Podcasts about putinov

⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Odkaz na celý díl⁠Mark Galeotti je světově uznávaným expertem na Rusko a jeho vnitřní poměry, i když má několik let zákaz do země cestovat, stále si udržuje síť kontaktů. Je tak jeden z mála, kdo má představu, co se odehrává v okruhu Putinových blízkých.Probrali jsme historické důvody, proč se někdo jako Putin dostal v Rusku k moci a jak se mu podařilo stát se nenahraditelným až nesvrhnutelným. Zajímavá byla i debata o vztahu USA, Ruska, Číny a zbytku světa. Proč na oslavy konce 2. světové války jede do Moskvy řada lídrů ze třetích zemí? Sdílí totiž Putinovo chápání světa, že západ vytvořil mezinárodní řád, který je postaven pouze na zájmech západního společenství. Galeotti přiznává, že tohle je snad jediná věc, ve které dává Putinovi za pravdu. Došlo i na motivaci Fica a Orbána ve vztahu k Rusku.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a American Academy.

Ficovi sa nebridí zneužiť samého seba. Naozaj je náš premiér v Putinových službách? Kto chce a kto nechce mier na Ukrajine.

Ficovi sa nebridí zneužiť samého seba. Naozaj je náš premiér v Putinových službách? Kto chce a kto nechce mier na Ukrajine.

Putinovým dvorním reportérem je 41letý Pavel Zarubin, autor televizního týdeníku Moskva. Kreml. Putin. V uplynulých dnech měl premiéru jeho 1,5hodinový dokument Moskva. Kreml. Putin. 25 let. Z názvu plyne, že jde o čtvrtstoletí Putinova pobytu v čele ruského státu, kdy byl po většinu času prezidentem a také premiérem.

Putinovým dvorním reportérem je 41letý Pavel Zarubin, autor televizního týdeníku Moskva. Kreml. Putin. V uplynulých dnech měl premiéru jeho 1,5hodinový dokument Moskva. Kreml. Putin. 25 let. Z názvu plyne, že jde o čtvrtstoletí Putinova pobytu v čele ruského státu, kdy byl po většinu času prezidentem a také premiérem. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko dlhodobo využíva svoju hudbu ako propagandistický nástroj na šírenie pozitívneho obrazu o sebe. Je možné mať umelecký zážitok z výkonu špičkovej sopranistky Anny Netrebko a zároveň odsúdiť postoje občianky Anny Jurijevny Netrebkovej? Ake má vzťahy s Putinovým režimom? Patrí politika na pódiá a javiská? Aj na tieto otázky Braňovi Bezákovi odpovedá spisovateľ a kultúrny pracovník Michal Hvorecký.

Sklenitev sporazuma o miru v Ukrajini med Rusijo in Združenimi državami je zelo blizu. To je po pogovorih ruskega predsednika Vladimirja Putina in posebnega ameriškega odposlanca Steva Witkoffa sporočil ameriški predsednik Donald Trump. Tudi Kremelj je razprave označil za konstruktivne. Kot je dejal Putinov svetovalec Jurij Ušakov, je pogovor med Moskvo in Washingtonom omogočil, da sta delegaciji še bolj zbližali stališča, ne le do Ukrajine, temveč tudi številnih drugih mednarodnih vprašanj. Drugi poudarki oddaje: - Od papeža Frančiška se je pred jutrišnjim pogrebom poslovilo skupno več kot 150 tisoč ljudi. - V Trstu so dan osvoboditve izpod nacifašizma proslavili brez podpore občine. - Eksplozija bombe v ljubljanski Rožni dolini; huje ranjena delavca

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Takáč označil kauzu s odkrytým autom za technickú závadu: „Takúto situáciu sme nezažili 50 rokov“ https://www.startitup.sk/takac-oznacil-kauzu-s-odkrytym-autom-za-technicku-zavadu-takuto-situaciu-sme-nezazili-50-rokov/   Šutaj Eštok je otvorený zmrazeniu platov poslancov. „Renta je facka občanom,“ udrel Gröhling https://www.startitup.sk/sutaj-estok-je-otvoreny-zmrazeniu-platov-poslancov-renta-je-facka-obcanom-udrel-grohling/   „Vykašľala sa na to, zlyhala pri prevencii,“ kritizuje Gröhling vládu za prístup k slintačke a krívačke  https://www.startitup.sk/vykaslali-sa-na-to-zlyhali-pri-prevencii-kritizuje-grohling-vladu-za-pristup-k-slintacke/   Výbuch luxusnej limuzíny v centre Moskvy: Podľa médií má ísť o Putinov „symbol moci“ https://www.startitup.sk/vybuch-luxusnej-putinovej-limuziny-v-centre-moskvy-media-hovoria-o-neuspesnom-pokuse-o-atentat/   Dánsko „neoceňuje“ tón, ktorým hovorí Trumpova administratíva, ohradila sa Kodaň  https://www.startitup.sk/dansko-neocenuje-ton-ktorym-hovori-trumpova-administrativa-ohradila-sa-kodan/   Zničujúce zemetrasenie v Mjanmarsku: Počet obetí prekročil 1 600, očakáva sa nárast na 10 000  https://www.startitup.sk/znicujuce-zemetrasenie-v-mjanmarsku-pocet-obeti-prekrocil-1-600-ocakava-sa-narast-na-10-000/   MIMORIADNE: V aute našli zastreleného krajského prokurátora https://www.startitup.sk/mimoriadne-v-aute-nasli-zastreleneho-krajskeho-prokuratora/    50 km od hraníc s Českom: Existuje podozrenie na nové ohnisko slintačky a krívačky, varuje minister  https://www.startitup.sk/50-km-od-hranic-s-ceskom-mame-podozrenie-na-nove-ohnisko-slintacky-a-krivacky-varuje-tamojsi-minister/   Veľké zmeny a zvýšenie ochrany. Ministerstvo zavádza nový zákon o spotrebiteľských úveroch  https://www.startitup.sk/velke-zmeny-a-zvysenie-ochrany-spotrebitela-ministerstvo-zavadza-novy-zakon-o-spotrebitelskych-uveroch/   Polícia spúšťa nové opatrenia na hraniciach pre slintačku a krívačku, polícia hovorí o dezinfekcii  https://www.startitup.sk/policia-spusta-nove-opatrenia-na-hraniciach-pre-slintacku-a-krivacku-policia-hovori-o-dezinfekcii/   Slovenské pumpy zastavili zlacňovanie. Neočakávame prudký rast, ale korekcia príde, tvrdí analytik  https://www.startitup.sk/slovenske-pumpy-zastavili-zlacnovanie-neocakavame-prudky-rast-ale-korekcia-pride-tvrdi-analytik/   Za zber obľúbenej superpotraviny Slovákov hrozí pokuta vyše 3000 eur. Pozor aj na zámenu s jedovatými rastlinami https://www.startitup.sk/za-zber-oblubenej-superpotraviny-slovakov-hrozi-pokuta-vyse-3000-eur-pozor-aj-na-zamenu-s-jedovatymi-rastlinami/   Ku káve dostaneš pár gramov hliny. Petra otvorila v Bratislave podnik pre kreatívne duše  https://www.startitup.sk/ku-kave-dostanes-par-gramov-hliny-petra-otvorila-v-bratislave-podnik-pre-kreativne-duse/  

„Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázkyAko sa javí Putinov postoj k okamžitému prímeriu s odstupom dní? Ak ho víta, no jedným dychom dodáva, že „nevedie k trvalému mieru“ a „nerieši prvotné príčiny konfliktu“, nie je jeho faktickým popretím? Už v prvej reakcii to naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér cez víkend zorganizoval virtuálny samit koalície „ochotných“, z ktorého vzišiel tlak v podobe návrhu na desaťtisícový kontingent mierových síl a kritika Putina za jeho prístup charakterizovaný postojom „áno, ale“. A tiež kritika za jeho faktické naťahovanie času. Už v utorok má s ruským prezidentom telefonicky rokovať Donald Trump. Aké sú výhliadky navrhovaného „okamžitého 30-dňového prímeria“? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Havlíček. „Pokračujú útoky, vojenské operácie“, dodáva. Vladimír Putin a jeho ľudia budú podľa Pavla Havlíčka naťahovať čas. „Na stôl dajú zdanlivo neprijateľné veci a budú chcieť o nich hovoriť. No nebudú chcieť krátkodobo dosiahnuť žiadny konkrétny výsledok“, hovorí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Pavel Havlíček z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázkyAko sa javí Putinov postoj k okamžitému prímeriu s odstupom dní? Ak ho víta, no jedným dychom dodáva, že „nevedie k trvalému mieru“ a „nerieši prvotné príčiny konfliktu“, nie je jeho faktickým popretím? Už v prvej reakcii to naznačil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér cez víkend zorganizoval virtuálny samit koalície „ochotných“, z ktorého vzišiel tlak v podobe návrhu na desaťtisícový kontingent mierových síl a kritika Putina za jeho prístup charakterizovaný postojom „áno, ale“. A tiež kritika za jeho faktické naťahovanie času. Už v utorok má s ruským prezidentom telefonicky rokovať Donald Trump. Aké sú výhliadky navrhovaného „okamžitého 30-dňového prímeria“? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky. „Zásadnou diskusiou bude, ako donútiť Rusko a Vladimíra Putina, aby (otázku prímeria) brali vážne. Aby boli ochotní sadnúť si k rokovaciemu stolu a preukázali dobrú vôľu. Zatiaľ ju nevidím“, konštatuje analytik Havlíček. „Pokračujú útoky, vojenské operácie“, dodáva. Vladimír Putin a jeho ľudia budú podľa Pavla Havlíčka naťahovať čas. „Na stôl dajú zdanlivo neprijateľné veci a budú chcieť o nich hovoriť. No nebudú chcieť krátkodobo dosiahnuť žiadny konkrétny výsledok“, hovorí. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

To, co se odehrálo mezi Donaldem Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a prezidentem Volodymyrem Zelenským 28. února v Oválné pracovně, bylo pozoruhodné nejen jako nediplomatický výlev, ale i jako názorná ukázka toho, jak Trump a jeho lidé vidí válku na Ukrajině. Trpí utkvělou představou, že Ukrajina válku prohrává a že jediným východiskem je ustoupit Putinovým požadavkům, píše nezávislý ruský novinář Alexej Kovaljov v článku pro server Foreign Policy.

To, co se odehrálo mezi Donaldem Trumpem, jeho viceprezidentem J. D. Vancem a prezidentem Volodymyrem Zelenským 28. února v Oválné pracovně, bylo pozoruhodné nejen jako nediplomatický výlev, ale i jako názorná ukázka toho, jak Trump a jeho lidé vidí válku na Ukrajině. Trpí utkvělou představou, že Ukrajina válku prohrává a že jediným východiskem je ustoupit Putinovým požadavkům, píše nezávislý ruský novinář Alexej Kovaljov v článku pro server Foreign Policy.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. 0:35 - Slovensko sa v Európe stalo terčom posmechu: Fico klame o plyne z Ruska, tvrdí SaS https://www.startitup.sk/slovensko-sa-v-europe-stalo-tercom-posmechu-fico-klame-o-plyne-z-ruska-tvrdi-sas/ 1:47 - Strana Hlas-SD prepisuje rekordy: Jej ministri vymenili 58 percent riaditeľov v zdravotníctve https://www.startitup.sk/strana-hlas-sd-prepisuje-rekordy-jej-ministri-vymenili-58-percent-riaditelov-v-zdravotnictve/ 3:09 - Negatívny trend v policajnom zbore sa stabilizoval, tvrdí Šutaj Eštok. Tieto zmeny chce zaviesť rezort vnútra https://www.startitup.sk/negativny-trend-v-policajnom-zbore-sa-stabilizoval-tvrdi-sutaj-estok-tieto-zmeny-chce-zaviest-rezort-vnutra/ 4:30 - Harabin sa Esetu neospravedlní: Verdikt spochybňuje a hovorí, že sudcovia budú zvlečení z talára https://www.startitup.sk/harabin-sa-esetu-neospravedlni-verdikt-spochybnuje-a-hovori-ze-sudcovia-budu-zvleceni-z-talara/ 5:51 - Oskar Rózsa hrozil pracovníkom STVR nožnicami na plech: Verejnoprávna inštitúcia reaguje  https://www.startitup.sk/oskar-rozsa-hrozil-pracovnikom-stvr-noznicami-na-plech-verejnopravna-institucia-reaguje/ 7:11 - Generál NATO odhaľuje Putinov plán: „Ukrajina je len prvá kocka domina.“ V roku 2029 má nastať zlom. https://www.startitup.sk/general-nato-odhaluje-putinov-plan-ukrajina-je-len-prva-kocka-domina-v-roku-2029-ma-nastat-zlom/ 8:38 - EÚ sprísňuje migračnú politiku: Automatické deportácie by sa dotkli desaťtisícov prisťahovalcov https://www.startitup.sk/eu-sprisnuje-migracnu-politiku-automaticke-deportacie-by-sa-dotkli-desattisicov-pristahovalcov/ 9:58 - Výbuch Cybertrucku a útok v New Orleans sú prepojené: Útočníci slúžili na tej istej vojenskej základni (NOVÉ ZISTENIE) https://www.startitup.sk/nove-zistenia-o-vybuchnutom-cybertrucku-a-utoku-v-new-orleans-utocnici-sluzilli-na-tej-istej-vojenskej-zakladni/ 11:30 - Slovensko prišlo o legendu: Navždy nás opustil najstarší olympijský medailista https://www.startitup.sk/slovensko-prislo-o-legendu-navzdy-nas-opustil-najstarsi-olympijsky-medailista/ 12:48 - Rok 2025 prinesie nové trendy v cestovaní. Slovensko sa dostalo k top destináciám https://www.startitup.sk/rok-2025-prinesie-nove-trendy-v-cestovani-slovensko-sa-dostalo-k-top-destinaciam/ 14:13 - Bratislavský kraj investuje: Do nového roka vstupuje s ambicióznymi plánmi, rozbieha zaujímavé projekty https://www.startitup.sk/bratislavsky-kraj-investuje-do-noveho-roka-vstupuje-s-ambicioznymi-planmi-rozbieha-zaujimave-projekty/ 15:39 - Nový signál z hlbín vesmíru: NASA zachytila stopy možného života https://www.startitup.sk/?p=1003881&preview=1&_ppp=5f7c7cc088 16:55 - Majetok 6,4 miliardy eur: Biznis príbeh šéfa Spotify, magnáta bohatšieho než Taylor Swift a Rihanna spolu https://www.startitup.sk/majetok-64-miliardy-eur-biznis-pribeh-sefa-spotify-magnata-bohatsieho-nez-taylor-swift-a-rihanna-spolu/

