Podcasts about stali

Novým předsedou Unie sociálních služeb se stal letos Viktor Kubát. Ten už v roce 2021 založil sociální službu Dohled na dosah, jež nabízí sociální služby s využitím asistivních technologií. A nově k nim přidává i terénní odlehčovací sociální služby. Na otázku, proč se rozhodl vést Unii sociálních služeb ČR [USS ČR], Viktor Kubát odpovídá, že chtěl být aktivní. A také chtěl, aby sociální služby, které působí ve více než třech krajích, a jsou takzvaně nadregionální, měly silné zastání.„Naším úkolem v unii je, aby nadregionální služby měly zajištěné financování. Aby i ony měly jistotu a stabilitu v tuzemském prostředí sociálních služeb,“ vysvětluje v podcastu Zdravé Zprávy s tím, že na prvním místě priorit USS ČR jsou nyní vyjednávání o penězích pro tyto služby.Unie sociálních služeb ČR podle něj ale není v žádném případě v konkurenci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR [APSS ČR]. Naopak obě profesní organizace, jak říká, úzce spolupracují. A navíc i jeho sociální služby Dohled na dosah jsou členem APSS ČR.Co je Dohled na dosahOrganizace Dohled na dosah vznikla v roce 2021. Jejím hlavním úkolem byla osvěta zavádění nových asistivních technologií do sociálních služeb. Asistivní technologie zjednodušeně řečeno pomáhají lidem se zdravotním hendikepem, a zejména seniorům zůstat co nejdéle v bezpečném domácím prostředí. Využití ale nacházejí také u terénních sociálních pracovníků a v pobytových sociálních službách.„Časem jsme ale zjistili, že spolu s osvětou můžeme i my sami zavádět asistivní technologie do sociálních služeb. Stali jsme se tak jejich přímým poskytovatelem s důrazem na nové technologie. Přímo sociální služby tak poskytujeme od roku 2022,“ vysvětluje dále v podcastu Zdravé Zprávy Viktor Kubát.Co nabízí Dohled na dosahDohled na dosah působí celorepublikově. Současně provozuje vlastní regionální pobočky v Praze, Plzni, Ostravě, Hradci Králové a v Jihlavě. A otevírá další, nově v Liberci a Trutnově. Postupně by chtěl mít pobočky ve všech krajích.K jeho primárním službám patří sociální služba tísňové péče. Sem spadá hlavně takzvané SOS tlačítko, náramek, který využívají zejména senioři v domácím prostředí. Od loňského roku nabízí i telefonickou krizovou pomoc pro neformální pečující a pomáhající profese. Rovněž poskytuje odlehčovací terénní služby v Plzeňském a Královéhradeckém kraji s tím, že ty hodlá už v příštím roce nabídnou celorepublikově. Zároveň spolupracuje s mnoha poskytovateli pobytových sociálních služeb, ale i nemocnicemi po celé České republice.„To znamená, že v momentě, kdy se na nás naši klienti obrátí, že už třeba tu péči o blízké doma nezvládají, a musejí je svěřit profesionálům, my se jim prostřednictvím našich partnerů pokusíme nabídnout řešení v blízkosti jejich bydliště. Ale spolupracujeme i s nemocnicemi,“ vysvětluje Viktor Kubát s tím, že v horizontu asi dvou let Dohled na dosah počítá s tím, že nabídne i pobytové sociální služby.Vůbec primární službou, kterou spolek svým klientům poskytuje nejdéle, jsou zmíněné SOS náramky, tlačítka. Ta fungují tak, že například senior, který je v domácím prostředí, ho v případě nouze zmáčkne a dovolá se do call centra Dohledu na dosah. Tam je vyškolený pracovník dostupný sedm dní v týdnu po dobu 24 hodin denně.„Kdykoli ten senior zavolá se svým problémem, tak my reagujeme na tu danou situaci. Někdy je to o tom, že je jen osamělý a potřebuje si třeba popovídat. Někdy je to o tom, že upadne a potřebuje zvednout. A někdy je to skutečně život ohrožující situace. Ty hovory jsou různé, ale z naší zkušenosti plyne, že většina případů je o tom, že je ten člověk osamocený a potřebuje si popovídat,“ popisuje dále Kubát.Dohled na dosah nabízí i telefonickou krizovou pomoc. To je služba, která rovněž funguje 24/7. Je určena pro osoby, které se v daném čase ocitnou v nějaké krizi. Cílí zejména na neformálně pečující a pak i profesionály v sociálních službách.Celý text najdete 30.12. 2025 na www.zdravezpravy.cz a celý podcasté taky!!!

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Po třech letech vysílání romantického pořadu Zlatá láska o životech těch, kteří už oslavili zlatou svatbu, věříme v lásku mezi lidmi. Letos se ze svých citů vyznalo další 15 manželských párů. Mnohdy to byly příběhy jímavé a srdcervoucí.

