Podcasts about politick

Politické strany v posledních letech omezují konkrétní programové body a posilují spíše marketing. Tradiční dělení na levici a pravici přestává platit a stranický systém se mění. O tom, jak dnes vypadá politický kompas Česka, mluvil v pořadu Jak to vidí... analytik agentury NMS Jakub Bakule.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politické strany v posledních letech omezují konkrétní programové body a posilují spíše marketing. Tradiční dělení na levici a pravici přestává platit a stranický systém se mění. O tom, jak dnes vypadá politický kompas Česka, mluvil v pořadu Jak to vidí... analytik agentury NMS Jakub Bakule.

Strach nás spojuje víc než rozum či řeč, říká Judith Shklarová. Dokud žijeme, obáváme se ublížení – tělesného, duševního i duchovního. Na tomto prostém vhledu staví svůj „liberalismus strachu“. Esej stejného jména vyšel roku 1989, v době, kdy Francis Fukuyama oznamoval „konec dějin“.Shklarová odmítá politický romantismus i spásné příběhy. Liberalismus podle ní nevyrůstá ze vznešených ideálů ani ze svobodného trhu, ale z potřeby chránit lidi před fanatismem a krutostí. Je to zřízení, v němž se lze svobodně rozhodovat beze strachu – a minimem, bez něhož svoboda nemůže existovat, je schopnost státu zabránit krutosti. Úkolem státu proto není uskutečnit summum bonum, nejvyšší dobro, ale bránit summum malum, nejvyššímu zlu.I proto je Shklarová „fenomenoložkou negativity“. Jak sama připomíná, často nevíme, kým chceme být, natož co je nejvyšší dobro. Zato víme, kým být nechceme, čeho se na sobě samých bojíme a čemu se chceme vyhnout – jako jednotlivci i jako společnost. Ctnostné jednání začíná často ne tím, že přesně víme, co udělat, ale tím, že si přiznáme, že tady „něco nehraje“.Ve své knize Obyčejné neřesti (jediné dostupné česky, v překladu Daniely a Karla Theinových) pojmenovává Shklarová krutost, pokrytectví, snobství, zradu a misantropii jako hlavní praskliny, jimiž do demokracie proniká strach. A přece: neřesti nemáme jen nenávidět. S výjimkou krutosti v sobě leckdy nesou i zrno dobra. Pokrytectví je zavrženíhodné, ale tam, kde jsou vysoké nároky, je přítomné nevyhnutelně – a jen cynik si může dovolit tvářit se, že se ho netýká. Ale cynik je krutosti blíže než pokrytec.Problémem není sama existence neřestí, ale to, že nás otupují a tím nás činí náchylnějšími k jediné absolutně zavrženíhodné neřesti, jíž je krutost. Politika svobody proto nezačíná vymýcením neřestí, nýbrž rozhodnutím být vnímavější vůči každodenní krutosti. Vůči té jsme ostatně zranitelní všichni – jako její oběti i jako její původci. Zkrátka: máme se čeho bát – a to je to jediné, co nás spojuje.KapitolyI. „Bolest nesmíme nechat přenechat biologům“ [začátek až 25:40]II. Judith Shklarová? Fenomenoložka negativity [25:40 až 47:25]III. Politická filozofie musí začít od krutosti [47:25 až 58:00]IV. Pozor na nenávist neřestí [58:00 až konec]BibliografieHannes Bajohr, „Am Leben zu sein heißt Furcht zu haben“, in: Judith Shklar, Liberalismus der Furcht, Berlin: Matthes Seitz, 2013, str. 131–167.Hannes Bajohr – Rieke Trimçev, ad Judith Shklar. Leben – Werk – Gegenwart, Hamburg: Europäische Verlagsanstalt, 2024.Judith N. Shklar, The Liberalism of Fear, in: Nancy L. Rosenblum (vyd.), Liberalism and the Moral Life, Cambridge: Harvard University Press, 1989.Judith Shklar, Obyčejné neřesti, přel. Karel Thein – Daniela Theinová, Praha: Karolinum, 2023.Simone Weil, La personne et le sacré, Paris: Payot, 2017.Bernard Williams, „The Liberalism of Fear“, G. Hawthorn (vyd.), In the Beginning Was the Deed: Realism and Moralism in Political Argument, Princeton: Princeton University, Press, 2005, str. 52–61.

| Hostia: Martin Slosiarik (sociológ a riaditeľ prieskumnej agentúry Focus) a Jozef Lenč (politológ z Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave). | V utorok sa začína prvá schôdza Národnej rady SR po letnej prestávke. Presunuté na ňu boli pred letom viaceré citlivé témy – hlasovanie o novele Ústavy SR, covidové amnestie. Diskusii budú podrobené aj novely školských zákonov, či rokovacieho poriadku. Na stole sú aj stranícke návrhy, ako zníženie renty prezidenta a úprava transakčnej dane od SNS, či zvýšenie kvóra pre zmeny v Ústave SR a ústavných zákonoch na z 90 na 100 od Jána Ferenčáka z Hlasu-SD. Ako sa vyvíjajú prieskumy politických preferencií a nálad v spoločnosti. Augustové prieskumy posilnili vedúcu pozíciu opozičného PS pred Smerom-SD, ukázali pokračujúci rast mimoparlamentnej Republiky popri poklese Hlas-SD. Široké spektrum strán naďalej lavíruje na hranici zvoliteľnosti. Je prím PS možné považovať za trend? Čo spôsobuje kontinuálne oslabovanie strany Hlas-SD? Aký vplyv na preferencie SaS bude mať „odstavenie“ R. Sulíka? Je pre opozíciu dôležité prelomiť ľady v spolupráci s Hnutím Slovensko? Ktoré témy spoločensky a politicky rezonujú a čo možno očakávať od politickej jesene – verejnosť napäto čaká na obsah druhého konsolidačného balíka. Rezonujú aj posudzovanie kvality vakcín, premiérove cesty a aktivity v kontexte zahraničnej politiky. Bude jesenné prijímanie hospodárskych rozhodnutí v koalícii vyvolávať rozpory a môže sa stať, že ich neustojí? Má opozícia potenciál mobilizovať obyvateľov napríklad ďalšou vlnou protestov? Aká je súčasná nálada v spoločnosti a čo ju formuje? | Politická situácia na začiatku jesene. | Moderuje: Juraj Jedinák; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Jak známo, poslankyně hnutí ANO Balaštíková politicky nepřežila nahrávkami doložený pokus o objednávku zastřelení psa nové družky manžela, se kterým se právě rozváděla. Nejen proto, že se předseda Babiš i jeho prvý zástupce Havlíček často ukazují se čtyřnohými štěkajícími členy svých domácností.

Jak známo, poslankyně hnutí ANO Balaštíková politicky nepřežila nahrávkami doložený pokus o objednávku zastřelení psa nové družky manžela, se kterým se právě rozváděla. Nejen proto, že se předseda Babiš i jeho prvý zástupce Havlíček často ukazují se čtyřnohými štěkajícími členy svých domácností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dobrá zpráva na začátek: nežijeme si zas tak špatně, jak to někdy z vystoupení v předvolební kampani vypadá, výplaty rostou rychleji, než se čekalo. Podle Českého statistického úřadu stoupla v druhém čtvrtletí průměrná mzda na téměř 49 a půl tisíce korun, o necelých osm procent, reálná při započtení inflace o více než 5 procent.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už  téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík.O  předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli  Václav Klaus a Miloš Zeman.„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě a  navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým  novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká Jiří Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu  Mediální cirkus.Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90.let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MfDnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků  má pocit, že bez novinářů by jim bylo líp.“Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show.  Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně  celostátnímu výsledku.„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat, my vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém Facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit líp, někdo hůř,“ popisuje Jiří Kubík v  Mediálním cirkusu.„Pro mě tam byli lidi, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a doukážou vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíš jako směšná figurka,  která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem, vy mě stejně volit  nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor  Seznam Zpráv Jiří Kubík.Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé  série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a  stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal zapravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.Jak se změnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Předvolební televizní debaty mají v Česku dlouhou tradici, jejich vliv ale postupně slábne. Diváci čím dál víc očekávají show a emoce, zatímco programové vize ustupují do pozadí. Stále častěji se proto obracejí k sociálním sítím a influencerům. Jak se média, rozhlas a televize chopily sněmovních voleb? Mediální analytik Filip Rožánek v audiozáznamu přiblíží i to, jak tuzemské redakce přistupují k používání umělé inteligence.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Předvolební televizní debaty mají v Česku dlouhou tradici, jejich vliv ale postupně slábne. Diváci čím dál víc očekávají show a emoce, zatímco programové vize ustupují do pozadí. Stále častěji se proto obracejí k sociálním sítím a influencerům. Jak se média, rozhlas a televize chopily sněmovních voleb? Mediální analytik Filip Rožánek v audiozáznamu přiblíží i to, jak tuzemské redakce přistupují k používání umělé inteligence.

Pozdně moderní doba, ve které se chtě nechtě ocitáme, je rychlá ve všech ohledech. Co platilo včera, za chvíli už neplatí. Staré jistoty se hroutí, nové nepřicházejí. To se děje i v politice: Politické strany nahradila hnutí, levice je nacionálně pravicová, a pravice zase levicově stabilizující.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politické strany a hnutí začaly s ostrou fází kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Průzkumy dlouhodobě ukazují na dva nesmiřitelné tábory a všichni komentátoři se to snaží skládat jen v rámci dvou nesmiřitelných bloků,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog Milan Školník z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity. „Myslím, že to je strašně naivní, protože volby většinou dopadají jinak, než jak průzkumy dlouhodobě ukazují.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už za měsíc Češi rozhodnou o novém složení Poslanecké sněmovny. Seznam Zprávy si během léta nechaly zpracovat detailní průzkum nálad mezi voliči. V jaké atmosféře česká společnost do voleb jde? Hostem Ptám se já byl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.Měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny je podle sociologa Buriance stále až třetina lidí nerozhodnutých. Ve veřejném prostoru, zejména na sociálních sítích v posledních týdnech zároveň někteří zklamaní voliči stran vládní koalice otevřeně deklarují, že letos nechají svůj hlas propadnout. Jde o skutečný trend, který by do letošních voleb nějak výrazně promluvil?„U sociálních sítí vidíme, že ten obrázek je trošku zveličovaný. Tato tendence byla ještě před rokem nebo před dvěma lety v populaci silnější u vládních voličů, kteří byli některými kroky vládních stran lehce rozčarováni až zklamáni. Ale tím, jak se blíží termín voleb, tak vidíme, že velká většina těch, kteří byli volit v roce 2021, pravděpodobně půjde i teď,“ reagoval sociolog. Podle Jana Buriance vyhrává voličská zodpovědnost: „Hlavní motivace pro vládní voliče, potažmo pro Piráty se Stranou zelených je, že radši budou volit vládní tábor. Protože strach z toho, že hnutí ANO by se mohlo spojit a vládnout například se Stačilo! nebo SPD je pro ně silnější.“Unikátní průzkum zároveň ukázal, že lidem na tuzemské politické scéně chybí alternativa. Podle sociologa je tedy škoda, že nakonec nevznikla nová politická strana, o které ještě letos v zimě spekulovalo. „Nám pořád lidé deklarují, že tady nějaký hlad po nové straně je. Bylo by to až nějakých 20 procent lidí, kteří by novou stranu uvítali,“ uvedl Burianec s tím, že ovšem není jisté, zda by nový politický subjekt nakonec zabodoval: „Je důležité si uvědomit, že 100 lidí je 100 chutí, takže nová politická strana by nakonec nemusela mít takový úspěch, jak se třeba zpočátku zdá.“ S podrobnými výsledky rozsáhlého výzkumu Politické dění a volební motivace 2025 budou Seznam Zprávy čtenáře postupně seznamovat až do voleb. Co dnes Čechy trápí nejvíc trápí? Komu nejvíc důvěřují? A kolik lidí se nakonec rozhodne jít k volbám? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Volební zákon říká, že pro vstup do sněmovny politická strana či hnutí potřebuje získat aspoň pět procent hlasů, volební koalice dvou stran potřebuje aspoň osm procent a koalice tří a více stran 11 procent. Některé „koaliční“ subjekty se bojí, že by tyto klauzule nepřekonaly, proto, i když na jedné kandidátce figurují členové více stran, oficiálně kandidují pod hlavičkou jedné, takže nemusejí dosáhnout vyšší hranice pro vstup do sněmovny. Mnozí to ale považují za podvod a obcházení minimálně ducha zákona, když ne rovnou litery. Strana Volt kvůli tomu podala žaloby u krajských soudů na registraci kandidátek SPD a hnutí Stačilo!. Hnutí Přísaha zas zažalovalo Piráty, kteří na svých kandidátkách mají členy Zelených. Spekuluje se i o možných žalobách po volbách. O problematice těchto skrytých koalic a jejich politických i právních důsledcích debatovali Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Petr Just z Metropolitní univerzity Praha a Kryštof Doležal z Transparency International. Diskuse proběhla 28. srpna, tedy před zveřejněním rozsudků všech krajských soudů.

Cesta premiéra Roberta Fica do Číny a jeho stretnutie s ruským prezidentom Vladimírom Putinom, konsolidácia, ale aj nehoda šéfa SIS Pavla Gašpara. Tieto, ale aj ďalšie aktuálne politické otázky boli predmetom relácie Analýzy 24 s moderátorkou Luciou Stráňavovou, ktorá privítala poslancov NR SR Martinu Bajo Holečkovú (SaS) a Romana Malatinca (Nezaradený).

Která předvolební píseň je největší cringe? Která politická fackovačka měla největší grády? Jaké zvíře zneužívají politici v kampaních nejradši? Která celebrita kdy komu nejvíc helfla s verbováním voličů? A kdo se v kampani nejvíc ponížil? Slyšeli jste všechny epizody z letní série Vlevo dole TOP 5? Jestli ne, vraťte se k nim dřív, než si pustíte tuto bonusovou epizodu. Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší v ní totiž vyhlašují vítěze jednotlivých kategorií. Jestli ano, vzhůru do království politického bizáru! Užijte si záznam části živého vystoupení Vlevo dole v pražské Troyi.----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Ukrajinské úřady zadržely podezřelého ze spáchání sobotní vraždy bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Andrije Parubije. V neděli to podle agentur Reuters a AFP oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Atentát proběhl v sobotu ve Lvově. Místní představitelé uvedli, že Parubij se stal obětí střelce.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Pondelkové epizódy Dobrého rána patria už tradične cez leto iným podcastom denníka SME, aby sme vám predstavili prácu našich kolegov a kolegýň a témy, ktorým sa venujú.Dnes si môžete vypočuť epizódu ekonomického podcastu Index, v ktorom vám prinášame prehľad dôležitých správ a zaujímavé rozhovory s podnikateľmi, analytikmi a ďalšími hosťami, ktorí rozumejú číslam.Tentokrát si môžete vypočuť epizódu s predsedom Najvyššieho kontrolného úradu Ľubomírom Andrassym aj o tom, že v krajine, kde je politická nestabilita, sa nielen ťažko podniká, ale aj žije.Index vychádza každý štvrtok a nájdete ho vo všetkých podcastových aplikáciách, na Youtube a na SME.SK.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Zrušíme inkluzi, zpoplatníme zbytečné obory na vysokých školách a ze škol vymýtíme politické neziskovky, slibují v programu Motoristé sobě. Rádi by provedli i audit učebnic. Jaké obory jsou zbytečné a proč? Hostem Ptám se já byl lídr kandidátky Motoristů v Moravskoslezském kraji Matěj Gregor. Podle aktuálního volebního modelu STEM se Motoristé sobě stále drží pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny, získali by necelé čtyři procenta hlasů. Strana se snaží voliče oslovit mimo jiné i radikálními změnami ve školství. Podle člena expertní skupiny Motoristů pro oblast školství a lídra moravskoslezské kandidátky Matěje Gregora je prioritou zrušení inkluze a vytvoření speciálních tříd pro znevýhodněné děti. „Vzhledem k tomu, že asistenty pedagoga máme dnes na každé škole, tak si myslím, že do budoucna by tím konečným řešením mohlo být i to, že by po čase byly speciální třídy na drtivé většině základních škol,“ uvedl Gregor s tím, že v Praze by mohly vzniknout celé speciální školy. Učitelé by tak podle něj dostali více prostoru na práci s talentovanými dětmi. Motoristé by také chtěli provést audit učebnic a studijních materiálů, do kterých podle nich dnes pronikají politické ideje. „My tomu říkáme politické vsuvky. My nemůžeme do běžné výuky vsouvat, jak mají děti reagovat na svou sexualitu, jak mají reagovat na životní prostředí, co si mají, nebo nemají myslet o migraci. Má se o tom s nimi bavit jediná entita, a to je rodič. Rodič je vždy ten, kdo to dítě vychovává. Děti se mají ve škole vzdělávat,“ dodal. Změnami by měl projít i systém vysokoškolského vzdělání, například zpoplatněním některých humanitních oborů jako genderová nebo teritoriální studia, jejichž absolventi podle Gregora nemají uplatnění na trhu práce. Konkrétní výčet „neužitečných“ oborů ale strana nemá: „Navrhujeme, aby stát objednával u škol ty obory, které chce do budoucna využívat, a je to čistě na bázi dat. Ať už je to Úřad práce nebo soukromý sektor.“ Kdo by měl provést audit učebnic a vysokoškolských oborů? A co jsou škodlivé pasáže v učebnicích? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Představení programu koalice SPOLU, které mělo být startem do nejžhavější fáze kampaně před volbami, ve kterých jde prý „o všechno“, rozhodně zůstalo za očekáváním. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda pripravuje konsolidáciu v tajnosti, odmieta komunikovať so sociálnymi partnermi. Zamestnávatelia a zamestnanci pritom tvoria kľúčovú časť hospodárstva. Ich zástupcovia preto volajú po odbornom dialógu.Konfederácia odborových zväzov a Republiková únia preto vláde poslali návrh škrtov za dve miliardy eur. Tvrdia, že takto by sa verejné financie dali ozdraviť bez negatívnych dopadov na životnú úroveň na Slovensku.Čo sa sociálni partneri dozvedeli o budúcoročnom rozpočte a kde by vláda mohla nájsť ďalšie peniaze na konsolidáciu v podcaste hovorí šéfka odborárov Monika Uhlerová.

Vláda pripravuje konsolidáciu v tajnosti, odmieta komunikovať so sociálnymi partnermi. Zamestnávatelia a zamestnanci pritom tvoria kľúčovú časť hospodárstva. Ich zástupcovia preto volajú po odbornom dialógu.Konfederácia odborových zväzov a Republiková únia preto vláde poslali návrh škrtov za dve miliardy eur. Tvrdia, že takto by sa verejné financie dali ozdraviť bez negatívnych dopadov na životnú úroveň na Slovensku.Čo sa sociálni partneri dozvedeli o budúcoročnom rozpočte a kde by vláda mohla nájsť ďalšie peniaze na konsolidáciu v podcaste hovorí šéfka odborárov Monika Uhlerová.

Policie lovila bitcoinového dárce na střeše. Hnutí ANO odepsalo svou poslankyni kvůli údajně plánovanému atentátu na psa. A Motoristé naopak přijali frontmana kapely J.A.R., který kvůli tomu ale dozpíval. Politické dění posledních týdnů komentuje Kateřina Perknerová z Deníku. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Už jste vybrali nejlepší stranickou hymnu, nejroztomilejší politické zvíře i nejkurióznější facku. V letní sérii politického bizáru Vlevo dole se tentokrát podíváme na celebrity, které se zapojily do kampaní.Politické strany se už tradičně před volbami snaží získat přízeň nějaké celebrity, aby ukázaly, že je mají rádi známí lidé - nejčastěji herci, zpěváci nebo sportovci. Ale se sháněním to mají čím dál těžší, málokteré z hvězd se v posledních letech chce riskovat, že občanskou angažovaností ztratí část svých fanoušků.Své by o tom mohl vyprávět třeba herec Martin Dejdar, který se v roce 2013 rozhodl v prezidentských volbách aktivně podporovat Miloše Zemana. Dejdar tím tehdy dokonce rozlítil scenáristy Jiřího Stránského a Hynka Bočana, autory Zdivočelé země. V jejich televizním seriálu o zvůli komunistického režimu v poválečném pohraničí hrál Dejdar hlavní roli Antonína Maděry, kterou podle nich podporou Zemana „zradil“.Jiné celebrity jsou zas podezírané z toho, že jejich podpora politickým stranám není zas tak nezištná. Přesně to se letos přihodilo Bolku Polívkovi: v květnu promluvil na zahájení předvolební roadshow koalice Spolu, zároveň jeho Divadlo Bolka Polívky získalo letos od města Brna vedeného primátorkou Markétou Vaňkovou z ODS rekordní dotaci, takže opozice ho viní z toho, že jde o odměnu za politickou podporu.Na nepochybně upřímnou náklonnost Jiřiny Bohdalové se ovšem může spolehnout Miloš Zeman. Herečka ho neochvějně podporuje od prezidentských voleb v roce 2013. Tu a tam se potkají dodnes. „Už mi, lásko, není dvacet let,“ zpívala Bohdalová například před dvěma roky na křtu Zemanovy knihy Spiknutí. V ní exprezident paranoidně viní z hospitalizace po volbách v roce 2021 všechny okolo, jen ne svůj zdravotní stav.Do politických kampaní se v minulosti zapojily mnohé další známé tváře. Ke stálicím rozhodně patří „pravdoláskařka“ Eva Holubová, která se občansky hodně angažuje - podporuje liberální a zelené strany. A ohromný zájem vždy byl o megastar Jaromíra Jágra - nejprve podpořil politiky ODS, později pak natočil legendární kuřecí video s Andrejem Babišem.Poslechněte si celou epizodu TOP 5 Vlevo dole a vyberte vítěze ankety!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

1. Minister Šaško záchrankový tender nezrušil a ani nenaznačil, že by mohol odstúpiť 2. Kým sa stal Pellegrini prezidentom, porušili zákon najmenej dvakrát

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.David Marek působí přes deset let jako hlavní ekonom v Deloitte. Zastával ale i pozici v poradním týmu Petra Pavla, kterou předčasně opustil. Radil prezidentovi nepodepisovat rozpočet předložený Zbyňkem Stanjurou. Obsahoval nevyjasněné desítky miliard korun. Petr Pavel ho ale podepsal. „Nemáme žádné regulační mechanismy, které by zabránily tomu aby se veřejné finance zvrhly. Dluhová brzda nebrzdí, způsob jmenování Národní rozpočtové je silně závislý na vládě a Parlamentu. Třetí pojistkou je prezident, který se rozhodl, že tuto svou roli nepřijme,” říká Marek.Co k tomu hlavu státu vedlo? Čeho se ministr financí dopustil, když na ČEZ uvalil windfall tax? Mluvili jsme také o tom, že vláda se nesmí vymlouvat na „těžkou dobu” a o tom, co lidem a ekonomice způsobí zavedení ETS 2 povolenek.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS.

Konkurzný právnik Zoroslav Kollár, právoplatne odsúdený za uplácanie šéfa SIS, a figurujúci aj v ďalších kauzách, zakladá politickú stranu. Ide pritom o človeka z mafiánskych zoznamov, ktorý je aj v komunikácii Mariána Kočnera, podnikal s Bödörovcami, sídli v luxusnom kaštieli a spája sa s ním množstvo podozrivých alebo kontroverzných okolností. Aká bude jeho nová strana?Ak má byť nová strana konkurenciou Smeru, prečo ho pozval smerácky poslanec Ján Podmanický na oslavy do Starej Bystrice a prečo v jeho prospech podal dovolanie minister spravodlivosti za Smer Boris Susko?Čo všetko vieme o Zoroslavovi Kollárovi, v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetlí Xénia Makarová z Nadácie Zastavme korupciu.Moderuje Peter Hanák. Zistenia Aktualít pochádzajú z článku Tomáša Kyseľa.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Konkurzný právnik Zoroslav Kollár, právoplatne odsúdený za uplácanie šéfa SIS, a figurujúci aj v ďalších kauzách, zakladá politickú stranu. Ide pritom o človeka z mafiánskych zoznamov, ktorý je aj v komunikácii Mariána Kočnera, podnikal s Bödörovcami, sídli v luxusnom kaštieli a spája sa s ním množstvo podozrivých alebo kontroverzných okolností. Aká bude jeho nová strana?Ak má byť nová strana konkurenciou Smeru, prečo ho pozval smerácky poslanec Ján Podmanický na oslavy do Starej Bystrice a prečo v jeho prospech podal dovolanie minister spravodlivosti za Smer Boris Susko?Čo všetko vieme o Zoroslavovi Kollárovi, v dnešnom podcaste Aktuality Nahlas vysvetlí Xénia Makarová z Nadácie Zastavme korupciu.Moderuje Peter Hanák. Zistenia Aktualít pochádzajú z článku Tomáša Kyseľa.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Prehľad kino noviniek 113. epizódy Vertiga odštartujeme očakávaným Duchoňom, ktorý vznikol na základe divadelného predstavenia a zaostríme aj na marvelkovku Fantastická 4: Prvé kroky, či ambiciózny austrálsky horor Vráť mi ju!. V špeciálnej téme si predstavíme, aký bol divácky a finančne prvý polrok v slovenských kinách, ale nevynecháme ani svet streamovacích platforiem. Netflix zastúpia americké mysteriózne-krimi Živel a športová komédia s Adamom Sandlerom Happy Gilmore 2. Predstavíme vám aj ale skvelý dokumentárny projekt David Frost vs. Duchoň Fantastická 4: Prvé kroky / The Fantastic Four: First Steps Vráť mi ju! / Bring Her Back Kúzlo derby Téma: 1 polrok v slovenských kinách Živel / Untamed / Netflix Rivalové 2 / Happy Gilmore 2 David Frost Vs / Skyshowtime The Sandman 2 / Netflix See omnystudio.com/listener for privacy information.

Azylová a migrační pravidla se v Česku zřejmě zpřísní. Senát schválil novelu vycházející z migračního paktu Evropské unie. Kam se posunul evropský boj s nelegální migrací? A jaká je situace s uprchlíky u nás?Hostem Ptám se já byl ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Česko pravděpodobně zpřísní azylová a migrační pravidla. Novelu, která vychází z migračního paktu EU a měla by přinést například zpřísnění přístupu nebo zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů, schválili minulý týden senátoři. Teď jí musí podepsat prezident.Organizace na pomoc uprchlíkům novelu i celý pakt kritizuje, považuje je za velmi přísné. „Lidé přicházet budou. Válek nebo krizí neubývá, ale spíš jich bude přibývat. Takže pravděpodobně dojde k horšímu zacházení v jednotlivých zemích Evropské unie, k tomu, že lidé budou mnohem víc pobývat v detencích a za mřížemi, mnohem častěji se zřejmě budou i vracet. A převaděči jsou o krok až o dva kroky napřed, ta přísná pravidla je nezastaví,“ reagoval ředitel OPU Martin Rozumek. Evropa, včetně České republiky by se podle něj měla soustředit nejen na ochranu svých hranic, ale zejména se angažovat a pomáhat v místech konfliktů, kde problémy vznikají. Zároveň upozornil, že Česko pro uprchlíky, pokud se nejedná o příchozí z Ukrajiny, stále není cílovou zemí. „Politické strany to téma zneužívají úplně maximálně. Dělají z toho nebezpečí. Ta poslední novela je úplně zbytečná. Je to nějaká hysterie, kde se snaží vláda ukázat, že proti migraci bojuje. Ale myslím si, že je to úplně zbytečné. A že jsme na tom demograficky tak tragicky, že bychom se měli opravdu zamyslet, jak migranty a uprchlíky vlastně přilákat a integrovat co nejrychleji,“ dodal šéf OPU. Stát by se podle něj také měl připravit na příchod ukrajinských veteránů po případném ukončením ruské invaze na Ukrajinu: „Uprchlíci se tady integrovali výborně. Děti chodí do škol, ženy jsou nejčastěji v práci. Myslím si, že velká většina zůstane a že budeme muset připravit nějaké programy právě pro jejich muže. Mohou přicházet s velkými traumaty z války a zvykat si na normální život.“Jak zafunguje v Česku na voliče protiuprchlická rétorika SPD? A jak si stojí ukrajinští uprchlíci, do kterých se opakovaně a rád naváží šéf ANO Andrej Babiš?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz. 

Politické strany zveřejnily své krajské kandidátky. Z průzkumů STEM vyplývá, že máme zrcadlové protipóly – Prahu a Moravskoslezský kraj, kde mají vládní strany i opozice opačné výsledky.Rozhodnout volby tak mohou tři kolísavé kraje, kde může vyhrát ANO nebo koalice SPOLU. Jsou jimi Středočeský, Jihomoravský a Královéhradecký kraj, přičemž klíčem k volebnímu vítězství nebo porážce jsou první dva.Přestože v průzkumu STEM vede ANO, v těchto dvou krajích má slabé místo v osobách lídrů (Plaga, Schillerová) oproti hlavním esům koalice SPOLU (Kupka, Fiala).Za jakých okolností může SPOLU otočit dnešní průzkumy? Jaké kraje mohou ještě promluvit do konečného výsledku?

„Já jsem tady, vláda je tady, všichni jsme tady!“ Tato slova Volodymyra Zelenského, pronesená před prezidentským palácem v Kyjevě okamžitě po vpádu ruských hord přes ukrajinskou hranici, udělala z politika, beztak populárního jak doma i ve světě, národního hrdinu. Minulý týden všechno obrátil vzhůru nohama a podle různých komentátorů poznamenal své jméno skvrnou, které se už nikdy nezbaví.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy.  

Město Besançon na východě Francie je pyšné na svého rodáka, spisovatele Victora Huga. Jeden z nejznámějších spisovatelů všech dob byl také velmi angažovaným politikem. Během svého života musel Victor Hugo prchnout z Francie a exil trávil na britských ostrovech. Jak jeho rodný dům v Besançonu na samém počátku 19. století vypadal, se neví. Tamní expozice se proto zaměřuje především na Hugovy společenské aktivity.

Město Besançon na východě Francie je pyšné na svého rodáka, spisovatele Victora Huga. Jeden z nejznámějších spisovatelů všech dob byl také velmi angažovaným politikem. Během svého života musel Victor Hugo prchnout z Francie a exil trávil na britských ostrovech. Jak jeho rodný dům v Besançonu na samém počátku 19. století vypadal, se neví. Tamní expozice se proto zaměřuje především na Hugovy společenské aktivity.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zoroslav Kollár je vplyvný konkurzný právnik, ktorého meno sa nachádza na mafiánskych zoznamoch. Má povesť človeka, ktorý dokázal na súdoch vybaviť takmer všetko. Minulý mesiac podal minister spravodlivosti Boris Susko s cieľom zvrátiť právoplatný rozsudok nad odsúdeným podnikateľom, ktorý uzatvoril dohodu o vine a treste. Kollár teraz zakladá politickú stranu. O jeho plánoch a prepojeniach na koaličné strany sa budeme rozprávať s reportérom politického oddelenia Tomášom Kyselom a investigatívnym reportérom Martinom Turčekom.

Politický redaktor Tomáš Kyseľ v podcaste Aktuality Nahlas opísal, ako sa mu podarilo zistiť, že prezidentskú kampaň Petra Pellegriniho zafinancovala firma jeho sestry, aký signál je to pre voličov Hlasu, ale aj či strane hrozí pokuta za porušenie zákona.Peter Pellegrini je prezidentom viac ako rok, no až doteraz nebolo jasné, kto financoval jeho prezidentskú kampaň. Špekulovalo sa, že pol milióna eur získal iba z darov od strany Hlas.Oficiálnej odpovede sa verejnosť dočkala až teraz. Politický redaktor Aktuality.sk Tomáš Kyseľ zistil, že Hlas si minulý rok požičal 300-tisíc eur od firmy Element Business, ktorá patrí prezidentovej sestre Eve Pellegrini. O takejto pôžičke až doposiaľ neinformoval, aj keď túto povinnosť politickým stranám ukladá zákon.„To, že to až doteraz tak neurobili, vrhá tieň podozrenia na celú kampaň Petra Pellegriniho,“ hovorí v podcaste Aktuality Nahlas Tomáš Kyseľ. Zároveň upozorňuje, že koaličnej strane Hlas za takéto konanie hrozí sankcia vo výške do 5-tisíc eur.„Háčik je v tom, že štátna komisia, do ktorej kompetencie spadá riešenie takýchto situácií, patrí pod ministerstvo vnútra. Tomu šéfuje predseda Hlasu Matúš Šutaj Eštok, takže je otázne, ako to celé dopadne,“ dodáva redaktor.Všetky naše podcasty nájdete na jednej stránke tu. Na odber všetkých nových dielov sa môžete prihlásiť cez iTunes alebo Spotify. Sledujte nás aj na facebookovej stránke Podcasty Aktuality.sk.

Celý díl najdete na našem Patreonu.Letního klidu jsme se rozhodli využít pro nadčasový díl o prezidentství, tak jak ho definovali Václavové Havel & Klaus. Pozvání přijali mluvčí a poradce Václava Havla, Michael Žantovský a prezidentský kancléř Václava Klause, Jiří Weigl. Moderátorskou židli Michala Půra velmi výjimečně obsadil Vladimír Mlynář.Skrze historii jsme se dostali i k velmi aktuálním až ústavním otázkám, zda prezident může odmítnout jmenovat ministry, co má dělat, když má odlišný názor než 90 % společnosti. Probrali jsme i jak technicky funguje chod kanceláře.Dejte nám do komentářů vědět, jak vás díl bavil. Ihned po nahrávání nás napadlo pokračování, které by šlo více v osobní rovině a reflektovalo by zlomové okamžiky vztahu VH a VK. Než se do toho pustíme, zajímá nás, zda o to stojíte.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS, American Academy a ARETE Transition Fund pro kvalifikované investory.

Ruina stredovekého pohraničného hradu s bohatou históriou. Dôležitá archeologická lokalita, kontinuálne osídlená už od kamennej doby . Chránená prírodná pamiatka s unikátnymi výhľadmi na sútok Dunaja a Moravy. Cieľ turistických výletov pre ľudí zo Slovenska i z celého sveta. To všetko predstavuje Devín. No nielen to. Devín je aj symbolickým miestom a najmä v pohnutom 20. storočí ho s obľubou využívali najrôznejšie politické režimy na svoju sebaprezentáciu. Zaštíť sa Devínom ako miestom legendárnej schôdzky štúrovcov alebo v duchu cyrilo-metodskej tradície a jeho veľkomoravskej minulosti, alebo ako dôležitým symbolickým hraničným bodom sa predsa vyplatí a túto možnosť radi využívali politici minulí, ale tiež súčasní. V nasledujúcej diskusii, ktorá odznela v rámci nedávneho festivalu Sútok, sme sa preto naopak snažili zbaviť Devín mýtov a ideologických nánosov. Takéto odklínanie Devína nám čo to povie o nie takej vzdialenej minulosti i o nás samých. Počúvate Dejiny, pravidelný podcast denníka SME a Historickej revue. Moje meno je Jaro Valent a na Devíne a o Devíne som sa rozprával s historičkou Danielou Kodajovou a historikom Adamom Hudekom z Historického ústavu SAV a s publicistom a prozaikom Petrom Gettingom z denníka SME. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Už přes týden je na svobodě v posledních letech asi nejznámější současný politický vězeň běloruského prezidenta Lukašenka, ještě v roce 2020 známý bloger a vážný prezidentský kandidát Sjarhej Cichanouskij. Společně s ním i 13 dalších běloruských opozičníků. Nezvyklé Lukašenkovy ochoty osvobozovat lidi, které považuje za své osobní nepřátele, si už v únoru povšiml americký The New York Times.

České politické strany nejsou před nadcházejícími volbami v dobrém stavu. Mezi těmi parlamentními nenajdeme téměř žádnou, která by nečelila nějakému skandálu nebo trestnímu stíhání stranických představitelů. Výjimkou jsou jen dvě menší strany koalice Spolu – lidovci a TOP 09.