Podcasts about gazy

Bude pondělí 13. října 2025 velký den pro Izrael? Hamásem unesená rukojmí by se měla vrátit domů, izraelská armáda pokračovat ve stahování z Pásma Gazy. Zapíše se Trumpův plán pro Gazu do historie jako začátek konce konfliktu? „Ta dohoda více či méně – stejně jako více či méně vše na Blízkém východě – dříve, nebo později usne,“ říká v pořadu Osobnost Plus Libor Kutěj, ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany a bývalý zpravodajec na Blízkém východě.

Palestinské hnutí Hamás propouští posledních 20 rukojmí, která přežila více než dva roky v zajetí teroristů. Izrael výměnou za to propustí bezmála dva tisíce vězněných Palestinců včetně 250 doživotně odsouzených a jeho armáda se začíná stahovat z Pásma Gazy. „Premiér Benjamin Netanhaju si uvědomil, že už nemůže dále odolávat tlaku. Z Izraele se stal pária – úplně izolovaný kulturně, politicky, ekonomicky,“ míní slovensko-izraelská dokumentaristka a novinářka Nataša Dudinská.

Papež Lev XIV. pokračuje v odkazu Františka, ve své exhortaci vyzývá k pomoci chudým a nejslabším. V Arménii odsoudili arcibiskupa Adžapajana za výzvy ke svržení režimu. Církev označila soudní proces za politicky motivovaný. Putovní výstava s názvem Gaza skrytá za palcovými titulky přiblíží v říjnu a listopadu návštěvníkům v Praze a v Brně prostředí charitní kliniky v Pásmu Gazy. I to jsou novinky, o kterých uslyšíte v přehledu Vertikály s Naděždou Hávovou.

Od zahájení rozsáhlé izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy uplynuly dva roky. Akce byla reakcí na teroristické útoky hnutí Hamás ze 7. října 2023, při nichž zemřelo přes 1 200 lidí a dalších 251 bylo odvlečeno do zajetí. Život v této části palestinského území nebyl nikdy těžší, píše server americké stanice CNN. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze stály izraelské útoky život nejméně 67 tisíc lidí a téměř 170 tisíc dalších utrpělo zranění.

„Klíčová otázka v momentě, kdy proběhne první fáze, je, kdy začne rekonstrukce Gazy,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Jak nejnovější dění vnímají Izraelci? Směřuje vývoj k dvoustátnímu řešení, nebo ne? A čekají Izrael předčasné volby? Poslechněte si rozhovor.

Sú za zastavenie vojny, ale nie za mierové spolunažívanie – takto hovorí o Izraeli odborník na región Attila Kovács z Univerzity Komenského v Bratislave. V tomto kontexte je podľa neho potrebné vnímať aj aktuálne mierové rokovania v Egypte, ku ktorým tlačí Izrael a Hamas americký prezident Donald Trump. Výsledkom bude podľa Kovácsa prinajlepšom prímerie, ktoré bude skôr oddychom pre ďalší konflikt.67-tisíc obetí, zničené Pásmo Gazy, hladomor a známky genocídy - to na jednej strane, na druhej vyše 1200 obetí masakry a 251 unesených, po dvoch rokoch päťdesiatka ešte stále v rukách radikálov, polovica z toho už po smrti.Štatistika dvoch rokov vojny medzi Izraelom a hnutím Hamas. Vyprovokoval ju masaker zo 7. októbra spred dvoch rokov, za ktorým stálo radikálne palestínske hnutie Hamas. Premiér Netanjahu odvtedy vedie svoju vojnu, s ktorou už nesúhlasí nielen svet, ale za jej ukončenie je väčšina obyvateľov Izraela.Do riešenia sa zapojil aj americký prezident Donald Trump. Jeho 20-bodový mierový plán je teraz predmetom rokovaní v egyptskom Šarm aš-Šajchu. Má šancu premeniť sa aj na realitu? Téma pre arabistu Attilu Kovácsa z Univerzity Komenského v Bratislave.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

W piątek wieczorem Hamas ogłosił, że zrzeknie się władzy w Strefie Gazy oraz uwolni wszystkich żyjących izraelskich zakładników, których przetrzymuje od ataku 7 października dwa lata temu. Organizacja chce jednak negocjować inne punkty planu Donalda Trumpa zakończenia wojny. W odpowiedzi na to oświadczenie amerykański prezydent zażądał od Izraela natychmiastowego wstrzymania bombardowania Strefy Gazy. Tymczasem izraelska marynarka wojenna przechwyciła na wodach międzynarodowych tzw. Flotyllę dla Gazy, której organizatorzy zamierzali złamać blokadę humanitarną zrujnowanego terytorium. A w brytyjskim Manchesterze napastnik zaatakował w synagodze uczestników uroczystości z okazji pokutnego święta Jom Kipur. Zapraszamy na specjalny, wyjazdowy odcinek „Raportu” – Dariusz Rosiak drugi tydzień podróżuje po Izraelu i Palestynie. Czy deklaracja Hamasu  otwiera drogę do zakończenia wojny? Jak Izrael odpowie na żądanie prezydenta USA w sprawie wstrzymania bombardowań? I dlaczego sprawa flotylli jest dla Izraelczyków zupełnie nieistotna?W tzw. strefie C na Zachodnim Brzegu Jordanu rozbudowują się izraelskie osiedla, a palestyńskie enklawy powoli zamieniają się w zamknięte zony. Czy w takich warunkach możliwe jest codzienne życie?Po dwóch latach od ataku Hamasu diametralnie zmieniło się postrzeganie IDF, izraelskiej armii. Wcześniej darzono ją respektem, teraz jej oficerom mogą grozić procesy przed międzynarodowymi trybunałami. Co dalej z izraelskim wojskiem?Na nadzwyczajnym szczycie w Danii przywódcy Unii Europejskiej debatowali, jak walczyć z zagrożeniem ze strony Kremla. Czy jest sposób na rosyjskie drony i akcje sabotażowe? Czy konflikt Zachodu z Rosją już się rozpoczął? Specjalnie dla „Raportu” sytuację w Europie komentuje były sekretarz generalny NATO.W Czechach wybory parlamentarne, w wyniku których do władzy może wrócić Andrej Babiš, miliarder wzorujący się na Trumpie. Co go różni, a co dzieli od Viktora Orbána czy Roberta Ficy? I dlaczego te wybory są tak ważne dla Ukrainy?Rozkład jazdy: (04:06) Dariusz Rosiak: „Raport” w Izraelu i Zachodnim Brzegu Jordanu(17:04) Futoon Qadri i Husam N. Shakshir: Izrael i Palestyna: życie w zamknięciu(39:35) Jens Stoltenberg: Czy konflikt Zachodu z Rosją już trwa?(55:48) Podziękowania(1:02:10) Jossi Melman i Seth J. Frantzman: Zszargana reputacja(1:34:05) Tomasz Maćkowiak: Czechy jak Węgry?(1:56:27) Dariusz Rosiak: „Raport” w Izraelu i Zachodnim Brzegu Jordanu cz. 2(2:09:29) Do usłyszenia---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?

Mají obyvatelé Pásma Gazy myšlenky na mírový plán představený tento týden v Bílém domě, nebo je jejich obzor omezen na snahu přežít ofenzívu izraelské armády a ochránit svoje nejbližší? Co lidé v území zničeném opakovanými útoky nejvíce potřebují? „Ti lidé jsou zdevastovaní. Většina z nich má depresi. Už ani psychologové na to nemají,“ přibližuje farmaceutka Zuzana Slováková, která v Pásmu Gazy pracuje pro organizaci Lékaři bez hranic.

Donald Trump ogłasza plan zakończenia wojny na Bliskim Wschodzie. Zakłada rozejm, uwolnienie zakładników, odbudowę Gazy i stworzenie międzynarodowej Rady Pokoju. Czy to możliwe, że Trump wprowadzi wieczny pokój między Żydami a Palestyńczykami? Dlaczego niemieckie media są sceptyczne i mówią o "zatrutej nienawiści pokoleń"? Co na to Biblia? Czy daje nam jasną odpowiedź, jak zakończy się ta historia? W programie: Pastor Paweł Chojecki i Kornelia Palimąka analizują plan Trumpa. Rozmowa o antysemityzmie, nienawiści i tym, dlaczego bez Jezusa nie ma pokoju. Apokalipsa – czy naprawdę właśnie wchodzi w życie? ZOBACZ nauczanie (2023) pastora Pawła Chojeckiego o wojnie w Izraelu: www.youtube.com/watch?v=fb4RVuaKRjc #IPPTV #KtórędyDoNieba #Izrael #Palestyna #Trump ----------------------------------------------------

Donald Trump przedstawił plan zakończenia wojny Izrael–Hamas, w Polsce rusza system kaucyjny, OPEC+ rozważa zwiększenie produkcji ropy, a Jastrzębska Spółka Węglowa notuje miliardowe straty.0:00 - Skrót najważniejszych informacji0:55 - Plan Trumpa wobec Gazy2:22 - Start systemu kaucyjnego3:43 - Najważniejsze informacje z polskiej gospodarki4:33 - Najważniejsze informacje ze światowej gospodarki08:40 - Kłopoty JSW 09:45 - Dane z rynków i kalendariumKup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: czytaj.rp.pl

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. S jakými parametry počítá? Přinese plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy skutečně mír do oblasti? Padly obžaloby v první větvi kauzy havířovských bytů. O jaké machinace s veřejnými zakázkami mělo jít? A k jakým změnám dojde od příštího roku u preventivních prohlídek u praktických lékařů?

