Podcasts about ukrajinou

Nikdy nepodceňujte šejky. Nafta zdražila o deset korun. Vlak do budoucnosti jen tak nepojede. Ilegální migrace má alternativu. Co pro příčetné Rusy znamená Rusko? Mezi Polskem a Ukrajinou se objevilo napětí.

Sused, s ktorým už nebudú môcť počítať – aj to sa k nám ozýva z Ukrajiny, napadnutej Putinom, pred našimi parlamentnými voľbami. Dôvodom majú byť obavy z prípadného zastavenia našej podpory Kyjevu. Na východe Ruska si zas Vladimír Putin dáva schôdzku s Kim Čong-unom, aby si dohodli vzájomnú vojenskú pomoc – a to aj pre vojnu s Ukrajinou. G20tke sa k tomu v Indii síce podarilo dohodnúť na výzve dodržiavať zásady medzinárodného práva vrátane územnej celistvosti a suverenity, no záverečný dokument obišiel Rusko ako pôvodcu agresie tichom. Ako sa to počúva v Kyjeve, pravidelne ostreľovanom ruskými dronmi či raketami? Na perspektívy vývoja sme sa pýtali Martina Poliačika z kyjevskej kancelárie Globsecu.„Zmena politiky na Slovensku už nemusí až natoľko trápiť Ukrajincov, ako musí trápiť Slovákov“, tvrdí Poliačik. Po vojenskej stránke si už podľa neho Slovensko svoju „dejinnú úlohu“ splnilo. Poukazuje pritom na fatk, že sme Ukrajine dodali svoj obranný systém S-300 či bojové stroje Mig-29 medzi prvými. „Tam sme prelomili istú psychologickú hranicu“, vysvetľuje. „Je úplne prirodzené, že ľudí na Ukrajine trápi, či Slovensko zostane medzi krajinami, ktoré ich podporujú, alebo bude vo svete ich snahy podrývať“, hovorí Poliačik. „Je prirodzené, že sa na nás pozerajú s obavami“, dodáva. „Ja tu môžem povedať len toľko, že my sme tí, čo si musíme urobiť domácu úlohu, ísť k voľbám a zabrániť, aby došlo k otočeniu politiky“. Obávaným otočením má byť podpora strán, ktoré sú proti podpore ukrajinských snáh o vymanenie sa z okupácie Putinovým Ruskom. Podcast pripravil Jaroslav Barborák. Mentioned in this episode:Fico - Posadnuty mocouhttps://obchod.aktuality.sk/kniha-fico/?utm_source=aktuality.sk&utm_medium=article&utm_campaign=Kampan-FICO&utm_content=clanok&_ga=2.9252341.1308956659.1694332041-839733276.1655709953Fico - Posadnutý mocou

Rusko se snaží udržet si status světové velmoci a kromě Asie obrací pozornost také k Africe. Na dvoudenní rusko-africký summit v Petrohradě dorazilo méně státníků než se čekalo. Povede se udržet Rusku vliv a vztahy s Afrikou? Ptejte se s námi hostů páteční 90´ČT24. Ruský prezident Putin nabídl bezplatné dodávky obilí do Somálska, Zimbabwe, Burkina Fasa a do Eritreje po dobu 4 měsíců. Avšak reprezentantům afrických států se nelíbí, že Moskva neprodloužila obilnou dohodu s Ukrajinou. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/223411058130728/

Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes v litevském Vilniusu zasednou ke klíčovému summitu. Na čele agendy je Ukrajina a její další podpora proti ruské invazi, jednat se ale bude také o dalším směřování celého obranného paktu. Je ukrajinské členství v NATO blízko, nebo daleko? A jak výrazně dosud válka Alianci proměnila?Host: Ondřej Ditrych - seniorní pracovník Ústavu mezinárodních vztahů, který působí také na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zástupci Severoatlantické aliance směřují do litevského Vilniusu, aby tam s Ukrajinou diskutovali o výhledech jejího členství v ní. Měla by Ukrajina ve Vilniusu dostat jasnou pozvánku do NATO? Cyril Svoboda varuje před dopady takového rozhodnutí, analytik David Stulík vidí jasnou pozvánku země do Aliance jako přínos.

Zástupci Severoatlantické aliance směřují do litevského Vilniusu, aby tam s Ukrajinou diskutovali o výhledech jejího členství v ní. Měla by Ukrajina ve Vilniusu dostat jasnou pozvánku do NATO? Cyril Svoboda varuje před dopady takového rozhodnutí, analytik David Stulík vidí jasnou pozvánku země do Aliance jako přínos.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americká námořní flotila je bohatší o nový torpédoborec. Do plné pohotovosti se minulý týden v přístavu v Baltimoru začlenil torpédoborec s názvem Carl M. Levin pojmenovaný po dlouholetém senátorovi za stát Michigan. Plavidlo je vybavené děly i protiraketovými střelami. Podle velitelů lodě se ale nevydá sestřelovat ruské rakety nad Ukrajinou. Jeho první cesta povede přes Panamský průplav do přístavu Pearl Harbour na souostroví Havaj.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem probíhá na různých bojištích. Jedním z nich je i kultura, jak potvrzuje a popisuje v pořadu Interview Plus Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě. „Ukrajinská kultura dlouhodobě čelila ruskému kulturnímu útlaku, zvláště v 19. století, a tehdy prošla i stejným procesem jako česká kultura vůči té německé,“ uvádí.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem probíhá na různých bojištích. Jedním z nich je i kultura, jak potvrzuje a popisuje v pořadu Interview Plus Tereza Soušková, ředitelka Českého centra v Kyjevě. „Ukrajinská kultura dlouhodobě čelila ruskému kulturnímu útlaku, zvláště v 19. století, a tehdy prošla i stejným procesem jako česká kultura vůči té německé,“ uvádí.

Do dnešnej časti relácie Startitup Diskusný Klub prijal pozvanie bezpečnostný analytik a aktuálne čerstvý člen politickej strany SASKA Juraj Krúpa. S naším moderátorom Šimonom Žďárským preberali najmä aktuálnu politickú situáciu v našej krajine a blížiace sa septembrové voľby. Nezabudli však aj na nedávne udalosti, ktoré sa týkali vojnového konfliktu medzi Ukrajinou a Ruskom. „Putin bol aj z bezpečnostných dôvodov odprevadený a odletený z Moskvy, čiže naozaj si nebol istý celou situáciou.“ Pre viac rozhovorov so zaujímavými osobnosťami a o aktuálnej politickej situácii sleduj aj ďalšie epizódy ⁠Diskusný Klub⁠.

  Príbeh v sekvencii obrázkov doplnených textom v bublinách. Alebo „grafický román“. Ak bol najprv záležitosťou najmä Západu a Japonska, komiks sa postupne udomácnil - a možno povedať, že sa stále ešte len udomácňuje - aj v našich končinách. A hoci jeho pôvodný názov v sebe skrýva komické obsahy, aktuálne je aj akousi autostrádou pre vážne obsahy s celospoločenským dosahom. A v rukách experta na dezinformácie aj nástrojom na obrazovo-textovo-bublinové obnažovanie.   Hosťom podcastu je Tomáš Kriššák, autor komiksu o vojne na Ukrajine Kira a jeho dobrodružstvo s týmto formátom.   „Slovensko je dlhodobo pod vplyvom ruských hybridných hrozieb, ruskej propagandy“, vysvetľuje dôvod, prečo pripravil komiks Kira. „Má pôsobiť ako taká imunitná pilulka. Keď si ho prečíta študent, učiteľ, či hocikto iný, mal by vedieť navnímať celý kontext deväťročného konfliktu ruskej agresie na Ukrajine. Mal by navnímať fakty a skutočnosti, ktoré pomôžu kognitívnej mape pre pochopenie toho, o čo ide“, tvrdí.   Komiks – jednoduchá forma pre nejednoduché obsahy   Formálne sa začiatky komiksu dávajú do osemnásteho storočia a spájajú sa s tlačenými novinami, v ktorých vždy bol vytvorený priestor pre humorný príbeh „sekvencie obrázkov s textom v bublinách“.   Predchodcovia sú však ešte staršieho dáta. Biblia pauperum – biblia pre chudobným v stredovekých chrámoch, či egyptské hieroglyfické príbehy. Spája ich jedno: obsahovému posolstvu pomáha obraz doplnený strohým textom.   Kriššák vyzdvihuje fakt, že komiks dáva čitateľovi možnosť výberu. „Komiksom môžete len tak preletieť, alebo si vybrať okno, pri ktorom sa chcete zastaviť na ľubovoľný čas. Každé môže byť zdrojom myšlienok a podnetov, ktoré ďalej inšpirujú“, rozpráva.   Kira – príbeh Ukrajiny   Kriššákov komiks Kira prináša príbeh malého ukrajinského dievčatka Kira. Proruskí ozbrojenci jej zabili mamu, ktorá sa vzoprela ich rabovaniu. Keď Kira dospela, stala sa zdravotníčkou, aby pomáhala obetiam Putinovej agresie. Jej príbeh sa však spája s malou holanďankou Terezkou zo zostreleného dopravného lietadla nad Ukrajinou a inou Kirou, ktorá dostala meno práve po nej, keďže ako zdravotníčka pomohla jej matke pri pôrode. Ich príbehy spája malá plyšová opička.   Podľa Tomáša Kriššáka je však Kira príbehom samotnej Ukrajiny. Krajiny, ktorú si chce násilne podmaniť Vladimír Putin. „Robí to pritom nielen násilím, ale aj dezinformáciami“, tvrdí. A tie Kira demaskuje.   Demokracia nie je samozrejmosť   „Demokracia nie je samozrejmosť. Je výsledkom konštantnej práce, až sebaobety človeka. Toho, že robí niečo pre svoje spoločenstvo“, tvrdí expert na informačnú bezpečnosť. Príkladom môže byť podľa Tomáš Kriššáka kontrast rokov 1918 a 1939. Prvý predstavuje vznik Československa a uvedenia demokracie do našich končín, druhý jej koniec vyhlásením Slovenského štátu ako satelitného štátu fašistického Nemecka. „Prvý dotyk demokracie s našimi končinami prežil len dve dekády“, upozorňuje Kriššák.   V kontexte septembrových predčasných volieb hovorí až o „horore“ a obave zo straty slobody pre svoju generáciu.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Pokus o převrat znovu ukázal jedno: Rusko není jednotný stát, ale volné souručenství různých „vorů v zakoně“, tedy oligarchů a gangsterů, které formálně zastřešuje prezident Putin. Jestli Prigožinův sobotní pa-puč něco ukázal, tak to, že Rusko vstoupilo do fáze nestability, což bude mít dopad na jeho budoucnost. Co se stalo? Všichni oslabili, kdo tedy posílil? A jaký to bude mít dopad na válku s Ukrajinou? Podcast Kecy a politika, ve kterém Bohumil Pečinka, Petros Michopulos rozebírají aktuální politická témata. Občas z režie glosuje i Martin Bartkovský. Jedná se o zkrácenou verzi. Celých 90 minut mohou předplatitelé poslouchat a sledovat na https://www.pickey.cz/kecyapolitika

V 1. časti relácie s Miroslavom Wlachovským sa dozviete:   Čo priniesli rokovania v Luxembursku? Bude to Prigožinov koniec? Majú v Rusku šancu prozápadné sily? Čo bude s vplyvom Kremľa u nás? Ako to bude s Ukrajinou a Gruzínskom v EÚ a NATO a čo bude s kvótami?   V 2. časti relácie s Václavom Hříchom sa dozviete:   Ako ovplyvnia politiku "fackovacie manévre Borisa Kollára"? Môže sklamanie voličov zamávať s preferenciami? Zachráni záchranárka Letanovská Demokratov?

    Príbeh v sekvencii obrázkov doplnených textom v bublinách. Alebo „grafický román“. Ak bol najprv záležitosťou najmä Západu a Japonska, komiks sa postupne udomácnil - a možno povedať, že sa stále ešte len udomácňuje - aj v našich končinách. A hoci jeho pôvodný názov v sebe skrýva komické obsahy, aktuálne je aj akousi autostrádou pre vážne obsahy s celospoločenským dosahom. A v rukách experta na dezinformácie aj nástrojom na obrazovo-textovo-bublinové obnažovanie.   Hosťom podcastu je Tomáš Kriššák, autor komiksu o vojne na Ukrajine Kira a jeho dobrodružstvo s týmto formátom.   „Slovensko je dlhodobo pod vplyvom ruských hybridných hrozieb, ruskej propagandy“ – Tomáš Kriššák, odborník na informačnú bezpečnosť vysvetľuje dôvod, prečo pripravil komiks Kira. „Má pôsobiť ako taká imunitná pilulka“, hovorí. Keď si ho prečíta študent, učiteľ, či hocikto iný, mal by vedieť navnímať celý kontext deväťročného konfliktu ruskej agresie na Ukrajine. Mal by navnímať fakty a skutočnosti, ktoré pomôžu kognitívnej mape pre pochopenie toho, o čo ide“, tvrdí.   Komiks – jednoduchá forma pre nejednoduché obsahy   Formálne sa začiatky komiksu dávajú do osemnásteho storočia a spájajú sa s tlačenými novinami, v ktorých vždy bol vytvorený priestor pre humorný príbeh „sekvencie obrázkov s textom v bublinách“.   Predchodcovia sú však ešte staršieho dáta. Biblia pauperum – biblia pre chudobným v stredovekých chrámoch, či egyptské hieroglyfické príbehy. Spája ich jedno: obsahovému posolstvu pomáha obraz doplnený strohým textom.   Kriššák vyzdvihuje fakt, že komiks dáva čitateľovi možnosť výberu. „Komiksom môžete len tak preletieť, alebo si vybrať okno, pri ktorom sa chcete zastaviť na ľubovoľný čas. Každé môže byť zdrojom myšlienok a podnetov, ktoré ďalej inšpirujú“, rozpráva.   Kira – príbeh Ukrajiny   Kriššákov komiks Kira prináša príbeh malého ukrajinského dievčatka Kira. Proruskí ozbrojenci jej zabili mamu, ktorá sa vzoprela ich rabovaniu. Keď Kira dospela, stala sa zdravotníčkou, aby pomáhala obetiam Putinovej agresie. Jej príbeh sa však spája s malou holanďankou Terezkou zo zostreleného dopravného lietadla nad Ukrajinou a inou Kirou, ktorá dostala meno práve po nej, keďže ako zdravotníčka pomohla jej matke pri pôrode. Ich príbehy spája malá plyšová opička.   Podľa Tomáša Kriššáka je však Kira príbehom samotnej Ukrajiny. Krajiny, ktorú si chce násilne podmaniť Vladimír Putin. „Robí to pritom nielen násilím, ale aj dezinformáciami“, tvrdí. A tie Kira demaskuje.   Demokracia nie je samozrejmosť   „Demokracia nie je samozrejmosť. Je výsledkom konštantnej práce, až sebaobety človeka. Toho, že robí niečo pre svoje spoločenstvo“, tvrdí expert na informačnú bezpečnosť. Príkladom môže byť podľa Tomáš Kriššáka kontrast rokov 1918 a 1939. Prvý predstavuje vznik Československa a uvedenia demokracie do našich končín, druhý jej koniec vyhlásením Slovenského štátu ako satelitného štátu fašistického Nemecka. „Prvý dotyk demokracie s našimi končinami prežil len dve dekády“, upozorňuje Kriššák.   V kontexte septembrových predčasných volieb hovorí až o „horore“ a obave zo straty slobody pre svoju generáciu.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Výstavba diaľnice k hraniciam s Ukrajinou | Hostia: Vladimír Jacko (generálny riaditeľ NDS) a Ondrej Matej (šéf Inštitútu pre dopravu a hospodárstvo). | Slovensko sa pomaly pripravuje na budúcu obnovu Ukrajiny. Z európskej výzvy CEF Transport Military Mobility chce čerpať peniaze na viaceré cestné projekty na východnom Slovensku. Financie by mohli byť využité pri druhej tunelovej rúre tunela Branisko, či druhej etapy severného obchvatu Prešova. Zároveň chce štát urýchliť výstavbu diaľnice z Košíc po hranicu s Ukrajinou. Ako by pomohol nový diaľničný úsek na Slovensku pri obnove Ukrajiny? V akej fáze je príprava týchto projektov? | Moderuje: Lukáš Dzivý; | V premiére každý pracovný deň v Rádiu Slovensko po 18:30. Diskusiu K veci pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Analytik Alexander Duleba hodnotí víkendové udalosti na Ukrajine. "Prigožin ozvučil nový politický program ako alternatívu patriotov, ktorí chcú, aby režim zostal taký aký je, aby majetky zostali rozdelené rovnako, ale zároveň sú ochotní baviť sa s Ukrajinou o hraniciach z roku 1991 a o ukončení tejto vojny, ktorá je pre Rusko nezmyselná. Toto je to najdôležitejšie. Toto Prigožin ozvučil a žije to na internete."

    „Vladimíra Putina a jeho aktuálny spôsob správy Ruska vo vojne s Ukrajinou obnažil čistokrvný gangster Jevgenij Prigožin“, tvrdí Matej Kandrík z bratislavského obranného tink thanku Adapt Institut. Víkendový pokus o prevrat či ozbrojený puč pritom označuje za „začiatok Putinovho konca“.   „Poníženie, ktoré Putin zažil, je faktickým ohlásením odchodu od moci. Zvlášť v autoritárskom režime, akým je jeho Rusko, neotrasiteľnosť a sila vodcu si nemôže dovoliť také zásadné spochybnenie a oslabenie, ako sme to videli cez víkend“, tvrdí Kandrík.   Po 24. februári a Putinovom vpáde na Ukrajinu prišiel 24. jún a vojenský puč v Putinovom Rusku od Putinovho spojenca Jevgenija Prigožina. A ak svet s napätím čakal, ako dopadne zjavne hladký postup jeho Wagnerovcov na Moskvu, s prekvapením prišla správa o jeho „exile“ v Bielorusku a stiahnutí jeho mužov, pričom Kremlin odvolal svoj „interdikt“ v podobe vyhlásenej hrozby spravodlivým a nekompromisným trestom. Čoho bol svet cez víkend svedkom? Čo sme sa z dynamiky revolty dozvedeli o stave moci a jej držiteľov v Rusku? Drží Putin opraty skutočne pevne v rukách? A šlo o epizódu, či prejav silnejúceho trendu, s ktorým bude musieť cár Vladimír počítať a svoju špeciálnu operáciu rozšíriť aj na domáci front?   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Vladimíra Putina a jeho aktuálny spôsob správy Ruska vo vojne s Ukrajinou obnažil čistokrvný gangster Jevgenij Prigožin“, tvrdí Matej Kandrík z bratislavského obranného tink thanku Adapt Institut. Víkendový pokus o prevrat či ozbrojený puč pritom označuje za „začiatok Putinovho konca“.   „Poníženie, ktoré Putin zažil, je faktickým ohlásením odchodu od moci. Zvlášť v autoritárskom režime, akým je jeho Rusko, neotrasiteľnosť a sila vodcu si nemôže dovoliť také zásadné spochybnenie a oslabenie, ako sme to videli cez víkend“, tvrdí Kandrík.   Po 24. februári a Putinovom vpáde na Ukrajinu prišiel 24. jún a vojenský puč v Putinovom Rusku od Putinovho spojenca Jevgenija Prigožina. A ak svet s napätím čakal, ako dopadne zjavne hladký postup jeho Wagnerovcov na Moskvu, s prekvapením prišla správa o jeho „exile“ v Bielorusku a stiahnutí jeho mužov, pričom Kremlin odvolal svoj „interdikt“ v podobe vyhlásenej hrozby spravodlivým a nekompromisným trestom. Čoho bol svet cez víkend svedkom? Čo sme sa z dynamiky revolty dozvedeli o stave moci a jej držiteľov v Rusku? Drží Putin opraty skutočne pevne v rukách? A šlo o epizódu, či prejav silnejúceho trendu, s ktorým bude musieť cár Vladimír počítať a svoju špeciálnu operáciu rozšíriť aj na domáci front?   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.  

Chcem dobrý vzťah s Ukrajinou aj Ruskom, nech si to vyriešia medzi sebou, uviedol šéf SNS Andrej Danko v Ide o Pravdu k vojne na Ukrajine. Nebudem sa kvôli Ukrajincom "vadiť" s Rusmi, keď od nich potrebujem jadrové palivo a spoluprácu v oblasti energetiky, povedal. Podľa Danka je strašné, že namiesto toho, aby sa na Slovensku riešili otázky ako sú stavba diaľnic či dôchodky, situácia je polarizovaná a ľudia sa hádajú, kto je so Západom a kto s Východom. "Toto robia dobre Maďari," povedal.

Ukrajina sice oznámila, že její ofenzíva už probíhá, ale zatím to příliš patrné není. I tak ale došlo ve válce Ruska s Ukrajinou v posledním měsíci k řadě zajímavých událostí. Redaktor Novinek.cz Alex Švamberk probíral s bezpečnostním analytikem a bývalým poradcem ministra obrany Milanem Mikuleckým nedávný vpád ruské legie do Bělgorodské oblasti, útoky drony na Moskvu i pád Bachmutu. 

Přemýšleli jste někdy o tom, jak se sami Ukrajinci dívají na konflikt s mnohem větším Ruskem a jak se staví k vlastní obraně? Tato otázka je v médiích často opomíjená a tak není divu, že se Rusko, ale i Západ docela mýlí v tom, jak si válku a její vývoj projektujeme.Jefim Fištejn je vzdělaný a chytrý chlap, pracuje jako politický komentátor, novinář, spisovatel a scénárista. Podepsal Chartu 77, dlouhodobě působil v Rádiu Svobodná Evropa, které několik let i vedl, dva roky byl také šéfredaktor Lidových novin. Má naprosto unikátní zkušenost s Ukrajinou, Ruskem, západem i s Českou republikou. Je proto schopen rozeznat zásadní rozdíly v pojetí a vysvětlování celého konfliktu. Pokud mne budete chtít podpořit, zaujme vás bonusová část rozhovoru a k tomu navíc budete chtít videa i audia bez reklam, pojďte na www.herohero.co/petrhorkyPartnerem kanálu je společnost  GoldenGateCZ  00:00 Odkud pocházíš a kde všude jsi žil? 05:41 Kyjev byl rusifikován uměle.10:36 Rozdíl mezi ukrajinskou a ruskou mentalitou.19:25 Ukrajinské vedení války je o kreativitě.24:36 Realita války je úplně jiná, než je interpretováno ze západu…28:43 Rusové nabízejí Ruský svět.31:05 BONUS: Přínos Ukrajiny pro svět.39:26 BONUS: Jak podle tebe může skončit konflikt na Ukrajině?Support the show

Arménský premiér Nikol Pašinjan říká, že jeho problémem není ani tak geopolitika jako geografie – Arménie je prostě na špatném místě na mapě.  Země je spojencem Ruska, ale je zklamána ruskou reakcí na ázerbajdžánské útoky. Pašinjan navíc zdůrazňuje, že Arménie není spojencem Moskvy v její válce s Ukrajinou.  Vztahy s Putinem nejsou nijak vřelé, ale vidí se s ním dvakrát měsíčně. Arménie má podle něj svých starostí dost a nemůže řešit jiné problémy.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Rusko zažívá na hranicích s Ukrajinou rozsáhlé útoky. Má to ale háček. Neútočí na něj ukrajinská armáda, nýbrž samotní Rusové. Říkají si Legie svobodného Ruska a Ruský dobrovolnický sbor. A jejich cíl je podle všeho jasný: zastavit vládu Vladimira Putina. Jaký vliv to bude mít na ruskou válku na Ukrajině? A kdo ruským jednotkám velí? Filip Titlbach mluví v podcastu s reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou.

V prípade útokov partizánov na území Ruska pri hraniciach s Ukrajinou podľa bezpečnostného analytika Jána Kofroňa nejde v tomto okamžiku o nič zásadného. Na druhej strane,  reputačne to pre Kremeľ je chúlostivá situácia. O tom, či za skupinou a jej sabotážami stojí Ukrajina, nie je podľa analytika pochýb. Akú šancu majú ohroziť Putinov režim a sú medzi nimi neonacisti, ako to vyhlasuje ruská propaganda? A nezvyšuje sa tým riziko, že Rusi by mohli podľahnúť panike a vytiahnuť jadrové zbrane? Vypočujte si analytika Jána Kofroňa z Karlovej univerzity v Prahe v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová v Kyjevě podpořila ukrajinskou cestu do Evropské unie. Prezident Petr Pavel i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) chtějí prosadit, aby přístupová jednání začala ještě letos. „Jde o velmi ambiciózní perspektivu. Bude záležet na tom, jestli rozhodnutí podpoří všechny členské státy,“ říká Jana Juzová z institutu Europeum. „Nevidím jediný důvod, proč by měla EU zahájení jednání zdržovat,“ reaguje europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).

Ztráta České pošty za loňský rok činí miliardu. Ovlivní to nějak plánovanou transformaci? Prezident Petr Pavel podpoří rychlé zahájení rozhovorů s Ukrajinou o vstupu do EU. S čím může Ukrajina do budoucna počítat? A co všechno přinesl Ivan Vyskočil českému divadlu? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Vláda dnes schválila návrh zákazu vybraných potravín z Ukrajiny. Podobne urobilo aj  Poľsko či Maďarsko s cieľom chrániť vlastný poľnohospodársky sektor. Slovensko však narozdiel od Poľska bude tranzitnou krajinou. Kde vznikol problém? Čo prekáža našim farmárom? Ako sa dá situácia riešiť a a ako to ovplyvní naše vzťahy s Ukrajinou? Podľa experta na Ukrajinu a takisto poradcu premiéra Eduarda Hegera Alexandra Dulebu je primárny problém pšenica. „Mala tranzitovať cez Európsku úniu do Afriky a na starosti ju mali ukrajinské firmy, súkromní predajcovia, ktorí zneužili situácu a namiesto toho, aby zabezpečili výkup pšenice ukrajinských výrobcov, tranzit a predaj v Afrike, tak ju začali predávať na trhoch susedných krajín EÚ," vysvetľuje Duleba s tým, že rozdiel v cene, ktorá je na európskom trhu a za koľko to vyrábajú Ukrajinci je „veľkým lákadlom na špekulácie." Podľa Dulebu ale nejde o politický problém a k téme už prebiehali aj rokovania. Túto otázku otváral aj sám Eduard Heger na marcovom stretnutí. „Ukrajinská strana si tento problém uvedomuje a chce ho riešiť. Myslím, že je to otázka týždňov," uvádza a približuje aj, ako by sa dala situácia vyriešiť. Také Česko napríklad dovoz ukrajinského obilia nezakáže a upozorňuje na to, že je to v rozpore s podmienkami jednotného trhu EÚ. Zisťovali sme teda aj reakciu Európskej komisie. Tá situáciu v štátoch sleduje. „Európska komisia potrebuje najprv tieto opatrenia zanalyzovať a následne k nim zaujme stanovisko. Momentálne by teda bolo predčasné vyvodzovať z ich prijatie nejaké dôsledky," hovorí v podcaste podľa Ingrid Ludviková z tlačového oddelenia Zastúpenia Európskej komisie v SR. Ako vlastne celý problém začal a na čo upozorňujú naši farmári? To v podcaste približuje ekonomický redaktor Martin Odkladal.  Podcast nahrala Denisa Hopková.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) před dvěma týdny doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálně označených ruských a běloruských sportovců do soutěží. Jak se k tomu staví ti čeští?Hostem Ptám se já je vodní slalomář, člen sportovní komise Českého olympijského výboru a stříbrný medailista z her v Londýně Vavřinec Hradilek.Sportovci z Ruska a Běloruska by se měli vrátit do mezinárodních soutěží. Alespoň podle doporučení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), které na konci března sdělil sportovním federacím. Před rokem, po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, přitom byla stejná organizace jedna z prvních, která start Rusů a Bělorusů zakázala.Kromě doporučení otevření mezinárodních soutěží pro ruské a běloruské sportovce přišel výbor i s několika podmínkami. Soutěžit by mohli pouze sportovci pod neutrální vlajkou, a tedy za absence národních symbolů, hymny nebo národních barev. Startovat by nemohli ti, kteří jsou příslušníky armády, domácích bezpečnostních složek nebo aktivní podporovatelé války. Stejné podmínky platí i pro členy realizačních týmů. Vrátit do soutěží by se navíc mohli pouze jednotlivci, pro týmy by účast byla dále zakázaná.K otevřené diskuzi o návratu sportovců do mezinárodních soutěží vyzval prezident MOV Thomas Bach už loni v prosinci. Podle Bachova prohlášení z minulého týdne je pro celou debatu nad účastí ruských a běloruských sportovců zásadní, že sport a olympijské hry můžou otevřít dveře k míru.Postoj Mezinárodního olympijského výboru ale zkritizovalo mnoho českých i zahraničních sportovců. Vyjádřila se k němu například i česká tenisová hvězda Petra Kvitová, která prohlásila, že loňské vykázání ruských a běloruských tenistů z Wimbledonu jí vyhovovalo víc než jejich avizovaný letošní návrat do All England Clubu. Sklidila za to podporu svých sportovních kolegů, ale i obvinění z rusofobie od ruské tenistky Světlany Kuzněcovové.Možná účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě v Paříži vzbuzuje emoce také v politice. Řada západních zemí se spolu s Ukrajinou proti jejich možné účasti jasně vymezila, a některé dokonce varovaly před možným bojkotem.Dokázali by čeští sportovci s Rusy a Bělorusy soutěžit v mezinárodních kláních? A byli by ochotni případně bojkotovat olympijské hry?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz.

„Nezaznela žiadna kritika“. Matej Šimalčík, riaditeľ Stredoerópskeho inštitútu ázijských štúdií, po ostro sledovanej návšteve Si Ťin-pchinga s Vladimírom Putinom.   S Vladimírom Putinom, ktorý je už vyše roka vo vojne s Ukrajinou; ktorý už skoro týždeň čelí hrozbe zatykača zo strany Medzinárodného trestného súdu.   A ak on chce stíhať naopak tento tribunál, čínsky vodca - na začiatku svojho tretieho mandátu - Putinovi želá podporu v budúcoročných prezidentských voľbách. A sú dôvodné podozrenia, že jeho krajina vojensky zásobuje Rusko. Na druhej strane je v kontakte s Volodymyrom Zelenským a svetu ponúka mierový plán. Akú hru to rozohráva Si Ťin-pching? Téma pre odborníka na Čínu – Mateja Šimalčíka.   „Drahý priateľu“, oslovenie, ktorým sa na seba obracali Si Ťin-pching s Vladimírom Putinom; bezprostredný kontakt, pričom ich delil len malý konferenčný stolík; naviac vyhradili si pre seba tri dni. Ak sa to dá do kontrastu Putinových stretnutí či už so svojimi spolupracovníkmi, či s inými lídrami, kde ich od seba delil viacmetrový stôl, či videohovor vyhradený pre Volodymyra Zelenského. Aj toto je obraz vzťahov Ruska a Číny. A ak nie hneď aj naplnený, tak aspoň vo vyjadrení, ako by mal vyzerať.   Matej Šimalčík upozorňuje, že „dôležitým“ faktom návštevy je skutočnosť, že k nej prišlo len hodiny po tom, ako Medzinárodný trestný súd vydal na Vladimíra Putina zatykač. „Je symbolické, že Si Ťin-pching bol vôbec prvý zahraničný líder, ktorý navštívil Moskvu po vydaní zatykača“. Naviac poukazuje na fakt, že ak sa dnes niekto s Putinom stýka, sú to skôr autokrati, akým je aj čínsky prezident.   Číne ide najmä o Čínu „Ak boli spolu tri dni, je to signál, že sa nestretli len pre vojnu, záujmov, ktoré ich spájajú majú podstatne viac“, tvrdí analytik.   „Čína síce zastáva proruské pozície, jej konanie je ale primárne pročínske“, opisuje Šimalčík. V jej záujme má byť aj želanie, aby Rusko vojnu neprehralo. „Nemusí vyhrať, neželá si ani tvrdú porážku Ruska, jej by vyhovovalo mierne oslabenie, dokázala by si ho tak k sebe ešte viac pripútať“, tvrdí analytik.   Čína Rusku „pomáha“ aj zabezpečením odbytu plynu, ropy a uhlia. Lídri podpísali miliardové kontrakty do roku 2030.   Napriek „mierovému plánu“ tak Peking podľa Šimalčíka Moskve pomáha aj vo vojne. „Ak je smerom na západ v izolácii, na východ môže obchodovať“. Vladimír Putin tak môže financovať svoju vojnu na Ukrajine.   Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Čína predložila plán na ukončenie vojny. Pri príležitosti výročia vojny na Ukrajine zverejnila 12-bodový dokument a vyzvala na prímerie medzi Ruskom a Ukrajinou na začatie mierových rokovaní. „Ako by to mohlo byť dobré, keď tomu tlieska Putin,“ reagoval na návrh americký prezident Joe Biden. Ako čítať čínsky navrh a čo tým sleduje? Budete počuť experta na Čínu Mateja Šimalčíka. Podľa Šimalčíka obsahuje čínsky dokument viaceré problematické časti. Jedným z nich je, že príprava plánu nebola konzultovaná s Ukrajinou. „Moskva mala pozitívnu reakciu na tento plán. Ak ja nebol konzultovaný s Moskvou, tak bol koncipovaný spôsobom, že z neho skôr benefituje Moska než Ukrajina." Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj koncom minulého roka predstavil svojich desať podmienok na mierové rokovania s Ruskom. Je možné, že by práve Čína mohla dostať Rusko a Ukrajinu za rokovací stôl? Ako vníma plán samotná Ukrajina? Otázky pre novinárku Petru Procházkovú. „Všetci vieme, vedia to aj Spojené štáty a Ukrajina, že Čína je na svetom poli obrovský vplyvný hráč a že ak má niekto vplyv na to, čo robí Rusko a ako sa správa, tak je to práve Čína." opisuje novinárka Procházková v podcaste. Podľa českej novinárky môže Čína varovať Rusko pred neuváženými krokmi a dať im najavo, kde je červená čiara, za ktorú by nemali ísť. „Rusi si uvedomujú, že je pre nich Čína dôležitý partner." Vyčerpanie je patrné na oboch stranách, ale nie ešte také, aby Putin či Zelenskyj začali zvažovať rokovanie. Myslím si, že ten čas príde. Nechcem odhadovať kedy, ale mierové plány Číny či Ukrajiny môžu byť za niekoľko týždňov, mesiac, nedajbože rokov - čo si nemyslím - základom k rokovaniu. Ale predtým ako sa rokuje o mieri, býva uzatvorené prímerie," hodnotí Petra Procházková. Podcast nahrala Denisa Hopková.

Bolo to takto pred rokom, ked sme si začali bližšie všímať vyostrené vzťahy medzi Ruskom a Ukrajinou. Neboli dobré ani pred tým, ale ruská invázia, ktorá sa začala 24.februára 2022, a ktorej koniec je stále v nedohľadne, postavili do pozoru celý svet!

Přesně před rokem začala ruská agrese na Ukrajině. Na východě země se však bojuje už od roku 2014, kdy proruští separatisté obsadili část Doněcké a Luhanské oblasti. Od podzimu 2021 pak Rusko přiváželo své jednotky k hranici s Ukrajinou s tvrzením, že jde o vojenské cvičení. Poslední předzvěstí války se stalo uznání separatistických republik v únoru 2022. Ruský prezident Vladimír Putin v návaznosti na území vyslal ruskou armádu, která měla samozvané republiky bránit.

Aj po takmer roku od ruskej invázie sa Ukrajinou ozývajú sirény. Ľudia si už na ne tak zvykli, že do krytov takmer nechodia. Sú vyčerpaní výpadkami elektriny či treskúcom zimou, no odhodlanie ich napriek tomu neopúšťa. Redaktor denníka SME Lukáš Onderčanin spolu s fotografom Jozefom Jakubčom sa s blížiacim sa prvým výročím vojny vrátili na Ukrajinu, aby zistili, ako sa dá žiť v krajine, ktorá mesiace čelí ruskej agresii. V podcaste Dobré ráno sa s Lukášom Onderčaninom rozpráva Jana Maťková. Zdroj zvukov: SME Odporúčanie: Ak vás zaujímajú podrobnejšie informácie z cesty na Ukrajinu, prečítajte si reportáže Lukáša Onderčanina spolu s fotografiami Jozefa Jakubča na SME.sk. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Dobré ráno.

Očakávaný prejav Vladimira Putina prišiel len tri dni pred prvým výročím vojny na Ukrajine. Pred poslancami oboch komôr parlamentu a vojenskými predstaviteľmi zopakoval klamstvá o tom, že vojnu na Ukrajine vyvolal Západ a Moskva sa len snaží brániť. Novou informáciou však je, že Rusko pozastavilo svoju účasť na zmluve so Spojenými štátmi americkými o obmedzovaní jadrových zbraní. Deň predtým sa Biden nečakane objavil v Kyjeve, kde ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému zopakoval, že Západ v bojoch proti Rusku stojí plne za Ukrajinou. Okrem toho prisľúbil aj vojenský balík pomoci v hodnote päťsto miliónov dolárov. Vypočujte si Ukrajinský spravodaj, súhrn toho najpodstatnejšieho, čo sa za uplynulý týždeň udialo vo vojne na Ukrajine. Správy pripravila Barbora Paľovčíková, načítala ich Ľubica Melcerová. _ Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na predplatne.sme.sk/podcast – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na dobrerano@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty – Odoberajte aj denný newsletter SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing – Ďakujeme, že počúvate podcast Ukrajinský spravodaj a Dobré ráno.

Americký prezident Joe Biden v pondělí překvapil návštěvou Kyjeva. Jen pár dnů před výročím ruské invaze tam vzkázal: Spojené státy stojí za Ukrajinou. Měla Bidenova cesta kromě symboliky i praktický přínos? A jaká na Ukrajině panuje nálada krátce předtím, než si země připomene rok od ruského vpádu? Host: Simon Ostrovsky - zvláštní zpravodaj PBS Newshour v KyjevěČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Už téměř rok trvá původně dosti neočekavaná válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Jedna z největších východoevropských zemí se 24. února 2022 stala zatím poslední obětí stále ještě nekončící ruské imperiální rozpínavosti a snad až geneticky zakořeněného velkoruského šovinismu, který budí dojem, že patří spíš do 19. než do 21. století.

Berlín, Moskva, Damašek, Sarajevo, Toulouse - to jsou místa, kde studovala vše, co patří k mezinárodním vztahům. Co by podle ní případné nepomáhání Ukrajině pod rouškou volání po míru mohlo s Ukrajinou a naší části Evropy udělat? Jaká pozitiva přinesla současná krize? A proč si myslí, že boj s klimatickou krizí bude efektivní, když se ho účastní v podstatě jen Evropa? Moderuje Barbora Tachecí.

Zahraniční média si všímají, že gesta nové izraelské vlády z posledních dnů naznačují vstřícnost vůči Moskvě. Mění vláda Benjamina Netanjahua postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklání se na ruskou stranu? Odrazí se to na jeho vztazích se Západem? Nebo by Izrael naopak mohl sehrát pozitivní roli prostředníka jednání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou? Debatovat budou bývalý velvyslanec v Izraeli, někdejší náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider a publicista Pavel Novotný. Moderuje Karolína Koubová.

Myroslav Marynovyč se narodil na západě Ukrajiny krátce po druhé světové válce. Svůj život zasvětil boji za lidská práva a svobodu. Stál u zrodu prvních lidskoprávních organizací na Ukrajině, což ho záhy přivedlo do konfliktu se sovětským režimem a následně i do trestanecké kolonie. Jak se svou životní zkušeností z disentu, vězení a boje za nezávislost reflektuje to, co se mezi Ukrajinou a Ruskem odehrává dnes?Host: Myroslav Marynovyč - prorektor Ukrajinské katolické univerzity ve Lvově, letošní laureát Ceny Paměti národaČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích Twitter a Instagram. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Češi jsou navzdory vysoké inflaci a nákladům na energie stále štědří. Podle průzkumu ČT přispěli do začátku prosince do sbírek okolo devíti miliard korun. Tradičně šlo o zavedené projekty, ale letos také o pomoc Ukrajině či Českému Švýcarsku. „V posledních letech vnímáme, že štědrost a solidarita lidí roste,” přibližuje Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců. Možnosti dárců ale i jednotlivých organizací také výrazně zlepšují moderní technologie.

Hosté: Jaroslav Kurfürst, náměstek pro řízení sekce evropské, Ministerstvo zahraničních věcí Vlastislav Bříza, odborník na jaderné zbraně, Institut politologických studií, FSV UK Věra Jourová /ANO/, místopředsedkyně Evropské komise Jan Hrnčíř /SPD/, místopředseda rozpočtového výboru, Poslanecká sněmovna Jan Skopeček /ODS/, místopředseda Poslanecké sněmovny, místopředseda poslaneckého klubu Andreas Papadopulos, zpravodaj ČT Petr Obrovský, zpravodaj ČT v Bruselu https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000371115/

Raketový zásah sušičky obilí na východě Polska zabil v úterý dva lidi. Podle polského ministerstva zahraničí byla raketa, která dopadla nedaleko hranic s Ukrajinou, vyrobena v Rusku. Americký prezident Joe Biden ale v noci na dnešek řekl, že raketa mohla být vypálena z protiletadlového systému z Ukrajiny. Co zásah polského území znamená pro NATO? A o jak zlomový moment jde? Filip Titlbach mluví se zahraniční reportérkou Deníku N Petrou Procházkovou. 

Varšava s podporou Spojených států stále vyšetřuje, kdo odpálil raketu, která dopadla na polské území nedaleko hranic s Ukrajinou, kde zabila dva lidi. Pomoc s vyšetřováním nabídly i země G7 a NATO. Jaký bude další postup Severoatlantické aliance a Polska po explozi rakety? Dá se zabránit dalším podobným incidentům na hranicích s Ukrajinou? A jak zajistit nestranné vyšetřování celé události?

Frekvence pojmu fašismus ve veřejném prostoru se v tomto roce zřetelně zvýšila. Používá se v souvislosti s Ruskem a Ukrajinou, Alternativou pro Německo i kvůli nové italské premiérce Giorgii Meloniové. Pokusím se tento termín objasnit.

„S půdou, na které stojí tvrzení, že Severoatlantická aliance není aktivním účastníkem války na Ukrajině, je to jako s ledovcem při změně klimatu. Ztenčuje se při každé eskalaci, jakkoli si to mnozí nechtějí připustit“. To jsou slova německého politologa Thomase Panyho. Z faktického a v mezinárodní legislativě ukotveného hlediska nemá pravdu: posílat Ruskem napadené Ukrajině zbraně není aktivní účastí na konfliktu. K té by došlo teprve tehdy, kdyby tam NATO poslalo armádu.

Rusové ostřelují města napříč Ukrajinou, podle prezidenta Volodymyra Zelenského rakety mířily na civilní cíle a zabíjely po celé zemi. Dopadly i na centrum Kyjeva, kde je nejméně osm mrtvých a 24 raněných. Agentura Reuters informuje o útocích ve Lvovu a Ternopilu na západě a v Dnipru v centrální části země. Britský list The Guardian mluví také o výbuších v městech Žytomyr a Chmelnyckyj, ozvaly se i v Mykolajivu, Oděse a dalších městech. Podle českého velvyslance Radka Matuly nejsou zprávy o zabitých ani zraněných Češích. Ruská odveta za výbuch na Krymském mostě? Co bude následovat po ruských raketách? Jak se může Ukrajina účinně bránit? https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/222411058131010/

Co vedlo k překvapivé výměně zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem? Český diplomat po třiceti letech promluví na Radě bezpečnosti OSN – jak velká je to příležitost? Kolika lidem pomůže plánované zvýšení životního minima?

Host: Radek Matula, český velvyslanec na Ukrajině https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/222411000370823/

Po podpisu dohody o vývozu zemědělských produktů opustily dosud Ruskem blokované ukrajinské přístavy téměř dvě desítky lodí. Na jejich náklad čekají především blízkovýchodní a africké země, OSN už dokonce opakovaně varovala před hrozbou hladomoru v některých regionech. Největším světovým dovozcem pšenice je Egypt, který přesto zrušil svůj kontrakt s Ukrajinou. Mezitím si totiž zajistil dodávky z jiných zemí.

Spojené státy oznámily, že Ukrajině poskytnou další vojenskou pomoc v hodnotě 270 milionů dolarů. Tyto prostředky jsou určeny na dodávku dalších čtyř salvových raketometů HIMARS a také na stovky průzkumných i bojových dronů.