Podcasts about spisovatel

V recenzní části se mimo jiné podíváme na Toxickou feminitu, titul německé publicistky a spisovatelky Sophie Fritz o tom, jaké představy o ženách škodí samotným ženám. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Brněnské nakladatelství Větrné mlýny oslovilo 12 současných německých spisovatelů. Každý z nich stráví jeden měsíc v jednom z českých nebo moravských krajských měst. Do konce roku pak odevzdá povídku tímto městem inspirovanou.

Saša Michailidis se ptá Viktora Debnára z Kanceláře Kreativní Evropa Kultura a šéfredaktora časopisu Host, spisovatele a držitele Ceny EU za literaturu z roku 2014 Jana Němce. Evropská cena za literaturu bude letos vyhlášena na Světu knihy. Festival a veletrh začal právě dnes v Praze. Jak dobře naplňuje Cena EU za literaturu své poslání? Jak může pomoci prosadit české autorky a autory na evropském literárním trhu? Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Viktora Debnára z Kanceláře Kreativní Evropa Kultura a šéfredaktora časopisu Host, spisovatele a držitele Ceny EU za literaturu z roku 2014 Jana Němce. Evropská cena za literaturu bude letos vyhlášena na Světu knihy. Festival a veletrh začal právě dnes v Praze. Jak dobře naplňuje Cena EU za literaturu své poslání? Jak může pomoci prosadit české autorky a autory na evropský literární trhu?

"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.

Sonda do zkušebního procesu inscenace Já, Feuerbach je jeho nejnovějším dílem v podobě filmu Já, herec. V Rusku dělá antropologická bádání, která odívá do knih a do filmů. „Lidé řeší problémy, i když nejsou aktivní v politice,“ říká ve Vizitce. „Třeba nechtějí kvůli propagandě posílat děti do školy.“ Jaký má vztah k lidem, které dokumentuje? A jak předchází mezigeneračním střetům? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sonda do zkušebního procesu inscenace Já, Feuerbach je jeho nejnovějším dílem v podobě filmu Já, herec. V Rusku dělá antropologická bádání, která odívá do knih a do filmů. „Lidé řeší problémy, i když nejsou aktivní v politice,“ říká ve Vizitce. „Třeba nechtějí kvůli propagandě posílat děti do školy.“ Jaký má vztah k lidem, které dokumentuje? A jak předchází mezigeneračním střetům? Ptá se Karolína Koubová.

Divadelní publicista, scenárista i spisovatel Richard Erml žije celý život v pražské Libni. Nedávno mu vyšla kniha Pejskaři. „V Libni jsem se narodil, ale s pejskem je to něco úplně nového. Máme tam skvělou psí loučku, kam jsem chodil každý den a sledoval mluvu těch našich čtyřnohých. Z toho jsem se nejvíc naučil a pak jsem si tedy i něco přečetl,“ přiznává v pořadu Hovory.

Divadelní publicista, scenárista i spisovatel Richard Erml žije celý život v pražské Libni. Nedávno mu vyšla kniha Pejskaři. „V Libni jsem se narodil, ale s pejskem je to něco úplně nového. Máme tam skvělou psí loučku, kam jsem chodil každý den a sledoval mluvu těch našich čtyřnohých. Z toho jsem se nejvíc naučil a pak jsem si tedy i něco přečetl,“ přiznává v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel, novinář a publicista Aleš Palán, autor bestsellerů Raději zešílet v divočině nebo Jako v nebi, jenže jinak, je i posluchačstvu Hergot!u dobře znám. Do pořadu se vrací s knihou rozhovorů se sedmi duchovními tří různých církví. Dostala název Ten farář je nějakej divnej (o farářkách nemluvě).

Spisovatel, novinář a publicista Aleš Palán, autor bestsellerů Raději zešílet v divočině nebo Jako v nebi, jenže jinak, je i posluchačstvu Hergot!u dobře znám. Do pořadu se vrací s knihou rozhovorů se sedmi duchovními tří různých církví. Dostala název Ten farář je nějakej divnej (o farářkách nemluvě).Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Konec americké zahraniční humanitární pomoci může způsobit nebezpečné šíření tuberkulózy. Pro magazín The Atlantic o tom píše spisovatel a novinář John Green. Jeho kniha a názvem Everything Is Tuberculosis vyšla minulý týden.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak vysoko může stoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. To se píše v upoutávce na nový román spisovatele Dalibora Váchy Vlasta, který pojednává o králi českých komiků Vlastovi Burianovi a který v současnosti zaplavil výlohy a pulty knihkupectví po celé republice.Všechny díly podcastu Dopolední host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Narodil se v rodině s hlubokou pošťáckou tradicí. A navázal na ni opravdu překvapivě. V roce 1945, tedy o 12 let dřív, než člověk vypustil do vesmíru první satelit, jasnozřivě navrhl geostacionární spojovací družici. U nejširší veřejnosti je ovšem známý především jako legenda světové sci-fi literatury a spoluautor filmového opusu 2001: Vesmírná odysea režiséra Stanleyho Kubricka. Přes 50 let prožil Arthur C. Clarke na Cejlonu, kde 19. března 2008 ve věku 90 let zemřel.

Spisovatel a publicista Lubomír Vejražka se řadu let zabývá opomíjenými tématy sovisejícími s komunistickou represí a jejich nedostatečnou reflexí současnou společností. Je autorem knižní trilogie, která zobrazuje osudy politických vězňů a jejich rodin.

Před dvaceti lety mě zachránil, když jsem byl pár let šéfkomentátorem Lidových novin a on psal jako externí spolupracovník glosy a komentáře. A psal je vždy, kdy bylo třeba. Byl spolehlivý a lidi ho rádi četli. Kdo někdy pracoval v papírovém deníku (pro mladé: ano, to je ta divná věc se včerejšími zprávami z webu, vytištěnými na papíře), tak ví, jak je důležité mít někoho takového kolem sebe.Pro lidi jako on jsem vymyslel termín “kvalitní grafoman”, a myslím to pro novináře jako tu nejvyšší možnou pochvalu. Prostě člověk, který píše dobře, hodně a rád. Jako cíl ve své kariéře v médiích jsem si tehdy vzal to, aby někdy někdo řekl něco podobného o mně.Přesně o tom jsme s Ondřejem Neffem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích mluvili. A já si vzpomněl na historku z jara 2005, kdy jsem se dostal do prekérní situace. Vedení novin mě na poradě “zaúkolovalo” sehnat komentář na nějaké konkrétní téma. Byla jedna hodina odpoledne, nejpozději v pět musel být text odevzdaný, a kolem sedmé se poíslal do tiskárny.Mimořádná prekérnost spočívala v tom, že jsem nemohl sehnat člověka, který by ten text napsal. Sám jsem psal jiný komentář, a asi pět lidí, z redakce i mimo, které jsem o to požádal, mě odmítli. Vytočil jsem číslo Ondřeje, s vědomím, že mi předem říkal, že nebude k dispozici.Vzal to asi po pěti zazvoněních. V pozadí byl slyšet hluk aut. “Co se děje?”, zeptal se. Řekl jsem, že vím, že má volno, ale že potřebuju kommentář na dotyčné téma. Řekl: “Hele, rád bych ti to napsal, ale jel jsem se projet na motorce do jižních Čech.” Tak to jsem v háji, řekl jsem. “Leda …”, zaznělo ve sluchátku, “… leda bych to otočil zpátky do Prahy, přijel do redakce a napsal to ambulantně přímo tam.”AMBULANTNĚ!! Jak to dopadlo, se dozvíte v podcastu. A další veci. Příjemný poslech!

Slováci podle něho historicky nikdy nepatřili k Západu, nejsou jasně prozápadně orientovaná společnost. Jak silná je inklinace Slováků k Východu, zejména k Rusku? A co bude se Slovenskem, až jednou odejde Robert Fico? Moderuje Barbora Tachecí.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rozhlasovém putování s pořadem “Na cestách” vás tentokrát pozveme do Francie. A hlavně budeme s hostem - spisovatelem, překladatelem a novinářem Milanem Danešem (četbu z jeho knihy Rozsypaná slova můžete slyšet každou neděli po 18 hodině) probírat, jak se žije v Bretani. Právně ta mu učarovala a už několik let v rázovitém regionu Franci žije.

Jak by Evropa měla či mohla přistupovat k návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA? A přináší zatím jeho staronová funkce více škody nebo užitku? Je reálné přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do jiných zemí? Současné dění ve světe komentuje spisovatel Pavel Kosatík.

Jak by Evropa měla či mohla přistupovat k návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA? A přináší zatím jeho staronová funkce více škody nebo užitku? Je reálné přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do jiných zemí? Současné dění ve světe komentuje spisovatel Pavel Kosatík.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak by Evropa měla či mohla přistupovat k návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA? A přináší zatím jeho staronová funkce více škody nebo užitku? Je reálné přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do jiných zemí? Současné dění ve světe komentuje spisovatel Pavel Kosatík.

Pravý zlatý důl pro zájemce o historii dnes přestavují první porevoluční rozhovory s navrátilci nebo návštěvníky z řad českého exilu – se spisovateli, novináři, hudebníky, podnikateli a dalšími veřejně činných lidmi, kteří v různých emigračních vlnách opustili Československo zejména po roce 1968. V roce 1990 se vraceli zpět do vlasti. Pořad Archiv Plus připomene jejich vzpomínky na těžké začátky ve světě i na to, jak nesamozřejmé bylo vůbec se pro emigraci rozhodnout.

Pravý zlatý důl pro zájemce o historii dnes přestavují první porevoluční rozhovory s navrátilci nebo návštěvníky z řad českého exilu – se spisovateli, novináři, hudebníky, podnikateli a dalšími veřejně činných lidmi, kteří v různých emigračních vlnách opustili Československo zejména po roce 1968. V roce 1990 se vraceli zpět do vlasti. Pořad Archiv Plus připomene jejich vzpomínky na těžké začátky ve světě i na to, jak nesamozřejmé bylo vůbec se pro emigraci rozhodnout.Všechny díly podcastu Archiv Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak možná víte, nejsem úplně nadšený z toho, že se Donald Trump opět stal prezidentem Spojených států. Ale po celém světě i u nás je spousta lidí, kteří to naopak velmi vítají. Zajímá mne proč, chci pochopit pohled z druhé strany. Proto jsem rád, že přijal pozvání můj kamarád, výborný komentátor a analytik Jefim Fištejn. V některých věcech jsme spolu nesouhlasili, na řadu věcí máme jiný pohled, ale jsem moc rád, že jsme si mohli svoje názory vyměnit. Já jsem se snažil víc poslouchat, než oponovat. V tom hlavním se ale naprosto shodneme:  Bylo by dobré, aby si lidi zase vzpomenuli, že volební klání nejsou souboje dobra se zlem, ale jednoduše jedné politické doktríny s druhou.Díky všem, kdo mne sledujete, lajkujete a hlavně všem, díky kterým může můj kanál existovat, protože mne podporujete na Herohero. Tak za čtyři eura měsíčně získáváte plné délky videí bez reklam, přístup ke kompletnímu archivu a k tomu bonusové materiály. Začíná hausbotový talk na téma: proč je dobře, že Spojené státy povede Donald Trump!Pokud chcete slyšet rozhovor v plné délce a bez reklam, pojďte na můj kanál https://herohero.co/petrhorky. Tento týden tam najdete i bonus. Posílám pozdravy, přeji nám všem, ať už si o Trumpovi myslíme cokoli, aby jeho fungování světu pomohlo a také ať máte zrovna dneska krásný den! Váš Petr HorkýSupport the show

Německo čekají důležité parlamentní volby. V průzkumech vede konzervativní CDU/CSU, na druhém místě se však drží protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). „Když jsem v bývalém východním Německu, tak skutečně najednou cítím takovou špatnou náladu, rozladěnost. Vždycky si říkám: ‚Ale co vlastně těm lidem chybí?'“ popisuje v Osobnosti Plus spisovatel Jaroslav Rudiš, který dlouhodobě žije a pracuje mezi Českou republikou a Německem. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeho románová prvotina Jako po drátku figuruje ve výběru nejlepších titulů roku. Překotné změny mnohdy přehlíženého 19. století vypráví z perspektivy cikánských dráteníků. „Četl jsem v monografii, že za svůj život v této době byl šestnáctkrát ve Státech a zpátky, což mi úplně změnilo představu o tehdejších možnostech cestování,“ přibližuje Ondřej Šanc život „Liptovského Columba“. Jak vnímá roli segregace v románu i v historii? A čím bylo za monarchie významné Ústí nad Labem?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel, novinář, středoškolský a vysokoškolský učitel, výtvarný estetik, výchovný pracovník a výtvarný kritik Jaromír John, vlastním jménem Bohumil Markalous se narodil 16. dubna 1882 v Klatovech, kde byl jeho otec středoškolským profesorem.

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.

Jeho nový román má název Drak na polní cestě. „Je to druh románu, který nenapíšete od stolu. Musíte dělat rešerše, mluvit s lidmi… To mi trvalo nejdéle,“ popisuje autor. Co dalšího prozradil o své nejnovější knize? Co je hlavním motivem jeho románů? Kde strávil dětství? Píšou se mu snadněji mužské postavy? Jaké knihy čte on sám?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel a nakladatel Jiří Padevět vydal knihu Český bestiář, která sleduje osudy Čechů, kteří se během dob protektorátu i socialismu rozhodli spolupracovat s tehdejším režimem a přivedli do vězení nebo na smrt mnoho lidí. „Velká část z nich si myslela, že konají dobro a bojují proti zlu,“ vysvětluje Padevět pro Český rozhlas Plus.