti navíc podle ní ukazují, že současný model patří k méně rizikovým variantám. V čem je podle vlády současný systém poplatků nevyhovující?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politická reprezentace není intelektuální. Politici nereprezentují jenom naši hlavu, ale taky naše játra, ledviny, žlučník, žaludek. Lidé často bezradně hledí na politiky a říkají si, jak je někdo mohl zvolit. Proč? A chtějí racionální důvody. Když je nenacházejí, zdá se jim volba nesmyslná. Ale volíme skutečně jen hlavou?Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politická reprezentace není intelektuální. Politici nereprezentují jenom naši hlavu, ale taky naše játra, ledviny, žlučník, žaludek. Lidé často bezradně hledí na politiky a říkají si, jak je někdo mohl zvolit. Proč? A chtějí racionální důvody. Když je nenacházejí, zdá se jim volba nesmyslná. Ale volíme skutečně jen hlavou?

Na pozici náčelníka generálního štábu si ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) uměl představit vhodnějšího kandidáta než Miroslava Hlaváče. Názorně to dokazoval seznam jmen, který předložil premiérovi při hledání nástupce Karla Řehky.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Veřejný prostor je sféra, kde svobodní a navzájem rovní jednotlivci diskutují o veřejných záležitostech prostřednictvím racionálního diskurzu.“ To jsou slova nedávno zemřelého německého sociologa Jürgena Habermase.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom relácie Dírerov filter bol poslanec NR SR Roman Michelko. Vyštudoval filozifiu-históriu na Univerzite Komenského v Bratislave. Pôsobil na viacerých univeziatách, je publicistom a pracoval aj v Národnom literárnom centre. Politickú kariéru začínal ako asistent poslanca A.M. Húsku z HZDS a Jána Podmanického zo Smeru. Politickú kariéru rozbiehal v strane Štefana Harabina, neskôr kandidoval za SNS, ktorej je poslancom. Do povedomia vereknosti sa zapásal aj výzvou na dekriminalizáciu vojnového zločinca a prezidenta slovakštátu Jozefa Tisa. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:prečo chcú Američania naše ropovodyči sa bude koalícia zaoberať iba sama sebou alebo aj problémami bežných ľudíči sa SNS spojí so Smerom alebo Republikouči SNS má ešte dôvod na existenciu

Spor o účast hlavy státu na červencovém summitu Severoatlantické aliance trvá. „I prezident má možnost, a sám to říkal, zkomplikovat vládě život. Mělo by to ale vždy být nějak racionální, opodstatněné,“ zdůrazňuje politolog a pedagog České zemědělské univerzity v Praze Milan Školník. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje dění okolo sněmu sudetských Němců, skandál fanoušků fotbalové Slavie nebo reputační problémy, kterým čelí ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odchod Richarda Sulíka zo strany, ktorú zakladal, vylúčenie Jany Bittó Cigánikovej a ohlásený návrat do politiky. Dvojica, ktorá roky patrila k najvýraznejším tváram liberálnej pravice, v rozhovore pre Pravdu otvorene pomenúva, kde sa podľa nich začal rozpad vzťahov v strane, prečo už v SaS nevideli svoju budúcnosť a čo plánujú pred ďalšími voľbami. 

„Vo svete sa stmieva. Médiá, ktoré majú pozerať politikom na prsty, majú čoraz menší vplyv a spoločnosť sa díva do tmavej priepasti“, hovorí Pavol Szalai z medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc (RSF). Hodnotí pritom najnovší index slobody tlače vo svete, ktorý RSF pripravuje už od roku 2002. „V roku 2002 v krajinách s najvyššou úrovňou slobody tlače žilo 20 % populácie, dnes je to menej ako 1 %. Podiel krajín so zlou situáciou vzrástol zo 14 % na dnešnú väčšinu“, dopĺňa.Zákony ako zbraň, nepriateľská politická rétorika ako slučka, ktorá dusí a tlak ekonomiky.Sloboda médií vo svete padla na historické minimum – a Slovensko nie je mimo tohto trendu. Najnovší index organizácie Reportéri bez hraníc ukazuje, že tlak na novinárov rastie aj v zabehnutých demokraciách. Zákony, politika aj ekonomika médií dnes čoraz viac rozhodujú o tom, čo sa verejnosť dozvie a čo nie.Kde je v tomto obraze Slovensko a čo sa za posledné roky zmenilo? A najmä – ide len o výkyv, alebo o dlhodobejší problém, ktorý môže zásadne ovplyvniť fungovanie demokracie?Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom z Reportérov bez hraníc.

„Vo svete sa stmieva. Médiá, ktoré majú pozerať politikom na prsty, majú čoraz menší vplyv a spoločnosť sa díva do tmavej priepasti“, hovorí Pavol Szalai z medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc (RSF). Hodnotí pritom najnovší index slobody tlače vo svete, ktorý RSF pripravuje už od roku 2002. „V roku 2002 v krajinách s najvyššou úrovňou slobody tlače žilo 20 % populácie, dnes je to menej ako 1 %. Podiel krajín so zlou situáciou vzrástol zo 14 % na dnešnú väčšinu“, dopĺňa.Zákony ako zbraň, nepriateľská politická rétorika ako slučka, ktorá dusí a tlak ekonomiky.Sloboda médií vo svete padla na historické minimum – a Slovensko nie je mimo tohto trendu. Najnovší index organizácie Reportéri bez hraníc ukazuje, že tlak na novinárov rastie aj v zabehnutých demokraciách. Zákony, politika aj ekonomika médií dnes čoraz viac rozhodujú o tom, čo sa verejnosť dozvie a čo nie.Kde je v tomto obraze Slovensko a čo sa za posledné roky zmenilo? A najmä – ide len o výkyv, alebo o dlhodobejší problém, ktorý môže zásadne ovplyvniť fungovanie demokracie?Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom z Reportérov bez hraníc.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Co mělo být uzavřenou kapitolou, se vrací. Slovenský queer umělec a čerstvý držitel Thálie Martin Talaga ve Studiu N říká, že se LGBTQ lidé znovu stávají nástrojem politického boje – a společnost si toho všímá příliš pozdě. „Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že tahle témata už nebudou rezonovat společností. Nečekal jsem, že se queer lidé zase stanou terčem.“  Změna podle něj nemusí být dramatická ani viditelná. „Může se to stát strašně rychle, že si toho ani člověk nevšimne,“ varuje s odkazem na vývoj na Slovensku. „Lidem už spousta věcí nevadí, zvykají si. Je pro ně normální, že každý den přijde nějaká kauza, která by v demokratické společnosti měla být zásadní a otřást společností. U nás se řekne: ‚Hm, zase něco‘,“ popisuje. Například ve slovenských veřejnoprávních médiích už podle něj panuje tvrdá cenzura. „Nestalo se to ze dne na den. Už dřív jsme sledovali znaky, které k tomu vedly. Většina prostoru se dává vládní straně Směr a do televizních debat jsou zváni předsedové fašistických stran, to se dřív nedělo,“ míní Talaga. Za největší chybu Čechů a Češek považuje, že podceňují vlastní politickou situaci. „Jste v něčem delulu,“ říká otevřeně. Podle něj chybí včasná reakce na varovné signály. Ve Studiu N připomíná politické útoky na své přátele ze strany českých politiků. „Třeba Tomio Okamura na svých sítích sdílel obrázky mých kamarádů v dragu, ukazoval je jako deviaci,“ dodává. Je Oto Klempíř česká Martina Šimkovičová? Co na jeho virální videa říkají slovenští politici? Proč se mladí umělci a umělkyně vracejí k folkloru? V čem je drag osvobozující? A co přesně rozvířilo vlnu nenávisti kolem vystoupení Ondřeje Brzobohatého v dragu nebo pořadu České televize Chi Chi na gauči? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Politická situace na Kubě akceleruje. Ještě nikdy nebyl tento socialistický stát v tak zoufalé hospodářské situaci jako nyní. To v posledním měsíci ještě zvýraznilo americké embargo na dovoz ropy. Nyní kubánská a americká vláda jednají o tom, jak převést stát z centrálně plánované ekonomiky do normálních poměrů.Na Kubě dnes žije asi 8,5 miliónu obyvatel, přičemž kolem 4,5 miliónu představují uprchlíci z různých fází tohoto režimu, ať už žijí v Mexiku, Španělsku nebo Spojených státech. S malou nadsázkou se říká, že neoficiální hlavní město Kuby je americké Miami. A není bez zajímavosti, že ministr zahraničních věcí USA je dítětem kubánských emigrantů.Kuba dneška je prostě tím, co se v politologii označuje termínem padlý stát. Ve speciálu Reflexu si tentokrát povídáme s vynikajícím českým fotografem Janem Šibíkem, který se před pár dny vrátil po pěti týdnech z Kuby. Od roku 1994 to byla už 25. cesta na někdejší ostrov svobody, který je nyní spíš ostrovem bídy.Co Honzu na této zemi tak fascinuje a jak na konkrétních příbězích vidí fungování režimu, který není svým občanům schopen zajistit ani základní věci k životu?

