Podcasts about ukrajinou

Rusom už nie je sväté nič. Ruskí agresori ďalej tvrdo útočia na Ukrajinu a vraždia dronmi a raketami civilistov, vrátane tehotných žien a detí v mestách. V Kyjeve Rusi dronmi bombardovali takmer tisícročnú pravoslávnu katedrálu zapísanú v svetovom dedičstve, ktorá sa ocitla v plameňoch.Európska únia medzitým otvorila prístupové rokovania s Ukrajinou a napadnutej krajine stále pomáhame.Ako to vyzerá po ruských útokoch na civilistov a civilné ciele ďaleko od frontových línií? Ako na to reagujú Ukrajinci a majú stále odhodlanie sa pred krvavým agresorom statočne brániť? A čo znamená, že únia s Ukrajinou otvorila prvý blok prístupových rokovaní? Čo teraz musí Kyjev plniť a ako na to je? A kedy by mohla Ukrajina vstúpiť do Európskej únie?Braňo Závodský sa rozprával s exministrom zahraničných vecí Rastislavom Káčerom a so slovenskou diplomatkou, veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine Katarínou Mathernovou.

1. Tri sadzby DPH mali priniesť viac peňazí. Výsledkom je menej efektívny výber daní, výnimky a chaos 2. Investovanie zostáva záležitosťou úzkej elity 3. Fico rieši biznis, v ktorom pôsobí jeho syn. Vyvoláva to otázky o konflikte záujmov 4. Stručne o mierovej dohode pre Blízky východ, začatí prístupových rokovaní EÚ s Ukrajinou a Moldavskom a raketovom štarte SpaceX

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czO co jde ve sporu mezi Ukrajinou a Polskem? Válčící země vzdala hold jednotkám, se kterými mají Poláci historicky problém. V Polsku se proti tomu vzedmul odpor napříč politickým spektrem. „Paměť na druhou světovou válku v Polsku a na Ukrajině je velmi nekompatibilní. Ukrajinci meziválečnou a válečnou Ukrajinskou povstaleckou armádu vnímají jako významný mezník v jejich boji za nezávislost. Poláci ji mají především za strůjce genocidy na polském obyvatelstvu,“ říká Maciej Ruczaj.Trvá spor o to, kdo pojede na summit NATO – prezident, nebo premiér? Obě strany si našly „své“ ústavní právníky, kteří potvrzují jejich postoje. „Pavel říká – podívejte se, já tomu NATO rozumím, byl jsem předsedou jeho vojenského výboru, oni mě tam nechtějí pozvat. To je hra na emoce, ne na fakta,“ tvrdí Dalibor Balšínek.Jaká je stinná strana empatie? Z definice je nespravedlivá, dokazuje ve svém textu v týdeníku Adam Růžička. Salon o Václavu Klausovi připomíná, že byl provokatérem, který nikdy svému publiku nepodlézal. A co chce Trump a jeho lidé budovat v Albánii?Na Echo Poradě diskutují Maciej Ruczaj, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Deset let trvající spor mezi Maďarskem a Ukrajinou o menšinová práva stotisícové maďarské menšiny v ukrajinském Zakarpatsku skončil. Novému maďarskému premiérovi Péteru Magyarovi k tomu stačily tři týdny vyjednávání, aby se mohl pochlubit tím, že dosáhl splnění maďarských požadavků. Tedy něčeho, co se jeho předchůdci Viktoru Orbánovi nepovedlo předchozích deset let.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin řekl před začátkem petrohradského mezinárodního ekonomického fóra, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. „Je to protimluv,“ reaguje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. „Tzv. ukrajinská armáda není ta, která by se měla vzdát. Ten sentiment se pomalu, ale jistě otáčí. To, co jsme viděli poslední dva roky, ten tvrdý, ostrý tlak na frontě vedený ruskou armádou ochabuje. Neříkám, že již není, ale ochabuje.“

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Ukrajinský prezident Zelenskyj napsal ruskému vládci Putinovi otevřený dopis, aby ukončil válku a sešel se s ním. Podle amerického prezidenta Trumpa teď musí oba státníci udělat kompromisy. Blíží se konec konfliktu? Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničněpolitický analytik Pirátů Vladimír Votápek.V otevřeném dopisu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera ruskému protějšku Vladimiru Putinovi napsal, že Rusko letos neovládne ukrajinskou Doněckou oblast. Vyzval ho k ukončení pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu a navrhl, aby se spolu sešli.Zelenskyj ruskou invazi na Ukrajinu označil za Putinovu osobní volbu, válku bez skutečné příčiny. Uvedl, že Ukrajina je připravená během jednání dodržovat příměří, které by mohly monitorovat Spojené státy. „Pokud osobně nedospějete k závěru, že je načase ukončit válku, bude Ukrajina dále bojovat za svoji existenci,“ vzkázal také ukrajinský prezident.Podle Putina ovšem není nutné kvůli jednání zastavit boje. Šéf Kremlu v souvislosti s válkou na Ukrajině uvedl ve čtvrtek na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru, že Rusko může ovládnout Donbas a zároveň dosáhnout mírové dohody s Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump, který se snaží mírové řešení zprostředkovat, měl podle Putina požádat Moskvu o kompromis. Ta je k takovému kroku připravená, ale kompromis musí udělat i Kyjev. „Myslím si, že je to šikovný krok od prezidenta Zelenského, protože tím, jak se vyvíjí určitý tlak na Putina, říká vlastně: ‚Míč je na tvé straně‘,“ komentoval Zelenského dopis analytik Vladimír Votápek v Ptám se já.V rozhovoru také upozornil, v jakým problémech Rusko po pěti letech války je: „Ruská ekonomika dýchá. Sestupný krizový trend, který jsme viděli v posledních měsících minulého roku a začátkem tohoto roku, se zastavil. Nicméně špatně na tom je,“ řekl Votápek. „Dal jsem si tu práci a poslechl jsem si Putinovo setkání s novináři (na petrohradském fóru) a z mého pohledu klíčové bylo, že Putin říká: ‚Proboha, berte od nás plyn.‘. Rusko opravdu má problém s tím, že se Německo probudilo. Začíná budovat svoji obranu, to znamená i evropskou a ukrajinskou obranu. A (Rusko) má velký problém s tím, že Evropa nebere plyn a chtějí se do Evropy dostat přes Německo.“Jak vypadá válečná situace? Je Rusko v problémech? A je šance, že dojde k setkání nejvyšších představitelů obou zemí?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ruský dron v noci na pátek během útoku proti Ukrajině zasáhl na jihovýchodě Rumunska panelový dům. Informovaly o tom rumunské úřady a NATO. Na budově ve městě Galac u hranic s Ukrajinou jsou značné škody a dva lidé utrpěli lehká zranění. Rumunské ministerstvo obrany upřesnilo, že ruský dron se zřítil na střechu domu, explodoval a způsobil požár. V neděli ruský původ dronu potvrdil i rumunský prezident Nicușor Dan.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já v anketě Podcast roku.--Česko odsoudilo ruské útoky na Ukrajinu, při kterých dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v Rumunsku. Za nepřijatelný označili útok premiér i prezident, ten také vyzývá k silné mezinárodní odpovědi. Jaká by měla přijít reakce?Hostem Ptám se já byl někdejší vedoucí prezidentské kanceláře, výkonný ředitel Institutu Václava Klause a nově poradce ministra zahraničí Jiří Weigl.Ruský dron během útoku proti Ukrajině zasáhl v noci na dnešek panelový dům ve městě Galati na jihovýchodě Rumunska u hranic s Ukrajinou a lehce zranil dva lidi. Útok dnes odsoudili evropští lídři i čeští politici. Kromě prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a českého ministerstva zahraničí vyjádřili podporu Rumunsku i zástupci opozičních stran.Rumunská diplomacie incident označila za závažnou a nezodpovědnou eskalaci ze strany Moskvy. Bukurešť své spojence a NATO požádala o koordinovanou mezinárodní reakci a přijetí opatření k urychlení dodávek prostředků pro odrážení dronů. Země, která je členem Severoatlantické aliance a Evropské unie, sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 650 kilometrů.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už oznámil, že jeho země je připravena poskytnout Rumunsku jakoukoli podporu, jaká bude zapotřebí.„Rumunsko by mělo na to samozřejmě reagovat, pozvat si ruské velvyslance, vyjádřit velmi silné protesty, případně dát najevo jiným způsobem nepřijatelnost takového chování z ruské strany. Pokud tedy je jisté, že ta raketa je ruská,“ reagoval Jiří Weigl. „Na druhé straně bychom neměli hnát svět na na okraj nějakého konfliktu mezi NATO a Ruskem. Za to dron v Rumunsku nestojí.“Nový poradce ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) také komentoval vleklý spor vlády s prezidentem o účast na blížícím se summitu NATO v Ankaře: „Nerozumím tomu, proč se tady vůbec se vede tahle válka. Vláda tam chce prezentovat svoji politiku. Tak já být prezidentem, tak se tam nevlámu, nerozrazím dveře a nevyvolám ústavní krizi. Nedovedu si představit, že by Václav Klaus s premiéry, jako byl třeba Vladimír Špidla, se kterými si také příliš nerozuměl, na veřejnosti čtyři měsíce hrál takový stínový zápas.“Jak vážný incident v Rumunsku je? Jaké vztahy bude mít Česko s novou maďarskou vládou? A jak dopadne spor o to, kdo pojede na summit NATO?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Výtah Respektu: Nový maďarský premiér Péter Magyar se v pátek setká se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen, se kterou bude jednat o uvolnění zmrazených evropských fondů. Jde o dohodu, která by pro Budapešť odblokovala skoro 10,5 miliardy eur. Ale aby se tak stalo, muselo by Maďarsko do srpna udělat několik velkých změn. Jaké jsou ty nejzásadnější? Co se od nástupu nové vlády změnilo ve vztahu s Ukrajinou nebo v otázce svobody médií? Jakými lidmi se Magyar obklopil? A co je vlastně s Orbánem? Ve čtvrteční epizodě shrnuje Tomáš Brolík.

Výtah Respektu: Role Spojených států coby zprostředkovatele dohody mezi Ruskem a Ukrajinou je v současnosti jednou z nejdiskutovanějších diplomatických otázek na světě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio se nechal slyšet, že Washington je dál ochotný hrát roli prostředníka, pokud se objeví reálná příležitost, ale také řekl, že se USA svoji role vzdají, pokud v brzké době nebude jasné, jak válku reálně a rychle ukončit. A to doposud jasné není. Co by odstoupení Spojených států znamenalo pro válku znamenalo? Kdo jiný by mohl být prostředníkem? A jaká je momentálně situace na frontě? Ve středeční epizodě shrnuje Ondřej Kundra.

Rusko je připravené vyjednávat s Ukrajinci o míru, naznačil prezident Vladimir Putin při nedávných oslavách Dne vítězství. Dokonce vyslovil příjmení svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského. Novinář Simon Shuster z The Atlantic poukazuje, že k podobné změně rétoriky došlo už v září 2022 po sérii porážek: „Přestal mluvit o ukrajinském vedení jako o nacistech, narkomanech a teroristech. Byla to výrazná změna tónu. Že to dělá znovu, je podle mě známka ruské slabosti.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý šéf britské tajné služby. Nebojí se na ulici? Co ho šokovalo na teroristech z Vrbětic? Jak to měl s Trumpem? A proč podle něho čínský prezident sleduje, jak to dopadne s Ukrajinou? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Richard Moore, který do loňska vedl britskou MI6. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý šéf britské tajné služby. Nebojí se na ulici? Co ho šokovalo na teroristech z Vrbětic? Jak to měl s Trumpem? A proč podle něho čínský prezident sleduje, jak to dopadne s Ukrajinou? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Richard Moore, který do loňska vedl britskou MI6. Ptá se Matěj Skalický.

Bývalý šéf britské tajné služby. Nebojí se na ulici? Co ho šokovalo na teroristech z Vrbětic? Jak to měl s Trumpem? A proč podle něho čínský prezident sleduje, jak to dopadne s Ukrajinou? Ve Vinohradské 12 o tom mluví Richard Moore, který do loňska vedl britskou MI6. Ptá se Matěj Skalický.

Návšteva nemeckého kancelára Friedrich Merz na Slovensku je podľa Ivana Korčoka ohrozená. Medzitým Vladimir Putin vyhlasuje, že je pripravený rokovať s Európou o ukončení vojny na Ukrajinou. Otázkou zostáva, kto by mohol zohrávať úlohu sprostredkovateľa. Masívny ruský dronový útok navyše zasiahol aj západ Ukrajiny v blízkosti slovenských hraníc. Úrad vlády Slovenskej republiky sa k situácii zatiaľ nevyjadril. Naozaj má Vladimir Putin záujem o mier? O téme hovorili poslankyňa Európskeho parlamentu Judita Laššáková (Smer-SD/nezaradená) a podpredseda strany Ivan Korčok (PS).

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Európske tajné služby posledné dni naznačujú, že v Rusku sa možno čosi deje. Vojna s Ukrajinou zamrzla, v Rusku sa postupne prepadáva ekonomika, prieskumy naznačujú pokles Putinovej popularity a ten sa má dokonca ukrývať v bunkroch. Čo sa teda v Rusku deje, či hrozí prevrat, alebo sú to zase len zbytočné nádeje Západu? Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta vedúceho zahraničnej redakcie denníka SME Lukáša Onderčanina. Zdroje zvukov: Youtube/CNN, Česká televize, Markíza Odporúčanie: A dnes odporúčam našu minisériu Čo skrýva umenie, za ktorú Katarína Urban Richterová práve získala nomináciu na novinársku cenu. V sérii reportáží pátra po pôvode umenia, ale aj po Warholovej polievke či socialistickej propagande. Nájdete ju v podcaste Dobré ráno alebo v samostatnom podcastovom feede. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?

Mohly by výhrady vládní koalice ke sjezdu sudetských Němců v Brně poznamenat vztahy mezi Prahou a Berlínem? Jaké důvody mají příměří, která na tyto dny vyhlásily samostatně Ukrajina a Rusko? A jak chce Evropská unie vymáhat v praxi zákaz takzvaných „AI svlékacích“ aplikací?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Proč není podle lékařů důvod obávat se globální epidemie hantaviru? Jak chce české ministerstvo zdravotnictví nově nastavit screening některých onkologických onemocnění? A jaké vztahy s Ruskem a Ukrajinou bude prosazovat příští bulharský premiér Rumen Radev, dnes pověřený sestavením vlády?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vzťahy s Ukrajinou, nové politické spojenectvá aj otázka, ako sa na Slovensku skutočne žije. O témach, ktoré hýbu politikou aj verejnou diskusiou diskutoval politický analytik a historik Eduard Chmelár.

Co přinesla cesta premiéra Andreje Babiše do zemí Střední Asie a na Kavkaz? Rýsuje se příměří mezi Ruskem a Ukrajinou? Co naznačil rozhovor Trumpa s Putinem? A jaká rizika má komisní prodej luxusních vozů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej epizóde relácie Za hranicou boli témou maďarské voľby, Európska únia a Blízky východ. Na začiatok sme hovorili o vyjadrení budúceho maďarského premiéra Pétera Magyara o dovážaní migrantov na slovenskú hranicu**;** venovali sme sa však aj prehre Viktora Orbána či Benešovým dekrétom. Reč však bola aj o vzťahu budúcej maďarskej vlády s Európskou úniou, Ukrajinou a Slovenskom. Na záver sme hovorili o vojne na Blízkom východe, Donaldovi Trumpovi a ženách v politike. Pozvanie do relácie prijala europoslankyňa za stranu SMER Katarína Roth Neveďalová.

Veľkonočné prímerie na Ukrajine nevydržalo, napätie na Blízkom východe stúpa a politická mapa regiónu sa mení po páde Viktora Orbána. Začínajú sa objavovať prvé informácie o sprisahaní na ovplyvnenie slovenských volieb a my s napätím čakáme, čo všetko ešte vypláva na povrch.  Generál Pavel Macko analyzuje aktuálny vývoj na frontoch aj v zákulisí globálnej politiky. Veľkonočné prímerie medzi Ruskom a Ukrajinou sa ukázalo ako krátkodobé a krehké. Boje pokračujú a obe strany zintenzívnili útoky vrátane nasadenia rakiet a dronov v hĺbke územia. Generál Pavel Macko hodnotí aktuálnu situáciu na fronte a vysvetľuje, prečo napriek napätiu nie je beznádejná. Na Blízkom východe zatiaľ nepriniesli rokovania medzi USA a Iránom v Islamabade dohodu. Diskutujeme o príčinách neúspechu, zákulisnej diplomacii a o tom, ako by mohla vyzerať ďalšia fáza vyjednávaní. Pozornosť venujeme aj vyhlásenej námornej blokáde Iránu zo strany USA – čo to znamená v praxi a aké kapacity majú Spojené štáty na jej presadenie. Nechýba ani prehľad udalostí v Izraeli, Gaze a Libanone vrátane pokusov o krátkodobé prímerie a diplomatických rokovaní vo Washingtone. V druhej časti sa presúvame do politického zákulisia. Rozoberáme rokovania generálneho tajomníka NATO v Európe, výsledky volieb v Maďarsku a možné dôsledky pádu Viktora Orbána na bezpečnosť regiónu. Otvárame aj otázku zahraničných aktivít slovenskej vlády vrátane návštevy Vietnamu. V rubrike 360 stupňov sa pozrieme na napätie v Juhočínskom mori a aktuálny vývoj medzi Afganistanom a Pakistanom. Epizódu uzatvára citát Jamesa Russella Lowella: „Pýcha a hlúposť sú siamské dvojčence.“

Porážka Orbána bude mít dalekosáhlé důsledky. Magyarovy plány s Ukrajinou. Kuba a Netolický spor o účast na summitu NATO neřeší. Giorgia Meloniová a riskantní sázka na Trumpa. Proč je stále zavřen Hormuzský průliv? Moderuje Kamila Pešeková.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlavní vítěz nedělních maďarských parlamentních voleb Péter Magyar věnoval na své první velké tiskové konferenci hned po volbách mnoho místa příštím vztahům jeho země s Ukrajinou. Na pět hlavních témat, týkajících se Ukrajiny, která zazněla během prvního reprezentativního Magyarova setkání s novináři, upozorňuje Libor Dvořák.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V novej epizóde relácie Za hranicou boli témou voľby v Maďarsku. S hosťom sme hovorili o výsledku a víťazstve Pétera Magyara, o ústavnej väčšine strany TISZA či o rekordnej účasti vo voľbách. Reč bola však aj o zmene vzťahov medzi Maďarskom a EÚ, Ukrajinou a Ruskom. Prebrali sme takisto vplyv týchto volieb na maďarskú menšinu žijúcu na Slovensku a budúcnosť Maďarska počas nastávajúcej Magyarovej vlády. Pozvanie do relácie prijal politik a poradca vicepremiéra György Gyimesi.

Hosťom relácie Dírerov filter bol politológ a vysokoškolský pedagóg Miroslav Řádek. Vo svojej vedeckej a publikačnej činnosti sa dlhodobo venuje analýze domácej politickej scény, volebným systémom a dynamike straníckej politiky na Slovensku. Pôsobí na Katedre politológie Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka, pričom je pravidelným komentátorom politického diania v popredných celoštátnych médiách. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:či víťazstvo Magyara znamená skutočný koniec éry Orbánači mal Robert Fico ťažké ráno vo Vietnameči môže koalícia naďalej strašiť Ukrajinou a vojnou a spoliehať sa na Ruskoči opozícia má šancu zopakovať maďarský scenárči nie je skutočným problémom na Slovensku skôr opozícia než vláda

Rozhodující volební souboj svedou v nedělních volbách v Maďarsku stávající předseda vlády a šéf strany Fidesz Viktor Orbán a kandidát opoziční strany Tisza Péter Magyar. Orbán v kampani sází na téma národovectví a voliče straší Ukrajinou a Bruselem. Naopak dobré vztahy pěstuje jeho vláda s Moskvou, jak ukazují nahrávky maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjartoa a jeho ruského protějšku Sergeje Lavrova. Jak to vypadá ve vesnici, kde Orbán vyrůstal? A co o stávajícím premiérovi říkají jeho příznivci?Poslechněte si druhou epizodu podcastu 5:59 o maďarských volbách, ve které středoevropský reportér Seznam Zpráv Filip Harzer vysvětluje, jak fungue systém, který premiér za 16 let své vlády vytvořil.Článek a další informace k epizodě o Viktoru Orbánovi najdete zde. První díl dvoudílné minisérie o jeho protivníkovi Péteru Magyarovi pak najdete na webu Seznam Zprávy, stejně jako články o maďarských volbách, kde Filip Harzer popsal své cesty po Budapešti i maďarském venkově.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zeitgeist #14 S Tomášem Brolíkem o dění před parlamentními volbami v Maďarsku a scénářích dalšího vývoje.Péter Magyar, nebo Viktor Orbán? Tuhle otázku si teď pokládají i ve venkovských oblastech Maďarska, kde ještě před pár lety o podpoře dlouholetého premiéra nebylo příliš pochyb. Parlamentní volby v Maďarsku ovšem napjatě sledují lidé v celé Evropě a nejen tam, protože vláda v Budapešti má přímý vliv na společný postup Evropské unie, řešení krizí i pomoc napadené Ukrajině. Průzkumy dlouhodobě nasvědčují, že většina Maďarů je připravena 12. dubna volit neokoukaného europoslance a stranu TISZA, poukazující na zkorumpovanost vlády Fideszu, kterou Magyar před svým politickým obrácením mohl poznat z první ruky. Šestnáctiletá vláda Viktora Orbána nad Maďarskem se tak možná chýlí ke konci, nebo vstupuje do nové fáze. A je otázka, jestli by maďarský premiér a tvář modelu neliberální demokracie, kterou hrdě exportuje do světa, mohl chtít dotáhnout šrouby, aby ho už nikdo nemohl podobným způsobem ohrozit. Nejdřív ovšem musí vyhrát ve volbách, kde mu hrozí porážka navzdory tomu, že neférově nastavené podmínky volebního systému hrají v jeho prospěch. Mnozí Maďaři v posledních letech zchudli kvůli vysoké inflaci, maďarské HDP na hlavu je jedno z nejnižších v EU – stejně tak platy. Orbán se ovšem v kampani snaží upoutat pozornost na vnějšího nepřítele a spíše než migrací nebo EU teď straší Ukrajinou. Do voleb se také čím dál viditelněji snaží různými cestami promluvit USA, což stvrzuje návštěva amerického viceprezidenta J. D. Vance pár dní před volbami, ale i Rusko s nímž jsou spojené špionážní skandály a odhalení toho, jak úzká spolupráce mezi Budapeští a Moskvou na nevyšší úrovni je. Jak se předvolební maďarské kolbiště a možné scénáře jeví necelý týden před rozhodují volbou? Kde se vzal Péter Magyar? A co se dá ještě do voleb čekat s ohledem na dosavadní podobu a dynamiku kampaní? Nejen to rozebírá Tomáš Brolík v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.Doporučujeme také článek:Země propadla šílenství a spasitel je na dosah. Viktora Orbána dělí krok od porážkyhttps://www.respekt.cz/podcasty/zhrouti-se-orbanuv-neliberalni-rezim-kdy-se-to-zlomilo-a-co-muze-prijit-s-magyarem

Premiér Fico odletel na energetický samit Európskej únie. Premiér stále neverí, že je ropovod Družba poškodený a spolu s Maďarskom chce blokovať závery samitu o Ukrajine. Premiér tam chce vidieť výzvu na obnovenie dodávok ruskej ropy na Slovensko a do Maďarska.Maďarsko o chvíľu čakajú parlamentné voľby a v ostrom spore s prezidentom Zelenským je aj maďarský premiér Orbán. Ten sa Ukrajine pre zastavenú ropu vyhrážal silou a k svojim elektrárňam poslal armádu. Orbán obviňuje Európsku úniu, že sa spriahla s Ukrajinou a chce Maďarsko zatiahnuť do vojny s Ruskom. V jeho volebnej kampani mu pritom pomáhajúAko na Slovenské a Maďarské postoje reaguje Európska únia a jej lídri? Čo to pre nás znamená? A ako vyzerá maďarská predvolebná kampaň aj po víkendových státisícových mítingoch Orbána a Pétera Magyara? Kto je vlastne Magyar? A ako výsledky maďarských volieb ovplyvnia Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s exministrom zahraničných vecí aj bývalým slovenským veľvyslancom v Maďarsku Rastislavom Káčerom.

Výtah Respektu: Konflikt na Blízkém východě, který začal 28. února útokem USA a Izraele na Írán, který následně přistoupil k odvetě a útočí i na jiné státy v oblasti, výrazně dopadá na jinou válku, a to tu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zatímco Rusové z ní těží ekonomicky i diplomaticky, Ukrajinu kvůli tomu nejspíš čeká těžký rok, říká ve čtvrteční epizodě Ondřej Kundra. Přestože se země již pátým rokem brání ruské agresi, zemím na Blízkém východě, které Írán ostřeluje, pomáhá zbraněmi i svým know-how. Jak to celé mění situaci na frontě? A proč Donald Trump telefonoval s Vladimirem Putinem, když je Rusko velkým spojencem Íránu, se kterým USA válčí? A co další jednání? Moderuje Zuzana Machálková.

Vojna na Ukrajine sa zmenila na sofistikované „dronové safari“, kde je človek lovnou zverou a smrť je dennou rutinou. Na vojnu sa nedá zvyknúť a ak by sme to chápali, museli by sme zásadne zmeniť naše správanie sa, tvrdí dokumentaristka Viera Dubačová. Ako vnímajú svet deti, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou bežného dňa?Ukrajina v roku 2026 už dávno nie je tou Ukrajinou akou bola vo februári 2022, keď Vladimír Putin spustil svoju vražednú mašinériu. Štyri roky medzi ruinami a smrťou. Tisícky mŕtvych, tisícky zranených a tisícky a tisícky pozostalých či traumatizovaných obetí, úplne zničené mestá - ba dokonca celé regióny, no a koniec tohto krvavého pustošenia? Ten je stále kdesi v nedohľadne.Krajina, kde sa zvyk na smrť stane akousi každodennou rutinou, ale dá sa vôbec zvyknúť na vojnu? Ako vnímajú svet ľudia, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou rannej rutiny, kde berú silu a nádej v tom žiť a čo si vlastne oni sami želajú - pre seba i pre svoju krajinu? A vôbec, ako sa dá žiť v krajine vojny, najmä deťom a ženám?Vojna je to najodpornejšie a najkrutejšie ľudské zlo, ktoré človek človeku páchať a brániť sa tomu môžeme iba odvahou a zbavením sa strachu. Každý jeden z nás musí v tomto prekročiť svoj tieň, odkazuje nám Viera Dubačová.Dokumentaristka Viera Dubačová už celé štyri roky prináša obraz bojujúcej i krvácajúcej Ukrajiny, krajiny kde sa odhodlanie prežiť a zachrániť si domov - i blízkych, denno-denne bije s únavou i ľudským, ako aj materiálnym vyčerpaním.Dnes je to čoraz viac o stále sofistikovanejších spôsoboch ako zabíjať ľudí. Žiť tam je nesmierne ťažké, na vojnu sa proste zvyknúť nedá. Je až šialené, ako to tu my – na Západe, nedokážeme pochopiť, hovorí pre Aktuality Viera Dubačová.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s režisérkou a aktivistkou Vierou Dubačovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Vojna na Ukrajine sa zmenila na sofistikované „dronové safari“, kde je človek lovnou zverou a smrť je dennou rutinou. Na vojnu sa nedá zvyknúť a ak by sme to chápali, museli by sme zásadne zmeniť naše správanie sa, tvrdí dokumentaristka Viera Dubačová. Ako vnímajú svet deti, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou bežného dňa?Ukrajina v roku 2026 už dávno nie je tou Ukrajinou akou bola vo februári 2022, keď Vladimír Putin spustil svoju vražednú mašinériu. Štyri roky medzi ruinami a smrťou. Tisícky mŕtvych, tisícky zranených a tisícky a tisícky pozostalých či traumatizovaných obetí, úplne zničené mestá - ba dokonca celé regióny, no a koniec tohto krvavého pustošenia? Ten je stále kdesi v nedohľadne.Krajina, kde sa zvyk na smrť stane akousi každodennou rutinou, ale dá sa vôbec zvyknúť na vojnu? Ako vnímajú svet ľudia, pre ktorých sa raketové útoky stali súčasťou rannej rutiny, kde berú silu a nádej v tom žiť a čo si vlastne oni sami želajú - pre seba i pre svoju krajinu? A vôbec, ako sa dá žiť v krajine vojny, najmä deťom a ženám?Vojna je to najodpornejšie a najkrutejšie ľudské zlo, ktoré človek človeku páchať a brániť sa tomu môžeme iba odvahou a zbavením sa strachu. Každý jeden z nás musí v tomto prekročiť svoj tieň, odkazuje nám Viera Dubačová.Dokumentaristka Viera Dubačová už celé štyri roky prináša obraz bojujúcej i krvácajúcej Ukrajiny, krajiny kde sa odhodlanie prežiť a zachrániť si domov - i blízkych, denno-denne bije s únavou i ľudským, ako aj materiálnym vyčerpaním.Dnes je to čoraz viac o stále sofistikovanejších spôsoboch ako zabíjať ľudí. Žiť tam je nesmierne ťažké, na vojnu sa proste zvyknúť nedá. Je až šialené, ako to tu my – na Západe, nedokážeme pochopiť, hovorí pre Aktuality Viera Dubačová.Sledujete Ráno Nahlas, dnes s režisérkou a aktivistkou Vierou Dubačovou. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Spojené štáty a Izrael dvanásty deň pokračujú v útokoch na Irán. Ich zásahy už zlikvidovali desiatky vysokých predstaviteľov režimu a tisíce vojenských cieľov.Po smrti Alího Chameneího vedie Irán jeho syn Mudžtaba a Iránske revolučné gardy útočia na ropné tankery v Hormuzskom prielive a na ciele v krajinách Perzského zálivu. Ceny ropy vyleteli a aj na Slovensku čakáme, ako sa to ukáže na cenách na čerpačkách.Viktor Orbán pred maďarskými voľbami vyhráža Ukrajine a ruská ropa neprúdi do Maďarska a na Slovensko už viac ako mesiac. Slovensko z Maďarskom blokujú sankcie na Rusko.Aké sú teda vlastne ciele americko-izraelskej vojny v Iráne? Ako dlho to celé môže trvať a dokedy dokáže Irán vzdorovať a čo môžu jeho útoky napáchať? A ako dopadne spor Slovenska a Maďarska s Ukrajinou pre ruskú ropu? Prečo Ukrajinci nechcú k ropovodu pustiť inšpekciu a čo robí aktuálne na Ukrajine maďarská delegácie, ktorej súčasťou je vraj aj Slovensko?Braňo Závodský sa rozprával s diplomatom a bývalým ministrom zahraničných vecí Miroslavom Wlachovským.

Americko-izraelská vojna proti Iránu pokračuje už druhý týždeň. Irán predstavil nového vodcu a ceny ropy po celom svete stúpajú. Koniec vojny je podľa Donalda Trumpa v dohľade, jej ciele sú otázne a Európa varuje pred eskaláciou, ale hovorí aj o novej ceste pre Irán.Podľa premiéra Fica je to príležitosť pre celú Úniu sa vrátiť k ruskej rope a plynu. Aj pre ruský plyn sa Slovensko s Maďarskom dostalo do ostrého sporu s Ukrajinou.Slovensko čelí infringementu pre novelu ústavy a pre zablokované peniaze z Plánu obnovy koalícia radšej ruší zrušenie Úradu na ochranu oznamovateľov. Podľa európskej prokurátorky má až tretina podvodov s DPH nejaké väzby na Slovensko.Slovenská vláda útoky na Irán odsúdila, prečo ale nezakázala aj prelety amerických lietadiel? Prečo nechce ísť premiér rokovať o ruskej rope so Zelenským do Kyjeva a prečo situáciu okolo ropovodu Družba nedokáže riešiť ani Európska únia? A prečo napriek údajne lacnej ruskej rope tankujeme drahšie ako Česi, ktorý sa už od nej odstrihli? Čo hovoria europoslanci na avizované zrušenie voľby poštou zo zahraničia?Braňo Závodský sa rozprával s poslankyňami Európskeho parlamentu nezaradenou europoslankyňou Monikou Beňovou za Smer – Sociálnu demokraciu a Miriam Lexmann za KDH a Európsku ľudovú stranu.

„Musíme si dať dole klapky z očí a začať reálne riešiť otázku vlastnej obrany. V Európe to mnohé krajiny riešia, my na Slovensku sme sa ešte ani nezačali báť – v zmysle reálneho pohľadu do zrkadla“, hovorí Marek Janiga, študent medzinárodného práva a riešenia konfliktov na Univerzite Mieru OSN.„Máme tu vojnu, ktorá má štyri roky a dnes sa začala ďalšia“ – v sobotu si takéto slová vypočuli mladí rodičia, ktorí prišli do jedného z kostolov Bratislavy pokrstiť svoje dieťa. Kňaz ich adresoval na jednej strane s obavou z budúcnosti, na druhej s uznaním, že aj do takýchto čias rodičia privádzajú deti.Len pred pár dňami sa z vojny, ktorá už má štyri roky – a teda z Ukrajiny vrátil Marek Janiga. Humanitárny pracovník, študent práva, ktorého si pred časom všimol aj premiér – pre jeho kritiku rušenia Špeciálnej prokuratúry. Bol tam odviezť ďalšiu pomoc, paradoxne v čase, keď tá štátna a núdzová je z rozhodnutia premiéra zastavená.Marek však má za sebou aj ročný program v Mládežníckej poradnej komisii Nato. Naviac v štúdiu pokračuje na Univerzite pre mier, ktorá má mandát OSN. Jeho focusom je medzinárodné právo a riešenie sporov. Opäť - v čase, keď je mier atakovaný sériou vojen a na riešenie čaká nespočet sporov.Ako vidí ich riešenie a čomu ho učí skúsenosť s Ukrajinou?Hosťom RánoNahlas je Marek Janiga.

„Musíme si dať dole klapky z očí a začať reálne riešiť otázku vlastnej obrany. V Európe to mnohé krajiny riešia, my na Slovensku sme sa ešte ani nezačali báť – v zmysle reálneho pohľadu do zrkadla“, hovorí Marek Janiga, študent medzinárodného práva a riešenia konfliktov na Univerzite Mieru OSN.„Máme tu vojnu, ktorá má štyri roky a dnes sa začala ďalšia“ – v sobotu si takéto slová vypočuli mladí rodičia, ktorí prišli do jedného z kostolov Bratislavy pokrstiť svoje dieťa. Kňaz ich adresoval na jednej strane s obavou z budúcnosti, na druhej s uznaním, že aj do takýchto čias rodičia privádzajú deti.Len pred pár dňami sa z vojny, ktorá už má štyri roky – a teda z Ukrajiny vrátil Marek Janiga. Humanitárny pracovník, študent práva, ktorého si pred časom všimol aj premiér – pre jeho kritiku rušenia Špeciálnej prokuratúry. Bol tam odviezť ďalšiu pomoc, paradoxne v čase, keď tá štátna a núdzová je z rozhodnutia premiéra zastavená.Marek však má za sebou aj ročný program v Mládežníckej poradnej komisii Nato. Naviac v štúdiu pokračuje na Univerzite pre mier, ktorá má mandát OSN. Jeho focusom je medzinárodné právo a riešenie sporov. Opäť - v čase, keď je mier atakovaný sériou vojen a na riešenie čaká nespočet sporov.Ako vidí ich riešenie a čomu ho učí skúsenosť s Ukrajinou?Hosťom RánoNahlas je Marek Janiga.

Část veřejnosti stojící trvale za napadenou Ukrajinou o čtvrtém výročí agrese jistě od koaličních stran nečekala silnější projevy solidarity a odsouzení Ruska. Babišův kabinet se od Ukrajiny sice přímo neodtahuje, ale je o mnoho rezervovanější než předcházející Fialův. Ministři za ANO se aspoň podle svých vyjádření chtějí hlavně starat o české občany, zatímco předáci SPD zase opakují, co chtějí slyšet protiukrajinsky a podle někoho dokonce až prorusky naladění voliči hnutí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Ropa a plyn financujú ruské zabíjanie na Ukrajine a ich kúpa predlžuje vojnu. Rusko totiž bude viesť vojnu, kým na ňu bude mať peniaze, hovorí ukrajinský veľvyslanec na Slovensku Myroslav Kastran. Ukrajinská a slovenská bezpečnosť je podľa neho jeden celok, a Slováci tak pomocou Ukrajine investujú aj do seba. Na opravu ropovodu, poškodeného ruským bombardovaním, treba čas aj náhradné diely. Situácia sa zrejme bude musieť vyriešiť aj s pomocou Európskej únie.V podcaste s ukrajinským veľvyslancom na Slovensku Myroslavom Kastranom sa dozviete:–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 1:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruské útoky na civilnú infraštruktúru sú terorizmus a takto poškodili aj ropovod;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 1:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajinci informovali o prebiehajúcich prácach a ponúkli Slovensku tranzit neruskej ropy;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 2:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že na opravu ropovodu sú potrebné náhradné diely a čas;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 3:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ropa a plyn financujú ruské zabíjanie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 4:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kto musí rokovať, aby sa situácia vyriešila;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 4:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že dodávky elektriny Ukrajine zrejme prevezmú Poľsko a Rumunsko;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 5:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v akej fáze je vojna a medzinárodná situácia okolo Ukrajiny;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 7:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko nemá záujem ukončiť vojnu a boje budú trvať, kým na ňu bude mať dosť peňazí;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 11:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od čoho Ukrajina pri rokovaniach určite neustúpi;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 13:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako by mali vyzerať bezpečnostné záruky pre Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 14:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ruská propaganda niekomu v Európe vyhovuje, ale je lživá;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 17:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Ukrajinci nechcú len koniec vojny, ale aj to, aby sa nezopakovala;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 18:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Ukrajina dnes vykonáva prácu, pre ktorú bolo založené NATO;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 18:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo by NATO s Ukrajinou bolo silnejšie;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 21:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že Rusko chystá ďalšie rozširovanie armády, ktoré bude hrozbou aj pre Európu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 22:40 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako Slovensko stále pomáha Ukrajine;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 24:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že investícia Slovenska do bezpečnosti Ukrajiny je win-win situácia, lebo naša bezpečnosť je jeden celok;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 27:30 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ prečo ukrajinskí utečenci viac pomáhajú, ako nás stoja;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 30:45 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ či sa ukrajinskí utečenci chcú po vojne vrátiť na Ukrajinu;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ po 33:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ako bude vyzerať spolupráca Slovenska s Ukrajinou po aktuálnom konflikte;–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od 34:00 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že ukrajinské rúry budú slúžiť aj Slovensku, ale už nie na transport ruskej ropy.

Proč by měli ministři Babišovy vlády jezdit spíš do Varšavy než do Bratislavy. Válka mezi Slovenskem, Maďarskem a Ukrajinou. Trump narazil u Nejvyššího soudu. Pozdě, ale přece. Boj o české porodnictví nekončí. Kancléř Merz přepnul do merkelovsky uhlazeného režimu.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí 23. února neobnoví tranzit ruské ropy na Slovensko. Plyne to ze sobotního Ficova prohlášení na jeho facebookovém účtu. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny od konce ledna po ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Jsou to přesně čtyři roky, kdy Rusové vtrhli na Ukrajinu. Při dnešním hodnocení celého konfliktu většina z nás ztrácí perspektivu. Ještě v létě 2022 drželi Rusové 29 procent ukrajinského území. Pak byli vytlačeni a dnes ovládají necelých 20 procent, včetně Krymu, který získali už v roce 2014. Jak napsal slovenský generál Macko v Právu, za stejné čtyři roky před osmdesáti lety Rusové přešli z Moskvy až do Berlína. Jejich dnešní trápení s Ukrajinou se rozhodně vítězstvím nazvat nedá.V podcastu se tentokrát především zabýváme dopadem války na českou politiku. Češi byli shodou okolností první, kteří zažili vlivové působení této země. Stalo se to mezi lety 2007/2008, když Rusové u nás rozpoutali hybridní operaci Ne základnám, které se účastnily různé zájmové skupiny tvořící dodnes základ proruské vlivové síly v Česku. Z tohoto prostředí vznikly po roce 2010 desítky webů, které šířily to, čemu se v odborných kruzích říká konspiritualismus – zvláštní směs konspiračních teorií, nedůvěry v oficiální vědu, zdravotní a finanční systém, a to vše spojené s obrodou člověka ve stylu new age.V době covidu se tyto skupiny radikalizovaly a když přišla ruská invaze na Ukrajinu, vytvořil se už silný proud odmítající pomoc Ukrajině. Této společenské skupině se začalo říkat dezoláti a právě pod jejich vlivem Andrej Babiš převzal radikální rétoriku založenou na shazování ukrajinského odporu ve jménu ideologie míru, za čímž se skrývá kapitulační přežívání jako národní strategie. Povolebním spojením s těmito silami se premiér Babiš dostal do kleští, takže musí stále dělat větší a větší ústupky SPD ve jménu jednoty vládní koalice. Podlehne nakonec Okamurovi a Rajchlovi?

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION „Evropa je zcepenělá hrůzou, ale chová se, jako kdyby Moskva byla obklíčená evropskými vojsky a my jsme si mohli klást ultimáta,“ říká ve Studiu N reportérka Petra Procházková. „V mírových rozhovorech hrajeme nicotnou roli a je to jen naše vina. To, že se do nich nedokážeme zařadit, je neschopnost evropské diplomacie,“ tvrdí v rozhovoru. Aby Evropa mohla vyjednávat s ostatními velmocemi, potřebovala by podle Procházkové někoho, kdo se bude chovat jako americký vyjednavač Steve Witkoff. „Jenže nikoho takového nemáme, nechceme a pohrdáme jím. On je nám Witkoff odporný, posmíváme se mu, ale pokud chceme jednat, musíme na to jednání také někoho poslat. Takovou postavu bychom dokázali vygenerovat rychle – a vůbec tím nemyslím, že by to měl být Viktor Orbán,“ říká novinářka. „My jsme se do té války nerozhodli vstoupit. A už vůbec jsme se ji nerozhodli vyhrát,“ popisuje evropský postoj Procházková. „Vnitřně jsme coby Evropané rozhodnuti se s Rusy dohodnout tak, aby to moc nebolelo,“ myslí si. Ukrajina v těchto měsících čelí mrazům a v podstatě každou noc se brání silným útokům na energetickou infrastrukturu. „Není to nic jiného než energetický teror. Kyjev je obrovský – když ho zbavíš tepla a elektřiny v minus dvaceti stupních, moc dobře víš, že civilní obyvatelstvo terorizuješ. Není to ale ruský vynález, je to běžná součást válek už po mnoho století,“ popisuje válečná reportérka. Třístranná jednání mezi Ukrajinci, Rusy a Američany považuje za důležitá. Stejně tak dohody, na které všechny strany přistoupily. Je podle ní ale důležité vnímat je jako „smlouvy o smlouvách budoucích“. „Je to stejné, jako kdybychom se teď dohadovali o tom, jak budeme řešit kriminalitu na Marsu, až bude hustě osídlen. Budeme to mít perfektně připravené – včetně názvů ulic –, ale dokud na tom Marsu nejsme, nejsou nám dohody k ničemu,“ říká. Vše může začít platit až ve chvíli, kdy bude podepsaná velká mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou. A od té jsme podle Procházkové ještě daleko. „Je to ze strany USA vykutálené. Jediný důvod, proč Američané něco takového uzavírají, je, aby z toho měli výhody, kdyby náhodou došlo k míru. Například aby byli první na trzích nebo aby se jako první zúčastnili obdoby Marshallova plánu.“ Využívají Rusové nástroj počasí k větší krutosti než dřív? Co všechno se podařilo dojednat v Davosu a Abú Dhabí? A proč se Zelenskyj rozhodl pronést svou zatím nejkritičtější řeč směrem k Evropanům? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Středobodem nedávno obnovených mírových rozhovorů mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou v Abú Dhabí se stal Donbas. Moskva trvá na předání celého tohoto území, Kyjev postoupení strategické oblasti odmítá. Washington tvrdí, že došlo k významným pokrokům. „Neumím si představit, že by Volodymyr Zelenskyj vydal příkaz k opuštění Donbasu. Může to vést k destabilizaci země,“ hodnotí v pořadu Osobnost Plus rusista a historik Marek Příhoda z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

CELÝ DÍL JE DOSTUPNÝ NA HEROHERO.CO/STUDION „Možná Putin dokáže urvat kus Ukrajiny, ale v příštích sto letech pocítí tuhle válku každý Rus – do jednoho,“ říká ve Studiu N analytik a novinář ukrajinského serveru Kyiv Independent Adam Sybera. Ruský diktátor podle něj o žádný mír nestojí. „Putin čeká, až se Ukrajina zlomí, padne evropská podpora a on si ji vezme celou,“ tvrdí v rozhovoru. Větší obavy než o napadenou zemi má Sybera o budoucnost Evropské unie. „Rusko, Čína i Amerika mají zahraniční zájem na jejím zničení. To je teď nejděsivější. Ukrajina ví, co chce dělat se svou státností, jaký má plán na pět let obrany i poválečnou obnovu. U Evropy si tak jistý nejsem,“ říká skepticky. V podcastu také komentuje změnu kurzu české zahraniční politiky. „Premiér Babiš se rétoricky i politicky připojuje k bloku Fico–Orbán. A o nich můžeme veřejně říct, že jsou to ruské podržtašky. Babiš se rozhodl svou vládu zařadit po jejich bok.“ „Dělat sbírky a pomáhat je důležité, ale Česká republika neurve válku tím, že tam pošle dvě rakety,“ tvrdí analytik. „Nejvíc Ukrajině pomůže, když bude bojovat se svým vnitřním nepřítelem, a zamezovat tak rozebírání evropského právního řádu zevnitř.“ Jak blízko je mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Ztrácí napadená země v Česku blízkého přítele? Jakou podporu má u ukrajinské veřejnosti prezident Zelenskyj? A jak vypadá práce novináře ve válečném stavu? Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

Mírová dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem je nadosah. To alespoň tvrdí americký prezident Donald Trump po jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a telefonátu do Kremlu. Rusko ovšem mezitím dál útočí na civilní cíle. Blíží se skutečně konec války? A jaké se nabízejí budoucí scénáře pro Donbas? Moderuje Světlana Witowská.

Hovoria, že toto sú dosiaľ najintenzívnejšie rokovania o mieri na Ukrajine, no momentálne skôr medzi Ukrajinou, európskymi krajinami a USA, ktoré sa pokúšajú nájsť nejaký akceptovateľný kompromis. Otázkou tiež je, či Rusko vôbec nejaký mier chce a či nejaký návrh akceptovať bude. Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno rozpráva so šéfom zahraničného spravodajstva denníka SME Lukášom Onderčaninom. Zdroj zvukov: ČT, New York Post, Reuters, YouTube/Zelenskyj Odporúčanie: Ak ste si včera nestihli kúpiť denník SME alebo Korzár s vloženým Slobodným kalendárom na rok 2026, máme dobrú správu: toto vydanie je ešte stále v predaji a môžete si ho kúpiť v stánkoch a trafikách až do konca roka. Nástenný kalendár sme pripravili so Slobodnou národnou galériou a zachytáva kľúčové okamihy z boja za záchranu Slovenskej národnej galérie. Neváhajte a kúpou Slobodného kalendára prejavte podporu našej galérii. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.