Podcasts about politick

Už přes týden je na svobodě v posledních letech asi nejznámější současný politický vězeň běloruského prezidenta Lukašenka, ještě v roce 2020 známý bloger a vážný prezidentský kandidát Sjarhej Cichanouskij. Společně s ním i 13 dalších běloruských opozičníků. Nezvyklé Lukašenkovy ochoty osvobozovat lidi, které považuje za své osobní nepřátele, si už v únoru povšiml americký The New York Times.

Už přes týden je na svobodě v posledních letech asi nejznámější současný politický vězeň běloruského prezidenta Lukašenka, ještě v roce 2020 známý bloger a vážný prezidentský kandidát Sjarhej Cichanouskij. Společně s ním i 13 dalších běloruských opozičníků. Nezvyklé Lukašenkovy ochoty osvobozovat lidi, které považuje za své osobní nepřátele, si už v únoru povšiml americký The New York Times.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Český režisér vypráví o vlivu Dostojevského, různorodosti názorů i o tom, proč by se chtěl podívat do Izraele.

České politické strany nejsou před nadcházejícími volbami v dobrém stavu. Mezi těmi parlamentními nenajdeme téměř žádnou, která by nečelila nějakému skandálu nebo trestnímu stíhání stranických představitelů. Výjimkou jsou jen dvě menší strany koalice Spolu – lidovci a TOP 09.

České politické strany nejsou před nadcházejícími volbami v dobrém stavu. Mezi těmi parlamentními nenajdeme téměř žádnou, která by nečelila nějakému skandálu nebo trestnímu stíhání stranických představitelů. Výjimkou jsou jen dvě menší strany koalice Spolu – lidovci a TOP 09. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Pavol Demeš (bývalý minister medzinárodných vzťahov SR) a Lubomír Zaorálek (bývalý minister zahraničných vecí ČR). | Navýšenie výdavkov na obranu členských štátov - deklaráciu o navýšení na 5 % HDP členovia podporili, názory na tempo a spôsob vynakladania prostriedkov sa líšia. Sú to realistické výdavky na obranu, ak mnohí členovia zápasili aj s doterajšími 2 %? Má zbrojný priemysel kapacity na využitie takýchto investícií, resp. je súčasťou plánu aj jeho rozšírenie? Je vyššie financovanie dostatočným nástrojom zvýšenia obranyschopnosti, alebo sú namieste úvahy aj o ďalších reformách aliancie? Má tento krok podporu verejnosti v členských štátoch – čo tieto výdavky môžu priniesť ľuďom – napr. v kontexte investícií do infraštruktúry a výskumu? Politické aspekty dohody: Zrodila sa dohoda pod tlakom externých hrozieb (napr. Rusko, Čína) alebo USA a Donalda Trumpa? Je namieste hovoriť o výnimkách a individuálnych plánoch – napr. v kontexte pozícií Španielska alebo aj Slovenska? Je zbrojenie zárukou dlhodobého udržania mieru v Európe? Akú záväznosť má dohoda - je potenciál kontinuity, alebo ju môžu narušiť politické výmeny v budúcnosti? Aká je v súčasnosti a ako sa mení váha a pozícia jednotlivých členov aliancie – napr. v kontexte vysokého tempa zbrojenia Nemecka, Poľska a nových členov Fínska, Švédska? Ukrajina – Volodymyr Zelenskyj sa zúčastnil na večeri lídrov, očakáva sa stretnutie s Donaldom Trumpom. Aké signály a indície o budúcej podpore si zo samitu odnáša? Sú realistické výhľady na vstup Ukrajiny do NATO? | Členovia NATO zvýšia obranné výdavky. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Začína sa politické leto, aké bude? Kto bude oddychovať a kto prinášať témy? Kde koaličné aj opozičné strany zabodovali a kde pohoreli. O téme sme diskutovali politológ, Trenčianska univerzita A. Dubčeka Miroslav Řádek a odborník na marketing a komunikáciu Róbert Slovák.

Slovensko funguje bez jasne zadefinovaných strategických cieľov a z dlhodobého hľadiska smeruje do úpadku. To je len jedno z konštatovaní, ktoré Najvyšší kontrolný úrad spomína vo svojej správe o kontrolnej činnosti za minulý rok. Dlhodobý úpadok a absencia akejkoľvek stratégie sa v poslednej dobe spomína na všetkých frontoch. „To čo sa deje na Slovensku od roku 2020, kedy sme mali prvé veľké krízy, ukazuje, ako naša krajina nie je pripravená na zvládanie mimoriadnych situácií. Aj preto máme problém so štátnym rozpočtom a nevieme sa vôbec pozrieť na riešenia z nadhľadu,“ hovorí predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. Riešením je podľa neho namodelovanie novej stratégie Slovenska do roku 2040, respektíve 2050. Vypuklosť problému do značnej miery odzrkadľuje situácia v zdravotníctve, ktoré je podľa Andrassyho najvýznamnejším verejným sektorom dotýkajúcim sa každého z nás. Ani dnes však nie je možné zhodnotiť, či zdroje, ktoré doň prúdia (vyše desať miliárd eur ročne), sú dostatočné. „Dôvodom je dátový a informačný chaos spôsobený aj tým, že pomaly každé dva roky vymieňame hlavu tohto rezortu,“ dodáva predseda NKÚ s tým, že situácia sa nezmení, ak šéf ministerstva nebude mať podporu premiéra a v systéme sa budú aj naďalej nachádzať lobistické skupiny, ktoré z neho peniaze iba odoberajú. Problém je však podľa neho aj mzdový automat. Už dnes totiž dávame viac ako 82 percent všetkých zdrojov zo zdravotného poistenia na mzdy. „Ak to takto pôjde ďalej, slovenské zdravotníctvo dostaneme na kolená,“ dodáva. Čo ďalšie sa deje v slovenskom zdravotníctve, ako s problémom súvisí naša konsolidácia a čo s tým celým má rezortizmus? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá predseda Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomír Andrassy. ​V rozhovore sa dozviete: 1:14 Posolstvo správy NKÚ. 6:40 Atmosféra na výboroch pri prezentácii správ NKÚ. 9:10 V ktorých oblastiach stratégia chýba najviac. 12:05 Situácia v zdravotníctve. 15:57 Čo je dôvodom zadlženosti nemocníc. 19:16 Prečo nemocnice nedostávajú od poisťovní rovnaké peniaze. 24:48 Komu vyhovuje neustále oddlžovanie nemocníc. 28:55 Dôsledky výmeny riaditeľov štátnych nemocníc. 36:14 Hodnotenie spôsobu konsolidácie. 43:28 Dôležitosť eurofondov v regiónoch. 49:08 Dostaneme eurofondy aj v budúcnosti? 54:10 Ako by mala vyzerať naša dlhodobá vízia? – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V kauze Čapí hnízdo, která se u soudů táhne už přes deset let, došlo zkraje týdne ke klíčovému posunu. Vrchní soud v Praze totiž zrušil rozsudek, kterým nižší soud loni osvobodil šéfa ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni, nyní europoslankyni, Janu Nagyovou, také za ANO. Případem se tak bude muset znovu zabývat pražský Městský soud. „To už se sice stalo podruhé, ale tentokrát měl právo, protože jednal veřejně a provedl důkazní řízení, vydat závazné pokyny, jak musí Městský soud při projednávání postupovat. V podstatě Vrchní soud řekl, že byly spáchány dva trestné činy, a to dotační podvod a zneužití evropských financí. Celkem jasně řekl, že Andrej Babiš a Jana Nagyová vyvedli firmu účelově," vysvětluje ve Výtahu Respektu Jaroslav Spurný. Předseda ANO nicméně dál tvrdí, že jde o politický proces. „Ani náhodou není, ani nemůže. Valná část toho vyšetřování a shánění důkazů se odehrála v době, kdy byl Babiš premiérem. Pokud by to tak bylo, měl spoustu nástrojů, jak podat důkazy, ale neudělal vůbec nic. Je významná politická osobnost, měl by se vyhnout všem těmto výrazům, které zpochybňují právní stát. Pokud o tom má nějaké důkazy, ať je předloží, ale tuto odpovědnost on nemá. Do demokracie vnáší prvek obrovské pochyby," dodává ve zpravodajském podcastu Jaroslav Spurný. Co bude v kauze Čapí hnízdo následovat? A pokud by byl Babiš uznán vinným, bude moct kandidovat v podzimních sněmovních volbách?