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články:Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

„Argumentovat tím, že Írán je stále ještě jadernou hrozbou, je jenom odvádění pozornosti. Mnohem větší hrozba je Hormuzský průliv. Protože ekonomika a obchodní tok, který tudy vede, dopadá na celý svět,“ říká expertka na mezinárodní vztahy z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Lenka Martínková. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje schůzku íránského šéfa diplomacie s ruským prezidentem Putinem nebo kroky Izraele proti libanonskému hnutí Hizballáh.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Útočník z víkendového galavečera ve Washingtonu, kterého se účastnil i americký prezident Donald Trump, čelí obvinění z pokusu o atentát na hlavu státu. Incident je další položkou na bobtnajícím seznamu případů politického násilí ve Spojených státech. Radikalizuje se americká společnost? A jaké dopady může mít sobotní střelba na další vývoj v USA?Host: Jiří Sobota - novinář z Deníku N, spolutvůrce podcastu Amerika, bejbyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Pamätáme si, ako Robert Fico kedysi Petra Pellegriniho pokarhal a pripomínal mu, že bez ich podpory prezidentom nebude. A teraz zrazu prichádza s pochvalou“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Je to úplne jasné. Peter Pellegrini urobil „dobre“, urobil to, čo od neho „kráľ“ vyžadoval. Pellegrini je lokajom Roberta Fica. Je to úplne evidentné a toto rozhodnutie o referende je toho dôkazom. On nie je svojprávny vo svojej funkcii“, hodnotí krok prezidenta Pellegriniho politológ.Štvrtý júl. Ak bude pre Američanov už 250.ty krát oslavou nezávislosti, Slováci budú v referende rozhodovať aj o možnom konci doživotnej renty pre premiéra. Tomu mimochodom pobaltské štáty „zatvárajú nebo“ pred jeho opätovnou májovou cestou do Moskvy. (Poľsko to zatiaľ len zvažuje.)Referendum bude aj o obnovení Národnej kriminálnej agentúry a Úradu špeciálnej prokuratúry. S návrhom prišli mimoparlamentní Demokrati a podložili ho vyše 380-tisíc podpismi. Po ich preskúmaní referendum vyhlásil prezident.Nezahrnul však doňho otázku o navrhovanom skrátení volebného obdobia. Nie je podľa neho „v súlade s ústavou“.A ak opozícia i časť koalície čakali, že sa pre posúdenie obráti na Ústavný súd, Peter Pellegrini uviedol, že to „nepovažoval za potrebné“, vzhľadom na predchádzajúce verdikty ústavného súdu.Opozícia je nespokojná a volá po mobilizácii. Dokáže však presvedčiť ľudí, aby referendum cez dovolenky nepochovali?Na tému sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom.Pripravil Jaroslav Barborák.

Vláda rozhodla, že neposkytne letadlo pro cestu předsedy Senátu a delegace podnikatelů na Tchaj-wan. Co si od toho vládní koalice slibuje? „Neznamená to, že se tam nesmí jezdit, ale neměli bychom vyvolávat dojem, že je to výraz vládní politiky,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu předseda poradního sboru Centra asijsko-pacifických studií CEVRO univerzity, zahraničněpolitický expert Motoristů sobě a bývalý europoslanec za ODS Jan Zahradil.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pamätáme si, ako Robert Fico kedysi Petra Pellegriniho pokarhal a pripomínal mu, že bez ich podpory prezidentom nebude. A teraz zrazu prichádza s pochvalou“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Je to úplne jasné. Peter Pellegrini urobil „dobre“, urobil to, čo od neho „kráľ“ vyžadoval. Pellegrini je lokajom Roberta Fica. Je to úplne evidentné a toto rozhodnutie o referende je toho dôkazom. On nie je svojprávny vo svojej funkcii“, hodnotí krok prezidenta Pellegriniho politológ.Štvrtý júl. Ak bude pre Američanov už 250.ty krát oslavou nezávislosti, Slováci budú v referende rozhodovať aj o možnom konci doživotnej renty pre premiéra. Tomu mimochodom pobaltské štáty „zatvárajú nebo“ pred jeho opätovnou májovou cestou do Moskvy. (Poľsko to zatiaľ len zvažuje.)Referendum bude aj o obnovení Národnej kriminálnej agentúry a Úradu špeciálnej prokuratúry. S návrhom prišli mimoparlamentní Demokrati a podložili ho vyše 380-tisíc podpismi. Po ich preskúmaní referendum vyhlásil prezident.Nezahrnul však doňho otázku o navrhovanom skrátení volebného obdobia. Nie je podľa neho „v súlade s ústavou“.A ak opozícia i časť koalície čakali, že sa pre posúdenie obráti na Ústavný súd, Peter Pellegrini uviedol, že to „nepovažoval za potrebné“, vzhľadom na predchádzajúce verdikty ústavného súdu.Opozícia je nespokojná a volá po mobilizácii. Dokáže však presvedčiť ľudí, aby referendum cez dovolenky nepochovali?Na tému sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom.Pripravil Jaroslav Barborák.

Politická opozícia privítala víťazstvo Pétera Magyara v maďarských parlamentných voľbách. Prečo PS hovorí, že ďalší na rade je Robert Fico? A čo vlastne v opozícii čakajú od budúceho maďarského premiéra Pétera Magyara?Smer chce v parlamente presadiť zrušenie voľby poštou. SNS a Hlas by zas radi predĺžili volebné obdobie samospráv zo štyroch na päť rokov. Čo na to hovorí opozícia a prečo Progresívne Slovensko preto organizovalo protesty v uliciach? Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom parlamentu za PS Martinom Dubécim.

„Návrh vzniká v čase, keď je politický diskurz silno naklonený proti prieskumným agentúram. Vyvoláva to obavy, či je zámerom skutočne len transparentnosť, alebo vytvorenie „biča“ na agentúry“, hovorí Jakub Hankovský z agentúry Ipsos. „Hrozí tu riziko zvýšenej autocenzúry médií aj agentúr pod rizikom sankcií alebo kontrol zo strany Štatistického úradu, čo nie je nezávislý orgán, ale orgán štátnej moci“, dodáva.Bič na prieskumné agentúry. Prichádza s ním SNS Andreja Danka v podobe návrhu zákona, ktorým chce prísnejšie regulovať prípravu i zverejňovanie prieskumov verejnej mienky. Tých o preferenciách strán. Ak pred časom Andrej Danko volal po odvolaní šéfa Štatistického úradu a neúspšne – pri nízkych číslach pre jeho stranu – teraz chce meniť rovno zákon. Pri zlej interpretácii prieskumov počíta aj s pokutami do stotisíc. A novou komisiou, ktorá má kontrolovať prieskumné agentúry.Tie reagujú, že návrh je v rozpore s pravidlami Únie.Na problém sa pozrieme s Jakubom Hankovským zo Slovenskej asociácie výskumných agentúr (SAVA).Pripravil Jaroslav Barborák.

„Návrh vzniká v čase, keď je politický diskurz silno naklonený proti prieskumným agentúram. Vyvoláva to obavy, či je zámerom skutočne len transparentnosť, alebo vytvorenie „biča“ na agentúry“, hovorí Jakub Hankovský z agentúry Ipsos. „Hrozí tu riziko zvýšenej autocenzúry médií aj agentúr pod rizikom sankcií alebo kontrol zo strany Štatistického úradu, čo nie je nezávislý orgán, ale orgán štátnej moci“, dodáva.Bič na prieskumné agentúry. Prichádza s ním SNS Andreja Danka v podobe návrhu zákona, ktorým chce prísnejšie regulovať prípravu i zverejňovanie prieskumov verejnej mienky. Tých o preferenciách strán. Ak pred časom Andrej Danko volal po odvolaní šéfa Štatistického úradu a neúspšne – pri nízkych číslach pre jeho stranu – teraz chce meniť rovno zákon. Pri zlej interpretácii prieskumov počíta aj s pokutami do stotisíc. A novou komisiou, ktorá má kontrolovať prieskumné agentúry.Tie reagujú, že návrh je v rozpore s pravidlami Únie.Na problém sa pozrieme s Jakubom Hankovským zo Slovenskej asociácie výskumných agentúr (SAVA).Pripravil Jaroslav Barborák.

Predseda hnutia Sme rodina Boris Kollár v relácii Politická debata otvorene hovoril o návrate do veľkej politiky, o ekonomickej situácii Slovenska, sociálnych opatreniach, nájomnom bývaní, možnej spolupráci s inými politikmi, ale aj o osobných a kontroverzných témach, ktoré sa s jeho menom spájajú. 

Politický reportér České televize a expert na státní rozpočet Petr Vašek spolu s Markétou rozebírá realitu a přesná čísla českých veřejných financí. Jak vláda maskuje faktický pokles výdajů na obranu tím, že do nich kreativně schovává i opravy dálničních odpočívadel? Z jakého důvodu má Alena Schillerová takový strach z reakce finančních trhů? Dočkáme se od hnutí ANO slibovaného zastropování důchodového věku? A jak dlouho ještě budeme přihlížet absurdní situaci, kdy obce v čele s Prahou nesmyslně syslí na účtech miliardové přebytky z našich daní a neinvestují je? 

Vraciame sa k téme predchádzajúceho dielu a reč je, samozrejme, aj o aktuálnej situácii na Blízkom východe, povahe iránskeho režimu a americkej zahraničnej politike. Nadväzujeme diskusiou o vplyve kultúrnych vzorcov na politické správanie, o význame štúdia ľudskej povahy a vedomia aj o tom, ako nám filozofická antropológia pomáha kritizovať ideológie.

Rebel z Hlasu Ján Ferenčák je definitívne z kola von. Okrem podozrení z neprimeraného majetku má najnovšie na krku aj vyhadzov z Hlasu. Prokuratúra jeho firme nedávno zaistila pozemky v Kežmarku.Kým strana hovorí o znepokojení z jeho pôsobenia, Ferenčák vyťahuje ťažký kaliber. Minister vnútra Matúš Šutaj Eštok proti nemu vraj spustil politické hry a chce poslanca kriminalizovať.Čo to ale znamená pre parlament? Postarala sa strana o to, že v národnej rade bude koalícii chýbať ďalší Hlas? A budú vôbec teraz vedieť schvaľovať zákony?Viac o parlamentných počtoch, ale aj o Ferenčákovej osobe nám vysvetlí vedúci politického oddelenia v Aktualitách Martin Sliz.

Politické i hospodářské události spojené s jednou z klíčových strategických surovin 20. století zajímaly i rozhlasové redaktory a publicisty. Co zajímavého se v archivu najde, když zadáte do systému hesla jako „ropovod“, „ropný šok“ nebo „fronty u pump“? Najdete dobové zpravodajství o ropné krizi počátku 70. let, reportáže o otevírání ropovodů a plynovodů, a samozřejmě i svědectví o nervózním zákazníkovi, který v panice jede natankovat plnou nádrž.

Identita - ako príslušnosť k hodnotovému i politickému bloku, sa stáva dôležitejšou než dopady nevydarených konsolidácií a zhoršujúcej sa životnej úrovne. Tento identitárny pocit presahuje politiku a mieri priamo k pocitu nášho bezpečia. Tvrdí šéf agentúry Focus Martin Slosiarik. Sú to odpovede na rast Matoviča, Republiky či premiérove dookola sa opakujúce pseudotémy?Politická mapa Slovenska zažíva začiatkom tohto roka výrazné otrasy. Progresívne Slovensko síce stále ostáva preferenčným lídrom, no padá na svoje dvojročné minimum. Igor Matovič zatiaľ v tom istom čase hlási veľký návrat a v prieskumoch preskakuje i vládny Hlas. Dankoví národniari môžu na parlament zabudnúť, no z Republiky sa už stal politický mainstream - téoria sanitárneho kordónu tak zjavne zlyhala. Nespokojnosť voličov rastie, no namiesto posilňovania demokratickej alternatívy rastie frustrácia až rezignácia.Čo odhaľujú trendy v prieskumoch preferencií politických strán a bude Slovensko odkázané na mimoriadne ostrú, špinavú predvolebnú kampaň a následne tak aj krehkú a veľmi nestabilnú vládnu väčšinu? Prečo ľudia odmietajú voliť a kto, ako a čím ich dokáže osloviť? Prečo sa otázky identity stávajú dôležitejšie než čoraz smutnejšie fakty v našich peňaženkách a povedie geopolitická nestabilita k potrebe utiekania sa k silným vodcom a ochrane vlastného kmeňa a to bez ohľadu na rozpadajúci sa štát a stagnujúcu životnú úroveň?O tom, či sme svedkami trvalého a prakticky neprestupného a nekooperujúceho betónovania voličských táborov, prečo koalícii Smeru a Hlasu už nestačí na vládnutie ani spojenectvo s Republikou a pomohlo by opozičnému táboru spájanie sa, tak ako to pomohlo Mikulášovi Dzurindovi pri jeho porážke mečiarizmu? No a ako prieskumné agentúry čelia stupňujúcemu sa tlaku na štátnu reguláciu?Témy Rána Nahlas, so šéfom agentúry Focus a sociológom Martinom Slosiarikom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Politické strany leckdy vnímáme jako něco „navíc“, co častokrát pohledem zvenčí komplikuje situaci, rozhoduje na nějakých sekretariátech a dotyční bývají podezíráni, zda jim více nezáleží na jejich profitu než na zájmu celé společnosti. Zároveň je ale jejich likvidace nebo oslabení vážným varováním, že končí demokratické poměry a nastupují nejrůznější formy autoritářských metod v řízení státu. Nejinak tomu bylo i v době nacistické okupace. Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Manipulovať s náboženským presvedčením na dosiahnutie politických cieľov je zneužívaním náboženstva“, tvrdí Juraj Vittek, teológ a katolícky kňaz. „Problém vzniká vtedy, keď náboženský jazyk a určité gestá vyvolávajú dojem legitimizácie konkrétnych politických riešení a konkrétnej vládnej garnitúry“, ilustruje. „Keď kresťanská modlitba začne slúžiť na to, aby vytvárala dojem, že konkrétny politik má autoritu priamo od Boha, tam musíme byť veľmi opatrní a kritickí“, dopĺňa Vittek.Jún 2020. Svet obletela fotografia amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktorý pred kostolom drží v ruke Bibliu. Pre jeho priaznivcov to bol symbol obrany kresťanskej Ameriky, pre kritikov ukážka cynického politického marketingu.Marec 2025. Ten istý Donald Trump, opäť v prezidentskom úrade. Tento raz v oválnej pracovni v spoločnosti pastorov, ktorí naňho ako vyvoleného a armádu zvolávajú požehnanie Boha.V americkej politike sa čoraz častejšie objavuje jazyk viery, biblické príbehy aj kazatelia, ktorí tvrdia, že Boh si vybral konkrétneho politika, aby zachránil krajinu. Kde je hranica medzi autentickou vierou a jej zneužívaním na politickú mobilizáciu? A čo na to hovorí kresťanská teológia?Nie je to ani kresťanské, ani evanjeliové – reaguje kňaz a teológ Juraj Vittek.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Politická situace ve světě může stále více zasahovat do našich osobních nejistot a obav. Ve své praxi si toho všímá i psycholog a psychoterapeut Jan Siřínek, který lidem pomáhá najít jejich úkol v neovlivnitelných situacích a zaměřuje se také na speciální formu terapie. „Je to pochopení, zážitek, o kterém předpokládáme, že se v mozku zapíše na správné místo,“ vysvětluje v Hovorech.

Poprask kolem cen benzínu. Petr Pavel si i po třech letech na Hradě udržuje velkou šanci na znovuzvolení. Politická koule AfD se stává lavinou už i na západě Německa. Dilema chilského prezidenta: aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A na konec glosa Ondřeje Kepky. Moderuje Ondřej Konrád.

Dlouho se mělo za to, že Alternativa pro Německo, takřečená AfD, je protestní stranou bývalých východních Němců. Už to nějakou dobu neplatí. Alternativa se stala v minulých spolkových volbách druhou nejsilnější stranou a ve volebních průzkumech se dokonce dostává před dnešního vládního lídra, kancléřovu CDU.