Podcasts about hodnot

Pro sportovní redakci americké stanice ABC to měl být celkem klidný den. Na programu letních olympijských her bylo 5. září 1972 jen plavání, box a volejbal. Novináři ale místo toho obrátili kamery dovnitř olympijské vesnice, kde palestinská teroristická skupina držela izraelská rukojmí. Den, který významě poznamenal mezinárodní dění i televizní vysílání teď připomíná nový film s názvem Mnichov 1972.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro sportovní redakci americké stanice ABC to měl být celkem klidný den. Na programu letních olympijských her bylo 5. září 1972 jen plavání, box a volejbal. Novináři ale místo toho obrátili kamery dovnitř olympijské vesnice, kde palestinská teroristická skupina držela izraelská rukojmí. Den, který významě poznamenal mezinárodní dění i televizní vysílání teď připomíná nový film s názvem Mnichov 1972.

Dvě velké osobnosti českého fotbalu dorazily do Milevska na Písecku. Fanoušci se tu mohli při besedě setkat s Horstem Siegelem a Janem Kollerem. A nechyběly u toho ani Sportovní ozvěny Českého rozhlasu České Budějovice.Všechny díly podcastu Sportovní ozvěny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

✨ V tomto rozhovoru s Petrem Havlíčkem se podíváme na hubnutí a nejrozšířenější mýty ve výživě. Má smysl počítat kalorie? Jaký tuk je nejhorší? A je margarín opravdu zdravější než máslo?0:00 Úvod0:30 Tuky jako hlavní nepřítel zdraví6:50 Co se stane, když přestanu jíst beztučnou stravu? 9:40 Glykemický index pro hubnutí? 11:00 Hodnotíme tuky a oleje, který je nejhorší tuk? 14:00 Přejídal se Jirka někdy sacharidy? 17:30 Vždycky tu byly takové extrémy?19:30 Vejce zvyšují cholesterol? 25:09 Margarín je zdravější než máslo.34:00 Mléko A2, kde ho koupit?35:49 Jsou všechny kalorie stejné? 39:45 Calories in, calories out.42:50 Je jedno z čeho sním kalorie! (iifym)48:40 Je ve škole málo tělocviku? 53:30 Detoxy a super potraviny58:17 Závěr

Po úterních jednáních prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je zřejmé, že se nedostal v otázce příměří tak daleko jako dříve s prezidentem Zelenským. Kreml údajně kývnul na celkový třicetidenní klid zbraní, ale pouze v oblasti infrastruktury a energetiky. Přesto Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že Ukrajina Trumpa nejen nezajímá, ale spíš otravuje,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus česko-americký bankéř a investor Ondřej Jonáš.

Po úterních jednáních prezidenta Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem je zřejmé, že se nedostal v otázce příměří tak daleko jako dříve s prezidentem Zelenským. Kreml údajně kývnul na celkový třicetidenní klid zbraní, ale pouze v oblasti infrastruktury a energetiky. Přesto Rusko v noci na středu zaútočilo drony na Ukrajinu. „Jsem přesvědčen, že Ukrajina Trumpa nejen nezajímá, ale spíš otravuje,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus česko-americký bankéř a investor Ondřej Jonáš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká kina začínají uvádět remake československého filmu Útěk z roku 1967. Režisér a scenárista David Laňka se v něm vrátil k námětu Oty Hofmana. „Přesun do nových, současných podmínek vůbec nefunguje. Ten film jednak musí opodstatňovat, proč postavy nemají mobilní telefony a proč se nemůžou spojit, ale hlavně problémy dnešních dětí nebo dospívajících už vypadají skutečně úplně jinak. Ten film tím přichází o věrohodnost,“ poznamenává filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

Když už na veřejnosti zazní slovo ctnost, je to většinou v souvislosti s tzv. virtue signalling, tedy signalizováním ctnosti. Což je však neřest. Tkví v tom, že se člověk připojuje ke správným kauzám či pronáší správná hesla, aby byl viděn a seznán dobrým. Naopak by jeden pohledal, aby se někde mluvilo o ctnostech i pozitivně. Přitom jsou podmínkou toho, aby mělo vůbec smysl hovořit o hodnotách, jimiž se naopak zaklínáme rádi. Hodnoty jsou cenné, ale bez ctností jsou v lepším případě hesla, v horším kýč. Hodnoty jsou demokratickým konsensem na tom, oč je dobré usilovat. Je to naše společná měna, k níž se stačí přihlásit. Ostatně samo slovo hodnoty pochází z ekonomického slovníku a jako každá měna jsou i hodnoty abstraktní, což znamená, že platí nezávisle na situaci, nezávisle na prostoru, nezávisle na tom, kdo je říká. Vždyť kdo by nakonec rozporoval třeba hodnotu pravdy? Hodnoty ožívají teprve v kontextu ctností. Co je to ctnost? To, co nás činí výtečnými. Tradice zná čtyři kardinální ctnosti: moudrost, spravedlnost, uměřenost a odvahu. Proč je jich více? Protože v případě ctností neplatí absolutna, vyvažují se. Není odvážné vtrhnout na bojiště bez výzbroje; není odvážné druhého nechat v problémech. Odvážné je přiměřeně a moudře se vyzbrojit, k čemuž je třeba znát situaci. To je ostatně pointa ctností: podstatně souvisejí s myšlením, s praktickou moudrostí, možná bychom mohli říct, že se strategií, která však vždy vyžaduje znalost kontextu. Kdo nemá strategii a nerozumí kontextu, ale chce být dobrý, není ctnostný, a může být dokonce nebezpečný. Nemyslet není ctnost.Být ctnostný znamená žít prozkoumaný život; naopak to neznamená žít život někoho, kdo nikdy neudělal chybu. Krásně o tom píše skotský filozof Alasdair MacIntyre, který v knize Etika v konfliktech modernity promýšlí význam ctností pro současnost. Má za to, že bez ctností není dobrý život, vlastně bez ctnostní není žádný život. Člověk pak totiž ztratí smysl pro kontinuitu svého příběhu, nakonec i smysl pro to, kýmže vlastně je. Ale kdože je tedy ctnostný? Podle MacIntyra ne nutně svatoušek. Ctnostné životy ilustruje na velkých osudech dvacátého století. Třeba na spisovateli Vasiliji Grossmanovi, autorovi románu Život a osud a novináři, který mezi prvními vstoupil do koncentračního tábora Treblinka. Jeho reportáže se staly podkladem pro Norimberský proces. To však není celý příběh. Grossman v životě mockrát selhal, několikrát fatálně, třeba když během druhé světové války neodvezl včas svou matku do bezpečí a ona byla popravena nacisty. I tak byl jeho život ctnostný, tvrdí MacIntyre. Jak je to možné?KapitolyI. Umění být osobností [úvod až 11:00]II. Moderní ztráta ctnosti? [11:00 až 19:50] III. Co je to ctnost? [19:50 až 46:30]IV. Jste k smrti zmožení? Tak ještě jeden krok! [46:30 až 57:20]V. Příběh Vasilije Grossmana: Ctnostní nejsou svatoušci. [57:20 až konec]BibliografieHeather, Battely, Virtue, Cambridge: Polity Press, 2015.Alasdair MacIntyre, Ztráta ctnosti, přel. Pavla Sadílková– David Hoffman, Praha: OIKOYMENH, 2004.Alasdair MacIntyre, Ethics in the Conflicts of Modernity: An Essay on Desire, Practical Reasoning, and Narrative, Cambridge: Cambridge University Press, 2020.Platón, Ústava, přel. František Novotný, Praha: OIKOYMENH, 2017.

Zprávy o agresivitě dětí nejen na školách jakoby neměly konce. „Studie zpracované v zahraničí navíc říkají, že každý nový útok může inspirovat další, tedy ty, kteří o tom zatím jen uvažují. Může dojít k nápodobě podobných trestných činů,“ říká bezpečnostní konzultantka Barbora Vegrichtová.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tereza Brdečková hodnotí 75. ročník Berlinale.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tereza Brdečková hodnotí 75. ročník Berlinale.

„Malér, který tady vidím v rámci devastačního liberalismu a celoplanetární korektnosti, je v tom, že se útočí na kulturní dědictví, takže je například hudba génia typu Wolfgang Amadeus Mozart označována za rasistickou,“ říká psychiatrička Jarmila Klímová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 3. díl, 28.02.2025, www.RadioUniversum.cz

Sedmdesát procent lidí považuje spánek za jednu z největších životních radostí a téměř 60 procent jde radši spát, než ven do společnosti. Vyplývá to z velkého průzkumu, do něhož se zapojily desítky tisíc lidí z 57 zemí světa, a který si u agentury Globe Scan zadala firma IKEA.

Sedmdesát procent lidí považuje spánek za jednu z největších životních radostí a téměř 60 procent jde radši spát, než ven do společnosti. Vyplývá to z velkého průzkumu, do něhož se zapojily desítky tisíc lidí z 57 zemí světa, a který si u agentury Globe Scan zadala firma IKEA.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Za pět vteřin by měl zákazník vědět, jak mu váš produkt změní život,“ říká Martin Šimek, zakladatel cestovní kanceláře Radynacestu a podnikatel v cestování.Bavíme se o tom, proč by měl každý najít smysl v podnikání a jak přidanou hodnotu komunikovat zákazníkům. A opět uslyšíte zajímavý podnikatelský příběh od samotného začátku, kdy Martin průvodcoval sám, po současnost, kdy má pod sebou nižší desítky zaměstnanců a kanceláře ve třech městech.Jak překlopit koníček do podnikání? Proč Martin projel celý svět, ale zůstal v Ostravě? A kam vyjel Tomáš na střední škole?Martin Šimek je zakladatelem a ředitelem cestovní kanceláře Radynacestu, která nabízí cestovatelské zážitky v malých skupinách. Jeho nikou je marketing a budování značek. Zkušenosti z oblasti předává jako konzultant pod značkou komunikačního studia Vybroušený brand.V ROŽNI! si každý měsíc svítíme na podnikání v Moravskoslezském kraji. Nejvtipnější business podcast regionu uvádí Tomáš Buchwaldek a Martin Hykel.

Emilia Pérez, film režiséra Jacquesa Audiarda, dostal třináct nominací na Oscara, vyhrál čtyři Zlaté glóby a řadu dalších cen. V Mexiku, kde se film o bossovi narkomafie odehrává, mu řada diváků a divaček nemůže přijít na jméno. „Důvodů je hned několik. Jednak je to film, který je muzikálem, komedií a queer filmem o trans postavě zároveň, což je docela odvážná kombinace. Zároveň film natočil francouzský režisér v Mexiku s naprostým minimem mexických herců,“ vysvětluje Sladký.

Marpo, vlastním jménem Otakar Petřina, rapper, bojovník a muž, který propojil dvě zdánlivě nesourodé světy - hudbu a thajský box - byl hostem podcastu Men's Factor. A mluvilo se o šikaně, výchově dětí k sebeobraně, ale i o tom, jak bojový sport formuje charakter člověka.„Byl jsem šikanátor s dobrým srdcem. Pak mě to mrzelo,“ říká o době dospívání a tvrdí, že kdyby se jeho vlastní děti staly oběťmi šikany, odpověď byla jasná: „Ať se brání pěstmi. Když je někdo fakt zlej, tak občas pomůže mu dát ránu. Pak si vybere jiného slabšího.“V rozhovoru přišla řeč i na širší téma mužství a společenských hodnot. Podle Marpa se vytrácí rytířství, slušnost a schopnost postavit se za druhé. „Dneska lidi nezasahují, když vidí násilí, bojí se právních problémů,“ říká.Navrhuje proto něco, co mnohé překvapí: „Já bych vrátil vojnu. Ne na dva roky, ale třeba na tři čtyři měsíce. Aby si kluci prošli nějakou zkouškou a stali se z nich chlapi.“ Podle něj mladé generaci chybí zodpovědnost a sebeovládání. Josef Toman ale namítá, že vojna v éře komunizmu zas tak přínosná nebyla a domů se muži často vraceli jako alkoholici. Může být bojový sport prevencí násilí? Podle Marpa ano. „Čím větší bojovník, tím klidnější člověk,“ tvrdí a dodává, že právě trénink a disciplína v ringu vedou k vyrovnanosti. „Chodil jsem na thajský box a ten mě brutálně vyklidnil,“ popisuje svou zkušenost.Marpo věří, že bojové sporty učí nejen obranu, ale také respekt a sebekontrolu. Proto považuje za důležité, aby se děti učily, jak se bránit – nejen kvůli sobě, ale i kvůli ochraně druhých. „Můj syn je strašně dobrák, snažím se mu vysvětlit, že svět není vždycky fér,“ říká.

Příběh židovského architekta, který přežil holokaust a svůj nový začátek hledá ve Spojených státech. To je Brutalista. Film režiséra Bradyho Corbeta na ploše tří a tři čtvrtě hodiny vypráví o imigraci a traumatu, ale také o umělecké seberealizaci, mecenášství a nerovnosti. „Je to film, který holokaust a minulost hlavního hrdiny vytěsňuje. Jenom rozeznáváme, že je jeho součástí, a sledujeme jeho následující osobní historii,“ přibližuje filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.

Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín.  Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních. Pohled na novinku se postupně rozšiřuje přes půl Evropy a projevují se zkušenosti obou šoférů: to, že jeden je zvyklý pohybovat se spíše po slovanském severu a západě, zatímco druhý po slovanském jihu a východě. Každý tedy do debaty přináší jiné, de facto protichůdné zážitky, návyky a závěry. Jak to dopadne? Sourozenci proberou saské silnice pro motorová vozidla o třech pruzích, kde se dva pruhy na té či protější straně střídají pravidelně po několika kilometrech, což je řešení, které Lukáš považuje za elegantní a u nás málo využívané jako mezistupeň mezi dálnicemi a okresními silnicemi. Hovoří se o tom, že Česko je intenzivně tranzitní země, přinejmenším ve střední Evropě kamiony nepopiratelně přetížená, a že je tedy nové dálnice potřeba stavět, aby se ulevilo stávajícím. Hodnotí se přínos dálniční výstavby v Chorvatsku či v Polsku. Jakub také dodává, že je potřeba počkat s hodnocením využití nových dálnic, než si na ně řidiči zvyknou a začnou po nich jezdit automaticky a bude skutečně zřejmé, jak s novými cesty zacházejí a jak je používají. Jemu samotnému se prý novinka, jež mu stojí za zahradou, paradoxně prozatím vlastně spíše nevyplatí. Řeč se stočí také na to, kolik dálnic by v Česku ještě mohlo vyrůst a odkud kam. Vyplatila by se jižní dálnice z Plzně do Brna? Anebo okrouhlá dálnice po obvodu země mezi krajskými městy? Dojde také na dopravní značení na dálnicích a cestách v různých zemích, na systémy odpočívek a jejich značení různě po (střední) Evropě. Jakub podrobně přibližuje dálniční systém na Balkáně a vysvětluje, jak jeho rozvoji mimo jiné neprospívá, že půlka poloostrova není součástí Schengenského prostoru – taky se jí přezdívá „černá díra v Evropě“. Zároveň neopomíná připomenout, že našinec dávno odvykl tomu a neumí si kloudně představit, co to znamená čekat na hraniční odbavení na silnici, že to může trvat klidně desítky hodin a že nemalá část Evropanů, vrací-li se domů (na svátky, na prázdniny nebo jen na víkend), toto musí stále pravidelně podstupovat. Aneb konečně podcast, s kterým se projedete po Evropě sem a tam.

Průmyslové firmy v České republice začínají propouštět. Zejména na tradiční odvětví dopadají vysoké ceny energií a celková stagnace v Německu a i v celé Evropě. Potvrzuje to i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „U velkých spotřebitelů máme jedny z vůbec nejvyšších cen elektřiny a plynu v celé Evropské unii, což je pro ty firmy obrovskou zátěží. Dlouhodobě je to neudržitelné,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.

Průmyslové firmy v České republice začínají propouštět. Zejména na tradiční odvětví dopadají vysoké ceny energií a celková stagnace v Německu a i v celé Evropě. Potvrzuje to i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. „U velkých spotřebitelů máme jedny z vůbec nejvyšších cen elektřiny a plynu v celé Evropské unii, což je pro ty firmy obrovskou zátěží. Dlouhodobě je to neudržitelné,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V pořadí druhý snímek tvůrců Petra Kazdy a Tomáše Weinreba s názvem Nikdo mě nemá rád vypráví příběh mladé ženy Sáry, která žije v každodenní rutině a osamělosti. Do doby, než pozná Martina. Snímek není příjemným pohlazením – vypráví o pocitech stísnění a nepřijetí společností. „Film chce iritovat a znejišťovat, má ambice atakovat společenské konvence, ale klade si vyšší cíle, než kterých se mu daří dosáhnout,“ shrnuje kritik Pavel Sladký.

V podcastu Marie Bastlové Ptám se já mluvil Jiří Přibáň, známý český právník a sociolog, od loňského června soudce Ústavního soudu. Jedním z témat byla i česká demokracie.

V podcastu Marie Bastlové Ptám se já mluvil Jiří Přibáň, známý český právník a sociolog, od loňského června soudce Ústavního soudu. Jedním z témat byla i česká demokracie.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lukáš rád experimentuje, a tak si pořídil MacBook Air s armovým procesorem M1. Po třech letech přechod ze světa Windows do jablečného ekosystému hodnotí. Musel se vzdát Total Commanderu, ale našel k němu alternativu a občas dokonce použije Finder. Nedostatky macOS řeší nástroji třetích stran. Za (ne)výhodu považuje provázanost zařízení od Applu. Když máte MacBook, je ideální pořídit si ještě iPhone.02:49 – Proč Lukáš přešel na MacBook14:24 – Pro koho je macOS18:53 – Konzistence a zásahy shora28:08 – Podpora a dlouhodobá cena32:02 – Nedostatky44:22 – Ovládání55:20 – Otázka preference57:09 – Ekosystém Applu01:05:51 – Závěr

Podle toho, na čem nám záleží a čeho si všímáme. Já měl například možnost sledovat rekonstrukci železnice mezi Berounem a Karlštejnem. Od konce ledna až do 15. prosince byla na této trati částečná výluka. Omezený počet vlaků jezdil pouze po jedné koleji – a na té druhé se pracovalo.

Rok 2024 se chýlí ke konci. V jaké kondici a s jakými očekáváními jsme do něj vstupovali? Které události na politické scéně patřily mezi klíčové? Co trápí českou veřejnost? A který problém opomíjejí všichni politici napříč celým politickým spektrem? Za uplynulým rokem se ohlédne komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko.

Rok 2024 se chýlí ke konci. V jaké kondici a s jakými očekáváními jsme do něj vstupovali? Které události na politické scéně patřily mezi klíčové? Co trápí českou veřejnost? A který problém opomíjejí všichni politici napříč celým politickým spektrem? Za uplynulým rokem se ohlédne komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rok 2024 se chýlí ke konci. V jaké kondici a s jakými očekáváními jsme do něj vstupovali? Které události na politické scéně patřily mezi klíčové? Co trápí českou veřejnost? A který problém opomíjejí všichni politici napříč celým politickým spektrem? Za uplynulým rokem se ohlédne komentátor Českého rozhlasu Radko Kubičko.

V roce 2024 oteplení překročilo zlomovou hranici 1,5 stupně. V oblasti klimatu je to globálně jedna z nejzávažnějších zpráv roku. „Byť to může být nějaký výkyv, tak to je určitě velmi významná věc, která mimo jiné naznačuje, že to úsilí, které věnujeme problematice klimatu, není dostačující,“ bilancuje pro Český rozhlas Plus biolog a poradce prezidenta Ladislav Miko.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Propojenost ve zdravotnictví i ve státní správě, kvalitnější dopravní infrastrukturu. To jsou oblasti, v nichž Češi chtějí výrazně víc, ukázaly letošní výsledky Indexu inovací. Ten průřezově celou společností zjišťoval, jak lidé i firmy vnímají novinky a kde jim naopak chybí. Hostem u mikrofonu v našem podcastovém studiu byla Michaela Bauer, členka představenstva ČSOB. 1355 respondentů, 500 firem a 32 startupů – ti všichni se svými odpověďmi podíleli na výsledném čísle 78,3 bodu ze sta možných. „Není to málo, ale mohlo by to být ještě lepší,“ hodnotí dosažené skóre Michaela Bauer, členka nejužšího vedení ČSOB, která zodpovídá za oblast technologií, dat a inovací a je jednou z nejvýše postavených žen ve finančním sektoru v Česku. Index inovací 2024 vznikl už potřetí spoluprací, letos poprvé ve spolupráci se společností Mastercard. Hodnotí mimojiné to, jak se Česko posouvá a co lidem chybí. „Změřit inovace skutečně jde. V našem pojetí jsou to jakékoli pociťované novinky. Respondentů jsme se ptali, které hodnotí dobře a které jim naopak chybí, a to napříč všemi oblastmi. Celkem jich bylo dvaatřicet,“ vysvětluje Michaela Bauer. V kterých oblastech jsou lidé naopak extrémně spokojení? A jak otevření jsme prvkům chytré domácnosti? Liší se pohled jednotlivců a firem na inovace? Poslechněte si nové vydání Forbes BrandVoice podcastu.

Nezastavovat v úzkých, nepřehledných místech, při opětovném rozjezdu se pak rozhlédnout vzhůru, zdůrazňuje z lyžařského desatera lektor na startu nové sezony. „Obecně je ve střední Evropě procento takových střelců trochu vyšší než v západnější Evropě. Máme reflexi a sebevnímání trošku posunuté jinam,“ míní Michael Turek, instruktor lyžařských instruktorů. Proč jejich služeb využívají i již zkušení Australané či Američané? A proč podle něj Češi přeceňují své schopnosti?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nezastavovat v úzkých, nepřehledných místech, při opětovném rozjezdu se pak rozhlédnout vzhůru, zdůrazňuje z lyžařského desatera lektor na startu nové sezony. „Obecně je ve střední Evropě procento takových střelců trochu vyšší než v západnější Evropě. Máme reflexi a sebevnímání trošku posunuté jinam,“ míní Michael Turek, instruktor lyžařských instruktorů. Proč jejich služeb využívají i již zkušení Australané či Američané? A proč podle něj Češi přeceňují své schopnosti?

Třikrát se účastnil taneční soutěže StarDance, dvakrát ji vyhrál. S Danou Batulkovou vystupují dodnes. Vede vlastní taneční školu a říká, že tančit naučí i dřevo.

V roce 1989 bylo Zdeňkovi Svěrákovi padesát tři let. Jaké byly první dny a měsíce z nesvobody ve svobodě? „Popravdě jsem si myslel, že v nesvobodě budu pořád. A když to přišlo, bylo to krásný. 53 let žít v domnění, že nikdy nebudu moct říkat veřejně, co si myslím, a najednou to jde, tak to byl nádherný pocit,“ vzpomíná herec Divadla Járy Cimrmana. Jak se daří Centru Paraple?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 1989 bylo Zdeňkovi Svěrákovi padesát tři let. Jaké byly první dny a měsíce z nesvobody ve svobodě? „Popravdě jsem si myslel, že v nesvobodě budu pořád. A když to přišlo, bylo to krásný. 53 let žít v domnění, že nikdy nebudu moct říkat veřejně, co si myslím, a najednou to jde, tak to byl nádherný pocit,“ vzpomíná herec Divadla Járy Cimrmana. Jak se daří Centru Paraple?

Slovenští novináři za sebou mají první rok vlády Roberta Fica poté, co se loni po letech vrátil k moci. Premiér si už stihl podrobit veřejnoprávní média, s novináři se soudí, mnozí přišli o práci. Vláda hrozí vznikem Národního mediálního úřadu. „Cením si všech, kdo tam zůstávají a dělají svoji práci dál,“ říká advokát a bývalý novinář Tomáš Němeček, který v dalším dílu Mediálního cirkusu mimo jiné hodnotil i způsob, jakým ČT ukončila pořad 168 hodin Nory Fridrichové. Slovenská společnost utrpěla největší šok v únoru 2018, když byl nájemným vrahem  zastřelen investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka. Vražda a následné obrovské společenské otřesy vedly k pádu Ficovy vlády. Loni v říjnu se ale Fico vrátil k moci a s médii svádí tvrdou bitvu. S velkou částí novinářů nemluví, nepouští je ani na úřad vlády. Veřejnost letos na jaře protestovala proti změnám mediálních zákonů, ovšem marně.  Přeměnu tamních veřejnoprávních a státní média si Ficův kabinet  prosadil.„Občas se říká o novinářích, že tak dlouho křičí Vlk! Vlk!, až je nebude nikdo poslouchat. Tak teď na Slovensku ten vlk je. Slovenská veřejnoprávní média už byla podrobena speciálním zákonem, který byl přijat jen proto, aby ukončil funkční období dosavadního ředitele a mohli být dosazeni noví manažeři. Výsledek už je viditelný prostým okem diváka. Byli vyměněni moderátoři hlavních politických debat. Hlavní vládní strana SMER - SD se tím dokonce chlubí na mítincích se svými voliči, jako by si odškrtávali jednotlivá jména, ta nepopulární,“ komentuje slovenské dění exnovinář, dnes advokát a komentátor dění Tomáš Němeček, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Fico odvádí pozornostVýroky slovenského premiéra na adresu novinářů budí rozruch často. Naposledy to bylo tehdy, když o žurnalistech pronesl, že jsou krvelační bastardi, mluvil o tom, že je třeba uvažovat o povinném vzdělání pro novináře a také zřídit Národní mediální úřad, který mnohá tamní média vnímají jako hrozbu případné cenzury.„Premiér Fico tyto výroky, které vždycky otřesou a došplouchnou až do České republiky, pronáší ve chvíli, kdy potřebuje odvést pozornost od něčeho hodně nepříjemného,“ upozorňuje Němeček a dodává: „Některým z Ficových výroků jako třeba o povinném vzdělávání novinářů není třeba  přisuzovat nějakou vážnost. Oni nejsou hodni, a tím oni myslím Ficovu vládu, abychom vážně rozebírali jejich úmysl, jestli na něm něco je nebo  ne, protože oni chtějí trestat.“Fico se ale nebojí sáhnout i dál. Před několika týdny zažaloval novináře a šéfredaktora zpravodajského serveru Aktuality.sk Petera Bárdyho, který o něm napsal knihu. V žalobě si stěžuje na fotografii použitou na obálce.„Šéfredaktor Aktualit.sk Peter Bárdy má pravdu, že oni si tu knihu celou pečlivě přečetli, nenašli nic, čeho by se chytli, tak to zkouší přes fotografii. To je spíš směšná záležitost, taková ta klasická zastrašovací žaloba, dělaná jenom proto, aby novináře otrávil. Odvedl jim energii jinam, aby platili advokáta, který je musí zastupovat, aby to řešili. Je to ryzí  zlomyslnost,“ hodnotí žalobu Němeček.Stíhání české novinářkySložitou pozici slovenských novinářů nedávno nasvítil také případ okolo reportérky Seznam Zpráv Kristiny Cirokové. Ta musela na výslech kvůli svým reportážím o sektě AllatRa, sloveská prokuratura ji vedla jako podezřelou z údajné propagace hnutí potlačujícího práva a svobody. Slovenská prokurátorka, která má kauzu na starosti, přitom podle tamního serveru SME toto hnutí v minulosti sama podporovala. Proti vyšetřování se ohradila redakce Seznam Zpráv i řada novinářských organizací. Stíhání bylo nakonec zastaveno.„Je to strašně nepříjemné. Nikdo není rád, když chodí na výslechy. Pro nikoho není příjemné, že je vyšetřován. Navíc ho to odvádí od jeho práce.  Tomu všemu rozumím. Druhá věc je, že pokud tomu čelíme z bezpečí, a opravdu je to bezpečí, České republiky, tak je to přece jenom jiná pozice, než když jste tomu na Slovensku vystaveni v první linii,“ říká v Mediálním cirkusu Němeček.On sám se novinařině věnoval od 90. let, byl šéfredaktorem týdeníku Respekt, komentátorem Hospodářských novin a v Lidových novinách pak založil a vedl přílohu o právu Právo a justice. Z médií Němeček odešel v červnu 2013, výpověď v Lidových novinách podal hned ten den, kdy Andrej Babiš oznámil nákup vydavatelství Mafra.„Já si pamatuju, jak se tam v té době lámaly charaktery. A jak dneska lidi, kteří jsou velcí antibabišovci, tehdy koketovali s tím, jestli by to nakonec nešlo nějak prokličkovat a přežít. Bylo to emotivní,“ říká i po letech s velkým zaujetím Tomáš Němeček. „Jako  nositel všech novinářských cen v České republice jsem si ty ceny, plakáty a diplomy sebral, strčil jsem je do šuplíčku a začal jsem novou kariéru v Psychiatrické nemocnici Bohnice jako podnikový právník, protože měl jsem dvojí vzdělání, vystudoval jsem žurnalistiku a práva,“ popisuje Němeček.Fridrichová odešla z ČT středemDnes se Tomáš Němeček médiím věnuje spíše okrajově. Působí v několika institucích udílejích novinářské ceny, občas komentuje veřejné dění zejména v Českém rozhlase a médií se občas týkají i kauzy, kterým se věnuje v rámci své advokátní praxe. Zastupoval třeba poškozené v případu podezření na sexuální obtěžování ze strany investigativního reportéra Marka Wollnera v České televizi.„O tom nemůžu mluvit, protože tento pořad sledují také lidé, kteří se mě za toto angažmá snažili nějakým způsobem potrestat nebo mi ztrpčit život. Poslali na mě stížnost na Advokátní komoru, která sice byla shledána jako nedůvodná, ale zkoušeli mi i takto ztrpčit život. Jestli ale o něčem můžu mluvit, tak je to o případu Nory Fridrichové. To jsem  nezastupoval a sledoval jenom jako divák. A musím říct, že mi spadla čelist nad tím, co se dělo. Jakým způsobem může být zrušený pořad, který má takovou sledovanost bez jakékoliv náhrady. A musím také říct, že mi zároveň imponovalo rozhodnutí Nory Fridrichové, že toto nemá zapotřebí a odchází středem, protože se uživí kdekoliv jinde.  Taková gesta jsou mi blízká,“ říká Němeček.Vadilo mu přitom především to, když Noře Fridrichové vedení televize v souvislosti s koncem pořadu 168 hodin vyčítalo, jak se ohradila vůči útokům Marka Wollnera v bulváru. Ten zveřejnil část soukromé konverzace s Fridrichovou o masturbaci, bývalá novinářka ČT pak v reakci zveřejnila konverzaci celou, aby jí dala kontext. Jan Souček vzápětí Fridrichové vyčetl, že veřejné výroky tváře ČT o masturbaci podle něj poškozují televizi.„To jsem si říkal: jak vy jste jí pomohli? Jak se Česká televize se svým mediálním odborem,  se svým právním oddělením, zastala svého zaměstnance? Jakou pomoc poskytla? Nechali ji v tom plavat samotnou a potom ji peskovali za to, že to nebylo podle nějakých jejich dokonalých nevyřčených představ. To mě zamrzelo na současném vedení České televize,“ dodává ke kauze zrušení pořadu 168 hodin Němeček.Jakou atmosféru v ČT odkryla kauza Wollner? A co dnes novinařinu a práci novinářů v Česku a zejména na Slovensku ohrožuje nejvíc? --Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na

„Bolo by asi najlepšie, keby sa pani ministerka Šimkovičová rozhodla odstúpiť a prišiel tam niekto, kto vníma kultúru, umenie, kto rozumie tejto oblasti“ – exministerka Silvia Hroncová takto uzatvára svoje hodnotenie prvého roku tejto vlády v oblasti, v ktorej sama ešte pred rokom pôsobila. Už v horizonte hodín to bude rok, ako Robert Fico v pozícii premiéra predstavil svoju štvrtú vládu. V ten istý deň, ako zomrel bývalý generálny prokurátor Dobroslav Trnka. Aké sú jej plody po roku?Zmenené trestné kódexy očistili desiatky poťahovaných súdmi. Po kritike Bruselu však už stihli podstúpiť novelizáciu novelizácie novely!Elitní špeciálni prokurátori sa rozpŕchli neraz po úradoch, ktoré nesúvisia s ich špecializáciou. Rovnako vyšetrovatelia zrušenej Naky. Krajina s rekordnými cenami masla má naordinované takmer trojmiliardové šetrenie. Jej ministri na čele s premiérom si však ešte predtým platovo výrazne polepšili. Pandémiu preveruje splnomocnenec, pre ktorého ani nebola. Lekári hrozia hromadne výpoveďami. A z rezortu kultúry rezonovalo aj to, že zem nie je guľatá. Naviac – z RTVS sa stala STVR, len preto, aby sa zmenilo vedenie. A erbové inštitúcie v kultúre prišli o kompetentné vedenia. Krajina pod Tatrami je tak aj v Kultúrnom štrajku. Čo na to tí, čo to ťahali ešte pred rokom? A konkrétne exministerka kultúry Silvia Hroncová? „Samozrejme, každý minister prichádza so svojimi témami, no v tejto chvíli netušíme, aká je stratégia, aká vízia, len vidíme snahu o mocenské ovládnutie ministerstva, kultúry a inštitúcií“, hovorí bezprostredná predchodkyňa ministerky Šimkovičovej. Personálne výmeny na čele inštitúcií ako je SND, kde Mateja Drličku ministerka nahradila Zuzanou Ťapákovou, či SNG, kde Alexandru Kusú nahradil najprv Anton Bittner, neskôr Miloš Timko, označuje za „nedôstojné“. „Žiaľ, keď porovnáme mená, ktoré odišli a naopak prišli, ani nie je možná diskusia. Neprišli tam odborníci, ktorí sú v tej oblasti zdatní a zorientovaní“, hovorí Hroncová. „Je to smutné, kam sa táto krajina dostalo 35 rokov od Nežnej revolúcie“, dodáva. Rezort je podľa nej v rozvrate. „V tomto období je potrebné hovoriť o veciach nahlas. Nahlas ich pomenovávať, ak prichádza k nesprávnym rozhodnutiam, či závadzaniu“. Ministerka Martina Šimkovičová by podľa nej urobila najlepšie, keby odstúpila. „Pozícia ministra alebo ministerky je o tom, že máte kultúre a jej obci slúžiť. Vytvárať jej čo najlepšie podmienky. Nemáte hovoriť do obsahu inštitúcií, za to zodpovedajú štatutári. A nemáte tomu rezortu panovať, ale slúžiť“, uzatvára Silvia Hroncová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Bolo by najlepšie, keby sa pani ministerka Šimkovičová rozhodla odstúpiť a prišiel tam niekto, kto vníma kultúru, umenie, kto rozumie tejto oblasti“ – exministerka Silvia Hroncová takto uzatvára svoje hodnotenie prvého roku tejto vlády v oblasti, v ktorej sama ešte pred rokom pôsobila. Už v horizonte hodín to bude rok, ako Robert Fico v pozícii premiéra predstavil svoju štvrtú vládu. V ten istý deň, ako zomrel bývalý generálny prokurátor Dobroslav Trnka. Aké sú jej plody po roku?Zmenené trestné kódexy očistili desiatky poťahovaných súdmi. Po kritike Bruselu však už stihli podstúpiť novelizáciu novelizácie novely!Elitní špeciálni prokurátori sa rozpŕchli neraz po úradoch, ktoré nesúvisia s ich špecializáciou. Rovnako vyšetrovatelia zrušenej Naky. Krajina s rekordnými cenami masla má naordinované takmer trojmiliardové šetrenie. Jej ministri na čele s premiérom si však ešte predtým platovo výrazne polepšili. Pandémiu preveruje splnomocnenec, pre ktorého ani nebola. Lekári hrozia hromadne výpoveďami. A z rezortu kultúry rezonovalo aj to, že zem nie je guľatá. Naviac – z RTVS sa stala STVR, len preto, aby sa zmenilo vedenie. A erbové inštitúcie v kultúre prišli o kompetentné vedenia. Krajina pod Tatrami je tak aj v Kultúrnom štrajku. Čo na to tí, čo to ťahali ešte pred rokom? A konkrétne exministerka kultúry Silvia Hroncová? „Samozrejme, každý minister prichádza so svojimi témami, no v tejto chvíli netušíme, aká je stratégia, aká vízia, len vidíme snahu o mocenské ovládnutie ministerstva, kultúry a inštitúcií“, hovorí bezprostredná predchodkyňa ministerky Šimkovičovej. Personálne výmeny na čele inštitúcií ako je SND, kde Mateja Drličku ministerka nahradila Zuzanou Ťapákovou, či SNG, kde Alexandru Kusú nahradil najprv Anton Bittner, neskôr Miloš Timko, označuje za „nedôstojné“. „Žiaľ, keď porovnáme mená, ktoré odišli a naopak prišli, ani nie je možná diskusia. Neprišli tam odborníci, ktorí sú v tej oblasti zdatní a zorientovaní“, hovorí Hroncová. „Je to smutné, kam sa táto krajina dostalo 35 rokov od Nežnej revolúcie“, dodáva. Rezort je podľa nej v rozvrate. „V tomto období je potrebné hovoriť o veciach nahlas. Nahlas ich pomenovávať, ak prichádza k nesprávnym rozhodnutiam, či závadzaniu“. Ministerka Martina Šimkovičová by podľa nej urobila najlepšie, keby odstúpila. „Pozícia ministra alebo ministerky je o tom, že máte kultúre a jej obci slúžiť. Vytvárať jej čo najlepšie podmienky. Nemáte hovoriť do obsahu inštitúcií, za to zodpovedajú štatutári. A nemáte tomu rezortu panovať, ale slúžiť“, uzatvára Silvia Hroncová. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Návrat SOCDEM do Poslanecké sněmovny, to je hlavním cílem nové předsedkyně Jany Maláčové. Nevyloučila ani spolupráci s koalicí Stačilo!. V obavě z takového směřování stranu opustili exministři Petra Buzková a Tomáš Petříček nebo bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský. „Spojení se Stačilo! zavede SOCDEM někam, kam hodnotově nepatří,“ říká v pořadu Pro a proti Jiří Dienstbier (SOCDEM). „Pohodlná politika už se nevrátí,“ oponuje komentátor serveru Lidovky.cz Martin Zvěřina.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kľúčovým rizikom pri lezení ferrát je precenenie vlastných schopností, hodnotí Andrej Kolárik, predseda metodickej komisie Slovenského horolezeckého spolku James. Zodpovednosť za ostatných v skupine nesie objektívne najskúsenejší člen družstva. Ferratistom radí, aby sa nebáli kontaktovať horskú službu aj v prípadoch, keď ešte nemusí ísť o život.

Vedení České pirátské strany včetně lídra Ivana Bartoše zareagovalo na neúspěch v krajských a senátních volbách demisí. Výběr nového předsednictva by se měl uskutečnit 9. listopadu. Může neúspěch ve volbách znamenat i konec Pirátů ve vládě? „Ve vládě to skřípe. Jsme kritizováni za kroky, které se musely udělat a které byly odvážné. Není to od našich koaličních partnerů fér,“ říká europoslankyně za Českou pirátskou stranu Markéta Gregorová. Jak chce strana čelit odlivu voličů?

Přestavbu vedení Československé televize vnímalo velmi opatrně. Dlouho totiž nebylo jasné, co se může na obrazovce objevit, a co už ne, popisuje televizní historik Daniel Růžička. Něco jiného bylo zpravodajství, tam se o perestrojce mluvit mohlo, protože šlo o citace komunistických politiků.

Přestavbu vedení Československé televize vnímalo velmi opatrně. Dlouho totiž nebylo jasné, co se může na obrazovce objevit, a co už ne, popisuje televizní historik Daniel Růžička. Něco jiného bylo zpravodajství, tam se o perestrojce mluvit mohlo, protože šlo o citace komunistických politiků.Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kamala Harrisová se poprvé střetla s Donaldem Trumpem v živě vysílané televizní debatě. Mluvili o ekonomice, potratech, migraci i válce na Ukrajině. „Trump nemohl nějak zvlášť překvapit, byla to jeho sedmá debata a je o něm známo, že se nedrží faktů. To Harrisová byla jiná, nastavila mu v něčem pádnější, razantnější i pichlavější oponenturu, než byl zvyklý. A i tam byla jiná dynamika, protože ona je žena,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus své dojmy novinářka Jana Ciglerová.

Vláda Petra Fialy (ODS) chce na Masarykův okruh v Brně vrátit motocyklový šampionát. Hodlá ho podpořit desítkami milionů korun z veřejných peněz. „Stát vstupuje do něčeho, co bylo vždy provázáno obrovskými dluhy a nekompetentností,“ kritizuje v pořadu Pro a proti na Českém rozhlase Plus novinář Jan Vitvar z časopisu Respekt. „Motorky jsou zástupný problém. Fotbal nás stojí stovky milionů a nikdo se nad tím nepozastavuje,“ oponuje politický marketér Petros Michopulos.

Klik je týždenný komentovaný prehľad technologických správ, o udalostiach, ktoré sa udiali vo svete IT, médií a sociálnych sietí. Moderátori: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Dávid Tvrdoň⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Ondrej Podstupka⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nainštalujte si Toldo appku - http://sme.sk/toldo Podporte nás na Toldo - http://sme.sk/extraklik Discord diskusný server nájdete tu: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://discord.gg/eqeqBcw2V8⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ >> KLIK NEWSLETTER: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://sme.sk/klikmail⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠   Viac info nájdete na https://podcasty.sme.sk/c/23377185/klik-pixel-dobehol-iphone-hodnotime-nove-telefony-od-googlu.html Spravili sme chybu, máte pripomienku? Napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠klik@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠, prípadne ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠do skupiny na Facebooku⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠. -- Predplatné SME.sk: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://predplatne.sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -- Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ -- Ďakujeme, že počúvate podcast Klik. Kapitoly 00:00 Úvod02:02 Pixel 9 recenzia30:27 Súboj ekosystémov spotrebiteľskej elektorniky50:49 ZáverSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Kdo je Tim Walz, kterého si Kamala Harrisová vybrala jako kandidáta na amerického viceprezidenta? Může tento výběr výrazně ovlivnit výsledek listopadových prezidentských voleb? Co rozhodne o tom, jestli vyhraje Donald Trump nebo Kamala Harrisová? A jak se změnila americká prezidentská kampaň odstoupením Joea Bidena? Tomáš Pancíř se zeptal profesora historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igora Lukeše.

Radost z největší výměny vězňů mezi Ruskem a Západem od studené války začíná opadat a místo toho vyvstávají otázky. „Pro některé propuštěné Rusy je to hořkosladké. Nejen že jsou proti své vůli deportováni, ale zároveň tímto vším dostávají v Rusku naprosto jasný cejch zahraničních agentů,“ připomíná v Interview Plus odborník na Rusko a postsovětský prostor a šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.

Česku se daří, ale méně, než se čekalo, hodnotí analytici a ekonomové poslední čísla o výkonu české ekonomiky. Růst v řádu desetin procentního bodu sice není recesí, ale také není důvodem k jásotu a přehnanému optimismu. „U nás se teď projevil vliv větší spotřeby domácností. To situaci vylepšilo i přesto, že zahraniční poptávka, bohužel, není tak silná, jakou bychom si možná přáli,“ říká rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.