Podcasts about gazy

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotila překupníky heroinu v Pákistánu, vrakoviště lodí v Bangladéši, postižené děti ve Vietnamu i nepokoje v Pásmu Gazy. „Pomohlo mi to srovnat si životní hodnoty a uvědomit si, v jakém blahobytu v Evropě žijeme,“ říká fotografka Alžběta Jungrová. Silné zážitky z reportážních cest přitom vyvažuje svojí volnou tvorbou. O tom, jak vznikala její nová výstava ve Volmanově vile, si povídala v Blízkých setkáních s Markem Němcem.

Jak upravit systém přijímacích zkoušek na střední školy, aby bylo méně žáků a žákyň, kteří v nich neuspějí? Jaký postup můžou zvolit odborníci ve snaze vyprostit lebku svaté Zdislavy z betonové schránky, do níž ji zalil pachatel krádeže z kostela v Jablonném v Podještědí? A co vyplývá z nového průzkumu univerzitního Herzlova centra o postojích české společnosti k izraelsko-palestinskému konfliktu a situaci v Pásmu Gazy?

Jak upravit systém přijímacích zkoušek na střední školy, aby bylo méně žáků a žákyň, kteří v nich neuspějí? Jaký postup můžou zvolit odborníci ve snaze vyprostit lebku svaté Zdislavy z betonové schránky, do níž ji zalil pachatel krádeže z kostela v Jablonném v Podještědí? A co vyplývá z nového průzkumu univerzitního Herzlova centra o postojích české společnosti k izraelsko-palestinskému konfliktu a situaci v Pásmu Gazy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Výtah Respektu: Ve Vídni se od 12. do 16. května koná 70. ročník Eurovize - nejdéle vysílané mezinárodní televizní hudební soutěže, která pomohla proslavit například Abbu nebo Céline Dion. Jubilejního ročníku se účastní 35 zemí, což je nejméně za poslední dvě dekády. Pět zemí se rozhodlo z Eurovize, která se prezentuje jako apolitická soutěž, odstoupit. Důvodem je napjatá politická situace a protesty spojené s účastí Izraele kvůli tomu, co páchá v Pásmu Gazy. Noam Bettan, který Izrael reprezentuje, navíc postoupil do finále. Z jakých dalších důvodů je podle kritiků izraelská účast sporná? Jaké jsou argumenty Evropské vysílací unie, která akci organizuje? Mohla by se do budoucna změnit pravidla? Ve středeční epizodě shrnuje Magdaléna Fajtová.

Co znamená nemlčet ve světě, kde lidská práva neplatí pro všechny stejně? Palestinský lékař Izzeldin Abuelaish se narodil v uprchlickém táboře v Pásmu Gazy a později jako jeden z prvních Palestinců pracoval v izraelském zdravotnictví a přiváděl na svět děti. V roce 2009 zasáhl izraelský tank jeho dům. Zahynuly jeho tři dcery Bisan, Mayar a Aya a jeho neteř Noor. Ve své knize Nebudu nenávidět popsal, proč se ani po takové ztrátě nechtěl nechat pohltit nenávistí. Se svými veřejnými vystoupeními dnes objíždí svět a mluví o životě pod okupací, zkušenosti palestinských uprchlíků, dvojích standardech mezinárodní politiky i dlouhé snaze domoci se uznání odpovědnosti za smrt svých dětí. Jeho příběh ale otevírá i širší otázku: co zmůže jednotlivec ve chvíli, kdy instituce nedokážou chránit lidskou důstojnost? Láska tu není útěcha ani výzva k pasivitě. Je to rozhodnutí nerezignovat na jednání — mluvit, svědčit a trvat na spravedlnosti i tam, kde se zdá, že už žádná nepřijde. Čtyřnásobného nominanta na Nobelovu cenu za mír v podcastu provází publicista Petr Bittner.

Súhrn diania v kresťanskom svete od vedúceho redaktora Sveta kresťanstva Pavla Rábaru. V aktuálnom súhrne sa dozviete: - ako si na pápeža Františka spomína jeho osobný priateľ – novinár, - ktoré udalosti boli najdôležitejšie počas cesty Leva XIV. v Afrike - a ako vníma vatikanista vzťah súčasného pápeža k Františkovmu dedičstvu.

W dzisiejszej audycji mówimy o wyborach samorządowych w Autonomii Palestyńskiej, które Palestyńczycy określają jako manifestację jedności narodowej przeciwko amerykańskiemu planowi dla Gazy. Mówimy także o trwającym obecnie Europejskim Kongresie Gospodarczym w Katowicach, jednym z największych takich wydarzeń w Europie Środkowo-Wschodniej. Rozmawiamy o projekcie Zielona Tarcza Wschód, który zakłada wykorzystanie przyrody jako naturalnej przeszkody wzmacniającej obronność polskiej granicy. Naszym gościem jest Renata Tomusiak, prezes Miejskiego Przedsiębiorstwa Wodociągów i Kanalizacji z którą rozmawiamy o 140 latach działalności wodociągów warszawskich.