Hostia: Martin Moravčík (profesor zo Stavebnej fakulty Žilinskej univerzity, Katedra stavebných konštrukcií a mostov) a Jaroslav Cejnar (odborník na sanáciu rizikových strešných konštrukcií zo spoločnosti Rada Building). | V bývalom socialistickom Československu sa postavili desiatky výrobných priemyselných hál, ktoré sa dodnes využívajú. Problémom je, že ich konštrukčné systémy hrdzavejú - rizikové sú najmä nosníky. Stali sa už prípady, keď sa strešné konštrukcie zrútili a je len veľké šťastie, že sa havárie doposiaľ zaobišli bez smrteľných úrazov. Vedia vlastníci hál o tomto riziku? Kolapsy strešných konštrukcií z čias socializmu - téma Kontaktov s Petrou Strižkovou. | Kolapsy strešných konštrukcií z čias socializmu. | Moderuje: Petra Strižková; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

"Uważam, że jeżeli Ziobro zostanie w Budapeszcie, to będzie bardzo mocny argument dla koalicji, dla nas wszystkich jako obozu demokratycznego. Pokażemy Polakom, że PiS dąży do zwycięstwa w 2027 roku po to, żeby przestępcy stali się bezkarni" - mówił Ryszard Petru, kandydat na przewodniczącego Polski 2050 w Porannej rozmowie w RMF FM. Jak zaznaczył, przypuszcza, że były minister sprawiedliwości znajduje się obecnie na Węgrzech. "Sądzę, że nie wróci" - dodał.

Europa znowu znalazła się w punkcie zwrotnym. W poszukiwaniach dawnej odporności i zachodniej niezłomności powraca natarczywe pytanie o naszą tożsamość. Nie jako filozoficzna abstrakcja, co istota współczesnej polityki. Wokół rośnie poparcie dla partii narodowych, narodowy pogłos słychać nawet w partiach liberalnych. Ale im więcej i częściej to słyszymy, tym bardziej nie radzimy sobie pytaniem jak ma wyglądać ten nasz nowy system wartości.

Zgodovinski korak: Voditelja Katoliške in Anglikanske Cerkve, kralj Karel III. in papež Leon XIV., prvič po reformaciji molila skupaj. Podjetniki na svetoletnem shodu napolnili novomeško stolnico.Predsednica Pirc Musar po spornem razkritju dokumentacije Acetta ne namerava pozvati k odstopu.Poročilo o policijski akciji na kmetiji Peršman: bila je deloma nezakonita in nesorazmerna.Predlogu zakona o psihoterapiji trenutno naklonjeni v Svobodi in NSI, kako bodo glasovali ostali poslanci, še ni znano. Stališče psihoterapevtov je jasno - zakon je nujen.Članice Evropske unije na vrhu v Bruslju sprejele nov sveženj sankcij proti Rusiji, nanjo pritiska tudi Trump s kaznimi za največji ruski naftni družbi.Vreme: Padavine in nevihte bodo zajele vso Slovenijo, vetrovno bo.Občina Vrhnika se po izteku pogodbe poslavlja od finančne podpore Cankarjevi nagradiIzraelski parlament odprl pot odločanju o zakonodaji o priključitvi Zahodnega brega.Nogometaši Celja po uvodni domači zmagi, drevi na Irskem po drugo v Konferenčni ligi.

Zgodovinski korak: Voditelja Katoliške in Anglikanske Cerkve, kralj Karel III. in papež Leon XIV., prvič po reformaciji molila skupaj. Podjetniki na svetoletnem shodu napolnili novomeško stolnico.Predsednica Pirc Musar po spornem razkritju dokumentacije Acetta ne namerava pozvati k odstopu.Poročilo o policijski akciji na kmetiji Peršman: bila je deloma nezakonita in nesorazmerna.Predlogu zakona o psihoterapiji trenutno naklonjeni v Svobodi in NSI, kako bodo glasovali ostali poslanci, še ni znano. Stališče psihoterapevtov je jasno - zakon je nujen.Članice Evropske unije na vrhu v Bruslju sprejele nov sveženj sankcij proti Rusiji, nanjo pritiska tudi Trump s kaznimi za največji ruski naftni družbi.Vreme: Padavine in nevihte bodo zajele vso Slovenijo, vetrovno bo.Občina Vrhnika se po izteku pogodbe poslavlja od finančne podpore Cankarjevi nagradiIzraelski parlament odprl pot odločanju o zakonodaji o priključitvi Zahodnega brega.Nogometaši Celja po uvodni domači zmagi, drevi na Irskem po drugo v Konferenčni ligi.

1. Slovenský príbeh sociálnej demokracie

Nov vladni predlog glede božičnice delodajalci pozdravljajo, čeprav jih še vedno moti obveznost izplačila. Kot je še dejal predsednik ekonomsko-socialnega sveta Mitja Gorenšček, ki prihaja iz vrst gospodarstvenikov, pričakujejo dodatno zbližanje stališč, pa tudi, da bodo do končnega sprejetja zakona besedilo še neoliko omilili in ga v določenih točkah morda celo izenačili s svojimi stališči. Medtem sindikate moti predlog, da bi lahko nekatera podjetja letos izplačala le 160 evrov namesto predvidenih 639. Drudi poudarki: - Palestinski premier Mustafa z načrtom za obnovo Gaze. - Trump razburja z razmišljanjem o ameriški kopenski operaciji v Venezueli. - Ob svetovnem dnevu hrane pozivi k nakupu slovenske in s tem podpori kmetov.

