POPULARITY
Categories
Ranní brífink Jana T. Beránka: Byla to jedna z těch pozoruhodných a paradoxních tiskovek. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se chtěl rozloučit s rezortem výčtem úspěchů a měl na to připravenou impresivní powerpointovou prezentaci. Místo toho ale televize vysílaly živě hlavně to, jak se na začátku omlouvá za srážku vlaků na jihu Čech. Politická figura Martina Kupky má přitom pozoruhodný vývoj. Z mluvčího a hudebního redaktora se stal politik a na dopravě na sebe hodně upozornil, takže má asi reálnou šanci vést ODS. Chce být premiérem? A jak toho chce dosáhnout?
Ranní brífink Jana T. Beránka: Byla to jedna z těch pozoruhodných a paradoxních tiskovek. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se chtěl rozloučit s rezortem výčtem úspěchů a měl na to připravenou impresivní powerpointovou prezentaci. Místo toho ale televize vysílaly živě hlavně to, jak se na začátku omlouvá za srážku vlaků na jihu Čech. Politická figura Martina Kupky má přitom pozoruhodný vývoj. Z mluvčího a hudebního redaktora se stal politik a na dopravě na sebe hodně upozornil, takže má asi reálnou šanci vést ODS. Chce být premiérem? A jak toho chce dosáhnout?
Lenka Ježová patrí k tváram politickej publicistiky na Slovensku. Diváci ju poznajú ako nekompromisnú, no zároveň pokojnú moderátorku, ktorá sa nebojí klásť politikom aj nepríjemné otázky. Práca v neustálom napätí, ovplyvnená rýchlosťou sociálnych sietí, si však vyberá svoju daň. Ako sama s úsmevom priznáva, pocit, že jej deň by potreboval viac hodín, je jej dôverne známy. „Každý deň mám pocit, že 24 hodín mi nestačí,“ hovorí v úvode rozhovoru tvár relácie Politika 24. Dôvodom je podľa nej obrovské kvantum práce, ktoré dnes novinárom dávajú samotní politici, najmä vďaka sociálnym sieťam. „Kedysi nám stačilo ísť na tlačovú konferenciu, dnes musíme strážiť oveľa viac zdrojov. Práca je náročnejšia ako v minulosti,“ vysvetľuje zmenu v novinárskej profesii. Intenzita a neustály tlak vedú podľa nej k javu, ktorý je v brandži bežný. „Neexistuje novinár, ktorý by už aspoň trikrát nevyhorel,“ hovorí otvorene s tým, že psychohygiena je pre ňu kľúčová. V náročných diskusiách jej pomáha analytické myslenie a schopnosť nenechať sa vtiahnuť do politického boja. „My tam nie sme od toho, aby sme bojovali s politikom. Sme tam od toho, aby sme kládli otázky za ľudí,“ zdôrazňuje. V relácii Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sme otvorili aj ďalšie témy. Ako sa postupne prepracovala od recenzií hardvéru a relácií o investovaní až k vrcholovej politike? V čom ju limitujú jej české korene a kedy jej v živom vysielaní „ujde“ čeština? Prečo je podľa nej najhoršie, keď novinár alebo politik uverí sám sebe? A aký odkaz má pre mladé ženy, ktoré o sebe pochybujú? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.
Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.
Politická přestřelka kolem rozpočtu skončí vyšším schodkem. Demokratická svoboda jako kritická kultura každodennosti. Stavební zákon znovu a lépe? Sázka na rychlost končí nárazem do zdi. Pro voliče Spolu a STAN zůstává podpora Babišovy vlády tabu. I mezi nimi ale smířlivost probublává. Kolonie Bedřiška. V roli strašáka Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ze státního rozpočtu na rok 2026 se stává trhací kalendář. Takový dojem musí mít každý, kdo sleduje politickou debatu o něm. Budoucí premiér Andrej Babiš napočítal, že v návrhu vytvořeném odcházející vládou chybí přes 85 miliard ve výdajích a o 15 miliard jsou nereálně nafouknuté příjmy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Na začátku 90. let to v Československu vypadalo jednoduše: nadšení ze svobody a politika plná ideálů. Jenže euforie netrvá věčně. Jak se měnily kampaně v druhé polovině 90. let? V tomto díle série Kampaň! se vrátíme do doby, kdy se za voliči jezdilo autobusem (nebo létalo helikoptérou) a kdy volební programy ještě měly desítky stran.
Na začátku 90. let to v Československu vypadalo jednoduše: nadšení ze svobody a politika plná ideálů. Jenže euforie netrvá věčně. Jak se měnily kampaně v druhé polovině 90. let? V tomto díle série Kampaň! se vrátíme do doby, kdy se za voliči jezdilo autobusem (nebo létalo helikoptérou) a kdy volební programy ještě měly desítky stran.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.
„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.
„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nekladu si otázku, jestli moje děti mají vzít úzlík a prchnout před Babišem. Spíš si říkám, jestli poznáme tu míru, kdy už to překročilo nějakou mez,“ říká režisér Jan Hřebejk, když přemýšlí o tom, jak snadno se může proměnit společnost, kterou považujeme za samozřejmou. V poslední době natáčí často na Slovensku a říká, že právě tam vidí, jak ubývá svobody a jak to vypadá, když nejsou u vlády lidé, které jste si přáli. Mluví o voličích, o politicích, kteří podle něj ohýbají pravidla, i o tom, jak snadno se z veřejného prostoru vytratí elementární slušnost. „To, co reprezentují v politice, je politický sajrajt,“ říká bez okolků, když mluví o zástupcích SPD a Motoristů. I když očekává na svá slova kritiku, hájí se s odkazem na Filipa Turka, že přece nelze vážně mluvit o lidech, kteří hajlují. A dokonce si myslí, že budoucí premiér Andrej Babiš v soukromí mluví o svých koaličních partnerech mnohem ostřeji, než on sám. Do rozhovoru promlouvají i jeho obavy a zkušenost člověka, který ve filmech desítky let hledá hranici mezi odvahou a selháním. „Strach dokáže úplně rozložit charakter,“ říká k tomu, jak obavy mění všechno. V debatách o Palestině a Izraeli zůstává Hřebejk nekompromisní, ale chápe, proč mladí lidé vidí svět jinak. „Mají čerstvé mozky, ale někdy neprokouknou, jakou hru s nimi kdo hraje,“ říká o kauze vyvěšení palestinské vlajky na FAMU a dodává, že celý konflikt vnímá jako neřešitelný. Důležité podle něj ale je, aby i v rozdělené společnosti zůstal prostor pro humor. A to nejen jako únik, ale i ventil, který člověka drží při zemi. „Humor tě brzdí, aby sis nezačal moc myslet,“ říká režisér. Hřebejk mluví také o tom, že víru jako katolík ztratil, ale naději ne. „Kdybych nevěřil v dobro, tak se zabiju,“ říká jasně. A zdůrazňuje, že věří, že žijeme ve vlídné zemi, kterou stojí za to chránit. Co je dnes odvaha a co jen póza? Jak poznat, že už jsme překročili hranici, kterou jsme si slíbili nikdy nepřekročit? Proč některé politiky vidí jako „spodinu“? A proč by Hřebejk čím dál tím raději točil hlavně filmy, v nichž je humor? I to se dozvíte v rozhovoru.
Intenzivní boje na Ukrajině mohou trvat přinejmenším ještě několik měsíců. Na stole zatím není schůzka Trumpa s Putinem v Budapešti, natož ani ruského a ukrajinského vedení. „Od toho jsme v tento okamžik strašně daleko,“ domnívá se politický geograf Michael Romancov. Jak významné jsou boje v Doněcké oblasti kolem města Pokrovsk? Jak Ukrajina zároveň s válkou bojuje proti korupci? A proč dokázali jemenští povstalci v Rudém moři překreslit mapu světového obchodu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Intenzivní boje na Ukrajině mohou trvat přinejmenším ještě několik měsíců. Na stole zatím není schůzka Trumpa s Putinem v Budapešti, natož ani ruského a ukrajinského vedení. „Od toho jsme v tento okamžik strašně daleko,“ domnívá se politický geograf Michael Romancov. Jak významné jsou boje v Doněcké oblasti kolem města Pokrovsk? Jak Ukrajina zároveň s válkou bojuje proti korupci? A proč dokázali jemenští povstalci v Rudém moři překreslit mapu světového obchodu?
Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Strana Smer a Robert Fico bývali vždy dobrí v tom, že sa vedeli aspoň naoko postaviť za – aj svojich – ľudí. Vyzerali, že sa starajú. No v poslednom čase tvrdia, že sa tu vlastne nekradne, že štát je v pohode, že všetko funguje... možno aj tie vlaky. Akurát že tento rozpor s realitou sa už dá len ťažko uhájiť, dokonca aj pred voličmi Smeru. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno o aktuálnej komunikačnej stratégii Smeru rozpráva s komentátorom denníka SME Petrom Tkačenkom. Zdroj zvukov: HN, SME, Facebook/Robert Fico, SMER-SD Odporúčanie Dnes odporúčam čítanie, konkrétne text od BBC, ktorý píše, ako spoznať, že sledujete AI video. Text sa volá Najdôležitejší náznak, že pozeráte AI video a skúste. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.
Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Další epizody podcastu sledujte na http://www.Echoprime.czJak se vyvíjí jednání mezi Petrem Pavlem a Andreje Babišem o nové vládě? Fotografie, kterou zveřejnil Hrad, mluví za vše. Povede se Babišovi přesvědčit prezidenta, že jeho střet zájmů bude do jeho jmenování premiérem vyřešen? „Já si myslím, že do toho Petru Pavlovi nic moc není, protože vláda se zodpovídá poslanecké sněmovně, nikoliv prezidentovi,“ tvrdí Dalibor Balšínek.„Ale je to legitimnější dušení než prezidentovy výhrady k programovému prohlášení. Když známkuje jednotlivé kapitoly programu, jako když žákovi vrací písemnou práci k přepracování, je trochu náměsíčnost,“ tvrdí Daniel Kaiser. „Prezident dejme tomu může dejme tomu vést s premiérem boj o jednotlivé ministry, ale mluvit do programového prohlášení, to ještě žádný český prezident nedělal,“ dodává.Má chodit Člověk v tísni do škol? Jak dopadne záměr omezit financování politických neziskovek? Lze srovnávat s Jindřicha Rajchla s italskou poslankyní Cicciolinou? A co je zač skupina, která po Rajchlovi jde.Na živě streamované Echo Poradě diskutovali Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Pavel Štrunc.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz
Jedno poselství v programovém prohlášení vznikající vlády je nepřehlédnutelné, a sice úmysl koalice zesílit tlak na občanské iniciativy. Tedy hlavně na ty, které označuje ve svém vládním programu vágním pojmem „politické nevládní organizace“.
Jedno poselství v programovém prohlášení vznikající vlády je nepřehlédnutelné, a sice úmysl koalice zesílit tlak na občanské iniciativy. Tedy hlavně na ty, které označuje ve svém vládním programu vágním pojmem „politické nevládní organizace“.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.
V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ranní brífink Martina Ehla: V Brazílii dnes oficiálně začíná konference OSN o ochraně klimatu známá jako COP30. Politický i ekonomický prostor, který v ochraně klimatu vyklízí demokratický Západ, obsazuje komunistická Čína. V Ranním brífinku proto čínskou zelenou politiku probíráme s expertem na Čínu Filipem Šebokem, šéfem pražské kanceláře think tanku Central European Institute of Asian Studies.
Ranní brífink Martina Ehla: V Brazílii dnes oficiálně začíná konference OSN o ochraně klimatu známá jako COP30. Politický i ekonomický prostor, který v ochraně klimatu vyklízí demokratický Západ, obsazuje komunistická Čína. V Ranním brífinku proto čínskou zelenou politiku probíráme s expertem na Čínu Filipem Šebokem, šéfem pražské kanceláře think tanku Central European Institute of Asian Studies.
Politická kultúra a komunikácia sa čoraz viac mení na nechutnú dehonestáciu oponentov a ľudí s opačným názorom.