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Polský ústavní soud odmítl klimatické předpisy EU, protože odporují polské ústavě a energetické svrchovanosti země. Je podobný scénář možný i v ČR? Hnutí ANO zvažuje podání stížnosti. Zabrousili jsme do znění smlouvy o fungování EU.Interní průzkum SPOLU překvapivě ukazuje, že BTC pro její voliče není problém. Počkejme však na data, která ukážou volební preference. Vydrží Eva Decroix na MS déle než Táňa Malá? Jaká je nálada uvnitř STAN a Rady ČT?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Dvoudenní poslanecká debata a atmosféra okolo opoziční snahy shodit Fialou vládu naznačila, co nás zbývající tři a půl měsíce měsíce do říjnových voleb čeká. Evidentně to nic hezkého nebude.Politické strany se rozhodly odhodit poslední zábrany a odteď už budou jen útočit a drsně očerňovat své soupeře. Zapomeňme na naivní představu, že politici budou pozitivně představovat svůj program, vlastní plány a řešení.A opravdu nás nečekají příjemné chvíle, protože i tady platí zákon akce a reakce. Jeden hodí po druhém kouli bahna, zpátky letí pytel výkalů. A tak se to stupňuje pořád dokola. Poslechněte si detailní rozbor v aktuální epizodě Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Jak bude vypadat školství po volbách? Co si politické strany nachystaly pro rodiče, pro učitelky, učitele vedení škol, ale hlavně pro děti? A čeká nás návrat diskuzí o kariérním řádu?Proč jsou statistiky o školství spíše pesimistické a co s tím dělat?Na tyto a další otázky odpovídá školskopolitická diskuze zástupců politických stran, kterou uspořádala organizace Učitel naživo ve spolupráci s Hospodářskými novinami. A my vám v hovorech z kabinetu přinášíme její záznam. Volební priority pro školství: https://www.ucitelnazivo.cz/volby-2025Partnerem a podporovatelem podcastu je Řízení školy, mentor pro vaši ředitelnu.Kromě webové aplikace a časopisu Řízení školy vydávají také Učitelský měsíčník a dalšíperiodika. Kompletní přehled jejich nabídky pro školy najdete na www.rizeniskoly.cz

Hostia: Samuel Spáč (politológ Univerzita Komenského v Bratislave) a Václav Hřích (riaditeľ agentúry AKO). | Okruh tém: Zhodnotenie situácie (Ako sa dá zhodnotiť odklad na september? Kto tým získal, kto naopak stratil, postoje jednotlivých táborov, koalícia, opozícia, vyjadrenia a reakcie). Politická situácia (Komu táto téma pomôže, stratégia Smeru-SD, postoj KDH, nezhody v rámci koalície, niektorí poslanci nechcú zmeny podporiť – napr. Ján Ferenčák, diskusia v opozícii, liberálne strany apelujú na konzervatívne, aby zmeny nepodporili, nejednota klubu KDH, pre a proti). Vývoj (Posuny pri preferenciách voličov, nastanú vôbec nejaké? Ako sa to môže vyvíjať v najbližších mesiacoch, ak zoberieme do úvahy letnú prestávku, nastoľovanie tém zo strany koalície, pozície jednotlivých strán a ich jednota). | Odloženie zmien v Ústave. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Nepokoje v ulicích amerických měst, zadržování opozičních politiků i vraždy zákonodárců ve státě Minnesota. Americká politika má za sebou hodně divoký týden a začíná se propadat do spirály politického násilí. Podpořte vznik nových dílů: https://www.darujme.cz/projekt/1205779

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 83 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Já myslím, že je to od začátku do konce brněnská bramboračka.“ Tak komentuje Petros Michopulos kauzu Pavla Blažka, kvůli které musel exministr spravedlnosti opustit vládu. Politický komentátor a spoluzakladatel podcastu Kecy a politika v rozhovoru rozebírá celou bitcoinovou aféru – její politické i praktické dopady a možná pochybení na několika úrovních. Mluví o tom, proč podle něj Blažek chtěl být před volbami za hrdinu, jakou roli sehrála v celé kauze justice, stát i policie. Rozebírá i reakci koaličních partnerů z hnutí STAN, kteří podle něj nejsou schopni z koalice odejít, protože odcházení z vlády je hrozně bolestivý proces pro celou politickou strukturu. Zároveň si ale myslí, že přestože kauza Petru Fialovi zkomplikovala nabírání druhého dechu v kampani, rychlé odvolání Pavla Blažka z funkce byl určitě dobrý krok. „Trošku ztlumili ten náraz,“ říká Michopulos a dodává, že Andreji Babišovi zase nepřispěje, že reakci na kauzu „přepálil“. Politický komentátor mluví také o roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Elonem Muskem, která je podle něj „jako dvě školačky z deváté třídy.“ Trump – ať je jaký chce – má podle Michopulose velkou výhodu v tom, že umí dobře pracovat s náladami kolem finančních trhů, a Musk tak bude se svou firmou vždy tahat za kratší konec. Kam směřuje americká politika? Jak by se dalo celému průšvihu, kterému čelí česká vláda, předejít? Proč není normální, aby si ministři komentovali kroky svých kolegů a proč Michopulosovi vadí představa, že by nás měli řídit nestranní odborníci? Poslechněte si celý rozhovor.

Evropský soudní dvůr se v dohledné době vyjádří k tomu, jestli Maďarsko porušuje článek 2 Smlouvy o Evropské unii. Tedy podle kterého Unie spočívá na pluralismu, nediskriminaci, toleranci, spravedlnosti, solidaritě a rovnosti mezi muži a ženami. Generální advokátka soudu Tamara Capetová doporučila, aby Maďarsko odsoudil za jeho nevinně znějící „zákon na ochranu dětí“, který umožňuje diskriminovat sexuální menšiny.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.

Jak se Rakousko vyrovnává s následky tragédie na střední škole ve Štýrském Hradci? Jak se k tragické události staví politici a média? A ozývají se hlasy volající po zpřísnění podmínek pro držení střelných zbraní? „Objevují se diskuze o tom, zda v Rakousku není příliš liberální zákon o držení střelných zbraní. V Rakousku je asi 370 tisíc lidí, kteří zbraň mají,“ uvádí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu český velvyslanec ve Vídni Jiří Šitler.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sněmovna bude příští týden na popud opozičních poslanců hlasovat o důvěře vládě. Stojí za tím kauza bitcoinů, které za neobvyklých okolností přitekly ministerstvu spravedlnosti. Nejen o tom ale vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP09 v našem Press klubu. Řešil se taky fakt, že případů rakoviny přibývá, navíc u stále mladších lidí. Nedostatek některých léků podle něj naopak není problém, protože existují náhrady, o kterých lidé jen netuší. Poslechněte si celý pořad.

S liberálními tématy je po zvolení Karola Nawrockeho polským prezidentem konec. Co stojí za těsným výsledkem voleb? Co od nového polského prezidenta čekat? A co čeká vládu, která se bude muset znovu vypořádat s prezidentem z opačného politického tábora? V novém díle podcastu Evropa zblízka odpovídá výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

Hostia: Jozef Majchrák (komentátor denníka Postoj) a Peter Tkačenko (komentátor denníka Sme). | Okruhy tém: Zmeny v ústave (Dve pohlavia, hodnotové otázky; je nevyhnutné to definovať? Politická hra o konzervatívneho voliča, postoje oboch táborov – koalícia/opozícia, porovnanie so zahraničím, kde majú ešte niečo podobné?). Politické strany (Ide o pokus Roberta Fica rozbiť konzervatívne strany, resp. získať ich prípadnú podporu? Postoj KDH, ako môže vyzerať klub po prípadnom rozdelení pri hlasovaní? Hnutie Slovensko – aj tu je časť konzervatívcov, spolupráca s koalíciou, jednotlivé koaličné strany, čo sa tým snaží získať Smer? Ide o voliča, alebo skôr politické ciele? Hlas-SD, SNS a ich stanoviská). | Novelizácia Ústavy SR. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

V jakém duchu se nesl letošní sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení? Jak přesvědčivě zdůvodnil Donald Trump, že jako první americký prezident po 60 letech rozhodl o nasazení jednotek Národní gardy bez žádosti guvernéra daného státu unie? A v den, kdy uplynulo 75 let od vynesení rozsudku v procesu s Miladou Horákovou se podíváme na dokumenty, které dokládají praktiky tehdejší justiční mašinérie?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stali sme sa síce plnoprávnou súčasťou a štátotvorným prvkom Československej republiky, neprestali sme však myslieť po starom, po uhorsky. Slovenské politické myslenie naďalej zotrváva v zajatí hungarizmu, čoho najlepším príkladom bolo ľudácke autonomistické hnutie. Zhruba takto by sme mohli zhrnúť azda najzásadnejšiu kritiku slovenského sociálneho demokrata a celoživotného stúpenca myšlienky československej jednoty Ivana Dérera na adresu slovenského politického života. Jeho úvahy, politické pamäti a analýzy sa dostávajú k širšej verejnosti len teraz, po dlhých desaťročiach. Napriek veľkému časovému odstupu sú však pozoruhodne aktuálne. A to až do tej miery, že to u človeka vyvoláva dojem, akoby sa za celý ten čas vôbec nič nezmenilo. Stále máme možnosť sledovať separatizmus v jeho najrôznejších podobách, až zarážajúcu odolnosť voči každému spoločenskému pokroku a silný nacionalizmus, vychádzajúci zo starej a často mimoriadnej skorumpovanej politickej „kultúry“, či skôr nekultúry. Politický odkaz Ivana Dérera sa však napriek tomu, či práve preto dnes čoraz viac dostáva do popredia. Príkladom sú dve publikácie, ktoré nedávno vyšli a ktoré sa venujú práve tomuto sociálnodemokratickému politikovi. Prvou z nich je kniha profesora Milana Katuninca – Posledný Čechoslovák. Potulky dejinami s Ivanom Dérerom. Druhou je kniha, ktorá vyšla v českom preklade Ivan Dérer. Poslední obhájce československé národní jednoty. A práve s jej autorom Tomášom Jaholkom z Katedry politológie FF Trnavskej univerzity sa rozpráva Jaro Valent z časopisu Historická revue. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

V tzv. bitcoinové kauze Pavla Blažka se dnes sejdou poslanecké kluby koalice Spolu a nejužší vedení občanských demokratů. „Kauza nekončí a komunikací, kterou ministr Blažek zvolil, vyplývá najevo čím dál tím více nesrovnalostí,“ říká socioložka Paulína Tabery v pořadu Jak to vidí... Jaké jsou dopady skandálů politiků na rozhodování voličů? A co si myslí Češi o obraně ČR a našem členství v Severoatlantické alianci?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V tzv. bitcoinové kauze Pavla Blažka se dnes sejdou poslanecké kluby koalice Spolu a nejužší vedení občanských demokratů. „Kauza nekončí a komunikací, kterou ministr Blažek zvolil, vyplývá najevo čím dál tím více nesrovnalostí,“ říká socioložka Paulína Tabery v pořadu Jak to vidí... Jaké jsou dopady skandálů politiků na rozhodování voličů? A co si myslí Češi o obraně ČR a našem členství v Severoatlantické alianci?

Pavel Blažek je většinou vládních politiků a řadou komentátorů pokládaný za zkušeného, velice inteligentního, pracovitého, a navíc ještě i zábavného politika.

Politický odkaz Pavla Blažka. Afrika jde doprava. Hrdá a odvážná Milada Horáková. Uvízne znovu Babiš ve svěrací kazajce střetu zájmů? Cannes – výpadek optimismu ze současného světa. Svoboda v hrsti diktátora Madura

Politický odkaz Pavla Blažka. Afrika jde doprava. Hrdá a odvážná Milada Horáková. Uvízne znovu Babiš ve svěrací kazajce střetu zájmů? Cannes – výpadek optimismu ze současného světa. Svoboda v hrsti diktátora MaduraVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Blažek je většinou vládních politiků a řadou komentátorů pokládaný za zkušeného, velice inteligentního, pracovitého, a navíc ještě i zábavného politika. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politické anekdoty mají své kouzlo. Ta o Harvardu a Trumpovi sice moc vtipná není, ale leccos o prezidentově vztahu k nejlepší univerzitě světa vypovídá. „Kdyby se jeho syn Barron na Harvard dostal, byl by teď býval klid…“ Vypadá to jako bulvární primitivismus, ale ten je u prezidenta Trumpa, jak se bohužel ukazuje, vždy nějak na místě. Pomsta vůči škole, která je symbolem kvalitního vzdělání, je ale vedena i z jiných směrů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ak by sme žili inú dobu, pasáž o zahraničnej politike z prezidentovej správy o stave republiky by sme vnímali ako veľmi vážnu, myslí si politický konzultant Sergej Michalič, ktorý radil - okrem iných - Mikulášovi Dzurindovi či Andrejovi Kiskovi. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom rozoberá Pellegriniho prejav, ale odpovedá aj na otázku, či sledujeme odklon Slovenska od Európskej únie a kde podľa neho vidí Robert Fico Slovensko v budúcnosti. Hlasujte za naše podcasty v súťaži Podcast roka a vyhrajte zaujímavé ceny. V kategórii Ucho sú nominované podcasty Otcovia v plienkach a História N a v kategórii Impulz súťažíme s podcastom Boxová ulička. Podporte nás na www.podcastroka.sk

Je lepší Robert Plaga z ANO slibující vyšší platy učitelům, nebo Renata Zajíčková z ODS slibující žákům o rok kratší základní školu? Téma pro podcast Vlevo dole.Už je to tady zas. Politické strany sepisují volební programy, v nichž budou znít věty typu: kvalitní vzdělání je naše klíčová priorita, o budoucnosti naší země se rozhoduje ve školách, vzdělávání je nejlepší investicí do budoucna a jaké budou školy, taková bude společnost. S čím ale konkrétně jdou politici do voleb?Překvapivě mezi hlavními stranami panuje široká shoda na takzvané strategie 2030+, která stanovuje dva cíle. Za prvé, že škola má rozvíjet kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život. A za druhé, že je potřeba snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání.„Pro prosazení těchto představ, aby nezůstaly jen na papíře, je klíčové to, jak silná figura bude ministr školství. A tady si učitelé nejvíc slibují od Roberta Plagy, kandidáta ANO. Nikdo už ale neví, co by mu dovolil Babiš jako premiér,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. A připomíná, že za posledních 15 let jsme měli třináct ministrů školství.Experti z neziskových organizací zabývajících se vzděláváním říkají, že ještě důležitější než ministr jsou ředitelé konkrétních škol a samozřejmě učitelé. Volají proto po kariérních systémech a investicích do zlepšení přípravy učitelů, aby o obor byl zájem.„Ukazuje se, že největší brzdou jakéhokoliv pokroku ve školství je roztříštěnost systému. O základní školy pečují obce, o střední kraje, ale málokdo řeší kvalitu vzdělávání. Zajímají se spíš o výměnu parket v tělocvičně nebo zateplení budovy,“ popisuje Václav Dolejší.Upozorňuje na skutečnost, že v Česku dnes existuje 6 900 základních a mateřských škol. Přitom čtvrtina z nich má méně než 50 žáků. Tyto školičky se pak potýkají s přetížeností ředitelů, kteří jsou zahlceni byrokracií.Víte, kolik je 8+2? A 2030+? Má starý pecař vůbec výuční list? A kdy se Vysoká škola života dočká akreditace? Poslechněte si čerstvou epizodu Vlevo dole!A nezapomeňte pro svůj oblíbený podcast hlasovat v anketě Podcast roku. Děkujeme!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Prezident Pellegrini predniesol v parlamente svoju prvú správu o stave republiky. Vládu skritizoval za covidovú amnestiu, vrátil sa k atentátu na premiéra a hovoril, že ľudí trápia stúpajúce ceny aj vojna na Ukrajine. Politické strany vyzval aby sa zhodli na vízii pre Slovensko a vládu aby zo zahraničnej politiky na všetky štyri svetové strany nevynechávala západ, ktorý je podľa prezidenta našim hodnotovým a bezpečnostným priestorom, ktorý nesmieme opustiť.Parlament pritom rokuje na riadnej schôdzi len druhý krát v tomto roku. Smer pokračuje v budovaní svojich hrádzí. V ústave chce dve pohlavia a nadradenosť našich zákonov nad medzinárodné a európske zmluvy. Opozičné KDH uvažuje, že mu v tom pomôže.Ako to pomôže Slovensku? Prečo parlament rokuje tak málo? Čo sa deje v koalícii, ak sa nevie dohodnúť na zmenách v transakčnej dani, covidových amnestiách, rente pre generálneho prokurátora či pohľade na ostrú kritiku nemeckého kancelára Merza? A čo urobí zo zisteniami delegácie európskeho parlamentu o míňaní eurofondov na luxusné haciendy?Braňo Závodský sa rozprával s poslancom parlamentu a predsedom klubu hnutia Slovensko Michalom Šipošom.

V máji 1945 sa na slovenskom území vzdali posledné bojujúce nemecké jednotky. Zvyšky porazenej armády sa pokúšali ešte prebiť na Moravu. Už v apríli 1945 prijala exilová vláda KVP a oslobodením Prahy 8. mája sa zavŕšil proces obnovenia republiky. V tyle pôsobiaca NKVD unáša zo Slovenská tisíce občanov a v na severovýchode Slovenska dochádza k rasovo motivovaným vraždám. Na jednej strane sa obnovila Československá republika, no na druhej strane začal narastať vplyv Sovietskeho zväzu a jeho tajnej služby NKVD, čo viedlo k postupnej likvidácii demokratických štruktúr. Po oslobodení Československa vstúpili na jeho územie aj jednotky NKVD, sovietskej tajnej služby. Ich hlavnou úlohou bolo eliminovať politických oponentov komunizmu, kontrolovať vývoj v krajine a zabezpečiť, aby moc v štáte prešla do rúk komunistov. Koniec vojny prináša porážku Tretej ríše a jej ľudáckych spojencov. Zároveň zakladá novú politickú realitu, ktorá vyvrcholí prevratom v 1948. Ako teda vyzeral koniec vojny na Slovensku, čo znamenal a znamenal pre všetkých to isté? Michal Havran bude so svojimi hosťami hovoriť v Smolníku a v Jakabovom paláci v Košiciach. Hostia: Michal Šmigeľ (historik), Martin Pekár (historik)

Po hnutí Stačilo! a STAN zveřejnili obrys svého programu i Piráti. Jen hnutí ANO nadále mlčí a ústy svého předsedy Babiše tvrdí, že s programem voliče seznámí až tři týdny před říjnovými volbami. Zatím je patrné, že volební trendy určují leví nebo praví populisté. Jsou to oni, kteří šermují nulovou sazbou DPH na potraviny (Jana Bobošíková), čímž strhávají ostatní strany k nápodobě. Volební sliby jsou rámovány evropským způsobem uvažování ve stylu musíme víc zbrojit a současně nepřestat zavádět ambiciózní Green Deal, a pokud možno nezvyšovat daně. Výsledkem nemůže být nic jiného než nástup plíživé inflace, která sníží zadlužení států. Druhým extrémem je redukovat politiku na marketingové kejkle. Politický marketing je ve skutečnosti způsob, jak účinnou formou sdělit voličům svůj program. Není to však obsah, jen forma sdělení. Bohužel část politických stran, jako ANO nebo STAN, zaměňují obsah za formu. Pak se přitom dopouští populistického nadbíhání svým socialisticky myslícím voličům, anebo sklouzávají k morálnímu kýči, jako hnutí STAN svým videem, v němž se snaží okázale pomoci rodině se třemi postiženými dětmi. Je samozřejmě správné, když politici využívají své známosti k podpoře dobré věci. Je eticky nepřijatelné a navíc kýčovité, když využívají bezmoc těchto lidí v předvolebním boji. Zdá se, že letošní sněmovní volby budou festivalem populismu.

V STVR už neexistujú garancie verejnoprávnosti. Zmeniť to môžu len voľby, tvrdí bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Luboš Machaj. Podľa neho spravodajstvo STVR si bude nutné overovať pretože sa mu už nebude dať dôverovať. Alibizmus a autocenzúra, tak môže vyzerať verejnoprávne spravodajstvo, tvrdí Machaj.Novou šéfkou verejnoprávneho Telerozhlasu sa stala producentka Martina Flašíková. Tentoraz hlavu STVR však už nevolil parlament, ale Rada STVR plná politických nominantov vlády a vládnej koalície a ktorá z vôle novej vlády získala aj veľmi silné právomoci.Dodýchala tak zvolením Martiny Flašíkovej verejnoprávnosť na Slovensku? Alebo vari - slovami Ježiša z kríža, je v prípade verejnoprávneho Telerozhlasu už "dokonané"? A ako veľká - či malá, bude verejnoprávnosť Telerozhlasu hlásnou trúbou vlády?Stane sa z verejnoprávnosti na Slovensku len prázdny pojem a smeruje verejnoprávny Telerozhlas už definitívne a nezvratne k transformácií na štátne médium - tak ako za Normalizácie, opäť hlásajúce pravdy "strany a vlády"? No a ak áno, kde sa stala chyba, bolo to už za Mečiara, ktorý dôveryhodnosť a nezávislosť ovládnutím STV prakticky zničil? Či vari bolo posledným klincom do rakvy sulíkovo zrušenie koncesionárskych poplatkov a nepokrytá snaha štvrtej vlády Roberta Fica ovládnuť nezávislé inštitúcie, vrátane Telerozhlasu?"Verejnoprávne spravodajstvo má byť postavená na overených a garantovaných faktoch. Tak, aby človek, ktorý to sleduje, si nemusel overovať, čo je alebo nie je pravda. To nie je jeho úloha. Robiť tam priestor pre 10 rôznych názorov je scestné. To je cesta do pekla a je to úplne mimo vektoru verejnoprávnost," tvrdí Luboš Machaj. No a ako to, že sa za "svoju" televíziu a rozhlas nepostavili ich koncesionári, teda ich diváci a poslucháči? Má zmysel ešte v STVR ostať - a brániť inštitúciu, alebo je zbytočné ju čo i len sledovať?"Vracajú sa sem normalizačné Ostrovčeky pozitívnej deviácie. Nepočítal som v roku 1989, že takéto niečo nastane. Zaráža ma, že sa to opakuje," hovorí exriaditeľ RTVS a dlhoročný mediálny profesionál, ktorý pôsobil aj ako programový riaditeľ kultového rádia TWIST v mečiarovských časoch Ľuboš Machaj. Počúvate Ráno Nahlas, dnes s exšéfom RTV a dlhoročným odborníkom v mediálnej oblasti Lubošom Machajom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V STVR už neexistujú garancie verejnoprávnosti. Zmeniť to môžu len voľby, tvrdí bývalý šéf verejnoprávneho Telerozhlasu Luboš Machaj. Podľa neho spravodajstvo STVR si bude nutné overovať pretože sa mu už nebude dať dôverovať. Alibizmus a autocenzúra, tak môže vyzerať verejnoprávne spravodajstvo, tvrdí Machaj.Novou šéfkou verejnoprávneho Telerozhlasu sa stala producentka Martina Flašíková. Tentoraz hlavu STVR však už nevolil parlament, ale Rada STVR plná politických nominantov vlády a vládnej koalície a ktorá z vôle novej vlády získala aj veľmi silné právomoci.mDodýchala tak zvolením Martiny Flašíkovej verejnoprávnosť na Slovensku? Alebo vari - slovami Ježiša z kríža, je v prípade verejnoprávneho Telerozhlasu už "dokonané"? A ako veľká - či malá, bude verejnoprávnosť Telerozhlasu hlásnou trúbou vlády?Stane sa z verejnoprávnosti na Slovensku len prázdny pojem a smeruje verejnoprávny Telerozhlas už definitívne a nezvratne k transformácií na štátne médium - tak ako za Normalizácie, opäť hlásajúce pravdy "strany a vlády"? No a ak áno, kde sa stala chyba, bolo to už za Mečiara, ktorý dôveryhodnosť a nezávislosť ovládnutím STV prakticky zničil? Či vari bolo posledným klincom do rakvy sulíkovo zrušenie koncesionárskych poplatkov a nepokrytá snaha štvrtej vlády Roberta Fica ovládnuť nezávislé inštitúcie, vrátane Telerozhlasu?"Verejnoprávne spravodajstvo má byť postavená na overených a garantovaných faktoch. Tak, aby človek, ktorý to sleduje, si nemusel overovať, čo je alebo nie je pravda. To nie je jeho úloha. Robiť tam priestor pre 10 rôznych názorov je scestné. To je cesta do pekla a je to úplne mimo vektoru verejnoprávnost," tvrdí Luboš Machaj. No a ako to, že sa za "svoju" televíziu a rozhlas nepostavili ich koncesionári, teda ich diváci a poslucháči? Má zmysel ešte v STVR ostať - a brániť inštitúciu, alebo je zbytočné ju čo i len sledovať?"Vracajú sa sem normalizačné Ostrovčeky pozitívnej deviácie. Nepočítal som v roku 1989, že takéto niečo nastane. Zaráža ma, že sa to opakuje," hovorí exriaditeľ RTVS a dlhoročný mediálny profesionál, ktorý pôsobil aj ako programový riaditeľ kultového rádia TWIST v mečiarovských časoch Ľuboš Machaj. Počúvate Ráno Nahlas, dnes s exšéfom RTV a dlhoročným odborníkom v mediálnej oblasti Lubošom Machajom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.