W tym nagraniu usłyszą Państwo spotkanie, w którym KAROLINA WÓJCICKA opowiada o swojej nowej książce "Z NAKAZU BOGA"! Z autorką rozmawiał MICHAŁ POTOCKI.Big Book Cafe i Wydawnictwo Mando zapraszają na premierę książki „Z nakazu Boga. Izraelczycy i wojna w Strefie Gazy”!Najkrwawsza odsłona konfliktu na Bliskim Wschodzie trwa już dwudziesty ósmy miesiąc. Walcząc z terrorystami Izrael zrównał z ziemią Gazę, doprowadzając do kryzysu humanitarnego na wielką skalę.Karolina Wójcicka, dziennikarka „Dziennika Gazety Prawnej” i współautorka podcastu „Bliski Świat” od lat zajmuje się wzajemnymi relacjami Izraela i Palestyny.Z okazji premiery jej reporterskiej książki „Z nakazu Boga. Izraelczycy i wojna w Strefie Gazy” poświęconej obecnemu konfliktowi – o tym, gdzie leży granica między obroną a odwetem, czym kierują się Izraelczycy, którzy popierają bombardowania, oraz ci, którzy wychodzą na ulice, protestując przeciw przemocy, a także o szansach na pokójz autorką rozmawia Michał Potocki.O KSIĄŻCE:Ta wojna rozgrywa się na oczach świata. Ale świat woli nie patrzeć.Po terrorystycznym ataku Hamasu na Izrael 7 października 2023 roku rozpoczęła się najkrwawsza odsłona konfliktu bliskowschodniego. Granica między obroną a odwetem szybko się zatarła. Oficjalnym celem Izraela było wyeliminowanie terrorystów, skończyło się na zrównaniu Gazy z ziemią. W miarę jak narastały bombardowania, położone niedaleko granicy wzgórze Kobi stało się symbolem nieludzkiej obojętności. Znajduje się tam punkt widokowy, z którego Izraelczycy oglądają dymiące ruiny miasta. Tak jakby dramat Palestyńczyków był jedynie widowiskiem.Karolina Wójcicka, dziennikarka „Dziennika Gazety Prawnej” i współautorka podcastu „Bliski Świat”, od lat zajmuje się wzajemnymi relacjami Izraela i Palestyny. W tej reporterskiej książce przygląda się Izraelczykom – zarówno tym, którzy popierają bombardowania, jak i tym, którzy wychodzą na ulice, protestując przeciw przemocy. Pokazuje, w jaki sposób Palestyńczycy są od lat dehumanizowani, zarówno w mediach, jaki i w systemie edukacji. Pomaga odkryć, jak do tego doszło, że większość narodu noszącego traumę Holokaustu patrzy na popełniane w Gazie zbrodnie wojenne z aprobatą lub obojętnością.To wnikliwa reporterska analiza, pomagająca zrozumieć, jak ofiara staje się oprawcą, a historia – ciężarem nie do uniesienia.„Ta książka w rzetelny i przystępny sposób przybliża złożoność konfliktu izraelsko-palestyńskiego, tworząc przestrzeń do pogłębionej refleksji, bez szybkich ocen i uproszczeń. Z perspektywy Polskiej Akcji Humanitarnej cenna jest jej rola jako narzędzia sprzyjającego dialogowi, empatii i humanitarnemu spojrzeniu, opartemu na poszanowaniu godności oraz prawa do życia w pokoju po obu stronach. Pozostając wierni naszej neutralności – nie opowiadając się ani po stronie palestyńskiej, ani izraelskiej, pomagając jedynie bezbronnym ofiarom konfliktu zbrojnego – widzimy w tej publikacji ważny głos wspierający bardziej świadomą i odpowiedzialną debatę publiczną.”– Karolina Zagórska, Polska Akcja HumanitarnaO AUTORCE:Karolina Wójcicka – dziennikarka Dziennika Gazety Prawnej. Zajmuje się polityką międzynarodową. Była korespondentką DGP m.in. w Izraelu i Palestynie, Ukrainie, Gruzji oraz na Światowym Forum Ekonomicznym w Davos. Współautorka podcastu „Bliski Świat”.

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident sa dopustil zločinu vojnovej agresie, hovorí Michal Lipták, odborník na medzinárodné právo. Svet podľa neho po oslabení Iránu nebude lepšie miesto, lebo vojna má už teraz viac ako tisíc civilných obetí. V Iráne podľa neho nechce demokraciu ani Donald Trump, ani Benjamin Netanjahu, a Európska únia by mala zatlačiť na Izrael pre Gazu.V podcaste s Michalom Liptákom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kedy by bolo možné legálne zaútočiť na inú krajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ide o rovnakú situáciu ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je Donald Trump vojnový zločinec a či ho čaká súd;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa mu zrejme nič nestane;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálne podporovať ozbrojený odpor vnútri Iránu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je rozdiel, keď Irán podporoval ozbrojené zložky po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálna invázia Izraela do Libanonu, keď odtiaľ strieľa Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či libanonská armáda odzbrojí Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či nebude lepší svet bez silného Iránu, ktorý financuje vraždenie po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nepodarí transformácia Iránu na demokraciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:45 – či môžeme zabudnúť na medzinárodné právo;– po 28:00 – prečo si nemyslí, že medzinárodné právo je len na papieri;– od 33:00 – ako to teraz vyzerá v Gaze, čo by sme tam mali sledovať a čo tam Izrael chce dosiahnuť;– po 35:00 – prečo sa v Gaze nestavajú Trumpove rezorty;– od 36:00 – aká je perspektíva obyvateľov Gazy;– po 38:00 – čo môže robiť Európska únia.

Americký prezident sa dopustil zločinu vojnovej agresie, hovorí Michal Lipták, odborník na medzinárodné právo. Svet podľa neho po oslabení Iránu nebude lepšie miesto, lebo vojna má už teraz viac ako tisíc civilných obetí. V Iráne podľa neho nechce demokraciu ani Donald Trump, ani Benjamin Netanjahu, a Európska únia by mala zatlačiť na Izrael pre Gazu.V podcaste s Michalom Liptákom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1. minúty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kedy by bolo možné legálne zaútočiť na inú krajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 2:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či ide o rovnakú situáciu ako útok Ruska na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 6:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je Donald Trump vojnový zločinec a či ho čaká súd;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa mu zrejme nič nestane;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 9:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálne podporovať ozbrojený odpor vnútri Iránu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v čom je rozdiel, keď Irán podporoval ozbrojené zložky po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 16:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či je legálna invázia Izraela do Libanonu, keď odtiaľ strieľa Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či libanonská armáda odzbrojí Hizballáh;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 20:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či nebude lepší svet bez silného Iránu, ktorý financuje vraždenie po celom regióne;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo sa nepodarí transformácia Iránu na demokraciu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:45 – či môžeme zabudnúť na medzinárodné právo;– po 28:00 – prečo si nemyslí, že medzinárodné právo je len na papieri;– od 33:00 – ako to teraz vyzerá v Gaze, čo by sme tam mali sledovať a čo tam Izrael chce dosiahnuť;– po 35:00 – prečo sa v Gaze nestavajú Trumpove rezorty;– od 36:00 – aká je perspektíva obyvateľov Gazy;– po 38:00 – čo môže robiť Európska únia.

