Podcasts about politick

Když těsně před Jáchymovem odbočíte autem na nenápadnou silnici směrem k věznici, dostanete se k bývalému táboru L. Dnes patří pod správu Národního památkového ústavu, který se ho snaží vrátit do stavu z 50. let – jako připomínku utrpení desítek tisíc vězňů, kteří prošli pracovními tábory na Jáchymovsku za komunistického teroru. Symbolem utrpení všech nespravedlivě odsouzených, pronásledovaných a týraných lidí se stala takzvaná Rudá věž smrti.

Milióny Slovákov dostali v tomto roku prvýkrát dôchodkovú prognózu zo Sociálnejpoisťovne. Mnohých výsledok prekvapil a otvoril otázku, či budú mať v budúcnosti z čohožiť. Čo tieto prognózy v skutočnosti znamenajú? Dá sa na ne spoľahnúť a ako sa pripraviť naobdobie po skončení pracovného života?O dôchodkoch, investovaní a finančnej budúcnosti Slovákov sme sa rozprávali s finančnýmanalytikom Matejom Bajzíkom. V podcaste vysvetľuje, ako čítať dôchodkovú prognózu,prečo sa nespoliehať iba na štát a aké kroky môže urobiť každý z nás už dnes, aby mal vovyššom veku väčšiu finančnú istotu.

Rusko zvyšuje raketové útoky na Ukrajinu, tá zase pokračuje v útokoch na ruskú kritickú infraštruktúru. Podarí sa Američanom obnoviť mierové rokovania? Dokážu pri nich ešte vôbec zohrať nejakú úlohu? V súvislosti s Blízkym východom pokračujú rokovania o Hormuzskom prielive. Podarí sa ho otvoriť bezplatne, alebo budeme za plavbu platiť? V relácii Politická debata boli hosťami Hany Kostelníkovej analytici a komentátori Alexander Duleba a Eduard Chmelár.

Minister cestovného ruchu a športu Rudolf Huliak opäť stopol štátne peniaze Slovenskému futbalovému zväzu (SFZ). Ten reaguje žalobou. Navzájom sa obidve strany obviňujú z nedostatku komunikácie. Nie som hrobárom slovenského futbalu, chránim verejné financie, reaguje Huliak a dodáva, že za 15 rokov činnosti dostal prezident Ján Kováčik so svojím výkonným výborom zväz do stavu, že dlhujú 58 miliónov. V kauze národného štadióna je 11 súdnych sporov a právnici môžu stáť ďalšie milióny. Zavaril to Matovič, tvrdí minister a pripravuje materiál pre premiéra na rozhodnutie, čo ďalej. Na septembrovú koaličnú radu a následne do parlamentu chce Huliak so Stranou vidieka prísť s množstvom zákonov, ktoré podľa neho môžu ozdraviť verejné financie až vo výške jednej miliardy eur.

Zuzana Suchová je fundraisingová odborníčka a jedna z tvárí Donia na Slovensku. Vysvetľuje, ako vzniká a overuje sa zbierka, z čoho Donio financuje prevádzku a čo sa deje s peniazmi medzi darcom a príjemcom. Prečo pribúdajú zdravotné výzvy? Nestačí iba zverejniť link? Ako fungujú dve percentá, firemné nadácie a odmenový crowdfunding? Rozoberáme aj pomoc Ukrajine, psychickú záťaž ľudí, ktorí denne čítajú ťažké príbehy, podvody, veľké dary a pravidlá politického fundraisingu.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 22 minút dlhšia) je na:

S akými problémami sa na neho ľudia najčastejšie obracajú? Čo považuje za najväčšie porušenie ľudských práv, odkedy sa ujal svojho mandátu? Hosťom relácie Politická debata je verejný ochranca práv Robert Dobrovodský. 

„Smer nemá do komunálnych volieb taktiku. Mazureka dal bokom, s Laššákovou nemá šancu. Spojenectvo s Uhríkom to však neohrozí,“ hovoria Marek Vagovič a Jozef Majchrák. Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=debata&utm_source=youtube. Ďakujeme.

Opozičné strany sa počas leta roztrúsili po celom Slovensku a presviečajú voličov, prečo nevoliť Roberta Fica. Niektorí voličom rozdávajú trička, iní dokonca aj peniaze, ani iní zase ukazujú luxusné majetky politikov vo svete. Ktorá kampaň bude účinná? Čo bude s predvolebným spájaním? A aká téma vyhrá voľby? Politologička Aneta Világi a marketér Michal Ruttkay debatujú o súčasnej politickej situácii s Hanou Kostelníkovou v relácii Politická debata. 

Prečo internetové útoky voči novinárke Zuzane Kovačič-Hanzelovej zo strany Daniela Bombica (Dannyho Kollára) skončili ako priestupok? Kde je hranica medzi slobodou slova a trestným činom? "Trestný súd rozhoduje vždy na podklade obžaloby prokurátora. Takže pre nás je záväzne to, ako prokurátor formuluje skutok, čo doňho dá a ako to právne kvalifikuje," uviedol sudca Peter Šamko v relácii Politická debata. Predsedal senátu krajského súdu, ktorý dal bodku za sporom Kovačič-Hanzelovej s Bombicom. 