Americký prezident Trump představil plán na ukončení násilí v Gaze, který podpořil také izraelský premiér Netanjahu. Bylo prozíravé postavit Hamás před hotovou věc? „Je to jiný než klasický diplomatický přístup. Sází na to, že se zveřejní záměr, vytvoří se veliký tlak a pak se dotlačují detaily. To může fungovat, ale také nemusí,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Do jaké míry je Trumpův plán ohledně dalšího fungování a obnovy Pásma Gazy jasný a konkrétní?

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. S jakými parametry počítá? Přinese plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy skutečně mír do oblasti? Padly obžaloby v první větvi kauzy havířovských bytů. O jaké machinace s veřejnými zakázkami mělo jít? A k jakým změnám dojde od příštího roku u preventivních prohlídek u praktických lékařů?

Americký prezident Trump představil plán na ukončení násilí v Gaze, který podpořil také izraelský premiér Netanjahu. Bylo prozíravé postavit Hamás před hotovou věc? „Je to jiný než klasický diplomatický přístup. Sází na to, že se zveřejní záměr, vytvoří se veliký tlak a pak se dotlačují detaily. To může fungovat, ale také nemusí,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Do jaké míry je Trumpův plán ohledně dalšího fungování a obnovy Pásma Gazy jasný a konkrétní?

Americký prezident Trump představil plán na ukončení násilí v Gaze, který podpořil také izraelský premiér Netanjahu. Bylo prozíravé postavit Hamás před hotovou věc? „Je to jiný než klasický diplomatický přístup. Sází na to, že se zveřejní záměr, vytvoří se veliký tlak a pak se dotlačují detaily. To může fungovat, ale také nemusí,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Do jaké míry je Trumpův plán ohledně dalšího fungování a obnovy Pásma Gazy jasný a konkrétní?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump včera představil plán pro ukončení války v Pásmu Gazy. „Premiér Izraele sice plán odkýval, ale stále visí otazník nad tím, jak se k tomu postaví hnutí Hamás,“ konstatuje odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje polský návrh na bezletovou zónu nad západní Ukrajinou, posilování východního křídla NATO nebo možnou obrannou spolupráci některých arabských zemí.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump včera představil plán pro ukončení války v Pásmu Gazy. „Premiér Izraele sice plán odkýval, ale stále visí otazník nad tím, jak se k tomu postaví hnutí Hamás,“ konstatuje odborník na mezinárodní bezpečnost z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michal Smetana. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje polský návrh na bezletovou zónu nad západní Ukrajinou, posilování východního křídla NATO nebo možnou obrannou spolupráci některých arabských zemí.

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. S jakými parametry počítá? Přinese plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy skutečně mír do oblasti? Padly obžaloby v první větvi kauzy havířovských bytů. O jaké machinace s veřejnými zakázkami mělo jít? A k jakým změnám dojde od příštího roku u preventivních prohlídek u praktických lékařů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mezi země uznávající palestinský stát se nově zařadila skupina významných hráčů Západu, včetně Velké Británie nebo Francie. Má jít o součást tlaku na Izrael, tamní premiér Benjamin Netanjahu ale ze svého postupu v Pásmu Gazy nebo ohledně Západního břehu Jordánu zatím neuhýbá. Jaký má diplomatická ofenziva smysl? A jakým způsobem by na ni Netanjahu mohl odpovědět?Host: Irena Kalhousová - ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě KarlověČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Ukrajina ničí Rusku rafinérie a zásobníky palív. Ako sa brániť proti dronom? USA tvrdia, že za pár dní by sa mohli ukončiť boje v pásme Gazy.

PŘIDEJTE SE KE KOMUNITĚ VÍC NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮ A PŘEDPLATITELEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE „V Pásmu Gazy neexistuje nikdo, komu by někdo nezemřel, nikdo, kdo by se nikdy nepřesídlil. Takového člověka neznám,“ popisuje ve Studiu N Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic. „V našich klinikách i nemocnicích je cítit, že lidé jsou prázdní, nedůvěřují nikomu a žijí ve strachu. Mají na výběr mezi smrtí a smrtí. A nejhorší je, když vám sami říkají, že jsou připraveni zemřít.“ V Gaze podle Haniakové chybí dostatek úplně všeho. „Dá se získat nějaké množství vody, ale i tak spousta lidí pije znečištěnou. Dá se sehnat mouka, takže můžou dělat nějaké placky, sem tam se dá nově sehnat nějaký kousek zeleniny, například brambory, ale není toho moc. Potraviny jako jsou vejce nebo maso jsou od začátku blokády na trhu dostupné. Lidem chybí proteiny,“ říká. Ve Studiu N předčítá dopis, který napsala její kolegyně zdravotnice: „Smrt se zdá jednodušší než nekonečný cyklus vysídlování. Už se smrti nebojíme. Každý den stejně umíráme kousek po kousku. Ráno se probudíme a předstíráme, že můžeme jít dál. Už ale nedokážu ukonejšit ani vlastní děti. (…) Nevím ještě, jak smrt přesně vypadá, ale představuju si, že asi nějak takhle.“ Lékaři bez hranic na místě pracují často v provizorních podmínkách a řadě lidí nedokáží pomoct. Sami se navíc ocitají v nebezpečí. „Museli jsme v našich složkách zavést nový akronym: ‚Beaten by others‘. Přichází k nám totiž z distribučních míst lidé, kteří mají promáčknutá žebra nebo byli pošlapáni, jak moc tam bylo lidí. Od začátku jsme také zavedli akronym ‚Wounded child, no surviving family‘. Měli jsme plné nemocnice dětí, které neměly nikoho.“ Myšlenku na normální život už Palestinci podle Haniakové dávno vzdali. „Ráno jsem mluvila se svou kolegyní. Ta holka se mi ztrácí před očima. Je strašně hubená a hrozně vyčerpaná. Minulý týden se opět musela přesídlit kvůli bezpečí. Je to cyklus násilí, který nevím, kam vede. Pořád se vám jenom honí hlavou, co dalšího se stane. Za poslední dva roky jsme se pokaždé dostali do fáze, kdy jsme si říkali, že už to nemůže být horší. Ale ono se to vždycky stalo.“ Aktualizace: V epizodě Studia N hovoří Tereza Wyn Haniaková o dvanácti mrtvých kolezích. V čase mezi natáčením rozhovoru a jeho vydáním přišel o život třináctý. Co o realitě války píší přímo lékaři z místa? Jakým lidem kvůli provizorním podmínkám už pomoct nemohou? A jak si vysvětluje netečnost velké části světa k tomu, co se v Gaze děje? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Francie, Belgie, Portugalsko a Malta vyhlásily na okraji letošního zasedání Valného shromáždění OSN, že uznávají stát Palestina. Totéž učinily například Velká Británie, Austrálie či Kanada. Tedy vesměs země, které dosud stály spíše po boku Izraele. Došla jim však trpělivost s režimem Benjamina Netanjahua a s jeho nelidskou, surovou likvidací palestinského pásma Gazy pod záminkou boje proti teroristům z hnutí Hamás.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael se pokouší ovládnout celé město Gaza. Na mezinárodní scéně čelí tlaku, palestinský stát uznaly o víkendu Francie, Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko. V podcastu Novinek Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký uvedl, že jde o odměňování teroristů. Současně se vyjádřil pro dvoustátní řešení palestinské otázky, hned však podle něj možné není. Zmínil se i o vyjádření prezidenta Petra Pavla a řekl, že i Izrael se dopustil v Pásmu Gazy chyb, které ovšem provázejí každou operaci.

Izraelská armáda zahájila v noci na úterý očekávanou pozemní ofenzivu, jejímž cílem je obsazení města Gaza. Podle serveru Axios tomu předcházelo intenzivní bombardování už v pondělí večer, následně do města vjely první izraelské tanky. „Lidé říkají, že nemají peníze ani jiné zdroje, jak se evakuovat. Někteří z nich nemají peníze na taxi, jdou tedy pěšky, často se přesouvají už po několikáté. BBC popisuje svědectví lidí, kteří zmateně pobíhají po ulicích, někteří se snaží schovat v okolí nemocnic, protože doufají, že tam útoky nepřijdou," popisuje ve Výtahu Respektu Dominika Perlínová. Zatímco izraelská vláda své kroky vysvětluje jako nutnost zničit teroristické hnutí Hamás, podle zveřejněné zprávy nezávislé vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území se Izrael dopouští genocidy. Naplňuje to, čeho se Izrael v Pásmu Gazy dopouští, její definici? Nebo je organizace zaujatá, jak izraelská vláda opakuje? A kam až Izrael chce ve snaze zničit představitele Hamásu zajít?

Při snaze získat humanitární pomoc bylo od konce letošního května podle OSN zabito více než 2 100 Palestinců, z velké většiny střelbou izraelské armády. Izrael nepovoluje novinářům vstup do Pásma Gazy. Do epicentra izraelských útoků a mezi hladovějící davy se ale dostávají desítky palestinských řidičů nákladních vozidel. Jsou také jedněmi z mála přímých svědků izraelského bombardování i blokád. Deník Financial Times přináší jejich pohled z terénu.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Genetyka jest pokopana: jedni dziedziczą po rodzicach brak włosów, inni pieniądze. Genetyka jest niesprawiedliwa. Ale można temu zaradzić. Od słuchacza Łukasza dostałem maila ze zdjęciem podpisanym tak: 19-sto-letnia tiktokerka Fiore Ciminello zdecydowała się na operację plastyczną nosa, by jej dzieci rodziły się z ładnymi nosami. Jakiż to jest piękny przykład, wspaniała postawa przyszłej matki, których to postawy i przykładu nie zawsze jesteśmy w stanie pojąć. Mogła zgłębiać zwyczaje pogrzebowe Etrusków, a ona nie, operacja dla dziecka. Mamy tu przykład dziewczyny traktującej poważnie planowane macierzyństwo. Któraż z przyszłych matek nie chciałaby, żeby jej potomek, czy potomka miał prosty nos? Żeby go nie oskarżali, że nie lubi Gazy. Fiore Cimanello rzuciła rękawicę genetyce prosto w twarz, jak dzielny rycerz innemu rycerzowi, który naśmiewał się z jego siodła...

„Evropa je uprostřed boje," řekla v úvodu svého prvního projevu od znovuzvolení v europarlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. „Adresovala tím nejen válku na Ukrajině, která je přímo na našem kontinentu, ale mluvila i o tom, co se děje v Pásmu Gazy, tedy o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, který těžce dopadá na civilisty," vysvětluje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. „Mířila tím i k ochlazení vztahů se Spojenými státy, což na Evropu sice dopadá, ale mohla by to být pro EU příležitost. Je to bitva za místo ve světě, které si Evropa musí udržet i v nějaké konkurenceschopnosti." Jaké priority pro unijní státy von der Leyen ve svém hodinovém projevu zmínila? Jak konkrétně chce zvýšit pomoc Ukrajině? Jaké kroky EU podnikne proti Izraeli a jeho postupu v Pásmu Gazy? A je význam projevu šéfky Evropské komise i praktický, nebo čistě politický?

Izrael pokračuje v pozemním útoku proti městu Gaza. Právě v hustě obydlené metropoli Pásma Gazy přitom podle prohlášení odborného panelu pro potravinovou bezpečnost (IPC), koordinovaného OSN, prokazatelně zuří hladomor. Izraelská vláda to odmítá a označuje tento verdikt za výsledek propagandy Hamásu. Jak to vidí expert na potravinovou bezpečnost z renomované mezinárodní organizace?Host: Christopher Newton - analytik organizace International Crisis GroupČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Na benátském filmovém festivalu měl premiéru snímek Hlas Hind Radžab. Režisérka využívá skutečné nahrávky telefonátů s pětiletou dívkou z Gazy, kterou v lednu 2024 spolu s rodinou zavraždili izraelští vojáci. „Hind se snažila s částí své rodiny dostat ze severní Gazy. Auto rozstřílela izraelská armáda, která posléze potom zabila i dva záchranáře v sanitce, kteří se pokusili po předem vyjednané a složitě vydiskutované cestě té dívce přijet na pomoc,“ přibližuje Pavel Sladký.

Zatímco Německo razantně změnilo přístup k Izraeli kvůli pokračování války v Gaze, Česko podle poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara o tvrdší reakci rozhodně neuvažuje. „Doufám, že Česká republika nikdy v životě nebude odepírat zbraně západním zemím, které byly napadeny,“ říká ve Studiu N klíčový hlas zahraniční politiky Fialova kabinetu.  Mezinárodní tlak na vládu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua přitom roste. Představitelé Velké Británie a Francie například oznámili, že uznají Stát Palestina. Chtějí tím Izrael donutit k tomu, aby zastavil humanitární utrpení v Gaze, souhlasil s příměřím a zřekl se anexe Západního břehu. „Myslím si, že se Francie a Velká Británie mýlí,“ říká Pojar. „Uznání Státu Palestina je precedent k chaosu. Nepomůže to ničemu na místě a nepomůže to Palestincům, aby se měli lépe. Možná si tu budeme v Evropě říkat, že jsme k něčemu přispěli, ale ve skutečnosti to k ničemu nepovede,“ míní. Evropané by podle něj měli mít k dění mimo Starý kontinent více pokory. „Neustále někomu kážeme, ale jen nás to zesměšňuje a naše váha ve světě klesá. A klesá právem, protože nás nikdo nebere vážně. Radíme od bohatého evropského stolu, jak by se ostatní měli chovat,“ říká v rozhovoru. A kritizuje také Mezinárodní trestní soud v Haagu, který viní představitele Izraele z válečných zločinů spáchaných v Pásmu Gazy. „Myslím si, že Mezinárodní trestní tribunál nemá budoucnost. Uvidíte, že za deset nebo dvacet let bude zcela nefunkční,“ tvrdí. Existují témata, na kterých se s premiérem Petrem Fialou neshodne? Není Česko ve své muniční iniciativě černým pasažérem? A proč je opatrný v boji proti dezinformacím? Podívejte se na celou epizodu. Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Prezident Petr Pavel narušil zaběhané pořádky české zahraniční politiky. Podle hlavy státu se totiž po razantních akcích Izraele v Pásmu Gazy dá za židovský stát jen těžko postavit. Pavel zároveň kritizoval kabinet Petra Fialy z ODS, který podle něj podporuje Izrael v podstatě bez výhrad k jeho stávající politice. Premiér se proti tvrzení ohradil. Kde jsou historické kořeny pevné podpory Izraele ze strany českých politiků? Jak se liší postoje české veřejnosti?Hostka: Tereza Plíštilová - doktorandka na Katedře mezinárodních vztahů Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se dlouhodobě věnuje Blízkému východuČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Poté, co OSN vyhlásila ve městě Gaza, v němž žije milion lidí, hladomor, kterým trpí přes půl milionu lidí, Izrael požaduje odvolání zprávy s tím, že pokud se tak nestane, bude země usilovat o omezení financování organizace. Vláda Benjamina Netanjahua odmítá, že by k hladomoru docházelo. Stejně tak ale dál odmítá do Pásma Gazy pustit zahraniční novináře, kteří by situaci mohli popsat a ověřit informace obou stran. Izraelské ministerstvo pro diasporu a potírání antisemitismu namísto toho uspořádalo návštěvu Pásma Gazy pro influencery z Izraele a Spojených států, kdy cílem podle ministerstva bylo vyvrátit lži Hamásu o podvýživě a nedostatečné humanitární pomoci. Informoval o tom deník Haarec. Humanitární situace přitom podle mezinárodních organizací dál zůstává katastrofální a nedochází k posunu ani v otázce propuštění izraelských rukojmích. V Tel Avivu kvůli tomu v týdnu v demonstrovalo proti Netanjahuově vládě kolem 350 tisíc lidí. Je v dohlednu debata o příměří? Co vyplynulo ze strategického jednání o situaci v Pásmu Gazy, které ve středu v Bílém domě uspořádal prezident Donald Trump? A mění svůj přístup ke krokům izraelské vlády Česko? I na to ve Výtahu Respektu odpovídá Magdaléna Fajtová.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.

Izrael vyšetřuje pondělní tragický útok na nemocnici v Chán Júnisu, při kterém na jihu Pásma Gazy zemřelo 20 lidí včetně 5 novinářů. Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové je nyní útok předmětem vyšetřování, premiér Benjamin Netanjahu se za něj ale již omluvil. „Dosud vždy, když izraelská armáda omylem zasáhla civilní cíl, tak to přiznala, vyšetřila a vyvodila důsledky,“ tvrdí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka je dnes každodenní realitou – slyšíme o ní ve zprávách, promítá se do politiky i do našich osobních obav. Jak se na ni ale dívat z křesťanského a etického hlediska? Existuje „spravedlivá válka“? A co znamená víra tváří v tvář ozbrojenému konfliktu?

O elektrických kolobežkách a ako spieva Tel Avivská mládež. Naozaj spôsobil Izrael v pásme Gazy hladomor? Prečo Húsiovia stále útočia na Izrael? Ako vznikol štát Izrael.

Stovky kusů těžké stavební techniky pronajaté za vysoké ceny, tisíce litrů nafty denně, obrovské množství betonu na vyplnění tunelů – demolice Pásma Gazy je podle izraelského listu Haaretz jedním z nejdražších inženýrských projektů v dějinách Izraele.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Humanitárne organizácie hovoria, že Izrael blokuje dodávky pomoci, novinárske organizácie zase o zabíjaní reportérov.Padajú pritom aj slová ako hladomor a genocída: dnes sa teda spoločne vyberieme do Gazy.Tomáš Prokopčák sa o situácii na mieste, o Palestíne a Izraeli, ale aj o nás na západe rozprával s arabistom a spravodajcom Českého rozhlasu z Blízkeho východu Štěpánom Macháčkom.Zdroje zvukov: Youtube/IsraeliPM, Youtube/BBC News, Česká televize, Youtube/FRANCE 24 English–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠

Boje v Gaze se přesouvají do města Gaza. Je to pokračování války, nebo cesta k jejímu ukončení. Pro tamní obyvatele je to ale v každém případě špatná zpráva. Zatím se boje odehrávaly na asi třech čtvrtinách území Gazy, vyhýbaly se převážně městu Gaza, které je na severu pásma. Žije v něm kolem milionu lidí, s okolními tábory ještě více.

Francouzský deník Le Monde zveřejnil svědectví zdravotníků z Francie a Švýcarska, kteří se od listopadu 2023 účastnili zdravotnických misí v Pásmu Gazy. Podle Clothilde Mraffkov, která jejich výpovědi zaznamenala, lékaři mluví především o zoufalství z nemožnosti reálně pomoci tamním obyvatelům.

(0:00) Wstęp(1:11) Premier Izraela spiera się z szefem sztabu armii o plan pełnej okupacji Strefy Gazy(2:46) Donald Trump grozi Unii Europejskiej dodatkowymi cłami, jeśli nie zwiększy ona inwestycji w Ameryce(4:12) Były prezydent Brazylii trafił do aresztu domowego w związku z oskarżeniami o planowanie zamachu stanu(5:36) Rumunia wprowadziła stan wyjątkowy z powodu importu zanieczyszczonej ropy z Azerbejdżanu(6:35) Chińskie władze ostrzegają producentów aut elektrycznym przed skutkami nadmiernego obniżania cen(7:54) Amerykańska NASA zamierza przyspieszyć budowę reaktora jądrowego na KsiężycuInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. W najnowszym odcinku podcastu Raport Międzynarodowy Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz komentują współczesny kult Powstania Warszawskiego, podkreślając sprzeczność pomiędzy czczeniem ofiar a brakiem racjonalnej debaty o zasadności zrywu. Witold Jurasz krytykuje dominującą w Polsce narrację, że bez powstania nie byłoby niepodległej Polski, wskazując m.in. na losy Czech, które przetrwały bez daniny krwi. Zbigniew Parafianowicz broni roli mitu w budowaniu tożsamości narodowej, twierdząc przy tym, że nie wyklucza się on z prowadzeniem cynicznej polityki. Idealnym przykładem jest tu mit obrony twierdzy w Masadzie. Obaj zgodnie stwierdzają, że pamięć o ofiarach nie może wykluczać racjonalnej oceny decyzji politycznych i militarnych.  Prowadzący wracają też do zeszłotygodniowego wywiadu z ministrem Radosławem Sikorskim. Poruszono w nim kwestię przyszłych relacji energetycznych Europy z Rosją. Minister zasugerował, że historia pokazuje ich trwałość. Można więc oczekiwać, że Zachód po zawieszeniu broni wróci do współpracy z Moskwą. Komentatorzy zgodzili się, że europejskie interesy ekonomiczne przeważą nad retoryką potępienia rosyjskiej agresji.  O tym usłyszą Państwo w dostępnym na naszej stronie głównej i kanale YT fragmencie.    Głośnym echem odbiła się krytyka ministra Sikorskiego przez nowego amerykańskiego ambasadora w RP Thomasa Rose'a, za wypowiedź dotyczącą konfliktu Izrael-Gaza. Autorzy podcastu uznali to za naruszenie dyplomatycznego savoir-vivre'u – ambasador nie powinien krytykować szefa MSZ przed złożeniem listów uwierzytelniających. Złamanie obyczaju jest tu jednak najmniejszym problemem. Thomas Rose swoją wypowiedzią pokazuje, że w zupełnie niezrozumiały sposób w większym stopniu reprezentuje interesy Izraela, a nie USA, powiela retorykę Tel Awiwu bagatelizującą zbrodnie dokonywane przez IDF w strefie Gazy.    Nie zabraknie też komentarza do rozmieszczenia przez amerykańskiego prezydenta łodzi podwodnych dysponujących bronią jądrową w “odpowiednich regionach”. To odpowiedź Donalda Trumpa na niedawne groźby kierowane w stronę Ameryki przez byłego prezydenta Rosji Dymitra Miedwiediewa. Według Jurasza i Parafianowicza to gra na podbicie napięcia, by w razie porozumienia przedstawić je jako sukces zapobiegający globalnej wojnie – tak zwana deeskalacja poprzez eskalację. Może to świadczyć o zaawansowanej fazie rozmów o zawieszeniu broni w Ukrainie.    Zarysowano możliwe przesłanki pauzy wojennej ze strony Ukrainy. Kijów może być motywowany do niej przez problemy mobilizacyjne, pogarszająca się sytuacja wokół Pokrowska i Konstantynówki oraz potencjalne zgrupowania sił rosyjskich mogące doprowadzić do powtórki z Debalcewa. Presja zewnętrzna i wojskowa może zmusić Ukrainę do akceptacji tymczasowego rozejmu, jakkolwiek niekorzystne byłyby jego warunki.    Na koniec Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz wrócili znów do wątku izraelskiego. Dramatyczna sytuacja w Palestynie coraz głębiej odbija się na kształcie globalnego dyskursu wokół Izraela, w tym również w sferze krytyki Tel Awiwu. Świadczy o tym niedawna wypowiedź Tuckera Carlsona, który spekulował, czy Jeffrey Epstein był agentem Mossadu. Prowadzący uznali takie tezy za niepoparte dowodami, opierające się na wątpliwej logice i podsycane przez rosnące antyizraelskie nastroje. Jednocześnie padła ważna uwaga: działania obecnego rządu Netanjahu przyczyniają się nie tylko do powrotu i popularyzacji antysemickich narracji, ale też osłabienia moralnego prawa Zachodu do krytykowania działań Rosji. 

Urszula Pieczek rozmawia z Draginją Nadażdin, dyrektorką generalną polskiego biura Lekarzy bez Granic, o sytuacji w Strefie Gazy. O tym, jak ważne jest wpuszczenie na teren Gazy ciężarówek z żywnością i dlaczego pomoc drogą powietrzną jest niewystarczająca, a nawet bywa szkodliwa. Jak kraje Unii Europejskiej reagują na sytuację Palestyńczyków i co mogą zrobić Polacy, by wesprzeć mieszkańców Gazy? Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl.

Treba spozornieť, Danko sa chystá zachrániť Slovensko. Izrael asi obsadí celé pásmo Gazy. Trump tlačí na Indiu, aby prestala kupovať ruskú ropu.

Mobilní síť O2 se dopoledne potýkala s masivními výpadky. Jak odolná je infrastruktura mobilních síti v takových případech? Jaké finanční ztráty představuje pro stát nelegální zaměstnávání a jaké opatření to má změnit? Proč Izrael a Spojené státy mění vyjednávací taktiku vůči Hamásu a může vést k odzbrojení tohoto teroristického hnutí?

 „Umělá inteligence ti nikdy neřekne, jak to smrdí v tunelu Hamásu, kde tři měsíce drželi rukojmí,“ říká Ivana Kottasová, momentálně jediná česká reportérka ve službách americké CNN. V rozhovoru popisuje, jak se tento velký mediální dům staví k nejnovějším trendům jako je využívání AI, a svou cestu do CNN i práci v nebezpečných oblastech. Ivana Kottasová pracuje pro CNN v Londýně už třináct let. Nejprve psala o ekonomice, teď jezdí na reportáže v zásadě po celém světě. Z  Hospodářských novin, kde kolem roku 2009 začínala, se propracovala do pozice seniorní reportérky psané sekce v CNN International.„Měla jsem velké štěstí,“ říká v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus. V něm popisuje, jak se do slavné redakce dostala. I to, jaké to je studovat žurnalistiku na Kolumbijské univerzitě, která je nejprestižnějším místem pro studium novinařiny.„To je snad jediné místo na světě, kde úplně všichni kolem tebe jsou přesvědčeni o tom, že být novinář je úplně to nejlepší na světě, že je to fakt poslání. Britové jsou mnohem cyničtější a Češi jsou možná ještě víc cyničtí. Ale Američani mají skutečně svobodu slova  zakotvenou v ústavě a novináři tam hrají ve společnosti dlouhodobě jinou roli než v Evropě,“ říká Kottasová.Novinářka si prošla studiem žurnalistiky v Británii, v Praze na Univerzitě Karlově a právě na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Vedle toho studovala také na neméně prestižní London School of Economics.Studia na prestižních školách a samozřejmě skvělá angličtina otevřely novinářce dveře do nejlepších redakcí světa. Dvakrát byla na stáži ve Financial Times, do redakce ji ale nevzali. I když nevyšly prestižní noviny, nenechala se Ivana Kottasová odradit a záhy měla štěstí. Vyšla jí totiž stáž v CNN International. Tam později dostala stálé místo a dopracovala se na pozici seniorní reportérky. Reportáže psala například z Kyjeva na začátku války, po 7. říjnu reportovala z Izraele, byla v pásmu Gazy i na dalších místech.„Pro mě úplně nejhorší věc je, že vlastně dělám něco, co mě strašně baví a považuji za důležité. Ale dávám tím svoje blízké a lidi, co mě mají na světě nejradši, do hrozně těžké pozice, protože oni se o mě strašně bojí. Ale vědí, že tam chci být,“ popisuje novinářka, která se v Gaze se s hrstkou kolegů z médií dostala přímo do tunelů, kde Hamás držel rukojmí. Pomáhají si novináři v rizikových oblastech? A dá se vůbec srovnat práce pro tuzemská a velká zahraniční média jako je CNN? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na tři desítky zemí v čele s Británií vyzvaly Stát Izrael, aby okamžitě zastavil válku v Pásmu Gazy. Česko svůj podpis nepřidalo. Podle ministerstva zahraničí ho nikdo k prohlášení nepřizval. „Iniciátoři, což byli patrně Britové, oslovovali ty země, u kterých odhadovali, že by mohli uspět. Nemyslím si, že se musíme stydět za to, že se každý hned neptá Česka,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus bývalý diplomat Jiří Schneider.

ČD Cargo propustí 700 zaměstnanců. Proč se nedaří zvýšit zájem dopravců o nákladní vlakovou přepravu? Proč izraelská armáda zahájila další pozemní ofenzivu, tentokrát ve střední části Pásma Gazy? Jaký bude letošní filmový festival v Benátkách a jaká bude česká účast?

Představitelé hnutí Stačilo! a SOCDEM oznámili podobu spolupráce pro říjnové sněmovní volby. Jsou podobná spojenectví několika stran novou podobou české politiky? A co to přinese do budoucna? Velká Británie a dalších dvacet čtyři zemí vyzvaly k ukončení války v Pásmu Gazy. Jakou mají podobné výzvy naději? A na příliš mnoho turistů si stěžuje řada míst v Česku. Probereme, jak s fenoménem tzv. overturismu žít.