Prezidenta Petra Pavla čekají zatím nejtěžší politická rozhodnutí jeho politické kariéry. Jmenovat Andreje Babiše premiérem navzdory tomu, že šéf ANO zatím nemá vyřešený svůj střet zájmů? A v pozici premiéra by tak v tuto chvíli byl v rozporu se zákonem? Jaké možnosti má samotný Babiš? A co povedený kandidát Motoristů sobě na ministra zahraničních věcí Filip Turek? Postaví se Pavel k této nominaci podobně autoritativně jako to u jiného kandidáta na ministra zahraničních věcí, Miroslava Pocheho, v minulosti udělal Miloš Zeman? I to probírají Petr Honzejk a Ondřej Leinert v nejnovějším dílu politického podcastu HN Podpásovka. V němž dojde i na postřehy z nové sněmovny, kde teď zásluhou čerstvě zvoleného vlasteneckého předsedy Tomia Okamury vlaje možná víc ukrajinských vlajek než českých.
1. Premiér odkázal KDH, že ho koalícia s ním zahubí. 2. Inšpekcia vo veci čurillovcov opäť porušovala zákon. 3. Kultúru ďalej likvidujú bagrom.
Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.
Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stojednaminutový rozhovor s bývalým šéfem Transparency International Davidem Ondračkou, který se ohlíží za polistopadovou historií a nejen jí. Kdy mu Andrej Babiš nabídl místo ministra vnitra? Jak prožíval velkou protikorupční revoluci z let 2010–2013? Z čeho vznikl model Babiš? Kdy TI zjistila, že stále ovládá Agrofert?A co je to vlastně agrofertizace a deagrofertizace? Jde vůbec vyřešit jeho střet zájmů? Politické strany jsou uzavřené – jak získat lidi do politiky? Otevřít jim dveře v tradičních stranách, nebo investovat do alternativních médií, která vyprodukují známé osobnosti a ty se pak „vyvezou“ do parlamentu?Proč nikdo nenesl odpovědnost za kriminalizaci hlasování zastupitelstev v řadě měst a obcí? Proč všechny velké kauzy včerejška (Pražský dopravní podnik, nákup letounů CASA, kauza OKD, kauza generála Halenky) vždy skončily omilostněním obžalovaných? A proč za to byli příslušní státní zástupci ještě povýšeni?Jsou Češi politický národ? Umí si vládnout? A kdo je vlastně oligarcha?
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Předsedkyně švédské strany Centrum Anna-Karin Hattová opustila svůj předsednický post s odůvodněním, že nehodlá nadále sdílet atmosféru nenávisti a záštiplnosti, jež obě čím dál silněji zaplavují švédskou politickou scénu. Opuštěním předsednictví strany, kterou autoři umisťují do politického středu a která se vyznačuje ekologicko-liberálním zaměřením, dala najevo, že ani její mateřské straně se hrubnutí politického jazyka nevyhnulo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.
Slovenská politická scéna sa javí ako zaliata v betóne. Ani nedávna dramatická zmena ústavy, ktorú koalícia presadila s pomocou KDH a časti poslancov Hnutia Slovensko, výrazne nezamávala preferenciami. Vychádza to s prieskumu agentúry Ipsos pre Denník N.Agentúra však tentoraz urobila aj niečo navyše. Otestovala hypotetické predvolebné koalície. Čo by sa stalo, keby sa spojilo PS, SaS a Demokrati? A čo keby vznikol jeden veľký vládny blok Smeru, Hlasu a SNS?O najnovšom prieskume Ipsos sa budeme rozprávať s analytikom agentúry Romanom Pudmarčíkom.Podcast Aktuality Nahlas pre vás pripravil Marek Biró, Adam Obšitník a Michaela Jónová.
Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.
Slovenská politická scéna sa javí ako zaliata v betóne. Ani nedávna dramatická zmena ústavy, ktorú koalícia presadila s pomocou KDH a časti poslancov Hnutia Slovensko, výrazne nezamávala preferenciami. Vychádza to s prieskumu agentúry Ipsos pre Denník N.Agentúra však tentoraz urobila aj niečo navyše. Otestovala hypotetické predvolebné koalície. Čo by sa stalo, keby sa spojilo PS, SaS a Demokrati? A čo keby vznikol jeden veľký vládny blok Smeru, Hlasu a SNS?O najnovšom prieskume Ipsos sa budeme rozprávať s analytikom agentúry Romanom Pudmarčíkom.Podcast Aktuality Nahlas pre vás pripravil Marek Biró, Adam Obšitník a Michaela Jónová.
Vyjednávací týmy vznikající koalice mají za sebou týden debat o programu. Na dnešek si nechaly kulturu a diplomacii. Zástupci ANO, SPD a Motoristů si celý týden chválí konstruktivní a svižné jednání. Místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová to očekává i od dnešní schůzky.
Vítěz sněmovních voleb v Česku, tedy hnutí ANO, jedná o vládní koalici s SPD a Motoristy. Otazník momentálně visí nad resortem zahraničních věcí, do jehož čela by měl jít Filip Turek z Motoristů, u něhož se policie v současnosti zabývá příspěvky na sociálních sítích a výroky, které byly rasistické, misogynní a s nacistickou tématikou. Kritika se ale vzedmula i u ministerstva životního prostředí, kterého se má ujmout Petr Macinka, také z Motoristů, který se dříve nechal slyšet, že pokud se tak stane, poteče zelená krev. Jak přitom v nové epizodě Československého podcastu upozorňuje šéfredaktor Respektu Erik Tabery, všechny tyto případy odvádějí pozornost od možného budoucího premiéra Andreje Babiše, který je středobodem jiných kauz, a zůstává tedy neznámou, jak se zachová. Novinář a spisovatel Martin M. Šimečka má za to, že by u šéfa ANO mohlo dojít ke stejnému scénáři jako u slovenského premiéra Roberta Fica, který ze sebe v minulosti udělal politickou oběť a zradikalizoval se. Hrozí to i u Babiše? Co by to v praxi znamenalo pro česko-slovenské vztahy? A jaké časy Česko po volbách čekají? Moderuje Zuzana Machálková.
Několik stovek českých vědkyň a vědců poslalo otevřený dopis Andreji Babišovi (ANO) a prezidentu Pavlovi, aby byla v příští vládě pozice šéfa rezortu životního prostředí obsazena kompetentní osobou. Za záchranu ministerstva životního prostředí se sešlo 19. 10. na pražském Hradčanském náměstí několik tisíc lidí. Lidé se bojí obsazení místa kandidátem Motoristů Petrem Macinkou, který prohlásil, že pod jeho vedením „by asi chvíli tekla zelená krev“.
1. Slovenský príbeh sociálnej demokracie
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Bez sociálních sítí už dnes politici fungovat nemůžou. Je to pro ně výhodné, mají to tam pod kontrolou, nečeká tam žádný nepříjemný novinář, popisuje Denisa Hejlová, expertka na politický marketing z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Letos před volbami byli politici na sítích, v televizi a objížděli republiku,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus s tím, že i to zřejmě přispělo k vysoké volební účasti.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Hosťom v relácii Zo zákulisia politiky bol známy slovenský advokát, ktorý zastupoval viaceré medializované prípady, vrátane podnikateľa Mariana Kočnera. V roku 2022 ho NAKA obvinila v kauze „Kaifáš“ zo založenia a podpory zločineckej skupiny, údajne pre pomoc pri diskreditácii prokurátora Vasiľa Špirka. Prípad sa viackrát vracal medzi políciou a súdmi pre procesné pochybenia. V septembri 2025 bol právoplatne zbavený všetkých obvinení po rozhodnutí Generálnej prokuratúry. Popri advokátskej činnosti pôsobí aj ako poradca premiéra Roberta Fica. S Marekom Parom sme hovorili o jeho stíhaní, obhajobe Mariana Kočnera, ale aj o tom, v čom presne radí premiérovi Slovenskej republiky.
Francouzští premiéři přicházejí a odcházejí v rekordním tempu, země je v politické krizi. Momentálně se o sestavení kabinetu i rozpočtu na příští rok snaží Sebastien Lecornu, jeho vyhlídky jsou ovšem krajně nejisté. Do jaké míry se na tom svou politikou podepsal úřadující prezident Emmanuel Macron? A co situace ve Francii znamená pro Evropu a potažmo i pro Česko?Host: Jan Rovný - profesor politologie z pařížského institutu politických studií Sciences Po Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Takže Velká říjnová proletářská revoluce se odkládá na neurčito. Češi kupodivu volili umírněně a komunistické Stačilo se nedostalo do Poslanecké sněmovny, a Okamurovo SPD už třetí volby po sobě výrazně oslabilo. Hlavními poraženými voleb jsou ti, kdo chtěli změnu režimu a vystoupení z EU a NATO. Češi ukázali, že je jim bližší haškovský „mírný pokrok v mezích zákona“.Nezvítězily také reminiscence na komunistickou éru, zato měkké verze socialismu se nejspíš dočkáme. Heslo „kroužkování je naše zbrojení“ probíhalo na tolika rovinách (muži versus ženy, mladí versus staří), že řada předsedů politických stran se teprve nyní seznamuje s novými členy svých poslaneckých klubů. Téměř šedesát procent lidí ve sněmovně bude zcela nových, takže bude trvat dva až tři roky, než se stanou funkční součástí této komory parlamentu. Politické strany budou muset zvážit, jak sestavovat kandidátky, aby nebyly překvapovány tím, že se jim do parlamentu dostanou nezkušení nováčci.Otázka cirkulace a výběru vhodných kandidátů v politických stranách bude velkým tématem příštích let. V další části se věnujeme směřování Česka pod vládou Babiše II. To, jak mohou ovlivnit jeho rozhodování koaliční Motoristé a Okamurova SPD. A především: myslí Andrej Babiš svou hospodářskou politiku skutečně vážně? Odkud chce získat stovky miliard korun na své předvolební sliby?
Ve středu 17. září zaplnilo indický tisk a televize jedno jediné téma. Nebyla to roztržka se Spojenými státy ohledně cel a víz nebo nějaký nový korupční skandál. Byly to 75. narozeniny premiéra Naréndry Módího. Vedle vypočítávání Módího úspěchů a celostránkových gratulací od významných podniků i jednotlivců už ten den nezbylo v indických novinách místo prakticky na nic jiného.
Na konci září zachvátilo část Washingtonu napětí. Administrativa Donalda Trumpa svolala obrovský mítink pro ministerstvo obrany – které ovšem zrovna přejmenovala na ministerstvo války. V tom vidí někteří takřka pubertální siláckost, jiní vlastně osvěžující upřímnost.
Petr Pavel se blíží k vrcholu svého prezidentského mandátu. Až doposud byl v centru zájmu veřejnosti především pro svou civilnost, se kterou úřad vykonává. Naposledy například letěl z Londýna běžnou linkou jako každý obyčejný člověk. Jindy postával s lidmi v davu na rockovém koncertě a tak dál a tak podobně. Nyní přichází jeho chvíle skrz naskrz politická, v níž se má osvědčit jako hlava exekutivy a také jako ústavní pojistka.
Parlamentom minulý týždeň prešla rozsiahla, v poradí už dvadsiata druhá novela ústavy. Politickú rovinu toho, čo sa vlastne stalo, sme v Dobrom ráne rozoberali.Nová verzia základného dokumentu štátu prináša ale v prvom rade niekoľko praktických zmien.Čo to poslanci a poslankyne schválili? Koho a ako úprava zasiahne? Ktoré zmeny sa neprejavia vôbec? A akú to máme po novom národnú identitu?Aj o tom sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s výkonnou riaditeľkou organizácie Via Iuris Katarínou Batkovou.Zdroj zvukov: TASRTV, TA3OdporúčanieBritská indierocková kapela Wolf Alice má nový album, ktorý nesie názov The Clearing. V zmiešaných recenziách jedni kapele vyčítajú posun k teatrálnosti a expanzívnosti, druhí práve tento vývoj k sebavedomosti vítajú. Pre mňa je to album so skladbami, ktoré sa mi zapáčia postupne, po opakovanom počúvaní a presne to mám v hudbe najradšej.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing