Podcasts about politick

Olaf se Zikym v posledním letošním díle vysílají bez hosta. Recenze desek doženeme v příštím roce, ale upozorníme na pár alb, která vyšla. Dokonce se pokusíme o audio unboxing. Probereme dvě aktuální politické písně, kde má Olaf jasného vítěze. Pozveme na několik akcí v roce 2026. A dojde i na reporty. Konec roku znamená žebříčky ze streamovacích platforem. Tak se o streamovacích platformách pobavíme a s nimi si dáme i Zikyho vhled do AI hudby. Nemluvíme o streamovacích platformách náhodou moc často? Jak zní AI klon KGLW? Líbilo se nám v Subzero? Jakou desku si Olaf koupil hned dvakrát? Půjde česká kultura ve stopách té slovenské? A kam na konci odešel Olaf? Pusť to!

„Politici se nemají adorovat, politici se mají hlídat. To znamená, že to jsou naši zaměstnanci. Ale lidé, Češi, k nim mají často přístup jako k nějakým hvězdám pop music, tedy že: To je můj kůň, já jsem fanoušek tohoto politika,“ říká imitátor Petr Jablonský v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 26.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Politický komentátor Jindřich Šídlo byl hostem Českého rozhlasu Vysočina při setkání ve Vídni. V rozhovoru mluvil o proměně médií, síle sociálních sítí, české dopravě i o tom, proč mají nedělní politické debaty u diváků stále své místo.

Politický komentátor Jindřich Šídlo byl hostem Českého rozhlasu Vysočina při setkání ve Vídni. V rozhovoru mluvil o proměně médií, síle sociálních sítí, české dopravě i o tom, proč mají nedělní politické debaty u diváků stále své místo.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bitcoiny, Dozimetr nebo smazané i nesmazané facebookové příspěvky. Politické bouře i přeháňky. Jak ovlivnily sněmovní volby a skládání nové vlády? Česká politika na svátečním talíři. Matěj Skalický provází druhou částí shrnutí některých zásadních momentů roku 2025.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bitcoiny, Dozimetr nebo smazané i nesmazané facebookové příspěvky. Politické bouře i přeháňky. Jak ovlivnily sněmovní volby a skládání nové vlády? Česká politika na svátečním talíři. Matěj Skalický provází druhou částí shrnutí některých zásadních momentů roku 2025.

Bitcoiny, Dozimetr nebo smazané i nesmazané facebookové příspěvky. Politické bouře i přeháňky. Jak ovlivnily sněmovní volby a skládání nové vlády? Česká politika na svátečním talíři. Matěj Skalický provází druhou částí shrnutí některých zásadních momentů roku 2025.

251218_39_TYZDEN_1 Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Politický vývoj evidentne speje k spoločnému rokovaniu slovenskej a novej českej vlády. V TASR TV to povedal publicista Juraj Hrabko. . V priebehu decembra Bratislavu navštívil najprv predseda Poslaneckej snemovne Parlamentu ČR Tomio Okamura, recipročne potom cestoval do Prahy predseda Národnej rady (NR) SR Richard Raši (Hlas-SD). Po vymenovaní novej českej vlády pod vedením Andreja Babiša rokoval v Bratislave český minister zahraničných vecí Petr Macinka so slovenským rezortným partnerom Jurajom Blanárom. ..

Hostia: Samuel Spáč (politológ z Univerzity Komenského v Bratislave) a Daniel Kerekes (volebný a dátový analytik Denníka N). | Posledná parlamentná schôdza a pozastavenie zrušenia ÚOO (Úradu na ochranu znamovateľov): O čom svedčí vyhrotená atmosféra poslednej parlamentnej schôdze? Svedčí vôľa poslancov podporovať zmeny zákonov napriek odbornej a verejnej kritike o pevnosti koalície? Ako vnímať, že prezident vrátil parlamentu zrušenie ÚOO, ktorú podporoval predseda jeho vlastnej strany? Sú výmeny názorov a vymieňaná kritika iba hrou pre voliča alebo majú jednotliví aktéri naozaj vážne spory? Vývoj politických preferencií: Aké trendy vo vývoji preferencií ukázal uplynulý rok a ktoré udalosti rezonovali vo vnímaní voličov najviac? Ak hovoríme o poklese preferencií koaličných strán, kam sa ich voliči presúvajú? Dosiahla už opozícia v prieskumoch vrchol svojho potenciálu? Na aké témy bude počúvať nerozhodnutý volič? Politický výhľad na rok 2026: Bude vláda čeliť hlasovaniu o dôvere v parlamente? Prečo sa tak už neudialo? Kedy budeme hovoriť o začiatku predvolebnej kampane? Bude sa koalícia snažiť prijímať v druhom polčase vládnutia populárne opatrenia? Populárne pre akého voliča? Ovplyvní výhľad volieb podobu ďalšej konsolidácie? Hrozí scenár predčasných volieb? Nakoľko dôležité pre jednotlivé subjekty budú komunálne voľby? | Politický rok 2025. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Igor Matovič a Robert Fico sa dopĺňajú i potrebujú. V každom prípade si pomáhajú a pokiaľ bude šéf Hnutia Slovensko na politickej scéne, tak bude večným problémom stabilnej opozičnej alternatívy, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Vládna koalícia podľa neho urobila z parlamentu impotentnú inštitúciu. Kde sa zastaví valcovanie nezávislých inštitúcií a právneho štátu?Úrad na ochranu oznamovateľov, predtým verejnoprávna RTVS, Špeciálna prokuratúra, NAKA, ale aj Slovenská národná galéria, Bibiana či Slovenský hydrometeorologický ústav. Vládna koalícia rozoberá štát - a jeho inštitúcie - kocku po kocke ako z akejsi veľkej stavebnice autokracie.Rozoberanie štátu inštitúcia po inštitúcií. Snaha vládnej moci o čoraz väčšiu kontrolu celej spoločnosti. Zároveň štát, ktorý sa mení na čoraz viac kolabujúceho Potemkina. Neustále vlakové havárie, zbierky na životne dôležité lieky po internetoch, mládež utekajúca z krajiny a k tomu mnoho miliardové konsolidačné balíčky míňajúce sa akýmkoľvek zmysluplným výsledkom. Žiadna „Slayáda“ to veru nie je. Je to Slovensko na konci roka 2025.No a ponuka akejkoľvek stabilnej alternatívy je stále veľmi krehká, nejednotná a bez hlbšej vízie, pričom ju zásadne komplikuje faktor zvaný Igor Matovič. Téma dnešného podcastu s politológom Radoslavom Štefančíkom.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Igor Matovič a Robert Fico sa dopĺňajú i potrebujú. V každom prípade si pomáhajú a pokiaľ bude šéf Hnutia Slovensko na politickej scéne, tak bude večným problémom stabilnej opozičnej alternatívy, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Vládna koalícia podľa neho urobila z parlamentu impotentnú inštitúciu. Kde sa zastaví valcovanie nezávislých inštitúcií a právneho štátu?Úrad na ochranu oznamovateľov, predtým verejnoprávna RTVS, Špeciálna prokuratúra, NAKA, ale aj Slovenská národná galéria, Bibiana či Slovenský hydrometeorologický ústav. Vládna koalícia rozoberá štát - a jeho inštitúcie - kocku po kocke ako z akejsi veľkej stavebnice autokracie.Rozoberanie štátu inštitúcia po inštitúcií. Snaha vládnej moci o čoraz väčšiu kontrolu celej spoločnosti. Zároveň štát, ktorý sa mení na čoraz viac kolabujúceho Potemkina. Neustále vlakové havárie, zbierky na životne dôležité lieky po internetoch, mládež utekajúca z krajiny a k tomu mnoho miliardové konsolidačné balíčky míňajúce sa akýmkoľvek zmysluplným výsledkom. Žiadna „Slayáda“ to veru nie je. Je to Slovensko na konci roka 2025.No a ponuka akejkoľvek stabilnej alternatívy je stále veľmi krehká, nejednotná a bez hlbšej vízie, pričom ju zásadne komplikuje faktor zvaný Igor Matovič. Téma dnešného podcastu s politológom Radoslavom Štefančíkom.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 politických vězňů. Rozsáhlá amnestie přišla o víkendu krátce po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.

Běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová a nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki jsou na svobodě, uvedl opoziční server Naša Niva poté, co administrativa diktátora Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 politických vězňů. Rozsáhlá amnestie přišla o víkendu krátce po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostia: Roman Michelko (predseda poslaneckého klubu SNS, poslanec NR SR; SNS) a Ondrej Dostál (poslanec NR SR; SaS). | Posledná schôdza NR SR v roku 2025: Kkonflikty koalície s opozíciou, stanoviská oboch strán, čo tomu predchádzalo, využívanie prílepkov k zákonom, mimoriadne zasadnutie vlády na transformáciu Úradu na ochranu oznamovateľov, ako hodnotiť tieto kroky, skrátený legislatívny proces a jeho nadužívanie, stanovisko prezidenta, postoje jednotlivých strán, rozpory v koalícii. Nový rok: Čo očakávať od nového politického roka, spolupráca opozičného tábora, hnutie Slovensko, spolupráca s I. Matovičom, problémy druhého tábora, rozdielne postoje koaličných strán pri viacerých témach, dynamika vzťahov po zásahoch prezidenta a podobne. | Aktuálna politická situácia. | Moderuje: Marta Jančkárová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Politická válka, která formovala moderní Bangladéš, je po 35 letech definitivně u konce. Mohou za to dvě události z letošního listopadu. První je rozsudek zvláštního tribunálu, který odsoudil bývalou premiérku Šajch Hásinu Vadžídovou v nepřítomnosti k smrti. Druhou je hospitalizace druhé bývalé premiérky Cháledy Zii na jednotce intenzivní péče, kde zatím zůstává v kritickém stavu.

Český nacionalismus liberalismus zadusil. Opatrní a konzervativní Češi se tradičně drželi při zdi.Strany hlásící se k liberalismu se dnes v Čechách nemohou pochlubit zvlášť výraznou podporou voličů. U nás jsou autentickou liberální stranou vlastně jen Piráti. Ovšem v médiích panuje značný názvoslovný zmatek. Z liberála se stala bezobsažná nálepka. Všichni třeba běžně mluvíme o tom, že žijeme v éře neoliberalismu. To by znamenalo, že všechny systémové strany jsou vlastně neoliberální. To ale není pravda.Podle amerického novináře Jamese Trauba existují 4 složky liberalismu:1. Konstituční liberalismus – tedy státní uspořádání založené na svobodných volbách a dělbě moci. V tomto směru jsou skutečně skoro všechny strany liberální.2. Osobní liberalismus, který hlásá nedotknutelná osobní práva včetně možnosti experimentovat se svým životem. Jeho dnešním výrazem je progresivistický kulturní liberalismus, který u nás nejspíše zastupují právě Piráti.3. Ekonomický liberalismus, který si nejvíce osvojila politická pravice a který se dnes nejvíce projevuje útoky proti údajnému bruselskému diktátu a socialismu evropské unie. Zde jsou nejviditelnější Motoristé nebo Svobodní.4. Politický liberalismus usilující o sekulární, pragmatický a racionální střed mezi absolutismy a dogmatismy levice i pravice. Tohle u nás reprezentují asi nejvíce Starostové.U nás se začal politický liberalismus prosazovat až v během 2. poloviny 19. století. Ovšem v českém prostředí se mu – na rozdíl od německého – příliš nedaří. Středoevropská liberální buržoazie byla slabá, prohrála svou revoluci v roce 1848 a pak se ocitla ve vleku konzervativních elit. Liberální éra v Habsburské monarchii trvala relativně krátce, od roku 1860 do roku 1879. Navíc zde museli liberálové čelit nejen konzervativcům – tak jako všude – ale relativně brzy také socialistickému hnutí.Češi byli tradičně opatrní a konzervativní, a především dávali před liberalismem přednost nacionalismu. A ten nakonec liberalismus úplně zničil.

Politický život ve lži je kompatibilní se společností, která sama k životu ve lži inklinuje. 8.12.2025, www.RadioUniversum.cz

Jak by měl fungovat fond, do něhož chce Andrej Babiš vložit holding Agrofert? Vyhoví tak beze zbytku liteře i duchu příslušné české a unijní legislativy ke střetu zájmů? A může tento postup napovídat i něco víc o dalších politických ambicích lídra hnutí ANO a příštího premiéra?

Jak by měl fungovat fond, do něhož chce Andrej Babiš vložit holding Agrofert? Vyhoví tak beze zbytku liteře i duchu příslušné české a unijní legislativy ke střetu zájmů? A může tento postup napovídat i něco víc o dalších politických ambicích lídra hnutí ANO a příštího premiéra?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"ODS se hodně uzavřela a zapouzdřila," říká o výzvách lednového kongresu strany. Vidí někoho, kdo stranu otevře a rozhýbá? A proč si myslí, že ODS jako samostatná strana už nikdy nevyhraje žádné volby? Ptá se Barbora Tachecí.

Hosťom relácie Dírerov filter bol predseda hnutia Republika Milan Uhrík. Vyštudoval kybernetiku na FEI STU a tiež manažment a ekonomiku na Ústave manažmentu STU. Politickú kariéru začínal v Novej generácii SDKÚ-DS, za túto stranu neúspešne kandidoval aj v komunálnych voľbách. Neskôr zakotvil v ĽSNS, za túto stranu sa najskôr stal poslancom NR SR, neskôr poslancom Európskeho parlamentu. V roku 2021 na protest proti novým stanovám z ĽSNS odišiel a založil hnutie Republika. V súčasnosti je poslancom Európskeho parlamentu. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- či vytvorí so Smerom vládu po ďalších voľbách- či bude trvať na vyšetrovaní korupčných káuz súčasnej vlády- či bude presadzovať vystúpenie Slovenska z EÚ a NATO- či si vie predstaviť spoluprácu so Zorom Kollárom a Fikim Sulíkom- či sa stal holokaust

Když Andrej Babiš poprvé naznačil, že míří do politiky, začala se psát nová kapitola českého politického marketingu. Hnutí ANO změnilo, jak se v Česku dělají kampaně – od práce s emocemi až po používání dat a sociálních sítí.

Když Andrej Babiš poprvé naznačil, že míří do politiky, začala se psát nová kapitola českého politického marketingu. Hnutí ANO změnilo, jak se v Česku dělají kampaně – od práce s emocemi až po používání dat a sociálních sítí.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Po Úrade špeciálneho prokurátora a Národnej kriminálnej agentúre prišiel rad na Úrad na ochranu oznamovateľov.Vláda Roberta Fica v sobotu mimoriadne zasadla. Výsledkom je návrh ministra vnútra na zrušenie Úradu, ktorých chráni oznamovateľov korupcie a vznik nového Úradu, ktorý ho má nahradiť. To všetko v zrýchlenom konaní aj napriek kritike generálneho prokurátora. Úrad pri tom len nedávno pre odstavenie policajtov okolo Jána Čurillu udelil ministerstvu vnútra tri pokuty.Prečo to vláda celé robí a prečo opozícia hovorí o pomste a snahe prekryť zlyhania Hlasu? Prečo má Úrad na ochranu oznamovateľov protispoločenskej činnosti nahradiť nový úrad? Aký to má zmysel? Je skutočne úrad spolitizovaný, ako to hovorí Tibor Gašpar?Braňo Závodský sa rozprával s ešte stále predsedníčkou Úradu na ochranu oznamovateľov Zuzanou Dlugošovou.

