Podcasts about psychiatrick

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! + 44 VIP dílů ⁠https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe⁠Kdo je Laura Janáčková? Psycholožka, sexuoložka, publicistka a autorka bestsellerů. Je docentkou klinické psychologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, zakladatelkou Institutu partnerských vztahů a prorektorkou VŠAPS.V této epizodě se s Laurou Janáčkovou – klinickou psycholožkou a odbornicí na sexuální chování – noříme do světa, kde se evoluce potkává s dnešním Tinderem, kde se ztracená chemie vysvětluje vědecky a kde komunikace není luxus, ale základní přežití vztahu.Zkoumáme, jak hluboko v nás fungují staré vzorce, které si neseme z dob lovců a sběraček – a proč je těžké je „jen tak překonat“. Co se děje, když žena začne vydělávat víc než muž? Jaké jsou nové výzvy vztahů, jak se proměnilo randění v době internetu, a proč je komunikace a vůně silnější než jakákoliv aplikace.Získáš vhledu do evoluční sexuologie, vztahové psychologie i ženských strategií vyjednávání – a možná se budeš u toho i smát. Epizoda, která je stejně moudrá jako zábavná.Kup si naší novou knihu nyní v akci s bonusem a podpisem (posledních 150ks) na ⁠⁠LevnyDopamin.cz⁠⁠Parťákem dnešního dílu je ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠GymBeam⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://gymbeam.cz/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika. Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jen za 100,- / měsíc. Odemkneš jich tím rovnou 42! Kam dále?Kup si jeden z našich online kurzů ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Průvodce Mozkem a Myslí⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, nebo ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Mentální Modely⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a s kódem "BWA30" je tam SLEVA 30%!Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠uplife.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠herbal-store.cz⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Instagram⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ( ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.instagram.com/brain_we_are⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ) nebo⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Facebook ⁠Minutáž:00:00 Úvod a představení Laury Janáčkové04:15 Sexuální zdraví a psychologická prevence07:10 Proč mladí lidé mají méně sexu?10:10 Vliv internetu a online seznamování na vztahy14:00 Pět smyslů v atraktivitě a neverbální komunikace17:45 Evoluční sexuologie: Jak si vybíráme partnery?24:45 Úspěšné ženy a vyšší míra rozvodů: Proč?29:40 Evoluční strategie: Devalvace partnerky a udržení kontroly35:00 Komunikace: Mužská vs. ženská perspektiva a nedorozumění39:20 Evoluce v komunikaci: Jak lépe vyjednávat ve vztazích?46:10 Vyjednávání mezi mužem a ženou48:30 Pravidlo 5.5.5 pro konstruktivní hádky 54:00 Cíl intimního rozhovoru je porozumění, ne řešení01:00:10 Sebepoznání a jeho role ve vztazích01:04:00 Zralost vs. znalost: Metoda "stromu života" a sebepoznání01:09:00 Sexuální výchova: Více než jen prevence nemocí01:14:30 Metoda "Cedník na partnera": Jak si vybrat správně?01:22:30 Čeho lidé nejvíce litují ve vztazích a sexu?01:27:45 Hormonální antikoncepce a její vliv na výběr partneraVIP část:01:33:10 Řešení intimních problémů (erekce, orgasmus, ejakulace)01:37:00 Předstírání orgasmu a komunikace o potřebách01:42:30 Předčasná vs. oddálená ejakulace: Příčiny a řešení01:48:50 Závislost na pornu a zamilovanosti (fenylethylamin)01:52:10 Mužské uspokojení ze spokojenosti ženy a umění "ukecat"01:55:00 Sexuální nácviky a význam prevence02:01:30 Sebeláska vs. sobectví a její přínosy pro vztahy02:04:30 Klíčové životní poznání: Cena času a Dalajlámovy kroky ke štěstí

Přes 100 umělců na 10 scénách. Divadelní a hudební festival Mezi ploty, který se koná 24. a 25. května v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, po pěti letech boje o přežití opět nabírá svůj dech. „Je tam naprosto neuvěřitelná energie – když tam návštěvník vstoupí, tak z něj všechen stres padá,“ vypráví zakladatel festivalu Robert Kozler. A Vendula Kodetová z Bohnické divadelní společnosti dodává: „Ten park je fantastický, chodí tam i maminky s dětmi.“Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Odhadem 11 % české populace splňuje diagnostická kritéria závislosti na alkoholu. Dostupnost alkoholických nápojů je v Česku velmi vysoká.

Sonda do duše teenagera obviněného z vraždy – nabízí ji nový seriálový hit Adolescent. Co prozrazuje o generaci žijící na sociálních sítích? A proč jsou jedním z jeho hlavních témat incelové? Téma pro psycholožku Martinu Sebalo Vňukovou z Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Ptá se Matěj Skalický.

Sonda do duše teenagera obviněného z vraždy – nabízí ji nový seriálový hit Adolescent. Co prozrazuje o generaci žijící na sociálních sítích? A proč jsou jedním z jeho hlavních témat incelové? Téma pro psycholožku Martinu Sebalo Vňukovou z Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sonda do duše teenagera obviněného z vraždy – nabízí ji nový seriálový hit Adolescent. Co prozrazuje o generaci žijící na sociálních sítích? A proč jsou jedním z jeho hlavních témat incelové? Téma pro psycholožku Martinu Sebalo Vňukovou z Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Ptá se Matěj Skalický.

Sedmnáctiletý poník Terezka navštěvuje pacienty při hipoterapii přímo na jednotlivých odděleních nemocnice. Není sama. Zdravotnické zařízení využívá celkem devět koní, psa, kocoura, ovce a morčata.

Minulý rok ju ocenil primátor, ale má aj „Biele srdce“, ktoré je symbolom starostlivosti, vedomosti a humanity, ktorá napĺňa prácu a ducha ošetrovateľstva. V Považskobystrickej nemocnici pracuje 37 rokov a posledné roky je vrchnou sestrou psychiatrického oddelenia. Poznajú ju ľudia, ktorí sa liečili zo závislostí, ale aj tí, ktorí využívajú služby OZ Zdravá duša, či denný stacionár psychiatrického oddelenia. Okrem toho pracuje aj v Rade Regionálnej komory sestier a pôrodných asistentiek v Považskej Bystrici. Hostkou Michala Hercega, s ktorou hovoril o práci zdravotnej sestry, ale rozoberali aj tému duševného zdravia, je Mária Lengyelová.

Hostem Press klubu Frekvence 1 byl přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martin Anders. Moderátorce Báře Nesvadbové řekl, že asi osm set tisíc lidí v Česku užívá psychofarmaka. Celý rozhovor si můžete poslechnout zde:

Slovenští novináři za sebou mají první rok vlády Roberta Fica poté, co se loni po letech vrátil k moci. Premiér si už stihl podrobit veřejnoprávní média, s novináři se soudí, mnozí přišli o práci. Vláda hrozí vznikem Národního mediálního úřadu. „Cením si všech, kdo tam zůstávají a dělají svoji práci dál,“ říká advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček, který v dalším dílu Mediálního cirkusu mimo jiné hodnotil i způsob, jakým ČT ukončila pořad 168 hodin Nory Fridrichové. Slovenská společnost utrpěla největší šok v únoru 2018, když byl nájemným vrahem  zastřelen investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka. Vražda a následné obrovské společenské otřesy vedly k pádu Ficovy vlády. Loni v říjnu se ale Fico vrátil k moci a s médii svádí tvrdou bitvu. S velkou částí novinářů nemluví, nepouští je ani na úřad vlády. Veřejnost letos na jaře protestovala proti změnám mediálních zákonů, ovšem marně.  Přeměnu tamních veřejnoprávních a státní média si Ficův kabinet  prosadil.„Občas se říká o novinářích, že tak dlouho křičí Vlk! Vlk!, až je nebude nikdo poslouchat. Tak teď na Slovensku ten vlk je. Slovenská veřejnoprávní média už byla podrobena speciálním zákonem, který byl přijat jen proto, aby ukončil funkční období dosavadního ředitele a mohli být dosazeni noví manažeři. Výsledek už je viditelný prostým okem diváka. Byli vyměněni moderátoři hlavních politických debat. Hlavní vládní strana SMER - SD se tím dokonce chlubí na mítincích se svými voliči, jako by si odškrtávali jednotlivá jména, ta nepopulární,“ komentuje slovenské dění exnovinář, dnes advokát a komentátor dění Tomáš Němeček, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Fico odvádí pozornostVýroky slovenského premiéra na adresu novinářů budí rozruch často. Naposledy to bylo tehdy, když o žurnalistech pronesl, že jsou krvelační bastardi, mluvil o tom, že je třeba uvažovat o povinném vzdělání pro novináře a také zřídit Národní mediální úřad, který mnohá tamní média vnímají jako hrozbu případné cenzury.„Premiér Fico tyto výroky, které vždycky otřesou a došplouchnou až do České republiky, pronáší ve chvíli, kdy potřebuje odvést pozornost od něčeho hodně nepříjemného,“ upozorňuje Němeček a dodává: „Některým z Ficových výroků jako třeba o povinném vzdělávání novinářů není třeba  přisuzovat nějakou vážnost. Oni nejsou hodni, a tím oni myslím Ficovu vládu, abychom vážně rozebírali jejich úmysl, jestli na něm něco je nebo  ne, protože oni chtějí trestat.“Fico se ale nebojí sáhnout i dál. Před několika týdny zažaloval novináře a šéfredaktora zpravodajského serveru Aktuality.sk Petera Bárdyho, který o něm napsal knihu. V žalobě si stěžuje na fotografii použitou na obálce.„Šéfredaktor Aktualit.sk Peter Bárdy má pravdu, že oni si tu knihu celou pečlivě přečetli, nenašli nic, čeho by se chytli, tak to zkouší přes fotografii. To je spíš směšná záležitost, taková ta klasická zastrašovací žaloba, dělaná jenom proto, aby novináře otrávil. Odvedl jim energii jinam, aby platili advokáta, který je musí zastupovat, aby to řešili. Je to ryzí  zlomyslnost,“ hodnotí žalobu Němeček.Stíhání české novinářkySložitou pozici slovenských novinářů nedávno nasvítil také případ okolo reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové. Ta musela na výslech kvůli svým reportážím o sektě AllatRa, sloveská prokuratura ji vedla jako podezřelou z údajné propagace hnutí potlačujícího práva a svobody. Slovenská prokurátorka, která má kauzu na starosti, přitom podle tamního serveru SME toto hnutí v minulosti sama podporovala. Proti vyšetřování se ohradila redakce Seznam Zpráv i řada novinářských organizací. Stíhání bylo nakonec zastaveno.„Je to strašně nepříjemné. Nikdo není rád, když chodí na výslechy. Pro nikoho není příjemné, že je vyšetřován. Navíc ho to odvádí od jeho práce.  Tomu všemu rozumím. Druhá věc je, že pokud tomu čelíme z bezpečí, a opravdu je to bezpečí, České republiky, tak je to přece jenom jiná pozice, než když jste tomu na Slovensku vystaveni v první linii,“ říká v Mediálním cirkusu Němeček.On sám se novinařině věnoval od 90. let, byl šéfredaktorem týdeníku Respekt, komentátorem Hospodářských novin a v Lidových novinách pak založil a vedl přílohu o právu Právo a justice. Z médií Němeček odešel v červnu 2013, výpověď v Lidových novinách podal hned ten den, kdy Andrej Babiš oznámil nákup vydavatelství Mafra.„Já si pamatuju, jak se tam v té době lámaly charaktery. A jak dneska lidi, kteří jsou velcí antibabišovci, tehdy koketovali s tím, jestli by to nakonec nešlo nějak prokličkovat a přežít. Bylo to emotivní,“ říká i po letech s velkým zaujetím Tomáš Němeček. „Jako  nositel všech novinářských cen v České republice jsem si ty ceny, plakáty a diplomy sebral, strčil jsem je do šuplíčku a začal jsem novou kariéru v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako podnikový právník, protože měl jsem dvojí vzdělání, vystudoval jsem žurnalistiku a práva,“ popisuje Němeček.Fridrichová odešla z ČT středemDnes se Tomáš Němeček médiím věnuje spíše okrajově. Působí v několika institucích udílejích novinářské ceny, občas komentuje veřejné dění zejména v Českém rozhlase a médií se občas týkají i kauzy, kterým se věnuje v rámci své advokátní praxe. Zastupoval třeba poškozené v případu podezření na sexuální obtěžování ze strany investigativního reportéra Marka Wollnera v České televizi.„O tom nemůžu mluvit, protože tento pořad sledují také lidé, kteří se mě za toto angažmá snažili nějakým způsobem potrestat nebo mi ztrpčit život. Poslali na mě stížnost na Advokátní komoru, která sice byla shledána jako nedůvodná, ale zkoušeli mi i takto ztrpčit život. Jestli ale o něčem můžu mluvit, tak je to o případu Nory Fridrichové. To jsem  nezastupoval a sledoval jenom jako divák. A musím říct, že mi spadla čelist nad tím, co se dělo. Jakým způsobem může být zrušený pořad, který má takovou sledovanost bez jakékoliv náhrady. A musím také říct, že mi zároveň imponovalo rozhodnutí Nory Fridrichové, že toto nemá zapotřebí a odchází středem, protože se uživí kdekoliv jinde.  Taková gesta jsou mi blízká,“ říká Němeček.Vadilo mu přitom především to, když Noře Fridrichové vedení televize v souvislosti s koncem pořadu 168 hodin vyčítalo, jak se ohradila vůči útokům Marka Wollnera v bulváru. Ten zveřejnil část soukromé konverzace s Fridrichovou o masturbaci, bývalá novinářka ČT pak v reakci zveřejnila konverzaci celou, aby jí dala kontext. Jan Souček vzápětí Fridrichové vyčetl, že veřejné výroky tváře ČT o masturbaci podle něj poškozují televizi.„To jsem si říkal: jak vy jste jí pomohli? Jak se Česká televize se svým mediálním odborem,  se svým právním oddělením, zastala svého zaměstnance? Jakou pomoc poskytla? Nechali ji v tom plavat samotnou a potom ji peskovali za to, že to nebylo podle nějakých jejich dokonalých nevyřčených představ. To mě zamrzelo na současném vedení České televize,“ dodává ke kauze zrušení pořadu 168 hodin Němeček.Jakou atmosféru v ČT odkryla kauza Wollner? A co dnes novinařinu a práci novinářů v Česku a zejména na Slovensku ohrožuje nejvíc? --Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na

Zaměstnanci na soudech jsou ve stávce. Jak by se měl změnit způsob odměňování a tarifní tabulky? Je to rok od teroristického útoku Hamásu na jihu Izraele. Jaká je teď situace u hranic s pásmem Gazy? A kam míří reforma psychiatrické péče a proč se nedaří podle plánu?

Zaměstnanci na soudech jsou ve stávce. Jak by se měl změnit způsob odměňování a tarifní tabulky? Je to rok od teroristického útoku Hamásu na jihu Izraele. Jaká je teď situace u hranic s pásmem Gazy? A kam míří reforma psychiatrické péče a proč se nedaří podle plánu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Želiv na Pelhřimovsku po několikaletém úsilí získal do vlastnictví budovu bývalé psychiatrické léčebny. Město ji chce přestavět a vybudovat tam nájemní byty, zázemí pro lékaře i prostory pro knihovnu.

Úzkosti, deprese, problémy se spánkem. Duševní zdraví mladých Čechů je na tom čím dál hůř. Jaký vliv na to má jejich životní styl? A co je potřeba udělat pro to, aby na tom mladí dospělí byli psychicky líp? Odpovídá Martina Sebalo Vňuková z Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Ptá se Janetta Němcová.

Úzkosti, deprese, problémy se spánkem. Duševní zdraví mladých Čechů je na tom čím dál hůř. Jaký vliv na to má jejich životní styl? A co je potřeba udělat pro to, aby na tom mladí dospělí byli psychicky líp? Odpovídá Martina Sebalo Vňuková z Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Ptá se Janetta Němcová.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Úzkosti, deprese, problémy se spánkem. Duševní zdraví mladých Čechů je na tom čím dál hůř. Jaký vliv na to má jejich životní styl? A co je potřeba udělat pro to, aby na tom mladí dospělí byli psychicky líp? Odpovídá Martina Sebalo Vňuková z Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Ptá se Janetta Němcová.

Lepší prostředí pro děti v psychiatrické nemocnici v Lounech má aspoň dočasně zajistit rekonstrukce v budově. Na nevyhovující podmínky už dřív upozorňoval například úřad veřejného ochránce práv. Vlastníkem budovy je ale soukromá společnost.

Praktiky na psychiatrických oddeleniach. | Hosť: Zuzana Stavrovská (komisárka pre osoby so zdravotným postihnutím), Ľubomíra Izáková (Psychiatrická klinika lekárskej fakulty UK a Univerzitnej nemocnice Bratislava, prednostka Psychiatrickej kliniky LF UK a UNB v Bratislave, hlavná odborníčka Ministerstva zdravotníctva SR pre odbor psychiatrie). | Už niekoľko rokov špeciálne tímy Úradu komisára pre osoby so zdravotným znevýhodnením monitorujú praktiky na psychiatrických oddeleniach. Čo na tieto kontroly hovoria zdravotníci? Prečo sa hneď po hospitalizácii pacientom odoberá mobil s nabíjačkou a ako vyzerá simulátor agresívneho správania?... V dnešných Kontaktoch s Petrou Strižkovou. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Fakultní nemocnice Ostrava otevřela ambulanci pro ženy, které mají v průběhu těhotenství anebo po porodu psychické problémy. O tom, co vše obnáší perinatální psychiatrická péče a jak ženám pomáhá, jsme hovořili s doktorem Davidem Škrdou z Psychiatrického oddělení FNO.Všechny díly podcastu Lékárna můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sehnat na Vysočině dětského psychiatra je čím dál větší problém. Zatímco pacientů přibývá, těch, kteří jim můžou pomoct, je čím dál méně.

Chartista Petr Buben se nově dočkal soudní rehabilitace kvůli nucenému pobytu v Psychiatrické léčebně v Bohnicích v 80. letech. V příběhu nedobrovolné léčby ale figuruje i jméno Jana Cimického. Známý psychiatr teď přitom čelí u soudu obvinění ze sexuálních deliktů, kterých se měl dopustit vůči desítkám žen. Co se kolem Cimického odehrává? A jak daleko oba příběhy jsou?Host: Vojtěch Gavriněv - reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jak je to možné? - Jak se adaptovat na změnu klimatu v souvislosti s ochranou veřejného zdraví? V Praze se dnes koná konference zaměřená na důsledky, které může mít klimatická změna na lidské zdraví. - Mořské bouře, porucha lodi a ledové kry. S tím vším se museli vypořádat čeští vědci při expedici na Antarktidu. Místo šesti týdnů měli na výzkum jen sedmnáct dní. Co za tu dobu stihli? - Dětská Psychiatrická klinika Všeobecné fakultní nemocnice má nové terapeutické zahrady. Tam můžou pacienti sportovat, odpočívat i se vzdělávat.

Alkohol v Česku negativně ovlivňuje v nejrůznější podobě a míře život stovek tisíc lidí. Náklady s ním spojené představují pro veřejné rozpočty mnohamiliardovou zátěž ročně. Přesto se tady jeho nadměrné užívání toleruje a často zlehčuje. Mohou pomoct akce typu Suchej únor? A jak se proměňuje léčba závislosti? Filip Titlbach se ptá ve Studiu N psychiatra Karla Nešpora, který se specializuje na léčbu návykových nemocí a který působí jako emeritní primář mužského oddělení závislostí v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích.

Muž, který byl propuštěn z Psychiatrické léčebny. Muž měl našetřené peníze a zajištěnou práci a těšil se na svůj budoucí život na svobodě. Života na svobodě si však dlouho neužil, tentýž den, kdy byl z léčebny propuštěn, byl brutálním způsobem zavražděn jeho kamarádem.

Duševní zdraví mladých lidí se prudce zhoršuje. Dochází k tomu v řadě zemí západního světa včetně Česka, dokládají to statistiky a výzkumy, reflektují to články v médiích. Potvrzuje to i krize české dětské psychiatrie, kvůli níž se lékařská péče pro mladé lidi s vážnými duševními problémy stává čím dál obtížněji dostupnou. Vedou se debaty o jejích příčinách i o důvodech toho někdy až hrozivě působícího zhoršení. Děje se něco s mladými lidmi? Je dnešní západní svět člověku natolik nepřátelský, že kvůli tomu čím dál víc lidí trpí duševní poruchou? Je za tím vším on-line svět, především sociální sítě? Nemaluje tady někdo čerta na zeď? O tom všem debatoval redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl s dětským psychiatrem Janem Lorencem, dětským psychologem a psychoterapeutem Martinem Galbavým a přednostou Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Janem Veverou. #echo24 #tydenikecho #podcast #ondrejstindl #echosalon #dusevnizdravi #cesko #deti #mladez #skola #deprese #uzkosti #terapie #psychologie #psychiatrie

Po absolvování olomoucké Lékařské fakulty nastoupila na začátku devadesátých let na volné místo v Psychiatrické léčebně ve Šternberku. A už zůstala. „Začínala jsem na oddělení pro léčbu závislostí, odtud jsem přešla na ženské příjmové oddělení a pak si udělala si atestaci z gerontopsychiatrie,“ vzpomíná.Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přesně před padesáti lety skončilo v jedné švédské bance ostře sledované drama. Napínavý příběh, který spojil únosce a oběti fascinujícím vztahem. Říkáme mu stockholmský syndrom a popisuje ho profesor lékařské psychologie Radek Ptáček z Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psychiatrické onemocnění bylo a pro některé ještě stále je velice stigmatizující. Psychicky nemocný člověk se nerad se svou diagnózou svěří, leckdy to tají i před vlastní rodinou. Doba se mění a s ní i předsudky o psychických nemocech. Vhled do problematiky psychické péče u nás, a to nejen v Brně, ale i v celé republice, přináší prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., proděkan pro vědu, doktorské studium a organizační rozvoj LF MU, přednosta Psychiatrické kliniky FN B a LF MU, mimo jiné člen Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví, místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, prezident České neuropsychofarmakologické společnosti, poradce ministra zdravotnictví. A z čeho je prof. Kašpárek na nervy? Proč vyhrály Bohunice a ne Bohnice? A proč si vlastně vybral on sám psychiatrii? Na to Vám odpoví dnešní díl podcastu s prof. MUDr. Tomášem Kašpárkem, přednostou Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno.

Předáváme si lidi z jedné superspecializace do druhé, ale souvislosti nám unikají, upozorňuje na „bolest celého zdravotnictví, nejenom psychiatrie,“ bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Ten z jejího vedení odešel po 14 „krásných“ letech s přesvědčením, že změna prospěje jemu i největšímu psychiatrickému zařízení v Česku. Zároveň nepopírá, že se mu ulevilo, protože už se ho netýká každá díra ve střeše. Teď chce v novém Centru duševní rehabilitace, které se 20. června otevírá v Berouně, začít psát další kapitolu svého života i české psychiatrie. Zaměří se přitom na multioborovou spolupráci, kontinuální přístup k pacientovi nebo využití příznivých účinků nefarmakologických vlivů, třeba světla.

„Máme potíž udržet základní síť ambulantní péče, akutních lůžek. Vlastně základní služby, které léčí většinu lidí, jež potřebují psychiatrickou péči,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví Tomáš Kašpárek. Odmítá tento stav ale přímo spojovat s výsledky v Česku roky diskutované reformy psychiatrické péče. Naopak podle něj se mnohé za posledních deset let, kdy vznikl strategický dokument reformy, povedlo. Třeba první fáze reformy, která skončila loni v listopadu, a stát ji z velké části financoval z evropských dotací. „Šlo o takzvané systémové projekty. Jejich výsledkem je, že byla nastavena pravidla, jak psychiatrické služby mají vypadat. Kdo v nich má pracovat, jejich financování. Jaká má být jejich role,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz místopředseda Národní rady pro duševní zdraví, jehož ministr zdravotnictví Vlastimil Válek [TOP 09] označil za svou pravou ruku a zástupce Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] v oblasti psychiatrie.   Profesor Tomáš Kašpárek, který zároveň působí jako přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a proděkan pro vědu a doktorské studium LF Masarykovy univerzity dále říká, že systémové projekty si česká psychiatrie vyzkoušela v praxi. „To byly ty pilotní projekty na centra duševního zdraví pro duševně nemocné s vážnými duševními nemocemi. Duševní centra pro děti, lidi v ochranném léčení, pro seniory, pro závislosti. To je nový typ služeb, říkáme jim komunitní služby, která tady úplně chyběla," vysvětluje s tím, že to byl jeden ze základních cílů strategie reformy, která byla definovaná v roce 2011 až 2012. Podle profesora Kašpárka je psychiatrická reforma aktuálně ve fázi, kdy se do procesu zavádí standardní mechanismy péče a financování. Kdy stát a odborná veřejnost již vědí, co chtějí. A nyní to musí převést do praxe. Na otázku, jestli to není málo poté, kdy podle nedávného vyjádření ministra Válka pro ZdraveZpravy.cz šly do reformy psychiatrické péče v posledních letech přes tři miliardy korun, odpovídá: „Vypadá to jako strašlivá částka, ale ta částka, která nám stále chybí, kterou potřebujeme do toho Psychiatrická reforma v Česku vstupuje do druhé fáze... Více ne ZdraveZpravy.cz!!!

Málo se ví, že lidé s duševním onemocněním mají vedle farmakoterapie a psychoterapie také možnost využít lázeňské péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pro některé z nich to může být způsob, jak předejít případné hospitalizaci.Všechny díly podcastu Diagnóza F můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Lieky na úzkosť a spanie by som prirovnal k ohňu. Úžasný sluha, no zlý pán." hovorí primár Psychiatrického oddelenia Fakultnej nemocnice Trnava MUDr. Ivan Karbula. Nielen o liekoch, ale aj o tom, prečo treba občas vypnúť mobil a venovať sa psychohygiene.

Alkohol je najčastejšou príčinou hospitalizácií na psychiatrických oddeleniach, posádky Záchrannej zdravotnej služby Bratislava zasahovali v roku 2022 vo viac ako 166-tisíc prípadoch, pribudne druhý detenčný ústav. Aj týmto témam sa dnes budeme venovať v dnešnom MEDCAST NEWS - desaťminútovom súhrne najdôležitejších správ z oblasti zdravotníctva za uplynulý týždeň. Pre C4P s.r.o., pripravila SITA - Slovenská tlačová agentúra

Alkohol je najčastejšou príčinou hospitalizácií na psychiatrických oddeleniach, posádky Záchrannej zdravotnej služby Bratislava zasahovali v roku 2022 vo viac ako 166-tisíc prípadoch, pribudne druhý detenčný ústav. Aj týmto témam sa dnes budeme venovať v dnešnom MEDCAST NEWS - desaťminútovom súhrne najdôležitejších správ z oblasti zdravotníctva za uplynulý týždeň. Pre C4P s.r.o., pripravila SITA - Slovenská tlačová agentúra

Jak může ve válce přežít nemocnice pro psychicky a mentálně nemocné pacienty zjišťovalo v reportáži Rádio Svobodná Evropa. Poslechněte si svědectví zaměstnanců léčebny z ukrajinského města Borodianka nedaleko Kyjeva. Když Rusko v únoru napadlo Ukrajinu, byla nemocnice domovem pro 350 padesát lidí, přičemž mnozí z pacientů potřebovali neustálou péči. Z 250 zaměstnanců jich v zařízení zůstalo jen deset. Na kritickou situaci vzpomíná ředitelka nemocnice Marina Ganitskajová.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Letošní Národní cenu za studentský design GRAND získala autorská kniha K20 od Kateřiny Puncmannové, která vznikla jako diplomová práce na Západočeské univerzitě v Plzni na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. Na 272 stranách nabízí autentický vhled na pobyt v psychiatrické léčebně. Ten je vyprávěn originální deníkovou formou. Doplněn je také odbornou vysvětlující částí knihy. Obsah doprovází osobní fotografie i malby vytvořené přímo během pobytu v léčebně.

Letošní Národní cenu za studentský design GRAND získala autorská kniha K20 od Kateřiny Puncmannové, která vznikla jako diplomová práce na Západočeské univerzitě v Plzni na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. Na 272 stranách nabízí autentický vhled na pobyt v psychiatrické léčebně. Ten je vyprávěn originální deníkovou formou. Doplněn je také odbornou vysvětlující částí knihy. Obsah doprovází osobní fotografie i malby vytvořené přímo během pobytu v léčebně.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1996 přišel ze Slovenska do České republiky psychiatr Martin Hollý. V roce 2008 se stal ředitelem Psychiatrické nemocnice Bohnice, dříve pojmenované jako léčebna. „Bylo důležité říct, že jsme nemocniční, že skutečně děláme akutní medicínu, ale obával jsem se, že to bude změna povrchu a nepůjdeme hlouběji. Dařilo se to ale posouvat dál,“ hodnotí. Jak vypadala bohnická nemocnice, když do ní Martin Hollý před 26 lety nastoupil?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před 25 nastoupil Jan Běhounek do Psychiatrické léčebny Bohnice na brigádu a už tam zůstal. Dodělal si vzdělání, dlouho působil jako sestra a posunul se až na pozici manažera kvality. Jak se zlepšila léčba? A mizí ze společnosti stigma psychiatrických onemocnění? „Stigma dost často vyplývá z neporozumění. Člověk s duševní poruchou je laické veřejnosti prezentován jako někdo směšný nebo nebezpečný,“ říká Jan Běhounek, manažer kvality Psychiatrické nemocnice Bohnice.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

O tom, kolik lidí je po několika měsících ruské agrese na Ukrajině zabitých ať vojáků nebo civilistů, ať Rusů či Ukrajinců nejsou dostupné žádné ověřené zprávy. Že půjde o desítky tisíc je ale jasné. Co prožívá ten, kdo zabíjí? Hostem Osobnosti Plus je Jan Vevera, profesor, přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, bývalý vojenský psychiatr. Do roku 2019 byl hlavním odborníkem v Armádě České republiky pro obor psychiatrie. Moderuje Barbora Tachecí .

„Překvapuje mě naprostá absence poučení, které si vláda mohla přinést z covidu. Jsme v krizi a vláda dělá úplně stejné chyby,“ říká bývalý armádní psychiatr Jan Vevera. „Sice to byla jiná vláda, ale jasně vidíme tu nepoučitelnost a stejné chyby. Když jsou lidé v krizi – ať už proto, že jim hrozí virus, nebo válka a tuhá zima – tak potřebují jasný plán. Nebo alespoň zdání nějakého plánu,“ dodává přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je u bojujících vojáků očekávatelný psychický důsledek války. Jak se projevuje a jaké jsou její možnosti léčby, popisuje Jan Vevera, přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý vojenský psychiatr. „U PTSD stále ještě vidíme stigma spojené s psychickými poruch, takže se tím lidé moc nechlubí,” uvádí.

Posttraumatická stresová porucha (PTSD) je u bojujících vojáků očekávatelný psychický důsledek války. Jak se projevuje a jaké jsou její možnosti léčby, popisuje Jan Vevera, přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalý vojenský psychiatr: „U PTSD stále ještě vidíme stigma spojené s psychickými poruchami, takže se tím lidé moc nechlubí.”Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Je možné u ruského prezidenta Vladimira Putina konstatovat psychopatické sklony? O psychopatech a moci s přednostou Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a bývalým vojenským psychiatrem Janem Veverou.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Můj dnešní host by si svůj výkon trestu s největší pravděpodobností odseděl v některém z klasických vězeňských zařízeních. Soud mu ale namísto toho nařídil takzvaně ochrannou ústavní léčbu. V čem se to liší od klasické věznice? Šel by můj host raději sednout tzv. "natvrdo"? To a mnohem více v tomto podcastu!

„To, z čeho mám jako trénovaný psychiatr, který se na všem snaží vidět něco pozitivního, obavy, je, že jsme nepochybně jedna z prvních velkých kultur, která vybudovala supermarkety a skladiště přecpaná nejrůznějšími produkty, rezignovali na jejich obranu. To v historii lidstva nikdy nebylo, aby byly sklady plné lahůdek a nikdo je nebránil,“ říká bývalý vojenský psychiatr a přednosta Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň Jan Vevera.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Ja by som nevolil hrubý slovník Richarda Sulíka, ktorý v poslednej dobe takýmto spôsobom robí politiku. Myslím si, že aktivita by sa nemala stotožňovať s nejakou manickou fázou a navodzovať medzi ľuďmi dojem, že niekto je psychiatrický pacient s nejakou poruchou. Mne sa nepáči, keď si to medzi sebou robíme. Myslím, že by sa takéto veci v politike nemali robiť, hlavne medzi koaličnými partnermi," hovorí predseda parlamentu a Sme rodina Boris Kollár o výrokoch Richarda Sulíka, že Matovič je v manickej fáze. "Neviem si predstaviť, že by sme mali určovať súkromným médiám, koho si majú zavolať do relácie, akú reláciu majú mať. Že by sme mali určovať rádiám, aké pesničky majú hrať, akých interpretov. Alebo či máme zavolať v nedeľu do diskusie Joža Púčika alebo Petra Maka. Toto by asi nebolo správne," hovorí Kollár na margo Matovičovho nápadu regulovať politické diskusie tak, aby v nich nemal priestor Hlas, ale boli tam napríklad Kotlebovci. Prečo parlament schválil Matovičov balíček zrýchleným konaním a bez diskusie? Dnešná koalícia predsa za zrýchlené konanie sama kritizovala predošlú vládu. Ako sa pozerá na spory v koalícii? A kde je policajná akcia proti prokurátorom a inšpekcii, o ktorej už hovoril pred niekoľkými týždňami? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s predsedom parlamentu a Sme rodina Borisom Kollárom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Traumatický zážitek znamená v obecném pojetí konfrontaci s náhlou, život či zdraví ohrožující událostí, nebo jiným vážným nebezpečím. Prožitek traumatu se projevuje jak v rovině psychické, tak i tělesné, a to v několika časových vlnách. Dopady traumatu na naše zdraví ovlivňují genetické dispozice, věk, chronická onemocnění a řada dalších faktorů. Lidé prchající před válkou na Ukrajině mají za sebou velmi pravděpodobně více traumatických zážitků, které s příchodem do relativního bezpečí nemizí. Naopak. Psychický stav nově příchozích se může bez odpovídající pomoci zhoršovat. I proto je dobré vědět, jaké jsou nejčastější projevy psychického traumatu a jak můžeme, jako laici, traumatizovanému člověku pomoci. O různých podobách, projevech i bolestech psychického traumatu budeme v Zátiší hovořit s psychiatričkou a psychoterapeutkou MUDr. Kateřinou Duchoňovou, která pracuje v Psychiatrická nemocnice Bohnice a Fakultní Thomayerova nemocnice.

Psychiatrické ambulancie sú plnšie, ako kedykoľvek predtým. Je psychická choroba tabu? Viete rozoznať či je človek lenivý alebo jeho letargia vyplýva napríklad z depresie? Rodíme sa s predispozíciou na psychickú chorobu? Aj na tieto témy som sa rozprávala s psychiatričkou, pani doktorkou Janou Feldmarovou. Ak by tento rozhovor mohol pomôcť ďalším ľuďom, podeľte sa oň zdieľaním. Martina Valachová

Rusové mohou pokračovat v bitvě, ale válku nevyhrají, soudí o agresi Ruska vůči Ukrajině přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty v Plzni Jan Vevera. „To, co se teď odehrává na Ukrajině, co jsme viděli v Afghánistánu, tak to jsou obavy o vlastní život, stres, zoufalství,“ popisuje s tím, že vojáci jsou na tyto stavy ale vždy řádně cvičeni. Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válečné počítání. Diskuse ministra financí Zbyňka Stanjury, guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a ekonoma Jana Švejnara. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030500320/ Válečné myšlení. Diskuse bývalého generálního konzula v Petrohradu Vladimíra Votápka a přednosty Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jana Vevery. https://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce/222411030510320/

Co prožívají lidé ve válečném konfliktu? A co mohou zažívat uprchlíci? Jak mohu pomoci po psychické stránce i když nejsem psycholog? Děkuji kolegům, kteří mají přímé zkušenosti z praxe za jejích připomínky, komentáře, zkušenosti a tipy. Díky nim vznikl tento díl podcastu. Kontakty: Linka bezpečí: www.linkabezpeci.cz Krizová linka pro ukrajinské občany v ČR: https://psych.phil.muni.cz Jak mluvit s dětmi o válce? www.centrumlocika.cz/novinky/jak-mluvit-s-detmi-o-valce (na webu mají i verzi v ukrajinštině) Psychiatrická a psychologická pomoc pro Ukrajince - Národní ústav duševního zdraví www.nudz.cz/files/img/ukrajina-3.png Přehled pomocí Ukrajině na jednom místě. pomoc můžete hledat i nabízet: www.pomahejukrajine.cz nebo www.stojimezaukrajinou.cz Web pomocí zřízený MV ČR a Hasičským ZS ČR: www.nasiukrajinci.cz Člověk v tísni: www.clovekvtisni.cz/co-delame/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/ukrajina aplikace VOS.health

Covidová doba přinesla více duševních obtíží nejen dospělým, ale i dětem. Častěji se potýkají se sebepoškozováním, poruchami příjmu potravy, sebevražednými myšlenkami i pokusy. Psychiatrická léčba dětí je nejen možná, ale i účinná, kapacita péče ale potřebám v Česku příliš neodpovídá.Všechny díly podcastu Diagnóza F můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přibývá výpovědí žen, které si stěžují na sexuální obtěžování psychiatrem Janem Cimickým. Nebylo to pro ně nic jednoduchého. Odborníci se shodují, že pro oběti je těžké se bránit a riskantní se ozvat. Jak mají pro podobné případy nastavené mechanismy Česká lékařská komora nebo Psychiatrická společnost? A proč ani po letech nic neřeší? Téma pro reportérky Deníku N Dominiku Píhovou a Báru Janákovou. Moderuje Filip Titlbach.

Část personálu psychiatrických nemocnic zachází nedůstojně s pacienty a zbytečně často používá omezovací prostředky. Server iRozhlas.cz přinesl detailní svědectví o jednom takovém případu. Na problémy poukazuje i ministerstvo zdravotnicví, úřad ombudsmana i samotní lékaři. Proč se situace nemění? V jakých podmínkách někteří psychiatricky nemocní pacienti končí? A může věci změnit nastartovaná reforma psychiatrické péče? Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou Annou Košlerovou.

Část personálu psychiatrických nemocnic zachází nedůstojně s pacienty a zbytečně často používá omezovací prostředky. Server iRozhlas.cz přinesl detailní svědectví o jednom takovém případu. Na problémy poukazuje i ministerstvo zdravotnicví, úřad ombudsmana i samotní lékaři. Proč se situace nemění? V jakých podmínkách někteří psychiatricky nemocní pacienti končí? A může věci změnit nastartovaná reforma psychiatrické péče? Lenka Kabrhelová mluví s reportérkou Annou Košlerovou.

Českou psychiatrií cloumá případ sexuálního zneužívání známým psychiatrem Janem Cimickým. Dalo se případům zabránit? A utrpěla aktuální kauzou i celá tuzemská psychiatrie?Hostem Ptám se já byl psychiatr Zdeněk Bašný, který v letech 1990 - 2005 vedl Psychatrickou léčebnu v Bohnicích.O případu sexuálního zneužívání psychiatrem Janem Cimickým se začalo hovořit poté, co se objevila informace, že by měl převzít státní vyznamenání. Ten obvinění pacientek odmítá a jak uvedl v písemném vyjádření, hodlá se proti nim aktivně bránit. Kauzu otevřela zpěvačka Jana Fabiánová, jež o zneužívání veřejně promluvila, a Seznam Zprávy shromáždily svědectví dalších několika žen, které tvrdí, že je psychiatr zneužil.„Bylo to pro mě překvapující, přestože jsme věděli, že tendence k praktikám, které mají sexuální podtext, tam byly,“ komentoval případ bývalý ředitel Psychiatrické kliniky v Bohnicích Zdeněk Bašný, který kvůli podezření na nevhodné praktiky v roce 1996 s Cimickým ukončil pracovní poměr. „Předtím se nehovořilo o problému zneužívání pacientek, ale že je charakter určitého sukničkáře a v rámci jeho pracoviště může na něco takového docházet, ne ale ve vztahu k pacientům,“ vysvětlil důvody, proč chování obviněného psychiatra dříve nepoutalo takovou pozornost.I přesto se rozhodl šéf psychiatrie v roce 1996 s Cimickým ukončit spolupráci. „Písemná stížnost nebyla žádná, bylo to na základě dotazů lidí, jestli jsou určité praktiky slučitelné s terapií. I ti lidé v tom tápali. Na základě výpovědí těch lidí jsem usoudil, co se tam může odehrávat. V této chvíli jsem ho kontaktoval a začali jsme to řešit,“ vysvětlil Bašný důvody svého rozhodnutí. Bývalý šéf bohnické psychiatrie dodal, že tehdy ve prospěch Cimického intervenovalo množství lidí a byl proto pod tlakem.Bez výpovědí obětí podle Bašného nebylo možné proti Cimickému podniknout další kroky. „Nevyčítám si to. Řešil jsem to na úrovni, která jsem myslel, že je dostupná. Nečekal jsem ani, že je obsah jeho konání takový… Kdybych měl informace, které mám dnes, možná bych jednal jinak, ale já je neměl,“ dodal Bašný s tím, že kdyby se na něj přímo obrátila některá z obětí, měla by jeho plnou podporu.O víc než pětadvaceti případech hovoří také advokátka Lucie Hrdá, která se zaměřuje právě na kauzy sexuálního násilí. Ačkoliv se podezření na sexuální útoky v případě Jana Cimického objevily v médiích i v minulosti, nikdy nevedly ke konkrétnímu vyšetřování. Teď policie vyzývá možné oběti, aby se jí přihlásily. A i zástupci České psychiatrické společnosti a lékařské komory se hájí, že bez podnětu napadené ženy nebo jejích příbuzných nemůžou dělat nic.Bašný ovšem říká, že by Česká psychiatrická společnost měla uvažovat přinejmenším o vyloučení lékaře ze svých řad. „Jsou pro to všechny podmínky. I bez ukončení vyšetřování, pokud jsou známy tyto věci, je určitě alespoň pozastavení do té doby zcela namístě,“ vysvětlil.Podle Bašného kauzou Cimického utrpěla celá česká psychiatrie, ale především její možní pacienti. Podle něj se dost možná lidé, kteří péči potřebují a kterých podle něj stále přibývá, budou k vyhledání pomoci ostýchat a prohloubí se „antipsychiatrické“ nastavení české společnosti. Odmítá ale nařčení, zda kauza nepoukázala na oborový problém.„Nemohu vyloučit, že to byl jen pan Cimický. Mohl selhat i někdo jiný. Psychiatrů, psychoterapeutů i nepsychiatrů, kteří jsou v tomto kontaktu, je několik tisíc. To ale není problém oboru, ale člověka, který si své potřeby ukájel na pracovišti, které mu toto pozici dávalo, a zneužil toho. To je selhání toho člověka,“ dodal.Jak změnit prostředí, ve kterém je zřejmě možné i mnoho let zakrývat sexuální útoky na pacientky? A proč se na případ upozornilo až dnes?- - -Ptám se já. Podcast Seznam Zpráv. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

Jak ovlivnilo covidové období psychické problémy u lidí? Kolik z nás se s nimi ročně léčí, či ke kolika sebevraždám v Česku ročně dochází, řešíme v podcastu Jiný hrníček s přednostou Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martinem Andersem.

Od začátku pandemie se výrazně zvýšil počet lidí závislých na alkoholu, drogách i lécích. Zejména v případě užívání psychoaktivních léků je nárůst poměrně strmý. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je v Česku až 900 000 takových lidí. Na vině jsou protikoronavirová opatření a potíže, které s sebou přinesly.

Od začátku pandemie se výrazně zvýšil počet lidí závislých na alkoholu, drogách i lécích. Zejména v případě užívání psychoaktivních léků je nárůst poměrně strmý. Podle národní protidrogové koordinátorky Jarmily Vedralové je v Česku až 900 000 takových lidí. Na vině jsou protikoronavirová opatření a potíže, které s sebou přinesly.

V debatě se potkali česko-vietnamská režisérka Diana Cam Van Nguyen, lékař na Psychiatrické klinice VFN Le Hong Thai a vietnamistka a etnoložka Marta Lopatková, která působí na ústavu Asijských studií FFUK v Praze. Moderuje Marek Pros, zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz.Tento díl vznikl za podpory Aktuálně.cz. 

Depresia prejde sama. Po prvej návšteve psychiatra automaticky dostanem lieky. Užívanie liekov na depresiu je znakom slabosti. Tieto a mnohé ďalšie mýty analyzujeme práve v čase, keď dopady pandémie ženú čoraz viac Slovákov do odbornej starostlivosti. Mnohí ju však práve kvôli týmto dezinformáciám nevyhľadajú a zbytočne trpia. V tejto epizóde budete počuť: doc. MUDr. Ľubomíra Izáková, PhD., prezidentka Slovenskej psychiatrickej spoločnosti, Psychiatrická klinika LF UK a UN Bratislava, hlavná odborníčka MZ SR pre psychiatriu MUDr. Natália Kaščáková, PhD., psychiatrička a psychoterapeutka, Psychiatricko-psychoterapeutická ambulancia Pro mente sana, Bratislava

Karel Nešpor je český psychiatr a adiktolog. Vede primariát mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice. Věnuje se především léčení návykových nemocí, ale také józe, relaxaci či smíchu. Je autorem mnoha odborných a populárně naučných knih jako jsou: Jde to i s úsměvem, Kudy do pohody či Jak být milejší. Se Štěpánem si povídali o stresu, závislostech, možných řešeních i alternativách, ale také o síle smíchu a pozitivního přístupu.

Léčba závislosti na alkoholu je pro lidi v současné koronavirové pandemii náročnější, říká psychiatr Jiří Pokora z Psychiatrické nemocnice Brno. Jak pandemie pití Čechů a Češek ovlivnila?

Nejenom běžné nemocnice, ale i další zdravotnická zařízení musí zvládat nápor pacientů s koronavirem. Svou vlastní covid stanici má například Psychiatrická nemocnice v Opavě, protože o nakažené pacienty s vážnou duševní chorobou by se jinak neměl kdo postarat.

Dotace z Evropské Unie, které v rámci tzv. kohezní politiky do členských zemí proudí, pomáhají rozvíjet chudší regiony a stírat tak napříč Evropou socioekonomické rozdíly. Tyto prostředky plynou také například do zdravotnictví a Česku pomáhají realizovat rozsáhlou reformu psychiatrické péče. Jaká je role EU ve zdravotní politice? A jak pomáhá Česku s reformou psychiatrické péče? Odpovídá redaktorka EURACTIV.cz Pavla Hosnedlová. Vzhledem k opatřením proti šíření koronaviru nyní podcasty nahráváme na dálku. Omluvte prosím zhoršenou kvalitu zvuku. Děkujeme za pochopení. _____ Všechny podcasty najdete také na: euractiv.cz/tag/evropa-zblizka/ Vaše poznámky, pochvaly či kritiku k podcastu nám můžete zasílat na zichova@euractiv.cz. Děkujeme, že nás posloucháte. Financování: euractiv.cz/komunikacni-partnerstvi-inzerce/

Pacienta Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech poslal v prosinci Městský soud v Praze na dvanáct let do vězení. Jak Radiožurnál loni upozorňoval, nedokonalý systém psychiatrické péče mu nedokázal zabránit, aby se pacient přímo z léčebny mobilem připojoval na internet a obtěžoval děti. Pak utekl a jedno dítě znásilnil. „Nemáme ploty, nemáme ochranku, nejsme opravdu vězení,“ bránila se ředitelka Psychiatrické nemocnice v Kosmonosech Dana Kolářová.

Jak žít, učit se a být úspěšný mimo běžné mantinely Co je to normální? Jsem normální? A vy? A kdokoliv z nás? Všichni jsme obklopeni institucemi, systémy a kulturními zvyklostmi, které vyžadují normálnost. Všichni si musíme vybudovat život a své vlastní já navzdory přísným soudcům zavedené teorie normality. Chci, abyste byli připravení. Chci, abyste věděli, jak žít a být úspěšní ve světě, který vám v určitou chvíli sdělí, že nejste normální kvůli tomu, jak vypadáte, koho milujete, jak se učíte, jak se cítíte, jak se chováte nebo v co věříte. Chci, abyste věděli, že normálnost je problém, se kterým je třeba bojovat... Jonathan Mooney na základě vlastních zkušeností i odborných názorů a příběhů lidí popisuje svět, kterému vládne „normálnost“ a který ubližuje. Svým myšlením vybočoval už jako dítě. Byl hyperaktivní, trpěl dyslexií a číst se naučil až ve 12 letech. Tvrdili mu, že jednou bude maximálně obracet hamburgery. Přesto vystudoval prestižní univerzitu a stal se z něj spisovatel. Jeho pohled na svět se zásadně změnil, když si uvědomil, že problém není v něm, ale v systému a běžném pojetí „normálnosti“. V knize zkoumá, co pro děti i dospělé znamená, když se odchylují od normy a když jsou lapeni v prostředí, které je škatulkuje, ztrapňuje a dává jim tvrdě najevo, že problém je v nich. Mooney ale tvrdí, že pokud změníme pohled na rozmanitost, schopnosti a postižení, můžeme tím spustit revoluci. „Naléhavý, osobní a dlouho opožděný manifest proti tyranii normálu, ať je to cokoli. Normální není problém, je to tyranie. “ — Seth Godin, autor bestsellerů Tohle je marketing!, Nepostradatelní, Fialová kráva „Autor sdílí hovorovým jazykem a s nadsázkou svůj osobní příběh trnité cesty k přijetí sebe sama jako člověka s poruchou pozornosti a dyslexií. Působivě a poutavě popisuje své zkušenosti se společenskou stigmatizací a urputnou snahu působit „normálně“. Líčí své bolestné zážitky s psychologickou diagnostikou a vpřed posouvající vliv psychoterapie a několika alternativně smýšlejících pedagogů. Dokázal přijmout svou jedinečnost a ocenit ji, najít lásku k sobě samému a uvědomit si, že jeho slabiny jsou vyváženy jinými přednostmi. Kniha zároveň mapuje historii konceptu normality a přístupu k odlišnostem, inspiruje myšlenkami významných sociologů a filosofů k tématu. V tomto směru je rovněž edukativní. Dojemné, inspirující, obzory rozšiřující…“ — Andrea Scheansová, Ph.D., socioložka a psycholožka specializující se na sebepřijetí u lidí s odlišnostmi, především v oblasti duševního zdraví, mj. i v Psychiatrické nemocnici Bohnice „Kniha s provokativním názvem obsahuje bezpočet provokativních myšlenek, dojemných i děsivých příběhů, odkazů na odbornou literaturu a různorodé studie i filozofické spisy, ale i laskavost a odhodlání vystoupit ze zajetých kolejí a ukázat si, jak je to pro nás všechny důležité. Nejde o odbornou literaturu, přesto by se hodilo, aby si ji mnozí odborníci přečetli. A rozhodně se hodí do knihovny všech rodičů, kteří přemýšlejí, jak se popasovat s výchovou svých dětí, které se mnohdy nechovají zrovna tak, jak by rodiče očekávali nebo potřebovali. A pokud hledáte argumenty, abyste svému okolí ukázali, proč má inkluze smysl, také je tu najdete. Ani nemusíte číst mezi řádky. Jen možná čtenáře vyděsí, kolika dětem a mladým lidem jsme ublížili a ubližujeme, když si myslíme, že víme, co je normální. Knihu vřele doporučuji.“ — doc. PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., autorka publikací o specifických poruchách učení Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova, DYS-centrum Praha, z. ú. Název: Být normální je na hovno Autor: Jonathan Mooney Překlad: Dagmar Kleinová Interpret audioknihy: Miroslav Valůšek Délka audioknihy: 6:42 h Počet stránek knihy: 257 Vazba knihy: Pevná vazba Vydavatelství: Audiolibrix Audioknihu Být normální je na hovno si můžete koupit v nejlepším obchodě s audioknihami Audiolibrix. Knihu a e-knihu Být normální je na hovno si můžete koupit na webu nakladatelství Audiolibrix.

Adam Táborský pracuje jako psycholog v Psychiatrické nemocnici Bohnice a mimo to propojuje duševní zdraví a přírodu v projektu Terapie mezi stromy. Povídáme si společně o propojení měst a přírody, duševním zdraví lidí žijících ve městech. Adam sdílí své poznatky, přibližuje, jak taková terapie mezi stromy probíhá a sdílí, jak o své duševní zdraví pečuje on sám. Bavíme se také o současné pandemické situaci a o tom, jaký má dopad na naše duševní zdraví. A co takové sociální sítě nebo mediální masáž? To vše se dozvíte v novém díle podcastu #NastavdUŠI. SBÍRKA NA DONIO - TERAPIE MEZI STROMY IG projektu Terapie Mezi Stromy

Některé pornostránky konkurují v návštěvnosti sociálním sítím. A v době pandemie raketově rostou. Jenže na sledování pornografie může vzniknout závislost. Podle Tomáše Málka z Psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích pak skrytě a plíživě narušuje vztahy, sexuální život a ty, kteří si závislost vyvinou, dohání i v práci.

Lékařská sexuologie má na našem území velmi dlouhou tradici. Sexuologie je úzce propojena s psychiatrií, internou, urologií, psychologií a řadou dalších klinických oborů. Zabývá se jak výzkumem sexuálního chování, tak diagnostikou a léčbou sexuálních dysfunkcí či poruch sexuálních preferencí. O hlavních oblastech zájmu mediálně zkreslovaného a částečně i tabuizovaného oboru budeme v Zátiší hovořit s MUDr. Martinem Hollým, který je ředitelem Psychiatrická nemocnice Bohnice, ale také psychiatrem, který se sexuologii věnuje již řadu let. Řeč bude také o pornografii a moderním přístupu k léčbě poruch sexuálních preferencí.

Do Česka se vrátila povinnost plošného nošení roušek. Přestože existuje řada výjimek, mít zakrytá ústa i nos je velkou komplikací například v oblasti psychiatrie. Jak moc velkou bariérou mezi lékařem a pacientem roušky jsou?

„Stále více dětí a dospívajících si buduje poruchy příjmu potravy tím, že se snaží vyhnout všemu nezdravému a toxickému,“ varuje profesorka psychiatrie na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Hana Papežová. Nebezpečné jídelní chování se podle ní často dědí a anorexie může mít svůj počátek i ve vegetariánství.

Těhotenství, porod a poporodní období už samy o sobě významně ovlivňují život ženy a jejího okolí. Vliv mají přirozeně i na psychické prožívání. Má-li žena zároveň zkušenost s duševním onemocněním, je na místě věnovat jejímu prožívání zvýšenou pozornost. Vlastním tématem v dalším díle Diagnózy F je v tomto kontextu medikace psychofarmaky.

Psychiatrická péče u nás prochází postupně velkou reformou. Jaká jsou pro a proti, jaké obavy zaznívají například z chystaných komunitních center, i to se doslechnete z úst Martina a Katky Okáčových. Podcast Dušeobl dodá i něco statistiky a upozorní na nárůst počtu duševně nemocných. Hovoří: Kateřina Okáčová, Martin Okáč

Psychiatrická péče u nás prochází postupně velkou reformou. Jaká jsou pro a proti, jaké obavy zaznívají například z chystaných komunitních center, i to se doslechnete z úst Martina a Katky Okáčových. Podcast Dušeobl dodá i něco statistiky a upozorní na nárůst počtu duševně nemocných. Hovoří: Kateřina Okáčová, Martin Okáč

Psychiatrická péče u nás prochází postupně velkou reformou. Jaká jsou pro a proti, jaké obavy zaznívají například z chystaných komunitních center, i to se doslechnete z úst Martina a Katky Okáčových. Podcast Dušeobl dodá i něco statistiky a upozorní na nárůst počtu duševně nemocných. Hovoří: Kateřina Okáčová, Martin Okáč

Dušebol: Reforma psychiatrické péče. Hovoří: Martin Okáč, Kateřina Okáčová.

Ako psychiater odmietam stigmatizáciu psychiatrických pacientov ako vrahov, nie je to pravda a potvrdzujú to aj štatistiky, hovorí na margo útoku vo vrútockej škole psychiater Péter Hunčík. Podľa neho cestou lepšej ochrany detí v školách nie sú ďalšie mreže či ozbrojení vrátnici, ale lepšia atmosféra v školách i celej spoločnosti.      

Ako psychiater odmietam stigmatizáciu psychiatrických pacientov ako vrahov, nie je to pravda a potvrdzujú to aj štatistiky, hovorí na margo útoku vo vrútockej škole psychiater Péter Hunčík. Podľa neho cestou lepšej ochrany detí v školách nie sú ďalšie mreže či ozbrojení vrátnici, ale lepšia atmosféra v školách i celej spoločnosti.

V akom stave sú práva hospitalizovaných pacientov, kto garantuje ich styk so svetom a prečo dochádza v psychiatrických liečebniach k porušovaniu práv? Dagmar Breznoščáková, psychiatrička Zuzana Stavrovská, právnička Igor Marchevka, OZ Pohľad

Emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice se specializuje na léčbu závislostí. „Máme hodně závislých, kteří umí jenom pít a pracovat,“ říká o stavu české společnosti.

Fokus Praha patří mezi největší a nejstarší neziskové organizace, které na území ČR pomáhají lidem s duševním onemocněním. V letošním roce slaví 30 let své existence. Jaké byly všechny tyto roky? Jak se změnily okolnosti poskytování služeb a jaké největší překážky musí Fokus Praha překonávat? Hostem Diagnózy F byl generální ředitel Fokusu Praha Petr Hudlička.

Kdo a proč vytváří ve společnosti atmosféru strachu? Proč politici naslouchají dívce, která si bojem proti klimatickým změnám léčí svoji duši? Jakými zbraněmi likviduje západ sám sebe? A jsou větším ohrožením svobody marxisté, anebo neomarxisté?

Kdo a proč vytváří ve společnosti atmosféru strachu? Proč politici naslouchají dívce, která si bojem proti klimatickým změnám léčí svoji duši? Jakými zbraněmi likviduje západ sám sebe? A jsou větším ohrožením svobody marxisté, anebo neomarxisté?

V první části našeho rozhovoru jsme si poprvé povídali s člověkem, kolem kterého byl na podzim loňského roku pořádný rozruch – s dětským psychiatrem Jaroslavem Matýsem. K tomuto velkému rozruchu, a také k jeho odchodu z postu předsedy Výboru sekce Dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP, stačilo jen pár zmínek o švédské zelené aktivistce Grétě Thunbergové, trpící jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Zeptali jsme se ho proto například na to, proč toto vyjádření vlastně učinil. A jak to všechno vnímá dnes, s odstupem času. On sám zdůraznil, že nedělal žádnou diagnózu na dálku, ale popisoval to, co viděl na obrazovce, na videu a snažil se srozumitelným způsobem vyjádřit svůj osobní názor, že tato dívenka je vážně zneužita. A zopakoval, že si za tímto vyjádřením stojí. Mluvili jsme však nejen o švédské aktivistce, ale třeba o tom, jak se bortí klasická struktura rodiny, o rodičích i dětech. A dnes budeme v této debatě s panem doktorem Jaroslavem Matýsem pokračovat a podíváme se i na to, jak se postupně u nás měnila, a stále mění, dětská psychiatrie. 2. díl, 10.01.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Specifickým formám pohybových poruch, které doprovázejí některá psychická onemocnění, se mimo jiné věnuje Michal Maršálek, emeritní primář Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, vědec, pedagog a básník.

Opravdu velký rozruch způsobil na podzim loňského roku rozhovor tehdejšího šéfa českých psychiatrů Jaroslava Matýse, ve kterém se několikrát zmínil o švédské aktivistce Gretě Thunbergové trpící jednou z poruch autistického spektra zvanou Aspergerův syndrom. Reakce byly v zásadě dvojí: část lidí přivítala, že konečně někdo erudovaný promluvil a alespoň ve zkratce osvětlil některé rysy chování tohoto děvčete, které byly už dlouho předmětem laických dohadů. Nevyhýbal se odpovědím, byl věcný a mluvil se vším respektem k dotyčné. Druhá část názorového spektra rozhovor ovšem kritizovala a byla nakonec tak hlasitá, že doktor Matýs odstoupil z pozice člena Pracovní skupiny pro dětskou a dorostovou psychiatrii při Ministerstvu zdravotnictví ČR, jakož i z pozice člena a předsedy výboru Asociace dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. A pak se strhla skutečná bitva – kritici rozhovoru versus lidé, kteří za tím humbukem viděli poněkud drsný pokus o umlčení názoru, který neodpovídá soudobé módě. Útoků bylo dost, a dost bylo i přirovnání této situace k praktikám minulého totalitního režimu. Po hříchu se většinou zapomnělo na to nejdůležitější – bylo vyjádření pana doktora Matýse o Gretě Thunbergové správné, nebo nikoli, a proč ho vlastně učinil? Kdyby věděl, co se všechno strhne, zopakoval by to stejně i dnes? Cítí se jako jedna z prvních obětí politické korektnosti? Kam kráčí dětská psychiatrie? 1. díl, 03.01.2020, www.KupreduDoMinulosti.cz

Psychiatrické oddelenia a psychiatrické nemocnice sú miesta opradené mnohými mýtmi. Zvieracie kazajky, klietky, prísny režim a psychicky chorí ľudia blúdiaci celé dni po chodbách sú predstavy, ktoré sa nám pri tejto téme (najmä vďaka filmom a knihám) okamžite začnú vynárať v mysli. Nie je to však len fantázia autorov, ktorá pokrivila naše vnímanie týchto inštitúcii - nebolo to tak dávno, kedy bolo zatváranie na psychiatriu účinným prostriedkom politického boja. Preto nečudo, že máme pred psychiatriou a „blázincami“, ako sa im kedysi hovorilo, rešpekt a pred ich návštevou obavy. To sme sa rozhodli našim podcastom aspoň trochu zmeniť a na pomoc sme si preto zavolali generálneho riaditeľa Psychiatrickej nemocnice Philippa Pinela v Pezinku a psychiatra Pavla Černáka, aby nám vysvetlil nielen ako to v takej nemocnici chodí, aký je postup hospitalizácie a koľko trvá liečba, ale aj povedal aj pár slov o tom prečo sú myšlienky na samovraždu normálne a ako sa dá ľuďom, ktorí nad ňou uvažujú, pomôcť. Staňte sa na našim patronom a podporujte vznik nových dielov! patreon.com/ipckohmmm hmmm… nájdete aj na Facebooku: fb.com/hmmmpodcast/ a Instagrame: instagram.com/hmmm_podcast/ Ak máte záujem o prenájom štúdia, viac informácii nájdete tu: ipcko.sk/prenajmite-si-studijko-na-nahravanie-podcastu/

Psychiatrická léčebna Červený Dvůr byla na Českokrumlovsku založena v roce 1966. Může se zdát, že se tu zastavil čas, ale i v zařízení pro léčbu závislostí se projevila změna společnosti za posledních třicet let.

Známý cestovatel Ladislav Zibura, který o svých výletech nejen rád píše, ale také přednáší. "Standupy", jak své přednášky nazývá, obohacují nejen posluchače, ale také jeho. Přednášel již ve vězení, psychyiatrické léčebně i pro slepé. Nyní mu vychází nová kniha s názvem Prázdniny v Evropě.

Na 10. říjen připadá Světový den duševního zdraví. U té příležitosti magazín Diagnóza F opustil vinohradské studio a vyrazil do Psychiatrické nemocnice Bohnice. Tamní tréninková kavárna V. kolona zrovna slavila 20 let svého fungování.

Kromě farmakoterapie a dalších biologických léčebných metod má psychiatrie k dispozici i tzv. měkké metody léčby, např. svépomoc, literaturu či pomoc blízkých osob. Právě těmto metodám se v řadě svých autorských titulů věnuje emeritní primář Psychiatrické nemocnice Bohnice MUDr. Karel Nešpor, který byl hostem Diagnózy F.

Tradice psychiatrických nemocnic je v Evropě poměrně stará, první vznikla už v roce 1784 ve Vídni. I dnes tato zařízení často plní službu, kterou nemůže zastat ambulantní péče.

Většina pacientů oddělení sexuologické léčby Psychiatrické nemocnice Bohnice jsou muži, jimž byla sexuologická léčba nařízena soudem. Nejčastěji se jedná o sexuální agresory, pedofily a exhibicionisty, kteří byli svému okolí nějakým způsobem nebezpeční. V léčbě můžou strávit rok, ale třeba i devět let.

Záznam z konference Osobní růst 2019 - Brno #osobnirust19 ---- Zuzana Špačková - psychiatrička z Fakultní nemocnice Brno, bloggerka a do nedávné doby také instagramerka pod přezdívkou I AM ZUZ, kterou sledovalo přes 30 tisíc lidí ---- Jaké jsou oblasti duševní hygieny? Jak ji zapracovat do každého dne? Jak neutíkat od přítomnosti a naopak si ji užít naplno? Zuzana se věnuje boření mýtů a předsudků spojených s duševním (ne)zdravím - ať už jako lékařka na Psychiatrické klinice v Brně, nebo prostřednictvím besed a přednášek. Je spoluautorkou destigmatizačního projektu “Příběhy bláznovství”, který seznamuje širokou veřejnost s vybranými duševními chorobami a reálnými příběhy lidí, kteří s nimi žijí. V rámci iniciativy Nevyhořím se věnuje prevenci burnoutu studentů medicíny a mladých lékařů. Vystoupila také např. na TEDx Bratislava. Těší ji cvičení mindfulness s dětmi a čas strávený s milými lidmi a chytrými knihami. VIDEO: https://www.youtube.com/watch?v=BZ9X0rkxydc ---- PODCAST DEEP TALKS Petr Ludwig, autor knihy Konec prokrastinace, si do podcastu DEEP TALKS zve hosty, se kterými se baví o tématech jako jsou hodnoty, smysl práce/života a tom, co dělat pro lepší českou společnost.

Národní ústav duševního zdraví se dostal v posledních týdnech do pozornosti médií v souvislosti s Andrejem Babišem mladším a jeho lékařkou Ditou Protopopovou. Jedná se o špičkově vybavené pracoviště, které reprezentuje moderní přístup k psychiatrické péči.

Stres současného životního stylu na nás doléhá stále silněji a neodbytněji. A reakce většiny z nás na tento tlak je taková, že situaci ještě zhoršujeme – a to jak svou vlastní, tak svého okolí. Abychom nebyli ničeni, ničíme mnohdy sami a na vytváření nezdravé společnosti se tak více nebo méně aktivně podílíme. S odůvodněním, že to přece jinak nejde, abychom přežili a žili jakž takž jako lidé. A tak se zaplétáme stále více a nenacházíme řešení, cítíme se uzavřeni v bezvýchodné situaci – a počet problémů jako beznaděj, deprese včetně množství dalších nemocí, narůstají a kumulují se. Proto hledáme pomoc u klasické, ale i různých forem alternativní medicíny. A jednou z cest je psychosomatická medicína, která mimo jiné vychází z toho, že se naše problémy somatizují do různých forem tělesných problémů. S doktorem Janem Hnízdilem pokračujeme v rozhovoru o současné společnosti a jednotlivcích, kteří ji na jednu stranu tvoří, a na druhou stranu jsou jí ovlivňováni a vláčeni jako tříska v proudu dravé řeky. A také o využití psychosomatické medicíny k tomu, abychom se mohli pokusit problémy naše i společnosti jako celku, včetně duševního a fyzického zdraví, nějak rozplést – a sebe i civilizaci uzdravit. 2. díl, 21.09.2018, www.KupreduDoMinulosti.cz

Záznam Science Café o výzkumu a léčbě schizofrenie. SCHIZOFRENIE JAKO PORUCHA ZPRACOVÁNÍ INFORMACÍ Hosté: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych., Psychiatrické centrum Praha, 3. lékařská fakulta UK MUDr. Filip Španiel, Ph.D., Psychiatrické centrum Praha Anotace vystoupení prof. Höschla: Podle neurovývojového modelu je skupina schizofrenních onemocnění definována jako porucha propojení důležitých okruhů v mozku („missconnection syndrome“). Zdá se, že primární poruchou u schizofrenie je skutečně porucha kognitivních funkcí (včetně tzv. kognitivní dysmetrie), zatímco prominentní příznaky jako bludy a halucinace jsou až důsledkem tohoto postižení. Do jisté míry komplementárním a podpůrným modelem této představy je Carlssonovo schéma patofyziologie psychotických poruch, které nastiňuje možný podíl GABA-ergní, dopaminergní, glutamátergní, noradrenergní, serotonergní a cholinergní neurotransmise na rozvoji psychotické symptomatiky. Na výstupu této poruchy je pestrá paleta příznaků, která svádí k představě heterogenní povahy onemocnění (Bleulerova „Gruppe der Schizophrenien“). Z toho důvodu se Centrum neuropsychiatrických studií v Praze zaměřuje na výzkum informačního zpracování jak v animálních modelech, tak v klinice (neuropsychologické testy). Při vypracování animálních modelů schizofrenie bylo naší skupinou zjištěno, že N-acetyl-L-aspartyl-L-glutamát (NAAG) je neuroaktivní látka s vlastnostmi mediátoru, který v centrálním nervovém systému zajišťuje glutamátergní synaptický mechanizmus reprezentovaný jeho interakcí s NMDA-typem glutamátového receptoru (iGluR), tak i s G-proteiny spřaženými metabotropními glutamátovými receptory (skupina II mGluR). Zvýšené koncentrace tohoto neuropeptidu byly prokázány v mozku schizofreniků a jsou dávány do souvislosti s hypofunkcí glutamátergního systému v hipokampální formaci a ve fronto-parieto-striatální oblasti mozku. Tato hypofunkce je vysvětlována na podkladě inhibice NMDA receptoru vysokými hladinami NAAG v uvedených oblastech mozku schizofrenních nemocných. Výsledky dokládají, že submikromolární dávky NAAG (250 nmol), aplikované do postranních mozkových komor, mohou způsobit poškození až zánik některých populací neuronů, a to především v oblasti gyrus dentatus a v subiculu mladého potkana. Tento zánik neuronů byl charakterizován jednak kvantitativně a jednak na úrovni kvalitativního hodnocení elektronoptických snímků hipokampálních neuronů. Bylo prokázáno, že se jedná o nekrotický a nikoliv o apoptotický typ neuronální buněčné smrti. V rámci Centra se vyšetřují pomocí fMR a magnetické rezonanční spektroskopie (MRS) pacienti s diagnózou schizofrenie, u kterých se sleduje vztah mezi informačním “processingem” a výkonem v neurokognitivních testech v závislosti na klinickém stavu. V našem centru byla zavedena metodika kognitivního stimulačního paradigmatu mj. pomocí testu slovní plynulosti (“Verbal fluence”) a Stroopova testu. V sympoziu budou jednotlivé oblasti studia zpracování informací u schizofrenních pacientů přiblíženy populární a pro širší veřejnost srozumitelnou formou. Literatura: Bubeníková-Valešová V, Horáček J, Vrajová M, Höschl C. Models of schizophrenia in humans and animals based on inhibition of NMDA receptors, Neurosci. Biobehav. Rev.2008, 32:1014-1023 Horáček J., Bubeníková-Valešová V., Kopeček M., Páleníček T., Dockery C., Mohr P., Höschl C.: Mechanism of action of atypical antipsychotic drugs and the neurobiology of schizophrenia. CNS Drugs. 20, 2006; 5:389-409 Horáček J. Kognitivní dysfunkce u schizofrenie, mechanismy farmakologického ovlivnění. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Kopeček M, Španiel F, Hájek T, Linhartová L, Bělohlávek O. PET u schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 14. Horáček J, Španiel F. Terapie schizofrenie z pohledu neurovývojové teorie. Psychiatrie 2001; 5 (Suppl.1): 14. Šťastný F, Tejkalová H, Benešová O. Úloha glutamátergní neurotransmise v neurovývojové hypotéze schizofrenie. Psychiatrie 2001; 5(Suppl.1): 34. Anotace vystoupení dr. Španiela: Schizofrenie, řeč a gen FOXP2 Schizofrenie je multifaktoriální onemocnění, jehož příčiny přesně neznáme. Na nemoc, která má zcela uniformní geografický výskyt, můžeme hledět i z evoluční perspektivy. Schizofrenie je z větší části pod genetickou kontrolou. Nemocní mají zřetelně nižší fertilitu, zanechávají méně potomků. Za normálních okolností by onemocnění s časem z populace vymizelo. Protože se tak neděje, je možné, že disponující geny poskytují zároveň i evoluční výhodu. Příspěvek přináší řadu argumentů podporujících teorii, že onemocnění může mít spojitost s evolucí řeči a rozvojem sociálního mozku. V této souvislosti přináší i výsledky českého výzkumného projektu, který nalézá souvislost mezi změnami v morfologii mozku nemocných a variantou genu FOXP2. Závažné změny v jinak vývojově velmi konzervativním FOXP2 se odehrály na samém počátku speciace Homo sapiens. Podle mnohých byla tato mutace podkladem pro důležitou proměnu struktury mozku, který se takto stal lidským a obdařeným darem řečové komunikace. Platí tedy nemocní se schizofrenií daň za to, že je náš mozek takovým jakým je?