V pondělí odpoledne českého času se má odehrát telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem poté, co ve čtvrtek minulý týden skončila rusko-ukrajinská jednání fiaskem. „Trump má páku na to, aby zatlačil na Putina například tím, že otevře bianko účet Volodymyru Zelenskému,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Libor Jelen.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda si plán obnovy upravila podľa vlastných priorít a tým prebrala politickú zodpovednosť nad viac ako šiestimi miliardami eur. V rozhovore s analytičkou euractiv.sk Barbarou Zmuškouvou približujeme ako sa zmení jeden z kľúčových nástrojov na modernizáciu slovenskej ekonomiky.Vláda schválila vynovenú podobu Plánu obnovy a odolnosti. Okrem iného to znamená, že takmer pol miliardy eur presunie na vlastné investičné priority, ako sú verejné služby. Najväčšieho balíka peňazí sa vzdal minister životného prostredia Tomáš Taraba.Fabrika s najväčším negatívnym dopadom na ovzdušie, U.S. Steel Košice, napokon stovky miliónov eur nevyužije. Analytička vysvetľuje aké ďalšie projekty stopla vláda Roberta Fica a naopak, kde sú nové investičné príležitosti.Nahrával Vladimír Amrich.

Vláda si plán obnovy upravila podľa vlastných priorít a tým prebrala politickú zodpovednosť nad viac ako šiestimi miliardami eur. V rozhovore s analytičkou euractiv.sk Barbarou Zmuškouvou približujeme ako sa zmení jeden z kľúčových nástrojov na modernizáciu slovenskej ekonomiky.Vláda schválila vynovenú podobu Plánu obnovy a odolnosti. Okrem iného to znamená, že takmer pol miliardy eur presunie na vlastné investičné priority, ako sú verejné služby. Najväčšieho balíka peňazí sa vzdal minister životného prostredia Tomáš Taraba.Fabrika s najväčším negatívnym dopadom na ovzdušie, U.S. Steel Košice, napokon stovky miliónov eur nevyužije. Analytička vysvetľuje aké ďalšie projekty stopla vláda Roberta Fica a naopak, kde sú nové investičné príležitosti.Nahrával Vladimír Amrich.

„Úprimné oľutovanie a odpustenie predsedu vlády na mieste činu“ – podľa Petra Bárdyho by to bol krok smerom proti polarizácii a radikalizácii, ktorú Slovensko zažíva aj rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. „Aby oľutoval, ako sa on osobne a Smer správali a stále správajú v tom, čo sa dnes deje,“ hovorí. „Toto by bolo super, no nedočkáme sa toho,“ dopĺňa.Je rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Vtedy bola streda – krátko pred treťou popoludní. V Handlovej vystrelil z davu na predsedu vlády päť rán 71-ročný dôchodca Juraj Cintula. Správa z kategórie nepredstaviteľných, až z iného sveta. A zakiaľ premiér bojoval v rukách lekárov o život, z policajnej stanice preniklo video s tvárou atentátnika, že strieľal „z nespokojnosti s krokmi vlády“. A hoci mala strelca polícia v rukách, pre vládnu väčšinu bol vinník od prvých okamihov jasný: médiá a opozícia.Kde sme po roku od atentátu? Robert Fico je v úrade. Atentátnik Cintula s hrozbou doživotia v rukách orgánov činných v trestnom konaní. Na deň výročia zasadne bezpečnostná rada štátu – aby sa vysporiadala s nenávisťou v spoločnosti. A Ficov Smer organizuje na mieste atentátu spomienkovú akciu, kde zváža autobusmi svojich z celého Slovenska.Kam posunul atentát na premiéra krajinu? Téma pre Petra Bárdyho, komentátora a šéfredaktora Aktualít a autora bestselleru Fico – posadnutý pomstou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Úprimné oľutovanie a odpustenie predsedu vlády na mieste činu“ – podľa Petra Bárdyho by to bol krok smerom proti polarizácii a radikalizácii, ktorú Slovensko zažíva aj rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. „Aby oľutoval, ako sa on osobne a Smer správali a stále správajú v tom, čo sa dnes deje,“ hovorí. „Toto by bolo super, no nedočkáme sa toho,“ dopĺňa.Je rok od pokusu o atentát na premiéra Roberta Fica. Vtedy bola streda – krátko pred treťou popoludní. V Handlovej vystrelil z davu na predsedu vlády päť rán 71-ročný dôchodca Juraj Cintula. Správa z kategórie nepredstaviteľných, až z iného sveta. A zakiaľ premiér bojoval v rukách lekárov o život, z policajnej stanice preniklo video s tvárou atentátnika, že strieľal „z nespokojnosti s krokmi vlády“. A hoci mala strelca polícia v rukách, pre vládnu väčšinu bol vinník od prvých okamihov jasný: médiá a opozícia.Kde sme po roku od atentátu? Robert Fico je v úrade. Atentátnik Cintula s hrozbou doživotia v rukách orgánov činných v trestnom konaní. Na deň výročia zasadne bezpečnostná rada štátu – aby sa vysporiadala s nenávisťou v spoločnosti. A Ficov Smer organizuje na mieste atentátu spomienkovú akciu, kde zváža autobusmi svojich z celého Slovenska.Kam posunul atentát na premiéra krajinu? Téma pre Petra Bárdyho, komentátora a šéfredaktora Aktualít a autora bestselleru Fico – posadnutý pomstou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

České muniční iniciativě vděčí Ukrajina za půl druhého milionu kusů dělostřeleckých nábojů v loňském roce. A letos by to mohlo být ještě víc. „Je velmi dobře hodnocená našimi partnery, kteří do muniční iniciativy přispívají,“ vyzdvihuje v pořadu Pro a proti místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS). „Doufám, že už nebude potřeba,“ říká pro Český rozhlas Plus Radek Koten (SPD) z výboru pro bezpečnost.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politické strany, které nechtějí jen změnit vládu, ale i režim – tedy systém liberální demokracie – u nás v poslední době posilují. Když sečteme volební preference SPD, Stačilo a Motoristů, dostaneme – jak aspoň ukazuje většina průzkumů – zhruba 20 procent.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vždycky, když se vrátím, uvědomím si, jak moc se máme dobře a jak nám chybí nadhled nad tím, jak žijeme,“ říká farmaceut Stanislav Havlíček, který s Lékaři bez hranic jezdí na humanitární mise – byl například v Jemenu, Etiopii, Bangladéši nebo Palestině. Jako příklad toho, jak si v Česku neumíme představit situace v jiných zemích, uvádí, jak nenásilná u nás byla sametová revoluce. Je to podle něj rarita, a když lidé ve světě bojují o demokracii nebo svá práva, většinou riskují své životy. Na prahu občanské války je teď například Jižní Súdán, ze kterého se Havlíček naposledy vrátil, a připomíná také aktuální situaci v Gaze, která vzbuzuje velké společenské debaty. „Lidé tam nevědí, co bude. Nevědí, jak dlouho to bude trvat. Jsou závislí na pomoci zvenčí. Pro mě je těžko představitelné, že by se tady mohlo stát něco podobného,“ popisuje farmaceut. K současnému dění v oblasti říká, že v Pásmu Gazy žijí dva miliony lidí, na které nelze uplatnit kolektivní vinu a trest. Pokud je šestiměsíční dítě, které hladoví dva měsíce, nelze se na něj podle Havlíčka dívat jako na teroristu. Podle něj to, co lidé vidí v médiích, je naprosto jiná zkušenost než ta, kterou získá člověk na vlastní oči. Na debatách se ho dokonce často lidé ptají, jestli v Gaze viděl někoho z Hamásu. Havlíček na to ale prý jen těžko odpovídá, když vedle militantního křídla organizace existuje i politické uskupení, jehož součástí jsou například i úředníci pracující ve zdravotnictví. Na tamější dvoumilionovou populaci podle něj nelze nahlížet jen jako na dav fanatických džihádistů – jsou to normální lidé. „Je tam spousta lidí, kteří trpí špatnou politikou svého vedení, ale nemůžou s ním nic dělat. Nemůžou dojít na Václavák a zacinkat klíčema,“ vysvětluje farmaceut. Havlíček byl naposledy v Pásmu Gazy loni na začátku roku a neumí si představit, jak náročná může být situace v oblasti teď, když dochází k blokování humanitární pomoci. Jak vnímá útoky na humanitární pracovníky a lékaře? Myslí si, že pod nemocnicemi mohou být tunely Hamásu? Proč si z Gazy přivezl rozčarování? Jaký je podle něj rozdíl mezi potrestáním viníků a pomstou? A proč chce jít do politiky? I to se dozvíte v rozhovoru.

Zdraví nás v obtiahnutom tričku z jazera, proti televíziám organizuje odbojovú akciu s cieľom presunúť diskusné relácie z nedele na iný deň a na otázky o zdravotnom stave reaguje – čo je vás do toho. Ak už však premiér ruší svoj program, niečo nás do toho predsa len je, zvlášť keď sa v tejto chvíli chystá na náročný výlet do Moskvy.O nastoľovaní tém predsedom vlády, problémoch v koalícii a moskovskej ceste sa Jana Krescanko Dibáková porozprávala s komentátorom Petrom Tkačenkom.Zdroje zvukov: TA3, STVR, Facebook/Robert FicoOdporúčanie:Dnes vás opäť pozývam do divadla. Presnejšie, pozýva vás herec Šimonovič, ktorý podľa Denníka N obdivoval Tisa a pri jeho hrobe čítal oslavnú báseň. A neuveríte, práve on načítal pozvánku na celoštátne oslavy víťazstva nad fašizmom spolu so staručkým partizánom Strmeňom, môžete ich počuť v rozhlase i v Slovenskej televízii. Aktuálne však v Divadle Pavla Országha Hviezdoslava hrajú predstavenie Hitlerov prezident, po ktorom k Tisovmu hrobu určite neprídete. Prosím, nechajte jedno voľné miesto pre pána herca.-A ak ste ešte nevideli nového kanadského premiéra, ako tancuje so svojimi podporovateľmi po vyhlásení výsledkov, odporúčam. Je to len prá sekúnd, ktoré pokojne nájdete aj na Youtube. ⁠Ak už nič, aspoň vás rozosmeje.⁠–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

