Podcasts about fsv uk

Islamofobie. Proč se stala jedním z nejdůležitějších témat v Česku? Kdy se nenávist k muslimům zrodila a co mají společného islamofobie a populismus? Téma pro další díl druhé řady naší speciální série Extrém a politologa Jana Charváta z FSV UK a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Islamofobie. Proč se stala jedním z nejdůležitějších témat v Česku? Kdy se nenávist k muslimům zrodila a co mají společného islamofobie a populismus? Téma pro další díl druhé řady naší speciální série Extrém a politologa Jana Charváta z FSV UK a Národního institutu SYRI. Ptá se Matěj Skalický.

Do nové epizody podcastu De Facto dorazila Lucie Ptáčková, absolventka Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, která je v současné době na rodičovské dovolené a zároveň působí jako moderátorka na televizní stanici CNN Prima News. Mimo to veřejně otevírá problematiku umělého oplodnění, kterým si sama prošla. Na konci loňského roku s novinářkou Kateřinou Kilik založila podcast Buď dobrá, v němž se zaměřují na témata rezonující mezi ženami po třicítce.Jak vzpomíná na situaci s tehdejší ministryní financí Alenou Schillerovou, na kterou začala při rozhovoru neplánovaně mluvit anglicky? Proč se snaží zviditelnit tematiku umělého oplodnění? A jak se snaží vypořádat s negativními komentáři na sociálních sítích? Dozvíte se v podcastu.

Květnový tematický speciál fakultního podcastu De Facto se věnuje financování české obrany. Do studia dorazili dva experti z FSV UK – Petr Janský z Institutu ekonomických studií FSV UK a Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií FSV UK. Oba nedávno vydali ve spolupráci s dalšími odborníky studii, která se věnuje tomu, jak by Česká republika měla financovat svou obranu.Proč je potřeba výdaje na obranu zvýšit? Jak zlepšit fungování veřejných financí? A jakou historku si odnáší Petr Janský z jednání na Generálním štábu Armády ČR?Dozvíte se v podcastu.

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.

„Předchozí kancléř Olaf Scholz byl kritizovaný za řadu věcí, mimo jiné za to, že nedokázal najít dobrý osobní vztah s francouzským prezidentem Macronem nebo s dalšími evropskými partnery. Očekává se, že Friedrich Merz se toto pokusí prolomit,“ říká Zuzana Lizcová z katedry německých a rakouských studií na Institutu mezinárodních studií FSV UK. Jak soudržná může být nová velká koalice v Německu? A co obsahuje smlouva nazvaná Zodpovědnost pro Německo? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Série Přerušení na Radiu Wave představuje téma interrupcí z hlediska historického, sociologického, medicínského a právního. Pořad Hergot! doplňuje i hledisko duchovní a také zjišťuje, jak nábožensky motivované skupiny ovlivňují současnou veřejnou debatu. Hostkami byly Lucie Rektorová, doktorandka na FSV UK a členka KDU-ČSL, a Marta Smolíková, bývalá předsedkyně České ženské lobby a členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Série Přerušení na Radiu Wave představuje téma interrupcí z hlediska historického, sociologického, medicínského a právního. Pořad Hergot! doplňuje i hledisko duchovní a také zjišťuje, jak nábožensky motivované skupiny ovlivňují současnou veřejnou debatu. Hostkami byly Lucie Rektorová, doktorandka na FSV UK a členka KDU-ČSL, a Marta Smolíková, bývalá předsedkyně České ženské lobby a členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.Všechny díly podcastu Hergot! můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Televizní reality show Výměna manželek už dvacet let baví i dráždí Česko. Pro úspěšný pořad teď ale přišel zlom. Podle zatím nepravomocného rozsudku soudu dohnal jeho režisér jednoho z účastníků k sebevraždě, a to poté, co ho nutil k rasistickým narážkám vůči vyměněné manželce. Televize Nova se však hájí tím, že tým tvůrců, který pro ni pořad vyrábí, je zkušený a že u každého natáčení je přítomný psycholog. Co o roli účastníků a chování štábu ukázal výzkum?Hostka: Irena Reifová - socioložka médií a vysokoškolská pedagožka na FSV UKČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Fakultní podcast De Facto vstupuje do páté sezóny s novým konceptem – jeho jednotlivé epizody budou více reflektovat aktuální dění ve světě i na fakultě.Dubnový tematický speciál se věnuje udržitelnosti. Do studia dorazily dvě odbornice z FSV UK, které se této problematice z různých úhlů pohledu intenzivně věnují - Petra Koudelková z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky a Eliška Vejchodská z Institutu sociologických studií.Ovlivňuje podle nich nástup nové generace na pracovní trh to, jak firmy přistupují k udržitelnosti? Jaké aktivity na fakultě podniká její Pracovní skupina pro udržitelnost? A jak česká společnost vnímá ekologické aktivisty? 

Čím se jako sociální antropolog zabývá? Jak vzpomíná na svůj výzkum v polském pohraničí, kde pobýval rok a půl? A proč měl někdy při práci v terénu obavy?Do další epizody podcastu De Facto dorazil Jakub Grygar, sociální antropolog a vedoucí Katedry sociologie na Institutu sociologických studií FSV UK. Ve svém výzkumu se zabývá etnicitou, migrací, antropologií hranic či sociálním vyloučením.

V minulosti pracovala pro hnutí ANO, podílela se na prezidentské kampani Karla Schwarzenberga, ale i kampani koalice Spolu. Politická marketérka a politoložka Anna Shavit z Katedry marketingové komunikace FSV UK považuje negativní kampaň za nedílnou součástí předvolebního období. A jiné to nebude ani letos. Hnutí ANO zatím vystupuje velmi kriticky, koalice Spolu ještě není vidět. Lze však očekávat, že hlavními motivy letošního boje o hlasy voličů ve volbách do Sněmovny bude program „Antibabiš“ a „Antifiala“.

Prezident USA Donald Trump slíbil Hamásu peklo, pokud nepropustí izraelské rukojmí. Jeho administrativa pak přiznala, že jednala s teroristickou organizací bez vědomí Izraele. Proč izraelskému prezidentovi Benjaminovi Netanjahuovi vyhovuje, že se ohledně Hamásu nic neděje? Proč nebyla izraelská armáda připravena na útoky Hamásu ze 7. října 2023? Věděli o přípravách předem? A jaká je budoucnost Pásma Gazy? Odpovídá analytička Irena Kalhousová z izraelských studií FSV UK.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident USA Donald Trump slíbil Hamásu peklo, pokud nepropustí izraelské rukojmí. Jeho administrativa pak přiznala, že jednala s teroristickou organizací bez vědomí Izraele. Proč izraelskému prezidentovi Benjaminovi Netanjahuovi vyhovuje, že se ohledně Hamásu nic neděje? Proč nebyla izraelská armáda připravena na útoky Hamásu ze 7. října 2023? Věděli o přípravách předem? A jaká je budoucnost Pásma Gazy? Odpovídá analytička Irena Kalhousová z izraelských studií FSV UK.

Jakými způsoby nyní může Česko pomoci Ukrajině? Jak Češi odolávají ruským dezinformačním kampaním? A jak nastartovat kariéru diplomata? Pozvání do další epizody podcastu De Facto přijal kariérní diplomat Jan Marian, který absolvoval Institut mezinárodních studií FSV UK a profesně se zabývá oblastí východní Evropy a Ruska. V minulosti působil mimo jiné na českém velvyslanectví v Moskvě či jako zvláštní zmocněnec ministra pro Východní partnerství. Od roku 2023 zastává pozici náměstka ministra zahraničních věcí.Pozn. Nahrávání podcastu se uskutečnilo v pátek 28. února 2025 v dopoledních hodinách.

Chování amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech znejistilo jeho evropské spojence v tom, zda se mohou nadále spoléhat na vojenskou pomoc Spojených států, což podnítilo debaty o evropském zbrojení. V tomto rámci premiér Petr Fiala ohlásil plán zvýšit výdaje na obranu na tři procenta HDP do roku 2030. O tom, co přesně takový požadavek zbrojení v českém kontextu znamená, v Salonu Echa debatovali bývalý náměstek ministra obrany a exvelvyslanec při NATO, nynější ředitel Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský, bezpečnostní expert Milan Mikulecký a Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií FSV UK.

Jak nástup DeepSeeku ovlivnil svět AI a politiky? Host: Tomáš Čech (FSV UK), moderuje: Aleš Karmazin (MUP), redakce a zprávy: Michaela Buchníčková a Radka Jančová

U příležitosti třetího výročí ruského vpádu na Ukrajinu vydáváme speciální epizodu fakultního podcastu De Facto.Naše pozvání přijal Tomáš Kopečný, absolvent Institutu politologických studií FSV UK, který od ledna 2023 působí jako vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Moderátorského postu se ujal děkan FSV UK a bezpečnostní expert Tomáš Karásek, který stál v květnu 2022 u zrodu fakultní Expertní skupiny pro Ukrajinu (ESU).

Politoložka Irena Kalhousová v podcastu Crunch mluví o válce v Gaze, Trumpově kontroverzním plánu i budoucnosti Izraele. „To, že vůbec americký prezident v roce 2025 veřejně navrhuje něco, jako je etnická čistka, je hrozivé. Netýká se to pouze Izraelců a Palestinců, ale může to být aplikováno na jakýkoliv jiný problém či konflikt. Je šílené, kam se debata dostává,“ říká Kalhousová. Jak ovlivnila českou debatu o izraelsko-palestinském konfliktu polarizace a proč Kalhousová opustila sociální sítě? Co znamená Trumpův návrh na vysídlení Palestinců a jak by destabilizoval Blízký východ? A jaká je aktuální pozice Benjamina Netanjahua na domácí politické scéně?

Celý svět už od pondělí čeká na každé slovo, které nový americký prezident Trump vysloví směrem k Rusku a řešení války na Ukrajině. Zatím Putina vyzval k dohodě, jinak hrozí cly. Jak zafungují Trumpovy první silácké výroky? Hostem Ptám se já byl výzkumník a pedagog na Institutu mezinárodních studií FSV UK a ředitel Peace Research Center Prague Michal Smetana. Americký prezident Donald Trump ve své kampani sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin od návratu do Bílého domu. Několik dní před pondělní inaugurací ale připustil, že dojednání míru může trvat měsíce.Po nástupu do úřadu pak pohrozil Rusku vysokými cly, pokud brzy neuzavře dohodu o ukončení konfliktu. Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump Moskvě hrozí nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do USA, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. O jaké by mělo jít, už ale neupřesnil.Podle Smetany ale uvalení cel není pro Moskvu velkou hrozbou: „Ruskem zahýbou ceny ropy víc než americká cla.“ USA by podle něj mohly těžbou snížit cenu ropy na světových trzích, což by Rusku uškodilo.K řešení konfliktu jsou podle něj klíčové bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. „Členství v NATO je teď ale politicky neprůchozí,“ připomněl Smetana. Přestože podle něj by ukrajinská armáda byla přínosem. Kdy by mohlo k dohodě o ukončení ruské války na Ukrajině dojít? Jak by taková dohoda mohla vypadat? A jak zajistit do budoucna bezpečí Ukrajiny, a tím i Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

What has always attracted him to the study of discourse? Why does he connect science with art? And what phenomena does he believe pose a threat to democracy?In the next episode of the De Facto podcast, we speak with Nico Carpentier from the Institute of Communication Studies and Journalism. He is an extraordinary professor at Charles University and a visiting professor at several other universities. His research focuses on discourse theory, and he currently leads the research team at FSV UK for the MeDeMAP project, funded by the European Union's Horizon Europe grant program. 

Policie chce stíhat Tomia Okamuru kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině obyvatel billboardovou kampaní jeho hnutí Svoboda a přímá demokracie. Do Poslanecké sněmovny tak doputovala žádost o jeho vydání. Je to první takový případ od 90. let, kdy ve sněmovně řádil Miroslav Sládek. Jak se od té doby česká společnost a politika změnily?Hosté:Radek Nohl - reportér Seznam ZprávAleš Michal - politolog z FSV UK se zaměřením na pravicový extremismus Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Hitler. Jadernou zbraň chtěl, ale nevyrobil. Kolik chybělo k tomu, aby nacisté získali atomovku? Co se nepovedlo? A co by se stalo, kdyby uspěli? Poví Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert z FSV UK, který přednáší o jaderném soupeření. V první díle nové speciální série Vinohradské 12 Atom se ptá Matěj Skalický.

Hitler. Jadernou zbraň chtěl, ale nevyrobil. Kolik chybělo k tomu, aby nacisté získali atomovku? Co se nepovedlo? A co by se stalo, kdyby uspěli? Poví Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert z FSV UK, který přednáší o jaderném soupeření. V první díle nové speciální série Vinohradské 12 Atom se ptá Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hitler. Jadernou zbraň chtěl, ale nevyrobil. Kolik chybělo k tomu, aby nacisté získali atomovku? Co se nepovedlo? A co by se stalo, kdyby uspěli? Poví Vlastislav Bříza, bezpečnostní expert z FSV UK, který přednáší o jaderném soupeření. V první díle nové speciální série Vinohradské 12 Atom se ptá Matěj Skalický.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Nejenže konflikty ve světě sílí, ale pomalu a jistě se propojují. Ten největší konvenční, tedy válka na Ukrajině, ovlivňuje podle Vlastislava Břízy mladšího nejen bezpečnostní situaci v Evropě, ale i na Blízkém východě nebo Asii. Slovy odborníka z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK dodal ruský útok ostatním zemím odvahu, v případě Kim Čong-una, který byl dekády izolovaný a napůl tajně podporovaný jen Čínou, zmiňuje až útočnost. Novým „přátelstvím“ pojištěným přísunem vojáků, zbraní i munice, bez níž by byl aktuální postup ruské armády na Donbase těžko myslitelný, a svými „rétorickými cvičeními“ deklaruje severokorejský vůdce svou moc a sílu. Že by se skutečně chystal otevřeně zaútočit na Jižní Koreu si Bříza nemyslí. Asertivita Íránu je díky izraelské protivzdušné obraně, dost možná nejlepší na světě, držena na uzdě, ale i tady to pod pokličkou vře. Od Donalda Trumpa lze přitom předpokládat, že bude větším spojencem Izraele, než jím byla dosavadní demokratická administrativa, především ale bude chránit ekonomické zájmy USA a soustředit se na obchodní válku s Čínou. Ta je pro něj nepřítelem číslo jedna. Co se týče Ukrajiny, bude americký prezident tlačit k převzetí odpovědnosti Evropu. A napadenou zemi zřejmě letos v zimě čekají u 110tisícového souměstí Pokrovsk a Myrnohrad větší jatka než u Bachmutu. Bránit ho ale bude muset, jde totiž nejen o strategicky položené místo, ale také o obrovská naleziště uhlí a jedno z největších evropských nalezišť lithia. Zlomový ve válce na Ukrajině se Bříza domnívá, že bude příští rok. Co donutí Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu? Co nasvědčuje tomu, že Írán pokračuje s vývojem jaderné zbraně a proč si nikdo na světě nepřeje, aby ji skutečně získal? Jakým způsobem bude chtít Donald Trump ukončit konflikty na Blízkém východě? Nebo proč je evropská spojená obrana iluzorní? I to jsme probrali.

Host: Jan Hornát (Katedra severoamerických studií Institut mezinárodních studií FSV UK), moderuje Aleš Karmazin (MUP), zprávy a redakce: Michaela Buchníčková, Radka Jančová

Vyslání severokorejských vojáků do ruské Kurské oblasti je podle šéfa NATO Marka Rutteho známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina i bezpečnostní hrozba. Aliance na jejich zapojení přesto zatím neodpověděla. „Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Vyslání severokorejských vojáků do ruské Kurské oblasti je podle šéfa NATO Marka Rutteho známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina i bezpečnostní hrozba. Aliance na jejich zapojení přesto zatím neodpověděla. „Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moderuje: Michal Kolmaš (MUP), host: Michal Smetana (PRCP a FSV UK) redakce a zprávy: Radka Jančová a Michaela Buchníčková

Proč se stala dvojnásobnou docentkou? Jaké to je vyjednávat s českými politiky a političkami? A v čem je politická situace v Česku komplikovaná?Do další epizody podcastu De Facto dorazila Petra Guasti, docentka na Institutu politologických studií FSV UK. Ve svém výzkumu se dlouhodobě zabývá demokratickými institucemi na národní i nadnárodní úrovni, migrací a iliberalismem. Je rovněž autorkou celé řady textů publikovaných v prestižních zahraničních vydavatelstvích. 

Jak mohou vzdělávací instituce efektivně informovat o vědeckých výsledcích svých výzkumnic a výzkumníků? Jaká je v oblasti komunikace vědy praxe v zahraničí? A jaké postavení má v Česku vědecká žurnalistika?Poslechněte si podcast s doktorandkou Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Karolínou Pštross, který vznikl u příležitosti ročního výročí od spuštění webové stránky o vědě na FSV UK.Tato platforma nám slouží k přehlednému informování o vědeckých výsledcích, významných projektech či probíhajících vědeckých akcích na fakultě. Pro více informací navštivte science.fsv.cuni.cz.

Jaké byly jejich první pocity, když dorazily na olympiádu do Paříže? Co je tam nejvíce překvapilo? A jak zvládají skloubit vrcholový sport s vysokoškolským studiem?Do speciálního dílu podcastu De Facto dorazily dvě studentky Fakulty sociálních věd UK, které reprezentovaly Českou republiku na letošních olympijských hrách v Paříži. Mezi světové sportovkyně a sportovce vyrazila Kateřina Švíková, windsurfařka a studentka Institutu ekonomických studií, a Eliška Martínková, chodkyně a studentka Institutu mezinárodních studií.

Host: Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií FSV UK v Praze Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040815/

Rakouští Svobodní založili před měsícem společně s českým hnutím ANO a maďarským Fideszem novou frakci v Evropském parlamentu. Víme, s jakou stranou se nejsilnější česká strana sblížila? Jak se rakouská FPÖ chovala v nedávné minulosti a jak si bude počínat, pokud příští měsíc zvítězí v rakouských parlamentních volbách?Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Janem Váškou z Institutu mezinárodních studií FSV UK

Donald Trump a Joe Biden mají za sebou první televizní duel v boji o Bílý dům. Podařilo se obhájci mandátu přesvědčit Ameriku, že má dostatek energie na to, aby zůstal v Bílém domě další čtyři roky? S jakou přesností dokážou výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech predikovat americké trhy? Zita Senková se ptala amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Katedry severoamerických studií FSV UK.

Donald Trump a Joe Biden mají za sebou první televizní duel v boji o Bílý dům. Podařilo se obhájci mandátu přesvědčit Ameriku, že má dostatek energie na to, aby zůstal v Bílém domě další čtyři roky? S jakou přesností dokážou výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech predikovat americké trhy? Zita Senková se ptala amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Katedry severoamerických studií FSV UK.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump a Joe Biden mají za sebou první televizní duel v boji o Bílý dům. Podařilo se obhájci mandátu přesvědčit Ameriku, že má dostatek energie na to, aby zůstal v Bílém domě další čtyři roky? S jakou přesností dokážou výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech predikovat americké trhy? Zita Senková se ptala amerikanisty Jiřího Pondělíčka z Katedry severoamerických studií FSV UK.

Spojené státy stojí před klíčovými prezidentskými volbami. Pocítí Češi rozdíl, když zvítězí Joe Biden, nebo Donald Trump? Jaké jsou nálady mezi lidmi v USA? Co zásadního se děje v americké politice a jakou roli v tom všem hrají média? O tom je debata z Knihovny Václava Havla, kterou vám přinášíme v podcastu. Se zpravodajkou Deníku N v USA Janou Ciglerovou diskutují amerikanistka Jana Sehnálková z Katedry amerických studií FSV UK, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Jan Kaliba a Kateřina Vodvářková ze zahraniční redakce televize Nova.

Jak se neztratit ve světě médií, sociálních sítí, fake news, dezinformací a umělé inteligence? A proč má v současné mediální džungli naše přirozená iracionalita a sklon ke skupinové hlouposti? Podle Daniely Vlčkové Trnkové a Alice Němcové Tejkalové je odpověď ve vzdělávání. A i s tím se snaží pomoci web České televize ČT edu, který už však není pouhým videoportálem, ale rozrostl se i do jiných aktivit vzdělávání. 

Hosté: Darja Stomatová, zpravodajka ČT Michal Smetana, Institut mezinárodních studií, FSV UK/ředitel, Pražské centrum pro výzkum míru Pořadem provázel Roman Fojta. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130314/

S Markétou Supa z FSV UK o roli médií v životě dětí, souvisejících výzkumech, prožívání informací a o tom proč by měli rodiče začít s mediální výchovou u sebe

Proti vládě a jejím krokům namířeným ke konsolidaci veřejných financí se v pondělí po celé zemi stávkovalo na školách, v podnicích i některých úřadech. Kabinet je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připravený s odborovými předáky jednat, odmítá ale nátlak. V jaké ekonomické situaci a náladě stávka Česko zastihla?Host: Petr Janský - ekonom z Institutu ekonomických studií FSV UK, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter) a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

(Ne)bezpečí #16 o nečekané ofenzívě palestinského hnutí Hamás, izraelské odvetě v Pásmu Gazy a politických důsledcích v regionu s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Herzlova centra izraelských studií při FSV UK

Česká média podle víc než dvou třetin lidí příliš straní vládě nebo opozici. Vyplývá to ze společného výzkumu agentury STEM a Institutu EUROPEUM, do kterého měly Bruselské chlebíčky možnost jako první nahlédnout. Data potvrzují setrvalý trend klesající důvěry v média, Česko je na tom v některých ohledech hůře než Polsko nebo Slovensko. Podle expertky na média Alice Němcové Tejkalové z FSV UK v Praze to souvisí krom jiného s útoky politiků na novináře.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO. „Třídenní speciální operace“ už trvá rok, proto jsme si pozvali naše obvyklé hosty z FSV UK – politického geografa a analytika Jana Kofroně a Karla Svobodu z katedry ruských a východoevropských studií. A probrali jsme situaci ze všech úhlů pohledu. Situace na bojišti Kdo má navrch? Co jsou teď strategicky významné cíle? Kdo by byl vítěz, kdyby válka skončila dnes?  Ekonomická situace RuskaJsou protiruské sankce efektivní? Jak dlouho ještě Rusko může financovat válku? Dodávky zbraní a klesající podpora? Co se stane, pokud bude slábnout podpora ze západu? Jak velké problémy dělá ukrajinské armádě nekompatibilní technika? Rozhodnou zásoby?  Uvnitř Kremlu Jaké jsou nálady v Ruské společnosti? Kdo stoupá a klesá v hierarchii Kremlu? Proč se mluví o Putinově nástupci? Mír Za jakých podmínek se začne jednat o míru? ZtrátyKolik je padlých, zajatých nebo těžce zraněných vojáků na obou stranách? Koho nyní povolalo Rusko do zbraně? A Jan Kofroň vysvětlil řadu zdánlivě nabízejících se návrhů např. proč Rusové neútočí na zásobovací trasy z Polska, proč se nevyplatí dát Ukrajině F-16 a proč už nikoho neděsí jaderné zbraně? Partnerem tohoto podcastu je American Academy, americká mezinárodní základní a střední škola v Praze. Projektová výuka, zahraniční učitelé, výuka STEM a studium pouze v angličtině. První kolo přihlášek se uzavírá 1. dubna. Více na americanacademy.comSledujte nás: 

Hosté: Zdeněk Škromach /ČSSD/, bývalý ministr práce a sociálních věcí, člen dočasné komise pro důchodovou reformu, PS (2000-2002) Martin Potůček, Institut sociologických studií FSV UK, předseda Odborné komise pro důchodovou reformu (2014-2017) Vladimír Bezděk, předseda představenstva investiční společnosti Avant, předseda Komise pro přípravu důchodové reformy (2004-2013) Danuše Nerudová, emeritní rektorka Mendlovy univerzity, předsedkyně Komise pro spravedlivé důchody (2019-2022) Pořadem provázel Martin Řezníček https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370301/

Host: Michael Romancov, Institut politických studií, FSV UK, Moderuje: Barbora Kroužková https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058040106/