Po řadu desetiletí provázely nejen děti loutky Spejbla, Hurvínka a Máničky. Jejich popularita pramenila ze slovních hříček a úsměvných skečů. Divadlo obecně hrálo v naší historii důležitou roli. Jeho významu porozuměli jezuité stejně jako obrozenci. Ovšem málokdo si uvědomoval, že sdělovat „vyšší myšlenky“ může i divadlo loutkové. Pro nacisty bylo překvapivé, že je třeba zasáhnouti i proti zdánlivě nepolitickým loutkám, říká v Jak to bylo doopravdy historička Pavla Plachá.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

251009_30_TYZDEN_1 Celý článok nájdete TU: https://www.teraz.sk/publicistika . Po prvý krát v histórii bolo Slovensko v predvolebnej kampani samostatnej Českej republiky prezentované frekventovane a zároveň výrazne negatívne. V TASR TV to povedal publicista Juraj Hrabko. . So slovenským pôvodom jedného z favoritov volieb, Andreja Babiša, podľa Hrabka negatívny pohľad časti českej politickej scény na Slovensko nesúvisí. Za hlavný dôvod kritiky považuje rozdielne názory na zahraničnú politiku. „Vo volebnej kampani toho odznie veľa. Faktom je, že Slovensko bolo vo volebnej kampani v Českej republike takto negatívne vykresľované po prvý krát. Obrazne povedané, kým doteraz sme boli ako bratia, po týchto voľbách už sme bratranci,“ konštatoval Hrabko....

Polskie firmy wciąż nie są gotowe na unijną dyrektywę NIS2, niemiecki rząd przyjmuje pakiet modernizacyjny, a Komisja Europejska szykuje wyższe cła na stal. PKP Cargo poprawia wyniki i przyspiesza restrukturyzację.0:00 - Skrót najważniejszych informacji0:54 - Polskie firmy bez cyberochrony2:26 - Plan modernizacji niemieckiej gospodarki3:30 - Najważniejsze informacje z polskiej gospodarki4:36 - Najważniejsze informacje ze światowej gospodarki07:56 - PKP Cargo poprawia wyniki 09:12 - Dane z rynków i kalendariumKup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: czytaj.rp.pl

Ekonom Lukáš Kovanda v rozhovoru pro Echo24 hodnotí odcházející vládu Petra Fialy i hlavní ekonomické výzvy příštích let. Podle něj kabinet ztratil kredibilitu, když nesplnil vlastní sliby o ozdravení financí, a realita ukazuje, že bez zvyšování daní se schodky vyřešit nepodaří. Kriticky se staví i k evropskému Green Dealu, který podle něj v časech války oslabuje schopnost Západu čelit Rusku.Proč označuje Green Deal za politiku pro časy míru, která dnes nahrává Rusku?

„Evropský establishment žije někde v nějakém vzdušném zámku a jede si svoji vlastní agendu. Utrhl se z jakékoliv vazby na kohokoliv,“ říká bývalý europoslanec Jan Zahradil o současném stavu Evropské unie v rozhovoru pro pořad Právě teď. 2. díl, 11.09.2025, www.RadioUniversum.cz

Jeszcze trochę, a w Polsce nie będzie czego zbierać. Produkcja stali zniknie – ostrzega Grzegorz Antkiewicz, przewodniczący „Solidarności” z dawnej Huty Warszawa – obecnie ArcelorMittal Warszawa. Polski przemysł hutniczy znalazł się na krawędzi – alarmuje Grzegorz Antkiewicz, przewodniczący Komisji Zakładowej NSZZ „Solidarność” w ArcelorMittal Warszawa.Sytuacja wygląda coraz gorzej. Jeśli rząd nie podejmie decyzji, wkrótce w Polsce nie będzie produkcji stali– mówi.Polskie huty znikająJak przypomina, jeszcze niedawno wygaszono wielki piec w Krakowie, a teraz podobny los spotkał hutę w Dąbrowie Górniczej.Produkcja stali będzie się opierać na imporcie. A przecież stal jest niezbędna – bez niej nie ma budów, przemysłu maszynowego ani obronności– podkreśla.Zdaniem Antkiewicza głównym problemem są najwyższe w Europie ceny energii oraz kosztowne wymogi Zielonego Ładu.Musimy inwestować w niskoemisyjność, ale to ogromne koszty. Tymczasem stal z Ukrainy czy Wietnamu wcale nie jest ekologiczna, a wypiera naszą produkcję– zaznacza.Strategiczny sektorLider „Solidarności” przypomina, że hutnictwo to sektor strategiczny.Można dziś sprowadzać stal, bo jest taniej. Ale co się stanie, jeśli wybuchnie kolejny konflikt? Skąd ją weźmiemy, skoro własnej już nie będzie? To krótkowzroczna polityka– ostrzega.Antkiewicz ocenia, że ze strony rządu widać jedynie obietnice. Wyjątkiem było przejęcie Huty Częstochowa przez MON jako zakładu strategicznego – ruch, który jego zdaniem powinien nastąpić dużo wcześniej.Jeśli nie będzie decyzji prawnych i ekonomicznych, nasze tradycje hutnicze po prostu znikną– podsumowuje.

Pa smo nazaj. Komaj. Kajti letošnjo poletje smo stali. V prenesenem in neprenesenem pomenu besede. Stali smo v prometu in edini, ki jim je bilo do heca, so bili slovenski policisti, ki so vsake toliko napovedali akcijo merjenja hitrosti. Ko so ugotovili, da njihove naprave ne zmorejo zmeriti nič hitrosti, so odnehali. Bilo je ogromno jeze, ogromno negodovanja, frustracij vseh vrst, še sploh, ker so se Darsovi politiki umirjanja prometa pridružile še slovenske železnice. Tako je bila usodna prometna os slovenstva: Maribor–Ljubljana in Ljubljana–Koper dobesedno neprevozna in tradicionalne gostilne ob poti so že razmišljale, da velja ponovno odpreti hleve – kajti poštne kočije so se letošnje poletje zdele najhitrejša možnost potovanja prek države.Seveda pa bi pomenilo zlo srečo, če bomo jesensko-zimsko kolekcijo vaše priljubljene analitične oddaje začeli z jamranjem, kot to počnejo vsi ostali mediji. Slovimo po ponujanju rešitev in za danes smo za vas in načrtovalce prometne politike pripravili tri možnosti, kako Slovenijo potegniti iz infrastrukturnega kolapsa. Prva rešitev. Metro oziroma podzemna železnica. Najhitreje bi se prek Slovenije potovalo pod zemljo. Potrebne gradbene rešitve in tehnologija so zdaj stari že več kot stoletje in Slovenija je med redkimi državami, ki je ravno dovolj velika in hkrati primerno majhna, da bi se graditev metroja pod vso državo splačala. Če menite, da streljamo kozle, vedite, da omrežja podzemne železnice v nekaterih mestih obsegajo več kot osemsto kilometrov. Se pravi, da s podzemsko železnico, katere en krak bi vodil od Murske do Kopra, drugi pa od Brežic do Jesenic, še zdaleč ne bi dosegli rekordnih omrežij. Podzemska železnica bi hkrati razbremenila avtocestni križ, ki bi ga lahko Dars v naslednjih petdesetih letih nato resnično kakovostno obnovil. Okoreli cinik seveda vpraša, kje bi za takšno megalomansko graditev našli denar. Ampak če bi od osamosvojitve sem namesto v Slovenske železnice vlagali v Slovenski metro, bi se od Maribora do Ljubljane že dolgo vozili eno samo uro. Druga rešitev Projekt Nataša Kot vemo, se je predsednica zaradi varnostnih razlogov, saj bi jo lahko kdo od stoječih tovornjakarjev poškropil z vodno pištolo, izognila Slovenskim Konjicam in je v Beltince poletela s helikopterjem. Kar nam je dalo odlično idejo. Ker smo ravno sredi nabave reševalnih helikopterjev, bi bilo smiselno, da ne nabavimo samo dva, temveč jih nabavimo okroglih tisoč. Zagotovo bi nam Italijani transparentno dali količinski popust. Ampak kako bi se s tisoč helikopterji rešili prometnih zagat? Povsem preprosto; ne bi se obnašali razsipno kot predsednica, temveč bi recimo po en helikopter uporabljalo več potnikov. Nekakšen helikopterski Uber ali nekaj podobnega, kot je med mladimi priljubljena storitev »prevozi«. Petsto helikopterjev bi tako imeli v prostem prometu, tristo bi jih uporabljali za šolske prevoze, sto za prevoze bolnikov, dva za reševanje, enega za predsednico, ostale pa za nadzorovanje derbija med Mariborom in Olimpijo. Če menite, da je tudi ta rešitev predraga, poglejte samo podatek, koliko denarja občine zmečejo za šolske prevoze; če pa k temu prištejete še izgubljene delovne ure, razbite družine in uničena življenja zaradi stanja v kolonah, vidimo, da helikopterski prevoz za vse državljane niti ni tako zelo drag. Ob tem pa moramo zaradi verodostojnosti le pripomniti, kako bi veljalo s helikopterji še kakšno leto počakati. Kot nas uči ukrajinsko bojišče; droni za zdaj tovorijo le še bombe, ampak trenutek, ko bodo zmogli na želeno pozicijo dostaviti živega človeka, se bliža s svetlobno hitrostjo. Tretja rešitev Bojna ladja Galactica Kot nas uči spoštovani ceh piscev znanstvene fantastike, si je prihodnost brez teleportiranja skoraj nemogoče zamisliti. In ko se bo rjavi Elon namenil združiti svoji tehnologiji ultra hitrega potovanja po vakuumski cevi in možganskega vsadka, bomo dobili pionirsko tehnologijo teleportiranja. Predlagamo, da nas državljane slovenske vlada prijavi kot pilotski projekt. Teleportacija bi za Slovence pomenila izjemno priložnost. Ne le znižanje stroškov vzdrževanja in graditve cestne in železniške infrastrukture, povečalo bi se tudi razumevanje med državljani … Recimo štajerske družine, ki desetletja zaradi prometnih zamaškov niso mogle obiskati sorodnikov na Primorskem, bi s to tehnologijo uspele videti, od kot so po prvi vojni pribežali nono. Sicer pa je s teleportiranjem manjša težava. Vsaj v začetnih fazah obstaja možnost, da se človeško telo, potem ko ga razbijemo na atomsko raven, ne sestavi več v pravilnem vrstnem redu. Sicer gre za malenkosti, kot so uho sredi čela, ali bradavica na komolcu, v skrajnejših primerih tudi kakšen ud na nepravem mestu … ampak kot nas učijo večni nergači slovenske politične realnosti; pri nas že dolgo poizkušamo proizvesti človeka nove dobe in mogoče nam to z nekaj sreče uspe med procesom uvajanja teleportacije. Morali pa bi do vseh teh čudovitih možnosti končno mobilne Slovenije priti precej hitro. V prestolnici se gradi novi štacijon in župan mora vedeti, ali bo prerezal vrvico, ali pa bo stopil v energetsko polje in ukazal: »Beam me up, Scotty!« Ali po Jankovićevo: »Prežarči me, Skoti. Ne.«

„Magdalena s Irenou za sebou mají první nepravomocné rozhodnutí. Jsou obžalované z vraždy léčitele Richarda Šiffera. Magdalena dostala dvanáctiletý trest vězení, Irena třináctiletý. Obě se proti rozsudku odvolaly, takže nic ještě není u konce,“ popisují současný stav kauzy okolo kutnohorské sekty investigativní novináři Vít Kubant a Antonín Viktora. O co jde v druhé větvi kauzy? A co investigativní novináři právě chystají?

