Podcasts about spisovatel

V recenzní části se mimo jiné podíváme na napínavý historický román Martina Chadimy Ve stínu Bafometa z doby Karla IV. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

V recenzní části se mimo jiné podíváme na napínavý historický román Martina Chadimy Ve stínu Bafometa z doby Karla IV. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel a novinář Jan Řehounek je na Nymbursku skutečným pojmem. Od roku 2017 je totiž zároveň kronikářem města Nymburka. Přestože původně pracoval jako elektrikář, jeho vášeň pro fotografování i historii města ho nakonec přivedla k práci novinářské. Je zakládajícím členem Společnosti přátel starého Nymburka a Klubu čtenářů Bohumila Hrabala. Ale především autorem více než 60 knih převážně na téma nymburské historie.

Spisovatel, publicista a horolezec Lubomír Vejražka se už dvacet let věnuje osudům politických vězňů a jejich rodin. Sedm let psal knihu svou první knihu s tímto tématem a následovaly další dvě. Jak vypadají jeho přednášky ve školách? A co chystá ve spolupráci s pedagogy?Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko si 28. října připomnělo Den vzniku samostatného československého státu. Vrcholem oslav bylo předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, kde prezident ocenil 48 osobností. Konkrétní jména ale nejsou podle spisovatele Pavla Kosatíka důležitá. „Důležitý je pocit, že souvisíme a že o tom někdo přemýšlí, aby to mělo řád a hodnotu. A to se včera povedlo,“ říká. Proč je nutné si vznik demokracie neustále připomínat? A jak se do historie zapsal spisovatel Ivan Klíma?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko si 28. října připomnělo Den vzniku samostatného československého státu. Vrcholem oslav bylo předávání státních vyznamenání na Pražském hradě, kde prezident ocenil 48 osobností. Konkrétní jména ale nejsou podle spisovatele Pavla Kosatíka důležitá. „Důležitý je pocit, že souvisíme a že o tom někdo přemýšlí, aby to mělo řád a hodnotu. A to se včera povedlo,“ říká. Proč je nutné si vznik demokracie neustále připomínat? A jak se do historie zapsal spisovatel Ivan Klíma?

Cestovatel, spisovatel a scénárista Arnošt Vašíček vyhledává místa, věci a jevy obtížně vysvětlitelné. Jak a kde nachází nové záhady a jak s nimi žije?Všechny díly podcastu Host Českého rozhlasu Ostrava můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Krotil se zabývá nevyřešenými vraždami, špionáží, zmizeními a případy, kde pravda leží často pohřbena pod několika verzemi událostí. Napsal dvě knihy z žánru literatury faktu, Kriminalistické otazníky a Zabiju tě pro pár stovek: Vražedný životopis Ivana Roubala. A teď se pustil do psaní rozhlasových a divadelních her.

Ondřej Krotil se zabývá nevyřešenými vraždami, špionáží, zmizeními a případy, kde pravda leží často pohřbena pod několika verzemi událostí. Napsal dvě knihy z žánru literatury faktu, Kriminalistické otazníky a Zabiju tě pro pár stovek: Vražedný životopis Ivana Roubala. A teď se pustil do psaní rozhlasových a divadelních her.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V nejnovějším díle podcastu Audinovinky si probereme nové audioknihy posledních týdnů. My víme, to je překvápko! Jsou mezi nimi skvělé thrillery, sci-fi kousky i trocha české a zahraniční depky. Projdeme ale i největší evropský knižní veletrh ve Frankfurtu a zajímavou novinku z něj. Audioknižní novinky, které si probereme Oddelenie D - Freida McFadden So smrtiacim pozdravom - Ande Pliego Já, robot - Isaac Asimov Tak prohraješ časovou válku - Amal El-Mohtar, Max Gladstone Dárce - Lois Lowryová Lotosové střevíčky - Jane Yang Nepatrná ztráta osamělosti - Eli Beneš Usedlost - Maria Turtschaninoff Markéta Přemyslovna - Melita Denková Bohatý otec, chudobný otec - Robert Kiyosaki Radikálna otvorenosť - Kim Scott Temný úkryt - Lisa Reganová Tiché hlasy - Patricia Gibneyová Malomocný u Svatého Jiljí - Ellis Peters Petra poslouchá: Pseudohlad - Judson Brewer Ta nejlepší místa pro knihy a audioknihy Audiolibrix - nejlepší obchod s audioknihami Publixing - nejlepší vydavatelství pod sluncem Nakladatelství Audiolibrix - nejlepší nakladatelství na širém světě

