Podcasts about analytik

Bei den Allergen-Grenzwerten ist weiterhin viel in Bewegung – oder werden es am Ende doch nur Orientierungswerte? Arno Langbehn spricht in dieser Folge mit Jürgen Schlösser (Lebensmitteltechnologe, Schloesser Consult, Gründungsmitglied des Runden Tisches Allergenmanagement) über den Stand der Codex-Alimentarius-Arbeiten zur Allergenspuren-Deklaration, über die quantitative Spurenberechnung und über die noch immer uneinheitlichen Grenzwerte in der EU. Denn solange Tschechien, die Niederlande, Spanien oder England unterschiedliche Regeln anwenden, wird jede mehrsprachige Verpackung zum Risiko – bis hin zum öffentlichen Rückruf. Für alle, die in Qualitätssicherung, Produktentwicklung und Export tätig sind, gibt Jürgen Schlösser eine Einschätzung, was bis zur erwarteten Harmonisierung gilt und warum ein Leitfaden zur Risikobewertung nach HACCP-Vorbild dringend nötig wäre. Die wichtigsten Themen dieser Folge: Codex-Arbeiten seit 2019: Warum die Expertengruppe seit sieben Jahren an Regeln für die Allergenspuren-Deklaration arbeitet und nun in die Schlussphase geht. Grenzwerte oder Orientierungswerte: Der Vorschlag, aus starren Grenzwerten Orientierungswerte zu machen – und bei Überschreitung statt eines öffentlichen Rückrufs zunächst ein Behörden-Audit des Allergenmanagementsystems durchzuführen. Grenzen der quantitativen Berechnung: Praxisbeispiele, in denen eine quantitative Spurenberechnung schlicht nicht möglich ist, sowie die Fehleranfälligkeit der Analytik (u. a. bei der Glutenbestimmung). Leitfaden zur Risikobewertung: Warum der HACCP-Leitfaden 2022/C 355 mit seinen drei Anhängen – inklusive Beschreibung der behördlichen Überprüfung – ein Vorbild für das Allergenmanagement sein sollte. Flickenteppich EU: Unterschiedliche Regeln in Tschechien, den Niederlanden, Spanien, Dänemark und England, das Problem mehrsprachiger Verpackungen und die Gefahr der Verbrauchertäuschung. Zeitplan der Harmonisierung: Kommissionsvorschlag bis Jahresende, anschließende Anhörungsphase – realistisch wird eine einheitliche Regelung eher bis Ende 2028. Timestamps für Schnellhörer: 02:19 – Codex Alimentarius: Stand der Arbeiten zur Allergenspuren-Deklaration seit 2019. 04:42 – Grenzwert oder Orientierungswert? Einschätzung der Chancen und die Rolle von VITAL 3 und VITAL 4. 06:52 – Der HACCP-Leitfaden als Vorbild: Was ein guter Leitfaden zur Risikobewertung leisten müsste. 10:37 – Unterschiedliche Grenzwerte in der EU: Tschechien, Niederlande, Spanien – und das Problem mehrsprachiger Verpackungen. 13:00 – Wenn die Analytik nicht mitspielt: Warum quantitative Berechnung und Analyse oft nicht zusammenpassen. 15:53 – Was gilt bis zur Harmonisierung? Der Blick auf die kommenden zwei Jahre. 17:28 – Export in EU-Länder: Praxisfall aus England und ein zurückgezogener Rückruf. Unser Experte: Jürgen Schlösser Lebensmitteltechnologe & Fachberater für die Lebensmittel-Industrie, Schloesser Consult Gründungsmitglied des Runden Tisches für Allergenmanagement und des Fachausschusses Allergenmanagement beim Lebensmittelverband Postfach 102401, 33524 Bielefeld  E-Mail: info@schloesser-consult.de

Americký prezident Donald Trump označil summit NATO v Ankaře za úspěšný. Chválil atmosféru i závazek spojenců zvýšit výdaje na obranu. Podle bezpečnostního experta Jana Ludvíka ale největším úspěchem bylo, že se podařilo zachovat jednotu Aliance a vyhnout se sporům. Jaké jsou dnes vztahy Evropy se Spojenými státy? A jak si na summitu vedla česká delegace? Řeč bude i o prioritách nového náčelníka Generálního štábu Armády ČR.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Geopriestorový analytik Ján Výbošťok z Geografického ústavu Slovenskej akadémie vied. | Hosť: Ján Výbošťok (geopriestorový analytik). | Repríza z 6. 5. 2025. | Moderuje: Stano Ščepán. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

In dieser Folge gibt Arno Langbehn (Geschäftsführer BEHR'S) einen kompakten Überblick über die aktuellen Änderungen im Lebensmittelrecht – von neuen MOAH-Regelungen ab 2027 über die abgelehnte Health Claim zu Kreatin bis hin zur erneuerten Genehmigung des Pflanzenschutz-Wirkstoffs Paraffinöl. Außerdem beleuchtet er die sogenannte „Frühstücksrichtlinie" mit ihren Anpassungen bei Konfitüren, Honig sowie Frucht- und Erfrischungsgetränken und stellt zwei richtungsweisende Urteile vor: zu Schädlingsausscheidungen in Läden und Lagern sowie zur irreführenden Auslobung „ohne Zucker". Den Abschluss bildet eine Übersicht frei verfügbarer Quellen, die für die tägliche Marktbeobachtung relevant sind. Die Folge ist ein Auszug aus einem Webinar der BEHR'S...AKADEMIE und richtet sich an Fachleute, die rechtssicher handeln und schnell reagieren müssen. Die wichtigsten Themen dieser Folge: MOAH-Regelungen: Neue EU- und Bundesvorschriften für Mineralölbestandteile ab dem 01. Januar 2027 – einige Werte gelten kurzfristig, andere erst ab 2030. Eine frühzeitige Auseinandersetzung mit Analytik und Grenzwerten lohnt sich. Health Claim Kreatin: Die Kommission hat entschieden, dass die Angabe zur Verbesserung der kognitiven Funktion durch Kreatin nicht in die Unionsliste aufgenommen wird – die EFSA sah keinen kausalen Zusammenhang. Pflanzenschutz & Paraffinöl: Aktualisiertes Kontrollprogramm für Pestizidrückstände (2026–2028) sowie die erneuerte Genehmigung des Wirkstoffs Paraffinöl. Frühstücksrichtlinie: Redaktionelle und kennzeichnungsbezogene Anpassungen bei Konfitüren-, Honig- sowie Fruchtsaft- und Erfrischungsgetränke-Verordnung, u.a. zur Herkunftsangabe und zu „von Natur aus vorkommendem Zucker". Aktuelle Urteile: EuGH zu Spuren und Ausscheidungen von Schädlingen (Verordnung (EG) 852) sowie ein OLG-Urteil zur irreführenden Auslobung eines Erdbeer-Produkts „ohne Zucker". Quellen für die Marktbeobachtung: Überblick über frei verfügbare Quellen und Warnsysteme, die täglich zu sichten sind – und warum Automatisierung sinnvoll sein kann. Timestamps für Schnellhörer: 01:05 – Neue Rechtsvorschriften: MOAH-Regelungen ab 2027 (EU & Bundesrecht) 01:38 – Änderung der Biozid-Verordnung (VO 528/2012) 02:03 – Health Claim Kreatin: keine Aufnahme in die Unionsliste 02:33 – Kontrollprogramm Pestizidrückstände & Wirkstoff Paraffinöl 03:07 – Die Frühstücksrichtlinie: Konfitüren, Honig, Fruchtsaft 04:57 – Aktuelle Urteile zum Lebensmittelrecht 05:05 – EuGH: Ausscheidungen von Schädlingen in Läden und Lagern 05:54 – OLG-Urteil: Erdbeer-Produkt „ohne Zucker" und Irreführung 06:38 – Frei verfügbare Quellen für die tägliche Sichtung Unser Experte: Dr. Arno Langbehn Geschäftsführer der BEHR'S Verlagsgruppe (BEHR'S Digital, BEHR'S Verlag, BEHR'S Akademie) E-Mail: akademie@behrs.de

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.

Vláda několikrát odložila rozhodnutí, kdo se za Česko zúčastní červencového summitu NATO v Ankaře. „Tento summit bude první revizí závazků z loňska, kdy se členské státy dohodly, že budou vydávat na obranu až pět procent HDP. Americký prezident Donald Trump bude od všech spojenců chtít slyšet, jak na tom jsou s dalšími plány,“ uznává evropský analytik Českého rozhlasu, proč by byla v Ankaře vhodná účast premiéra Andreje Babiše (ANO). „Zvykem ale je účast prezidenta,“ dodává.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na štátne penzie sa v žiadnom prípade nespoliehajte, odkazuje mladým dátový analytik Ivan Bošňák. Dôchodkové prognózy, ktoré nedávno posielala Sociálna poisťovňa totiž v horizonte desaťročí nemôžu zaručiť vôbec nič. Jedno je však podľa neho isté, éra štedrých penzií je definitívne preč. Dôchodcovia si nemôžu cucnúť z daní viac, než súkromný sektor tých daní vyprodukuje, dodáva Bošňák.Sociálna poisťovňa poslala miliónom Slovákov prognózy ich budúcich dôchodkov. Pre mnohých z nás to bol šok, pre iných zasa hrozba zaspatia na vavrínoch - či skôr holuboch na strechách neistej budúcnosti. Reč čísiel totiž potvrdzuje, že prvý penzijný pilier sa - pod váhou negatívnych demografických trendov, ako aj veľmi zlého stavu verejných financií, ocitá na samej hrane udržateľnosti. Len na 13. Dôchodky štát vydáva takmer miliardu ročne, na dlh.Táto rozšafnosť pritom naráža na katastrofálny stav verejných financií, ktoré sa dostali na trajektóriu gréckej cesty. Navyše, rodí sa čoraz menej detí, slovenská populácia veľmi rýchlo starne a tak systém, kde sa na penziu jedného seniora skladá stále menej pracujúcich, mieri k bodu zlomu.Z akými penziami tak môžu počítať dnešní tridsiatnici a budú ešte vôbec poznať niečo také, ako je štátny dôchodok? No a nie je teda najvyšší čas zatiahnuť za ručnú brzdu a dôchodkový systém zásadne upratať? Téma dnešných Aktualít Nahlas s dátovým analytikom Ivanom Bošňákom.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Na štátne penzie sa v žiadnom prípade nespoliehajte, odkazuje mladým dátový analytik Ivan Bošňák. Dôchodkové prognózy, ktoré nedávno posielala Sociálna poisťovňa totiž v horizonte desaťročí nemôžu zaručiť vôbec nič. Jedno je však podľa neho isté, éra štedrých penzií je definitívne preč. Dôchodcovia si nemôžu cucnúť z daní viac, než súkromný sektor tých daní vyprodukuje, dodáva Bošňák. Sociálna poisťovňa poslala miliónom Slovákov prognózy ich budúcich dôchodkov. Pre mnohých z nás to bol šok, pre iných zasa hrozba zaspatia na vavrínoch - či skôr holuboch na strechách neistej budúcnosti. Reč čísiel totiž potvrdzuje, že prvý penzijný pilier sa - pod váhou negatívnych demografických trendov, ako aj veľmi zlého stavu verejných financií, ocitá na samej hrane udržateľnosti. Len na 13. Dôchodky štát vydáva takmer miliardu ročne, na dlh.Táto rozšafnosť pritom naráža na katastrofálny stav verejných financií, ktoré sa dostali na trajektóriu gréckej cesty. Navyše, rodí sa čoraz menej detí, slovenská populácia veľmi rýchlo starne a tak systém, kde sa na penziu jedného seniora skladá stále menej pracujúcich, mieri k bodu zlomu.Z akými penziami tak môžu počítať dnešní tridsiatnici a budú ešte vôbec poznať niečo také, ako je štátny dôchodok? No a nie je teda najvyšší čas zatiahnuť za ručnú brzdu a dôchodkový systém zásadne upratať? Téma dnešných Aktualít Nahlas s dátovým analytikom Ivanom Bošňákom.Sledujete Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dohoda, kterou Donald Trump vyhlašuje jako velké vítězství, které si nadělil ke svým 80. narozeninám, vypadá jako návrat do stavu před válkou plus velký bonus v podobě vyplácení válečných reparací,“ konstatuje politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… dále komentuje roli Izraele a také vliv situace na Blízkém východě na rusko-ukrajinskou válku.

