Podcasts about irena kalhousov

Premiér Benjamin Netanjahu otevřeně promluvil o konci vlády Hamásu a vojenské kontrole Gazy. Podmínkou míru ale má být i implementace plánu Donalda Trumpa na etnickou čistku Palestiny. Jak zareagují spojenci Izraele? A jak vysokou cenu za svoji strategii země zaplatí? Analytička Irena Kalhousová ještě přiblíží, jak aktuálně vypadá humanitární situace v Gaze, i to, nakolik jsou podložené zpravodajské informace, že Izrael chystá úder na íránská jaderná zařízení.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Nemyslím si, že by byl mír někde na blízkém horizontu. Nemyslím si to proto, že současná vláda Izraele dostala obrovskou vzpruhu v podobě amerického prezidenta Trumpa," říká. Zapíše se podle ní Trump jednou do historie jako ten, který Izraeli přinesl mír, nebo eskalaci konfliktu? Ptát se bude Barbora Tachecí.

Prezident USA Donald Trump slíbil Hamásu peklo, pokud nepropustí izraelské rukojmí. Jeho administrativa pak přiznala, že jednala s teroristickou organizací bez vědomí Izraele. Proč izraelskému prezidentovi Benjaminovi Netanjahuovi vyhovuje, že se ohledně Hamásu nic neděje? Proč nebyla izraelská armáda připravena na útoky Hamásu ze 7. října 2023? Věděli o přípravách předem? A jaká je budoucnost Pásma Gazy? Odpovídá analytička Irena Kalhousová z izraelských studií FSV UK.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Prezident USA Donald Trump slíbil Hamásu peklo, pokud nepropustí izraelské rukojmí. Jeho administrativa pak přiznala, že jednala s teroristickou organizací bez vědomí Izraele. Proč izraelskému prezidentovi Benjaminovi Netanjahuovi vyhovuje, že se ohledně Hamásu nic neděje? Proč nebyla izraelská armáda připravena na útoky Hamásu ze 7. října 2023? Věděli o přípravách předem? A jaká je budoucnost Pásma Gazy? Odpovídá analytička Irena Kalhousová z izraelských studií FSV UK.

Politoložka Irena Kalhousová v podcastu Crunch mluví o válce v Gaze, Trumpově kontroverzním plánu i budoucnosti Izraele. „To, že vůbec americký prezident v roce 2025 veřejně navrhuje něco, jako je etnická čistka, je hrozivé. Netýká se to pouze Izraelců a Palestinců, ale může to být aplikováno na jakýkoliv jiný problém či konflikt. Je šílené, kam se debata dostává,“ říká Kalhousová. Jak ovlivnila českou debatu o izraelsko-palestinském konfliktu polarizace a proč Kalhousová opustila sociální sítě? Co znamená Trumpův návrh na vysídlení Palestinců a jak by destabilizoval Blízký východ? A jaká je aktuální pozice Benjamina Netanjahua na domácí politické scéně?

⁠Odkaz na celý díl Klasická debata, zda je způsob vedení konfliktu ze strany Izraele „by the book,” proběhla i v našem podcastu. Zajímavější nám přišlo se bavit o tom, co se děje uvnitř židovského státu. Irena Kalhousová i Tomáš Pojar se shodují, že premiér Netanjahu prokazuje řádově vyšší politickou zdatnost než všichni jeho vyzyvatelé. Vojenské úspěchy upevnily jeho pozici, dokud budou trvat operace, nic se nezmění a on to ví. To neznamená, že v zemi není napětí, vláda pod rouškou konfliktu prosazuje reformy a především ekonomicky aktivní, méně nábožensky založená část obyvatelstva to nechce. Hrozí i odchodem do USA a Evropy. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS a PENTA FUND.

„Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, hovorí Irena Kalhousová, riaditeľka Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. Takmer 42-tisíc obetí na strane Palestíny, 1200 v Libanone, milióny utekajúcich pred vojnou v Pásme Gazy, vyše milióna vysídlencov na pomedzí Libanonu a Sýrie, 728 mŕtvych izraelských vojakov – bilancia vojnového besnenia, ktoré odštartovalo iné besnenie: teroristický útok militantov palestínskeho hnutia Hamas zo 7. októbra minulého roku. Vtedy bojovníci Hamasu beštiálne pozabíjali 1160 prevažne civilistov, do zajatia zobrali ďalších 251 rukojemníkov, z ktorých je stovka ešte stále v Pásme Gazy a nevie sa, koľko ich je pri živote. Vojnové besnenie, ktoré nedáva pokojne spávať nielen obyvateľom regiónu, ale do pozoru stavia svetové spoločenstvo. Logika vojny totiž hovorí, že raketové útoky Iránu spred pár dní si žiadajú opäť ozbrojenú odvetu Izraela a táto už má mať pripravenú ozbrojenú odozvu Teheránu, ako to zaznieva z tých končín. Ako a kedy sa to skončí? Sú vôbec reálne ciele zničiť Hamas, či Hizballáh, ktoré si dal premiér Netanjahu a nezatiahnuť do väčšieho konfliktu Irán, ktorý ich financuje, aby oni zaňho ničili Izrael?Otázky, na ktoré sa pozrieme s Irenou Kalhousovou, riaditeľkou Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. „Keď som to začala sledovať, nevedela som si predstaviť, o aký hrozný útok ide. Myslela som si, že to len niekoľko členov Hamasu preniklo do Izraela, kde páchajú činy. No bola som v tom, že sa to skončí do niekoľkých hodín, pretože ich vytlačí izraelská armáda“, spomína si na vtedy sobotné ráno 7. októbra spred roka expertka na izraelsko-palestínske vzťahy. „Že šlo o taký masívny útok, ktorý potrvá vo svojej „horúcej“ fáze viac ako deň, a že výsledkom bude toľko mŕtvych, to som si nevedela predstaviť“, dopĺňa. „Vtedajšia politicko-bezpečnostná doktrína Izraela jednoducho neverila tomu, že Hamas je pripravený urobiť niečo, čo by nabúralo status quo. Čo by viedlo Izrael k odpovedi, ktorá by mohla ohroziť pohodlie najvyšších predstaviteľov Hamasu“, hovorí Irena Kalhousová. „Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

„Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, hovorí Irena Kalhousová, riaditeľka Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. Takmer 42-tisíc obetí na strane Palestíny, 1200 v Libanone, milióny utekajúcich pred vojnou v Pásme Gazy, vyše milióna vysídlencov na pomedzí Libanonu a Sýrie, 728 mŕtvych izraelských vojakov – bilancia vojnového besnenia, ktoré odštartovalo iné besnenie: teroristický útok militantov palestínskeho hnutia Hamas zo 7. októbra minulého roku. Vtedy bojovníci Hamasu beštiálne pozabíjali 1160 prevažne civilistov, do zajatia zobrali ďalších 251 rukojemníkov, z ktorých je stovka ešte stále v Pásme Gazy a nevie sa, koľko ich je pri živote. Vojnové besnenie, ktoré nedáva pokojne spávať nielen obyvateľom regiónu, ale do pozoru stavia svetové spoločenstvo. Logika vojny totiž hovorí, že raketové útoky Iránu spred pár dní si žiadajú opäť ozbrojenú odvetu Izraela a táto už má mať pripravenú ozbrojenú odozvu Teheránu, ako to zaznieva z tých končín. Ako a kedy sa to skončí? Sú vôbec reálne ciele zničiť Hamas, či Hizballáh, ktoré si dal premiér Netanjahu a nezatiahnuť do väčšieho konfliktu Irán, ktorý ich financuje, aby oni zaňho ničili Izrael?Otázky, na ktoré sa pozrieme s Irenou Kalhousovou, riaditeľkou Herzlovho centra izraelských štúdií Karlovej univerzity v Prahe. „Keď som to začala sledovať, nevedela som si predstaviť, o aký hrozný útok ide. Myslela som si, že to len niekoľko členov Hamasu preniklo do Izraela, kde páchajú činy. No bola som v tom, že sa to skončí do niekoľkých hodín, pretože ich vytlačí izraelská armáda“, spomína si na vtedy sobotné ráno 7. októbra spred roka expertka na izraelsko-palestínske vzťahy. „Že šlo o taký masívny útok, ktorý potrvá vo svojej „horúcej“ fáze viac ako deň, a že výsledkom bude toľko mŕtvych, to som si nevedela predstaviť“, dopĺňa. „Vtedajšia politicko-bezpečnostná doktrína Izraela jednoducho neverila tomu, že Hamas je pripravený urobiť niečo, čo by nabúralo status quo. Čo by viedlo Izrael k odpovedi, ktorá by mohla ohroziť pohodlie najvyšších predstaviteľov Hamasu“, hovorí Irena Kalhousová. „Myslím si, že Izrael chce pokračovať v ofenzíve proti Hizballáhu a Iránu, aby obnovil svoju odstrašujúcu silu. A viacmenej si tak zaistil niekoľko rokov pokoja. O nič iné nejde v tomto regióne“, uzatvára. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Host: Pavel Žáček /ODS/, předseda výboru pro bezpečnost, Poslanecká sněmovna, člen výboru pro obranu, Poslanecká sněmovna Radek Vondráček /ANO/, místopředseda zahraničního výboru, Poslanecká sněmovna, předseda ústavně-právního výboru, Poslanecká sněmovna, místopředseda hnutí Irena Kalhousová, ředitelka, Herzlovo centrum izraelských studií, Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova Petr Hladík, ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky, Ministerstvo zahraničních věcí https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097206490-udalosti-v-kulture/224411000121001/

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh nemělo příliš dobrých posledních pár dnů. Izrael se zjevně rozhodl udělat něco s neustálým ostřelováním, před kterým se evakuovalo několik desítek tisíc lidí. Po celém Libanonu explodovaly tisíce pagerů, izraelské cílené nálety zdecimovaly nejvyšší velení hnutí a bombardování poškodilo infrastrukturu teroristů. Spekuluje se o pozemní invazi. V Salonu Echa debatovali o krizi Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Marek Čejka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, arabista a bývalý diplomat Tomáš Smetánka a komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Debata proběhla v pátek odpoledne, pár hodin před izraelskou operací, která zabila šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Izrael zahájil rozsáhlé vzdušné útoky na základny libanonského hnutí Hizballáh. Mluvčí izraelské armády nevyloučil ani pozemní operaci, pokud bude potřeba k tomu, aby se do severního Izraele mohli vrátit evakuovaní lidé. „Izraelci vědí, že na konstantní bombardování nelze nereagovat, severní část země je prakticky neobyvatelná. Ani opozice není proti, ale je otázka, jak dlouho bude ofenziva trvat a v jaké míře,“ říká pro Český rozhlas Plus expertka Irena Kalhousová.

Izrael zahájil rozsáhlé vzdušné útoky na základny libanonského hnutí Hizballáh. Mluvčí izraelské armády nevyloučil ani pozemní operaci, pokud bude potřeba k tomu, aby se do severního Izraele mohli vrátit evakuovaní lidé. „Izraelci vědí, že na konstantní bombardování nelze nereagovat, severní část země je prakticky neobyvatelná. Ani opozice není proti, ale je otázka, jak dlouho bude ofenziva trvat a v jaké míře,“ říká pro Český rozhlas Plus expertka Irena Kalhousová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K jakému vyústění spěje aktuální válka mezi Izraelem a Hamásem? Existuje dlouhodobé, udržitelné a všeobecně přijatelné řešení soužití Izraelců a Palestinců? Jaké je historické pozadí desítky let trvajícího konfliktu? Jak situaci ovlivňuje aktuální vnitropolitická situace v židovském státě? O tom se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Irenou Kalhousovou, vysokoškolskou pedagožkou specializující se na Izrael a arabsko-izraelský konflikt.

Host: Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií FSV UK v Praze Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040815/

Česko by se podle prezidenta Petra Pavla mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejrychlejší zastavení konfliktu v Gaze. Při nedělním útoku na uprchlický tábor poblíž Rafahu zahynulo 45 lidí, což izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil za tragickou nehodu. „Vzbuzuje to otázky, jakým způsobem Izrael tu vojenskou operaci vede. Musíme se ptát, jestli cena, kterou platí civilisté, není příliš vysoká,“ zdůrazňuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.

Česko by se podle prezidenta Petra Pavla mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejrychlejší zastavení konfliktu v Gaze. Při nedělním útoku na uprchlický tábor poblíž Rafahu zahynulo 45 lidí, což izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil za tragickou nehodu. „Vzbuzuje to otázky, jakým způsobem Izrael tu vojenskou operaci vede. Musíme se ptát, jestli cena, kterou platí civilisté, není příliš vysoká,“ zdůrazňuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií Pořadem provázel Martin Jonáš https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/224411058040507/

Expertka na Blízký východ Irena Kalhousová se dostala pod tlak. Anonymní uskupení Akademici proti apartheidu ji kritizuje za to, jak mluví o izraelsko-palestinskému konfliktu. Dostává se i na české univerzity vlna propalestinských nálad?Hostem Ptám se já je ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová.Přední česká odbornice na Blízký východ Irena Kalhousová se stala terčem kritiky anonymní aktivistické skupiny Akademici proti apartheidu. Ta na sociálních sítích zveřejnila svoje požadavky na vedení Univerzity Karlovy (UK). Dožadovala se mimo jiné ukončení spolupráce s izraelskými univerzitami, většího množství „přednášek o sionismu“ nebo právě zvážení dalšího působení Kalhousové na fakultě.„Karlova univerzita musí přehodnotit zaměstnávání osob jako doktorka Irena Kalhousová, jež, ač se prohlašují za nestranné experty, ve výuce papouškují rasistickou sionistickou rétoriku,“ psala skupina ve svém prohlášení, na které upozornil web Echo24. Expertky se vzápětí zastalo vedení univerzity, obvinění odmítlo s tím, že je nesmyslné a věcně nepodložené.Škola už také odsoudila formu protestní akce na podporu Palestiny, kterou zmínění aktivisté pořádali přímo na půdě Fakulty sociálních studií UK minulý čtvrtek. Neohlášený protest sledovala policie, k žádnému porušení zákona podle ní nedošlo. Zatímco v Česku jsou podobné akce zatím spíše ojedinělé, například americké univerzity zmítají propalestinské protesty už po několik týdnů. A i přes potyčky a zatýkání demonstrantů zatím neutichají.O co protestujícím studentům jde? A jaký lze dále očekávat vývoj v izraelsko-palestinském konfliktu?---Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Spotify, v Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích nebo na Podcasty.cz.Archiv všech dílů najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail audio@sz.cz) 

„Sobotní íránský útok izraelskou společnost vyděsil,“ myslí si ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a analytička Irena Kalhousová. „V ten moment, kdy na Izraelce letělo více než 300 projektilů, seděla většina Izraelců doma a čekala, jak to celé dopadne. Jistě to na chvíli umlčelo vnitropolitické sváry a protesty, protože teď je nepřítel zcela jasně vnější a zásadní.“

„Sobotní íránský útok izraelskou společnost vyděsil,“ myslí si ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a analytička Irena Kalhousová. „V ten moment, kdy na Izraelce letělo více než 300 projektilů, seděla většina Izraelců doma a čekala, jak to celé dopadne. Jistě to na chvíli umlčelo vnitropolitické sváry a protesty, protože teď je nepřítel zcela jasně vnější a zásadní.“Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Může návštěva amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena na Blízkém východě přiblížit vyhlášení příměří v pásmu Gazy? Proč Izrael přes jednoznačnou vojenskou převahu nemá okupované území pod kontrolou? Moderuje Tomáš Pancíř.

Akademie: Historie vztahů s Izraelem. Hovoří: Eva Taterová, Irena Kalhousová.

Míru a stability v Pásmu Gazy podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borella nelze dosáhnout vojenskými prostředky a je prý třeba začít mluvit o dvoustátním řešení. „Stability a míru v Gaze nelze dosáhnout, dokud tam bude Hamás. Vojenské řešení je nejkrajnější a může dosáhnout jen některých cílů, chybí nám politické řešení. Myslím si, že se hledá, ale bude to složité,“ uvádí Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Špičkám Hamásu na stopě je Izrael v Pásmu Gazy. Jeho vojska svádí s teroristy bitvu o Chán Júnis. A humanitární krize na místě se dál prohlubuje. To všechno analyzuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Špičkám Hamásu na stopě je Izrael v Pásmu Gazy. Jeho vojska svádí s teroristy bitvu o Chán Júnis. A humanitární krize na místě se dál prohlubuje. To všechno analyzuje Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

CELÝ DÍL NAJDETE ZDE Takhle komplexně se o útoku 7. října ještě nikde nemluvilo. Irena Kalhousová a Tomáš Pojar popsali šokující zprávy, které vycházejí z vyšetřovacích komisí o tom, kde nastala chyba, že tajné služby a armáda nebyly připraveny. Proč od teď bude výměna zajatců složitější? Cíle a zájmy sousedních zemí, regionálních velmocí i Ruska, Číny, USA a Indie. Proč jsou západ a levice pro-palestinští? A jak to teď vypadá a bude vypadat v Gaze? Dozvíte se milion a jednu zajímavost, třeba že hlavní strůjce útoku Hamásu seděl v izraelském vězení a byl propuštěn při jedné z předchozích výměn zajatců… Tenhle díl se fakt vyplatí si poslechnout až do konce. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL, síť základních a středních škol AMERICAN ACADEMY a hudební festival Dvořákova Praha. Sledujte nás:

Na Západě sílí po teroristickém útoku Hamásu na Izrael nenávistné nálady vůči Izraelcům i Palestincům. Přelijí se i do Česka? „Konflikt budí emoce, ale obecně jsme schopni o tom diskutovat,“ míní Irena Kalhousová z Herzlova centra izraelských studií na UK. Podle Břetislava Turečka z Metropolitní univerzity se diskutuje jen v části společnosti. „Debata na sociálních sítích ukazuje, že je často emotivně vyhrocená až do polohy nenávisti na obou stranách,“ říká.

Na Západě sílí po teroristickém útoku Hamásu na Izrael nenávistné nálady vůči Izraelcům i Palestincům. Přelijí se i do Česka? „Konflikt budí emoce, ale obecně jsme schopni o tom diskutovat,“ míní Irena Kalhousová z Herzlova centra izraelských studií na UK. Podle Břetislava Turečka z Metropolitní univerzity se diskutuje jen v části společnosti. „Debata na sociálních sítích ukazuje, že je často emotivně vyhrocená až do polohy nenávisti na obou stranách,“ říká.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stupňovanie arabsko-izraelského konfliktu. | Hostia: Tomáš Michaľák (politológ a arabista Slovenskej akadémie vied) a Irena Kalhousová (riaditeľka Herzlovho centra na Karlovej univerzite v Prahe). | Návšteva J. Bidena v Izraeli: Čo znamená a aké sú jej výstupy? Je pravdepodobné priame zapojenie USA do konfliktu? Aká je situácia na severe na hraniciach s Libanonom? Ako sa ku konfliktu stavajú ostatné arabské štáty – má Hamas ich plnú podporu? Sú rokovania o normalizácii vzťahov medzi Izraelom a SAE pochované? Útok na nemocnicu Al-ahlí – obe strany sa vzájomne obviňujú – ktorý scenár je pravdepodobnejší? Bolo nešťastie zneužité na propagandu? Ako reagovalo medzinárodné spoločenstvo? Jordánsko zrušilo plánovaný summit s J. Bidenom v reakcii na incident v nemocnici v Gaze – čo to znamená pre budúcnosť mierového procesu? Má blízkovýchodný konflikt vplyv na bezpečnostnú situáciu v Európe? V západných metropolách sa konajú zhromaždenia na podporu Palestíny – Brusel už niektoré z nich zakázal – vo Francúzsku bola nútená evakuácia letísk a pod. | Moderuje: Michal Dzúrik. | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje RTVS - Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Regionálny konflikt nehrozí. Nemyslím si, že by sa do toho zapojili arabské krajiny. Skôr mám obavu, čo sa bude diať v Európe a USA z pohľadu spolužitia moslimov a väčšinovej spoločnosti. Jednak sú tu obavy židovských komunít o svoju bezpečnosť, ako i hrozba nárastu islamofóbie, hovorí o ďalšom vývoji po teroristickom útoku Hamasu na Izrael šéfka Hertzlovho centra pri Karlovej univerzite Irena Kalhousová. Podľa nej nie sú vylúčené ani ojedinelé teroristické útoky v Európe.Izrael zazil najčiernejsi deň svojej novodobej histórie. Bezprecedentne nečakaný, masivny a predovšetkym až neuveriteľne brutálny útok Hamasu na uzemie Izraela si vyžiadal stovky civilnych obeti, medzi nimi aj úplne nevinné deti či ženy.Tento akt nevídaneho terorizmu postavil na nohy doslova celý Izrael a svet je v napätom očakávani masívnej a nepochybne i veľmi tvrdej odvety na uzemie Gazy, plnej civilistov i unesených izraelskych rukojemníkov. Na severe krajiny sa pritom mobilizuje ďalši nepriateľ Židovského štátu, hnutie Hizballáh. Irán oslavuje a do Stredozemneho mora priplávala úderna flotila Spojených štátov.Izrael nikdy nič také vo svojej modernej histórii nezažil, je to pre Židov najkrvavejší deň od dôb Druhej svetovej vojny. Ten šok je obrovský, to zranenie je nepredstaviteľné a tá trauma bude niečo, čím sa bude Izrael zaoberať po mnoho dekád. Samozrejme, tá reakcia na to, bude túto atmosféru odrážať. Aktuálne je tam veľmi silná potreba zaistiť, aby už Hamas naozaj nikdy nebol niečoho takého schopný, tvrdí Irena Kalhousová.Čo môžeme očakávať v najbližších dňoch a týždňoch a kam povedie táto eskalácia teroru a násilia? Ako sa to Izraelu, dlhodobo bazírujúcom najmä na bezpečnosti a ochrane svojho obyvateľstva vôobec mohlo stať, kto zlyhal a prečo? No a predovšetkým, aké to bude mať dopady na ďalší vývoj štátu Izrael, jeho politických či vojenských elit, pocitu bezpečnosti židovského obyvateľstva a aká bude vo svetle týchto udalosti budúcnosť takzvanej palestínskej otázky? Je vôbec ešte v hre vznik zmysluplného a aj Izraelom akceptovaného Palestínskeho štátu?To, čo Izrael prežil, nikto z ich myslí na veľmi dlhú dobu nevymaže. Na jednej strane sa môže oslabiť pravicová koncepcia akcentujúca silu a status quo, ale dnes nevieme čo príde potom. Nebude to vôbec jednoduché lebo aj ľudia mierovo a ľavicovo orientovaní potom, čo videli, čoho je Hamás schopný, si začnú klásť otázku: “Dá sa s takýmito susedmi hovoriť, dá sa s nimi uzavrieť mier a dá sa im vôbec veriť?” Je preto možné, že sa izraelská spoločnosť výrazne zradikalizuje, ale toto si predpovedať naozaj netrúfam. Je to ešte príliš čerstvé, hovorí renoovaná expertka z Karlovej univerzity Irena Kalhousová.No a čo my? Môžeme očakávať nárast teroristických útokov či antisemitských nálad tu u nás, v Európe?Témy a otázky pre šéfku Hertzlovho centra izraelských štúdii na Karlovej univerzite v Prahe Irenu Kalhousovú.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Regionálny konflikt nehrozí. Nemyslím si, že by sa do toho zapojili arabské krajiny. Skôr mám obavu, čo sa bude diať v Európe a USA z pohľadu spolužitia moslimov a väčšinovej spoločnosti. Jednak sú tu obavy židovských komunít o svoju bezpečnosť, ako i hrozba nárastu islamofóbie, hovorí o ďalšom vývoji po teroristickom útoku Hamasu na Izrael šéfka Hertzlovho centra pri Karlovej univerzite Irena Kalhousová. Podľa nej nie sú vylúčené ani ojedinelé teroristické útoky v Európe.Izrael zazil najčiernejsi deň svojej novodobej histórie. Bezprecedentne nečakaný, masivny a predovšetkym až neuveriteľne brutálny útok Hamasu na uzemie Izraela si vyžiadal stovky civilnych obeti, medzi nimi aj úplne nevinné deti či ženy.Tento akt nevídaneho terorizmu postavil na nohy doslova celý Izrael a svet je v napätom očakávani masívnej a nepochybne i veľmi tvrdej odvety na uzemie Gazy, plnej civilistov i unesených izraelskych rukojemníkov. Na severe krajiny sa pritom mobilizuje ďalši nepriateľ Židovského štátu, hnutie Hizballáh. Irán oslavuje a do Stredozemneho mora priplávala úderna flotila Spojených štátov.Izrael nikdy nič také vo svojej modernej histórii nezažil, je to pre Židov najkrvavejší deň od dôb Druhej svetovej vojny. Ten šok je obrovský, to zranenie je nepredstaviteľné a tá trauma bude niečo, čím sa bude Izrael zaoberať po mnoho dekád. Samozrejme, tá reakcia na to, bude túto atmosféru odrážať. Aktuálne je tam veľmi silná potreba zaistiť, aby už Hamas naozaj nikdy nebol niečoho takého schopný, tvrdí Irena Kalhousová.Čo môžeme očakávať v najbližších dňoch a týždňoch a kam povedie táto eskalácia teroru a násilia? Ako sa to Izraelu, dlhodobo bazírujúcom najmä na bezpečnosti a ochrane svojho obyvateľstva vôobec mohlo stať, kto zlyhal a prečo? No a predovšetkým, aké to bude mať dopady na ďalší vývoj štátu Izrael, jeho politických či vojenských elit, pocitu bezpečnosti židovského obyvateľstva a aká bude vo svetle týchto udalosti budúcnosť takzvanej palestínskej otázky? Je vôbec ešte v hre vznik zmysluplného a aj Izraelom akceptovaného Palestínskeho štátu?To, čo Izrael prežil, nikto z ich myslí na veľmi dlhú dobu nevymaže. Na jednej strane sa môže oslabiť pravicová koncepcia akcentujúca silu a status quo, ale dnes nevieme čo príde potom. Nebude to vôbec jednoduché lebo aj ľudia mierovo a ľavicovo orientovaní potom, čo videli, čoho je Hamás schopný, si začnú klásť otázku: “Dá sa s takýmito susedmi hovoriť, dá sa s nimi uzavrieť mier a dá sa im vôbec veriť?” Je preto možné, že sa izraelská spoločnosť výrazne zradikalizuje, ale toto si predpovedať naozaj netrúfam. Je to ešte príliš čerstvé, hovorí renoovaná expertka z Karlovej univerzity Irena Kalhousová.No a čo my? Môžeme očakávať nárast teroristických útokov či antisemitských nálad tu u nás, v Európe?Témy a otázky pre šéfku Hertzlovho centra izraelských štúdii na Karlovej univerzite v Prahe Irenu Kalhousovú.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Šéfka Herzlovho centra pre izraelské štúdiá Irena Kalhousová a izraelský veľvyslanec na Slovensku Eitan Lavan rozprávajú o dôsledkoch jedného z najčiernejších dní histórie moderného Izraela.

Teror naživo v našich mobiloch. Hamás vedel čo robí, konštatuje riaditeľka Herzlova centra izraelských štúdií Karlovej univerzity Irena Kalhousová.  Izraelčania najprv mesiace protestovali proti vlastnej vláde, ktorá sa pre korupčné kauzy premiéra Benjamina Netanjahua snažila oklieštiť demokraciu a upevniť svoju moc napríklad presadzovaním justičných zmien, teraz sa musia vysporiadať s tým, že sú vo vojne. Po brutálnom vyčíňaní teroristov z Hamasu na juhu krajiny stratili pocit bezpečia a čelia novej realite bezprostredného ohrozenia zo strany susedných krajín. Ako to, že útok Hamasu židovský štát zaskočil? Prečo je a bude jeho reakcia tvrdá, bez ohľadu na životy vlastných unesených obyvateľov Izraela? A prečo celý svet s napätím čaká na reakciu Saudskej Arábie? Vypočujte si v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Teror naživo v našich mobiloch. Hamás vedel čo robí, konštatuje riaditeľka Herzlova centra izraelských štúdií Karlovej univerzity Irena Kalhousová.  Izraelčania najprv mesiace protestovali proti vlastnej vláde, ktorá sa pre korupčné kauzy premiéra Benjamina Netanjahua snažila oklieštiť demokraciu a upevniť svoju moc napríklad presadzovaním justičných zmien, teraz sa musia vysporiadať s tým, že sú vo vojne. Po brutálnom vyčíňaní teroristov z Hamasu na juhu krajiny stratili pocit bezpečia a čelia novej realite bezprostredného ohrozenia zo strany susedných krajín. Ako to, že útok Hamasu židovský štát zaskočil? Prečo je a bude jeho reakcia tvrdá, bez ohľadu na životy vlastných unesených obyvateľov Izraela? A prečo celý svet s napätím čaká na reakciu Saudskej Arábie? Vypočujte si v podcaste denníka Pravda. #pocuvajtepravdu

Host: Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií, FSV UK Pořadem provázel Daniel Takáč https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058041007/

Co je cílem Herzlova centra izraelských studií? Jaké má do budoucna plány na úrovni mezinárodní spolupráce? Jak blízké jsou česko-izraelské vztahy? A jak současná izraelská společnost hodnotí současnou vládu Benjamina Netanjahua?Hostem podcastu De Facto byla Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií. 

Host: Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií, FSV UK Pořadem provázela Barbora Kroužková. https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/223411058040320/

Je to možná největší krize od vzniku Izraele. Plánovaná justiční reforma vyvolala masové demonstrace. O co vládě Benjamina Netanjahua jde? A proč ohrožuje demokratické základy své země? Odpovídá Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Politická levice, arabská menšina a hlavně Palestinci mají strach z návratu Benjamina Netanjahua do křesla izraelského premiéra. Výsledky předčasných voleb naznačují, že známý politický veterán může sestavit jednu z nejpravicovějších vlád v celé izraelské historii. Jak se změní Izrael? Moderuje Jan Bumba.

Předčasné parlamentní volby v Izraeli přinesly velký politický comeback Benjamina Netanjahua, který může sestavit jednu z nejpravicovějších vlád v historii země. „To není jenom pravicová vláda, to je extrémně náboženská vláda. Pokud ji složí strany, které se teď rýsují, tak bude postavená na hlasech extremistů s velkým E. Jsou tam strany otevřeně rasistické nebo které považují homosexualitu za úchylku,“ upozorňuje analytička Irena Kalhousová.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Host: Irena Kalhousová - ředitelka Herzlova centra izraelských studií https://www.ceskatelevize.cz/porady/10095426857-interview-ct24/222411058040408/

Bezpečnostní strategie a politické cíle jsou hlavními důvody, proč je reakce Izraele na ruskou invazi na Ukrajinu pro západního pozorovatele „vlažná“. V Epicentru Blesku to uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na FSV Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Situace na Blízkém východě nedává židovskému státu příliš velký prostor k manévrování, z čehož vyplývá i omezená kritika Tel Avivu na adresu kremelského vůdce Vladimira Putina. Navzdory tomu je izraelským představitelům jasné, kdo je v současné situaci obětí a agresorem.

In this week's #Forum2000online Chat, Charles Edel, the Australia Chair and a senior adviser at the Center for Strategic and International Studies, joined Irena Kalhousová, the Head of the Herzl Center of Israel Studies at the Charles University and member of the Forum 2000 Program Council, to talk about the Summit for Democracy and other initiatives launched by Joe Biden's administration, which show that Washington — after the experience of Trump's presidency — is ready to take the leading role in promoting and defending democracy worldwide. In this interview, you will learn that: - The Trump presidency has sensitized the American elites to the dangers of democratic backsliding. - Washington can lead in promoting and defending democracy worldwide as long as it is aware of its own internal problems. - The Summit for Democracy succeeded in setting an agenda for further cooperation on discussing the state of democracy worldwide.  - Joe Biden's administration plan was not to present America as a model example, and authoritarian leaders appeared on the invitation list for a reason. - The Summit for Democracy is a part of a broader plan that aims to strengthen and protect democratic values on a global scale.  - To counter the surge of authoritarianism, the democratic community must be able to cooperate and show practical results. The interview was recorded on February 3, 2022, and moderated by Irena Kalhousová, the Head of the Herzl Center of Israel Studies at the Charles University in Prague and member of the Forum 2000 Program Council. In cooperation with U.S. Embassy Prague For more information about our activities follow our web and social media: Web: https://www.forum2000.cz Facebook: https://www.facebook.com/forum.2000 Twitter: https://twitter.com/Forum_2000

J.E. Anna Azari se narodila ve Vilniusu a v 70. letech se s rodiči přistěhovala do Izraele. Vystudovala na Haifské a Hebrejské univerzitě. Je zkušenou diplomatkou a v minulosti působila jako velvyslankyně Státu Izrael na Ukrajině a Moldavsku, v Rusku či Polsku. O tom, proč si vybrala Českou republiku, jaké jsou její první dojmy a jaké má plány, si s ní povídá Irena Kalhousová. Tento podcast je v angličtině. Autorka: Irena Kalhousová Nahráno ve studiu Mr. Wombat Postprodukce: Roman Štětina Produkce, dramaturgie: Pavlína Šulcová Tento díl byl podpořen JCC Global v rámci projektu Z3 Project: Reimaging Israel – Diaspora Relations.    

“Then what would we've become. What would we've called ourselves? You can hardly call yourself Great Britain when you're only England. Little Britain? Or just England?“ Helena Kennedy, Baroness Kennedy of The Shaws, is a Scottish barrister, broadcaster, and Labour member of the House of Lords. From 1992 -1997 she served as a Chair of Charter 88, a pressure group named after Charter 77 that advocated constitutional reform including devolution of parliament and establishment of the Scottish Parliament. In our newest #Forum2000online Chat, we discuss the historical roots as well as current moods in Scotland that had a critical influence on the results of the Scottish elections held on May 6. Why nationalist appeals seem to win in a historically Labour-voting country? Is there going to be another independence referendum? What is the future of the United Kingdom if Scotland breaks away? “The different parts help to leaven some of the ways of thinking that operate in different places,“ says Baroness Kennedy to demonstrate the benefits of the union. The interview was recorded on May 20, 2021 and moderated by Irena Kalhousová, member of the Program Council of the Forum 2000 Foundation. For more information about our activities follow our web and social media: Web: https://www.forum2000.cz Facebook: https://www.facebook.com/forum.2000 Twitter: https://twitter.com/Forum_2000

Od 1. března oficiálně funguje pobočka české ambasády v Jeruzalémě, městě tří monoteistických náboženství. Nejde o nový úřad, ale rozšíření služeb pro české občany.

Ronen Ginzburg je basketbalový trenér. V Čechách nejprve působil v Nymburku, kde přispěl k zisku sedmi mistrovských titulů a sedmi českých pohárů. Od roku 2013 je trenérem českého reprezentačního týmu a v říjnu 2020 se stal českým občanem. O tom, jak se mu tady žije, si s ním v dalším díle j-castu povídá Irena Kalhousová. Tento podcast je v angličtině. Autorka: Irena Kalhousová Nahráno ve studiu Mr. Wombat Postprodukce: Roman Štětina Produkce, dramaturgie: Pavlína Šulcová Tento díl byl podpořen JCC Global v rámci projektu Z3 Project: Reimagining Israel – Diaspora Relations.

Ruth vystudovala filmovou vědu na Telavivské univerzitě. Do Čech přišla studovat bohemistiku a zamilovala se do Prahy. Kromě izraelských filmů a seriálů si s ní Irena Kalhousová bude povídat také o jejích českých kořenech nebo o tom, jaké to je vzít si Hufnagla. Autorka: Irena Kalhousová Nahráno ve studiu Mr. Wombat Zvuková postprodukce: Roman Štětina Produkce, dramaturgie: Pavlína Šulcová Tento díl byl podpořen JCC Global v rámci projektu Z3 Project: Reimagining Israel – Diaspora Relations.

Před třemi roky otevřeli v centru Prahy v Rumunské ulici malé bistro s izraelskou kuchyní nazvané Paprika, v květnu letošního roku přidali druhou pobočku na Andělu. O tom, co je k tomu vedlo a jak Čechům chutná falafel, humus nebo šakšuka, si s nimi bude povídat ve svém novém pořadu Irena Kalhousová.  Tento podcast je v angličtině.  Autorka: Irena Kalhousová Vytvořeno ve studiu Mr.Wombat Sound design: Roman Štětina Produkce, dramaturgie: Pavlína Šulcová

Popular sovereignty and national sovereignty are the two constitutive elements from the new populists in power in Hungary and Poland, says Political Scientist Jacques Rupnik. #Forum2000online The moderator is Irena Kalhousová. For more information about our activities follow our web and social media: Web: https://www.forum2000.cz Facebook: https://www.facebook.com/forum.2000 Twitter: https://twitter.com/Forum_2000