Výtah Respektu: Téměř čtyři desítky mezinárodních organizací musí do konce týdne opustit Pásmo Gazy a ukončit v něm svou činnost. Týká se to například Lékařů bez hranic či organizace CARE. Důvodem jsou nové izraelské předpisy, které neziskovky zavazují k uvádění jmen zaměstnanců, což ale některé odmítají. „Nechtějí to dělat z bezpečnostních důvodů. Obávají se, že by na ně mohli cíleně útočit. Už za války spousta humanitárních pracovníků umírala, protože docházelo k útokům ze strany izraelské armády i na místa, kde lidé dostávali humanitární pomoc, jídlo, a tak dále. Nechtějí pojmenovávat konkrétní lidi a dávat jim terč na záda," říká ve čtvrteční epizodě Magdaléna Fajtová. Jaká je v Pásmu Gazy humanitární situace několik měsíců po uzavření příměří, které je však porušováno? Jaký je plán na obnovu palestinského území, která má podle AP vyjít na v přepočtu skoro bilion a půl korun?

Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise OSN dospěla k závěru, že izraelská armáda během války v Gaze úmyslně zničila centrum Al-Basma, největší kliniku asistované reprodukce v Pásmu Gazy. Šlo o genocidní akt s cílem zabránit Palestincům mít děti, uvádí komise. V klinice bylo uloženo přibližně 90 procent všech zmrazených embryí v Gaze – přišlo o ně na čtyři tisíce párů. Podrobnosti útoku dokumentuje investigativní zpráva webu arij.net.Text Sofie Špirkové čte Renata Klusáková. Najdete ho na webu investigace.cz (https://www.investigace.cz/izrael-umyslne-znicil-nejvetsi-embryobanku-v-gaze-4-000-paru-prislo-o-nadeji-na-deti/).

Zástupci desítek zemí dorazili na první zasedání Rady míru. „Měla by spravovat mezinárodní síly, které budou budovat v Gaze základnu pro 5 tisíc mužů, cílem je až 20 tisíc vojáků na místě, kteří by měli dohlížet na příměří a mír v Gaze, ale být i strůjci nového systému, ve smyslu výchovy nových policejních jednotek v rámci Gazy, a pokusit se o to, aby se do něj neinfiltrovali bojovníci z Hamásu,“ přibližuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Ficove vlády zanedbávali našu obranu a Rusku platili za neodvedenú prácu na migoch, ktoré vlastne nelietali. Hrozí svetu atómový Armagedon, alebo sa veľmoci dohodnú? Hamas sa nechce odzbrojiť, trvalé riešenie Gazy je v nedohľadne.

Lékaři bez hranic musí do konce února opustit Pásmo Gazy. Stejně jako desítky dalších organizací podle Izraele nesplnili podmínky nutné pro registraci, když odmítli poskytnout údaje svých palestinských spolupracovníků. „Vypadá to, že už se nevrátím. Od 1. ledna nesmí žádný náš zahraniční pracovník vstoupit do Gazy a na Západní břeh Jordánu a ani dovézt žádný materiál,“ popisuje v Interview Plus farmaceutka Zuzana Slováková.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co by pro obyvatele Pásma Gazy mohlo znamenat znovuotevření přechodu Rafáh na hranici s Egyptem po bezmála dvou letech? Co vypovídá nová studie o majetkových poměrech českých domácností v evropském srovnání? A má každoroční osvětová kampaň Suchej únor, která varuje před nadměrnou konzumací alkoholu, efekt, jaký si od ní slibují organizátoři?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč se stupňuje napětí mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše? Co by mohl z obchodní dohody Evropské unie s Indií vytěžit zdejší průmysl? Izrael našel tělo posledního rukojmí odvlečeného Hamásem. Zesílí díky tomu humanitární dodávky do Pásma Gazy?

Proč se stupňuje napětí mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou Andreje Babiše? Co by mohl z obchodní dohody Evropské unie s Indií vytěžit zdejší průmysl? Izrael našel tělo posledního rukojmí odvlečeného Hamásem. Zesílí díky tomu humanitární dodávky do Pásma Gazy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezydent Trump wycofał się z groźby użycia siły w celu przejęcia Grenlandii, choć nie wycofał się z próby zaanektowania wyspy. Trump i szef NATO Mark Rutte twierdzą, że umowa między NATO a USA w sprawie Grenlandii jest niemal gotowa. Na szczycie w Davos Trump nie powtórzył również groźby obłożenia cłami państw europejskich, które wsparły Grenlandię militarnie. W Davos zainaugurowała działalność Rada Pokoju, instytucja, której dożywotnim szefem ma być Donald Trump. Jak dotąd kilkanaście krajów zadeklarowało gotowość uczestnictwa w Radzie, nie jest do końca jasne, jaki będzie zakres jej działania. Dlaczego Donald Trump zmienił taktykę w sprawie Grenlandii? Na ile miała na to wpływ postawa państw europejskich? Co szczyt w Davos powiedział nam na temat obecnego porządku światowego?Jared Kushner przedstawił w Davos zamierzenia Rady Pokoju wobec Gazy. Strefa ma być wolna od Hamasu, samodzielna gospodarczo, rozwinięta jako miejsce inwestycji dla chętnych z całego świata. Co na to Palestyńczycy, państwa muzułmańskie będące członkami Rady Pokoju i Izrael, który też zgłosił do niej akces?W Abu Dhabi pierwsze od rozpoczęcia pełnej inwazji Rosji na Ukrainę trójstronne rozmowy Ukrainy, Rosji i USA. Po spotkaniu z Trumpem Zełenski twierdzi, że umowa w sprawie amerykańskich gwarancji dla Ukrainy jest prawie gotowa. Przełom czy „dzień świstaka”?Parlament Europejski odsyła umowę UE z krajami Mercosur do Trybunału Sprawiedliwości UE, który ma zbadać jej zgodność z traktatami. Czy Komisja Europejska wprowadzi umowę w życie wbrew głosowi Parlamentu Europejskiego?Na przylądku Canaveral trwają przygotowania do misji Artemis 2. Po raz pierwszy od początku lat 70. ludzie okrążą Księżyc. Kim są astronauci, jakie warunki muszą spełniać osoby, które myślą o tego typu karierze?A także: o nieistniejących grobach jako dowodzie na istnienie potwora.Rozkład jazdy: (03:08) Jakub Dymek: Trump ustępuje w sprawie Grenlandii(37:58) Agnieszka Zagner: Rada Pokoju zaczyna działalność(1:05:53) Grzegorz Dobiecki: Świat z boku - Dowody istnienia potwora(1:12:26) Podziękowania(1:18:52) Marcin Żyła: Kim są astronauci?(1:33:26) Olena Babakowa: Rosja-Ukraina: przełom, czy ciągle to samo?(2:02:58) Bartłomiej Znojek: Parlament Europejski kwestionuje umowę z Mercosurem(2:20:43) Do usłyszenia---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Rada míru, nová mezinárodní instituce, kterou má vést americký prezident Donald Trump, má mimo jiné dohlížet na demilitarizaci a obnovu Pásma Gazy. Bílý dům už jmenoval výkonnou radu pro Gazu, jejíž součástí jsou Jared Kushner, Steve Witkoff, katarští a egyptští představitelé i zástupce Izraele. Jak by měla obnova Gazy vypadat? Analytik Břetislav Tureček v rozhovoru odpoví i na to, jaké jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii či možné důsledky americké vojenské akce proti Íránu.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ministr zahraničí obnovil pozici zvláštního zmocněnce pro záležitosti holocaustu a nově ho pověřil také bojem proti antisemitismu. Co bude mít zmocněnec na starosti? Jak velkým problémem je v Česku antisemitismus? Jak změnil postoj Čechů k Izraeli teroristický útok Hamasu a následná akce izraelské armády v Pásmu Gazy? Tomáš Pancíř se ptal dotyčného zmocněnce pro záležitosti holocaustu, mezináboženský dialog a svobodu vyznání a boj proti antisemitismu Roberta Řeháka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

0:00 Wstęp0:46 Donald Trump miał wstrzymać decyzję o zaatakowaniu Iranu2:18 Europejska misja wojskowa przybywa na Grenlandię3:40 Komisja Europejska zamierza współpracować ze Stanami Zjednoczonymi w sprawie bezpieczeństwa Arktyki5:07 Rozpoczęły się prace nad realizacją drugiego etapu zawieszenia broni w Strefie Gazy6:30 Prezydent Ukrainy ogłosił stan wyjątkowy z powodu zniszczeń w sektorze energetycznym7:50 Lider europejskiej chadecji wzywa centrystów do przyjęcia bardziej prawicowego programuInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

Prezydent Zełenski nie wyklucza wycofania wojsk ukraińskich z Donbasu, ale tylko pod warunkiem, że również Rosjanie wycofają swoje oddziały. Zełenski twierdzi, że Stany Zjednoczone oferują Ukrainie 15-letnie gwarancje bezpieczeństwa. Prezydent podkreśla, że wynegocjowane porozumienie musiałoby zostać zatwierdzone przez Ukraińców w referendum. Władimir Putin powtarza, że Rosja zrealizuje cele swojej operacji wojskowej metodami dyplomatycznymi albo siłą. Czy rzeczywiście jesteśmy najbliżej pokoju, jak to sugerują przywódcy USA i Ukrainy? Czy Rosja gotowa jest pójść na jakikolwiek kompromis? I co zrobi Europa, która coraz silniej rozrywana jest wewnętrznymi sporami w sprawie podejścia do wojny?Izrael uznał Somaliland, mały kraj w Rogu Afryki, który przed ponad 30 laty ogłosił odłączenie od Somalii. Dlaczego Izrael wspiera secesjonistów? Co z tą decyzją mają wspólnego jemeńscy Huti i Palestyńczycy z Gazy?Kambodża i Tajlandia ogłosiły rozejm po trwających od kilku tygodni krwawych starciach na granicy. O co w nich chodzi i dlaczego te dwa kraje regularnie kłócą się w sprawie granicy?Cypr przejmuje przewodnictwo w Unii Europejskiej. Dlaczego może to zagrozić stosunkom Unii z Turcją, na których utrzymaniu – zwłaszcza w dziedzinie bezpieczeństwa – Brukseli szczególnie zależy?Mija prawie pół wieku od momentu, gdy z Ziemi wystartowały dwie bezzałogowe sondy „Voyager”. Ich zadaniem było przyjrzenie się Jowiszowi i Saturnowi. Czego dowiedzieliśmy się o kosmosie i o sobie dzięki temu przedsięwzięciu, które może trwać jeszcze setki tysięcy lat?A także: Pan Bóg się śmieje, kiedy człowiek robi plany. Dlaczego zatem, zwłaszcza w Nowym Roku, powtarzamy ten sam rytuał ogłaszania planów i postanowień?Rozkład jazdy:(02:42) Piotr Pogorzelski: Rosja–Ukraina: pokój bliżej?(30:04) Konstanty Gebert: Czego szuka Izrael w Rogu Afryki?(1:05:10) Grzegorz Dobiecki: Świat z boku - Z nowym rokiem(1:11:38) Podziękowania(1:18:38) Marcin Żyła: Voyager w międzyplanetarnej podróży(1:42:15) Barbara Kratiuk: Rozejm w konflikcie Tajlandii i Kambodży(1:59:49) Thomas Orchowski: Cypr i przyszłość stosunków UE z Turcją(2:17:28) Do usłyszenia---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

V novej epizóde relácie Za hranicou sme sa pozreli na témy, ktoré môžu hýbať svetom v roku 2026. S hosťami sme zhodnotili priebeh a budúcnosť vojny na Ukrajine, v súvislosti s ktorou sme sa venovali aj Rusku, USA a EÚ. O Európskej únii a Spojených štátoch bola reč aj v kontexte zbrojenia v Európe a možného rozpadu spojenectva medzi Európou a Spojenými štátmi. Zamerali sme sa tiež na Čínu a možnú inváziu na Taiwan. Na záver sme hovorili o konfliktoch na Blízkom východe, pričom sme sa venovali Iránu, Izraelu, Pásmu Gazy a ďalším oblastiam. Pozvanie do relácie tentoraz prijali dvaja hostia – bezpečnostní analytici Vladimír Bednár a Jozef Hrabina.

Rok 2025 byl rokem návratu rukojmích z Pásma Gazy. Ze 251 lidí a těl unesených 7. října 2023 při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zůstávají v Gaze k dnešnímu dni ostatky posledního Izraelce. Pro Izrael se tak letos téměř úplně uzavřela bolestivá kapitola největšího únosu jeho lidí v historii. Poslechněte si další ze silných příběhů, které napsal právě končící rok.

V tomto roce se svět rozloučil s papežem Františkem, který zemřel ve věku 88 let, a krátce poté mohl přivítat nového lídra římskokatolické církve. Lev XIV. se stal 267. papežem. V mnohém navázal na Františka – především podporou chudých, utečenců a sociálně slabších. I on upozorňuje na katastrofální podmínky obyvatel Pásma Gazy a pozornost upíná také k válce na Ukrajině.

V Pásmu Gazy se letos podařilo dojednat křehké příměří, které trvá od 10. října. Jak stabilní je současná situace? „Já myslím, že situace se zlepšila,“ říká v Pořadu Pro a proti ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Izrael se bude muset starat o obě strany, nejenom o ‚své Palestince‘,“ varuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.

V Pásmu Gazy se letos podařilo dojednat křehké příměří, které trvá od 10. října. Jak stabilní je současná situace? „Já myslím, že situace se zlepšila,“ říká v Pořadu Pro a proti ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. „Izrael se bude muset starat o obě strany, nejenom o ‚své Palestince‘,“ varuje vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě v Praze Břetislav Tureček.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejdříve strávil pět let v Bruselu, pak tři roky v Londýně a teď se reportér a moderátor České televize Lukáš Dolanský vrací zpět. „Průměrný Brit se má diametrálně hůř než průměrný Čech,“ říká a chválí si návrat domů.„Jedna z věcí, kterou si člověk uvědomí po návratu, je, jak tady krásně všechno funguje. Spousta lidí nadává na něco, co si úplně neumí představit, jak to funguje, respektive nefunguje venku,“ vypráví zkušený novinář, reportér a moderátor České televize, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Dolanský má za sebou dlouhé roky práce v novinách, naposledy vedl domácí rubriku Lidových novin. Z nich ale v roce 2010 odešel do České televize, kde se věnoval domácí politice a parlamentnímu zpravodajství. Brzy přešel k moderování analyticko-zpravodajského pořadu Události, komentáře.„To jsem dělal asi čtyři nebo pět let, ale ještě jsem v sobě měl touhu se vrátit zpátky, jak my říkáme: na plac. Říkal jsem si, že jsem ještě mladý na to, abych seděl jenom ve studiu a říkal: ‚Tak já vám tu otázku zopakuji ještě jednou‘,“ popisuje svoji cestu, jak se z domácího reportéra stal zpravodaj v Bruselu.„Přišel jsem s myšlenkou, která se nakonec ujala, že bruselský post je vlastně domácí politika akorát v zahraničí, v angličtině. A na tom trvám. Unijní politika je primárně o českých europoslancích, o českém komisaři, o českém pohledu na věc,“ říká Dolanský, který se nikdy před tím nevěnoval zahraniční agendě.Nejsilnější zážitek - smrt královnyPo pěti letech v Bruselu pro něj přišlo překvapení. Místo návratu do Prahy totiž dostal nabídku na zpravodajský post ve Velké Británii. A pouhých 11 dní po jeho příjezdu, když nestihl ani vybalit, přišla největší zpravodajská událost, kterou tam zažil - 8. září 2022 zemřela královna Alžběta II..„To byl asi největší zážitek, nejen ten jeden samotný den, ale i těch několik dnů a týdnů, které následovaly,“ vzpomíná Dolanský a pokračuje:„Ten samotný den mi ráno zavolal editor a řešili jsme, že na tom královna není dobře. Večer jsem vstupoval do Událostí a na začátku říkal, že ta situace není dobrá, ale že stav je stabilizovaný. Pak jsme tam stáli a já jsem si všiml, že se pomalu spouští vlajka na půl žerdi na Buckinghamském paláci. V tu chvíli nám všem tam začaly pípat telefony. S tou samotnou zprávou.“Královna zemřela během dne, na veřejnost se ale zpráva dostala až v podvečer. Čekalo se totiž mimo jiné na vhodný čas pro večerní zpravodajství veřejnoprávní BBC.„Dodneška si na to vzpomínám, jak ze všech elektronických billboardů v Londýně zmizela reklama a všude byl jenom portrét královny. Večer jsem se vracel domů deštivým temným Londýnem, projížděl jsem taxíkem a všude tenhle portrét. To byl extrémně silný moment,“ vypráví. A doplňuje to historkami.„My jsme ještě všechno měli v krabicích, jen jsem někde vydoloval jednu košili a jedno sako a jeden černý svetr, který jsem každý večer pral, aby byl ráno čistý a já v něm mohl znovu jít před Buckinghamský palác.“Právě témata o britské královské rodině patřila spolu s brexitem mezi to nejčastější, o čem Dolanský natáčel.„My jako Češi jsme neuvěřitelní britofilové. A je to vidět samozřejmě i na tom, co jsem všechno natočil kolem královské rodiny během pohřbu, během korunovace a tak,“ popisuje novinář.Jaké je odjet na zpravodajské posty do zahraničí s malými dětmi? Jakou má Lukáš Dolanský zkušenost s britským školstvím? A jakou pozici mají v Británii veřejnoprávní média po skandálu BBC s neobjektivním zpravodajství z Gazy a upraveným projevem Donalda Trumpa?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Rada Bezpieczeństwa ONZ poparła plan Donalda Trumpa w sprawie Gazy. Plan zakłada między innymi utworzenie międzynarodowych sił stabilizacyjnych w Strefie Gazy. Na Zachodnim Brzegu mnożą się ataki osadników żydowskich. Według ONZ w październiku doszło do 260 ataków na palestyńskie domy i pola, a od 7 października ponad 3200 Palestyńczyków na Zachodnim Brzegu musiało uciekać z domów.Czy wobec rosnącej przemocy na Zachodnim Brzegu możliwe jest wprowadzenie planu Trumpa w życie? Jaką rolę odegra w nim Arabia Saudyjska, której faktyczny władca właśnie odbył wizytę w Waszyngtonie?Gość: Agnieszka Zagner---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Ahmed Ghorab je počítačový vědec, kterému se díky studentské nadaci podařilo odjet z válečné Gazy. Jeho rodina tam však zůstala. Slíbil, že je dostane k sobě do Evropy. Narazil ovšem na tvrdou slovenskou byrokracii, se kterou už víc než rok bojuje. Mezitím se psychický i zdravotní stav jeho dětí výrazně zhoršil. Na Slovensku s Ahmedem Ghorabem natáčela Pavla Holcová.Reportážní série Gaza vznikla na základě třinácti rozhovorů natočených mezi uprchlíky v Egyptě i vedených online přímo s lidmi v Gaze na přelomu srpna a září 2025. Režie, zvuk a hudba Miroslav Tóth. České znění Petr Gojda.Sledujte nás také na webu ⁠⁠investigace.cz.

(0:00) Wstęp(0:48) Premier Izraela nakazał wznowienie intensywnych bombardowań Strefy Gazy(2:15) Sytuacja ukraińskiej armii w Kupiańsku i Pokrowsku staje się coraz trudniejsza(3:44) Czechy, Słowacja i Węgry miałyby wspólnie blokować pomoc dla Ukrainy(5:15) Komisja Europejska planuje jeszcze w tym roku podpisać umowę z blokiem Mercosur(6:36) Stany Zjednoczone deportowały ponad pół miliona nielegalnych imigrantów(7:53) Organizacja Narodów Zjednoczonych twierdzi, że globalne plany walki ze zmianami klimatycznymi przynoszą efektówInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.

Jak je na tom Česko s dostupností bydlení v porovnání s dalšími státy EU? Proč podle desítek humanitárních organizací izraelské úřady i během příměří brzdí dodávky pomoci do Pásma Gazy? Jaký program nabídne dnešní slavnostní koncert v rámci projektu Světluška? A co kromě ochutnávky vín čeká hosty víkendového festivalu otevřených sklepů na Bzenecku?

Slovenská a Ukrajinská vláda rokovali v Košiciach. Trump telefonoval s Putinom a Zelenský opäť navštívil amerického prezidenta v Bielom Dome. Trump sa má stretnúť s Putinom v Budapešti. Koniec ruskej vojny je však stále v nedohľadne.Aký balík pomoci chystá Bratislava pre Kyjev a čo dohodli premiéri našich krajín na rokovaniach v Košiciach? O čom telefonoval Trump s Putinom a ako dopadla jeho ďalšia schôdzka so Zelenským v Bielom dome? Budeme už konečne bližšie ku koncu vojny? Čo sa očakáva od schôdzky Trumpa s Putinom v Budapešti?Na Blízkom východe medzitým Donald Trump dohodol krehký mierový plán medzi Izraelom a Hamasom na ukončení vojny v pásme Gazy. Aká je realita Trumpovej mierovej dohody medzi Izraelom a Hamasom o konci vojny v Gaze? Je skutočne reálna, alebo ju teroristi s Hamasu opäť nedodržia? Čo znamenajú Izraelské útoky v Rafahu, ktoré boli reakciou na útok Hamasu?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Link do zbiórki:https://www.siepomaga.pl/czas-wolnosci-dla-strefyGościem rozmowy jest Agata Witkowska, prezes fundacji Czas Wolności.(00:00) Wstęp(2:10) Jak wygląda życie w Gazie? (16:00) Czym jest Hamas dla przeciętnego mieszkańca Gazy?(21:48) Rozdawanie pomocy humanitarnej w Strefie Gazy(29:29) Jak różni się przekaz medialny od rzeczywistości?(35:12) Jak zachowują się żołnierze izraelscy?(41:08) Czym różni się sytuacja na Ukrainie?Mecenasi programu:Inwestuj w fundusze ETF z OANDA TMS Brokers: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://go.tms.pl/UkladOtwartyETF ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Novoferm: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.novoferm.pl/⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://szkolaprzywodztwa.pl⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Podporte Dobré ráno na HeroHero: ⁠⁠https://herohero.co/dobrerano/subscribe⁠Po dvoch rokoch, ktoré stáli životy desaťtisíce ľudí a ktoré doslova rozdelili celý svet, nastalo prímerie.Zatiaľ čo sa do svojich zničených domovov vracali tisíce Palestínčanov, v Egypte podpísal americký prezident Donald Trump spolu s desiatkami lídrov dohodu o prímerí v Pásme Gazy. Vyhlásil, že po tritisíc rokoch už bude mier a takisto že nastáva zlatý vek Blízkeho východu a Izraela.Čo sa na samite v Šarm aš-Šajchu podarilo dosiahnuť? Čo bude nasledovať? A zavládne v regióne naozaj sľúbený mier?Nikola Šuliková Bajánová sa pýta arabistu a spravodajcu Českého rozhlasu z Blízkeho východu Štepána Macháčka.Zdroje zvukov: NBC News, ČT, APT, YouTube/The White HouseOdporúčanieFilmová adaptácia knihy The Virgin Suicides patrí k mojim najobľúbenejším filmom. Na streamovacej službe Netflix si ju budete môcť pozrieť už len do 22. októbra a aj preto je tento celovečerný režisérsky debut úžasnej Sofie Coppoly mojim odporúčaním na záver.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠

Bude pondělí 13. října 2025 velký den pro Izrael? Hamásem unesená rukojmí by se měla vrátit domů, izraelská armáda pokračovat ve stahování z Pásma Gazy. Zapíše se Trumpův plán pro Gazu do historie jako začátek konce konfliktu? „Ta dohoda více či méně – stejně jako více či méně vše na Blízkém východě – dříve, nebo později usne,“ říká v pořadu Osobnost Plus Libor Kutěj, ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany a bývalý zpravodajec na Blízkém východě.

Palestinské hnutí Hamás propouští posledních 20 rukojmí, která přežila více než dva roky v zajetí teroristů. Izrael výměnou za to propustí bezmála dva tisíce vězněných Palestinců včetně 250 doživotně odsouzených a jeho armáda se začíná stahovat z Pásma Gazy. „Premiér Benjamin Netanhaju si uvědomil, že už nemůže dále odolávat tlaku. Z Izraele se stal pária – úplně izolovaný kulturně, politicky, ekonomicky,“ míní slovensko-izraelská dokumentaristka a novinářka Nataša Dudinská.

Papež Lev XIV. pokračuje v odkazu Františka, ve své exhortaci vyzývá k pomoci chudým a nejslabším. V Arménii odsoudili arcibiskupa Adžapajana za výzvy ke svržení režimu. Církev označila soudní proces za politicky motivovaný. Putovní výstava s názvem Gaza skrytá za palcovými titulky přiblíží v říjnu a listopadu návštěvníkům v Praze a v Brně prostředí charitní kliniky v Pásmu Gazy. I to jsou novinky, o kterých uslyšíte v přehledu Vertikály s Naděždou Hávovou.

Od zahájení rozsáhlé izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy uplynuly dva roky. Akce byla reakcí na teroristické útoky hnutí Hamás ze 7. října 2023, při nichž zemřelo přes 1 200 lidí a dalších 251 bylo odvlečeno do zajetí. Život v této části palestinského území nebyl nikdy těžší, píše server americké stanice CNN. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze stály izraelské útoky život nejméně 67 tisíc lidí a téměř 170 tisíc dalších utrpělo zranění.

„Klíčová otázka v momentě, kdy proběhne první fáze, je, kdy začne rekonstrukce Gazy,“ říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Jak nejnovější dění vnímají Izraelci? Směřuje vývoj k dvoustátnímu řešení, nebo ne? A čekají Izrael předčasné volby? Poslechněte si rozhovor.

W piątek wieczorem Hamas ogłosił, że zrzeknie się władzy w Strefie Gazy oraz uwolni wszystkich żyjących izraelskich zakładników, których przetrzymuje od ataku 7 października dwa lata temu. Organizacja chce jednak negocjować inne punkty planu Donalda Trumpa zakończenia wojny. W odpowiedzi na to oświadczenie amerykański prezydent zażądał od Izraela natychmiastowego wstrzymania bombardowania Strefy Gazy. Tymczasem izraelska marynarka wojenna przechwyciła na wodach międzynarodowych tzw. Flotyllę dla Gazy, której organizatorzy zamierzali złamać blokadę humanitarną zrujnowanego terytorium. A w brytyjskim Manchesterze napastnik zaatakował w synagodze uczestników uroczystości z okazji pokutnego święta Jom Kipur. Zapraszamy na specjalny, wyjazdowy odcinek „Raportu” – Dariusz Rosiak drugi tydzień podróżuje po Izraelu i Palestynie. Czy deklaracja Hamasu  otwiera drogę do zakończenia wojny? Jak Izrael odpowie na żądanie prezydenta USA w sprawie wstrzymania bombardowań? I dlaczego sprawa flotylli jest dla Izraelczyków zupełnie nieistotna?W tzw. strefie C na Zachodnim Brzegu Jordanu rozbudowują się izraelskie osiedla, a palestyńskie enklawy powoli zamieniają się w zamknięte zony. Czy w takich warunkach możliwe jest codzienne życie?Po dwóch latach od ataku Hamasu diametralnie zmieniło się postrzeganie IDF, izraelskiej armii. Wcześniej darzono ją respektem, teraz jej oficerom mogą grozić procesy przed międzynarodowymi trybunałami. Co dalej z izraelskim wojskiem?Na nadzwyczajnym szczycie w Danii przywódcy Unii Europejskiej debatowali, jak walczyć z zagrożeniem ze strony Kremla. Czy jest sposób na rosyjskie drony i akcje sabotażowe? Czy konflikt Zachodu z Rosją już się rozpoczął? Specjalnie dla „Raportu” sytuację w Europie komentuje były sekretarz generalny NATO.W Czechach wybory parlamentarne, w wyniku których do władzy może wrócić Andrej Babiš, miliarder wzorujący się na Trumpie. Co go różni, a co dzieli od Viktora Orbána czy Roberta Ficy? I dlaczego te wybory są tak ważne dla Ukrainy?Rozkład jazdy: (04:06) Dariusz Rosiak: „Raport” w Izraelu i Zachodnim Brzegu Jordanu(17:04) Futoon Qadri i Husam N. Shakshir: Izrael i Palestyna: życie w zamknięciu(39:35) Jens Stoltenberg: Czy konflikt Zachodu z Rosją już trwa?(55:48) Podziękowania(1:02:10) Jossi Melman i Seth J. Frantzman: Zszargana reputacja(1:34:05) Tomasz Maćkowiak: Czechy jak Węgry?(1:56:27) Dariusz Rosiak: „Raport” w Izraelu i Zachodnim Brzegu Jordanu cz. 2(2:09:29) Do usłyszenia---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Zasáhl Izrael proti mezinárodní flotile plující do Gazy v souladu s mezinárodním právem? Může flotila ohrozit mírový plán pro Pásmo Gazy, jak tvrdí italská premiérka? Jaké stanovisko poslala skupina českých senátorů Ústavnímu soudu v rámci projednávání tzv. klimatické žaloby? Jak se připravuje východoukrajinský Slovjansk na možný posun frontové linie dál na ukrajinské území? A jak to vypadá s možným startem ruských a běloruských sportovců na nejbližší zimní paralympiádě?

Mají obyvatelé Pásma Gazy myšlenky na mírový plán představený tento týden v Bílém domě, nebo je jejich obzor omezen na snahu přežít ofenzívu izraelské armády a ochránit svoje nejbližší? Co lidé v území zničeném opakovanými útoky nejvíce potřebují? „Ti lidé jsou zdevastovaní. Většina z nich má depresi. Už ani psychologové na to nemají,“ přibližuje farmaceutka Zuzana Slováková, která v Pásmu Gazy pracuje pro organizaci Lékaři bez hranic.

Americký prezident Trump představil plán na ukončení násilí v Gaze, který podpořil také izraelský premiér Netanjahu. Bylo prozíravé postavit Hamás před hotovou věc? „Je to jiný než klasický diplomatický přístup. Sází na to, že se zveřejní záměr, vytvoří se veliký tlak a pak se dotlačují detaily. To může fungovat, ale také nemusí,“ říká bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider. Do jaké míry je Trumpův plán ohledně dalšího fungování a obnovy Pásma Gazy jasný a konkrétní?

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok. S jakými parametry počítá? Přinese plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy skutečně mír do oblasti? Padly obžaloby v první větvi kauzy havířovských bytů. O jaké machinace s veřejnými zakázkami mělo jít? A k jakým změnám dojde od příštího roku u preventivních prohlídek u praktických lékařů?

PŘIDEJTE SE KE KOMUNITĚ VÍC NEŽ 1700 PŘEDPLATITELŮ A PŘEDPLATITELEK STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V CELÉ DÉLCE „V Pásmu Gazy neexistuje nikdo, komu by někdo nezemřel, nikdo, kdo by se nikdy nepřesídlil. Takového člověka neznám,“ popisuje ve Studiu N Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic. „V našich klinikách i nemocnicích je cítit, že lidé jsou prázdní, nedůvěřují nikomu a žijí ve strachu. Mají na výběr mezi smrtí a smrtí. A nejhorší je, když vám sami říkají, že jsou připraveni zemřít.“ V Gaze podle Haniakové chybí dostatek úplně všeho. „Dá se získat nějaké množství vody, ale i tak spousta lidí pije znečištěnou. Dá se sehnat mouka, takže můžou dělat nějaké placky, sem tam se dá nově sehnat nějaký kousek zeleniny, například brambory, ale není toho moc. Potraviny jako jsou vejce nebo maso jsou od začátku blokády na trhu dostupné. Lidem chybí proteiny,“ říká. Ve Studiu N předčítá dopis, který napsala její kolegyně zdravotnice: „Smrt se zdá jednodušší než nekonečný cyklus vysídlování. Už se smrti nebojíme. Každý den stejně umíráme kousek po kousku. Ráno se probudíme a předstíráme, že můžeme jít dál. Už ale nedokážu ukonejšit ani vlastní děti. (…) Nevím ještě, jak smrt přesně vypadá, ale představuju si, že asi nějak takhle.“ Lékaři bez hranic na místě pracují často v provizorních podmínkách a řadě lidí nedokáží pomoct. Sami se navíc ocitají v nebezpečí. „Museli jsme v našich složkách zavést nový akronym: ‚Beaten by others‘. Přichází k nám totiž z distribučních míst lidé, kteří mají promáčknutá žebra nebo byli pošlapáni, jak moc tam bylo lidí. Od začátku jsme také zavedli akronym ‚Wounded child, no surviving family‘. Měli jsme plné nemocnice dětí, které neměly nikoho.“ Myšlenku na normální život už Palestinci podle Haniakové dávno vzdali. „Ráno jsem mluvila se svou kolegyní. Ta holka se mi ztrácí před očima. Je strašně hubená a hrozně vyčerpaná. Minulý týden se opět musela přesídlit kvůli bezpečí. Je to cyklus násilí, který nevím, kam vede. Pořád se vám jenom honí hlavou, co dalšího se stane. Za poslední dva roky jsme se pokaždé dostali do fáze, kdy jsme si říkali, že už to nemůže být horší. Ale ono se to vždycky stalo.“ Aktualizace: V epizodě Studia N hovoří Tereza Wyn Haniaková o dvanácti mrtvých kolezích. V čase mezi natáčením rozhovoru a jeho vydáním přišel o život třináctý. Co o realitě války píší přímo lékaři z místa? Jakým lidem kvůli provizorním podmínkám už pomoct nemohou? A jak si vysvětluje netečnost velké části světa k tomu, co se v Gaze děje? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion