Podcasts about hodnot

Fotbaloví fanoušci se trápí nad remízou českého týmu s Jihoafrickou republikou na fotbalovém mistrovství světa. Šampionát ale není spojen pouze s výkony na trávníku. Mnozí se ptají, jak vysoko mohou vystoupat ceny vstupenek a kdo na mistrovství nejvíc vydělá. „Reputace Spojených států ve světě v posledním roce utrpěla. Pro USA je proto důležité, aby šampionát dopadl úspěšně,“ tvrdí v Interview Plus Jaroslav Borovička, profesor ekonomie na americké New York University.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý politik, ekonóm a publicista Miroslav Beblavý v rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom vysvetľuje, v čom je rozdiel medzi kauzami syna Roberta Fica a matky Michala Šimečku. Hodnotí, ako sa posunul papalášizmus v slovenskej politike, odpovedá na otázku, či sú rodinní príslušníci politikov v rodinných funkciách a priori problém, ale aj ako sa pozerá na debatu o spájaní opozície.

Majstrovstvá Európy v malom futbale sú za nami, no vášne okolo nich zďaleka neutíchajú. Do najnovšej epizódy podcastu Striedame! zavítal prezident Slovenského zväzu malého futbalu Peter Králik, ktorý sa v horúcom kresle nevyhol ani tým najtvrdším otázkam od moderátorov Jula a Muťa.Rozhovor ide poriadne do hĺbky a bez príkras odhaľuje finančné i organizačné zákulisie európskeho šampionátu v Bratislave, na ktorý zväz získal od štátu z verejných financií sumu presahujúcu 887-tisíc eur.Prečo sa vôbec malý futbal porovnáva so svetovými podujatiami v zjazdovom lyžovaní či v atletike? Aj to bola jedna z tém, pri ktorej musel prvý muž tohto športu u nás rázne vysvetľovať oprávnenosť pridelenej dotácie. Ako v podcaste sám zdôraznil, celkový rozpočet podujatia bol neporovnateľne vyšší a zväz niesol obrovské finančné riziko. „Do podujatia sme investovali ešte viac... Ešte viac ako raz toľko,“ uviedol Peter Králik ako jasný dôkaz, že zväz sa nespoliehal výhradne len na štátnu pokladnicu.Ďalšou mimoriadne kontroverznou témou, ktorá silno rezonovala medzi športovými fanúšikmi, bola obsadenosť tribún na niektorých zápasoch. Prezident zväzu musel čeliť ostrej konfrontácii s faktom, že kým bežní diváci si lístky platili, iní mali prístup zadarmo, a napriek tomu ostali niektoré miesta na štadióne neobsadené.Peter Králik však proti kritike argumentuje jasnými a overiteľnými číslami. Odhaľuje napríklad, že divácka návštevnosť v Bratislave bola o 60 % vyššia ako na predošlom šampionáte v Košiciach, a podrobne vysvetľuje, ako sa zväz popasoval s nákladmi na televízne prenosy, ktoré sa vysielali do desiatok krajín.Tento diel podcastu Striedame! je povinnosťou pre každého športového nadšenca, ktorý chce reálne pochopiť, ako v praxi funguje financovanie a marketing športových podujatí na Slovensku.

Predstavíme výsledky celoslovenského prieskumu Úradu komisára pre deti, do ktorého sa zapojilo 10.200 účastníkov. Prieskum sa zameral na spokojnosť mladých, ich hodnoty, dôveru voči ľuďom a inštitúciám, ale aj na dôvody možného odchodu do zahraničia. Navštívime aj Veľkú Skalku pri Trenčíne - najstaršie známe pútnické miesto na Slovensku, kde počas archeologického výskumu v kaplnke kláštora objavili v dodatočne upravenej krypte ľudské pozostatky. Podľa predbežných odhadov zo 17. storočia.

Česká kina promítají nový španělský snímek Romería. Osmnáctiletá dívka v něm pátrá po osudu svých rodičů, které nikdy nestačila poznat. Jako první ale narazí na nepropustnou síť mlčení a vztahů ve vlastním příbuzenstvu. „Možná to není žádná blockbusterová podívaná, ale je to film, který je osobní, upřímný, a výborným způsobem pracuje s tím, kde se odehrává. Galicie v něm má zásadní úlohu,“ poznamenává filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký. Poslechněte si recenzi.

Tomáš Valer - Neděle, 31. Květen 2026 - Video záznam kázání Finanční dar na provoz Křesťanského centra Apoštolské církve ve Vyškově Číslo účtu: 2700499139/2010 VS: 1000 Děkujeme za vaši štědrost.

Kompletní epizoda: https://herohero.co/kontrapresinkPodcast Kontrapresink se pro vás pravidelně věnuje anglické Premier League - a její nejnovější sezóna právě skončila. Bylo to dramatické a my si poslední kolo, a s ním i celou sezónu, jak pro jednotlivé týmy vypadala, shrneme. Samozřejmě musíme mluvit o dramatickém souboji o záchranu mezi dvěma Čechy a jejich kluby, West Hamem a Spurs.V kompletní epizodě na https://herohero.co/kontrapresink probíráme zbytek spodní desítky Premier League. Řešíme, jakou další katastrofu asi ve Forestu natropí Marinakis, zamýšlíme se nad nečekaným úspěchem Farkeho v Leedsu, kritizujeme strašný Newcastle, nechybí ani debata o osudech Marca Silvy. A nakonec vyhlásíme vítěze letošní sezóny naší fantasy ligy!V díle vystupuje Vašek Pecháček, Jakub Vajbar, Tomáš Jarolím a Radim Braun.

Samuel K. se dostal do dětského domova náhle po smrti babičky, když mu bylo 11 let. V pokračování časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov dnes už jako třináctiletý popisuje, že založil kapelu, dál hraje fotbal a díky hostitelům se podíval několikrát do zahraničí.

Samuel K. se dostal do dětského domova náhle po smrti babičky, když mu bylo 11 let. V pokračování časosběrného seriálu Radiožurnálu Bydliště: Dětský domov dnes už jako třináctiletý popisuje, že založil kapelu, dál hraje fotbal a díky hostitelům se podíval několikrát do zahraničí.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karikaturista a kreslíř z fotbalové TikiTaka show Milan Kounovský popisuje zákulisí pořadu a vypráví v Press klubu jak začala jeho malířská kariéra. Hodnotí také uplynulý ročník fotbalové ligy.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak to zatím šlape českému týmu na světovém šampionátu ve Švýcarsku? Jak se brankář Josef Kořenář blýskl v duelu proti Švédsku? Co si hokejový expert Radiožurnálu Sport Martin Procházka myslí o dosavadních výkonech rozhodčích? Proč souhlasí s tím, že Jan Ščotka vyrazil chránit spoluhráče a oslabil tým? Nepůsobí Lukáš Sedlák unaveným dojmem? Co stálo za zkratem proti Slovinsku? Jak je na tom zdravotně Michal Kempný? Poslechněte si Čistou hru k úvodu mistrovství světa?

Dana Bérová je investorka a byznys koučka. „Střední management ve firmách má spoustu předsudků hlavně vůči mladým lidem. Říkáme, že jsou křehcí, že to jsou sněhové vločky, že nechtějí přebírat zodpovědnost, že je pro ně důležitý jen jejich work-life balance, ale já to vidím úplně jinak,“ říká v pořadu Hovory.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hodnotíme sérii s Bostonem a zaměřujeme se na tu proti Canadiens!

„Vo svete sa stmieva. Médiá, ktoré majú pozerať politikom na prsty, majú čoraz menší vplyv a spoločnosť sa díva do tmavej priepasti“, hovorí Pavol Szalai z medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc (RSF). Hodnotí pritom najnovší index slobody tlače vo svete, ktorý RSF pripravuje už od roku 2002. „V roku 2002 v krajinách s najvyššou úrovňou slobody tlače žilo 20 % populácie, dnes je to menej ako 1 %. Podiel krajín so zlou situáciou vzrástol zo 14 % na dnešnú väčšinu“, dopĺňa.Zákony ako zbraň, nepriateľská politická rétorika ako slučka, ktorá dusí a tlak ekonomiky.Sloboda médií vo svete padla na historické minimum – a Slovensko nie je mimo tohto trendu. Najnovší index organizácie Reportéri bez hraníc ukazuje, že tlak na novinárov rastie aj v zabehnutých demokraciách. Zákony, politika aj ekonomika médií dnes čoraz viac rozhodujú o tom, čo sa verejnosť dozvie a čo nie.Kde je v tomto obraze Slovensko a čo sa za posledné roky zmenilo? A najmä – ide len o výkyv, alebo o dlhodobejší problém, ktorý môže zásadne ovplyvniť fungovanie demokracie?Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom z Reportérov bez hraníc.

„Vo svete sa stmieva. Médiá, ktoré majú pozerať politikom na prsty, majú čoraz menší vplyv a spoločnosť sa díva do tmavej priepasti“, hovorí Pavol Szalai z medzinárodnej novinárskej organizácie Reportéri bez hraníc (RSF). Hodnotí pritom najnovší index slobody tlače vo svete, ktorý RSF pripravuje už od roku 2002. „V roku 2002 v krajinách s najvyššou úrovňou slobody tlače žilo 20 % populácie, dnes je to menej ako 1 %. Podiel krajín so zlou situáciou vzrástol zo 14 % na dnešnú väčšinu“, dopĺňa.Zákony ako zbraň, nepriateľská politická rétorika ako slučka, ktorá dusí a tlak ekonomiky.Sloboda médií vo svete padla na historické minimum – a Slovensko nie je mimo tohto trendu. Najnovší index organizácie Reportéri bez hraníc ukazuje, že tlak na novinárov rastie aj v zabehnutých demokraciách. Zákony, politika aj ekonomika médií dnes čoraz viac rozhodujú o tom, čo sa verejnosť dozvie a čo nie.Kde je v tomto obraze Slovensko a čo sa za posledné roky zmenilo? A najmä – ide len o výkyv, alebo o dlhodobejší problém, ktorý môže zásadne ovplyvniť fungovanie demokracie?Pozrieme sa na to s Pavlom Szalaiom z Reportérov bez hraníc.

Jaké byly ohlasy na rozhovor s Martinem Kubou, na který musel reagovat i Petr Fiala? Proč Kubova pragmatická vize oslovuje i část tradičních voličů ODS? Hodnotíme nový směr lidovců pod vedením Jana Grolicha. Proč ho média nekriticky oslavují jako spasitele? Má KDU-ČSL šanci přežít s liberálnějším směřováním? Čím na SHIFTS šokoval šéf Monety Tomáš Spurný? Je politicky průchodné, aby ministryně za hnutí ANO bydlela roky v obecním bytě za pár korun měsíčně? Plnilo a plní Česko slibovaná dvě procenta HDP na obranu, nebo nám politici ohledně skutečných čísel lhali?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Až v poslední době historiografie i veřejnost začaly jinak pohlížet na téměř čtyřsetletou historii našich zemí v rámci Rakouska-Uherska. Obrozenecký mýtus o údajném útlaku souvisel s emancipačními snahami novodobých národů, a tak se hodily i zavádějící, leckdy spíše podpásové argumenty. S těmito mýty souvisí také to, zda Habsburkové zradili česká práva?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novinářka Nora Fridrichová se s dvouletým odstupem ohlíží v Press klubu za odchodem z České televize a zamýšlí se nad tím zda by v dnešní době mohl její bývalý pořad fungovat. Hodnotí stávkovou pohotovost a také si je vědoma toho, že politici už dnes potřebují jen sociální sítě.See omnystudio.com/listener for privacy information.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Woodrow Wilson – 28. prezident USA28. prezident USA Woodrow Wilson byl svým přesvědčením, že mezinárodní řád má být založen na demokratických hodnotách, přímým protikladem Donalda Trumpa28. prezident USA Woodrow Wilson pevně věřil, že světový mír závisí na šíření demokracie a respektování mezinárodního práva, včetně práv menších národů. Tato představa se stala jedním z pilířů západní zahraniční politiky v poválečné éře a přežila i politický „realismus“ Richarda Nixona a Henry Kissingera. Wilson byl rovněž duchovním otcem OSN. Ovšem jeho idea vytvoření Společnosti národů po I. světové válce – tedy předchůdkyně OSN – nenašla za jeho života v USA pochopení. V roce 1918 ovládli Kongres Republikáni, kteří se obávali, že se Spojené státy stanou světovým četníkem a budou se zaplétat do mezinárodních sporů. Společnost národů tak vznikla bez účasti USA.Wilson nevnímal diplomacii jako hru zájmů, ale jako zápas mezi dobrem a zlem. Tato představa měla ovšem i svoji odvrácenou stránku. Tou byl jakýsi „morální imperialismus“. Woodrow Wilson cítil jako syn presbyteriánského pastora náboženskou povinnost „civilizovat“ a „demokratizovat“ ostatní národy. I projekt Společnosti národů vnímal jako sekulární verzi „Božího království na zemi“. Věřil, že skrze mezinárodní právo lze dosáhnout trvalého míru, což považoval za křesťanský ideál. Jeho kritici – samozřejmě až později - poukazovali na to, že Wilson sice mluvil o sebeurčení, ale zároveň poslal americkou armádu do Mexika, Haiti a Dominikánské republiky. Ukázalo se tak, že jeho „sebeurčení“ se mělo týkat jen Evropanů, nikoliv koloniálních národů v Africe či Asii.Chápání politiky jako boje dobra se zlem se uchytilo – především díky Tomáši Garrigue Masarykovi - i u nás. Nakonec za I. republiky jsme Woodrowa Wilsona uctívali jako "spasitele zpoza oceánu" a pojmenovali po něm největší a nejvýznamnější nádraží v Praze, které dříve neslo název Nádraží císaře Františka Josefa.

Jako ministr v hnutí ANO patřil mezi nejoblíbenější politiky, ať už šéfoval ministerstvu obrany, zahraničí nebo ještě předtím jako nestraník kultuře. Do současné politiky by se ale vrátit nechtěl, chybí mu v ní étos. „Je to takové noblesní slovo. Když sestoupíme o několik pater níž, aniž bychom byli v suterénu, bohatě stačí slušnost. Ta je často vnímána jako slabost, což je velikánský omyl. Slušnost chce hodně síly,“ zdůrazňuje v Osobnosti Plus Martin Stropnický.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čo ukázala pilotná eMaturita pre viac ako 6 300 stredoškolákov? Ako riaditeľka odboru hodnotenia a monitorovania vzdelávania vníma reakcieštudentov? A čo sa udeje, ak nastane takzvaný tlak zdola pri občasných sporných otázkach?V najnovšom diele podcastu odhaľujeme zákulisie maturít, pričom tvorba maturitných testov trvá aj tri roky. Povieme si, ako funguje proces hodnotenia a čo znamená metódaštyroch očí. Rozoberieme využitie umelej inteligencie pri tvorbe nahrávok aj to, či sa matematika stane súčasťou eMaturity a či ľudia, ktorí stoja za maturitnými testami, vidiaaj virálne obrázky, ktorými na zadania reagujú študenti. Tretiaci si navyše už v máji budú môcť nový systém prakticky vyskúšať, čo podľa hostky pomôže zvýšiť záujem o elektronické testovanie v budúcnosti, ktoré jeefektívnejšie, rýchlejšie a je pri ňom menšia pravdepodobnosť ľudského zlyhania. PaedDr. Ivana Pichaničová, PhD., je riaditeľka odboru hodnotenia a monitorovania vzdelávania v Národnominštitúte vzdelávania a mládeže. Vyštudovala učiteľstvovšeobecnovzdelávacích predmetov matematika – chémia na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Od roku 2003 sa odborne venuje realizácii maturitných skúšok a ďalších meraní výsledkov vzdelávania na základných a stredných školách. O podcastePodcast Veda na dosah – o štúdiu sa zameriava na témy vedy, štúdia a vzdelávania a prináša praktické rady, zrozumiteľné vysvetlenia a odpovede na otázky, ktoré mladí ľudia často riešia. Našou snahou je priniesť viac praktických tipov pre žiakov a študentov, ktoré sa týkajú napríklad výberu škôl, štúdia v zahraničí, kariéry či uplatnenia v STEModboroch, ktoré sú orientované na vedu, technológie, matematiku a inžinierstvo. Všetky podcasty sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na YouTube CVTI SR, cez aplikácie Spotify a Apple Podcasts a na ďalších streamovacích platformách. Nahrávanie podcastu prebehlo v priestoroch NIVaM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť na https://nivam.sk/?s=podcast.

Za 16 let vlády Viktora Orbána se Maďarsko výrazně proměnilo. Mnohé státní instituce nahradily nové a významné pozice obsadili lidé loajální k vládní straně Fidesz. Politika prosakuje i do občanské sféry, kultury nebo sportu. Premiér už v roce 2014 oznámil, že buduje neliberální stát zaměřený na národní zájmy a efektivitu. Odborníci ale často poukazují na autokratické prvky režimu. Jak systém hodnotí Češi žijící v Maďarsku?Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ceny bydlení nedopadají jen na zájemce o vlastní nemovitost, ale také na vysokoškolské studenty. Ti často studují mimo místo svého bydliště a potřebují platit ubytování.Všechny díly podcastu Vybrali jsme pro vás můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Fotbalisté Slavie v derby pražských S porazili doma Spartu po obratu 3:1 a po 25. kole první ligy vedou tabulku před svým rivalem už o 10 bodů. Proč Sparta nemá konzistentní výkony? Myslí si Pavel Horváth, že hráči ze zahraničí si neuvědomují důležitost derby? Byl zákrok Johna Mercada na Michala Sadílka za hranou a byla žlutá karta adekvátní? V čem byla pražská Slavia v druhém poločase jiná a čím přehrála odvěkého rivala? Poslechněte si další ligovou Desítku.

Buffalo během Trade Deadline přivedlo Stanleyho, Schenna, Pearsona a Carricka. Co to znamená pro aktuální tým?

Snímek Poberta, celovečerní hraný debut scenáristy a režiséra Ondřeje Hudečka, se odehrává na Moravě v době covidové pandemie. Hlavním hrdinou je Lupyn, který se vrací z vězení. Byl totiž odsouzený za krádeže. „Je to film, který chce diváky bavit, který se nebojí být drzý, a to třeba i v narážkách na konkrétní situaci, kterou jsme za covidových lockdownů zažili, a jací ministři k nám mluvili z televize,“ přibližuje filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

V Itálii končí dvacáté zimní olympijské hry. Zúčastnily se jich zhruba tři tisícovky sportovců z více než devadesáti zemí světa a vůbec poprvé se hostování ujala dvě města – Milán a Cortina d'Ampezzo. V posledním díle olympijského zápisníku se náš zvláštní zpravodaj Martin Balucha zeptal diváků, jak hry hodnotí.

Změnila se česká zahraniční a bezpečnostní politika po nástupu vlády Andreje Babiše? Je pro zahraniční partnery dostatečně přehledná a srozumitelná? Může naši pozici v zahraničí poškodit spor prezidenta a ministra zahraničí? A mělo by Česko vstoupit do Trumpovy Rady míru? Tomáš Pancíř se ptá bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který v současné době působí jako prorektor CEVRO Univerzity. Poslechněte si rozhovor.

Změnila se česká zahraniční a bezpečnostní politika po nástupu vlády Andreje Babiše? Je pro zahraniční partnery dostatečně přehledná a srozumitelná? Může naši pozici v zahraničí poškodit spor prezidenta a ministra zahraničí? A mělo by Česko vstoupit do Trumpovy Rady míru? Tomáš Pancíř se ptá bývalého poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáše Pojara, který v současné době působí jako prorektor CEVRO Univerzity. Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ZÁZNAM STUDIA N LIVE A VŠECHNY OSTATNÍ EPIZODY V PLNÉ VERZI NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Film může uklidňovat, ale také otevřít místa, na která nejsme připraveni. Ve Studiu N mluví Filip Titlbach s filmovým historikem a uměleckým šéfem karlovarského filmového festivalu Karlem Ochem o snímku Citová hodnota, o síle emocí v kině a o tom, proč jsou některé filmy přitažlivé právě tím, že z nich máme obavy. Film Citová hodnota režiséra Joachima Triera se stal jedním z nejdiskutovanějších evropských snímků – a to nejen kvůli devíti oscarovým nominacím nebo triumfu na Evropských filmových cenách. „Já si na Trierovi už od jeho mládí vážím jisté zralosti a moudrosti, se kterými přistupuje ke svým postavám. Snaží se být chápavý a celé je to obestřené velmi hustou melancholií,“ popsal na živém natáčení Studia N v pražském kině Přítomnost Och. Filmy rozděluje na ty, kterým věří, a na ty, které mu připadají vycucané z prstu. „Citová hodnota je film, který patří do té první kategorie. Trier tvoří neuvěřitelně komplexní mikrosvět vztahů, melancholie a věrohodných emocí, že se do něj vždycky rád nořím. Někdy z toho mám ale trochu obavy, protože při sledování jeho filmů prožívám velmi silné emoce. Je to přitažlivost a obava zároveň,“ říká. Někdy lidé podle něj prožívají ještě silnější emoce, když se na film dívají podruhé. Diváci a divačky by se podle filmového historika měli rozmýšlet, jestli na určité druhy filmů mají zrovna kapacitu. Film totiž může léčit i zraňovat. Hranice mezi tím, kdy kino pomáhá a kdy už ubližuje, je podle Ocha u každého jinde a souvisí s tím, co si do sálu neseme ze svého vlastního života. „Stalo se mi, že jsem z jednoho filmu odešel už po deseti minutách, protože se v něm odehrávalo něco, co jsem intenzivně prožíval. Představa, že se dívám na zkondenzovanou verzi téhož pro mě byla absolutně fyzicky nepřijatelná,“ přiznává. I proto je někdy legitimní z kina odejít. Ne proto, že by film selhal, ale protože se trefil až příliš přesně. „Je to lepší možnost než se u toho trápit,“ říká. Zažívá Joachim Trier svých warholovských patnáct minut slávy? Co dělá film výjimečným? A jak se vybírají snímky pro karlovarský filmový festival? Podívejte se na záznam celé debaty na herohero.co/studion

Nové napojení severního Plzeňska na dálnici D5, budování urgentních příjmů v nemocnicích, ale i historicky nejvyšší podpora hasičům. I takový byl rok 2025 v Plzeňském kraji.

Igor Matovič a Robert Fico sa dopĺňajú i potrebujú. V každom prípade si pomáhajú a pokiaľ bude šéf Hnutia Slovensko na politickej scéne, tak bude večným problémom stabilnej opozičnej alternatívy, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Vládna koalícia podľa neho urobila z parlamentu impotentnú inštitúciu. Kde sa zastaví valcovanie nezávislých inštitúcií a právneho štátu?Úrad na ochranu oznamovateľov, predtým verejnoprávna RTVS, Špeciálna prokuratúra, NAKA, ale aj Slovenská národná galéria, Bibiana či Slovenský hydrometeorologický ústav. Vládna koalícia rozoberá štát - a jeho inštitúcie - kocku po kocke ako z akejsi veľkej stavebnice autokracie.Rozoberanie štátu inštitúcia po inštitúcií. Snaha vládnej moci o čoraz väčšiu kontrolu celej spoločnosti. Zároveň štát, ktorý sa mení na čoraz viac kolabujúceho Potemkina. Neustále vlakové havárie, zbierky na životne dôležité lieky po internetoch, mládež utekajúca z krajiny a k tomu mnoho miliardové konsolidačné balíčky míňajúce sa akýmkoľvek zmysluplným výsledkom. Žiadna „Slayáda“ to veru nie je. Je to Slovensko na konci roka 2025.No a ponuka akejkoľvek stabilnej alternatívy je stále veľmi krehká, nejednotná a bez hlbšej vízie, pričom ju zásadne komplikuje faktor zvaný Igor Matovič. Téma dnešného podcastu s politológom Radoslavom Štefančíkom.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Igor Matovič a Robert Fico sa dopĺňajú i potrebujú. V každom prípade si pomáhajú a pokiaľ bude šéf Hnutia Slovensko na politickej scéne, tak bude večným problémom stabilnej opozičnej alternatívy, tvrdí politológ Radoslav Štefančík. Vládna koalícia podľa neho urobila z parlamentu impotentnú inštitúciu. Kde sa zastaví valcovanie nezávislých inštitúcií a právneho štátu?Úrad na ochranu oznamovateľov, predtým verejnoprávna RTVS, Špeciálna prokuratúra, NAKA, ale aj Slovenská národná galéria, Bibiana či Slovenský hydrometeorologický ústav. Vládna koalícia rozoberá štát - a jeho inštitúcie - kocku po kocke ako z akejsi veľkej stavebnice autokracie.Rozoberanie štátu inštitúcia po inštitúcií. Snaha vládnej moci o čoraz väčšiu kontrolu celej spoločnosti. Zároveň štát, ktorý sa mení na čoraz viac kolabujúceho Potemkina. Neustále vlakové havárie, zbierky na životne dôležité lieky po internetoch, mládež utekajúca z krajiny a k tomu mnoho miliardové konsolidačné balíčky míňajúce sa akýmkoľvek zmysluplným výsledkom. Žiadna „Slayáda“ to veru nie je. Je to Slovensko na konci roka 2025.No a ponuka akejkoľvek stabilnej alternatívy je stále veľmi krehká, nejednotná a bez hlbšej vízie, pričom ju zásadne komplikuje faktor zvaný Igor Matovič. Téma dnešného podcastu s politológom Radoslavom Štefančíkom.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Většina Syřanů oslavuje nabytou svobodu, uplynul totiž rok od pádu diktátora Bašára Asada. Zemi zuboženou třinácti roky občanské války nyní vede prezident Ahmad Šara, někdejší džihádista. Směřuje Sýrie ke stabilitě? „Euforie je pryč a teď nastala tvrdá realita,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Rašíd Chalíl z kurdské menšiny. „Mohlo to být mnohem horší,“ dodává v pořadu Pro a proti Assem Atassi, mluvčí někdejší iniciativy Syrská revoluce.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spolupracuje s řadou domácích umělců, dělá hudbu na míru pro módní přehlídky, s některými interprety ale nedokáže spolupracovat. „Mám nastavené hodnoty a když ten člověk ve své tvorbě uráží ostatní, nedokážu s ním tvořit,“ říká v nové epizodě Bojs hudebník Rainer.

Film Běžící muž je akční sci-fi snímek a zároveň satira na společnost a média. Podle předlohy Stephena Kinga ho natočil režisér Edgar Wright. „Hodnotím ho jako velmi průměrné dílo současného Hollywoodu. Jako film, na kterém je vidět, že hodně zestárla předloha z 80. let. Přece jenom některé věci už v současné popkultuře stihly Běžícího muže předběhnout, protože žijeme v audiovizi několik let po masivním úspěchu Hry na oliheň,“ říká filmový kritik Pavel Sladký.

Moderuje Lucie Vopálenská.

Poslanec hnutia Slovensko Marek Krajčí v relácii Ide o pravdu obhajoval svoje sporné hlasovanie za novelu Ústavy, ktorú podporil spolu s koalíciou. Tvrdí, že rozhodnutie nebolo o spolupráci s premiérom, ale o hodnotách, ktorým dlhodobo verí.

Chodí hosté ještě do restaurace a kaváren si vychutnat jídlo nebo sladká, užít si to? Nebo chodí jen hodnotit, posuzovat, srovnávat, natáčet reelska? A nemůžu za to taky trochu? Vracím se k reflexi toho, co jsme zažili v Amsterdamu, jak můžete udělat koncept na hranolcích nebo sledích, jak to dělat masově a přitom stále kvalitně. Proč je důležité cestovat? Po Evropě, světě, ale i Česku. A pak víc o podnicích ve Vršovicích, Praze vůbec, ale také v Novém Jičíně, Olomouci a Brně. Tak slyšte a dejte vědět.

Co s Péťou? Tak se jmenuje nový dokumentární film, který v premiéře uvedl jihlavský festival dokumentárních filmů a ode dneška ho promítají i další kina po celém Česku. Titulní Péťa je dospívající muž s poruchou autistického spektra. Stará se o něj jeho otec, ovdovělý Petr Jochec. „Hodnotím hodně vysoko to, že filmaři dokázali bezprostředně a velmi intimně zachytit nejrůznější situace ze života rodiny – někdy hrozivé, někdy dojemné,“ říká filmový kritik Pavel Sladký.

Ak v budúcom roku padne predaj áut, firmy nebudú mať peniaze na zaplatenie daní.V podcaste s Ivanom Miklošom sa dozviete:– od 1. minúty – že umelá inteligencia má väčší potenciál ako internet;– po 1:30 – čo nám hovoria aktuálni nobelisti za ekonómiu;– po 3:00 – ako už 20 rokov zažívame len éru Roberta Fica;– od 6:00 – že náš rast spomaľuje rýchlejšie ako v porovnateľných krajinách, lebo režeme z malého koláča;– od 8:00 – že v súčasnej situácii budú bohatí bohatnúť a ostatní chudobnieť, kým štát neošklbe aj bohatších;– po 9:00 – ako najviac verejným financiám uškodili vlády Roberta Fica;– od 11:00 – že konsolidujú zle, lebo dusia ekonomiku;– po 12:00 – ako máme na Slovensku súbeh negatívnych okolností;– od 13:00 – že Ficova vláda minie viac ako skonsoliduje;– po 14:30 – prečo ministrovi Kamenickému nesedí rozpočet;– od 16:00 – ako v budúcom roku padne predaj áut a firmy nebudú mať peniaze na zaplatenie daní;– od 18:00 – že tento rozpočet je manifest neschopnosti tejto vlády;– po 19:00 – že Ficovmu tvrdeniu, že zanechá financie v dobrom stave, odporuje aj ministerstvo financií;– od 21:00 – že ani Fico sám neverí svojim vlastným slovám;– po 22:45 – či to opozícia robí dobre;– od 24:00 – či sme na gréckej ceste a čo by to znamenalo;– po 28:00 – čo si myslí o ekonomickom programe PS;– od 31:00 – ako to vyzeralo, keď konsolidovali po Mečiarovi;– po 33:00 – prečo na Slovensk unebude lepšie skôr ako po roku 2030.

Ak v budúcom roku padne predaj áut, firmy nebudú mať peniaze na zaplatenie daní.V podcaste s Ivanom Miklošom sa dozviete:– od 1. minúty – že umelá inteligencia má väčší potenciál ako internet;– po 1:30 – čo nám hovoria aktuálni nobelisti za ekonómiu;– po 3:00 – ako už 20 rokov zažívame len éru Roberta Fica;– od 6:00 – že náš rast spomaľuje rýchlejšie ako v porovnateľných krajinách, lebo režeme z malého koláča;– od 8:00 – že v súčasnej situácii budú bohatí bohatnúť a ostatní chudobnieť, kým štát neošklbe aj bohatších;– po 9:00 – ako najviac verejným financiám uškodili vlády Roberta Fica;– od 11:00 – že konsolidujú zle, lebo dusia ekonomiku;– po 12:00 – ako máme na Slovensku súbeh negatívnych okolností;– od 13:00 – že Ficova vláda minie viac ako skonsoliduje;– po 14:30 – prečo ministrovi Kamenickému nesedí rozpočet;– od 16:00 – ako v budúcom roku padne predaj áut a firmy nebudú mať peniaze na zaplatenie daní;– od 18:00 – že tento rozpočet je manifest neschopnosti tejto vlády;– po 19:00 – že Ficovmu tvrdeniu, že zanechá financie v dobrom stave, odporuje aj ministerstvo financií;– od 21:00 – že ani Fico sám neverí svojim vlastným slovám;– po 22:45 – či to opozícia robí dobre;– od 24:00 – či sme na gréckej ceste a čo by to znamenalo;– po 28:00 – čo si myslí o ekonomickom programe PS;– od 31:00 – ako to vyzeralo, keď konsolidovali po Mečiarovi;– po 33:00 – prečo na Slovensk unebude lepšie skôr ako po roku 2030.

Kdyby byly volby volby do Sněmovny ovlivněné jiným státem, stoprocentně bychom to poznali, ujišťuje pro Český rozhlas Plus Josef Šlerka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy. „Na letošních volbách bylo pozoruhodné, že proběhly velice férově. Čekal jsem vměšování ze strany Ruska v podobě stovek falešných webových stránek šířených tisícovkami účtů a tak dále. Nic z toho jsme nezažili,“ říká datový analytik s tím, že šlo o jedny z nejklidnějších voleb.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ODS bude velmi pravděpodobně vybírat nové stranické vedení na kongresu v lednu. Oznámil to místopředseda strany Martin Kupka. Kteří členové vedení nebudou kandidovat a jaká budoucnost ODS čeká?  Hostem Ptám se já byl poslanec Marek Benda (ODS).Strany dosluhující vlády se musí podle premiéra a předsedy ODS a lídra koalice Spolu Petra Fialy připravit na intenzivní opoziční práci. Po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě Fiala prohlásil, že pokládá za logické, že šéf ANO Andrej Babiš bude jako vítěz sněmovních voleb pověřen sestavením vlády. Koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) skončila ve volbách na druhém místě za ANO s 23 procenty. Fiala dnes zopakoval, že ohledně vyvození osobní zodpovědnosti za výsledek voleb se rozhodne v dalších dnech.Podle místopředsedy ODS a ministra dopravy Martina Kupky bude strana vybírat nové vedení na kongresu v lednu. Všichni podle něj potřebují čas na to, aby vyhodnotili výsledek voleb. Kupka zároveň odmítl spekulovat o tom, zda se bude ucházet o post předsedy strany po Petru Fialovi. Kdo by měl dál vést ODS? Kam chce strana dál směřovat? A obstál projekt koalice Spolu v letošních sněmovních volbách? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Premiérovu cestu do Číny vnímam ako vztýčený prostredník lídrom EÚ. Premiérove reči o mieri sa ukázali ako prázdne kecy. Prezentovať priamo pred Putinom výzvu na zastavenie paľby na to Robert Fico odvahu nenašiel,“ pripomína bývalý diplomat Peter Weiss. Čo premiér návštevou Číny sleduje a aký bude mať dopad na dôveryhodnosť Slovenska v EÚ?Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o Ficovej suverénnej zahraničnej politike na všetky štyri svetové strany. Tej sa totiž v ostatnom čase akosi zasekol kompas na prísne východnom vektore. Po nedávnej návšteve Moskvy totiž premiér Fico zamieril ešte východnejšie, tentoraz do Číny. Tam - obklopený autokratmi sveta skritizoval jeho slovami „žabí horizont“ Európskej únie a po rokovaní s ruským prezidentom Putinom si pohovoril aj s čínskym lídrom Si Ting-pchingom, predstaviteľom Vietnamu, no a našiel si čas prehodiť pár slov aj s Alexandrom Lukašenkom. Proste Créme de la Créme svetovej demokracie a ľudských práv. „To, čo povedal o tej žabe z úzkym horizontom, tak to je výpoveď o ňom samom. Je nepochopiteľné ako Robert Fico špiní do vlastného životného priestoru, ktorým je pre Slovensko Európska únia. Je to sabotáž našej spoločnej únijnej politiky,“ hovorí Peter Weiss.Prečo to premiér robí, aké to bude mať dôsledky na obraz a postavenie Slovenska v EÚ a čo vlastne od ľudí ako Putin či Si Ting-pching Robert Fico očakáva? Premiérovu zahraničnú politiku už nemožno oddeliť od jeho snahy uniknúť domácim témam a od pokusu uloviť krajne pravicového extrémistického voliča, upozorňuje bývalý predseda Strany demokratickej ľavice (SDĽ) Peter Weiss. Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ministerstvo školstva vôbec nezohľadňuje rozdielnosť potrieb jednotlivých regiónov ani rozdielnosť potrieb jednotlivých rodín, hovorí o snahe ministra školstva zmeniť financovanie súkromných a cirkevných škôl špeciálna pedagogička Miroslava Robinson. Ide ministrovi školstva naozaj o znevýhodnené deti alebo je za tým snaha o posilnenie moci štátu?Stopka segregácii vo vzdelávaní a inklúzia prakticky za každú cenu verzus právo na slobodu výberu školy ako i rešpekt k právam rodičov na slobodné určenie budúcnosti ich vlastných detí. To je dilema, ktorú pred státisíce našich detí - ako aj ich rodičov, stavia aktuálna reforma vzdelávania z dielne ministra školstva. Legislatívne zmeny sa dotknú všetkých, od od materských až po vysoké školy. Asi najväčší odpor ale vyvolala snaha o zmenu financovania súkromných a cirkevných škôl. Tie pred týmito zmenami doslova bijú na poplach. Na jednej strane spisujú petície a rokujú o kompromisoch, na strane druhej hromadne zvonia na kostolné zvony a tlačia i na opozičné KDH. Zásadná otázka však znie: Vie o potrebách, ale aj o obmedzeniach našich detí viac akýsi múdry a dobrý "ujo štát" alebo o deťoch vedia viac ich vlastni milujúci a dane platiaci rodičia? Je silne segregačné školstvo - ktoré napriek všeobecnému vzdelávaniu až príliš často udržuje deti v pasci socioekonomických pomerov ich rodičov, naozaj našim kľúčovým problémom a ak áno, dá sa dosiahnuť súdržnosť žiactva a inkluzivita vo vzdelávaní necitlivými nátlakovými metódami a na úkor práv a slobôd tisícok detí a ich rodičov?No a napokon, kde v tomto všetkom ostali všetky tie sociálne či zdravotne znevýhodnené deti, o ktoré by tu malo isť v prvom rade? Vieme vlastne kto všetko sú tie "naše deti" a pre koho všetkého je tot naše školstvo? Má tento štát - ktorý dlhodobo a priam masovo zlyháva pri integráciíí akokoľvek odlišných detí, vôbec právo hovoriť súkromným školám ako i rodičom do toho, čo pre svoje deti chcú a ako ich majú vzdelávať? No a prečo je inklúzia tak veľmi dôležitá, prečo voči nej rastie odpor a ako ju robiť správne? "Rodičia sa snažia uľahčiť život svojim deťom, tým, že im uľahčujú prístup k veciam a podobne. chcem však zdôrazniť, že majstrom v športe sa človek nestane za týždeň, mesiac či rok tréningu. Tréning si vyžaduje odriekanie, pravidelnosť a akceptovanie pravidiel. My sme si však urobili z pohodlia tú najvyššiu možnú hodnotu a toto je ten problém s odolnosťou našich detí," dodáva Miroslava Robinson.Témy pre dlhoročnú špeciálnu pedagogičku a riaditeľku Súkromného centra poradenstva a prevencie Nová Stálica Miroslavu Robinson. Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Zprávy o agresivitě dětí nejen na školách jakoby neměly konce. „Studie zpracované v zahraničí navíc říkají, že každý nový útok může inspirovat další, tedy ty, kteří o tom zatím jen uvažují. Může dojít k nápodobě podobných trestných činů,“ říká bezpečnostní konzultantka Barbora Vegrichtová.

V Evropské unii má od roku 2027 začít platit nový systém emisních povolenek, které zdraží bydlení i dopravu auty. Česká vláda hledá spojence pro změnu systému a zmírnění dopadů. „Nálady vůči zelené politice se v Bruselu poněkud mění,“ poukazuje v Pro a proti europoslanec Ondřej Knotek (ANO). „Nemusíme nutně kompletně přepracovávat celý návrh,“ namítá europoslankyně Pirátské strany Markéta Gregorová.