Výtah Respektu: Poslanec za Motoristy Filip Turek v úterý večer oznámil, že dokud policie nerozhodne o viníkovi nehody, ke které došlo zkraje týdne, nebude vykonávat pozici vládního zmocněnce pro Green Deal. Pokud by prý byl označen za viníka, na post rezignuje. Jak se k dalšímu Turkovu incidentu staví předseda vlády Andrej Babiš? Jaký vliv může mít ministr zahraničí Petr Macinka, který za zmocněncem pevně stojí? A mohlo by to znamenat konec Turkovy politické kariéry? Nejen o tom mluví ve středeční epizodě Kristýna Jelínková.

Mladí lidé podle dat omezují večírky a snaží se žít čím dál zdravěji. Počítají si kroky, meditují a pomocí chytrých hodinek monitorují své úrovně stresu. Ze zdravého životního stylu se postupně stává základní životní hodnota. Tato posedlost zdravím reaguje na stále se zvyšující stres, který v běžném životě lidé pociťují. Může za to administrativní zátěž, všudypřítomná soutěživost, sebekomodifikace, ale také třeba ceny bydlení, inflace a prekarizace práce. Naše psychické a fyzické zdraví není jen naše individuální odpovědnost. Je silně ovlivňované společností, ve které žijeme a kterou můžeme měnit. Takže co můžeme dělat, až si naši známí budou příště stěžovat, jak jsou stále nemocní a vyčerpaní? A jaký vztah má kapitalistický a depresivní realismus? Pusťte si nový díl Hysterie! Oligarchii se nepřizpůsobíme: https://komunita.denikalarm.cz/

Hnutí Allatra předpovídá zkázu lidstva a šíří pseudovědecké teorie o nanoplastech či zemském jádru. Přesto jeho zástupci v posledních dvou letech vystupovali v Evropském parlamentu, americkém Kongresu i na půdě OSN. Spolupracuje s nimi také europoslanec za ANO. Text Barbory Šturmové čte Petr Gojda.

Krajinu zaplavila pandémia neodbornosti, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Je to tak, keď rozhodujú kritéria ako “povolanie syn”. Slovensko mu pripomína klanový systém na Sicílii.Keď sa z obyčajných promócií stane udalosť. Zažila ju Ekonomická univerzita. Prejavom jedného zo svojich dekanov.„Považujem za dôležité, aby akademici nemlčali“.„Aby hovorili o tom, čo sa okolo nás deje, pretože udalosti a rozhodnutia našich verejných reprezentantov ovplyvňujú aj to, ako sa bude vyvíjať život každého z nás“.„Či o kariérnom postupe budú rozhodovať schopnosti, znalosti, kompetencie, alebo rodinné väzby či stranícka príslušnosť“.A ak v minulosti hovoril o korupcii, chaotickom pandemickom manažmente či o vojnových zločinoch, teraz identifikoval „vážny aktuálny problém“ v „pandémii neodbornosti“.Jej prejavom sú podľa neho „rôzni šarlatáni, pytliaci, plochozemci či okresní funkcionári vo verejných funkciách“. Povolanie syn, či dcéra podľa neho kvári túto krajinu. A následkom je exodus mladých. „Lebo vo svojej vlasti nevidia žiadnu perspektívu pre vlastný profesionálny či osobný rozvoj“.Autorom tejto diagnózy krajiny je dekan a politológ v jednej osobe Radoslav Stefančík, s ktorým sa na ňu pozrieme.

Krajinu zaplavila pandémia neodbornosti, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Je to tak, keď rozhodujú kritéria ako “povolanie syn”. Slovensko mu pripomína klanový systém na Sicílii.Keď sa z obyčajných promócií stane udalosť. Zažila ju Ekonomická univerzita. Prejavom jedného zo svojich dekanov.„Považujem za dôležité, aby akademici nemlčali“.„Aby hovorili o tom, čo sa okolo nás deje, pretože udalosti a rozhodnutia našich verejných reprezentantov ovplyvňujú aj to, ako sa bude vyvíjať život každého z nás“.„Či o kariérnom postupe budú rozhodovať schopnosti, znalosti, kompetencie, alebo rodinné väzby či stranícka príslušnosť“.A ak v minulosti hovoril o korupcii, chaotickom pandemickom manažmente či o vojnových zločinoch, teraz identifikoval „vážny aktuálny problém“ v „pandémii neodbornosti“.Jej prejavom sú podľa neho „rôzni šarlatáni, pytliaci, plochozemci či okresní funkcionári vo verejných funkciách“. Povolanie syn, či dcéra podľa neho kvári túto krajinu. A následkom je exodus mladých. „Lebo vo svojej vlasti nevidia žiadnu perspektívu pre vlastný profesionálny či osobný rozvoj“.Autorom tejto diagnózy krajiny je dekan a politológ v jednej osobe Radoslav Stefančík, s ktorým sa na ňu pozrieme.