Vznikající vláda ve složení ANO, SPD a Motoristů sobě si chce posvítit na neziskové organizace, zejména na ty, které označuje za politické. „Politické neziskovky se naprosto vymkly kontrole. Snaží se ovlivnit společnost stejně jako politické strany, ale nemají mandát z voleb,“ říká poslankyně Markéta Šichtařová (Svobodní, za SPD). „Říká se tomu lobbování a má to pravidla. Potřeba měnit společnost je přirozená,“ oponuje poslankyně Barbora Urbanová (STAN) v pořadu Pro a proti.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vyhrocené emoce doprovázely volby v roce 2006. Ve vývoji politického marketingu v Česku přitom znamenají důležitý milník. Co nového radili stranám profesionálové ze zahraničí? Proč se objevily negativní kampaně? A jak volební stratégové rozdělují obyvatelstvo do skupin a jak na tyto skupiny cílí?Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lenka Ježová patrí k tváram politickej publicistiky na Slovensku. Diváci ju poznajú ako nekompromisnú, no zároveň pokojnú moderátorku, ktorá sa nebojí klásť politikom aj nepríjemné otázky. Práca v neustálom napätí, ovplyvnená rýchlosťou sociálnych sietí, si však vyberá svoju daň. Ako sama s úsmevom priznáva, pocit, že jej deň by potreboval viac hodín, je jej dôverne známy. „Každý deň mám pocit, že 24 hodín mi nestačí,“ hovorí v úvode rozhovoru tvár relácie Politika 24. Dôvodom je podľa nej obrovské kvantum práce, ktoré dnes novinárom dávajú samotní politici, najmä vďaka sociálnym sieťam. „Kedysi nám stačilo ísť na tlačovú konferenciu, dnes musíme strážiť oveľa viac zdrojov. Práca je náročnejšia ako v minulosti,“ vysvetľuje zmenu v novinárskej profesii. Intenzita a neustály tlak vedú podľa nej k javu, ktorý je v brandži bežný. „Neexistuje novinár, ktorý by už aspoň trikrát nevyhorel,“ hovorí otvorene s tým, že psychohygiena je pre ňu kľúčová. V náročných diskusiách jej pomáha analytické myslenie a schopnosť nenechať sa vtiahnuť do politického boja. „My tam nie sme od toho, aby sme bojovali s politikom. Sme tam od toho, aby sme kládli otázky za ľudí,“ zdôrazňuje. V relácii Rozhovory so Zdenom Gáfrikom sme otvorili aj ďalšie témy. Ako sa postupne prepracovala od recenzií hardvéru a relácií o investovaní až k vrcholovej politike? V čom ju limitujú jej české korene a kedy jej v živom vysielaní „ujde“ čeština? Prečo je podľa nej najhoršie, keď novinár alebo politik uverí sám sebe? A aký odkaz má pre mladé ženy, ktoré o sebe pochybujú? Dozviete sa ešte omnoho viac v novej epizóde Rozhovorov so Zdenom Gáfrikom.

Prezident Petr Pavel prohlásil, že Andrej Babiš (ANO) musí veřejnosti spolehlivě vysvětlit, jak vyřeší svůj střet zájmů, pokud má být jmenován premiérem. Babiš otálí a čeká na jistotu, že ke jmenování skutečně dojde. Jak dlouho můžou v patové situaci setrvat? Jak interpretace Ústavy ovlivňuje politickou kulturu v České republice? „Prezidentův postoj je jediný možný a správný,“ zdůrazňuje v pořadu Osobnost Plus advokát a spoluautor Ústavy České republiky Jan Kalvoda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.

Politická přestřelka kolem rozpočtu skončí vyšším schodkem. Demokratická svoboda jako kritická kultura každodennosti. Stavební zákon znovu a lépe? Sázka na rychlost končí nárazem do zdi. Pro voliče Spolu a STAN zůstává podpora Babišovy vlády tabu. I mezi nimi ale smířlivost probublává. Kolonie Bedřiška. V roli strašáka Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ze státního rozpočtu na rok 2026 se stává trhací kalendář. Takový dojem musí mít každý, kdo sleduje politickou debatu o něm. Budoucí premiér Andrej Babiš napočítal, že v návrhu vytvořeném odcházející vládou chybí přes 85 miliard ve výdajích a o 15 miliard jsou nereálně nafouknuté příjmy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na začátku 90. let to v Československu vypadalo jednoduše: nadšení ze svobody a politika plná ideálů. Jenže euforie netrvá věčně. Jak se měnily kampaně v druhé polovině 90. let? V tomto díle série Kampaň! se vrátíme do doby, kdy se za voliči jezdilo autobusem (nebo létalo helikoptérou) a kdy volební programy ještě měly desítky stran.

Na začátku 90. let to v Československu vypadalo jednoduše: nadšení ze svobody a politika plná ideálů. Jenže euforie netrvá věčně. Jak se měnily kampaně v druhé polovině 90. let? V tomto díle série Kampaň! se vrátíme do doby, kdy se za voliči jezdilo autobusem (nebo létalo helikoptérou) a kdy volební programy ještě měly desítky stran.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.

„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.

„Jestli by se lidé, kteří to kritizují, nemohli z nálepek podívat na realitu toho, o čem mluví… Jenže já se bojím, že jim o realitu moc nejde, že jim jde právě o nálepky,“ říká na adresu kritiků tzv. „politických neziskovek“ zakladatel a výkonný ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Bude na premiérovi a ANO jako nejsilnější straně, aby si tyto tendence uřídilo a chovalo se racionálně,“ dodává.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Nekladu si otázku, jestli moje děti mají vzít úzlík a prchnout před Babišem. Spíš si říkám, jestli poznáme tu míru, kdy už to překročilo nějakou mez,“ říká režisér Jan Hřebejk, když přemýšlí o tom, jak snadno se může proměnit společnost, kterou považujeme za samozřejmou. V poslední době natáčí často na Slovensku a říká, že právě tam vidí, jak ubývá svobody a jak to vypadá, když nejsou u vlády lidé, které jste si přáli. Mluví o voličích, o politicích, kteří podle něj ohýbají pravidla, i o tom, jak snadno se z veřejného prostoru vytratí elementární slušnost. „To, co reprezentují v politice, je politický sajrajt,“ říká bez okolků, když mluví o zástupcích SPD a Motoristů. I když očekává na svá slova kritiku, hájí se s odkazem na Filipa Turka, že přece nelze vážně mluvit o lidech, kteří hajlují. A dokonce si myslí, že budoucí premiér Andrej Babiš v soukromí mluví o svých koaličních partnerech mnohem ostřeji, než on sám. Do rozhovoru promlouvají i jeho obavy a zkušenost člověka, který ve filmech desítky let hledá hranici mezi odvahou a selháním. „Strach dokáže úplně rozložit charakter,“ říká k tomu, jak obavy mění všechno. V debatách o Palestině a Izraeli zůstává Hřebejk nekompromisní, ale chápe, proč mladí lidé vidí svět jinak. „Mají čerstvé mozky, ale někdy neprokouknou, jakou hru s nimi kdo hraje,“ říká o kauze vyvěšení palestinské vlajky na FAMU a dodává, že celý konflikt vnímá jako neřešitelný. Důležité podle něj ale je, aby i v rozdělené společnosti zůstal prostor pro humor. A to nejen jako únik, ale i ventil, který člověka drží při zemi. „Humor tě brzdí, aby sis nezačal moc myslet,“ říká režisér. Hřebejk mluví také o tom, že víru jako katolík ztratil, ale naději ne. „Kdybych nevěřil v dobro, tak se zabiju,“ říká jasně. A zdůrazňuje, že věří, že žijeme ve vlídné zemi, kterou stojí za to chránit. Co je dnes odvaha a co jen póza? Jak poznat, že už jsme překročili hranici, kterou jsme si slíbili nikdy nepřekročit? Proč některé politiky vidí jako „spodinu“? A proč by Hřebejk čím dál tím raději točil hlavně filmy, v nichž je humor? I to se dozvíte v rozhovoru.

Intenzivní boje na Ukrajině mohou trvat přinejmenším ještě několik měsíců. Na stole zatím není schůzka Trumpa s Putinem v Budapešti, natož ani ruského a ukrajinského vedení. „Od toho jsme v tento okamžik strašně daleko,“ domnívá se politický geograf Michael Romancov. Jak významné jsou boje v Doněcké oblasti kolem města Pokrovsk? Jak Ukrajina zároveň s válkou bojuje proti korupci? A proč dokázali jemenští povstalci v Rudém moři překreslit mapu světového obchodu?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Strana Smer a Robert Fico bývali vždy dobrí v tom, že sa vedeli aspoň naoko postaviť za – aj svojich – ľudí. Vyzerali, že sa starajú. No v poslednom čase tvrdia, že sa tu vlastne nekradne, že štát je v pohode, že všetko funguje... možno aj tie vlaky. Akurát že tento rozpor s realitou sa už dá len ťažko uhájiť, dokonca aj pred voličmi Smeru. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno o aktuálnej komunikačnej stratégii Smeru rozpráva s komentátorom denníka SME Petrom Tkačenkom. Zdroj zvukov: HN, SME, Facebook/Robert Fico, SMER-SD Odporúčanie Dnes odporúčam čítanie, konkrétne text od BBC, ktorý píše, ako spoznať, že sledujete AI video. Text sa volá Najdôležitejší náznak, že pozeráte AI video a skúste. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠sme.sk/brifing⁠⁠⁠See omnystudio.com/listener for privacy information.

Spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina, sociolog Alexandr Charičev vydal text, ve kterém mluví o rozkolu ruské společnosti a hrozící občanské válce. Nakolik se mu ale dá věřit? A jak může vzniknout občanská válka v zemi, ve které je společnost apolitická a opozice nemá podporu? „Představa, že část Ruska začne vyjadřovat velkou nespokojenost, je nereálná,“ říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jedno poselství v programovém prohlášení vznikající vlády je nepřehlédnutelné, a sice úmysl koalice zesílit tlak na občanské iniciativy. Tedy hlavně na ty, které označuje ve svém vládním programu vágním pojmem „politické nevládní organizace“.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.

V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Premiér odkázal KDH, že ho koalícia s ním zahubí. 2. Inšpekcia vo veci čurillovcov opäť porušovala zákon. 3. Kultúru ďalej likvidujú bagrom.

Charakteristickým znakem nové éry Donalda Trumpa je nejistota. Politická i ekonomická. Až se zdá, že nepředvídatelnost je bojovou strategií amerického prezidenta. Z ostatních světových lídrů si dělá kamarády i nepřátele a řinčí zbraněmi, jak se mu zlíbí.

Stojednaminutový rozhovor s bývalým šéfem Transparency International Davidem Ondračkou, který se ohlíží za polistopadovou historií a nejen jí. Kdy mu Andrej Babiš nabídl místo ministra vnitra? Jak prožíval velkou protikorupční revoluci z let 2010–2013? Z čeho vznikl model Babiš? Kdy TI zjistila, že stále ovládá Agrofert?A co je to vlastně agrofertizace a deagrofertizace? Jde vůbec vyřešit jeho střet zájmů? Politické strany jsou uzavřené – jak získat lidi do politiky? Otevřít jim dveře v tradičních stranách, nebo investovat do alternativních médií, která vyprodukují známé osobnosti a ty se pak „vyvezou“ do parlamentu?Proč nikdo nenesl odpovědnost za kriminalizaci hlasování zastupitelstev v řadě měst a obcí? Proč všechny velké kauzy včerejška (Pražský dopravní podnik, nákup letounů CASA, kauza OKD, kauza generála Halenky) vždy skončily omilostněním obžalovaných? A proč za to byli příslušní státní zástupci ještě povýšeni?Jsou Češi politický národ? Umí si vládnout? A kdo je vlastně oligarcha?

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Slovenská politická scéna sa javí ako zaliata v betóne. Ani nedávna dramatická zmena ústavy, ktorú koalícia presadila s pomocou KDH a časti poslancov Hnutia Slovensko, výrazne nezamávala preferenciami. Vychádza to s prieskumu agentúry Ipsos pre Denník N.Agentúra však tentoraz urobila aj niečo navyše. Otestovala hypotetické predvolebné koalície. Čo by sa stalo, keby sa spojilo PS, SaS a Demokrati? A čo keby vznikol jeden veľký vládny blok Smeru, Hlasu a SNS?O najnovšom prieskume Ipsos sa budeme rozprávať s analytikom agentúry Romanom Pudmarčíkom.Podcast Aktuality Nahlas pre vás pripravil Marek Biró, Adam Obšitník a Michaela Jónová.