Toto je grécka cesta. Investori neprichádzajú, šikovné mozgy odchádzajú a premiér nevidí realitu. No a nie je tu ani kritická masa voličov, ktorí si uvedomujú zúfalý stav, v ktorom sa nachádzame, tvrdí analytik Ivan Bošňák. Budeme musieť schudobnieť, pretože dnes sa máme relatívne veľmi dobre, dodáva. Ako upratať rozšafný sociálny i dôchodkový systém a ako naštartovať ekonomiku? A prečo “grécka cesta” voličom nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu,” kde žijeme na úkor našich vnukov?Slovensko sa neodvratne vydalo na grécku cestu, my na nej už prakticky sme. Svedčí o tom rastúci štátny dlh ako aj nárast, varuje analytik Ivan Bošňák z Dát bez pátosu. Vláda podľa neho stratila kontakt s realitou, cenou však bude tvrdý pád životnej úrovne nás všetkých. Prečo vláda nedokáže skrotiť verejné financie a osekať neúmerné vládne výdavky? No a prečo “grécka cesta” väčšine voličov prakticky nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu” kde si žijeme na dlh, ktorý budú splácať ešte aj deti našich detí?Vláda hádže konsolidačný uterák do ringu a fakticky rezignovala na tak prepotrebné ozdravenie verejných financií. Podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hrozí, že dlh krajiny vystrelí na rekordné miliardy so stúpajúcimi úrokmi za splátky dlhov, vláda však necháva štátnu kasu krvácať kvôli stámiliónovým výpadkom na daniach či neschopnosti skrotiť rozbujnelé vládne výdavky.Občanov i podnikateľov dusia neustále sa zvyšujúce dane i odvody, ekonomika uviazla na plytčine no štát míňa ako keby vyhral lotériu a minister financií sa stáva štatistom hroziacej gréckej cesty, pred ktorou už varuje aj naša Centrálna banka. Vláda vo svojej správe prvýkrát nezverejnila fiškálny výhľad a nie je jasne ukázaná veľkosť opatrení potrebných na dosiahnutie nových cieľov, čo podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť znižuje predvídateľnosť politiky. Chýbajúca stratégia a odkladanie bolestivých rezov pritom len zvyšujú riziko, že budúca daň za dnešný populizmus bude pre životnú úroveň väčšiny z nás až grécky drastická.Stáva sa Slovensko svedkom naplnenia Ficovho proroctva: “Keď do pekla, tak na peknom bielom koni?” A čo to pre nás - naše penzie, služby štátu, ktoré využívame ako akúsi samozrejmosť či životnú úroveň - ako takú, bude znamenať? Témy pre analytika Ivana Bošňáka a jeho Dáta bez pátosu. Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Toto je grécka cesta. Investori neprichádzajú, šikovné mozgy odchádzajú a premiér nevidí realitu. No a nie je tu ani kritická masa voličov, ktorí si uvedomujú zúfalý stav, v ktorom sa nachádzame, tvrdí analytik Ivan Bošňák. Budeme musieť schudobnieť, pretože dnes sa máme relatívne veľmi dobre, dodáva. Ako upratať rozšafný sociálny i dôchodkový systém a ako naštartovať ekonomiku? A prečo “grécka cesta” voličom nevadí a zvykli si na tzv. “nárokovú mentalitu,” kde žijeme na úkor našich vnukov?Vláda hádže konsolidačný uterák do ringu a fakticky rezignovala na tak prepotrebné ozdravenie verejných financií. Podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť hrozí, že dlh krajiny vystrelí na rekordné miliardy so stúpajúcimi úrokmi za splátky dlhov, vláda však necháva štátnu kasu krvácať kvôli stámiliónovým výpadkom na daniach či neschopnosti skrotiť rozbujnelé vládne výdavky.Občanov i podnikateľov dusia neustále sa zvyšujúce dane i odvody, ekonomika uviazla na plytčine no štát míňa ako keby vyhral lotériu a minister financií sa stáva štatistom hroziacej gréckej cesty, pred ktorou už varuje aj naša Centrálna banka. Vláda vo svojej správe prvýkrát nezverejnila fiškálny výhľad a nie je jasne ukázaná veľkosť opatrení potrebných na dosiahnutie nových cieľov, čo podľa Rady pre rozpočtovú zodpovednosť znižuje predvídateľnosť politiky. Chýbajúca stratégia a odkladanie bolestivých rezov pritom len zvyšujú riziko, že budúca daň za dnešný populizmus bude pre životnú úroveň väčšiny z nás až grécky drastická.Stáva sa Slovensko svedkom naplnenia Ficovho proroctva: “Keď do pekla, tak na peknom bielom koni?” A čo to pre nás - naše penzie, služby štátu, ktoré využívame ako akúsi samozrejmosť či životnú úroveň - ako takú, bude znamenať? Témy pre analytika Ivana Bošňáka a jeho Dáta bez pátosu. Sledujete Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ceny na benzínkach sa napriek oprave ropovodu Družba nepohli nadol. Čím dlhšie budú vysoko, tým viac sa prelejú do cien všetkého ostatného. Zdražovanie tak nielen pokračuje, ale aj zrýchľuje. Analytik v našom dnešnom videopodcaste hovorí, že nezdražie úplne všetko. Výnimkou budú napríklad sezónne potraviny. Domácnostiam odporúča šetriť, napríklad odložiť cesty, či vyskúšať carsharing.NBS predpovedá infláciu okolo štyroch percent, čo je nad priemerom eurozóny. Podľa guvernéra Petra Kažimíra by sa však inflácia v prípade pokračovania vojny mohla vyšplhať aj na sedem percent. A keďže vojna pokračuje, na hroziace zdražovanie sme sa pýtali analytika ČSOB Mareka Gábriša.Moderuje Peter Hanák.

Ceny na benzínkach sa napriek oprave ropovodu Družba nepohli nadol. Čím dlhšie budú vysoko, tým viac sa prelejú do cien všetkého ostatného. Zdražovanie tak nielen pokračuje, ale aj zrýchľuje. Analytik v našom dnešnom videopodcaste hovorí, že nezdražie úplne všetko. Výnimkou budú napríklad sezónne potraviny. Domácnostiam odporúča šetriť, napríklad odložiť cesty, či vyskúšať carsharing.NBS predpovedá infláciu okolo štyroch percent, čo je nad priemerom eurozóny. Podľa guvernéra Petra Kažimíra by sa však inflácia v prípade pokračovania vojny mohla vyšplhať aj na sedem percent. A keďže vojna pokračuje, na hroziace zdražovanie sme sa pýtali analytika ČSOB Mareka Gábriša.Moderuje Peter Hanák.

Adam Marek je analytik Útvaru hodnoty za peniaze na ministerstve financií, kde sa venuje zdravotníctvu. V rozhovore s Veronikou Folentovou opisuje, ako fungoval kartel medzi laboratóriami, či sú kartley v zdravotníctve bežné, ale aj o tom, či je väčší problém nemocníc neefektivita alebo nedostatok peňazí. Ak vám náš obsah prináša hodnotu a radi ho sledujete, podporte nás svojím hlasom v súťaži Podcast roka. Hlasujte v kategórii rozhľad za podcast V redakcii na www.podcastroka.sk a môžete vyhrať atraktívne ceny.

V situaci rostoucího globálního neklidu a pokračujících konfliktů na Ukrajině i Blízkém východě je zvyšování obranyschopnosti stále skloňovanějším tématem na národní i mezinárodní úrovni. Česká vláda své původní odmítavé stanovisko ke zvyšování výdajů na obranu nyní přehodnocuje, Babišův kabinet avizoval navýšení rozpočtu rezortu. „NATO dalo vládě prostor změnit postoj před svými voliči, obrana není politicky atraktivní,“ říká bezpečnostní analytik z FSV UK Vojtěch Bahenský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Resort obrany opouští vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie Jiří Šedivý. Stojí za jeho odchodem informace, kterou přivezl z jednání se šéfem NATO Markem Ruttem, tedy že české výdaje na obranu dosahují méně než stanovených dvou procent HDP? „Pokud by tato čísla nepřivezl Jiří Šedivý, tak by je přivezlo několik desítek jiných lidí. Jeho odchod je nešťastný,“ říká v Osobnosti Plus bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity Jan Jireš.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pokusí ještě v letošním roce dosáhnout na splnění závazku NATO ve výši dvou procent HDP. Potřebuje proto v rozpočtu najít 20 miliard. Vznikla i nová pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO, kterým se stal Jakub Landovský. „Procenta mají význam pro plánovací orgány Aliance, ale pro vrchního velitele nemají prakticky žádnou hodnotu. Důležité jsou schopnosti, síly a prostředky,“ podotýká Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vláda Andreje Babiše navrhuje převést financování ČT a ČRo z koncesionářských poplatků na státní rozpočet. Návrh, kterému předchází zrušení poplatků pro seniory nad 75 let, už vyvolal kritiku opozice i stávkovou pohotovost obou institucí. „Vlády si zvykly tlačit změny na sílu bez širší diskuse,“ říká analytik Josef Šlerka. Co by takový krok znamenal pro veřejnoprávní média? A jaký vliv má AI na novinařinu a vzdělanost?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře, pokud Američané nepřestanou s blokádou jeho přístavů. Pentagon chce navíc v příštích dnech vyslat do regionu dalších šest tisíc vojáků. To všechno jen pár dní po jednání o míru v Islámábádu. „Obě strany záměrně vytvářejí mlhu. Jednají i zbrojí, aby si vynutily ústupky,“ říká analytik Břetislav Tureček. Jaké dopady může mít dvojí blokáda Hormuzského průlivu? A co přináší nový izraelský zákon zavádějící trest smrti za terorismus?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Mluví o modernizaci, ale vracejí se k heslu BBC z minulého století,“ říká mediální analytik Filip Rožánek k návrhu ministra kultury Oty Klempíře na nové financování veřejnoprávních médií. Od ledna příštího roku mají Česká televize a Český rozhlas místo koncesionářských poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, vycházející z úrovně roku 2024 s každoroční valorizací. Jak rozumět změně, kvůli níž přijdou obě média o miliony? A jak chce vláda garantovat jejich nezávislost?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Posloucháte Jedno procento Miloše Čermáka. Já jsem Miloš Čermák a moje jedno procento jsou dva centimetry na výšku a asi kilogram živé váhy. Jedno procento je taky podcast, kam si zvu zajímavé a zábavné hosty. Nebo prostě lidi, které mám rád či z různých důvodů obdivuju.A to vše se dá říct o mém dnešním hostu.Má to dvě minuty k alzaboxu, tři a půl minuty do divadla, šest minut do jazzového klubu a pět minut do kina. V docházkové vzdálenosti je také několik obchodů včetně těch s počítačovými součástkami. A posilovna. Konzultant a analytik Marek Prokop se před třemi lety přestěhoval s manželkou z pražského Vyšehradu do České Lípy. Cíl byl žít mimo velké město, mít větší bydlení a klid na práci. Cíl splněn, dalo by se říct, a dnes oba bydlí ve velkém historickém domě v centru města, a žena v něm plánuje otevřít kavárnu.Marek Prokop je jedním z průkopníků českého webu. Učil nás první uživatele, jak se to dělá, počínaje designem a konče marketingem. Dnes patří mezi ty, kteří většinu práce přenechávají umělé inteligenci. Proč stejně nemá nejmenší obavy z toho, že by mu snad AI mohla práci vzít úplně, jsme se mimo jiné také bavili.Anebo třeba o tom, proč paradoxně ve městě v bývalých Sudetech chodí víc na kulturu než v Praze, protože v hlavním městě můžete jít každý večer na cokoli, ale často to dopadne tak, že nejdete nikam. Ale když někdo dobrý přijede hrát jazz do České Lípy, to si dáte velký pozor, aby vám to neuteklo.Avšak pro mě to nejzajímavější, o čem jsme mluvili, bylo to, jak dnes Marek Prokop rozděluje práci mezi sebe a Clauda. Pokud nejste v AI až tak zběhlí, tak vězte, že Claude je velký jazykový model od firmy Anthropic, a Claude Code je služba, která je pro Marka Prokopa za posledních dvanáct měsíců jeho prakticky už jediným rozhraním s tím, že mu zběžně a někdy i ne úplně přesně říkáme umělá inteligence.Pokud vás to zajímá, poslouchejte dobře. Marek Prokop patří mezi ty, kteří o AI dokáží mluvit bez klišé a zároveň bez přehnaného nadšení, a hlavně přesně a zároveň srozumitelně. Skoro jako kdybyste do promptu pro konverzace s ním napsali zázračnou větičku: Mluv se mnou jako s průměrně vzdělaným patnáctiletým školákem, kterého zajímá a baví všechno, co děláš.Přesně tak jsem v téhle epizodě s Markem mluvil. A připomínám, pokud vás baví AI a chcete jí přijít na kloub, a zjistit, jak ji používat chytře a efektivně, podívejte se na náš web Inspiruj tečka se. Stále děláme se Sentou náš v uvozovkách královský workshop AI Masterclass, máme kratší workshopy o tom, jak používat naplno Claude Code nebo NotebookLM, a s Pavlem Kasíkem jsme připravili šestihodinový kurz vibecodingu pro neprogramátory. Bude vás to bavit. Takže ještě jednou: vše najdete na webu inspiruj.se.Ale teď už vás zvu k poslechu epizody s Markem Prokopem.

Ukrajině se podle vrchního velitele armády generála Oleksandra Syrského daří získávat zpět území a způsobovat Rusům rekordní ztráty, zejména zásluhou dronů. „Rusové se budou dál tlačit dopředu, ale Ukrajincům se podařilo vytvořit zónu smrti, přes kterou bude velmi složité projít,“ předpokládá v Interview Plus analytik Adam Sybera z ukrajinského deníku Kyiv Independent.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zajímalo mne, jaké jsou možné scénáře vývoje dnešního světa. Jedna věc je, nakolik sledujeme současné podivné dění na celé planetě, ale druhá věc je, kam to směřuje? Co se z toho může všechno vyvinout? Můžeme se poučit? Nabízí se nějaká pozitivní katarze? Nejde mi o hru na věšteckého mistra. Zajímá mne, jaké mohou být scénáře dalšího vývoje.Toto není snadné téma, a tak jsme velice rád, že si udělal čas špičkový analytik mezinárodního věhlasu.Michal Smetana je docent na Institutu mezinárodních studií FSV UK, ředitel univerzitního výzkumného centra excelence Peace Research Center Prague (PRCP) a vedoucí Experimental Lab for International Security Studies (ELISS). Dříve byl rovněž hostujícím výzkumníkem na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, Stockholmském institutu pro výzkum míru (SIPRI) a Frankfurtském institutu pro výzkum míru. Kromě toho všeho je také letošním lauerátem prestižní vědecké ceny Neuron.Rozhovor byl velmi zajímavý a analýza docenta Smetany je cenná. Jsem zvědav co budete říkat vy!Kdybyste chtěli slyšet, jak na situaci a možný vývoj současného světa pohlíží psychoterapeut Pavel Špatenka, poslechněte si jej zde: https://www.buzzsprout.com/admin/681515/episodes/18297914-lekar-a-psychoterapeut-pavel-spatenka-doba-ktera-vytahuje-dobro-i-zlo-jak-tomu-rozumet 00:00 Poměry ve světě.16:26 Kde hrozí další střet?20:51 Ruská invaze na Ukrajinu.Zbytek více než 70 minutového rozhovoru obsahuje navíc tyto kapitoly:34:01 Útok USA na Írán.52:50 Jakou roli hraje Čína?59:20 Slábne Amerika?01:02:48 Role Evropské unie ve světovém dění.Pustit si je můžete na mém kanálu na Herohero - http://herohero.co/petrhorkySupport the show

Co ropný šok, který spustily americko-izraelská operace proti Íránu, odhalil o globální ekonomice, o energetické bezpečnosti i soběstačnosti? Pomůže tuzemskému trhu zastropování cen benzínu? A oživí krize zájem o obnovitelné zdroje elektřiny? Na to se v pořadu Jak to vidí… ptá Zita Senková Jiřího Gavora, výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií, konzultanta a spoluzakladatele společnosti ENA a nově předsedy obchodní sekce Svazu energetiky České republiky.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Už jenom to, jak je to zarámováno, na jaké body nakonec Američané byli ochotni kývnout v rámci započetí vyjednávání, svědčí o tom, že Donald Trump už neměl příliš s čím hrát,“ říká politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus. V pořadu Jak to vidí… hovoří také o vývoji situace v Hormuzském průlivu, blížící se schůzce šéfa NATO s americkým prezidentem nebo o tom, jakou roli v celém konfliktu hraje Saúdská Arábie.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rozhovor s Otakarem Foltýnem o České republice ve vztahu k situaci v Rusku, na Ukrajině, ale také o Íránu, celkově situaci na Blízkém Východě a pochopitelně o Spojených státech a Donaldu Trumpovi. Natáčeli jsme živě na setkání se členy Vision Business Klubu, takže následuje i zajímavá diskuse.  http://www.visionclub.czUpřímně řečeno moc nerozumím, proč Ota Foltýn rozčiluje tolik lidí. Ano, řada lidí ho vnímá jako kontroverzní osobnost…ale když se zamyslím, tak vlastně moc nenacházím důvody. Ota říká nahlas to, co si spousta korektních lidí řekne jenom doma v soukromí. Ota Foltýn prezentuje vlastní názory a podkládá je argumenty, logikou, informacemi. Nemám nic proti tomu, pokud s ním někdo nesouhlasí, ale proč tolik emocí? Za sebe mohu říci, že mi jeho hlas ve veřejné debatě připadá velmi potřebný. V naprosté většině stanovisek s ním souhlasím. Ale jak říkám, souhlasit nemusíte. Pojďte si jednoduše poslechnout pohled na současnou bezpečnostní situaci světa perspektivou odborníka, který působí ve vojenské kanceláři prezidenta republiky. Souhlasné i nesouhlasné názory můžete psát do diskuze, na kterou se těším…jenom urážky a vulgarismy budu mazat.Celý rozhovor ve více než dvojnásobné délce a bonusové video k tomu najdete na http://herohero.co/petrhorky.Díky mějte se krásně, za pár dní se těším opět na setkání! Váš Petr Horký00:00 Jak vnímat Rusko15:18 Jak se Západ staví k válce na Ukrajině28:04 Co se děje na Blízkém východě?Support the show

„Budete se muset začít učit bojovat sami za sebe. Spojené státy už vám nebudou pomáhat, stejně jako jste vy nepomáhali nám.“ Takto americký prezident Donald Trump prostřednictvím sítě Truth Social zpochybňuje vztahy uvnitř NATO. Hrozí odchod USA z Aliance? „Na Donalda Trumpa se nelze spoléhat. Evropa se o sebe musí začít starat sama,“ říká v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vojna na Blízkom východe sa naťahuje a pre blokádu Hormuzského prielivu je stále ochromená preprava ropy z regiónu. Hoci väčšina tejto suroviny nesmeruje do Európy, situácia je vážna aj pre Slovensko. „Z ropy sa vyrába mnoho ďalších komodít. Napríklad síra - krajiny Blízkeho východu jej produkujú až 20 mil. ton ročne a z nej sa vyrába kyselina sírová, ktorá je nevyhnutná pri výrobe hnojív, ale aj pri ťažbe medi a pri výrobe batérií. Takže tie dosahy sú aj na výrobu elektromobilov a čipov,“ vysvetľuje v rozhovore analytik Slovenskej sporiteľne Matej Horňák. Slovenskí motoristi stále tankujú relatívne lacno pri porovnaní so zvyšnými krajinami EÚ. S pokračujúcim konfliktom však ceny budú rásť. „Ak sa to rýchlo neskončí, v horizonte niekoľkých týždňov môžeme platiť 1,8 eur za liter benzínu,“ hovorí Horňák. Vláda má možnosti, ako zdražovanie stlmiť. Slovensko má vysoké daňové zaťaženie pohonných hmôt. Až 56 percent ceny tankovania benzínu tvoria dane pre štát, pri nafte je to 46 percent. Ako riešenie sa preto ponúka zníženie daní, alebo zastropovanie cien či predajných marží. Každá z týchto možností však má svoje riziká a náklady. Zastropovanie ceny benzínu by podľa analytika bolo jednou z najhorších možností. „Videli sme, čo sa stalo v Maďarsku, keď zastropovali ceny palív - tvorili sa rady a napokon bol nedostatok benzínu.“ Zníženie daní na palivá by zasa štátny rozpočet stálo stovky miliónov eur, a to si Slovensko so svojimi napätými verejnými financiami sotva môže dovoliť. Ak vláda nezasiahne a ceny narastú, postupne sa to premietne aj do zvýšenia celkovej inflácie v krajine. „Infláciu na tento rok odhadujeme na štyri percentá, ale pod vplyvom aktuálneho diania to môže byť ešte o pol percenta viac,“ hovorí Horňák. Slovenská ekonomika je zastaraná a vysoko energeticky náročná. To ju robí zraniteľnou pri globálnych krízach a vo výsledku by sa mohla ponoriť do recesie na úrovni - 0,5 percenta. Riešenie nie je rýchle ani jednoduché - vyžaduje si modernizáciu, viac výroby s vyššou pridanou hodnotou a diverzifikáciu zdrojov ropy a plynu. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa dozviete: aká vážna je situácia s blokádou Hormuzského prielivu, ktoré sektory môžu pocítiť zdražovanie, čo môže vláda robiť na zmiernenie zdražovania, ako Slovensko zanedbalo diverzifikáciu dodávok ropy, aká hlboká recesia Slovensku hrozí. See omnystudio.com/listener for privacy information.

1. Vojna na Blízkom východe sa priblížila k energetickej infraštruktúre 2. Elektrinu v Európe zdražuje najmä plyn, riešením môže byť oddelenie cien 3. Spaľovňa pri Dudinciach dostala stopku, no spor zďaleka nie je uzavretý 4. Krátko o obnovených protiruských sankciách, slabých výsledkoch európskeho priemyslu a poklese na akciovom trhu

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že už prakticky není na co v Íránu útočit a válka brzy skončí. Jak ale ve skutečnosti vypadá vzdušné válčení nad Perským zálivem a na jak dlouho vystačí kapacity znepřátelených stran? Analytik Jan Ludvík v rozhovoru vysvětluje také to, zda může konflikt na Blízkém východě změnit válku na Ukrajině. Zároveň hodnotí, jak spolehlivým členem je Česko v Severoatlantické alianci 27 let po vstupu do NATO.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americký prezident Donald Trump tvrdí, že už prakticky není na co v Íránu útočit a válka brzy skončí. Jak ale ve skutečnosti vypadá vzdušné válčení nad Perským zálivem a na jak dlouho vystačí kapacity znepřátelených stran? Analytik Jan Ludvík v rozhovoru vysvětluje také to, zda může konflikt na Blízkém východě změnit válku na Ukrajině. Zároveň hodnotí, jak spolehlivým členem je Česko v Severoatlantické alianci 27 let po vstupu do NATO.

Bojím sa toho, že sa americká vláda netají spokojnosťou nad topením nepriateľských námorníkov, vraví zahranično-politický analytik Dalibor Roháč. V rozhovore s reportérom Dušanom Mikušovičom rozoberá, prečo Donald Trump čoskoro ukončí vojnu v Iráne, ako americko-izraelský útok vnímajú ľudia v USA, v čom je rozdiel medzi touto a inými americkými vojnami, ale aj či sa USA pokúsia o zmenu režimu na Kube.

Konflikt okolo Iránu mení rovnováhu síl na Blízkom východe. Podľa analytika Josefa Krausa však nie je jasné, aký cieľ vlastne Spojené štáty sledujú. Varuje, že ak sa režim ocitne bez východiska, môže hrať vabank – a dôsledky by mohli zasiahnuť celý región. V rozhovore v relácii Pravda vo svete hovorí o fungovaní režimu, o vplyve Izraela, strategickej chybe Západu a pragmatickej politike blízkovýchodných štátov. 

Šestým dnem pokračuje válka Spojených států a Izraele proti Íránu. Dokážeme dohlédnout její konec? Podle analytika Břetislava Turečka může mít konflikt opačný efekt, než jaký Západ očekává. „Válka oslabuje pragmatiky v Teheránu a posiluje bezpečnostní struktury a revoluční gardy,“ říká. Co znamená rozkolísanost regionu pro svět a globální ekonomiku? A kdo ze situace těží nejvíc?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Vzdušné údery Spojených států a Izraele proti íránské vojenské i civilní infrastruktuře a spojencům Teheránu v regionu pokračují čtvrtým dnem. Zatímco v prvních 24 hodinách se podařilo zasáhnout více než tisíc cílů v Íránu a eliminovat špičky tamějšího režimu, tamní režim podle analytiků stále disponuje rozsáhlou flotilou dronů a střel dálného doletu. V noci na úterý to potvrdil i íránský dronový nálet na americkou ambasádu v saúdskoarabském Rijádu.