Výtah Respektu: V jihomoravské Strážnici se o víkendu konal 81. ročník Mezinárodního folklorního festivalu. A pokud o něm někdo neslyšel doposud, letos nejspíš minul jen málokoho. Na pátečním zahájení tam totiž lidé vypískali ministra kultury Oto Klempíře, a den poté pak i ministra zahraniční Petra Macinku. Místo toho aby politici vzali zpátečku, začali osočovat návštěvníky z toho, že na ně má vliv alkohol, vedra a že se zbláznili. Jejich kolega z Motoristů Boris Šťastný následně dokonce vyzýval k odebrání dotací. Přestože Macinka se po pondělním jednání vlády omluvil, jeho vystoupení vyvolalo ostrou kritiku. Proč se vůbec na pódium dostal? Jaké by víkendové události mohly mít dopady? A jsou něčím srovnatelné se Slovenskem? Nejen o tom se v další epizodě baví Zuzana Machálková s Erikem Taberym.

Spor o cestu prezidenta na summit NATO přerostl v mnohem větší otázku, než jestli Petr Pavel poletí, nebo nepoletí do Ankary. Kompetenční žaloba změní rovnováhu mezi Hradem a vládou, v konečném důsledku může přepsat český politický systém, i proto jsme v dnešním Briefing přivítali speciálního hosta Vladimíra Mlynáře a probrali i stávku veřejnoprávních médií a Knihovnu Václava Havla.*Nahrávání proběhlo před zveřejněním předběžného opatření Ústavního soudu.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Na prorastové opatrenia zabudnime, v rámci hašterenia v parlamente budeme radi, ak sa rozpočet schváli v decembri. Každý už pôjde za seba, uviedol minister cestovného ruchu a športu a šéf Strany vidieka Rudolf Huliak v relácii Politická debata. Podľa neho konsolidácia zlikvidovala slovenskú „zlatú strednú vrstvu“, ale alternatívu voči tejto vláde nevidí. Za vlády Matoviča bolo horšie, povedal a dodal, že ľudia zabúdajú, nechajú sa opiť rožkom bláznivým videom pred voľbami. Počúvam šumy, že progresívcom bude stačiť vládnuť iba dva roky, uviedol Huliak a pýta sa – potom nás odovzdajú Bruselu?

Konsolidácia, protesty, trestné kódexy či príživníci v politike. To je len niekoľko headlinerov politického roka, ktorý sa chýli ku koncu. Vláda má od minulého týždňa dôveru a rok aj niečo do volieb. Aký rok to máme za sebou, sa Nikola Šuliková Bajánová pýta Radoslava Štefančíka, politológa z Ekonomickej univerzity v Bratislave. Zdroje zvukov: STVR, Markíza, NR SR, YouTube/SMER-SD Odporúčanie: Barack Obama opäť podcastuje. Tentoraz s novinárom Malcolmom Gladwellom, s ktorým rozoberajú Ameriku po občianskej vojne a zrušení otrokárstva. Osemdielna séria o tom, ako sa Spojené štáty spájali, ako rozhodovali o tom, kto do nich patrí a aké má práva, znie veľmi dobre. Volá sa Reconstruction: The Unfinished Promise a je mojím dnešným odporúčaním. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Minister zdravotníctva Kamil Šaško v Politickej debate obhajoval zákon, ktorý má zrýchliť prístup k moderným liekom. Zároveň čelil výčitke, že pacienti doteraz zmenu necítia a mnohí sú odkázaní na rozhodnutie poisťovne. Štát dáva na lieky takmer 1,7 miliardy eur.

“Ak strana poskytne peniaze svojej agentúre na nákup reklamných pier a spotov, ide o financovanie strany, čo je v poriadku. Ak ale peniaze iba preleje cez agentúru ako cez prietokový ohrievač a následne z nich vypláca jej podnikanie, to zákon neumožňuje”, hovorí Ján Ivančík z Transparency International Slovensko.Politické strany na Slovensku dostávajú od štátu milióny eur, no zákon zároveň hovorí, že tieto peniaze nesmú používať na podnikanie vlastných obchodných spoločností. Práve okolo tejto hranice sa dnes vedie spor o fungovanie Agentúry Smer, ktorú vedie syn premiéra Michal Fico.Smer tvrdí, že všetko robí v súlade so zákonom a že peniaze po príchode na účet strany prechádzajú akousi „transformáciou“. Transparency International Slovensko naopak upozorňuje, že verejné peniaze zostávajú verejnými peniazmi a že stranícke agentúry môžu slúžiť ako prietokový ohrievač, cez ktorý sa oslabuje verejná kontrola kampaní.Kde je teda hranica medzi legálnym fungovaním straníckej firmy, zneužívaním dier v zákone a prípadným porušením zákona?Téma pre Jána Ivančíka, právnika a výkonného riaditeľa Transparency International Slovensko.Pripravil Jaroslav Barborák.

“Ak strana poskytne peniaze svojej agentúre na nákup reklamných pier a spotov, ide o financovanie strany, čo je v poriadku. Ak ale peniaze iba preleje cez agentúru ako cez prietokový ohrievač a následne z nich vypláca jej podnikanie, to zákon neumožňuje”, hovorí Ján Ivančík z Transparency International Slovensko.Politické strany na Slovensku dostávajú od štátu milióny eur, no zákon zároveň hovorí, že tieto peniaze nesmú používať na podnikanie vlastných obchodných spoločností. Práve okolo tejto hranice sa dnes vedie spor o fungovanie Agentúry Smer, ktorú vedie syn premiéra Michal Fico.Smer tvrdí, že všetko robí v súlade so zákonom a že peniaze po príchode na účet strany prechádzajú akousi „transformáciou“. Transparency International Slovensko naopak upozorňuje, že verejné peniaze zostávajú verejnými peniazmi a že stranícke agentúry môžu slúžiť ako prietokový ohrievač, cez ktorý sa oslabuje verejná kontrola kampaní.Kde je teda hranica medzi legálnym fungovaním straníckej firmy, zneužívaním dier v zákone a prípadným porušením zákona?Téma pre Jána Ivančíka, právnika a výkonného riaditeľa Transparency International Slovensko.Pripravil Jaroslav Barborák.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Důležitá součást naší práce je nebrat se vážně a neustále přemýšlet, kde to máme špatně,“ říká biochemik Jan Konvalinka o vědě, která podle něj nestojí jen na odpovědích, ale hlavně na pochybnostech. Mluví o boji s virem HIV, Antonínu Holém i o tom, proč ho po pár letech baví měnit téma a dělat něco úplně jiného. Velkou část rozhovoru ale věnuje i Česku. „V našem zájmu je co nejvyšší vzdělanost,“ říká a varuje, že regiony ztrácejí talenty a malá země si nemůže dovolit nechat talentované děti propadnout systémem. Z Litvínova si nese citlivost k Sudetům a odsunu Němců, o němž říká, že to není problém Němců, ale „náš vnitřní problém“. „Sami jsme si hrozně ublížili,“ říká a varuje, že se dnes „průmyslově rozdmýchává nenávist“, protože vystrašit lidi a ukázat jim nepřítele je nejjednodušší způsob, jak je ovládnout. Slušná země je podle něj taková, kde se dodržují nepsaná pravidla, kde platí zákon, kde je justice nezávislá a kde můžete veřejně říkat svoje názory. A i když si nemyslí, že už je z Česka „orbánovská země“, nebezpečí podle něj hrozí. „Možná ještě i naši generaci čeká pár důležitých morálních rozhodnutí,“ říká. Jako člověk spojený s covidovou debatou trvá na tom, že vakcíny zachránily miliony životů a u nás pravděpodobně několik desítek tisíc. Očkování označuje za nejlevnější, nejjednodušší a vlastně přírodní způsob, jak podpořit vlastní imunitu, zatímco homeopatii považuje za placebo a šarlatánství. „V ordinaci lékaře, kterému věřím, bych nechtěl vidět homeopatika,“ říká. Zároveň zůstává technooptimistou. Umělá inteligence je podle něj ve vědě famózní nástroj, který už pomáhá navrhovat proteiny a nové léky. „To je revoluce v medicíně,“ hodnotí. Jenže stejně jako u internetu přiznává, že tehdy nedohlédl rizika a dnes mezi mladšími kolegy pozoruje něco, co by skoro nazval „epidemií osamělosti“. Konvalinka mluví také o editování genů, embryích a hranici, za kterou už věda nesmí jen proto, že něco umí. „Život je něco víc než jen soubor buněk,“ říká a dodává, že víra pro něj není učebnice geologie ani astronomie, ale text o vztahu člověka a smyslu života. V závěru vysvětluje i to, proč jako ředitel instituce váží slova, proč po 7. říjnu vyvěsili izraelskou vlajku a proč mu bojkot izraelských akademických institucí připadá absurdní. Proč podle Jana Konvalinky Česko potřebuje zůstat trochu nudnou a slušnou zemí? Co jsme se z covidu nenaučili a proč je důvěra v instituce důležitější než nové léky? Kde může AI zachraňovat životy a kde je pro člověka nebezpečná? A jak se má věda rozhodovat ve chvíli, kdy už dokáže zasahovat do samotných základů života? Poslechněte si celý rozhovor.

Občanská demokratická strana má za sebou ideovou konferenci. Politický podcaster Bohumil Pečinka si všímá toho, že strana se potýká s generačním konfliktem a že po loňských prohraných volbách si neobjednala analýzu toho, co se nepovedlo. „To jí brání říct, v čem byla příčina volební porážky a co chce dělat jinak. ODS má snahu odříznout se od minulosti, ale to nemůžete udělat bez toho, aniž byste se kriticky vyjádřili k předchozímu období,“ říká v Osobnosti Plus.

Dosazení nekvalifikovaných influencerů na Ministerstvo životního prostředí odklání pozornost od vládního návrhu zákona, který má zbavit holding Agrofert povinnosti vracet neoprávněně čerpané dotace. Politické selhání opoziční KDU-ČSL vedlo ke zvolení Stanislava Berkovce, šiřitele ruských narativů, do volební komise Rady České televize, zatímco hnutí SPD čelí třímilionové pokutě za rasistickou kampaň.Finanční analýza burzovního prospektu SpaceX odhaluje nadhodnocenou valuaci 1,7 bilionu dolarů a snahu o zařazení ztrátové firmy do indexů pro penzijní fondy na pozadí longtermistických vizí Elona Muska. V technologickém sektoru etabloval Anthropic spolupráci s Vatikánem na hodnotovém alignmentu AI, zatímco studie v časopise Science potvrzuje, že státní cenzura deformuje výstupy jazykových modelů i u západních poskytovatelů.Celé epizody na https://www.herohero.co/kanarcivsiti .  A nebo si kupte naše trička na https://www.neverenough.shop/kanarci . Podcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: PsyekTwitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.online

S Igorom Matovičom už nikdy, je to zákerný a pomstychtivý človek, tvrdí bývalý podpredseda parlamentu a aktuálne predseda strany Bratia Slovenská Peter Pčolinský. Za tragédiu slovenskej politiky považuje, že lídri majú také neuveriteľne veľké ego, že niekedy nie sú schopní "prekusnúť" osobné animozity. Uviedol to v relácii Politická debata. Ak by dnešná opozícia musela ísť do koalície s Matovičom, tak aj keby si dali podmienku, že líder hnutia Slovensko nebude vo vláde, tak bude robiť zle v parlamente, je presvedčený Pčolinský, ktorý ho zažil na koaličných radách v rokoch 2020 - 2023.

Pondělní tiskové konference po zasedání české vlády se přeměňují v nevyhlášenou válku Andreje Babiše proti některým médiím. Změnu formátu většina šéfredaktorů nepostřehla a stále tam posílá novináře, pro něž je obtížné pohotově na tyto výpady reagovat. Nechápou, že už se nehraje klasický fotbal, ale spíš ragby nebo MMA.Tiskovky po zasedání vlády nejsou laskavostí ze strany premiéra a ministrů, ale jde o prvek veřejné kontroly. Nicméně premiérovy útoky a submisivní postoje části novinářů předefinovávají pravidla celé profese. Babiš tím současně podkopává legitimitu médií. Důvodem mimo jiné je, že ze současné politické opozice nejde strach, a premiér jako patentovaný populista potřebuje obraz silného nepřítele, vůči němuž se může vymezit.Našel si ho v médiích. To, co byl dříve Rakušan nebo Fiala, jsou dnes například média z vydavatelství Seznam. Tento tlak vyvolává i protitlak. Když neexistuje účinná kontrola moci a opozice si zrovna vybírá slabší období, musí média silněji hájit veřejný zájem.Dnes se čeští novináři nacházejí na rozcestí. Buď zvolí postoj, kdy budou kontrolovat moc, nebo se rozhodnou pro kooperativní model s vládními politiky.

Když se řekne jméno Petr Jablonský, většině posluchačů okamžitě naskočí přehlídka českých prezidentů, premiérů a estrádních celebrit. Známý imitátor, bavič a moderátor dokáže během vteřiny ohnout hlas do poloh, které spolehlivě ošálí lidské ucho. Jaké to je, když se vlastní hlas pod rukama neustále moduluje, a kde člověk nachází klid od neustálých diváckých požadavků na vtipné scénky?

Ťažko prezidentovi radiť, keď už vyslanie pána Radačovského dvakrát odobril, vraví bývalý veľvyslanec na Cypre Dušan Rozbora. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom hovorí, ako vyzerá práca veľvyslanca na tomto ostrove, prečo je tento post pre Slovensko zvlášť významný aj čo vraví na prezentáciu Miroslava Radačovského na zahraničnom výbore.

Útoky politikov, vplyv oligarchov, šírenie dezinformácií a klesajúca dôvera v médiá. Ako na tieto výzvy reagujú popredné slovenské redakcie? Beata Balogová v podcaste otvorene hovorí o tom, prečo vznikla nová Organizácia nezávislej žurnalistiky, ktorá sa za nich postaví v časoch politického či ekonomického nátlaku.

1. Koniec jednej rozprávky. 2. Trpí celá krajina. 3. Učiteľom sa žije ťažko.

Jan Švejnar otevírá debatu o tom, jestli je dluh opravdu problém, nebo spíše kredit, který může rozhýbat ekonomiku. Znamená to konec éry konsolidace a začátek nové politické strategie, ve které se zadlužení přestává brát jako varování a začíná se prodávat jako nástroj rozvoje? Nové Dluhopisy Republiky, půjdou na investice, nebo na předvolební sliby? Co nejpodstatnější zaznělo na valné hromadě ČEZ? Kam se posouvá česká protidrogová politika po konci Pavla Béma? Proč vítězí tvrdší, restriktivní přístup? Nakonec jsme nezapomněli na vaše otázky.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Když dostala nabídku moderovat nedělní televizní politickou debatu, nebyla si jistá. Váhala. „Řekla jsem si nakonec, že nejsem nafoukaná holka, která bude pořád říkat ne. Kývla jsem a dnes jsem za to ráda. Je to neuvěřitelná zkušenost a nejnáročnější disciplína, kterou jsem kdy dělala,“ přiznává Jana Peroutková v Blízkých setkáních Terezy Kostkové z Radiocafé Vinohradská 12. „Takhle blízko jsem politikům nikdy neseděla. Občas se dokonce dotkneme koleny,“ vypráví se smíchem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Když dostala nabídku moderovat nedělní televizní politickou debatu, nebyla si jistá. Váhala. „Řekla jsem si nakonec, že nejsem nafoukaná holka, která bude pořád říkat ne. Kývla jsem a dnes jsem za to ráda. Je to neuvěřitelná zkušenost a nejnáročnější disciplína, kterou jsem kdy dělala,“ přiznává Jana Peroutková v Blízkých setkáních Terezy Kostkové z Radiocafé Vinohradská 12. „Takhle blízko jsem politikům nikdy neseděla. Občas se dokonce dotkneme koleny,“ vypráví se smíchem.

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) poodhaluje zákulisí přípravy nařízení Chat Control 2.0. Kdyby bylo schváleno, umožnilo by technologickým firmám plošně sledovat naši komunikaci. Před pár týdny skončila platnost první verze, která ukázala neefektivitu přístupu. Ani Evropský soud pro lidská práva neomezené skenování neschvaluje, protože je disproporční. Evropská komise přes všechny protiargumenty usiluje o přijetí trvalé legislativy, která by sledování zavedla jako normu. Gregorová vysvětluje, že červnový trialog téměř jistě neznamená konec jednání. Děti by přitom lépe ochránilo posílení kriminalistických týmů a cíleného vyšetřování, ale také regulace toxických algoritmů. Nedávno byl schválen zákaz svlékacích AI. Podobné kroky posilují ochranu zranitelných osob, aniž by evropská populace ztratila soukromí. V debatě o Chat Control nicméně chybí věcný a kritický přístup ze strany Komise. V Evropské unii navíc nedávno zazněla myšlenka, že by bylo dobré zakázat VPN. Politická nálada soukromí momentálně nepřeje. Program pořadu 02:06 – Chat Control 1.0 09:07 – Nálada proti soukromí 16:00 – Hollywoodská lobby 23:58 – Chat Control 2.0 35:17 – Co bude dál?

Debata o budoucnosti financování médií veřejné služby znovu otevírá otázku jejich nezávislosti. Mediální socioložka Marína Urbániková upozorňuje, že přechod na financování ze státního rozpočtu může zvýšit politický tlak. Evropské zkušenosti navíc podle ní ukazují, že současný model patří k méně rizikovým variantám. V čem je podle vlády současný systém poplatků nevyhovující?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hosťom relácie Dírerov filter bol poslanec NR SR Roman Michelko. Vyštudoval filozifiu-históriu na Univerzite Komenského v Bratislave. Pôsobil na viacerých univeziatách, je publicistom a pracoval aj v Národnom literárnom centre. Politickú kariéru začínal ako asistent poslanca A.M. Húsku z HZDS a Jána Podmanického zo Smeru. Politickú kariéru rozbiehal v strane Štefana Harabina, neskôr kandidoval za SNS, ktorej je poslancom. Do povedomia vereknosti sa zapásal aj výzvou na dekriminalizáciu vojnového zločinca a prezidenta slovakštátu Jozefa Tisa. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:prečo chcú Američania naše ropovodyči sa bude koalícia zaoberať iba sama sebou alebo aj problémami bežných ľudíči sa SNS spojí so Smerom alebo Republikouči SNS má ešte dôvod na existenciu

Odchod Richarda Sulíka zo strany, ktorú zakladal, vylúčenie Jany Bittó Cigánikovej a ohlásený návrat do politiky. Dvojica, ktorá roky patrila k najvýraznejším tváram liberálnej pravice, v rozhovore pre Pravdu otvorene pomenúva, kde sa podľa nich začal rozpad vzťahov v strane, prečo už v SaS nevideli svoju budúcnosť a čo plánujú pred ďalšími voľbami. 

„Vo svete sa stmieva. Médiá, ktoré majú pozerať politikom na prsty, majú čoraz menší vplyv a spoločnosť sa díva do tmavej priepasti“, hovorí Pavol Szalai z medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc (RSF). Hodnotí pritom najnovší index slobody tlače vo svete, ktorý RSF pripravuje už od roku 2002. „V roku 2002 v krajinách s najvyššou úrovňou slobody tlače žilo 20 % populácie, dnes je to menej ako 1 %. Podiel krajín so zlou situáciou vzrástol zo 14 % na dnešnú väčšinu“, dopĺňa.Zákony ako zbraň, nepriateľská politická rétorika ako slučka, ktorá dusí a tlak ekonomiky.Sloboda médií vo svete padla na historické minimum – a Slovensko nie je mimo tohto trendu. Najnovší index organizácie Reportéri bez hraníc ukazuje, že tlak na novinárov rastie aj v zabehnutých demokraciách. Zákony, politika aj ekonomika médií dnes čoraz viac rozhodujú o tom, čo sa verejnosť dozvie a čo nie.Kde je v tomto obraze Slovensko a čo sa za posledné roky zmenilo? A najmä – ide len o výkyv, alebo o dlhodobejší problém, ktorý môže zásadne ovplyvniť fungovanie demokracie?Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom z Reportérov bez hraníc.

„Vo svete sa stmieva. Médiá, ktoré majú pozerať politikom na prsty, majú čoraz menší vplyv a spoločnosť sa díva do tmavej priepasti“, hovorí Pavol Szalai z medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc (RSF). Hodnotí pritom najnovší index slobody tlače vo svete, ktorý RSF pripravuje už od roku 2002. „V roku 2002 v krajinách s najvyššou úrovňou slobody tlače žilo 20 % populácie, dnes je to menej ako 1 %. Podiel krajín so zlou situáciou vzrástol zo 14 % na dnešnú väčšinu“, dopĺňa.Zákony ako zbraň, nepriateľská politická rétorika ako slučka, ktorá dusí a tlak ekonomiky.Sloboda médií vo svete padla na historické minimum – a Slovensko nie je mimo tohto trendu. Najnovší index organizácie Reportéri bez hraníc ukazuje, že tlak na novinárov rastie aj v zabehnutých demokraciách. Zákony, politika aj ekonomika médií dnes čoraz viac rozhodujú o tom, čo sa verejnosť dozvie a čo nie.Kde je v tomto obraze Slovensko a čo sa za posledné roky zmenilo? A najmä – ide len o výkyv, alebo o dlhodobejší problém, ktorý môže zásadne ovplyvniť fungovanie demokracie?Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom z Reportérov bez hraníc.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Co mělo být uzavřenou kapitolou, se vrací. Slovenský queer umělec a čerstvý držitel Thálie Martin Talaga ve Studiu N říká, že se LGBTQ lidé znovu stávají nástrojem politického boje – a společnost si toho všímá příliš pozdě. „Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že tahle témata už nebudou rezonovat společností. Nečekal jsem, že se queer lidé zase stanou terčem.“  Změna podle něj nemusí být dramatická ani viditelná. „Může se to stát strašně rychle, že si toho ani člověk nevšimne,“ varuje s odkazem na vývoj na Slovensku. „Lidem už spousta věcí nevadí, zvykají si. Je pro ně normální, že každý den přijde nějaká kauza, která by v demokratické společnosti měla být zásadní a otřást společností. U nás se řekne: ‚Hm, zase něco‘,“ popisuje. Například ve slovenských veřejnoprávních médiích už podle něj panuje tvrdá cenzura. „Nestalo se to ze dne na den. Už dřív jsme sledovali znaky, které k tomu vedly. Většina prostoru se dává vládní straně Směr a do televizních debat jsou zváni předsedové fašistických stran, to se dřív nedělo,“ míní Talaga. Za největší chybu Čechů a Češek považuje, že podceňují vlastní politickou situaci. „Jste v něčem delulu,“ říká otevřeně. Podle něj chybí včasná reakce na varovné signály. Ve Studiu N připomíná politické útoky na své přátele ze strany českých politiků. „Třeba Tomio Okamura na svých sítích sdílel obrázky mých kamarádů v dragu, ukazoval je jako deviaci,“ dodává. Je Oto Klempíř česká Martina Šimkovičová? Co na jeho virální videa říkají slovenští politici? Proč se mladí umělci a umělkyně vracejí k folkloru? V čem je drag osvobozující? A co přesně rozvířilo vlnu nenávisti kolem vystoupení Ondřeje Brzobohatého v dragu nebo pořadu České televize Chi Chi na gauči? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Politická situace na Kubě akceleruje. Ještě nikdy nebyl tento socialistický stát v tak zoufalé hospodářské situaci jako nyní. To v posledním měsíci ještě zvýraznilo americké embargo na dovoz ropy. Nyní kubánská a americká vláda jednají o tom, jak převést stát z centrálně plánované ekonomiky do normálních poměrů.Na Kubě dnes žije asi 8,5 miliónu obyvatel, přičemž kolem 4,5 miliónu představují uprchlíci z různých fází tohoto režimu, ať už žijí v Mexiku, Španělsku nebo Spojených státech. S malou nadsázkou se říká, že neoficiální hlavní město Kuby je americké Miami. A není bez zajímavosti, že ministr zahraničních věcí USA je dítětem kubánských emigrantů.Kuba dneška je prostě tím, co se v politologii označuje termínem padlý stát. Ve speciálu Reflexu si tentokrát povídáme s vynikajícím českým fotografem Janem Šibíkem, který se před pár dny vrátil po pěti týdnech z Kuby. Od roku 1994 to byla už 25. cesta na někdejší ostrov svobody, který je nyní spíš ostrovem bídy.Co Honzu na této zemi tak fascinuje a jak na konkrétních příbězích vidí fungování režimu, který není svým občanům schopen zajistit ani základní věci k životu?

Útočník z víkendového galavečera ve Washingtonu, kterého se účastnil i americký prezident Donald Trump, čelí obvinění z pokusu o atentát na hlavu státu. Incident je další položkou na bobtnajícím seznamu případů politického násilí ve Spojených státech. Radikalizuje se americká společnost? A jaké dopady může mít sobotní střelba na další vývoj v USA?Host: Jiří Sobota - novinář z Deníku N, spolutvůrce podcastu Amerika, bejbyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Útočník z víkendového galavečera ve Washingtonu, kterého se účastnil i americký prezident Donald Trump, čelí obvinění z pokusu o atentát na hlavu státu. Incident je další položkou na bobtnajícím seznamu případů politického násilí ve Spojených státech. Radikalizuje se americká společnost? A jaké dopady může mít sobotní střelba na další vývoj v USA? Host: Jiří Sobota - novinář z Deníku N, spolutvůrce podcastu Amerika, bejby Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Pamätáme si, ako Robert Fico kedysi Petra Pellegriniho pokarhal a pripomínal mu, že bez ich podpory prezidentom nebude. A teraz zrazu prichádza s pochvalou“, hovorí politológ Radoslav Štefančík. „Je to úplne jasné. Peter Pellegrini urobil „dobre“, urobil to, čo od neho „kráľ“ vyžadoval. Pellegrini je lokajom Roberta Fica. Je to úplne evidentné a toto rozhodnutie o referende je toho dôkazom. On nie je svojprávny vo svojej funkcii“, hodnotí krok prezidenta Pellegriniho politológ.Štvrtý júl. Ak bude pre Američanov už 250.ty krát oslavou nezávislosti, Slováci budú v referende rozhodovať aj o možnom konci doživotnej renty pre premiéra. Tomu mimochodom pobaltské štáty „zatvárajú nebo“ pred jeho opätovnou májovou cestou do Moskvy. (Poľsko to zatiaľ len zvažuje.)Referendum bude aj o obnovení Národnej kriminálnej agentúry a Úradu špeciálnej prokuratúry. S návrhom prišli mimoparlamentní Demokrati a podložili ho vyše 380-tisíc podpismi. Po ich preskúmaní referendum vyhlásil prezident.Nezahrnul však doňho otázku o navrhovanom skrátení volebného obdobia. Nie je podľa neho „v súlade s ústavou“.A ak opozícia i časť koalície čakali, že sa pre posúdenie obráti na Ústavný súd, Peter Pellegrini uviedol, že to „nepovažoval za potrebné“, vzhľadom na predchádzajúce verdikty ústavného súdu.Opozícia je nespokojná a volá po mobilizácii. Dokáže však presvedčiť ľudí, aby referendum cez dovolenky nepochovali?Na tému sa pozrieme s politológom Radoslavom Štefančíkom.Pripravil Jaroslav Barborák.

Politická opozícia privítala víťazstvo Pétera Magyara v maďarských parlamentných voľbách. Prečo PS hovorí, že ďalší na rade je Robert Fico? A čo vlastne v opozícii čakajú od budúceho maďarského premiéra Pétera Magyara?Smer chce v parlamente presadiť zrušenie voľby poštou. SNS a Hlas by zas radi predĺžili volebné obdobie samospráv zo štyroch na päť rokov. Čo na to hovorí opozícia a prečo Progresívne Slovensko preto organizovalo protesty v uliciach? Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom parlamentu za PS Martinom Dubécim.

„Návrh vzniká v čase, keď je politický diskurz silno naklonený proti prieskumným agentúram. Vyvoláva to obavy, či je zámerom skutočne len transparentnosť, alebo vytvorenie „biča“ na agentúry“, hovorí Jakub Hankovský z agentúry Ipsos. „Hrozí tu riziko zvýšenej autocenzúry médií aj agentúr pod rizikom sankcií alebo kontrol zo strany Štatistického úradu, čo nie je nezávislý orgán, ale orgán štátnej moci“, dodáva.Bič na prieskumné agentúry. Prichádza s ním SNS Andreja Danka v podobe návrhu zákona, ktorým chce prísnejšie regulovať prípravu i zverejňovanie prieskumov verejnej mienky. Tých o preferenciách strán. Ak pred časom Andrej Danko volal po odvolaní šéfa Štatistického úradu a neúspšne – pri nízkych číslach pre jeho stranu – teraz chce meniť rovno zákon. Pri zlej interpretácii prieskumov počíta aj s pokutami do stotisíc. A novou komisiou, ktorá má kontrolovať prieskumné agentúry.Tie reagujú, že návrh je v rozpore s pravidlami Únie.Na problém sa pozrieme s Jakubom Hankovským zo Slovenskej asociácie výskumných agentúr (SAVA).Pripravil Jaroslav Barborák.

Politické i hospodářské události spojené s jednou z klíčových strategických surovin 20. století zajímaly i rozhlasové redaktory a publicisty. Co zajímavého se v archivu najde, když zadáte do systému hesla jako „ropovod“, „ropný šok“ nebo „fronty u pump“? Najdete dobové zpravodajství o ropné krizi počátku 70. let, reportáže o otevírání ropovodů a plynovodů, a samozřejmě i svědectví o nervózním zákazníkovi, který v panice jede natankovat plnou nádrž.

Politická situace ve světě může stále více zasahovat do našich osobních nejistot a obav. Ve své praxi si toho všímá i psycholog a psychoterapeut Jan Siřínek, který lidem pomáhá najít jejich úkol v neovlivnitelných situacích a zaměřuje se také na speciální formu terapie. „Je to pochopení, zážitek, o kterém předpokládáme, že se v mozku zapíše na správné místo,“ vysvětluje v Hovorech.

Dlouho se mělo za to, že Alternativa pro Německo, takřečená AfD, je protestní stranou bývalých východních Němců. Už to nějakou dobu neplatí. Alternativa se stala v minulých spolkových volbách druhou nejsilnější stranou a ve volebních průzkumech se dokonce dostává před dnešního vládního lídra, kancléřovu CDU.

Poprask kolem cen benzínu. Petr Pavel si i po třech letech na Hradě udržuje velkou šanci na znovuzvolení. Politická koule AfD se stává lavinou už i na západě Německa. Dilema chilského prezidenta: aby se vlk nažral a koza zůstala celá. A na konec glosa Ondřeje Kepky. Moderuje Ondřej Konrád.