Když jsme spolu točili podcast minule, mluvil o tom, jak pořádá workshopy a fotí svatby. Zároveň však už pracoval na materiálu, který vznikl během jeho tří návštěv Severní Koreje v letech 2005 až 2019. Letos tyto fotografie představil na výstavě a vydal jako knížku. Výstavu v pražském Karolinu vidělo neuvěřitelných 18 tisíc lidí (končí 17. prosince) a nákladná obrazová knížka je ve svém žánru bestsellerem. O tom všem jsme s Janem Šibíkem mluvili tentokrát: jak fotky vznikaly, proč je Severní Korea nejnepříjemnějším místem, které v životě navštívil, a proč nemá rád AI. Mimochodem, tu možná vzme na milost, až si přečte článek, který jako vždy AI (konkrétně Claude 3.5 Sonnet) na základě přepis podcastu napsala. Zde je:Okno do hermeticky uzavřeného světa: Jak český fotograf třikrát pronikl do Severní Koreje"V pražském Karolinu probíhá unikátní fotografická výstava, která představuje něco, co se dosud žádnému fotografovi na světě nepodařilo - trojí pohled do Severní Koreje v průběhu čtrnácti let. Jan Šibík, asi nejznámější reportážní fotograf současnosti, dokázal nemožné: třikrát pronikl do jedné z nejuzavřenějších zemí světa a přinesl svědectví o režimu, který se zoufale snaží udržet svůj lid v informační tmě."Je to jeden velký kriminál," říká Šibík o Severní Koreji. Jeho fotografie, které vznikaly často v rozporu s přísnými pravidly režimu, zachycují realitu odlišnou od toho, co návštěvníkům ukazují průvodci. Výstavu již zhlédlo přes 17 000 lidí, čímž překonala i Šibíkovy legendární fotografie ze sametové revoluce.První cesta v roce 2005 vznikla díky diplomatické misi tehdejšího předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka. "Deset let jsem se snažil získat vízum přes severokorejskou ambasádu v Praze. Z deseti pokusů mě dovnitř pustili pouze dvakrát, a to jen proto, aby mi řekli, že jako novinář nemám šanci," vzpomíná fotograf.Nejcennější záběry však vznikly během druhé cesty v roce 2007. Paradoxně k tomu pomohla skupina moravských turistů a jejich demižon slivovice. Zatímco rozjařená skupina zabavila severokorejské pohraničníky, Šibík využil příležitosti a z okna jedoucího vlaku fotografoval skutečný život - vesnice, lidi, každodenní realitu daleko od oficiální propagandy."Za jeden snímek, který se jim nelíbí, vás už nikdy nepustí zpět. Anebo to zjistí ještě v době, kdy tam jste, a to vás pak možná už nikdy nepustí ven," vysvětluje Šibík riziko, které podstupoval. Přesto se mu podařilo vrátit do Severní Koreje i potřetí, v roce 2019, a zachytit změny v zemi pod vládou Kim Čong-una. "Je brutálnější než jeho otec. Dnes dostanete šest let vězení jen za to, že si pustíte jihokorejský film," popisuje fotograf současnou situaci.Výstava v Karolinu není jen prezentací fotografií - je to komplexní svědectví o zemi, kde se čas zastavil. Šibík absolvoval 72 komentovaných prohlídek, během nichž vysvětluje kontext každého snímku. "Někdy koukám do výrazů těch lidí na fotografiích a mám pocit, že jsou úplně prázdné. To je cíl režimu - zlikvidovat jakýkoliv vlastní úsudek," říká.Součástí projektu je i kniha, které se navzdory vysoké ceně prodalo už přes 700 výtisků. "Kniha zůstane," vysvětluje Šibík důležitost tištěného svědectví. A zůstanou i fotografie jako důkaz o režimu, který se snaží přesvědčit své občany, že žijí v nejlepší zemi na světě, zatímco jim upírá základní svobody.Význam výstavy podtrhuje i návštěva legendárního fotografa Josefa Koudelky, který ji označil za "zajímavou" - slovo, které v jeho slovníku znamená nejvyšší pochvalu. V době, kdy se Severní Korea ještě více uzavírá a prohlubuje spojenectví s Putinovým Ruskem, představují Šibíkovy fotografie jedinečné svědectví o zemi, kam se běžný člověk nedostane.Výstava končí 17. prosince a představuje nejen triumf dokumentární fotografie, ale i důkaz, že pravdivé svědectví o totalitním režimu dokáže oslovit desetitisíce lidí. V době, kdy se potýkáme s relativizací hodnot a nárůstem populismu i autoritářství, je to povzbuzující zpráva.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Nejenže konflikty ve světě sílí, ale pomalu a jistě se propojují. Ten největší konvenční, tedy válka na Ukrajině, ovlivňuje podle Vlastislava Břízy mladšího nejen bezpečnostní situaci v Evropě, ale i na Blízkém východě nebo Asii. Slovy odborníka z Katedry mezinárodních vztahů FSV UK dodal ruský útok ostatním zemím odvahu, v případě Kim Čong-una, který byl dekády izolovaný a napůl tajně podporovaný jen Čínou, zmiňuje až útočnost. Novým „přátelstvím“ pojištěným přísunem vojáků, zbraní i munice, bez níž by byl aktuální postup ruské armády na Donbase těžko myslitelný, a svými „rétorickými cvičeními“ deklaruje severokorejský vůdce svou moc a sílu. Že by se skutečně chystal otevřeně zaútočit na Jižní Koreu si Bříza nemyslí. Asertivita Íránu je díky izraelské protivzdušné obraně, dost možná nejlepší na světě, držena na uzdě, ale i tady to pod pokličkou vře. Od Donalda Trumpa lze přitom předpokládat, že bude větším spojencem Izraele, než jím byla dosavadní demokratická administrativa, především ale bude chránit ekonomické zájmy USA a soustředit se na obchodní válku s Čínou. Ta je pro něj nepřítelem číslo jedna. Co se týče Ukrajiny, bude americký prezident tlačit k převzetí odpovědnosti Evropu. A napadenou zemi zřejmě letos v zimě čekají u 110tisícového souměstí Pokrovsk a Myrnohrad větší jatka než u Bachmutu. Bránit ho ale bude muset, jde totiž nejen o strategicky položené místo, ale také o obrovská naleziště uhlí a jedno z největších evropských nalezišť lithia. Zlomový ve válce na Ukrajině se Bříza domnívá, že bude příští rok. Co donutí Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu? Co nasvědčuje tomu, že Írán pokračuje s vývojem jaderné zbraně a proč si nikdo na světě nepřeje, aby ji skutečně získal? Jakým způsobem bude chtít Donald Trump ukončit konflikty na Blízkém východě? Nebo proč je evropská spojená obrana iluzorní? I to jsme probrali.

„Nevidím žiaden zmysel poskytovať legitimitu agresorovi, ktorý napadol nášho najväčšieho suseda a spôsobil rozklad bezpečnostných štruktúr v Európe, čím ohrozil dlhodobé záujmy Slovenskej republiky. Putin naozaj pre nás nie je partner“. Miroslav Wlachovský hovorí, aká radu by dal premiérovi Ficovi, ak by bol vo funkcii šéfa diplomacie, pre jeho zámer vycestovať do Moskvy za Vladimírom Putinom. Destinácia Moskva – máj 2025 premiér Robert Fico. Január 2025 podpredseda parlamentu Andrej Danko. Ten istý január budúceho roka s rovnakou Kremeľskou destináciou ďalší z podpredsedov národnej rady Tibor Gašpar a malá poslanecká suita. Bez opozičných farieb. Október 2024 europoslanec Smeru Ľuboš Blaha.Destinácia Peking – prelom októbra a novembra 2024 – početná vládna delegácia na čele s ministerským predsedom Robertom Ficom. V odchádzajúcom roku premiér stihol ešte Budapešť, srbský Belehrad, Užhorod a Berlín. Chystá sa aj do Brazílie a Vietnamu. Na zozname ale nefiguruje Washington, Paríž či Londýn. Ak od začiatku svojho štvrtého mandátu deklaruje diplomaciu na štyri svetové strany, o čom by svedčil zoznam jeho prijatí? A čo sú to za signály z útrob rezortu diplomacie, ktorý sa masívne zbavuje personálu, aby zas iných naberal? Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Nevidím žiaden zmysel poskytovať legitimitu agresorovi, ktorý napadol nášho najväčšieho suseda a spôsobil rozklad bezpečnostných štruktúr v Európe, čím ohrozil dlhodobé záujmy Slovenskej republiky. Putin naozaj pre nás nie je partner“, hovorí Wlachovský. V podcaste reaguje aj na najnovšie rokovania šéfa diplomacie Juraja Blanára so svojim ruským náprotivkom Sergejom Lavrovom. „Tá štatistika stretnutí je taká, že sa človek pýta, s kým iným sa bilaterálne stretol toľkokrát ako so Sergejom Lavrovom. Lebo dnes sa stretli na Malte na podujatí OBSE“. Keby ste boli na Malte vy dnes v pozícii šéfa diplomacie, s Lavrovom by ste sa nestretli? Vyhli by ste sa mu? To nie je tak, že si podajú ruku na chodbe. Mali bilaterálne stretnutie, kde boli dve delegácie. To muselo byť zorganizované. To nie je o tom, či by som pozdravil Sergeja Lavrova, hoci o tom pochybujem. Za týchto okolností pre mňa reprezentuje Putinov režim všetkých mŕtvych Ukrajincov a Ukrajinky, ktorí padli počas týchto už takmer troch rokov vojny. Ja by som sa do takejto situácie jednoducho nedostal. Nedovolilo by mi to moje nastavenie. Čo hovorí dnešné rokovanie s Lavrovom o nastavení Juraja Blanára? Že veria v normalizáciu vzťahov s Ruskom po tom, ako sa ukončí konflikt na Ukrajine. Neviem, čo si pod tým predstavujú. Neviem, ako sa vedia preniesť cez tie státisíce obetí na Ukrajine, cez obrovskú deštrukciu, ktorá tam nastala. Robiť s Putinom a jeho partiou biznis. Nahrával Jaroslav Barborák.

„Nevidím žiaden zmysel poskytovať legitimitu agresorovi, ktorý napadol nášho najväčšieho suseda a spôsobil rozklad bezpečnostných štruktúr v Európe, čím ohrozil dlhodobé záujmy Slovenskej republiky. Putin naozaj pre nás nie je partner“. Miroslav Wlachovský hovorí, aká radu by dal premiérovi Ficovi, ak by bol vo funkcii šéfa diplomacie, pre jeho zámer vycestovať do Moskvy za Vladimírom Putinom. Destinácia Moskva – máj 2025 premiér Robert Fico. Január 2025 podpredseda parlamentu Andrej Danko. Ten istý január budúceho roka s rovnakou Kremeľskou destináciou ďalší z podpredsedov národnej rady Tibor Gašpar a malá poslanecká suita. Bez opozičných farieb. Október 2024 europoslanec Smeru Ľuboš Blaha.Destinácia Peking – prelom októbra a novembra 2024 – početná vládna delegácia na čele s ministerským predsedom Robertom Ficom. V odchádzajúcom roku premiér stihol ešte Budapešť, srbský Belehrad, Užhorod a Berlín. Chystá sa aj do Brazílie a Vietnamu. Na zozname ale nefiguruje Washington, Paríž či Londýn. Ak od začiatku svojho štvrtého mandátu deklaruje diplomaciu na štyri svetové strany, o čom by svedčil zoznam jeho prijatí? A čo sú to za signály z útrob rezortu diplomacie, ktorý sa masívne zbavuje personálu, aby zas iných naberal? Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Nevidím žiaden zmysel poskytovať legitimitu agresorovi, ktorý napadol nášho najväčšieho suseda a spôsobil rozklad bezpečnostných štruktúr v Európe, čím ohrozil dlhodobé záujmy Slovenskej republiky. Putin naozaj pre nás nie je partner“, hovorí Wlachovský. V podcaste reaguje aj na najnovšie rokovania šéfa diplomacie Juraja Blanára so svojim ruským náprotivkom Sergejom Lavrovom. „Tá štatistika stretnutí je taká, že sa človek pýta, s kým iným sa bilaterálne stretol toľkokrát ako so Sergejom Lavrovom. Lebo dnes sa stretli na Malte na podujatí OBSE“. Keby ste boli na Malte vy dnes v pozícii šéfa diplomacie, s Lavrovom by ste sa nestretli? Vyhli by ste sa mu? To nie je tak, že si podajú ruku na chodbe. Mali bilaterálne stretnutie, kde boli dve delegácie. To muselo byť zorganizované. To nie je o tom, či by som pozdravil Sergeja Lavrova, hoci o tom pochybujem. Za týchto okolností pre mňa reprezentuje Putinov režim všetkých mŕtvych Ukrajincov a Ukrajinky, ktorí padli počas týchto už takmer troch rokov vojny. Ja by som sa do takejto situácie jednoducho nedostal. Nedovolilo by mi to moje nastavenie. Čo hovorí dnešné rokovanie s Lavrovom o nastavení Juraja Blanára? Že veria v normalizáciu vzťahov s Ruskom po tom, ako sa ukončí konflikt na Ukrajine. Neviem, čo si pod tým predstavujú. Neviem, ako sa vedia preniesť cez tie státisíce obetí na Ukrajine, cez obrovskú deštrukciu, ktorá tam nastala. Robiť s Putinom a jeho partiou biznis. Nahrával Jaroslav Barborák.

Estonský institut pro zahraniční politiku uspořádal průzkum chování ruských emigrantů, kteří opustili svou zemi kvůli nesouhlasu s Putinovým režimem. Igor Greckij, výzkumný pracovník institutu, uvedl v estonském listu Postimees, že průzkum byl založen na 30 hloubkových rozhovorech a otevřených statistických údajích.

Estonský institut pro zahraniční politiku uspořádal průzkum chování ruských emigrantů, kteří opustili svou zemi kvůli nesouhlasu s Putinovým režimem. Igor Greckij, výzkumný pracovník institutu, uvedl v estonském listu Postimees, že průzkum byl založen na 30 hloubkových rozhovorech a otevřených statistických údajích.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Z Ficovej politiky na štyri svetové strany zostal už len východ. 2. Koalícia má rozkývanú väčšinu a Huliak chce ministerstvo. 3. Ministri si vraj z paušálnych náhrad platia hotely. A čo vy, pani Šimkovičová?

Jure in Anže vohata Putinov parfum in o skicah ter fragmentih Mozarta. Če ti je Opazovalnica všeč, jo lahko podpreš in dobiš mini dodatno epizodo. Hvala. Opazovalnica #110 Zapiski: Ewen MacIntosh (Big Keith) Bloopers - YouTube The Office blooper with Tim and Keith. - YouTube Gold Man Amouage cologne - a fragrance for men 1983 […]

Jure in Anze o femifobiji in parfumih diktatorjev. Če ti je Opazovalnica všeč, jo lahko podpreš in dobiš mini dodatno epizodo. Hvala. Opazovalnica #109 Zapiski: The Party (1968 film) - Wikipedia Being There - Wikipedia The Goon Show - Wikipedia The Running Jumping & Standing Still Film - Wikipedia N1 podkast s Suzano Lovec: Mi […]

v podcaste si vypočujete aj:​ - Na dôležité miesta sa dostávajú „štvorkári“ - Šimkovičovej sa celú kultúru podrobiť nemôže podariť - Čo o tejto vláde hovorí prepustenie Dušana Kováčika na slobodu - Ukrajina prekročila červenú čiaru a nič z Putinových vyhrážok sa nestalo

Hrozí nám drahší plyn? Európske sankcie voči Rusku sa prvýkrát dotkli práve tejto komodity. Obsahuje ich 14. balík sankcií. Plynom tak na Moskvu Brusel tlačí po uhlí a rope. Môžu takto európske krajiny účinne zatlačiť na Putinov energetický koktejl, ktorým kŕmi vojnu? A nezaplatíme to vyššími faktúrami za plyn? Téma pre Radovana Potočára, analytika energie-portálu. „Hlavný dosah pre nás vidím cez dianie na trhoch“, tvrdí Potočár. „Nové kolo sankcií, resp. 14. balík sankcií, ktorý prvýkrát obsahuje aj opatrenia namierené voči plynu, môže byť udalosťou, ktorá potlačí ceny plynu hore“, dopĺňa. Dodáva však, že tam nie je priamy vplyv na bezpečnosť dodávok. „Na to, ako sa plyn prepravuje na Slovensko. Aspoň zatiaľ tam nevidím nejaké priame riziká, ktoré by ohrozili dodávky plynu na Slovensko“, uvádza. Riziká však vidí v inom. „Napríklad v tom, že ku koncu tohto roka má vypršať kontrakt medzi Ruskom a Ukrajinou o preprave plynu, čo znamená, že potrubný plyn, ktorý k nám prúdi z Ruska, sa úplne zastaví a to môže byť problémom do budúcich rokov, pokiaľ nebudeme mať dostatočne diverzifikované možnosti“, tvrdí Radovan Potočár. V podcaste sa dozviete, ako na naše ceny plynu vplýva štátny regulátor a rovnako vláda. Kto bude v závere tým, čo ich určí? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Hrozí nám drahší plyn? Európske sankcie voči Rusku sa prvýkrát dotkli práve tejto komodity. Obsahuje ich 14. balík sankcií. Plynom tak na Moskvu Brusel tlačí po uhlí a rope. Môžu takto európske krajiny účinne zatlačiť na Putinov energetický koktejl, ktorým kŕmi vojnu? A nezaplatíme to vyššími faktúrami za plyn? Téma pre Radovana Potočára, analytika energie-portálu. „Hlavný dosah pre nás vidím cez dianie na trhoch“, tvrdí Potočár. „Nové kolo sankcií, resp. 14. balík sankcií, ktorý prvýkrát obsahuje aj opatrenia namierené voči plynu, môže byť udalosťou, ktorá potlačí ceny plynu hore“, dopĺňa. Dodáva však, že tam nie je priamy vplyv na bezpečnosť dodávok. „Na to, ako sa plyn prepravuje na Slovensko. Aspoň zatiaľ tam nevidím nejaké priame riziká, ktoré by ohrozili dodávky plynu na Slovensko“, uvádza. Riziká však vidí v inom. „Napríklad v tom, že ku koncu tohto roka má vypršať kontrakt medzi Ruskom a Ukrajinou o preprave plynu, čo znamená, že potrubný plyn, ktorý k nám prúdi z Ruska, sa úplne zastaví a to môže byť problémom do budúcich rokov, pokiaľ nebudeme mať dostatočne diverzifikované možnosti“, tvrdí Radovan Potočár. V podcaste sa dozviete, ako na naše ceny plynu vplýva štátny regulátor a rovnako vláda. Kto bude v závere tým, čo ich určí? Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. Ficovi veria Slováci po atentáte najviac. Toto sú najdôveryhodnejší politickí lídri (PRIESKUM) https://www.startitup.sk/fico-je-pre-slovakov-po-atentate-symbolom-dovery-toto-su-najdoveryhodnejsi-politicki-lidri-prieskum/ 2. Putinov výlet za Kimom má dohru. Rozzúril obrovského hráča, ktorý ešte nepomáha Kyjevu https://www.startitup.sk/putinov-vylet-za-kimom-ma-dohru-rozzuril-obrovskeho-hraca-ktory-este-nepomaha-kyjevu/ 3. Smrtiaca pasca v mestečku Vovčansk: Vojaci sú lacnejší ako tanky, Rusi vstupujú do masakra pešo https://www.startitup.sk/smrtiaca-pasca-v-mestecku-vovcansk-vojaci-su-lacnejsi-ako-tanky-rusi-vstupuju-do-masakra-peso/ 4. Vážny útok na Kramároch: Agresívny muž dobil sestričku, zdravotníka aj pacienta https://www.startitup.sk/vazny-utok-na-kramaroch-agresivny-muz-dobil-sestricku-zdravotnika-aj-pacienta/ 5. 4-krát viac pokút pre vodičov. Nové laserové radary skoncujú s najväčšími cestnými pirátmi https://www.startitup.sk/4-krat-viac-pokut-pre-vodicov-nove-laserove-radary-skoncuju-s-najvacsimi-cestnymi-piratmi/ 6. Nový nenápadný príznak zlyhania srdca: Postihuje 1 zo 4 starších ľudí, všimneš si ho ihneď https://www.startitup.sk/novy-nenapadny-priznak-zlyhania-srdca-postihuje-1-zo-4-starsich-ludi-vsimnes-si-ho-ihned/ 7. Extrémne horúčavy až do 45 °C: Veľké varovanie pred dovolenkovými rajmi Slovákov https://www.startitup.sk/extremne-horucavy-az-do-45-c-velke-varovanie-pred-dovolenkovymi-rajmi-slovakov/ 8. Druhý pilier už nie je najväčšia istota. Odborník prezradil, či sa doň mladým stále oplatí investovať https://www.startitup.sk/druhy-pilier-uz-nie-je-najvacsia-istota-odbornik-prezradil-ci-sa-don-mladym-stale-oplati-investovat/ 9. Skvelá novinka pre milovníkov syra: Vedci odhalili jeho superschopnosť, ktorú všetci ocenia https://www.startitup.sk/skvela-novinka-pre-milovnikov-syra-vedci-odhalili-jeho-superschopnost-ktoru-vsetci-ocenia/

Do štúdia portálu Startitup tentokrát prijal pozvanie bývalý predseda KDH a súčasný kandidát do Európskeho parlamentu Ján Figeľ. Záujem o jeho osobu vzrástol po tom, čo Vatikán zverejnil jeho kľúčovú účasť v rozhovoroch medzi USA a Ruskom. Práve pod záštitou pápeža Františka prebiehajú debaty medzi obomi znepriatelenými krajinami a Figeľ tam figuruje ako mediátor. V rozhovore pre Startitup známy politik prezrádza, že samotnému procesu dal zelenú práve pápež. „Úsilie o mier musí byť tak veľké ako úsilie o vojnové ťaženie,“ tvrdí Figeľ. Dá sa k niečomu dospieť v čase, keď Rusi vraždia Ukrajincov a neplánujú s tým prestať? „To, že Rusko a Putin má záujem o dialóg a zblíženie je reprezentované tým, že vyslal človeka, ktorý na rokovaniach bol,“ hovorí Figeľ. Predstaviteľ KDH objasňuje aj to, ako informoval slovenskú vládu na čele s Robertom Ficom a Robertom Kaliňákom. Pozri si rozhovor, ktorý objasňuje všetky okolnosti doteraz utajených stretnutí.

Je to jeden z Putinových zhoubných virů, pronikající do Evropy. Už nějaký čas v Maďarsku, ale čerstvě i v Gruzii platí zákon o zahraničním vlivu, který nyní projednává i parlament na Slovensku. Tyto normy přikazují nevládním organizacím se zahraničními příspěvky, zaregistrovat se a vystupovat na veřejnosti jako „organizace se zahraniční podporou“, nebo v gruzínském podání „organizace nesoucí zájmy cizí moci.“

Je to jeden z Putinových zhoubných virů, pronikající do Evropy. Už nějaký čas v Maďarsku, ale čerstvě i v Gruzii platí zákon o zahraničním vlivu, který nyní projednává i parlament na Slovensku. Tyto normy přikazují nevládním organizacím se zahraničními příspěvky, zaregistrovat se a vystupovat na veřejnosti jako „organizace se zahraniční podporou“, nebo v gruzínském podání „organizace nesoucí zájmy cizí moci.“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do napjatých vztahů mezi Českem a Slovenskem promluvila prezidentská volba, ve které si naši sousedé zvolili Ficova kandidáta Petra Pellegriniho. A slovenský premiér dal okamžitě najevo, že teď hodlá vládnout bez zábran. Vydává se Slovensko opačnou cestou než my? Anebo jsou jejich volby předzvěstí těch našich? A co budeme dělat s Putinovým vlivem, který se přiblížil až k našim hranicím? Filip Titlbach se ptá šéfredaktora Deníku N Pavla Tomáška.

Už ruští carové se neustále snažili ovládnout sousední země a oblasti za hranicemi. V současném světě na to strategicky navazuje nezákonná invaze Vladimira Putina na Ukrajinu. Jestli Putin zvítězí, logicky obrátí pozornost k Moldavsku, které je další „zastávkou“ na cestě do východní Evropy a kde najdete ruskou separatistickou enklávu Podněstří, kterou už Rusko okupuje, upozorňuje komentátor agentury Bloomberg, admirál a bývalý velitel NATO James Stavridis.

Už ruští carové se neustále snažili ovládnout sousední země a oblasti za hranicemi. V současném světě na to strategicky navazuje nezákonná invaze Vladimira Putina na Ukrajinu. Jestli Putin zvítězí, logicky obrátí pozornost k Moldavsku, které je další „zastávkou“ na cestě do východní Evropy a kde najdete ruskou separatistickou enklávu Podněstří, kterou už Rusko okupuje, upozorňuje komentátor agentury Bloomberg, admirál a bývalý velitel NATO James Stavridis.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

“Prejavte svoje vlastenecké cítenie, a voľte kandidáta pre úspešnú budúcnosť milovaného Ruska,” takto sa prihovoril Vladimír Putin niekoľko hodín pred otvorením volebných miestností. V Rusku sa nasledujúce tri dni volí prezident a naschvál nehovorím spojenie “nový prezident” - veď aj tak všetci vieme, ako to dopadne. Voľby však sprevádza nielen vojna na Ukrajine, ale aj nedávna smrť Putinovho kritika Alexeja Navaľného a zároveň hovoríme o najnižšom záujme Rusov o voľby v histórii krajiny. O priebehu volieb, možnej manipulácii a aj systematickom zbavovaní sa Putinových protikandidátov sa Jana Maťková v podcaste Dobré ráno rozprávala s Petrou Procházkovou, redaktorkou českého Deníka N. Zdroj zvukov: YouTube/Tucker Carlson, AFP News Agency, CNN Odporúčanie: Chcete vedieť, ako sa dostal Putin k moci? A aký vtedy bol? Aké mal názory, aké vízie pre Rusko? Pozrite si dokument Svedkovia Putinovi, režiséra Vitalija Manského, ktorý na prelome rokov 1999 a 2000 bol dvorným prezidentským kameramanom. Snímku nájdete na portáli dafilms.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte mesačný podcastový newsletter nielen o novinkách SME na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcastovenovinky⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠  – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Dva roky poté, co Ukrajina odrazila první nápor Putinových hord a pak dobyla část obsazeného území, museli ukrajinští bojovníci ustoupit z Avdijivky a některých přilehlých vesnic. Deprimující je, že se tak nestalo kvůli nedostatku jejich bojovnosti a odvahy či snad hrubým chybám vedení armády. Ale kvůli selhání Evropské unie, která nenaplnila slib dodat do března ukrajinskému dělostřelectvu milion granátů.

Poté, co Evropa vyhostila stovky jejich špionů z ambasád, musely ruské tajné služby změnit své fungování. Jaké zdroje teď využívají, aby mohly na Západě i dál podnikat tajné a nelegální operace? A co tu všechno dělají? Filip Titlbach se ptá investigativního reportéra Deníku N Lukáše Prchala.

Odmeva novica, da so na ljubljanskem Onkološkem inštitutu odstranili želodec napačnemu bolniku. Kot so pristojni pojasnili danes, se je to zgodilo konec novembra lani. Razlog naj bi bila zamenjava tkivnih vzorcev pri zunanjem izvajalcu, zasebnem medicinskem centru Barsos. Direktorica Urša Murn je dejala, da pristojni še ne morejo potrditi, kje v postopku se je zgodila napaka in ali je ta napaka zgolj naključje. V oddaji tudi: - V kazenski koloniji v Rusiji umrl Putinov kritik Aleksej Navalni. Zahod pripisuje odgovornost ruskemu režimu. - Na varnostni konferenci v Münchnu v ospredju vojni v Gazi in Ukrajini. Zelenski in Scholz podpisala varnostni sporazum. - Bodoči dijaki in študentje na informativnih dnevih zbirajo informacije o programih za nadaljnje šolanje.

Evropské země slibují, že nepoleví v podpoře Ukrajiny a na blížícím se summitu v Bruselu by to měly opět stvrdit. NATO i Evropská unie se mezitím připravují i na možnost vojenského konfliktu s Ruskem.Hostem Ptám se já byl analytik, bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.Podle očekávání by měli šéfové států a vlád Evropské unie zopakovat své odhodlání nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu už tento čtvrtek 1. února na mimořádném summitu v Bruselu. Cílem je zejména urychlit dodávky munice a raket, zejména s ohledem na závazek poskytnout Ukrajině milion nábojů dělostřelecké munice.„Pokud Putin už převedl svoji ekonomiku ve významné míře na válečnou ekonomiku, tak to je pro nás další velmi významný signál toho, že se ho bát musíme a že se už musíme probudit,“ apeloval analytik.Varování před možným útokem Ruska na země NATO poslední dobou v Evropě přibývá. Údajně hrozí už do tří let.„Země západní Evropy ten konflikt a jeho význam cítí úplně jinak než my. Pokud by Putin obsadil Ukrajinu a mohl její vojenský i průmyslový potenciál připojit ke svému potenciálu, tak by jeho síla výrazně vzrostla. A já nevidím žádný důvod, že by se měl zastavit ve své agresi.Pokračoval by v tom svém snu, který má, to znamená obnova Sovětského svazu a jeho impéria. Takže my jsme v tom případě další položkou na jeho jídelníčku a pro nás je to tedy mnohem akutnější než třeba pro Španělsko,“ dodal Votápek.Proč nebyla Evropa ani dva roky od začátku války schopna nastartovat svůj zbrojní průmysl?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz)

1. Takto už nevyzerá oportunizmus. 2. Šimečka s Ódorom sa vybral po víťazstvo. 3. Pellegrini vyhovel Ficovi.

90-tisíc vojakov, tisíce kusov techniky, trvanie v rozsahu štyroch mesiacov. A od územia Spojených štátov až po východné krídlo Aliancie, ktoré hraničí s Putinovým Ruskom. Vojenské cvičenie NATO s deklarovým cieľom: preveriť schopnosť spojencov zapojiť sa do konfliktu s protivníkom rangu práve tejto krajiny. Steadfast Defender – neochvejný obranca – označenie, ktoré dostalo. A podľa predsedu vojenského výboru NATO admirála Roba Bauera, hoci „konflikty nevyhľadávame, ale ak na nás zaútočia, musíme byť pripravení“ – má byť aj simuláciou veľkého konfliktu. Pripravuje SA a NÁS Aliancia na eventualitu vojny s Putinom? Existujú riešenia, ktoré by sa jej vyhli? A ako v tejto perspektíve vyznieva svojská doktrína staronového premiéra Fica, pre ktorého napadnutá Ukrajina nie je „suverénnym štátom“, ale skorumpovaným systémom v područí Spojených štátov? Téma pre generálna vo výslužbe Pavla Macka. „Ešte nedávno sme boli v nastavení, že klasický vojenský konflikt nám nehrozí a keby hrozil, tak budeme mať varovaciu dobu desať rokov. Zmena bezpečnostného prostredia priniesla to, že to už tých desať rokov nie je. Už to nie sú ani roky. Môžu to byť mesiace, či týždne, keď sa situácia náhle zmení a my môžeme čeliť bezprostrednej hrozbe konfliktu“. Generál Macko takto reaguje na slová admirála Roba Bauera, šéfa vojenského výboru NATO. On upozornil, že na „prípadnú budúcu vojnu s Ruskom sa musia pripraviť občianske spoločnosti členských štátov Nato“. Vyjadrenie zaznelo v kontexte spomínaného veľkého vojenského cvičenia Nato. Admirál Bauer však už nehovorí len o príprave ozbrojených síl, ale aj „občianskej spoločnosti“ členských štátov Aliancie. Pavel Macko vysvetľuje, že k tomu prichádza aj po analýze vývoja situácie na Ukrajine. „Dejiny a vývoj toho konfliktu by bol úplne iný, ak by Ukrajinci neboli na to pripravení“, hovorí. „To, že prežilo toľko ľudí a vedeli reagovať, bolo dané aj tým, že od anexie Krymu v roku 2014 Ukrajinci vedeli, že sa musia pripravovať“. Odkaz Bauerových slov je podľa Pavla Macka taký, že obrana krajiny nie je len záležitosťou pár vojakov, ale celej spoločnosti. „Ak chceme prežiť, keby vojna predsa len prišla, musí do toho byť zapojená celá spoločnosť“. Prečo je ticho rezort obrany? A čo znamenajú pre Slovensko a jeho záväzky v Nato výroky premiéra Fica o Ukrajine?„Fico je vnútorne zaseknutý v komunistickom Československu, v nenávisti voči západu“, tvrdí. Po víkendových výrokoch na adresu Ukrajiny by sa na mieste ukrajinského premiéra Šmyhaľa so slovenským premiérom ani nestretol. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

90-tisíc vojakov, tisíce kusov techniky, trvanie v rozsahu štyroch mesiacov. A od územia Spojených štátov až po východné krídlo Aliancie, ktoré hraničí s Putinovým Ruskom. Vojenské cvičenie NATO s deklarovým cieľom: preveriť schopnosť spojencov zapojiť sa do konfliktu s protivníkom rangu práve tejto krajiny. Steadfast Defender – neochvejný obranca – označenie, ktoré dostalo. A podľa predsedu vojenského výboru NATO admirála Roba Bauera, hoci „konflikty nevyhľadávame, ale ak na nás zaútočia, musíme byť pripravení“ – má byť aj simuláciou veľkého konfliktu. Pripravuje SA a NÁS Aliancia na eventualitu vojny s Putinom? Existujú riešenia, ktoré by sa jej vyhli? A ako v tejto perspektíve vyznieva svojská doktrína staronového premiéra Fica, pre ktorého napadnutá Ukrajina nie je „suverénnym štátom“, ale skorumpovaným systémom v područí Spojených štátov? Téma pre generálna vo výslužbe Pavla Macka. „Ešte nedávno sme boli v nastavení, že klasický vojenský konflikt nám nehrozí a keby hrozil, tak budeme mať varovaciu dobu desať rokov. Zmena bezpečnostného prostredia priniesla to, že to už tých desať rokov nie je. Už to nie sú ani roky. Môžu to byť mesiace, či týždne, keď sa situácia náhle zmení a my môžeme čeliť bezprostrednej hrozbe konfliktu“. Generál Macko takto reaguje na slová admirála Roba Bauera, šéfa vojenského výboru NATO. On upozornil, že na „prípadnú budúcu vojnu s Ruskom sa musia pripraviť občianske spoločnosti členských štátov Nato“. Vyjadrenie zaznelo v kontexte spomínaného veľkého vojenského cvičenia Nato. Admirál Bauer však už nehovorí len o príprave ozbrojených síl, ale aj „občianskej spoločnosti“ členských štátov Aliancie. Pavel Macko vysvetľuje, že k tomu prichádza aj po analýze vývoja situácie na Ukrajine. „Dejiny a vývoj toho konfliktu by bol úplne iný, ak by Ukrajinci neboli na to pripravení“, hovorí. „To, že prežilo toľko ľudí a vedeli reagovať, bolo dané aj tým, že od anexie Krymu v roku 2014 Ukrajinci vedeli, že sa musia pripravovať“. Odkaz Bauerových slov je podľa Pavla Macka taký, že obrana krajiny nie je len záležitosťou pár vojakov, ale celej spoločnosti. „Ak chceme prežiť, keby vojna predsa len prišla, musí do toho byť zapojená celá spoločnosť“. Prečo je ticho rezort obrany? A čo znamenajú pre Slovensko a jeho záväzky v Nato výroky premiéra Fica o Ukrajine?„Fico je vnútorne zaseknutý v komunistickom Československu, v nenávisti voči západu“, tvrdí. Po víkendových výrokoch na adresu Ukrajiny by sa na mieste ukrajinského premiéra Šmyhaľa so slovenským premiérom ani nestretol. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Lídri Európskej únie schválili začiatok prístupových rokovaní s Ukrajinou. Rozhodnutie padlo napriek predchádzajúcemu vytrvalému odporu Viktora Orbána. Ešte v štvrtok popoludní šli z Bruselu správy, že stredobodom pozornosti je nielen Ukrajina, ale aj samotný Viktor Orbán. Blokoval totiž tak finančnú 50miliardovú pomoc krajine pod agresiou Vladimíra Putina, ako i začiatok prístupových rokovaní. Rozhodnutie s prívlastkami „historické“, ale i „nečakane rýchle“ – to na jednej strane. Na druhej – a tú predstavuje spomínaný maďarský premiér - „zlé“. Čo sa stalo, že bolo nakoniec prijaté „jednomyseľne“? Miestnosť v čase rozhodovania Orbán jednoducho opustil – neskôr napísal, že „Maďarsko nechce byť súčasťou tohto zlého rozhodnutia“. Možno tak hovoriť o jednomyseľnosti? A čo zelená Ukrajine pre jej členstvo v Únii bude znamenať pre aktuálnu vojnu s Putinovým Ruskom? Témy pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Ak mám byť pri tomto hodnotení naozaj chladnokrvný, myslím si, že Viktor Orbán si uvedomil, že toto je taká dojná krava, ktorú bude môcť využívať aj v nasledujúcich mesiacoch“, tvrdí analytik. Únia len predvečer samitu Maďarsku „rozmrazila“ vyše 10 miliárd eur z eurofondov. Z Orbánovho okolia totiž otvorene zaznievalo, že vstup Ukrajiny do EÚ nepodporí, ak Maďarsku neuvoľní zmrazené peniaze.Pavel Havlíček upozornil na fakt, že ďalšou príležitosťou pre Orbánov prístup alla dojná krava môže byť už nasledujúci januárový mimoriadny samit o vojenskej pomoci Ukrajine. Práve Orbánove veto v tejto otázke nateraz blokuje 50 miliardový balík európskej pomoci. Robert Fico podľa Havlíčka „lavíruje“ medzi záväzkom pre svoj elektorát a „mlynským kameňom“, ktorý predstavujú veľké možnosti pre biznis súkromného zbrojárskeho sektoru. „V tomto je Fico pragmatik a pragmatikom zostane“, tvrdí analytik a „bude pokračovať v pozícii akéhosi mačko-psa“. Zomrel uznávaný autor, textár a aforista, majster „presných viet“ Tomáš Janovic. „Budú nám chýbať vaše myšlienky, váš zmysel pre humor“, reagovala prezidentka Zuzana Čaputová. Tomáš Janovic zomrel po dlhšej chorobe vo veku 86 rokov. Ak je autor prítomný vo svojej tvorbe, spojme sa s ním aspoň cez ňu – jeho aforizmami:„Pokus o totalitu sa podarí na prvý raz. Pokus o demokraciu treba stále opakovať.“Alebo ten o politikoch: „Keby kradli popritom, že niečo vytvoria, oni kradnú popritom, že kradnú.“A do tretice: „Lup sa najlepšie odnáša v národnej zástave.“Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ve čtvrtek 7. prosince byl zveřejněn termín voleb hlavy Ruské federace. Bude to v březnu příštího roku. Vladimir Putin ještě neřekl, zda bude kandidovat, ale v ruském veřejném prostoru se zatím nevyskytl jediný člověk, který by o Putinově účasti v prezidentském klání pochyboval.

I když je plynovod Nord Stream poškozený, do Česka přesto začal znovu proudit ruský plyn. Ministerstvo průmyslu se přitom začátkem roku chlubilo, že se ho země už zcela zbavila. Jak se sem tedy dostal? A nakolik jsme závislí na Putinově režimu? Filip Titlbach se ptá ekonomického redaktora Deníku N Jana Úšely.

Často dokáže umělecké dílo vzniklé v určitém společenském prostředí přiblížit atmosféru lépe než sociologický průzkum. Nebo přesněji řečeno dokáže ji přiblížit jinak. Ruský spisovatel Ivan Filippov patří k Putinovým odpůrcům. Jeho telegramový kanál Na Zzzápadní frontě klid se věnuje popisu a odhalování tzv. Z kanálů, jinými slovy nejtvrdší propagandy Putinova režimu. Řeč ale bude o jeho právě vydané knize Myš.

Vítězství Směru ve slovenských volbách upoutalo velkou pozornost zahraničních médií – kromě jiného i kvůli postoji strany k Putinově válce na Ukrajině. Robert Fico v kampani opakoval, že pokud se vrátí k moci, nepošle na Ukrajinu ani náboj. Jsou tamní parlamentní volby vítězstvím ruského vlivu? Filip Titlbach se ptá šéfredaktora slovenského Denníku N Matúše Kostolného.

Sused, s ktorým už nebudú môcť počítať – aj to sa k nám ozýva z Ukrajiny, napadnutej Putinom, pred našimi parlamentnými voľbami. Dôvodom majú byť obavy z prípadného zastavenia našej podpory Kyjevu. Na východe Ruska si zas Vladimír Putin dáva schôdzku s Kim Čong-unom, aby si dohodli vzájomnú vojenskú pomoc – a to aj pre vojnu s Ukrajinou. G20tke sa k tomu v Indii síce podarilo dohodnúť na výzve dodržiavať zásady medzinárodného práva vrátane územnej celistvosti a suverenity, no záverečný dokument obišiel Rusko ako pôvodcu agresie tichom. Ako sa to počúva v Kyjeve, pravidelne ostreľovanom ruskými dronmi či raketami? Na perspektívy vývoja sme sa pýtali Martina Poliačika z kyjevskej kancelárie Globsecu.„Zmena politiky na Slovensku už nemusí až natoľko trápiť Ukrajincov, ako musí trápiť Slovákov“, tvrdí Poliačik. Po vojenskej stránke si už podľa neho Slovensko svoju „dejinnú úlohu“ splnilo. Poukazuje pritom na fatk, že sme Ukrajine dodali svoj obranný systém S-300 či bojové stroje Mig-29 medzi prvými. „Tam sme prelomili istú psychologickú hranicu“, vysvetľuje. „Je úplne prirodzené, že ľudí na Ukrajine trápi, či Slovensko zostane medzi krajinami, ktoré ich podporujú, alebo bude vo svete ich snahy podrývať“, hovorí Poliačik. „Je prirodzené, že sa na nás pozerajú s obavami“, dodáva. „Ja tu môžem povedať len toľko, že my sme tí, čo si musíme urobiť domácu úlohu, ísť k voľbám a zabrániť, aby došlo k otočeniu politiky“. Obávaným otočením má byť podpora strán, ktoré sú proti podpore ukrajinských snáh o vymanenie sa z okupácie Putinovým Ruskom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák. Mentioned in this episode:Fico - Posadnuty mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953Fico - Posadnutý mocou

Dezerce – ta se nepromíjí. Přesto jsou ruští vojáci, kterým se bojovat příčí. Jak se ale zdrhá z ruské armády? Jde to vůbec? A kam a kudy? Anna Košlerová, reportérka z webu iRozhlas.cz, pátrala po příbězích lidí, kteří v Putinově válce hrát žádnou partii nechtějí.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtvrteční 90´ČT24 se zabývala nejen nehodou Prigožinova letadla, ale také vývojem vztahů v Putinově okolí, jeho signály odpůrcům, skupinou Wagnerovů a reakcemi ruských médií i veřejnosti. Kreml zatím o havárii Prigožinova letadla mlčí. Pořadem provázela Klára Radilová. https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130824/

Ať by byla Severoatlantická aliance v případě Ukrajiny rozhodla jakkoli, tahala by vždy za kratší konec. Ten druhý je v rukou Putinových. Takové situaci se říká kvadratura kruhu. V případě možného vstupu Ukrajiny do NATO tu máme doslova učebnicový případ.