Plazi, lenochodi, klokani, lamy, jeleni, primáti, taky želvy nebo leguáni – posílal je z Česka do Indie obchodník se zvířaty. Legálně, ale budí to otázky. Stali se totiž součástí sbírky indického miliardáře, který má na 150 tisíc zvířat. Zajímal se o to Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Plazi, lenochodi, klokani, lamy, jeleni, primáti, taky želvy nebo leguáni – posílal je z Česka do Indie obchodník se zvířaty. Legálně, ale budí to otázky. Stali se totiž součástí sbírky indického miliardáře, který má na 150 tisíc zvířat. Zajímal se o to Vítek Kubant z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajacova reforma, ktorá umožnila vytváranie ziskov zo zdravotného poistenia bola chybou. Poisťovne nenaplnili očakávania a štát nemá zmysluplné regulačné mechanizmy. Stali sme sa exotmi, tvrdí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho treba zanalyzovať čo by prinieslo vyvlastnenie súkromných poisťovní. Stámiliónové zisky poisťovní? Veď to sú šialené peniaze, hovorí.Zdravotníctvo - respektíve čoraz viditeľnejší kolaps jeho kvality i dostupnosti, a to pri neustále sa zvyšujúcej sa cene, za ktorú si ho financujeme. To je jedna z najpálčivejších tém, ktoré nás už chronicky trápia. Hoci do sektoru zdravotníctva lejeme čoraz viac miliárd, zvyšujúcu sa kvalitu pacient nepocíti, tvrdí po niekoľkých hlbkových kontrolách šéf Najvyššieho kontrolného úradu. Podľa Ľubomíra Andrassyho je totiž problém zakopaný v zle nastavených základoch toho, ako naše zdravotníctvo ne-funguje. Štát na verejný záujem rezignoval, pacient ho nezaujíma, ministerstvo ovládli lobisti a celé je to poháňané snahou o zisky pre súkromné finančné skupiny, tvrdí. Naopak, ľudia Penty zasa hovoria o prílišnej regulácií štátu, legitimite mnoho miliónových ziskov a hlasne sa dožadujú čo najväčšej privatizácie zvyškov štátneho - a podľa nich, neefektívneho zdravotníctva.Záujem skupín Penta, Agel - ale aj ďalších, na tvorbe verejnej politiky v oblasti zdravotníctva je naozaj enormný. Nepríjemné je to, že častokrát sa ten ich lobizmus deje netransparentne, tak ako to popisuje šéf NKÚ, hovorí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho zdravotníctvo poháňané neobmedzenými ziskami sa stane drahé a sociálne nedostupné. Takto nám odtiekli stovky miliónov, tvrdí Krajčí. Treba sa však pozrieť aj na efektivitu štátneho sektora a utesniť v nej diery. Nech súkromné poisťovne súťažia v pripoistení, dodáva.Nastal čas na skutočne zásadné zmeny systému, ktorý má v rukách naše zdravie i holé životy? Je legitímne profitovať zo zdravotných odvodov alebo sa treba vrátiť pred časy Rudolfa Zajaca? Ako skrotiť lobistov predátorského kapitálu, ale aj neefektivitu štátneho spolitizovaného systému a dá a má sa zdravie na Slovensku kupovať? Kto teda v skutočnosti vládne nášmu zdravotníctvu a ako to celé vrátiť k záujmom pacientov? Ráno Nahlas s exministrom zdravotníctva Marekom Krajčím. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Zajacova reforma, ktorá umožnila vytváranie ziskov zo zdravotného poistenia bola chybou. Poisťovne nenaplnili očakávania a štát nemá zmysluplné regulačné mechanizmy. Stali sme sa exotmi, tvrdí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho treba zanalyzovať čo by prinieslo vyvlastnenie súkromných poisťovní. Stámiliónové zisky poisťovní? Veď to sú šialené peniaze, hovorí.Zdravotníctvo - respektíve čoraz viditeľnejší kolaps jeho kvality i dostupnosti, a to pri neustále sa zvyšujúcej sa cene, za ktorú si ho financujeme. To je jedna z najpálčivejších tém, ktoré nás už chronicky trápia. Hoci do sektoru zdravotníctva lejeme čoraz viac miliárd, zvyšujúcu sa kvalitu pacient nepocíti, tvrdí po niekoľkých hlbkových kontrolách šéf Najvyššieho kontrolného úradu. Podľa Ľubomíra Andrassyho je totiž problém zakopaný v zle nastavených základoch toho, ako naše zdravotníctvo ne-funguje. Štát na verejný záujem rezignoval, pacient ho nezaujíma, ministerstvo ovládli lobisti a celé je to poháňané snahou o zisky pre súkromné finančné skupiny, tvrdí. Naopak, ľudia Penty zasa hovoria o prílišnej regulácií štátu, legitimite mnoho miliónových ziskov a hlasne sa dožadujú čo najväčšej privatizácie zvyškov štátneho - a podľa nich, neefektívneho zdravotníctva.Záujem skupín Penta, Agel - ale aj ďalších, na tvorbe verejnej politiky v oblasti zdravotníctva je naozaj enormný. Nepríjemné je to, že častokrát sa ten ich lobizmus deje netransparentne, tak ako to popisuje šéf NKÚ, hovorí exminister zdravotníctva Marek Krajčí. Podľa neho zdravotníctvo poháňané neobmedzenými ziskami sa stane drahé a sociálne nedostupné. Takto nám odtiekli stovky miliónov, tvrdí Krajčí. Treba sa však pozrieť aj na efektivitu štátneho sektora a utesniť v nej diery. Nech súkromné poisťovne súťažia v pripoistení, dodáva.Nastal čas na skutočne zásadné zmeny systému, ktorý má v rukách naše zdravie i holé životy? Je legitímne profitovať zo zdravotných odvodov alebo sa treba vrátiť pred časy Rudolfa Zajaca? Ako skrotiť lobistov predátorského kapitálu, ale aj neefektivitu štátneho spolitizovaného systému a dá a má sa zdravie na Slovensku kupovať? Kto teda v skutočnosti vládne nášmu zdravotníctvu a ako to celé vrátiť k záujmom pacientov? Ráno Nahlas s exministrom zdravotníctva Marekom Krajčím. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Stali sme sa síce plnoprávnou súčasťou a štátotvorným prvkom Československej republiky, neprestali sme však myslieť po starom, po uhorsky. Slovenské politické myslenie naďalej zotrváva v zajatí hungarizmu, čoho najlepším príkladom bolo ľudácke autonomistické hnutie. Zhruba takto by sme mohli zhrnúť azda najzásadnejšiu kritiku slovenského sociálneho demokrata a celoživotného stúpenca myšlienky československej jednoty Ivana Dérera na adresu slovenského politického života. Jeho úvahy, politické pamäti a analýzy sa dostávajú k širšej verejnosti len teraz, po dlhých desaťročiach. Napriek veľkému časovému odstupu sú však pozoruhodne aktuálne. A to až do tej miery, že to u človeka vyvoláva dojem, akoby sa za celý ten čas vôbec nič nezmenilo. Stále máme možnosť sledovať separatizmus v jeho najrôznejších podobách, až zarážajúcu odolnosť voči každému spoločenskému pokroku a silný nacionalizmus, vychádzajúci zo starej a často mimoriadnej skorumpovanej politickej „kultúry“, či skôr nekultúry. Politický odkaz Ivana Dérera sa však napriek tomu, či práve preto dnes čoraz viac dostáva do popredia. Príkladom sú dve publikácie, ktoré nedávno vyšli a ktoré sa venujú práve tomuto sociálnodemokratickému politikovi. Prvou z nich je kniha profesora Milana Katuninca – Posledný Čechoslovák. Potulky dejinami s Ivanom Dérerom. Druhou je kniha, ktorá vyšla v českom preklade Ivan Dérer. Poslední obhájce československé národní jednoty. A práve s jej autorom Tomášom Jaholkom z Katedry politológie FF Trnavskej univerzity sa rozpráva Jaro Valent z časopisu Historická revue. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.See omnystudio.com/listener for privacy information.

(0:00) Wstęp(1:02) Francja i Belgia sprzeciwiają się rezygnacji z rosyjskiego skroplonego gazu ziemnego LNG(2:31) Stany Zjednoczone podwajają cła na import stali i aluminium(3:55) Elon Musk po odejściu z Białego Domu ostro krytykuje propozycje Donalda Trumpa(5:28) Holenderski premier podał się do dymisji(6:57) Hiszpania rezygnuje z izraelskich technologii wojskowych(8:26) Lider lewicowej opozycji wygrał wybory prezydenckie w Korei PołudniowejInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu:AMSO - oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.amso.pl⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Stali sa veci, z ktorých by mali byť v pozore aj naši populisti.Neraz to býva tak, že musí byť už veľmi zle, aby sa ľudia začali správať aspoň trochu rozumne. Nuž a vystrájanie Donalda Trumpa je už možno natoľko zlé, že časť ľudstva inšpirovalo k správnemu kroku. Viac v novom Ťažkom týždni.(Epizóda je sponzorovaná.)

W dzisiejszym odcinku Karol Tokarczyk i Bartosz Krzemiński opowiadają o polskim przemyśle ciężkim, wynikach spółek z tego sektora, wyzwaniach z którymi się mierzy i perspektywach rozwoju. Rozmowę prowadzi Hanna Cichy.

V dubnu roku 1945 se v Praze setkávají tři přeživší generálové protinacistické odbojové organizace Obrana národa, a sice Josef Slunečko, František Hrabčík a Karel Kutlvašr. Každý má jiný úkol, všechny ale směřují k tomu definitivně se zbavit německých okupantů. Generál Hrabčík má připravit obnovu ministerstva národní obrany, generál Slunečko přebírá velení povstaleckých jednotek mimo Prahu a generál Kutlvašr se stává hlavou vojenského velitelství Velké Prahy.

Čeští vojáci působili v Afghánistánu zhruba 20 let. Čtrnáct z nich přitom přišlo o život. Stali se obětmi nejrůznějších útoků včetně sebevražedných atentátů. Další desítky utrpěli více či méně závažná zranění.

Slovenská spoločnosť zápasí s obrovskou mierou nedôvery. Neveríme si navzájom a nedôverujeme ani kľúčovým politickým inštitúciám. Tie čísla sú alarmujúce, ale berme to ako výzvu, hovorí výskumník inštitútu DEKK Hugo Gloss. "Celé sa to točí okolo toho, či máme spoločný cieľ a zdieľanú identitu - že vieme, kto sme, čo chceme a kam kráčame." Dum spero, spiro, teda: Kým dúfaš, dýchaš. Dôvera je základným predpokladom akéhokoľvek funkčného spoločenstva i každej zmysluplnej spoločnosti. Slovensko však zachvátil vírus hlbokej a čoraz viac sa šíriacej nedôvery. Potvrdzuje to i aktuálny prieskum inštitútu sociálnej kohézie DEKK podľa ktorého len niečo vyše 20 percent respondentov deklarovalo, že iným ľuďom sa dá veriť. V prípade mladých sú čísla ešte horšie. Paradoxne, najväčšou nedôverou a obozretnosťou netrpia najmenej vzdelaní a najchudobnejší, ale ľudia, u ktorých sa ambície a predstavy o tom, ako by mali žiť, zrazili s realitou či ich vlastnými schopnosťami a predpokladmi. No a v rámci všetkých meraných inštitúcií v dôvere bodovali vedci a vedecké inštitúcie. Naopak ti, ktorí nám tak radi hovoria do života - teda politické inštitúcie, si vyslúžili najmenšiu dôveryhodnosť.Slovensku však chýba nielen dôvera, ale aj spoločný príbeh, teda niečo zásadné, na čom by sme sa ako spoločnosť dokázali zhodnúť - o tom, kto sme, kam smerujeme a čo vlastne chceme. Stali sme sa priestorom obývaným akýmisi vzájomne súperiacimi modernými kmeňmi.Funkčné spoločnosti sú tie, kde ľudia sadia stromy, v tieni ktorých nikdy nebudú sedieť. Teda, že ja dnes robím také rozhodnutia, z ktorých nebudem benefitovať ja, ale až moje deti a ich deti - teda, že viem, že to nie je iba o mne, ale celý ten príbeh je väčší, hovorí Hugo Gloss.Kto tu teda komu nedôveruje a prečo? Kam táto vysoká miera nedôvery môže viesť a ako sa s takto vzájomne si neveriacimi Tomášmi dá vybudovať akékoľvek zmysluplne fungujúce spoločenstvo? Nakoľko sa táto nedôvera vzájomne preplieta s frustráciou a rastúcou polarizáciou a koľko z toho má na rováši štát a jeho inštitúcie, ktoré opakovane zlyhávali v plnení spoločenského kontraktu a plnení vlastných sľubov a záväzkov? No a napokon, ako sa vydať na cestu hľadania a nachádzania vzájomných mostov, najmenších možných spoločných menovateľov a obnovovania tak prepotrebnej dôvery? Ráno Nahlas s výskumníkom z inštitútu sociálnej kohézie DEKK Hugom Glossom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Slovenská spoločnosť zápasí s obrovskou mierou nedôvery. Neveríme si navzájom a nedôverujeme ani kľúčovým politickým inštitúciám. Tie čísla sú alarmujúce, ale berme to ako výzvu, hovorí výskumník inštitútu DEKK Hugo Gloss. "Celé sa to točí okolo toho, či máme spoločný cieľ a zdieľanú identitu - že vieme, kto sme, čo chceme a kam kráčame," dodáva. Dum spero, spiro, teda: Kým dúfaš, dýchaš. Dôvera je základným predpokladom akéhokoľvek funkčného spoločenstva i každej zmysluplnej spoločnosti. Slovensko však zachvátil vírus hlbokej a čoraz viac sa šíriacej nedôvery. Potvrdzuje to i aktuálny prieskum inštitútu sociálnej kohézie DEKK podľa ktorého len niečo vyše 20 percent respondentov deklarovalo, že iným ľuďom sa dá veriť. V prípade mladých sú čísla ešte horšie. Paradoxne, najväčšou nedôverou a obozretnosťou netrpia najmenej vzdelaní a najchudobnejší, ale ľudia, u ktorých sa ambície a predstavy o tom, ako by mali žiť, zrazili s realitou či ich vlastnými schopnosťami a predpokladmi. No a v rámci všetkých meraných inštitúcií v dôvere bodovali vedci a vedecké inštitúcie. Naopak ti, ktorí nám tak radi hovoria do života - teda politické inštitúcie, si vyslúžili najmenšiu dôveryhodnosť.Slovensku však chýba nielen dôvera, ale aj spoločný príbeh, teda niečo zásadné, na čom by sme sa ako spoločnosť dokázali zhodnúť - o tom, kto sme, kam smerujeme a čo vlastne chceme. Stali sme sa priestorom obývaným akýmisi vzájomne súperiacimi modernými kmeňmi.Funkčné spoločnosti sú tie, kde ľudia sadia stromy, v tieni ktorých nikdy nebudú sedieť. Teda, že ja dnes robím také rozhodnutia, z ktorých nebudem benefitovať ja, ale až moje deti a ich deti - teda, že viem, že to nie je iba o mne, ale celý ten príbeh je väčší, hovorí Hugo Gloss.Kto tu teda komu nedôveruje a prečo? Kam táto vysoká miera nedôvery môže viesť a ako sa s takto vzájomne si neveriacimi Tomášmi dá vybudovať akékoľvek zmysluplne fungujúce spoločenstvo? Nakoľko sa táto nedôvera vzájomne preplieta s frustrácio a rastúcou polarizáciou a koľko z toho má na rováši štát a jeho inštitúcie, ktoré opakovane zlyhávali v plnení spoločenského kontraktu a plnení vlastných sľubov a záväzkov? No a napokon, ako sa vydať na cestu hľadania a nachádzania vzájomných mostov, najmenších možných spoločných menovateľov a obnovovania tak prepotrebnej dôvery? Ráno Nahlas s výskumníkom z inštitútu sociálnej kohézie DEKK Hugom Glossom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Čeští vojáci působili v Afghánistánu zhruba 20 let. Čtrnáct z nich přitom přišlo o život. Stali se obětmi nejrůznějších útoků včetně sebevražedných atentátů. Další desítky utrpěli více či méně závažná zranění.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Militarizmus 30. rokov je späť: Európa sa prebudila a začala zbrojiť. Všetci sa stali Francúzmi by TREND.sk

Patří k lidem, kteří mají dobře rozmyšlené, co a jak chtějí dělat. A zároveň jim to vychází. Petr Mára má prostě dobrou značku. Skoro se nabízí srovnat ho se značku Apple, s kterou je po větší část své kariéry spojený. Je drahý, ale to, co nabízí, je v největší kvalitě. I o tom jsme mluvili.A taky o tom, co si Petr Mára myslí o Elonu Muskovi, v čem je optimista a z čeho má naopak trochu obavy, nebo jaká budoucnost čeká automobily (nápověda: elektrická, ale ta vonící benzínem úplně nezmizí).Sešli jsme se v holešovické Knihovně Čermáka a Staňka, kde v místnosti voní popcorn a kde si ke sledování můžete dát drink nebo kávu. Živě natáčené rozhovory jsou trochu jiné než ty, které vznikají jen ve dvou ve studiu. Jsou méně intimní, ale zase více spontánní.Příjemný poslech!Jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).Evropa jako safari pro bohaté Američany? Možná to není špatná budoucnostPetr Mára, enfant terrible české technologické scény, který se paradoxně nikdy nenaučil pořádně programovat, o svých začátcích říká: "Byl jsem v programování strašně špatnej. Což není dobré, když tě baví technologie. Vyřešil jsem to tím, že jsem o technologiích začal vyprávět ostatním.”Tohle upřímné přiznání vlastní nedostatečnosti se stalo základem jeho pozdějšího úspěchu. Jak se ukázalo, byla to cesta správným směrem. Dnes, ve svých 47 letech, patří k nejvlivnějším hlasům české digitální scény."Když Apple přišel na český trh, hledali někoho, kdo jim tady bude školit personál. Ono tady nikdo nebyl," vzpomíná s pobaveným výrazem. "Měl jsem call s vedením v Londýně, kde se mě ptali na rozdíl mezi upsellem a crossellem. Říkám, vůbec netuším. On odpověděl: 'Skvělý!' a vzali mě."Márův příběh je fascinující právě svou nelinearitou. Ve věku, kdy většina lidí už má jasno o své kariérní dráze, prožil moment prozření. "Kolem 39 let tě přepadne takový to prozření prostě kolem středního věku," říká. "Řekneš si, ty vole, to je blbý, co já budu dělat. Teď přichází ta mladá generace, budu irelevantní..."Místo krize středního věku však následovala transformace. Mára se vrhl na YouTube, původně jen jako způsob, jak zůstat viditelný. Dnes má přes 200 000 sledujících a jeho vliv daleko přesahuje hranice technologického světa."Nejdřív jsme byli lidé, pak jsme se z lidí stali roboty a teď se možná zpátky staneme zase lidmi," volně cituje tweet, který podle něj vystihuje současnou transformaci společnosti. Je to provokativní myšlenka - že právě vrchol technologického pokroku by mohl vést k návratu k naší větší “lidskosti”.Márova vize budoucnosti Evropy je stejně neortodoxní. Zatímco mnozí se obávají zaostávání za USA a Čínou, on to nerozporuje, ale snaží se i v tom najít nějakou výhodu. "Možná se staneme místem, kam budou bohatí Američani jezdit jako na safari. Užívat si pomalejší životní styl," říká. "A možná to není vůbec špatnej scénář."V době, kdy technologický diskurz často sklouzává k jednostranným vizím budoucnosti, Mára nabízí mnohem komplexnější pohled. Je technologickým optimistou, který si zachovává hluboce lidský rozměr. "Jsem přeučený introvert," říká o sobě. Na otázku, zda bude svět za deset let lepší nebo horší, odpovídá bez zaváhání: "Bude lepší." V tom se asi i skrývá celá podstata Márova pohledu na svět - optimismus není naivitou, ale vědomou volbou perspektivy.

Dyrektor generalny Australian Industry Group, Innes Willox, określił cła Trumpa jako uderzenie w twarz.

1. Stali sme sa väčším rizikom. 2. Je to na trest pre Hlas alebo pre Danka. 3. Šaško cíti Ficovu podporu.

(2:10) Relacje ludzi ze sztuczną inteligencją, algorytmy (17:06) Media społecznościowe, postęp – czy powinniśmy zatrzymać maszynę AI? (38:19) „Staliśmy się plemieniem zaplanowanej przez innych wyobraźni” (48:45) Czego najbardziej obawia się Andrzej Zybertowicz? Awersja do pesymizmu, służby (1:53:03) Jaką politykę powinna prowadzić Polska wobec AI? Gościem rozmowy jest prof. Andrzej Zybertowicz współautor książki pt. ”AI Eksploracja”. Mecenasi programu: Ekovoltis: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://ekovoltis.pl/ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zamów książkę ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Igora Janke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite-sklep.pl/produkt/sila-polski-igor-⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠janke/⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Jeden ze znajomych podzielił się ze mną następującą historią. Stali sobie w trójkę pod sklepem u niego na podmiejskiej wsi, podszedł do nich, jak to określił znajomy, dzielnicowy, wylegitymował. Tak nawiasem, ten dzielnicowy w opinii kolegi to fajny gościu. W każdym razie znajomy zapytał pana policjanta czy jakby on nie odśnieżył chodnika przed swoim domem, bo chodnik należy do jego posesji czy dostał by mandat.