Podcasts about analytik

Příslib další vojenské pomoci, zároveň také žádný jasný harmonogram budoucího ukrajinského členství v Severoatlantické alianci. Tak skončil ve Vilniusu dvoudenní summit NATO. Čekal Volodymyr Zelenskyj více? Analytik Jan Ludvík v audiozáznamu ještě vysvětlí, proč americký záměr darovat Ukrajině kazetovou munici budí emoce, a zhodnotí roli Turecka v euroatlantickém prostoru.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Amerika dodá Ukrajině kontroverzní kazetovou munici, kterou víc než 120 zemí včetně Česka zakázalo. Rusko tyto ničivé zbraně, které za letu explodují a rozpadnou se na menší části, používá. Měla by se stejně bránit i napadená Ukrajina? V daném kontextu je to správný krok, říká bezpečnostní a obranný analytik Daniel Koštoval. Podle zahraničně-politického analytika Břetislava Turečka se tak ale Západ staví na roveň celé řady autoritářských režimů.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Redaktor novinek Alex Švamberk probírá v podcastu Zbytečná válka  s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým, proč je postup ukrajinských sil tak pomalý. Věnují se, co může nadcházející summit NATO  přinést Kyjevu a proč Volodymyr Zelenskyj minulý týden navštívil několik zemí NATO i pomalému postupu ukrajinských sil na frontě. Mikulecký zmiňuje také dva políčky, které Rusku vyťalo Turecko.

Umělá inteligence nahradí až 300 milionů pracovních míst! Nejsou lidi, zaměstnavatelé nemohou najít schopné a kvalifikované pracovníky. Přichází krize pracovního trhu? Podobné titulky na nás skáčou z medií prakticky každý den. Kolik je na nich pravdy a co nám mohou už dnes prozradit data o pracovním trhu v ČR? Nejen o tom jsem si povídal s Tomášem Ervínem Dombrovským, který se analýzou pracovního trhu zabývá už přes dvanáct let. Proč je podle Tomáše práce v Česku extrémně levná? Jaké příležitosti přináší příchod moderních trendů, jako například umělá inteligence? Jakou lidskou práci zatím stroje nedokážou nahradit? Kde mohou zaměstnavatelé stále najít šikovné lidi a jakým způsobem si je mohou přitáhnout? Nejen o těchto tématech jsme si povídali v dnešním rozhovoru. 

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského večer na Pražském hradě uvítal prezident Petr Pavel. Jednali spolu o budoucím členství Ukrajiny v NATO nebo o další podpoře v boji proti ruské agresi. „Z jeho tiskové konference bylo hodně cítit, že se ta jednání odehrávala v přátelské atmosféře dvou velmi blízkých spojenců, a to jak s ohledem na pomoc ČR Ukrajině, tak s vyhlídkou na další potenciál spolupráce,“ míní analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.

Zvrhnutie Kremľa Prigožinom by pre Ukrajinu nebolo zaručene dobrou správou, tvrdí v podcaste denníka Pravda vojenský analytik Matej Kandrík z Adapt Institute. Hoci je aktívna fáza jeho vzbury uzatvorená, v najbližších dňoch ešte môžeme pozorovať jej dôsledky, predpovedá. Prekvapivé ťaženie Prigožina na Moskvu a ešte prekvapivejšie stiahnutie Vagnerovcov 300 kilometrov pred ňou, v tejto chvíli vyvoláva viac otázok ako odpovedí. Analytik si je však istý v tom, že u zločinca a šéfa žoldnierov Prigožina nešlo o žiadny nepremyslený akt v afekte. A isté je aj to, že Vladimír Putin definitívne prišiel o povesť neohrozeného vodcu, ktorý ako špička mocenskej pyramídy pevnou rukou ovláda všetko, čo sa v krajine deje.  Prečo Ukrajinci viac nevyužili príležitosť víkendovej ruskej vzbury na výraznejšiu protiofenzívu? Aký vplyv môže mať táto udalosť celkovo na vojenskú agresiu Rusov na Ukrajine? A bolo by odstránenie ruského vojenského vedenia pre Ukrajincov a západ vôbec dobrou správou? #pocuvajtepravdu

Společné vysílání Českého rozhlasu Plus a Radiožurnálu nabízí pohled odborníků na Prigožinovu vzpouru. Představí časovou osu a popíše selhání Putina spolu s vlažnou reakcí ruské armády či vnímání puče Ukrajinci.Všechny díly podcastu Speciál můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Vladimíra Putina a jeho aktuálny spôsob správy Ruska vo vojne s Ukrajinou obnažil čistokrvný gangster Jevgenij Prigožin“, tvrdí Matej Kandrík z bratislavského obranného tink thanku Adapt Institut. Víkendový pokus o prevrat či ozbrojený puč pritom označuje za „začiatok Putinovho konca“.   „Poníženie, ktoré Putin zažil, je faktickým ohlásením odchodu od moci. Zvlášť v autoritárskom režime, akým je jeho Rusko, neotrasiteľnosť a sila vodcu si nemôže dovoliť také zásadné spochybnenie a oslabenie, ako sme to videli cez víkend“, tvrdí Kandrík.   Po 24. februári a Putinovom vpáde na Ukrajinu prišiel 24. jún a vojenský puč v Putinovom Rusku od Putinovho spojenca Jevgenija Prigožina. A ak svet s napätím čakal, ako dopadne zjavne hladký postup jeho Wagnerovcov na Moskvu, s prekvapením prišla správa o jeho „exile“ v Bielorusku a stiahnutí jeho mužov, pričom Kremlin odvolal svoj „interdikt“ v podobe vyhlásenej hrozby spravodlivým a nekompromisným trestom. Čoho bol svet cez víkend svedkom? Čo sme sa z dynamiky revolty dozvedeli o stave moci a jej držiteľov v Rusku? Drží Putin opraty skutočne pevne v rukách? A šlo o epizódu, či prejav silnejúceho trendu, s ktorým bude musieť cár Vladimír počítať a svoju špeciálnu operáciu rozšíriť aj na domáci front?   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.  

Ursprung des Lebens - Wie wurden aus Molekülen erste Zellen? /Schlafstörungen - Kann Melatonin helfen? /Analytik und Sensorik - Neue Wege um Drogen aufzuspüren // Moderator: Stefan Geier; Beiträge von: Prisca Straub, Renate Ell, Sedir Dabbass, Hellmuth Nordwig

    „Vladimíra Putina a jeho aktuálny spôsob správy Ruska vo vojne s Ukrajinou obnažil čistokrvný gangster Jevgenij Prigožin“, tvrdí Matej Kandrík z bratislavského obranného tink thanku Adapt Institut. Víkendový pokus o prevrat či ozbrojený puč pritom označuje za „začiatok Putinovho konca“.   „Poníženie, ktoré Putin zažil, je faktickým ohlásením odchodu od moci. Zvlášť v autoritárskom režime, akým je jeho Rusko, neotrasiteľnosť a sila vodcu si nemôže dovoliť také zásadné spochybnenie a oslabenie, ako sme to videli cez víkend“, tvrdí Kandrík.   Po 24. februári a Putinovom vpáde na Ukrajinu prišiel 24. jún a vojenský puč v Putinovom Rusku od Putinovho spojenca Jevgenija Prigožina. A ak svet s napätím čakal, ako dopadne zjavne hladký postup jeho Wagnerovcov na Moskvu, s prekvapením prišla správa o jeho „exile“ v Bielorusku a stiahnutí jeho mužov, pričom Kremlin odvolal svoj „interdikt“ v podobe vyhlásenej hrozby spravodlivým a nekompromisným trestom. Čoho bol svet cez víkend svedkom? Čo sme sa z dynamiky revolty dozvedeli o stave moci a jej držiteľov v Rusku? Drží Putin opraty skutočne pevne v rukách? A šlo o epizódu, či prejav silnejúceho trendu, s ktorým bude musieť cár Vladimír počítať a svoju špeciálnu operáciu rozšíriť aj na domáci front?   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V noci na sobotu příslušníci soukromé Wagnerovy armády obsadili Rostov na Donu na jihu Ruska a během dne posupovali před Voroněž na Moskvu. O příčinách a možných důsledcích této vzpoury vedené majitelem wagnerovců Jevgenijem Prigožinem  hovořil redaktor Novinek.cz Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milan Mikuleckým 

Tauchboot "Titan" - Was könnte eine Implosion ausgelöst haben? / Analytik und Sensorik - Neue Wege um Drogen aufzuspüren / Ursprung des Lebens - Wie wurden aus Molekülen erste Zellen?

Ak pätina štvrtákov nerozumie textu, tak je evidentné, že nejde len o deti z marginalizovaných skupín či deti z chudobných rodín, hovorí Michal Rehúš z Centra vzdelávacích analýz. Prepojenosť zlých výsledkov so socioekonomickým statusom je však podľa neho stále veľká a naše školstvo až príliš konzervuje deti v prostredí, z ktorého pochádzajú. Čo sa teda reálne  podarilo dvom exministrom školstva? Segregácia, to je slovo, ktoré by sme mali dnes poznať už iba z učebníc dejepisu. Žiaľ, je to niečo, s čím sa dnes a denne stretávajú naše vlastné deti. A nie je to len kvôli farbe pokožky, rase či etniku, ale deje sa to i kvôli majetkový pomerom ich rodičov a chudobe, v ktorej mnohé slovenské deti doteraz u nás vyrastajú. Jedným z kľúčov, ako tieto rozdiely stierať a spoločnosť čoraz viac integrovať, by malo byť vzdelávanie. Náš vzdelávací systém je však veľmi segregovaný a tak vzdelávanie našich detí beží po doslova paralelných linkách. No a začína to už v škôlkach aby to potom pokračovalo vo všemožných súkromných školách, elitných gymnáziách. Veľmi závisí od sociálno ekonomickej situácie rodín kde ich dieťa skončí a kam ho dajú študovať. Problémom je, že lepšie situovaní rodičia si dokážu zabezpečiť pre svoje deti, ktoré má nejakú vyššiu kvalitu, ale čo potom tí ostatní, hovorí Michal Rehúš z Centra vzdelávacích analýz. Navyše,  náš vzdelávací systém je sociálne veľmi rigídny a deťom príliš neumožňuje prerásť sociálny status ich vlastných rodičov. Inak povedané, slovenské školstvo konzervuje deti v sociálno ekonomickom statuse, z ktorého pochádzajú a do ktorého sa tak, napriek snahe i dobrým výsledkom, až príliš často musia vrátiť. A ako to, že ešte aj dnes, v roku 2023 nás musí európska komisia žalovať za segregáciu rómskych žiakov a prečo tieto deti nepovažujeme takpovediac za “naše deti”, ktoré si zaslúžia rovnosť šancí? A čo je príčinou toho, že pätina štvrtákov nerozumie predloženému textu, čo môžeme očakávať od vzdelávania detí s takto nízkou úrovňou čitateľskej gramotnosti a ako im vieme pomôcť, aby sa potom nestratili v čoraz viac zložitejšom svete? Štát v minulom roku vyčlenil na školské učebnice menej ako 10 miliónov. Prváčikom tak vychádza na učebnice 15 eur, vyšším ročníkom Základnej školy len 7,50, no a na stredné školy sa ujde ešte menej, iba 6 eur. Výsledkom tak môže byť ďalšia žiadosť, s ktorou sa školy budú musieť obrátiť na rodičov, aby vzdelávanie svojich detí podporili z vlastného vrecka. Je teda ešte vzdelávanie bezplatné alebo sa stalo iba akýmsi figovým listom maskujúcim dlhodobý nezáujem politických elít o naše deti a ich vzdelanie? A prečo nám takmer pätina najšikovnejších maturantov uteká študovať do zahraničia a ako tento “odliv mozgov” zastaviť? A ako obstáli exministri po voľbách 2020 a čo sa vlastne v školstve podarilo za uplynulé tri roky? Témy a otázky pre Michala Rehúša z Centra vzdelávacích analýz. Počúvate Rán Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje braňo Dobšinský. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Prečo nevieme postaviť nemocnicu, aj keď máme peniaze a čo môže štát urobiť, aby sa nezadlžovali nemocnice a mali ste viac zdravotníkov. Analytik Martin Smatana hovorí aj o stave štátnej Všeobecnej zdravotnej poisťovne a o tom, čo nás v zdravotníctve čaká nasledujúce roky. Hovorila s ním Veronika Folentová.

Konec spalovacích motorů a emisní norma Euro 7 – dvě regulace, které ovládly debatu o ozelenění autoprůmyslu v Evropě a vyvolaly rozruch. Jaký bude osud spalovacích motorů? Podaří se Česku a jeho spojencům změnit normu Euro 7? A jaká je budoucnost evropského autoprůmyslu? V podcastu Evropa zblízka odpovídá analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vít Havelka. Minisérie Válka v Evropě na webu: https://euractiv.cz/section/evropska-unie-a-svet/special_report/valka-v-evrope/._____Všechny podcasty najdete také na euractiv.cz/tag/evropa-zblizka/. Vaše poznámky, pochvaly či kritiku k podcastu nám můžete zasílat na zichova@euractiv.cz. Děkujeme, že nás posloucháte. Financování: euractiv.cz/komunikacni-partnerstvi-inzerce/.

Válka na Ukrajině se dostává do další fáze. Momentálně je to ukrajinská strana, která na několika úsecích fronty převzala iniciativu, ale ještě nevidíme ten hlavní nápor, použití drtivé většiny divizí, které si Ukrajina pro tento účel vybudovala, říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. Stále se chce Rusko dostat do Kyjeva? Jaké jsou vztahy Prigožina a ruského ministerstva obrany? Jsou už v Bělorusku jaderné bomby? Jaká může být tečka za válkou?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina potvrdila, že už probíhá ofenzíva proti ruským okupantům, když oznámila osvobození několika malých vesnic. Jestli jde opravdu o hlavní směr útoku a co znamenají ruské ztráty západní techniky probíral s bezpečnostním analytikem a bývalým poradcem ministra obrany Milanem Mikuleckým redaktor Novinek Alex Švamberk.

To, čo vieme o zničení Kachovskej priehrady, nám umožňuje takmer s istotou povedať, že za tým boli Rusi, vraví vojenský analytik Vladimír Bednár. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom rozoberá aktuálne vojenské operácie ukrajinskej armády, smerovanie protiofenzívy aj výhody západných tankov v porovnaní s tými ruskými.

Jaký osud čeká lidi, kterým vysychá jejich rodná země? Téma klimatických uprchlíků v pořadu Jak to vidí… komentuje zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Němečtí Zelení mluví o klimatickém pasu i vízech. V audiozáznamu si poslechněte názor na téma pomoci turecké ekonomice i komentář ke zkouškám hypersonické střely v Íránu. Moderuje Vladimír Kroc. Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaký osud čeká lidi, kterým vysychá jejich rodná země? Téma klimatických uprchlíků v pořadu Jak to vidí… komentuje zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Němečtí Zelení mluví o klimatickém pasu i vízech. V audiozáznamu si poslechněte názor na téma pomoci turecké ekonomice i komentář ke zkouškám hypersonické střely v Íránu. Moderuje Vladimír Kroc.

Aristoteles – Der Logiker – Folge 11 Wäre es nicht toll, mal was praktisches von Aristoteles zu lernen? Etwas, das euch zum Beispiel bei der nächsten Steuererklärung hilft? Das bekommt ihr hier nicht! Stattdessen geht es um Metaphysik, die nerdigste aller philosophischen Disziplinen. Ich erläutere den Begriff und frage, wie Ari auf die Idee kam, solche abgehobenen Fragen zu stellen. Schaut die Folge, um zu sehen, dass Aristoteles' Metaphysik dennoch etwas von Punk hat! Hier auch als Video: https://youtu.be/OB5viElv5_o Wollt ihr mich unterstützen? Dann gebt mir doch einen Kaffee aus! :) https://www.buymeacoffee.com/privatsprache ====== abonniert meinen Podcast! :) ======= Webseite: https://privatsprache.de/ Mastodon: https://mastodon.social/@privatsprache Instagram: https://www.instagram.com/privatsprache TikTok: https://www.tiktok.com/@privatsprache Philosophie-Videos: Platons Ideenlehre: https://www.youtube.com/watch?v=oNramSm3470&list=PL1L_CFjFbZ9b8Kcv03zL0xVAb7rKNKuiF Aristoteles' Logik und der klassische Syllogismus: https://www.youtube.com/watch?v=0B1CCL0xuio Die erste Analytik: https://www.youtube.com/watch?v=WsntSjBvjd4 Alle Philosophie-Folgen: https://www.youtube.com/watch?v=MhvEH9NjuPs&list=PL1L_CFjFbZ9aRfcEW6avxSgvxr9Q2jBrH Wie das mit der Philosophie angefangen hat: https://www.youtube.com/watch?v=MhvEH9NjuPs&t Zur weiteren Recherche über Aristoteles: • Aristoteles – Die Kategorien: https://amzn.to/3s8DOq7 * • Aristoteles – De Interpretatione: https://amzn.to/3BxpITd * • Aristoteles – Erste Analytik: https://amzn.to/3If4v4r * • Bertrand Russell – Die Philosophie des Abendlandes: https://amzn.to/2RLeYPf * • Christof Rapp – Aristoteles: https://amzn.to/3oIuHLc * • Otfried Höffe – Aristoteles: Die Hauptwerke: https://amzn.to/3bQHK86 * • Eduard Zeller – Die Philosophie der Griechen: Zweiter Teil: Sokrates, Plato, Aristoteles: https://amzn.to/3wItdDB * • Herman Siebeck – Aristoteles: https://amzn.to/3U8E995 * • Gottfried Martin – Einleitung in die allgemeine Metaphysik: https://amzn.to/45KIXIi * • Wolfgang Detel – Grundkurs Philosophie Band 2. Metaphysik und Naturphilosophie https://amzn.to/42z0EYy * *Das ist ein Affiliate-Link: Wenn ihr das Buch kauft, bekomme ich eine winzige Provision und freue mich.

  V Rusku vidí na Slovensku agresora len 40% obyvateľstva. A hoci v tom majú všade navôkol jasno, za Putinovou agresiou voči Ukrajine u nás väčšina Putina nevidí. Naviac – polovica zhliada bezpečnostnú hrozbu v Spojených štátoch. V predvolebnom čase tu pritom éterom začali doslova lietať obvinenia z platených vplyvov. Či už Moskvy, alebo na druhej strane Západu a Nato. „Vplyvová prestrelka“ Naď - Fico neutícha. A ak jeden tvrdí, že platí Moskva a hneď centrálu jednej strany, druhý zas, že platené stratégie si tu uplatňuje Západ a Nato. V hre nie je pritom nič menej, ako budúce smerovanie krajiny. Sme vystavení vplyvom mocností? A čo Slovákov tak dezorientuje, že nedokážu rozpoznať agresora? Otázky pre Victora Breinera, experta na hybridné ohrozenia, ktorý ešte nedávno viedol aj špeciálny odbor pre hybridné hrozby na rezorte obrany a prispel aj k stratégii boja proti nim.   Odpovie aj na otázku, či je Ficov Smer-SSD a Uhríkova Republika bezpečnostnou hrozbou pre Slovensko. A rovnako, či je zvykom Nato ovplyvňovať voľby v členskách krajinách.     „Sme krajinou, ktorá sa v informačnej vojne odmietla brániť“   Síce disponujeme stratégiami, ako čeliť hybridným hrozbám, no tieto sú bez politického a finančného krytia, poukazue expert. Špecializované odbory, ktoré sú pri úrade vlády a na niektorých ministerstvách, fungujú podľa neho len vďaka peniazom z Bruselu a tieto projekty sú finančne kryté len do jesene tohto roka.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Ukrajinská protiofenzíva je už len otázkou času. Po mesiacoch príprav už nič nebráni Ukrajincom v ceste, aby sa pokúsili získať svoje územia, ktoré im boli zabrané agresorom z Ruska. Ukrajinci budú tak poprvýkrát útočiť do prípravnej ruskej obrany. Doteraz podobné útoky podnikali iba Rusi.      Podľa experta na Ukrajinu Alexandra Dulebu by mali byť očakávania spojené s ukrajinskou protiofenzívou realistické. „Nemyslím, že by sme mali očakávať, že za dva mesiace vyženú Rusov, ktorí tam majú 400 tisíc vojakov, z celého územia Ukrajiny.“

Ukrajina sice oznámila, že její ofenzíva už probíhá, ale zatím to příliš patrné není. I tak ale došlo ve válce Ruska s Ukrajinou v posledním měsíci k řadě zajímavých událostí. Redaktor Novinek.cz Alex Švamberk probíral s bezpečnostním analytikem a bývalým poradcem ministra obrany Milanem Mikuleckým nedávný vpád ruské legie do Bělgorodské oblasti, útoky drony na Moskvu i pád Bachmutu. 

V prípade útokov partizánov na území Ruska pri hraniciach s Ukrajinou podľa bezpečnostného analytika Jána Kofroňa nejde v tomto okamžiku o nič zásadného. Na druhej strane,  reputačne to pre Kremeľ je chúlostivá situácia. O tom, či za skupinou a jej sabotážami stojí Ukrajina, nie je podľa analytika pochýb. Akú šancu majú ohroziť Putinov režim a sú medzi nimi neonacisti, ako to vyhlasuje ruská propaganda? A nezvyšuje sa tým riziko, že Rusi by mohli podľahnúť panike a vytiahnuť jadrové zbrane? Vypočujte si analytika Jána Kofroňa z Karlovej univerzity v Prahe v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Výročí vítězství nad fašistickým Německem ve 2. světové válce si 9. května připomnělo i Rusko. Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě však byla o poznání střídmější, než tomu bylo kdysi. Jak se na kremelské pojetí oslav dívat v souvislosti s válkou na Ukrajině? Kam se válečný konflikt za dobu trvání posunul? A jakou roli v něm může sehrát Peking? Zita Senková si povídala s analytikem Janem Ludvíkem.

Alfou a omegou jeho profesního zájmu je střední Evropa a postsovětské republiky. Takže sledoval i včerejší tradiční vojenskou přehlídku u příležitosti Dne vítězství v Moskvě a Putinův projev plný absurdit. Jaká z nich je podle něj nejnebezpečnější? Co se stane, pokud Ukrajina neuspěje se svojí dlouho chystanou ofenzívou? A od které západoevropské země očekává, že bude Ukrajinu do vyjednávání s Putinem nejvíc tlačit? Moderuje Barbora Tachecí.

To, že šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin veřejně nadává ruskému ministru obrany a šéfovi generálního štábu a žádá dodávky munice, považuje analytik David Stulík za vážnou věc. „Znamená to, že se v monolitu moci, který Vladimir Putin budoval od svého příchodu do prezidentského úřadu, objevují trhliny, poměrně vážné trhliny,“ říká v Osobnosti Plus.

To, že šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin veřejně nadává ruskému ministru obrany a šéfovi generálního štábu a žádá dodávky munice, považuje analytik David Stulík za vážnou věc. „Znamená to, že se v monolitu moci, který Vladimir Putin budoval od svého příchodu do prezidentského úřadu, objevují trhliny, poměrně vážné trhliny,“ říká v Osobnosti Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

  Jarná protiofenzíva ukrajinskej armády, či prelomová bitka moderných dejín. Výrazy, ktorých výskyt vo verejnom priestore v posledných dňoch dramaticky rastie. A posilňujú ich správy o ukrajinskej vojenskej prítomnosti na východnom brehu Dnepra, teda na území, ktoré držia Rusi. Sme na prahu novej etapy vojny? Možno rozhodujúcej? A ak sa čakalo na vhodné počasie a čerstvé posily – je ten čas tu? Naviac ak slovná podpora zaznieva rovno z úst šéfa Nato a ten hovorí o „dobrej pripravenosti“ Ukrajincov vziať si späť viac zabratého územia v nadchádzajúcej ofenzíve? Téma pre vojenského analytika Mateja Kandríka.   Nie frontálny útok, no zvrat možný   „Nečakajme nejaký epický frontálny útok na ruské pozície“, tvrdí analytik vojenského think-tanku Adapt Institute. Hovorí o potrebe prenastavenia očakávaní. „Čakajme skôr postupné metodické ničenie komunikačných a infraštruktúrnych uzlov. Ziska predpolia, na ktorom sa dá rozvinúť ďalšia ofenzíva. Hľadanie slabín v ruskej obrane na rôznych častiach frontu“, tvrdí.   Kandrík očakáva nenápadný rozbeh ukrajinskej ofenzívy.   Možno zaň považovať už aktuálnu prítomnosť ukrajinskej armády na východnom brehu Dnepra v oblasti oproti Chersonu? „To nie je také dôležité v celkovom obraze konfliktu“, tvrdí. „Vojnová línia má okolo tisíc kilometrov a aktuálne operácie Ukrajincov na východnom brehu Dnepra, ktorý je pod ruskou kontrolou, je len malou časťou frontu“, vysvetľuje.   Krym – strategický pre Moskvu i Kyjev   Záporožie je podľa neho najčastejšie diskutovaný smer pripravovaného útoku, ktorý by mal smerovať k rozdeleniu územia na dve časti. S cieľom odrezať zásobovacie trasy po pobreží Azovského mora smerom Krym. Na Krym, ktorý je pre Vladimíra Putina strategický.   „Krym by tak zostal veľmi zraniteľný. Zásobovanie by bolo možné len cez Kerčský most a pred Moskvou by vyvstala otázka, či je to udržateľné“, vysvetľuje vojenský analytik.   Začiatok očakávanej jarnej ofenzívy ukrajinskej armády očakáva do polovice mája. Nepredpokladá však, že pôjde o rozhodujúcu bitku v zmysle konečného ťaženia k víťazstvu. Podľa Mateja Kandríka môže byť zlomová, no v zmysle, že dá smerovanie ďalšiemu vývoju vojny. „Môže byť zlomom, kedy sa Ukrajine podarí otočiť“, vysvetľuje.   Prigožin: Tretia svetová je blízko   „Ak nám Rusko hovorí, že v prípade útoku na Krym je pripravené použiť jadrové zbrane a Kyjev deklaruje, že Krym chce naspäť, bude to znamenať, že západ stiahne svoju podporu?“, pýta sa Kandrík. Pripomína pritom, že aj v prípade výrokov šéfa Wagnerovcov Jevgenija Prigožina ide o „zastrašovanie“.   Poukazuje na fakt, že podľa ruskej „jadrovej doktríny“ Moskva už dnes má zámienku použiť jadrové zbrane. „V ich jadrovej doktríne sa hovorí, že aj konvenčný útok zásadným spôsobom ohrozujúci ruskú štátnosť a ruské územie môže byť dôvodom na nukleárnu odpoveď“, tvrdí.   „Formálne anektované územia Luhanska, Donecka a Záporožskej oblasti boli pod ukrajinskou kontrolou, a tá (jadrová) odpoveď neprišla. Ak by som mal byť diablov advokát, pýtal by som sa, či chceme skutočne Kremľu veriť jeho jadrové vyhrážky“.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pohledy známých osobností na věci kolem nás. Moderuje Zita Senková.

V Súdánu o půlnoci začalo platit třídenní příměří mezi armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF). Mělo by umožnit bezpečný odchod civilistů ze země. Súdán nyní opouštějí desítky tisíc lidí, kteří utíkají do okolních zemí. Ještě krátce před půlnocí se však v zemi ozývaly výbuchy, údajně i v blízkosti letiště v Chartúmu, v jehož okolí se nachází velitelství armády. Znepřátelené strany podle všeho zatím klid zbraní dodržují, obě dříve domluvená příměří však byla porušena.

In einem Lautsprecher bewegen ein Magnet und eine Schwingspule die Lautsprechermembran im Takt des gegebenen elektrischen Signals. Dadurch wird die Luft in Schwingungen versetzt, die unsere Trommelfelle als Klänge wahrnehmen. Wir können so natürliche Phänomene über physikalische Einheiten und Gesetzmässigkeiten erklären. Mit so einer klaren Analyse wird der Effekt oder das, was wir wahrnehmen reproduzierbar. Kennen wir alle Komponenten und ihre Funktionsweise und ihr Zusammenspiel, sind wir in der Lage, das nachzuahmen. Vielleicht demystifizieren wir so gewisse schöne Dinge aus der Natur durch unsere Analytik. Dennoch bleibt für mich in vielen solchen physikalischen Gesetzmässigkeiten das Erstaunliche, dass es das überhaupt gibt und wie es funktioniert. Ob ich es verstehe oder nicht. Was für ein Reichtum uns da im Alltag eigentlich geschenkt ist. Klänge, Gerüche, Atmosphären und so vieles mehr. Das macht mich dankbar und lässt mich staunen. Ich wünsche Dir einen aussergewöhnlichen Tag! --- Send in a voice message: https://podcasters.spotify.com/pod/show/audiostretto/message

  Už v máji môže Ukrajine zlyhať protivzdušná obrana, pri aktuálnom stave dodávok sa jej minie potrebná munícia. Podľa analytikov zásadná informácia, ktorú prinášajú uniknuté dokumenty americkej vládnej administratívy. Konkrétne dokumenty americkej armády a tajných služieb. Okolo stovka špecialistov Nato na Ukrajine, americkí špióni na tepe ruského plánovania operácií, monitorovaní spojenci, a rovno Volodymyr Zelenskyj!   „Prečo“ tohto úniku? Kto je za ním? A ako môže skomplikovať postup Ukrajiny? Či samotné modus operandi amerických tajných v tyle nepriateľa? Otázky, na ktoré sa pozrieme s vojensko-bezpečnostným analytikom Adamom Potočňákom.   „Základný problém je, že o úniku vieme len veľmi málo konkrétností“, upozorňuje analytik. Podotýka však, že „ak by sme pracovali s verziou, že uniknuté dokumenty sú autentické (…) a vylúčili by sme verzie, že ide o spravodajskú hru a riadený únik, šlo by o najzávažnejší únik po roku 2013, po prípade Edwarda Snowdena“.   Platí však zásada „ak, tak“.   „Pri akomkoľvek úniku informácií je rozhodujúci ľudský faktor“, vysvetľuje analytik. „Či už ide o jeho zlyhanie formou neopatrnosti či chyby, alebo naopak o úmysel“.   V prípad úmyselného úniku teória pozná podľa analytika Potočňáka štyri hlavné motivácie: peniaze, ideológie, ego jednotlivca a kompromitáciu. „Kombinácie sú samozrejme rôzne kombinovateľné“, dopĺňa.   „Ak ide o únik autentických dokumentov, je to veľký problém pre spravodajskú komunitu Spojených štátov, tým to rozhodne neprospieva“, tvrdí Potočňák. Prospech z úniku môže mať podľa analytika Rusko. „Vedia, do akej miery majú presiaknuté svoje štruktúry americkými špiónmi“.   V podcaste nájdete odpovede o obsahu, rozsahu, motiváciách i možných dôsledkoch možného úniku citlivých informácií v Spojených štátoch.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Na prvý pohľad zlý vtip, druhá metafora, ktorá sa ponúka, je cap záhradníkom“. „Prvoaprílový žart, ktorý však nie je žartom, je to skôr vážne.“   Tomáš Valášek a Peter Pčolinský. Poslanci, z ktorých prvý bol aj stálym zástupcom Slovenska pri Nato, druhý je podpredseda parlamentu. Reagujú na fakt, že Rusko sa prvého apríla – teda od zajtrajšej soboty stane predsedajúcou krajinou v Bezpečnostnej rade OSN. V orgáne, ktorý má dohliadať na mier.   Ruskom napadnutá Ukrajina protestuje a žiada západ o zásah. Časť expertov reaguje, že ide o rutinnú záležitosť vrámci rotujúceho machanizmu predsedníctva. Analytik pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky Pavel Havlíček tvrdí, že je čas na reformu samotnej Bezpečnostnej rady.   „Krajina, ktorá porušuje všetky normy medzinárodného práva, všetky základné piliery architektúry OSN, by sa nemala stať predsedajúcim štátom Bezpečnostnej rady OSN“, tvrdí.   Jediná cesta, ako sa s tým vysporiadať, je podľa Pavla Havlíčka „držať Rusko na uzde a diplomaticky ho izolovať“.   Tomáš Valášek však neočakáva nejaký zásadný zvrat v pozíciách bezpečnostnej rady, ktorej bude na mesiac predsedať Rusko. „Nečakám nejaký zvrat v pozícii Bezpečnostnej rady. Ako bola paralyzovaná doteraz, tak bude aj naďalej“, hovorí Valášek. Jej akcieschopnosť totiž brzdia vetá dua Rusko-Čína.   Ukrajina si v predvečer ruského predsedníctva paradoxne pripomína obete ruských zverstiev voči civilnému obyvateľstvu v Buči. Bol tam aj slovenský premiér Eduard Heger. "Nikdy nezabudneme na cenu, ktorú Ukrajinci zaplatili," vyhlásil. Ocenil prezidenta Volodymyra Zelenského, ukrajinskú vládu i bežných Ukrajincov za to, že sa statočne postavili ruskej vojenskej agresii. Na Ukrajine ide podľa neho o boj za hodnoty, slobodu, ľudské práva a demokraciu. Svoj príhovor v angličtine zakončil Heger pozdravom v ukrajinčine: "Sláva Ukrajine!"   V slovenskej delegácii bol aj minister obrany Jaroslav Naď navštívila Ukrajinu. Na oficiálnom rokovaní s prezidentom Zelenskym  rozoberali doterajšiu či budúcu pomoc Ukrajine. „Okrem tých štyroch migov, ktoré išli vzduchom, ďalšie migy prichádzajú po zemi na Ukrajinu. Potvrdzujem tiež, že časť systému Kub aj s raketami je už na územi Ukrajiny," povedal minister obrany Jaroslav Naď, no dodal, že naša pomoc nie je nekonečná.  „V čom môžeme zohrať kľúčovú rolu je možnosť produkcie munície."    Slovensko Ukrajine prisľúbilo pomoc pri integrácii do EÚ a pri povojnovej obnove.   Budete počuť aj reportéra Aktualít Mareka Bira priamo z Kyjeva.    Podcast pripravili Jaroslav Barborák a Denisa Žilová.

Heute beantworte ich wieder eine Hörerfrage! Und zwar wurde ich gefragt, welche Nahrungsergänzungsmittel ich Menschen, die ungefähr 30 Jahre alt sind, empfehlen würde. Und warum gerade diese Produkte.  Über folgende Punkte spreche ich in der heutigen Folge. Typischerweise beginnen gesundheitliche Probleme für Menschen, die bisher nie Probleme hatten so mit ca. 35 - 40 Ich würde nie behaupten, Menschen in einem bestimmten Alter sollten ein ganz bestimmtes Nahrungsergänzungsmitteln nehmen. Dafür ist der Mensch viel zu individuell. Meine Empfehlung ist immer: lass es analytisch abklären, und erzähle mir, wie's dir geht, wie du dich ernährst, ob du Medikamenten nimmst etc. Dennoch, wenn du gesund bist ein einfach präventiv etwas tun möchtest, empfehle ich folgende Produkte (die Begründungen und Erklärungen bekommst du in der Podcastfolge): 1-2 x pro Jahr Monats-Kur mit Herbal Grow Akazienfasern dazu; wenn du merkst, dass sie dir guttun, dann ständig Bei Bedarf Bitter Vitamin D eigentlich immer Bei erhöhten Stress: Compens Für Vitaminversorgung: Basis Care plus (wirklich nur bei Bedarf) Für den Notfall Colostrum Strong im Kühlschrank Nach Antibiotika oder bei Reisen in ferne Länder: Akut und danach Premium Ansonsten kommt es eben einfach auf die Beschwerden an! Wenn du ein konkretes Problem hast, dann melde dich gerne bei Milena aus unserem Team, sie kann mit dir gerne ein Coaching machen und mit dir herausfinden, ob es Analytik braucht oder welche unserer Produkte für dich geeignet sein könnten. Schreib einfach an milena@arktisbiopharma.ch Folgenotizen zu dieser Episode: https://www.arktisbiopharma.ch/194   LINKS Herbal - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/magen-darm/herbal-fermentgetraenk/ Grow Akazienfasern - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/magen-darm/akazienfasern-pulver-grow/ Bitter - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/magen-darm/bittertropfen-bitter-elixier/ Vitamin D - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/vitamine/vitamin-d3-tropfen-vita-d3-liquid/ Compens - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/milchsaeurebakterien/arktibiotic-stresscompens-mit-folsaeure-und-vitamin-b-12/ Basis Care plus - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/vitamine/care-plus-i-mikronaehrstoffe-mit-zink-l-carnitin/ Colostrum Strong - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/colostrum/colostrum-strong-kapseln/ Akut - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/milchsaeurebakterien/arktibiotic-akut-probiotikum-kapseln/ Premium - https://www.arktisbiopharma.ch/shop/milchsaeurebakterien/arktibiotic-premium-mit-vitamin-d/   Als Podcasthörer:in bekommst du von uns einen Rabatt auf unsere Produkte. Und zwar 15% Rabatt auf deinen ersten Einkauf (1 Mal anwendbar, nur auf nicht bereits rabattierte Produkte) Gib hierfür den Gutscheincode podcast15 ein, bevor du deine Bestellung abschliesst. https://www.arktisbiopharma.ch/shop  

„Nezaznela žiadna kritika“. Matej Šimalčík, riaditeľ Stredoerópskeho inštitútu ázijských štúdií, po ostro sledovanej návšteve Si Ťin-pchinga s Vladimírom Putinom.   S Vladimírom Putinom, ktorý je už vyše roka vo vojne s Ukrajinou; ktorý už skoro týždeň čelí hrozbe zatykača zo strany Medzinárodného trestného súdu.   A ak on chce stíhať naopak tento tribunál, čínsky vodca - na začiatku svojho tretieho mandátu - Putinovi želá podporu v budúcoročných prezidentských voľbách. A sú dôvodné podozrenia, že jeho krajina vojensky zásobuje Rusko. Na druhej strane je v kontakte s Volodymyrom Zelenským a svetu ponúka mierový plán. Akú hru to rozohráva Si Ťin-pching? Téma pre odborníka na Čínu – Mateja Šimalčíka.   „Drahý priateľu“, oslovenie, ktorým sa na seba obracali Si Ťin-pching s Vladimírom Putinom; bezprostredný kontakt, pričom ich delil len malý konferenčný stolík; naviac vyhradili si pre seba tri dni. Ak sa to dá do kontrastu Putinových stretnutí či už so svojimi spolupracovníkmi, či s inými lídrami, kde ich od seba delil viacmetrový stôl, či videohovor vyhradený pre Volodymyra Zelenského. Aj toto je obraz vzťahov Ruska a Číny. A ak nie hneď aj naplnený, tak aspoň vo vyjadrení, ako by mal vyzerať.   Matej Šimalčík upozorňuje, že „dôležitým“ faktom návštevy je skutočnosť, že k nej prišlo len hodiny po tom, ako Medzinárodný trestný súd vydal na Vladimíra Putina zatykač. „Je symbolické, že Si Ťin-pching bol vôbec prvý zahraničný líder, ktorý navštívil Moskvu po vydaní zatykača“. Naviac poukazuje na fakt, že ak sa dnes niekto s Putinom stýka, sú to skôr autokrati, akým je aj čínsky prezident.   Číne ide najmä o Čínu „Ak boli spolu tri dni, je to signál, že sa nestretli len pre vojnu, záujmov, ktoré ich spájajú majú podstatne viac“, tvrdí analytik.   „Čína síce zastáva proruské pozície, jej konanie je ale primárne pročínske“, opisuje Šimalčík. V jej záujme má byť aj želanie, aby Rusko vojnu neprehralo. „Nemusí vyhrať, neželá si ani tvrdú porážku Ruska, jej by vyhovovalo mierne oslabenie, dokázala by si ho tak k sebe ešte viac pripútať“, tvrdí analytik.   Čína Rusku „pomáha“ aj zabezpečením odbytu plynu, ropy a uhlia. Lídri podpísali miliardové kontrakty do roku 2030.   Napriek „mierovému plánu“ tak Peking podľa Šimalčíka Moskve pomáha aj vo vojne. „Ak je smerom na západ v izolácii, na východ môže obchodovať“. Vladimír Putin tak môže financovať svoju vojnu na Ukrajine.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Wechseljahre und Hormonhaushalt, und der Zusammenhang mit der Darmgesundheit Wechseljahre bedeutet nicht zwingend, dass du darunter leiden musst - du kannst ganz viel dafür tun, dass du den Übergang in den neuen Lebensabschnitt mit Schwung und voller Energie schaffst Heute geht's ums Thema Wechseljahre und Hormonhaushalt, und den Zusammenhang mit der Darmgesundheit. Dafür habe ich heute Manuela Graf zu Gast, von Soleil Gesundheitsatelier. Über diese Fragen habe ich mit Manuela gesprochen: Was sind typische Symptome, wenn man in die Wechseljahre kommt? Was ist Perimenopause im Gegensatz zur Menopause? Was hat Darmgesundheit mit Hormongesundheit zu tun? Was kann man bezüglich Ernährung und Lebensstil tun, um seine Hormongesundheit möglichst gut zu unterstützen? Was für eine Analytik empfiehlst du, um eine Idee über den eigenen Hormonstatus zu bekommen? Worauf sollte man bei der Analytik achten (z.B. Speichel vs. Blut, Zeitpunkt im Zyklus)     Du siehst also, dass Hormongesundheit ganz viel mit Darmgesundheit zu tun hat. Wenn du hormonellen Beschwerden vorbeugen möchtest, dann können wir dir nur ans Herz legen, rechtzeitig eine Mikrobiomanalyse zu machen und deine Darmgesundheit anschliessend wieder ins Gleichgewicht zu bringen! Folgenotizen zu dieser Episode: https://www.arktisbiopharma.ch/193 LINKS Website von Manuela https://www.soleil-gesundheitsatelier.ch/  Hormonfragebogen https://www.soleil-gesundheitsatelier.ch/_files/ugd/6be41d_8ce071a2bb874a1c996e87ddeeee26c8.pdf Manuela auf Instagram https://www.instagram.com/soleilgesundheitsatelier/    Als Podcasthörer:in bekommst du von uns einen Rabatt auf unsere Produkte. Und zwar 15% Rabatt auf deinen ersten Einkauf (1 Mal anwendbar, nur auf nicht bereits rabattierte Produkte) Gib hierfür den Gutscheincode podcast15 ein, bevor du deine Bestellung abschliesst. https://www.arktisbiopharma.ch/shop  

Zákaz nedeľného predaja nie je v slovenských parlamentných reáliách novinkou. Tentokrát ho do pléna ako novelu zákonníka práce priniesla skupina poslancov z hnutia OĽaNO. Ako hlavný argument pritom používali nemožnosť zamestnancov v maloobchode, ale hlavne žien, tráviť voľný deň s rodinou a tiež fakt, že Slovensko má oproti ostatným krajinám vysoký podiel práce v nedeľu. Návrh nakoniec prešiel len prvým čítaním. Poslanci ho vrátili na dopracovanie a do parlamentu sa zrejme v upravenej podobe vráti na najbližšej parlamentnej schôdzi so začiatkom 14. marca. Analytik oddelenia výskumu Národnej banky Slovenska Peter Tóth v novej časti podcastu Index rozpráva o tom, ako je to s prácou v nedeľu na Slovensku, či sme naozaj tak iní oproti ostatným európskym štátom, a čo by zákaz priniesol z pohľadu miezd, zamestnanosti, ale aj kúpnej sily a konkurenčného prostredia. Moderuje Eva Frantová. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcastindex@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.

Ruský útok na Ukrajinu sa začal presne pred rokom 24. februára v skorých ranných hodinách. Ukrajinci sa zobudili do novej reality - vojnovej. Neboli sme porazení a spravíme všetko pre to, aby sme tento rok vyhrali, odkázal dnes ukrajinský líder Volodymyr Zelenskyj Ukrajincom. Aký bol rok vojny? V podcaste si analyzujeme posledných dvanásť mesiacov s vojenským analytikom Vladimírom Bednárom. Viaceré zdroje ešte pred vojnou upozorňovali, že v oblasti rusko-ukrajinských hraníc sa koncentrujú vojenské ruské jednotky. To, že Rusi napokon na Ukrajinu zaútočia nepredpokladali ani vojenskí analytici. „Pamätáme si, že niekoľko dní pred samotnou inváziou, tuším to boli dva dni, ruské sily oficiálne zabrali separatistické regióny na Donbase. Ja som si vtedy myslel, že toto je to, čo Vladimirovi Putinovi bude stačiť, že nie je taký nepredvídavý, dezinformovaný, resp. že si je vedomý toho, že prípadná plnoprofilová invázia do zbytku krajiny by bola aj pre neho problematická," hovorí v podcaste vojenský expert Vladimír Bednár.  Aj napriek tomu, že ruskí vojaci zaútočili na nepripravených a bezbranných Ukrajincov, veľmi sa im na bojisku nedarilo a ani po roku vojny to nevyzerá inak. „To, že hneď v prvý deň ukrajinské sily, išlo o záložnú brigádu, dokázali odraziť elitných ruských výsadkárov - najelitnejšiu silu ruskej armády, tak v podstate ukázalo, že Rusko nebude môcť naplniť tie svoje ciele, že tá vojna sa neskončí tak, ako Vladimir Putin očakával, teda v priebehu niekoľkých týždňov." Ako vyzerá vojna po roku a čo ešte čakať od ruských vojakov? Jarná ruská ofenzíva by sa mohla sústrediť vo vzduchu. Ruské letectvo je však podľa analytika Bednára slabé. „Majú síce veľké množstvo lietadiel, majú síce aj relatívne moderné lietadlá, ale jednoducho sa sa nenaučili s nimi bojovať," hovorí analytik. Nepredpokladá výraznú zmenu vo vojne. „Rusko už vo všetkých smeroch narazilo na svoje limity." Podcast pripravili Denisa Hopková a Denisa Žilová.

Optikou jedného „špeciálna operácia“, z druhej strany reálna okupácia suverénnej krajiny. Faktom bez optiky zafarbenejjednou či druhou stranou sú však desaťtisíce mŕtvych vojakov i civilov na oboch stranách, viac miliónový exodus napadnutých Ukrajincov, rovnako menší exodus tých, ktorí utekajú pred mobilizáciou – tiež na oboch stranách. A svet v pozore a strachu z konfliktu, ktorému nemusia stačiť hranice jednej krajiny. Vladimír Putin s expanznými ambíciami Petra Veľkého, Volodymir Zelenskyj, ktorý takpovediac z noci na ráno vyrástol z malého na Veľkého muža. Stojí pri národe a mobilizuje pomoc mocností. Vojna na Ukrajine, či Putinova agresia pod rúškom „specoperacje“ má rok. Aké vyhliadky stoja pred stranami konfliktu a pred svetom? Téma pre Pavla Havlíčka z pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.   „Dnes je rozhodujúca robustná vojenská podpora Ukrajiny“, tvrdí analytik. „Práve ona môže urýchliť víťazný postup Kyjeva“, dodáva.   Konflikt má podľa neho štyri scenáre. Ideálny počíta s víťazstvom Ukrajiny. Vylúčiť nemožno ani „čierny scenár“, a to v zmysle aspoň mentálnej prípravy naň, aby nikoho nezaskočil. Počíta s víťazstom Putinovho Ruska. „Nie je pravdepodné, nepočíta sa s ním, no mosíme s ním pracovať“, hovorí Havlíček. Za najpravdepodobnejší scenár považuje, že konflikt sa zasekne „niekde medzi“. „Bude to konflikt malej intenzity, také to prešliapavanie, akého sme boli svedkami po roku 2014“, vysvetľuje Havlíček. Štvrtý scenár počíta s tým, že konflikt bude ďalej veľmi masívne eskalovať. „Bude pritom ohrozovať Ukrajinu aj Rusko. Bude sa pritom prelievať z jednej na druhú stranu“, približuje Pavel Halvíček. Už dnes pri prvom výročí konfliktu však hovorí, že očakáva aj „druhé výročie“. „Rád by som sa však v tomto mýlil“, dodáva.   V podcaste sa obzrieme za rokom konfliktu, za postavením Vladimíra Putina a tiež Volodymira Zelenského; o alianciách smerom na západ i východ a rovnako budete počuť aj odpoveď na otázku, čo by vojnu ukončilo.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zvolený prezident Petr Pavel postupně navštěvuje kraje, ve kterých v lednové volbě nezvítězil. Cílem čtvrteční cesty je Ústecký kraj, kde se setká i s jeho hejtmanem Janem Schillerem z hnutí ANO. „Nezáleží na tom jestli nezvítězil. Jsem rád, že se zajímá o kraje, které mají problémy, a hlavně o ten náš,” vítá Schiller postup budoucího prezidenta. Pavel již dříve navštívil Karlovarský kraj a po své březnové inauguraci se také chystá na Ostravsko.

Najnovším hosťom v relácii Startitup Diskusný Klub je Alexander Duleba. Ten nám ponúka svoju expertízu a analýzu na tému vojny na Ukrajine a zdieľa svoje názory na to, čo sa v súčasnosti deje. Zisti, aké faktory viedli k súčasnej situácii a aké sú možné scenáre pre budúcnosť Ukrajiny a Ruska. „Rusi sa poučili z neúspechov, ktoré mali v minulom kalendárnom roku a začali budovať obranné línie." Pre viac rozhovorov so zaujímavými osobnosťami a o aktuálnej politickej situácii sleduj aj ďalšie epizódy Diskusný Klub.

Už nějakou dobu se spekuluje, co Rusové chystají na první výročí invaze na Ukrajinu. „Dovolil bych si tipovat, že pokus nebo pokračování pokusu o ofenzivu, zřejmě začne v Luhanské oblasti s využitím mobilizovaných jednotek. Bude to pokus docílit alespoň nějakého vítězství – a v této oblasti se to nabízí,“ vysvětluje vedoucí Centra bezpečnostních studií při Metropolitní univerzitě Praha Oldřich Bureš.

"Je to frustrujúce. Častokrát máme porozumenie a veľmi dobrú konštruktívnu diskusiu s vedením nemocnice aj s primármi a lekármi, ktorí rozumejú, čo to prináša a prečo je to potrebné. A čo sa týka tej istej nemocnice, tak politická obec od primátorov cez starostov až po županov s tým zásadne nesúhlasí a bojujú proti reforme. Napriek tomu, že tí lekári a riaditelia, ktorých sa to naozaj dotýka, sú s tým uzrozumení a máme s nimi konštruktívnu diskusiu," hovorí riaditeľ Inštitútu zdravotných analýz na ministerstve zdravotníctva Matej Mišík. "Sme v o niečo lepšej pozícii. Zákon už je schválený, máme odborne pripravenú vyhlášku, teraz sme v implementačnej fáze, nie vo fáze politického boja. Očakávame politický boj, neteším sa na neho. O to viac potrebujeme viac hovoriť s nemocnicami, primármi, primárkami a vysvetľovať čo tá reforma prináša občanovi, pacientovi, ale aj nemocniciam," dodáva Mišík. Ako sa budú kategorizovať nemocnice? Čo by povedal ľuďom, ktorí sa boja, že ich sanitka bude viesť s infarktom 50 minút to nemocnice? A budú z niektorých nemocníc doliečovacie ústavy? Ovplyvní reformu nemocníc to, že Slovensko čakajú predčasné voľby? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s riaditeľ Inštitútu zdravotných analýz na ministerstve zdravotníctva Matejom Mišíkom. – Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné SME.sk na sme.sk/podcast – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/suhrnsme – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH.

Česká ekonomika meziročně sice roste, oproti minulému čtvrtletí však klesla o dvě desetiny. Jme na prahu recese, která by měla být mělká a krátká. „Je to obrat. To, co fungovalo zažitých pět, deset let, co stimulovala ČNB a vlády a kdy bylo jisté, že porostou bezrizikové nemovitosti nebo akcie, skončilo,“ komentuje zakladatel společnosti Golden Gate Pavel Ryba.

Evropská unie uvaluje na Rusko další sankce, nově zastropovala ceny ruské ropy na 60 dolarech za barel. Vyvíjí se sankční válka s Ruskem tak, jak si ji Západ po únorovém útoku ruské armády na Ukrajinu naplánoval?

„Procházíme nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii,“ ohlásila veřejnoprávní tisková agentura ČTK a citovala přitom analytika finanční společnosti Cyrrus Víta Hradila. Analytik se dokonce neváhal pustit na tenký led sociologie a politiky.

Problémy s placením energií má v Česku tolik lidí, že odborníci zavedli termín energetická chudoba. Proč jsou v tomto směru obzvláště zranitelní lidé v nájemním bydlení? Jaké jsou příčiny energetické chudoby? A jak proti ní bojovat? Hostem Vladimíra Kroce byl Jan Klusáček, analytik a hlavní autor studie Energetická chudoba a její řešení z Platformy pro sociální bydlení.