Jaký vidí přínos tak velké knižní události světu i české literatuře? V recenzní části se mimo jiné podíváme na prvotinu nobelistky Olgy Tokarczukové Cesta lidí Knihy, v níž poprvé zpracovala téma cesty a putování za poznáním, symbolicky zastoupeným motivem knihy. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Jaký vidí přínos tak velké knižní události světu i české literatuře? V recenzní části se mimo jiné podíváme na prvotinu nobelistky Olgy Tokarczukové Cesta lidí Knihy, v níž poprvé zpracovala téma cesty a putování za poznáním, symbolicky zastoupeným motivem knihy. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Knížky Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spisovatel Josef Formánek se na svoje narozeniny vydal na pouť. Během tří měsíců a 1300 kilometrů se mu v hlavě zrodila kniha. Čtenář se opět setkává s postavou Davida Zajíce, který je tentokrát hlavním hrdinou Zamilovaného poutníka. Jak psát o lásce bez ženy? „Knížka začíná tím, že mi žena řekne, že se chce rozejít. Psát o lásce jsem považoval za nesmyslný úkol. A najednou mi život představil spoustu příběhů a dějů, které jsem nečekal, a o lásce se psalo samo,“ vypráví.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rybník, po kterém se dá přejít suchou nohou, lámání kamenů hvízdáním, rozmlouvání s anděly a se sochami svatých... Přesně takový je svět vesnice svatého Jiří, ve kterém se odehrává román Letnice spisovatele Miroslava Hlauča. „Je to román o naději a tiché radosti,“ říká autor. Jak moc je svatý Jiří podobný vesnici, z níž Hlaučo sám přišel do velkého světa? A kolik tajemství si nechal sám pro sebe?

Leonard Cohen, kanadský básník a prozaik se proslavil hlavně díky úspěšné a dlouholeté hudební kariéře, která zcela zastínila jeho literární činnost. Narodil se 21. září 1934. Svými lyrickými písněmi a hlubokomyslnými texty si získal miliony fanoušků a zároveň inspiroval generace dalších zpěváků. V jeho skladbách se často objevuje téma náboženství, izolace a složitých mezilidských vztahů. V rodné Kanadě byl oceněn Řádem Kanady, tamním nejvyšším čestným vyznamenáním.

Leonard Cohen, kanadský básník a prozaik se proslavil hlavně díky úspěšné a dlouholeté hudební kariéře, která zcela zastínila jeho literární činnost. Narodil se 21. září 1934. Svými lyrickými písněmi a hlubokomyslnými texty si získal miliony fanoušků a zároveň inspiroval generace dalších zpěváků. V jeho skladbách se často objevuje téma náboženství, izolace a složitých mezilidských vztahů. V rodné Kanadě byl oceněn Řádem Kanady, tamním nejvyšším čestným vyznamenáním.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vyprávěla voda je název zatím nejnovější knihy mého dnešního hosta, spisovatele a dramatika Rostislava Křivánka. Knihu psal jako beletrii a chtěl by, aby nejen Tepličan, ale každý, kdo si ji koupí, měl knihu na nočním stolku nebo na záchodě, nikoli v knihovně. Kniha byla pokřtěna již v květnu na Slavnostním zahájení Lázeňské sezóny v Teplicích a v pátek 19. září si ji budou moci zájemci zakoupit na Jarmarku chutí ve stánku města Teplic přímo z rukou samotného autora. Jakých témat a jakého období se kniha týká? Jak dlouho vznikala a kde je ta její „přidaná hodnota“? Více se dozvíte v dnešním Ponte reports.  

Britský spisovatel, který jako pilot RAF se účastnil mnoha bitev a přežil havárii letadla. Po válce se oženil s herečkou Patricií Nealovou a měli 5 dětí. Po 30 letech vztah ukončil, aby se znovu oženil s o 22 let mladší Felicity Croslandovou. V životě ho potkalo několik velkých tragédií, od smrti sestry a otce až po smrt teprve sedmileté dcery… Autor Karlíka a továrny na čokoládu, Obra Dobra nebo Fantastického pana Lišáka se narodil 13. září 1916 a zemřel 23. listopadu 1990.

Britský spisovatel, který jako pilot RAF se účastnil mnoha bitev a přežil havárii letadla. Po válce se oženil s herečkou Patricií Nealovou a měli 5 dětí. Po 30 letech vztah ukončil, aby se znovu oženil s o 22 let mladší Felicity Croslandovou. V životě ho potkalo několik velkých tragédií, od smrti sestry a otce až po smrt teprve sedmileté dcery… Autor Karlíka a továrny na čokoládu, Obra Dobra nebo Fantastického pana Lišáka se narodil 13. září 1916 a zemřel 23. listopadu 1990.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Když se narodíte se jménem Balabán a zjistíte, že vás navíc baví psaní, tak žijete ve stínu slavného spisovatele. Asi to je i důvod, proč, dokud otec žil, mě ani nenapadlo chodit s mým románem ven. I po jeho odchodu jsem čekal 15 let, než jsem si troufl psát, a to s cílem publikovat,“ popisuje Lukáš Balabán, syn, jednoho z nejuznávanějších spisovatelů polistopadové éry Jana Balabána.

„Když se narodíte se jménem Balabán a zjistíte, že vás navíc baví psaní, tak žijete ve stínu slavného spisovatele. Asi to je i důvod, proč, dokud otec žil, mě ani nenapadlo chodit s mým románem ven. I po jeho odchodu jsem čekal 15 let, než jsem si troufl psát, a to s cílem publikovat,“ popisuje Lukáš Balabán, syn, jednoho z nejuznávanějších spisovatelů polistopadové éry Jana Balabána.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak a přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ročně mu vychází dvě až tři knihy. Jeho tvůrčím alter egem je František Kotleta, který píše brak s velkým B, u Leoše Kyši je tomu ale jinak a přiznává, že psaní je pro něj droga. „Novinářská zkušenost mě vede k tomu, nezahlcovat veřejný prostor tím, co není pravda,“ říká ve Vizitce. Budeme při existenci AI ještě potřebovat kreativně komunikovat? Nakolik pro nás zůstane důležitý lidský aspekt, tak zvaný tým „human“? A proč je AI vtěrka? Ptá se Karolína Koubová.

Jeden z nejosobitějších amerických spisovatelů a autor kultovní knihy Tracyho tygr se narodil 31. srpna 1908 v americkém Fresnu. Ať už šlo o učitele, šéfa v práci u telegrafické společnosti nebo nadřízeného v armádě, Saroyan autority neuznával a dělal si vždy, co uznal za vhodné. Prolelkoval se až k filmovému Oscaru a neméně prestižní Pulitzerově ceně.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Těžkou osobní zkušenost přetavil v pomoc dobré věci. Po ztrátě manželky chtěl spisovatel Pavel Fiala podpořit hospic v Havlíčkově Brodě. Od neděle 10. srpna proto pořádá Varhanní šnůru pro Hospic Mezi stromy 2025, která je věnována nejen hudbě, ale i smíření s umíráním.

Těžkou osobní zkušenost přetavil v pomoc dobré věci. Po ztrátě manželky chtěl spisovatel Pavel Fiala podpořit hospic v Havlíčkově Brodě. Od neděle 10. srpna proto pořádá Varhanní šnůru pro Hospic Mezi stromy 2025, která je věnována nejen hudbě, ale i smíření s umíráním.Všechny díly podcastu Dobré dopoledne můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V rámci projektu Minout Prahu, který zorganizovalo české nakladatelství Větrné mlýny společně s německým nakladatelství Schöffling, bylo osloveno 12 německých spisovatelů a spisovatelek, aby každý z nich strávil měsíc v jednom z českých krajských měst kromě Prahy.

V rámci projektu Minout Prahu, který zorganizovalo české nakladatelství Větrné mlýny společně s německým nakladatelství Schöffling, bylo osloveno 12 německých spisovatelů a spisovatelek, aby každý z nich strávil měsíc v jednom z českých krajských měst kromě Prahy.

V rámci projektu Minout Prahu, který zorganizovalo české nakladatelství Větrné mlýny společně s německým nakladatelství Schöffling, bylo osloveno 12 německých spisovatelů a spisovatelek, aby každý z nich strávil měsíc v jednom z českých krajských měst kromě Prahy.

Mirek Náplava je spisovatel a režisér několika řad cestopisného seriálu o srdcařích na cestách.Vím, že Mirek má moc rád řeky a proto byl cyklus Srdcaři na vodě z celé řady důvodů doopravdy jeho srdeční. Je tu pomalý rozhovor do rychlé doby. Užijte si klid a pohodu, jako kdyby vás řeka unášela…Začíná rozhovor, který tady na herohero máte jako předplatitelé skoro dvojnásobně dlouhý oproti veřejné části na youtube.Šťastnou plavbu na vlnách kolíbavé doby přeje z hausbotu Petr Horký!Celý rozhovor a bez reklam najdete na http://herohero.co/petrhorkyOdkazy:Trailer k seriálu:SRDCAŘ NA VODĚ teaser POMALÉHO SERIÁLU DO RYCHLÉ DOBYSeriál Srdcaři na vodě:https://www.iprima.cz/serialy/srdcari-na-vode00:00 Řeka jako průvodce životem.08:37 Plavba řekou nabízí unikátní pohled do krajiny.19:27 Umění zpomalit – na vodě i v každodennosti.26:47 Boj s uspěchaností a upouštění od výsledků.Support the show

Město Besançon na východě Francie je pyšné na svého rodáka, spisovatele Victora Huga. Jeden z nejznámějších spisovatelů všech dob byl také velmi angažovaným politikem. Během svého života musel Victor Hugo prchnout z Francie a exil trávil na britských ostrovech. Jak jeho rodný dům v Besançonu na samém počátku 19. století vypadal, se neví. Tamní expozice se proto zaměřuje především na Hugovy společenské aktivity.

Město Besançon na východě Francie je pyšné na svého rodáka, spisovatele Victora Huga. Jeden z nejznámějších spisovatelů všech dob byl také velmi angažovaným politikem. Během svého života musel Victor Hugo prchnout z Francie a exil trávil na britských ostrovech. Jak jeho rodný dům v Besançonu na samém počátku 19. století vypadal, se neví. Tamní expozice se proto zaměřuje především na Hugovy společenské aktivity.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Podstatným dělítkem našich politických preferencí není rozkol levice a pravice, nebo města a vesnice, ani mezi vzdělanými a nevzdělanými. Zásadní propast spočívá mezi šťastnými a nešťastnými,“ říká v Osobnosti Plus spisovatel a novinář Aleš Palán. „Hledání radosti je přitom úkol každého dne, každé hodiny. Je to taková hra na slepou bábu,“ doplňuje.

Mnoho let pracoval Milan Švihálek, který dětství a mládí prožil v Seničce, resp. Olomouci, v ostravském studiu České televize. Blízko měl také k rozhlasu. Rozhovor k jeho osmdesátinám s ním natočila redaktorka Dita Vojnarová.

„Podstatným dělítkem našich politických preferencí není rozkol levice a pravice, nebo města a vesnice, ani mezi vzdělanými a nevzdělanými. Zásadní propast spočívá mezi šťastnými a nešťastnými,“ říká v Osobnosti Plus spisovatel a novinář Aleš Palán. „Hledání radosti je přitom úkol každého dne, každé hodiny. Je to taková hra na slepou bábu,“ doplňuje.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.

Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „My jsme tady ve střední Evropě věčně rozkročení – chvíli na Západ, chvíli na Východ. A to z nás dělá takový neurologický bod Evropy,“ říká spisovatel Pavel Kosatík. V rozhovoru se vrací k zásadním momentům české historie – k Mnichovu a k národnímu traumatu z neobrany státu. Mluví o Edvardu Benešovi jako o „nejvýznamnějším politikovi 20. století“, jehož dědictví si podle něj neseme dodnes. „Řekl, že Západ nás zradil – ne dvě konkrétní vlády, ale Západ. A už se to prostě ujalo,“ vysvětluje a popisuje, jak Beneš postupně ztrácel strategické myšlení a před Moskvou se svlékl donaha, ale i proč nelze mluvit o tom, že by poválečné Československo navazovalo na první republiku. „Oni to celé přervali, aniž by to nahradili adekvátní náhradou,“ tvrdí publicista. Kosatík ale mluví i o současnosti – o tom, jak velký problém je odliv mozků a proč se Češi vzdávají odpovědnosti za veřejný prostor. „Ten spor, který se vede celosvětově, je o tom, jestli chcete být aktivní, nebo jestli se spolehnete na to, že to populista zařídí za vás,“ říká k tomu, že by si přál, aby si lidé nenechávali vnutit populistický styl. Spisovatel se věnuje i Slovensku – zemi, které podle něj „chybí silné kritické hlasy“ a kde se demokratické síly často „projevují jen moralistně“. Mluví i o Ľudovítovi Štúrovi, o slovenské náklonnosti k Rusku i o tom, proč Robert Fico z jeho pohledu nikdy zásadně nezměnil své směřování. „On začínal jako komunista a byl na tu Moskvu orientovaný vždycky. Teď možná jen víc na rovinu říká to, co si myslel celý život,“ myslí si publicista. Zaznívá i téma samotného psaní – Kosatík popisuje, jak si pečlivě vybírá témata, jak tráví roky v archivech a že knihu začíná psát až tehdy, když cítí, že dál už „sbírat“ nemůže. Některé projekty ale přesto nedokončí. „Někdy jsem se s tím nepotkal. Asi bych to dokázal napsat chytře, ale neměl bych z toho pocit, že jsem to já,“ tvrdí. Proč právě Beneš zůstává klíčovou postavou moderních dějin? Jak hluboko sahá české trauma z roku 1938? Proč podle něj po Trumpovi může přijít ještě někdo horší? A proč si myslí, že „momentálně jsme na tom nejlíp“ – alespoň v rámci střední Evropy? Nejen o tom je rozhovor s Pavlem Kosatíkem.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

V rubrice archivní návraty si tentokrát pustíme unikátní nahrávku z roku 1964. Spisovatel a překladatel Max Brod vzpomíná na svého přítele Franze Kafku.

"Je to národní strategie přežití, zbabělý oportunismus. Lidé se bojí, že přijdou Rusové, a nechtějí dopadnout jako Ukrajinci v Buči. Tak se s nimi radši chtějí kamarádit," říká na adresu Slováků. Sám se ze Slovenska odstěhoval po volebním vítězství Roberta Fica. Bude mít podle něho slovenský premiér dost silný žaludek na páteční vojenskou přehlídku v Moskvě s vojáky, kteří dost možná zabíjeli na Ukrajině? A co 8. května vlastně slaví Slováci, když byli Hitlerovi přisluhovači? Ptát se bude Barbora Tachecí. Moderuje Barbora Tachecí

Letošní ročník knižních cen Magnesia Litera má vítěze a knihou roku i debutem roku se staly Letnice Miroslava Hlauča, hosta pořadu Hovory. Poslechněte si, co nám řekl koncem loňského roku.

Divadelní publicista, scenárista i spisovatel Richard Erml žije celý život v pražské Libni. Nedávno mu vyšla kniha Pejskaři. „V Libni jsem se narodil, ale s pejskem je to něco úplně nového. Máme tam skvělou psí loučku, kam jsem chodil každý den a sledoval mluvu těch našich čtyřnohých. Z toho jsem se nejvíc naučil a pak jsem si tedy i něco přečetl,“ přiznává v pořadu Hovory.

Spisovatel, novinář a publicista Aleš Palán, autor bestsellerů Raději zešílet v divočině nebo Jako v nebi, jenže jinak, je i posluchačstvu Hergot!u dobře znám. Do pořadu se vrací s knihou rozhovorů se sedmi duchovními tří různých církví. Dostala název Ten farář je nějakej divnej (o farářkách nemluvě).

Konec americké zahraniční humanitární pomoci může způsobit nebezpečné šíření tuberkulózy. Pro magazín The Atlantic o tom píše spisovatel a novinář John Green. Jeho kniha a názvem Everything Is Tuberculosis vyšla minulý týden.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Oba jeho dědečkové byli komunisté, sám shodou okolností prožil dospívání v Moskvě druhé poloviny osmdesátých let, a dnes patří k nejrespektovanějším zahraničním reportérům. Začínal v Nově, ale od roku 2006 působí v zahraniční redakci České televize. Byl jejím prvním zpravodajem na Blízkém Východě. Tam jsme se také seznámili, když jsme při jedné z mých návštěv Tel Avivu zašli v roce 2016 na pivo.Nedávno oslavil osmačtyřicáté narozeniny, vlastně den před natáčením našeho podcastu v Knihovně Čermáka a Staňka. Cítí už krizi středního věku? Je potetovaný, má dlouhé vlasy a jezdí na motorce … ale to všechno prý už dávno. Povídali jsme si o tom, co nás oba baví a považujeme za důležité: o žurnalistice i válce, o lásce a nenávisti, dětech a o tom, jak vidí budoucnost. Co odpověděl? To se dozvíte. Přeju příjemný poslech!A jako bonus si můžete přečíst článek, který jako vždy podle přepisu podcastu napsala AI (Claude 3.7 Sonnet).Jakub Szántó: Mezi válečnými zónami a mýty o objektivitěRenomovaný válečný zpravodaj otevřeně hovoří o své cestě světem konfliktů, židovské identitě a budoucnosti Blízkého východuV pražské knihovně Čermák Staněk se rozléhá smích. Jakub Szántó, jeden z nejrespektovanějších českých válečných zpravodajů, právě popsal svůj první televizní vstup. Tehdy mladý reportér předstíral telefonát do pouštní telefonní budky a z obrazovky komerční televize znělo jeho slavné "Hello, Charlie". Dnes, o více než dvacet let později, sedí před publikem jako ostřílený veterán, který přežil bombardování v Gaze, pašoval alkohol v lahvičkách od ústní vody a vyjednával s muži ozbrojenými kalašnikovy na desítkách checkpointů.Szántóva cesta začala neobvykle - v Moskvě pozdní sovětské éry, kam se v devíti letech přestěhoval s matkou učitelkou. "Nosili jsme bledě modré pionýrské košile, ne bílé jako ostatní, a naše rudé šátky byly krásné lněné, ne ty jejich hnusné oranžové z uměliny," vzpomíná s úsměvem na dětské projevy vlastenectví v cizí zemi. Bylo mu třináct, když se vrátil do Československa, které se mezitím změnilo ze socialistického na raně kapitalistické."Všichni poslouchali muziku a já poslouchal Hurvínka na kazetách. Četl jsem Rasputina a myslel, že je to Saturnin," popisuje kulturní šok, který zažil. "Když někdo mluvil o Cimrmanech, myslel jsem, že jsou to nějací sousedi."Do světa novinařiny vstoupil náhodou. Vystudoval mezinárodní teritoriální studia, získal doktorát z moderní historie prací o českém fašistickém časopisu Vlajka, a nakonec skončil v roce 1999 v televizních novinách. "Jediná moje kvalifikace byla, že jsem studoval něco, co se týkalo mezinárodního dění, a měl jsem nějaké jazyky," přiznává.Jeho vyprávění o začátcích v TV Nova odhaluje absurditu mediálního světa devadesátých let. "Chtěl jsem zachraňovat svět, dělat reportáže o hladovějících dětech v Africe," říká. "A nakonec jsem dělal zvířecí tečky na konci zpráv." Za každou vážnou reportáž o převratu v Zimbabwe musel natočit několik zpráv o Pamele Anderson a jejích údajně umělých tělních partiích.Přesto se mu podařilo postupně vybudovat pozici respektovaného zahraničního reportéra. V roce 2006 přešel do České televize, kde zůstává dodnes. "Zahraniční redakce České televize je větší než řada celých redakcí v menších novinách," říká s hrdostí. "Obsluhuje celý svět a dělá to, co má - poskytuje kontext, ve kterém by lidé měli zprávy vidět."Když Szántó mluví o své práci válečného reportéra, je překvapivě střízlivý. "Drtivou většinu času je to hrozná nuda. Logistika, přesuny, mluvení s blbci, dávání jedné gumážky za druhou." Přesto se mezi těmito okamžiky skrývají zážitky, které stojí za to.Jeho kniha "Za oponou války", za kterou získal řadu ocenění, nabízí pohled do zákulisí práce válečného zpravodaje. Je pravdivá zromantizovaná představa válečného zpravodaje, který každý večer skončí v hotelu na baru, láme do sebe panáky a pak má divoký sex s produkční z turecké televize? “Na Blízkém východě to tak není. Proto vždycky chceme bydlet v křesťanských čtvrtích - protože tam je ten bar," říká s úsměvem.Szántó, sám židovského původu, strávil pět let jako zpravodaj na Blízkém východě. Své židovství nepovažuje za překážku objektivity, naopak kritizuje tuto představu jako předsudek: "Je zajímavé, že se u Žida automaticky předpokládá, že nebude k Izraeli kritický, ale když přijede Ian Pappé nebo vydá knihu Noam Chomsky, nikdo to neřeší."V souvislosti s vydáním své nové knihy "Mezi mlýnskými kameny: Gaza a její příběh" nabízí střízlivý pohled na možná řešení: "Gaza je palestinská a měla by být základem budoucí palestinské státnosti. Problém je, že po 7. říjnu 2023 se Hamásu podařilo jediné, a t definitivně zabít mírový tábor v Izraeli."Když přichází řeč na současnou geopolitickou situaci, Szántóův tón se mění. Mluví o znepokojení nad směřováním světa po nástupu Donalda Trumpa do čela americké administrativy. Zvlášť ho děsí Trumpova politika vůči Rusku a Ukrajině.Přesto si zachovává jistou dávku optimismu. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší."Ve svých 48 letech se Szántó dál věnuje reportování ze světových konfliktů, jezdí na motorce, chodí na metalové koncerty se svými syny, a přitom píše knihy, které pomáhají pochopit složitost světa. Je to muž mnoha rozporů - válečný reportér s doktorátem z historie, otec a dobrodruh, Čech i Žid, skeptik i optimista."Písmácká sousedská tradice od Národního obrození pořád žije," říká na závěr. "Jsou věci, které nejsou hezké, ale furt je docela proč být hrdý na to, že jsme Češi."

Před dvaceti lety mě zachránil, když jsem byl pár let šéfkomentátorem Lidových novin a on psal jako externí spolupracovník glosy a komentáře. A psal je vždy, kdy bylo třeba. Byl spolehlivý a lidi ho rádi četli. Kdo někdy pracoval v papírovém deníku (pro mladé: ano, to je ta divná věc se včerejšími zprávami z webu, vytištěnými na papíře), tak ví, jak je důležité mít někoho takového kolem sebe.Pro lidi jako on jsem vymyslel termín “kvalitní grafoman”, a myslím to pro novináře jako tu nejvyšší možnou pochvalu. Prostě člověk, který píše dobře, hodně a rád. Jako cíl ve své kariéře v médiích jsem si tehdy vzal to, aby někdy někdo řekl něco podobného o mně.Přesně o tom jsme s Ondřejem Neffem v Knihovně Čermáka a Staňka v Holešovicích mluvili. A já si vzpomněl na historku z jara 2005, kdy jsem se dostal do prekérní situace. Vedení novin mě na poradě “zaúkolovalo” sehnat komentář na nějaké konkrétní téma. Byla jedna hodina odpoledne, nejpozději v pět musel být text odevzdaný, a kolem sedmé se poíslal do tiskárny.Mimořádná prekérnost spočívala v tom, že jsem nemohl sehnat člověka, který by ten text napsal. Sám jsem psal jiný komentář, a asi pět lidí, z redakce i mimo, které jsem o to požádal, mě odmítli. Vytočil jsem číslo Ondřeje, s vědomím, že mi předem říkal, že nebude k dispozici.Vzal to asi po pěti zazvoněních. V pozadí byl slyšet hluk aut. “Co se děje?”, zeptal se. Řekl jsem, že vím, že má volno, ale že potřebuju kommentář na dotyčné téma. Řekl: “Hele, rád bych ti to napsal, ale jel jsem se projet na motorce do jižních Čech.” Tak to jsem v háji, řekl jsem. “Leda …”, zaznělo ve sluchátku, “… leda bych to otočil zpátky do Prahy, přijel do redakce a napsal to ambulantně přímo tam.”AMBULANTNĚ!! Jak to dopadlo, se dozvíte v podcastu. A další veci. Příjemný poslech!

Jak by Evropa měla či mohla přistupovat k návratu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA? A přináší zatím jeho staronová funkce více škody nebo užitku? Je reálné přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do jiných zemí? Současné dění ve světe komentuje spisovatel Pavel Kosatík.

Pravý zlatý důl pro zájemce o historii dnes přestavují první porevoluční rozhovory s navrátilci nebo návštěvníky z řad českého exilu – se spisovateli, novináři, hudebníky, podnikateli a dalšími veřejně činných lidmi, kteří v různých emigračních vlnách opustili Československo zejména po roce 1968. V roce 1990 se vraceli zpět do vlasti. Pořad Archiv Plus připomene jejich vzpomínky na těžké začátky ve světě i na to, jak nesamozřejmé bylo vůbec se pro emigraci rozhodnout.