Co vězí za útokem Spojených států a Izraele na Írán? Jak se fyzická likvidace vrcholných představitelů tamního režimu odrazí v mezinárodních vztazích? Vladimír Kroc se ptal na souvislosti a možné dopady aktuálních událostí na Česko. „V momentě, kdy dojde k přerušení dodávek z Perského zálivu, celosvětová poptávka se navýší a celá řada zemí nakonec vezme zavděk i ruskou ropou a zemním plynem, protože jim nemusí nic jiného zbýt,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Josef Kraus.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět se poprvé po víc než půl století ocitá ve stavu, kdy dvojici největších jaderných arzenálů, ruského a amerického, nebude limitovat vůbec nic. „Konec smlouvy Nový START je symptom nemoci, která nás znepokojuje. V zásadě má dvě hlavní příčiny: změnu mezinárodního bezpečnostního prostředí a technologický vývoj,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Jan Ludvík, analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Svět se poprvé po víc než půl století ocitá ve stavu, kdy dvojici největších jaderných arzenálů, ruského a amerického, nebude limitovat vůbec nic. „Konec smlouvy Nový START je symptom nemoci, která nás znepokojuje. V zásadě má dvě hlavní příčiny: změnu mezinárodního bezpečnostního prostředí a technologický vývoj,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus Jan Ludvík, analytik z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Presne pred štyrmi rokmi začala plnohodnotná ruská invázia. No podľa analytika Pavla Havlíčka sa vojna začala už na jar 2014 anexiou Krymu a bojmi na Donbase. V rozhovore v relácii Pravda vo svete vysvetľuje, prečo Rusku nikdy nešlo len o územie, ako viac než desať rokov konfliktu zmenilo ukrajinskú spoločnosť – a prečo dnes nik nevie, v akej podobe bude Ukrajina existovať po vojne.

Slovensko a Maďarsko tlačia na Ukrajinu, aby obnovila dodávky ropy cez Družbu. Robert Fico požiadal SEPS o zastavenie núdzových dodávok elektriny na ukrajinské územie. Kyjev sa bráni tým, že ropovod poškodili ruské bomby a odkazuje, že ultimáta treba posielať do Moskvy. Analytik Radovan Potočár z webu energie-portal.sk pripomína, že dodávky ropy cez Družbu už boli v minulosti zastavené opakovane a kedykoľvek sa to môže znovu zopakovať. Slovensko by namiesto vydierania malo vnímať realitu a zariadiť sa podľa toho. "Pripomínať si výročie začiatku vojenskej agresie voči Ukrajine tým, že jej zastavíme dodávky elektriny, je bizarné a nechutné, ale nijako to nepomôže vyriešiť vec. Je to rana pod pás, ale Ukrajina má aj iných susedov, ktorí jej dokážu pomôcť." Vysvetľuje, že Slovensku ani pri zastavenom toku cez Družbu nehrozí nedostatok paliva. Slovensko funguje na spoločnom európskom trhu a čerpacie stanice si môžu priviezť dodávky aj od iných dodávateľov ako je Slovnaft. "Dnes nám bezprostredne nehrozí, že by sme sa mali ako krajina ocitnúť bez dodávok pohonných látok," hovorí Potočár. Problém však má Slovnaft. Ak nebudú zabezpečené alternatívne dodávky ropy cez ropovod Adria alebo reverzným tokom z Česka, rafinéria môže mať nedostatok ropy. To by mohlo vyvolať širší regionálny problém, ktorý by sa odrazil aj na cenovej hladine benzínu a nafty. "Preto bude v najbližšom období dôležité, ako sa podarí sprevádzkovať ropovod Adria na vyššie objemy ropy. Tamojší terminál ešte historicky nespracovával také objemy, ako budú potrebné na zásobovanie Slovenska a Maďarska." Vzniknutá situácia je však predovšetkým ekonomický problém maďarskej skupiny MOL, ktorá vlastní Slovnaft. Keďže sú alternatívne dodávky ropy drahšie, rastú jej náklady. To však nemusí znamenať drahšie palivá na Slovensku, pretože krajina je súčasťou jednotného európskeho trhu, kde je vysoká konkurencia. "Reakcia Fica je úplne nekonzistentná. Najprv tri týždne nič a potom ako na steroidoch sa vyhráža Ukrajine a zastavuje jej dodávky elektriny. To nie je racionálne správanie," hovorí Potočár. Premiér Fico tak rieši hlavne ekonomické záujmy maďarského MOLu a využíva proruský sentiment na svojich voličov. Na Slovensku sú zároveň témou aj vysoké ceny elektriny, ktoré postihujú firmy. Úrad pre reguláciu sieťových odvetví obviňuje zle nastavený európsky trh, na ktorý vraj Slovensko dopláca. Analytik Potočár však vysvetľuje, že štát by namiesto nadávania na európsky trh s elektrinou mal nastavovať domáce podmienky tak, aby firmy mohli mať lacnejšiu elektrinu. "Sú tu rôzne inovatívne metódy, flexibilita, zdieľanie elektriny, ale všetko sa to dostáva len pomaly do praxe. Potom sú tu aj poplatky, ktoré sú súčasťou ceny energie a ktoré by štát mohol znížiť, ak by chcel." Na Slovensku tiež funguje špecifikum, že "za každú cenu prenášame bremeno ceny elektriny z domácností na firmy. Vo výsledku potom ceny pre domácnosti zostávajú nezmenené, ale pre firmy idú prudko hore," vysvetľuje Radovan Potočár. Rozhovor moderuje Eva Mihočková. V rozhovore sa ešte dozviete V rozhovore sa ešte dozviete Prečo ropa netečie cez ukrajinský ropovod Družba Či Slovensku hrozí nedostatok ropy bez fungovania Družby Čo môže robiť štát i firmy na zníženie ceny elektriny Čo prinesie reforma európskeho trhu s elektrinou Ako budú fungovať dynamické tarify pre domácnosti See omnystudio.com/listener for privacy information.

Ökotest im Check: Was steckt wirklich in unseren Lebensmitteln? Inhalt: Seit 40 Jahren nimmt Ökotest Produkte unter die Lupe. Aber wie unabhängig ist die Redaktion wirklich, wenn gleichzeitig Anzeigen verkauft werden? In dieser Folge blicken wir hinter die Kulissen des Verlags. Gast Dr. Jürgen Steinert (Stellv. Chefredakteur) erklärt, warum die Analytik im Labor wichtiger ist als die reine Kennzeichnung auf der Packung und welche Schadstoffe 2026 im Fokus stehen. Die wichtigsten Themen dieser Folge: Hinter den Kulissen: Wie Ökotest die redaktionelle Unabhängigkeit von der Anzeigenabteilung trennt. Schadstoffe im Visier: Warum MOSH/MOAH (Mineralöle) und PFAS ("Ewigkeitschemikalien") Dauerthemen im Labor bleiben. Reformulierung: Was Light-Produkte wirklich bringen und warum weniger Salz oft eine Herausforderung ist. Recht & Grenzwerte: Wo Dr. Steinert strengere EU-Regulierung fordert. Timestamps für Schnellhörer: 02:15 – Die Struktur hinter Ökotest: Unabhängigkeit vs. Finanzierung. 05:40 – Das Label-Geschäft: Wann darf ein Hersteller mit dem Siegel werben? 11:20 – Mineralöle in Lebensmitteln (MOSH/MOAH) – Der aktuelle Stand 2026. 16:45 – PFAS & Bisphenol A: Die neuen Herausforderungen in der Analytik. 21:10 – Light-Produkte & Reformulierung: Sinn oder Marketing? Unser Experte: Dr. Jürgen Steinert Staatlich geprüfter Lebensmittelchemiker & Stellv. Chefredakteur ÖKO-TEST Verlag E-Mail: verlag@oekotest.de Ressourcen & Links:

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce po vzoru Francie a Austrálie zakázat dětem do 15 let přístup k sociálním sítím. Zlepšilo by to jejich duševní zdraví? „Bylo by to prospěšné,“ říká v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus psycholožka Helena Horálek z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Můžeme se bavit o regulaci. Pro zákaz jako takový bych se nevyslovil,“ míní datový analytik projektu Zdravágenerace.cz Petr Baďura z Univerzity Palackého v Olomouci.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od velkého ruského útoku na Ukrajinu uplynou brzy čtyři roky. Napadená země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby agresorovi ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. Takový pohled ale v podcastu Zbytečná válka popřel bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je Ukrajina obětí ruské agrese, které se nezamezilo včas.

Od velkého ruského útoku na Ukrajinu uplynou brzy čtyři roky. Napadená země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby agresorovi ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. Takový pohled ale v podcastu Zbytečná válka popřel bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je Ukrajina obětí ruské agrese, které se nezamezilo včas.

Od velkého ruského útoku na Ukrajinu uplynou brzy čtyři roky. Napadená země se stále brání ruské přesile, současně ale čelí tlaku, aby agresorovi ustoupila. Ukázala to i mnichovská bezpečnostní konference, kde otevřeně zaznělo, že starý řád skončil a Ukrajina je první obětí toho nového. Takový pohled ale v podcastu Zbytečná válka popřel bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Podle něj je Ukrajina obětí ruské agrese, které se nezamezilo včas.

„Pre mnohých Maďarov je to posledná šanca na zmenu predtým, než krajinu definitívne opustia“ – o nadchádzajúcich parlamentných voľbách takto hovorí Tomáš Strážay zo Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku. „Po 16 rokoch vidíme prvýkrát reálneho vyzývateľa Viktora Orbána. Opozícia bola doteraz rozdrobená, ale strana Tisza Pétera Magyara sa stala reálnou silou. Otázkou zostáva aj to, ako by Orbánov Fidesz v prípade tesného výsledku prijal porážku a či by nespochybnil legitimitu volieb“, dodáva.Boj s korupciou, rozmrazenie európskych miliárd, extra daň pre bohatých a nižšie dane pre strednú vrstvu, či pevné ukotvenie v štruktúrach Únie a Nato.VersusSociálne a prorodinné balíky, príspevky na bývanie. K trinástemu aj štrnásty dôchodok, samozrejme bez zvyšovania daní. A rozhodné NIE vojenskej podpore Ukrajine.Predvolebné ponuky v susednom Maďarsku. Voliči tam už v polovici apríla pristúpia k urnám, aby rozhodli o ďalšom smerovaní krajiny. Spôsoby Orbánovej iliberálnej demokracie vyzýva jeho bývalý spolupracovník Péter Magyar. Proti vládnemu Fidezsu sa postavila jeho Tisza. A predvolebné prieskumy jej dávajú šance. Napriek tomu, že dlhoročného premiéra Orbána otvorene podporil aj Donald Trump.Naviac – parlamentné brány by mohla prekročiť aj ultrapravicová Naša vlasť – MiHazánk, ktorá vzišla z radikálneho Jobbiku.Maďarsko stojí pred najdôležitejšími voľbami jeho moderných dejín, zaznieva od pozorovateľov. Ako môže ich výsledok ovplyvniť situáciu v regióne i v Európskej únii?Na situáciu u našich južných susedov a na volebné šance sa pozrieme s Tomášom Strážayom zo Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Americký prezident Donald Trump završuje první rok svého druhého funkčního období. Rok dramatických politických tahů, provokativních výroků a nejistoty všech, kdo po desetiletí spoléhali na Spojené státy coby garanta světového pořádku. Kam se svět i samotné USA za posledních 12 měsíců s Donaldem Trumpem v Bílém domě posunuly? Host: Alex Kliment - analytik a editor ve společnosti GZERO Media Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Americký prezident Donald Trump završuje první rok svého druhého funkčního období. Rok dramatických politických tahů, provokativních výroků a nejistoty všech, kdo po desetiletí spoléhali na Spojené státy coby garanta světového pořádku. Kam se svět i samotné USA za posledních 12 měsíců s Donaldem Trumpem v Bílém domě posunuly? Host: Alex Kliment - analytik a editor ve společnosti GZERO MediaČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz