Podcasts about politick

Predseda SaS Branislav Gröhling v relácii Politická debata kritizoval koalíciu za to, že odmieta otvárať tému korupcie v parlamente a podľa neho sa snaží umlčať opozíciu novým rokovacím poriadkom. Opozícia sa chce viac presunúť do regiónov a zvažuje podanie na Ústavný súd.

Kdyby se měla shrnout dosavadní práce ministra kultury Oty Klempíře, nominovaného za Motoristy, muselo by se asi říct: velká slova, praktické výkony zatím slabé až nijaké. Zatím, to je důležité slovo, protože ještě není všem dnům konec a je dost prostoru na vylepšení nelichotivého obrazu.

Kdyby se měla shrnout dosavadní práce ministra kultury Oty Klempíře, nominovaného za Motoristy, muselo by se asi říct: velká slova, praktické výkony zatím slabé až nijaké. Zatím, to je důležité slovo, protože ještě není všem dnům konec a je dost prostoru na vylepšení nelichotivého obrazu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Asi dva tisíce pracovníků České televize a Českého rozhlasu se rozhodlo veřejně ozvat proti plánům vlády na zrušení koncesionářských poplatků a převedení obou institucí pod státní rozpočet. V čem vidí snahy o ovládnutí médií?Hostem Ptám se já byl moderátor České televize Daniel Stach, který je nyní tváři iniciativy za zachování poplatků. Proti záměru měnit financování ČT a rozhlasu se v posledních týdnech ohradil vrcholný management obou veřejnoprávních médií. Se společnou výzvou včera vystoupili i řadoví pracovníci. Prohlášení, ve kterém vyjadřují obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby, jich podepsaly už na dva tisíce. Zrušení televizních a rozhlasových poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu přinese podle vlády ANO, SPD a Motoristů úsporu pro občany. Změna by přitom měla nastat už od příštího roku. Signatáři výzvy ovšem varují, že by to znamenalo převedení médií pod státní kontrolu a ztrátu nezávislosti. „Politické útoky na obě veřejnoprávní instituce naše obavy jen prohlubují. Chceme být i nadále odpovědní veřejnosti, nikoliv politikům, ať už vládním, nebo opozičním,“ zní v prohlášení. Kdo za iniciativou stojí? Bude vláda ochotná o budoucnosti veřejnoprávních médií ještě diskutovat? A máme čekat v televizi a v rozhlase stávku?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Expremiér a dlouholetý lídr ODS Petr Fiala, který se po prohraných volbách stáhl z čela strany, dnes oznámil svoje další plány. Navzdory očekávání nehodlá nikam kandidovat, ale založí think tank. Proč nechce do vrcholné politiky?Hostem Ptám se já byl expremiér a bývalý předseda ODS Petr Fiala. Petr Fiala se na lednovém kongresu ODS po 12 letech rozloučil s rolí předsedy. Zároveň rovnou odmítl myšlenky, že by se za dva roky pokusil kandidovat v prezidentských volbách. Dnes oznámil, že se nechystá ani do Senátu, o čemž se spekulovalo. Veřejně aktivní ale zůstává. Kromě toho, že bude dál vykonávat poslanecký mandát, se svými spolupracovníky založil think tank nazvaný Politické fórum. Ten by podle Fialy měl systematicky rozvíjet, kultivovat a popularizovat myšlenky svobody a demokracie, zejména mezi mladými lidmi. Ambici konkurovat politickým stranám nemá. Z čela ODS Petr Fiala odcházel se vzkazem, že jeho strana se musí výrazně změnit a modernizovat a také jasně vymezit v novodobém konfliktu mezi populisty a demokraty. Sám se prý rozhodl z jejího vedení odejít právě proto, že cítil, že už by neměl k velkým změnám mandát a důvěru.Jak mají opoziční strany vystupovat proti současné vládě? Měl by Babiš podat kompetenční žalobu na prezidenta? A vážně už politika není o souboji pravice a levice, ale o střetu demokratů s populisty?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Nedávna smrť dvoch amerických občanov rukami agentov ICE v Spojených štátoch amerických bola možno najhorším v sérii nepríjemných prekvapení, ktoré prináša druhé funkčné obdobie prezidenta Donalda J. Trumpa. V globálnom kontexte vzostupu autokratických lídrov možno Donald Trump neprekvapuje. To, čo neprestáva prekvapovať je rýchlosť, radikálnosť a rozsah zmien, akou sa tieto veci dejú v jednej z najstarších demokracií – v krajine, ktorá bola pre mnohých z nás dlho vzorom demokratického štýlu vládnutia a demokratickej kultúry. V tomto podcaste sa pozrieme na dejiny Spojených štátov komplexnejšie a bez idealizovania: Akým výzvam čelila demokracia v Spojených štátoch naprieč dejinami? Bola imúnna vzostupu autokratických tendencií? Je nástup trumpizmu naozaj natoľko prekvapujúci? Do akej miery je Trumpov štýl vládnutia, jeho izolacionizmus a expanzionizmus výnimočný v amerických dejinách? Historička Agáta Šústová Drelová sa rozprávala s politológom Doc. Erik Lášticom, PhD. z Katedry politológie na Univerzite Komenského v Bratislave, kde prednáša o vláde a politike na Slovensku a v Spojených štátoch. Politické a spoločenské dianie v USA pravidelne komentuje aj v médiách a na sociálnych sieťach. Tento diel Dejín vychádza vďaka podpore Aukčnej spoločnosti SOGA, pri príležitosti 30. výročia jej založenia. Ďakujeme za podporu. Na výrobe tejto relácie spolupracovali Tomáš Rybár a Michal Jurík. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Mohla prožít spokojený život, kdyby se v Československu v únoru 1948 nechopili moci komunisti. Místo toho prožila dlouhá léta ve vězení. Za kurýrní odbojovou činnost byla v procesu Gavenda a spol. odsouzena na 15 let odnětí svobody. I tak našla za mřížemi lásku. V dokudramatu účinkují Klára Sedláčková-Oltová, Růžena Merunková nebo Michal Zelenka. Hovoří historik Jaroslav Rokoský.

Výtah Respektu: Po úterní dvanáctihodinové debatě, kdy se u řečnického pultu střídali převážně vládní poslanci a poslankyně, pokračuje Sněmovna v jednání o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů. Vzhledem k počtu přihlášených se k hlasování dostanou nejspíš až třetí jednací den. Politických schůzí se ale ve středu konalo víc. Ráno se premiér Andrej Babiš sešel s prezidentem Petrem Pavlem, se kterým se shodli na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat, jak dříve v Otázkách Václava Moravce uvedl ministr zahraničí Petr Macinka. Toho nejspíš nepotěší, že předseda vlády potvrdil, že Filip Turek je ze hry a prezident ho ministrem opravdu nejmenuje. Jak se k tomu šéf Motoristů na plénu vyjádřil? Jakým způsobem se rozhodl provokovat? A proč se jednání Bezpečnostní rady státu účastnil i Petr Pavel? Kristýny Jelínkové se na to přímo ve sněmovně ptá Zuzana Machálková.

Jak se proměnila politická kultura v Česku? Do jakého stavu se dostal vztah politiků k novinářům? Klesli jsme v těchto oblastech v posledních dnech na nové dno? Jak se od devadesátých let změnila novinařina, jak hodně ji ovlivnily sociální sítě? Je stále důležité informovat o faktech, nebo čtenáře víc zajímají emoce a názory?O proměnách novinařiny a politické kultury v posledních třech desítkách let se budeme v Zátiší na Radiu 1 bavit s politickým reportérem Radkem Bartoníčkem ze zpravodajského serveru Aktuálně.cz.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Za PPAčkou s jej chronickými a opakujúcimi sa zlyhaniami stoja veľké a silné finančné skupiny a tie najvyššie politické špičky na tieto skupiny poprepájané, tvrdí bývalá šéfka protikorupčnej sekcie Pôdohospodárskej platobnej agentúry Zuzana Šubová. Dnes je PPA spájaná najmä s kauzami penziónov, ktoré ani penziónmi nie sú. Stanú sa penzióny náhrobným kameňom slovenských eurofondov?Takzvaná penziónová kauza spojená s pôdohospodárskou platobnou agentúrou ani po 10 rokoch vôbec neutícha. Aktuálne sa ňou - okrem polície a prokuratúry - už zaoberal aj Europarlament.„Slovensko nevie ochrániť finančné záujmy Únie,“ povedala európskemu Výboru pre kontrolu rozpočtu bývalá šéfka protikorupčnej sekcie PPA Zuzana Šubová. Na výbore však dokonca zazneli aj úvahy o možnom pozastavení eurofondov pre Slovensko.Krátko pred rokovaním eurovýboru pritom u Šubovej zasahovala polícia. Dôvodom razie malo byť údajné nebezpečné prenasledovanie prezidenta Finančnej správy Jozefa Kissa. Policajtov pritom podľa Šubovej mali zaujímať predovšetkým dokumenty, ktoré súvisia s kauzou haciend postavených z dotácií PPA. No a vážne pochybnosti našiel pri opakovaných kontrolách tejto agentúry aj Najvyšší kontrolný úrad.„PPA nespĺňa podmienky základných kritérií akreditácie. Logickým krokom by bolo odobratie akreditácie pre PPA a jej nové, hĺbkové a naozaj dôkladné preskúmanie. Veď keď farmári nedostávajú oprávnené platby a dostávajú ich oligarchovia a finančná skupina, to je podľa vás normálne? Samozrejme že to nie je normálne,“ hovorí šéfka Pirátov Šubová.A ako si vysvetľuje policajnú raziu u nej doma krátko pred jej vystúpením v Europarlamente, no a kedy sa dočkáme súdnych pojednávani v prípade pochybení PPA a dočkáme sa ich vôbec?Sledujete Aktuality Nahlas, dnes so šéfkou Pirátskej strany Zuzanou Šubovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Za PPAčkou s jej chronickými a opakujúcimi sa zlyhaniami stoja veľké a silné finančné skupiny a tie najvyššie politické špičky na tieto skupiny poprepájané, tvrdí bývalá šéfka protikorupčnej sekcie Pôdohospodárskej platobnej agentúry Zuzana Šubová. Dnes je PPA spájaná najmä s kauzami penziónov, ktoré ani penziónmi nie sú. Stanú sa penzióny náhrobným kameňom slovenských eurofondov?Takzvaná penziónová kauza spojená s pôdohospodárskou platobnou agentúrou ani po 10 rokoch vôbec neutícha. Aktuálne sa ňou - okrem polície a prokuratúry - už zaoberal aj Europarlament.„Slovensko nevie ochrániť finančné záujmy Únie,“ povedala európskemu Výboru pre kontrolu rozpočtu bývalá šéfka protikorupčnej sekcie PPA Zuzana Šubová. Na výbore však dokonca zazneli aj úvahy o možnom pozastavení eurofondov pre Slovensko.Krátko pred rokovaním eurovýboru pritom u Šubovej zasahovala polícia. Dôvodom razie malo byť údajné nebezpečné prenasledovanie prezidenta Finančnej správy Jozefa Kissa. Policajtov pritom podľa Šubovej mali zaujímať predovšetkým dokumenty, ktoré súvisia s kauzou haciend postavených z dotácií PPA. No a vážne pochybnosti našiel pri opakovaných kontrolách tejto agentúry aj Najvyšší kontrolný úrad.„PPA nespĺňa podmienky základných kritérií akreditácie. Logickým krokom by bolo odobratie akreditácie pre PPA a jej nové, hĺbkové a naozaj dôkladné preskúmanie. Veď keď farmári nedostávajú oprávnené platby a dostávajú ich oligarchovia a finančná skupina, to je podľa vás normálne? Samozrejme že to nie je normálne,“ hovorí šéfka Pirátov Šubová.A ako si vysvetľuje policajnú raziu u nej doma krátko pred jej vystúpením v Europarlamente, no a kedy sa dočkáme súdnych pojednávani v prípade pochybení PPA a dočkáme sa ich vôbec?Sledujete Aktuality Nahlas, dnes so šéfkou Pirátskej strany Zuzanou Šubovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Robert Fico zažil podľa Andreja Danka po návšteve Donalda Trumpa šok. Premiér vzápätí cestoval za Francúzskym prezidentom, ktorý hovoril o strategickom prebudení. Zverejnené správy exministra Lajčáka so sexuálnym predátorom Epsteinom ho stáli miesto premiérovho poradcu. Premiér zas pozval SNS a Hlas na jazdu na bielom koni do pekla, SNS to ostro odmietla.Čo na to Hlas, ktorému pod Matúšom Šutajom Eštokom dlhodobo padajú preferencie? Ako sa Hlas vysporiadala s odvolaním svojho vicepremiéra Kmeca? A ako vyzerá kauza Voderady alebo Slayáda, kde pán Kmec kúpil za 17 miliónov skrachované Voderady, ktoré sa pred tým predávali za päť miliónov? Je naozaj ohrozené čerpanie viac ako miliardy eur z pánu obnovy, ktorý po Kmecov prebral Tomáš Drucker? Aká je situácia vo vládnej koalícii? A sú cestou k ochrane detí pred hrozbami internetu zákazy? Vypočuje minister školstva tisícku riaditeľov škôl, ktorý sú nespokojní s jeho reformou?Braňo Závodský sa rozprával s podpredsedom strany Hlas – Sociálna demokracia, ministrom školstva, výskumu, vývoja a mládeže a povereným vicepremiérom pre plán obnovy a znalostnú ekonomiku Tomášom Druckerom.

Údajné sledování telefonů britských politických elit, aktivně zneužívané zranitelnosti ve WinRARu a Microsoft Office, kritické chyby v platformě n8n a alarmující stav kybernetické bezpečnosti českých nemocnic v kontextu NIS2.

Vláda Andreje Babiše (ANO) schválila návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Porušuje tím zákon o rozpočtové odpovědnosti z roku 2018, který stanovuje maximální výši schodku veřejných financí. Pro letošní rok by měla být podle tohoto zákona maximální výše schodku okolo 293 miliard korun.

Politický podcast Hospodářek Podpásovka má tentokrát dvě zásadní témata. Samozřejmě noční esemesky ministra zahraničí Petra Macinky poradci prezidenta Petru Kolářovi, které prezident vyhodnotil jako pokus o vydírání. Martina Machová barvitě popisuje, co se dělo v Poslanecké sněmovně bezprostředně poté, co tahle politická bomba první třídy vybuchla. Analyzujeme motivace Petra Macinky a možné důsledky aféry. Stal se prezident opravdu neodvolatelně lídrem opozice a padl definitivně český mýtus nadstranického prezidenta? A co to všechno znamená pro šance Petra Pavla v dalších prezidentských volbách? Na pozadí aféry nočních esemesek se chtě nechtě zabýváme i úlohou alkoholu ve vysoké politice. A aby si Petr Macinka a Filip Turek nemysleli, že se svět točí jen kolem nich, rozebereme i zajímavé dění v KDU-ČSL. Jihomoravský hejtman Jan Grolich, který má ve svém kraji fenomenální výsledky i popularitu, bude kandidovat na předsedu strany. Zabýváme se jeho osobností a docházíme k závěru, že v jednom detailu je podobný i Filipu Turkovi. Jaké mají lidovci šance a vstanou podruhé (skoro) z mrtvých, jako se jim to už jednou povedlo? A jak se v novém vedení projeví duch legendárního Josefa Luxe? A samozřejmě vyhlásíme podpásovku týdne – tentokrát je to jasné. Tak si poslechněte!

260128_03_TYZDEN_1 Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Bratislava 29. januára (Teraz.sk) – Samotná skutočnosť, že premiér Fico (Smer-SD) komunikuje so svetovými politickými lídrami je z hľadiska potreby riešiť naše vlastné nahromadené problémy dôležitá a pozitívna. V TASR TV to povedal publicista Juraj Hrabko. . Reagoval tým aj na aktuálnu pracovnú cestu premiéra do Francúzska, kde ho čaká bilaterálne rokovanie s francúzskym prezidentom Emmanuelom Macronom. „Vždy je lepšie, keď sa politici rozprávajú, ako keď sa nerozprávajú. Je dobré, že pán premiér Fico ide do Paríža, je dobré, že telefonoval s nemeckým kancelárom Merzom a je dobré, že podpísal rámcovú dohodu s USA,“ konštatoval Hrabko...

S Táňou Zabloudilovou, Petrem Fohlem a Mikolášem Opletalem o cestách, jak zajistit v Česku dostupnější bydlení za jedno volební období. Debatu moderuje Clara Zanga.Do roku 2026 nevstupuje Česko co se týče podmínek pro bydlení v dobré kondici, shodli se během debaty Respektu novinářka Táňa Zabloudilová, Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení a Petr Fohl z Fondu dostupného bydlení. Řešení, která by se mohla projevit i během jednoho volebního období, přitom existují. Patří mezi ně cílená výstavba dostupného nájemního bydlení, úprava daňového systému, ale i tlak občanské společnosti. Celou diskuzi, která se konala v plzeňské Moving Station, si můžete poslechnout jako podcast. 

František Ladislav Rieger byl v 70. a 80. letech 19. století uznávaným národním vůdcem. Navíc byl zetěm „Otce národa“ Františka Palackého, protože si vzal jeho dceru Marii. Přesto postupně upadal do zapomnění a dnes již návštěvníci Riegrových sadů v Praze na Vinohradech nevědí, po kom jsou vlastně pojmenované. Možná je to tím, že žádný z jeho politických programů, ať již to byla politika pasivní rezistence, drobečková aféra či punktace, neskončily úspěchem. Ovšem dlužno dodat, že neúspěšný byl vlastně program celé české politické reprezentace, v tom se Rieger nijak nevyčleňoval.V mládí byl Rieger předákem českého liberalismu, který se ovšem od evropského liberalismu – nakonec i toho dnešního – hodně lišil. Čeští liberálové se příliš nezajímali o individuální svobody a zájmy člověka jako občana, ale kladli důraz na kulturní a správní požadavky. Čili byli hodně státoprávní. Sám Rieger nebyl nikdy radikální individualista, vždy nadřazoval kolektivní svobodu – tedy svobodu národa – individuálním svobodám. Čeští liberálové byli přesvědčeni, že volná soutěž nahrává silným, a těmi jsou Němci, kteří jsou ekonomicky silnější a jsou lépe uchyceni v rámci hierarchie establishmentu. Proto se také čeští liberálové nedokázali s těmi německými dohodnout.Ovšem k stáru se František Ladislav Rieger stával více a více konzervativcem. Nicméně, vzhledem k jeho dříve ne úplně liberálním postojům existuje poměrně silná kontinuita mezi jeho názory v mládí a ve stáří.Osud F.L. Riegra ukazuje, že pouze politická kariéra na posmrtnou slávu nestačíFrantišek Ladislav Rieger byl v 70. a 80. letech 19. století uznávaným národním vůdcem. Navíc byl zetěm „Otce národa“ Františka Palackého, protože si vzal jeho dceru Marii. Přesto postupně upadal do zapomnění a dnes již návštěvníci Riegrových sadů v Praze na Vinohradech nevědí, po kom jsou vlastně pojmenované. Možná je to tím, že žádný z jeho politických programů, ať již to byla politika pasivní rezistence, drobečková aféra či punktace, neskončily úspěchem. Ovšem dlužno dodat, že neúspěšný byl vlastně program celé české politické reprezentace, v tom se Rieger nijak nevyčleňoval.

Kromě aktuální situace kolem Grónska je ve Vizitce řeč o historii Inutitů, dánském vlivu i kauzách, které Gróňany otřásly. „Dlouho byli obyvatelé druhé kategorie. Nitroděložními tělísky chtěli Dánové kontrolovat jejich populaci,“ popisuje ve Vizitce. „Grónská krajina ve mně vzbuzuje velké zklidnění, život na ostrově plyne pomalu, lidé nechtějí spěchat.“Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se včera sešli na novoročním obědě. Premiér hlavě státu předal nominaci poslance Motoristů Filipa Turka na post ministra životního prostředí. Petr Pavel nadále odmítá Turka jmenovat ministrem, o kompetenční žalobě premiér neuvažuje. Jak ven z této patové situace a co celý spor vypovídá o politické kultuře v Česku? Publicista Pavel Kosatík se v audiozáznamu také vyjadřuje k návratu sfér vlivu a upozorňuje na nebezpečné precedenty.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2026 začal ve světě, kde nejsou karty dobře rozdány. Navíc chybí rozhodčí. Mezinárodní politika funguje bez vymahatelných pravidel, bez autority, která by trestala porušování dohod. Jaké geopolitické výzvy nás v novém roce čekají? Byl americký útok na Venezuelu precedens? A co dál je v hledáčku Bílého domu? O vzrůstající míře globální bezpečnostní nejistoty hovořil politický geograf Libor Jelen.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Panovnické rody, jejichž příslušníci vládli dlouhá desetiletí nebo staletí, se nejednou proměnily v politické dynastie. Panovníků ubývá, ale rodin, které po generace zasahují do politiky a veřejného života, je stále dost. Jaké jsou moderní politické dynastie? Představíme rodinu, kterou asi nejvíc proslavila dvě jména: Zdeněk a Vladimír Mlynářovi. Pořad vysíláme v repríze.

Rok 2025 začal v Rakousku velkými politickými turbulencemi. Hned v prvních lednových dnech ztroskotaly rozhovory o vytvoření nové vlády mezi konzervativními lidovci, sociálními demokraty a liberály. Kamenem úrazu se staly veřejné rozpočty.

Spojené státy zadržely venezuelského prezidenta a odvezly ho ze země. Jaké jsou další plány Donalda Trumpa? Jaké možnosti vojenské obrany má Venezuela a co v zemi znamená vyhlášení výjimečného stavu? Jak mohou Spojené státy právně obhajovat svojí vojenskou akci v jihoamerické zemi?

Herečka a producentka Petra Polnišová stihla rozhovor v našom štúdiu niekoľko dní pred veľkou premiérou novinky Dream Team - komédie, ktorá má ambície dosiahnuť na svojho úspešného predchodcu. Ako to už býva, nehovorili sme zďaleka len o filme. Hoci ju diváci milujú najmä v komediálnych polohách, Petra priznáva, že kedysi mala ambíciu dokazovať svetu svoju dramatickú hĺbku. Dnes, tesne pred päťdesiatkou, je už v inom nastavení. Tvrdí, že humor je „každodenná soľ života“ a v komédii, kde sa divák zároveň zasmeje aj dojme, sa cíti najviac doma. V novej epizóde sa dozviete aj to, aké to je produkovať film na troch kontinentoch, prečo sa na pľaci v Rio de Janeiro omylom pripila z pravej caipirinhe, ako vníma zákaz hovoriť o ministerke kultúry pre odvolaného riaditeľa SND Mateja Drličku a v čom tkvie úspech jej podcastového tandemu s Evelyn. Čo by zapriala Slovensku do roku 2026 a prečo verí na zázraky? Celý rozhovor si môžete pozrieť v priloženom videu alebo vypočuť ako podcast.

Politický novinár Denníka N Miro Kern a dátový a volebný analytik Daniel Kerekes hodnotia rok 2025 v prieskumoch. V rozhovore V redakcii s Veronikou Folentovou vysvetľujú, kam odišli voliči Hlasu, prečo rastie Igor Matovič, ale aj to, kam odišlo pol milióna voličov koalície.

Kultúra má za sebou náročný rok. Mnohé inštitúcie ho zakončili pod vedením dosadeným ministerským duom Martinou Šimkovičovou a Lukášom Machalom. Politické nominácie na čele múzeí tento rok sprevádzali skúsenosti so šikanou na pracoviskách a neodborné zásahy do práce zamestnancov – namiesto vízie systematického rozvoja a zveľaďovania kultúry.V dnešnom podcaste budete počuť Júliusa Barcziho, teoretika umenia, ktorý v rokoch 2014 až 2018 viedol Múzeum Betliar. Barczi je zároveň čerstvým členom iniciatívy Otvorená kultúra, ktorá začína pripravovať plán obnovy a odolnosti kultúry, aj o ňom sa v rozhovore dozviete viac.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Kultúra má za sebou náročný rok. Mnohé inštitúcie ho zakončili pod vedením dosadeným ministerským duom Martinou Šimkovičovou a Lukášom Machalom. Politické nominácie na čele múzeí tento rok sprevádzali skúsenosti so šikanou na pracoviskách a neodborné zásahy do práce zamestnancov – namiesto vízie systematického rozvoja a zveľaďovania kultúry.V dnešnom podcaste budete počuť Júliusa Barcziho, teoretika umenia, ktorý v rokoch 2014 až 2018 viedol Múzeum Betliar. Barczi je zároveň čerstvým členom iniciatívy Otvorená kultúra, ktorá začína pripravovať plán obnovy a odolnosti kultúry. Aj o ňom sa v rozhovore dozviete viac.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Kultúra má za sebou náročný rok. Mnohé inštitúcie ho zakončili pod vedením dosadeným ministerským duom Martinou Šimkovičovou a Lukášom Machalom. Politické nominácie na čele múzeí tento rok sprevádzali skúsenosti so šikanou na pracoviskách a neodborné zásahy do práce zamestnancov – namiesto vízie systematického rozvoja a zveľaďovania kultúry.V dnešnom podcaste budete počuť Júliusa Barcziho, teoretika umenia, ktorý v rokoch 2014 až 2018 viedol Múzeum Betliar. Barczi je zároveň čerstvým členom iniciatívy Otvorená kultúra, ktorá začína pripravovať plán obnovy a odolnosti kultúry, aj o ňom sa v rozhovore dozviete viac.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Už od 1. ledna se Bulharsko stane 21. členem eurozóny, která se rozšíří po dvou letech. Naposled do ní vstoupilo Chorvatsko. Počet Evropanů a Evropanek, kteří používají euro, se tak zvýší na více než 350 milionů. Bulharsko však tento historický moment zažívá v době politické krize. V polovině prosince podala vláda premiéra Rosena Željazkova demisi, a to po sérii masových protestů proti navrhovanému rozpočtu a korupci v zemi. Šlo přitom o devátou bulharskou vládu za posledních pět let. Co Bulharsko čeká dál? Jak ho ovlivní přijetí eura? A jak se k tomu staví tamní obyvatelé? Nejen o tom mluví v poslední letošní epizodě Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? Moderuje Petr Vizina.

Je další konec roku. V podcastu Kecy a politika je to už třetí rok po sobě spojeno s vyhlašováním nominací na politický bizár. Pečlivě jsme shromažďovali výroky, činy a uřeknutí českých politiků a všechno seřadili do 11 nominací. O vítězích rozhodnete vy sami svým hlasováním na www.kecyapolitika.cz.Nabízíme vám více než třicet politických počinů, které by člověk na jednu stranu raději vytlačil z mysli. Na druhou stranu je před Silvestrem, takže proč bychom se netěšili… Tento podcast bude takový malý nominační večer. Navrhneme a okomentujeme jednotlivé počiny a vy si s tím už na naší webové stránce dělejte, co chcete.Doufáme, že vás to pobaví. Je to hra, ale jako většina her i tato by měla mít své vítěze. Sami jsme zvědaví na to, koho, co a proč si vyberete. A když se nebudete moci rozhodnout, vezměte si k ruce siderické kyvadélko. Stejně jeho ovládání bude dříve nebo později zavedeno do škol. Nebo o tom alespoň takhle mluvil Petr Cibulka.Hodně štěstí v novém roce.

Politickí redaktori Denníka N Nina Janešíková a Dušan Mikušovič v rozhovore s Veronikou Folentovou hovoria o tom, aký bol rok 2025 pre Roberta Fica, Matúša Šutaja Eštoka aj celú koalíciu. Vysvetľujú, aké sú vzťahy medzi premiérom a Hlasom, ale aj to, prečo Robert Fico stratil schopnosť presviedčať, že prijíma zákony pre ľudí.

A co by prosadila jako první? Odpověď nabízí nová inscenace A proč, která měla 14. prosince premiéru v pražském kulturním centru Vzlet. Kulturní magazín Kultura Plus vás ale zavede i do Galerie výtvarného umění v Ostravě nebo do Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Připravila Michaela Vetešková.

„Politici se nemají adorovat, politici se mají hlídat. To znamená, že to jsou naši zaměstnanci. Ale lidé, Češi, k nim mají často přístup jako k nějakým hvězdám pop music, tedy že: To je můj kůň, já jsem fanoušek tohoto politika,“ říká imitátor Petr Jablonský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 26.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Bitcoiny, Dozimetr nebo smazané i nesmazané facebookové příspěvky. Politické bouře i přeháňky. Jak ovlivnily sněmovní volby a skládání nové vlády? Česká politika na svátečním talíři. Matěj Skalický provází druhou částí shrnutí některých zásadních momentů roku 2025.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bitcoiny, Dozimetr nebo smazané i nesmazané facebookové příspěvky. Politické bouře i přeháňky. Jak ovlivnily sněmovní volby a skládání nové vlády? Česká politika na svátečním talíři. Matěj Skalický provází druhou částí shrnutí některých zásadních momentů roku 2025.

V novej epizóde relácie Za hranicou boli témou udalosti za rok 2025. S hosťom sme sa pozreli na udalosti, ktoré tento rok zasiahli Ukrajinu. Reč teda bola o mierových rokovaniach a aj o útokoch na energetiku. Hovorili sme však aj o Európe a snahe európskych krajín v obrannom sektore. Príkladom je zbrojenie nemeckej armády, či ponúknutie francúzskeho jadrového dáždnika celému kontinentu. Spomenuli sme však aj nového pápež, prvý rok druhej vlády Donalda Trumpa a napätie okolo Taiwanu. Na záver sme prebrali aj konflikt na Blízkom východe. Pozvanie do relácie prijal bezpečnostný odborník a generál vo výslužbe Andor Šándor.

Igor Matovič a Robert Fico sa dopĺňajú i potrebujú. V každom prípade si pomáhajú a pokiaľ bude šéf Hnutia Slovensko na politickej scéne, tak bude večným problémom stabilnej opozičnej alternatívy, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Vládna koalícia podľa neho urobila z parlamentu impotentnú inštitúciu. Kde sa zastaví valcovanie nezávislých inštitúcií a právneho štátu?Úrad na ochranu oznamovateľov, predtým verejnoprávna RTVS, Špeciálna prokuratúra, NAKA, ale aj Slovenská národná galéria, Bibiana či Slovenský hydrometeorologický ústav. Vládna koalícia rozoberá štát - a jeho inštitúcie - kocku po kocke ako z akejsi veľkej stavebnice autokracie.Rozoberanie štátu inštitúcia po inštitúcií. Snaha vládnej moci o čoraz väčšiu kontrolu celej spoločnosti. Zároveň štát, ktorý sa mení na čoraz viac kolabujúceho Potemkina. Neustále vlakové havárie, zbierky na životne dôležité lieky po internetoch, mládež utekajúca z krajiny a k tomu mnoho miliardové konsolidačné balíčky míňajúce sa akýmkoľvek zmysluplným výsledkom. Žiadna „Slayáda“ to veru nie je. Je to Slovensko na konci roka 2025.No a ponuka akejkoľvek stabilnej alternatívy je stále veľmi krehká, nejednotná a bez hlbšej vízie, pričom ju zásadne komplikuje faktor zvaný Igor Matovič. Téma dnešného podcastu s politológom Radoslavom Štefančíkom.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Igor Matovič a Robert Fico sa dopĺňajú i potrebujú. V každom prípade si pomáhajú a pokiaľ bude šéf Hnutia Slovensko na politickej scéne, tak bude večným problémom stabilnej opozičnej alternatívy, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Vládna koalícia podľa neho urobila z parlamentu impotentnú inštitúciu. Kde sa zastaví valcovanie nezávislých inštitúcií a právneho štátu?Úrad na ochranu oznamovateľov, predtým verejnoprávna RTVS, Špeciálna prokuratúra, NAKA, ale aj Slovenská národná galéria, Bibiana či Slovenský hydrometeorologický ústav. Vládna koalícia rozoberá štát - a jeho inštitúcie - kocku po kocke ako z akejsi veľkej stavebnice autokracie.Rozoberanie štátu inštitúcia po inštitúcií. Snaha vládnej moci o čoraz väčšiu kontrolu celej spoločnosti. Zároveň štát, ktorý sa mení na čoraz viac kolabujúceho Potemkina. Neustále vlakové havárie, zbierky na životne dôležité lieky po internetoch, mládež utekajúca z krajiny a k tomu mnoho miliardové konsolidačné balíčky míňajúce sa akýmkoľvek zmysluplným výsledkom. Žiadna „Slayáda“ to veru nie je. Je to Slovensko na konci roka 2025.No a ponuka akejkoľvek stabilnej alternatívy je stále veľmi krehká, nejednotná a bez hlbšej vízie, pričom ju zásadne komplikuje faktor zvaný Igor Matovič. Téma dnešného podcastu s politológom Radoslavom Štefančíkom.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 politických vězňů. Rozsáhlá amnestie přišla o víkendu krátce po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.

Politická válka, která formovala moderní Bangladéš, je po 35 letech definitivně u konce. Mohou za to dvě události z letošního listopadu. První je rozsudek zvláštního tribunálu, který odsoudil bývalou premiérku Šajch Hásinu Vadžídovou v nepřítomnosti k smrti. Druhou je hospitalizace druhé bývalé premiérky Cháledy Zii na jednotce intenzivní péče, kde zatím zůstává v kritickém stavu.

Jak by měl fungovat fond, do něhož chce Andrej Babiš vložit holding Agrofert? Vyhoví tak beze zbytku liteře i duchu příslušné české a unijní legislativy ke střetu zájmů? A může tento postup napovídat i něco víc o dalších politických ambicích lídra hnutí ANO a příštího premiéra?

"ODS se hodně uzavřela a zapouzdřila," říká o výzvách lednového kongresu strany. Vidí někoho, kdo stranu otevře a rozhýbá? A proč si myslí, že ODS jako samostatná strana už nikdy nevyhraje žádné volby? Ptá se Barbora Tachecí.

Když Andrej Babiš poprvé naznačil, že míří do politiky, začala se psát nová kapitola českého politického marketingu. Hnutí ANO změnilo, jak se v Česku dělají kampaně – od práce s emocemi až po používání dat a sociálních sítí.

Po Úrade špeciálneho prokurátora a Národnej kriminálnej agentúre prišiel rad na Úrad na ochranu oznamovateľov.Vláda Roberta Fica v sobotu mimoriadne zasadla. Výsledkom je návrh ministra vnútra na zrušenie Úradu, ktorých chráni oznamovateľov korupcie a vznik nového Úradu, ktorý ho má nahradiť. To všetko v zrýchlenom konaní aj napriek kritike generálneho prokurátora. Úrad pri tom len nedávno pre odstavenie policajtov okolo Jána Čurillu udelil ministerstvu vnútra tri pokuty.Prečo to vláda celé robí a prečo opozícia hovorí o pomste a snahe prekryť zlyhania Hlasu? Prečo má Úrad na ochranu oznamovateľov protispoločenskej činnosti nahradiť nový úrad? Aký to má zmysel? Je skutočne úrad spolitizovaný, ako to hovorí Tibor Gašpar?Braňo Závodský sa rozprával s ešte stále predsedníčkou Úradu na ochranu oznamovateľov Zuzanou Dlugošovou.

Na začátku 90. let to v Československu vypadalo jednoduše: nadšení ze svobody a politika plná ideálů. Jenže euforie netrvá věčně. Jak se měnily kampaně v druhé polovině 90. let? V tomto díle série Kampaň! se vrátíme do doby, kdy se za voliči jezdilo autobusem (nebo létalo helikoptérou) a kdy volební programy ještě měly desítky stran.

„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.

Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.