V úvode tlačovej konferencie vyzval Robert Fico lídrov politických strán, aby sa spoločne dohodli na tom, že nebudú chodiť do politických diskusných relácii v nedeľu. Tie by sa podľa Fica mohli vysielať počas pracovného týždňa. Ak sa predsedovia strán nedohodnú, bude Robert Fico pokračovať v nedeľných tlačových besedách.Za zrušenie nedeľných debát by bol aj predseda Hlasu a minister vnútra Matúš Šutaj Eštok, ale aj ďalší poslanec Hlasu Ján Ferenčák. Ten na sociálnej sieti uviedol, že nedele by mali patriť rodinám a nie hádkam politikov.Podpora od opozície?Opozičné KDH je pripravené podporiť návrh premiéra Roberta Fica (Smer-SD) o nedeli bez politických diskusií.„Myslíme si, že počas pracovného týždňa je v médiách dostatok priestoru na vyjadrenia politikov tak z koalície, ako aj opozície. KDH je preto pripravené podporiť návrh o nedeli bez politických diskusií,“ priblížilo hnutie vo svojom vyhláseníFico na nedeľňajšej tlačovej konferencii uviedol, že je pripravený podpísať dohodu so všetkými predsedami politických strán k zrušeniu nedeľných politických diskusných relácií. Podľa neho by mali byť vysielané počas týždňa a vo večerných hodinách.V podcaste sa dozviete: Ako tému zrušenia diskusií vníma šéf politického oddelenia Martin Sliz Či má pocit, že by téma mohla uspieť Ako si vysvetľuje podporu od hnutia Igora Matoviča Či sa Robert Fico zaoberal debatami už v minulosti Ako tému vníma šéfredaktor Peter Bárdy Či je presvedčený, že ide o dymovú clonu Ako si spomína na Fica a jeho začiatky v debatách Prečo sú debaty dôležité Čo je dôvodom premiérovej antipatie k tomuto formátu

Pasivita, stagnácia a nezáujem o národnú vec, či všeobecne o veci verejné – to býval ešte na prelome 19. a 20. storočia častá ponosa slovenskej inteligencie vo vzťahu k bežnému a v drvivej väčšine na vidieku žijúcemu slovenskojazyčnému obyvateľstvu. Sťažoval sa dokonca i vari najznámejší predstaviteľ konzervatívneho martinského národného centra Svetozár Hurban-Vajanský: „Keď sme povrchne pozreli na ľud, opanoval nás hnev nad jeho zpustlosťou ... nad pokorou pred mocným, nad nepovedomosťou.“ Bolo to však práve martinské centrum a Slovenská národná strana, ktorá po volebných neúspechoch v 70. rokoch 19. storočia vyhlásila volebnú pasivitu. No i podľa jej neskorších kritikov boli charakteristické črty rozširujúcich sa radov tzv. maďarónov nápadne podobné vlastnostiam slovenských národných predstaviteľov. Ako písal o slovenskej politickej reprezentácii Vavro Šrobár v prvom vydaní mesačníka Hlas: „nafúkanosť, prázdne vystavovanie vlastnej hodnosti svetu na obdiv, neplodná záhaľka... Už hádam aj tým, že ústami Vajanského vyhlásila sa za pars pro toto, za celý národ, čím zdôraznila svoje výlučné postavenie voči ľudu..., zachovávala bežný mrav tzv. vzdelanej spoločnosti maďarskej“. Proces národnostného útlaku, resp. maďarazicácie, ktorý sa tradične v slovenskom historickom diskurze spája s obdobím po rakúsko-uhorskom vyrovnaní, tak nie je možné oddeliť od iného sociálneho javu, ktorý je na Slovensku typický vari dodnes – pasivita, nezáujem či tzv. národná a politická indiferentnosť. Ako sa teda tvorilo moderné politické vedomie predovšetkým u bežného slovensko-jazyčného obyvateľstva v niekdajšom Hornom Uhorsku? Vyznačovalo sa skutočnou pasivitou a nezáujmom, menil sa tento stav s nástupom moderných populistických strán? A ako vyzeral zápas politických elít o priazeň a pozornosť obyčajného obyvateľa slovenskojazyčných uhorských žúp. Odpovede aj na tieto otázky chce dať nový výskumný projekt, hradený z európskych prostriedkov Plánu obnovy a odolnosti SR. Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozprával s historikom Lászlóom Vörösom z Historického ústavu SAV. Výskumný projekt je hradený z Plánu obnovy a odolnosti SR, Štipendium pre excelentných výskumníkov a výskumníčky R2-R4, projekt č. 09I03-03-V04-00539. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Dnešný 29. apríl je výročím vraždy Roberta Remiáša. 29. výročím. Robert bol bývalý policajt a spojka na svedka únosu prezidentovho syna. Z nastraženia nálože pod jeho autom bola od začiatku podozrivá vtedajšia SIS pod vedením Ivana Lexu, prípad je však doteraz neobjasnený. A bez trestu. Vražda je stále najväčšou škvrnou spojenou s garnitúrou vtedajšieho premiéra Vladimíra Mečiara a jeho šéf tajnej služby. Pripomenieme si ju s novinárkou Ľubou Lesnou, ktorá systematicky odkrývala prešľapy vtedajšieho režimu. „To je zneužitie polície na politické ciele“, hovorí novinárka, pričom poukazuje na čerstvý prípad úniku videa s premiérovým atentátnikom Cintulom, pri ktorom policajná inšpekcia tvrdí, že sa nedopracovala k osobe, ktorá za ním stojí. Paradoxne ide o video, ktoré bolo nahraté na policajnej stanici. „Prístup k tomu videu mali dvaja-traja ľudia, určite z radov polície a policajná inšpekcia nevie zistiť, kto to pustil médiám?“, čuduje sa novinárka Lesná. Hovorí, že dnes za premiéra Roberta Fica je situácia „oveľa nebezpečnejšia“ ako za Vladimíra Mečiara na konci deväťdesiatych rokov. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.