Podcasts about vladimira putina

Z počínání ruského prezidenta Vladimira Putina je stále zřejmější, že nejenže nechce jednat o míru na Ukrajině, ale připravuje se na ozbrojený střet se Severoatlantickou aliancí.

„Papež vyzval Rusko, aby učinilo gesto, které by upřednostnilo mír, a zdůraznil význam dialogu pro vytvoření pozitivních kontaktů mezi stranami a hledání řešení konfliktu,“ popsal obsah rozhovoru papeže Lva XIV. a Vladimira Putina mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Všechny díly podcastu Vertikála můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Istanbulu na začátku týdne proběhlo další kolo přímých mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, které zemi napadlo před víc než třemi lety. Šlo nicméně o jednání delegací, nikoliv přímo prezidentů, přestože je k tomu vyzval i jejich turecký protějšek Erdogan s tím, že by se jednání mohla uskutečnit opět v Turecku, a to i za přítomnosti šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Právě jeho tlak by mohl donutit i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se k mírovým jednáním osobně připojil, říká ve Výtahu Respektu Ondřej Kundra: „Ten tlak zatím nevidíme. Delší dobu ho Trump vytváří na Ukrajince, na Rusy nikoliv. Prostřednictvím zákonodárců má přitom k dispozici balík opravdu tvrdých sankcí, které ale doteď nezavedl. Putin se tedy necítí pod tlakem, ale naopak ožil. Víc se veřejně vyjadřuje a působí, že je v dobré náladě. Tu mu teď tedy hodně zkazili Ukrajinci tím, že provedli bezprecedentní útok na ruské území." Konkrétně jde o déle než rok připravovanou operaci Pavučina, při které ukrajinská civilní zpravodajská služba SBU zasáhla vojenské cíle v hodnotě sedmi miliard dolarů. Jak přesně toho dosáhla? Jaký vliv by to na Rusko a obecně situaci na frontě mohlo mít? A v čem by u operace Pavučina měli zpozornět i Evropané?

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.

Polovina ruské společnosti se dnes o politiku nezajímá, říkají průzkumy. Podle hosta Osobnosti Plus Filipa Scherfa za to můžou události tamní historie i kroky Vladimira Putina ve vedení státu. „Lidé se nezajímají ani o tak zásadní a dějinotvornou politiku, jako je probíhající válka na Ukrajině,“ popisuje dopad bývalý zahraniční korespondent v Moskvě, pedagog z University of Saint Andrews a autor knihy Ztracená země. Příběh moderního Ruska.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Samotná Evropa nemůže přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k příměří, myslí si analytik a bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Klíčová je role Spojených států. „Zatímco Ukrajinu do vyjednávání prezident Donald Trump tlačí, ve stejnou chvíli Rusko k jednání zve. Tak by se dal jeho přístup stručně popsat,“ upozorňuje Kuleba v rozhovoru pro konferenci Českého rozhlasu Plus Pravda v pohybu. (Rozhovor v originále si můžete pustit tady.)Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump a Vladimir Putin telefonicky rokovali o ukončení vojny na Ukrajine. Hneď po skončení hovoru sa má šéf Bieleho domu spojiť s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským a s niektorými predstaviteľmi členských krajín NATO. Spojené štáty aj Európska únia si zároveň pripravili nový spôsob, ako vyvinúť tlak na Vladimira Putina – prostredníctvom ďalších sankcií. Doterajšie balíky však nezabrali. Prečo by to mal zmeniť až 17. sankčný balík? Pýtali sme sa poslanca Jána Mažguta (Smer-SD), člena výboru pre európske záležitosti, a Beáty Jurík (PS), podpredsedníčky tohto výboru.  

Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Turecko hostí přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Na návrh Vladimira Putina, i když bez jeho osobní účasti. Ať už se ale jednání nakonec zúčastní kdokoliv, faktem zůstává, že si ruský prezident pro obnovení tři roky neprobíhajících jednání vybral Istanbul. Proč vlastně? A čím si Turecko získalo důvěru obou stran konfliktu? Host: Jan Šír - politolog z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

V tureckém Istanbulu bude ruská a ukrajinská delegace jednat o možném příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se setkání neúčastní v reakci na krok Vladimira Putina, který do Turecka odmítl přijet. „Ruský prezident se neodvážil tam dorazit osobně a poslal relativně nízko postavené zástupce,“ popisuje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko vysílá do Moskvy po dvouleté přestávce svého velvyslance, nově jím bude Daniel Koštoval. „Z posledních mediálních výstupů a trochu i z projevu prezidenta Vladimira Putina na Rudém náměstí se mi zdá, že Ruská federace ubrala z emočního provokativního slovníku vůči evropským státům,“ říká pro Český rozhlas Plus a doplňuje: „Možná, i s počínajícím jednáním v Istanbulu, je za tím úvaha, že má smysl si začít alespoň základně povídat a vyměňovat si názory.“ Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

V Moskvě dnes platí, že i paranoia je projevem zdravého rozumu, tvrdí Igor Lukeš, který na univerzitě v Bostonu přednáší o dějinách Ruska. Ruského prezidenta Vladimira Putina považuje za přítele šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a připomíná spekulace, zda ruský prezident nevládne americké administrativě. „Ruská politická kultura je od dob Potěmkina geniální v manipulování reality, v předstírání, že fikce je realitou a realita vůbec neexistuje,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počas víkendu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina na osobné stretnutie v Istanbule. „Je otázne, do akej miery majú obaja aktéri záujem o to, aby mier uzavreli tento týždeň,“ hovorí na margo nového návrhu na mierové rokovania odborník na medzinárodné vzťahy Jozef Hrabina.Rusko uplynulý rok bojovalo intenzívne a je možné, že mu dochádza para. No stále hovorí aj o veľkej letnej ofenzíve. Je ťažké povedať, čo je skutočný zámer a čo psychologická operácia, hovorí Hrabina. Ukrajincom sa zas zlepšuje morálka.Podľa Hrabinu súperenie veľmocí ešte nie je na konci. Napriek pozitívnym správam z oblasti geopolitiky, ktoré priniesli uplynulé hodiny a dni, sa medzinárodný systém štiepi, vznikajú viaceré mocenské centrá. Tie budú spolu zápasiť, čo v uplynulých storočiach prinieslo tie najväčšie ozbrojené konflikty aké sme v histórii videli.Nahrával Vladimír Amrich.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počas víkendu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina na osobné stretnutie v Istanbule. „Je otázne, do akej miery majú obaja aktéri záujem o to, aby mier uzavreli tento týždeň,“ hovorí na margo nového návrhu na mierové rokovania odborník na medzinárodné vzťahy Jozef Hrabina.Rusko uplynulý rok bojovalo intenzívne a je možné, že mu dochádza para. No stále hovorí aj o veľkej letnej ofenzíve. Je ťažké povedať, čo je skutočný zámer a čo psychologická operácia, hovorí Hrabina. Ukrajincom sa zas zlepšuje morálka.Podľa Hrabinu súperenie veľmocí ešte nie je na konci. Napriek pozitívnym správam z oblasti geopolitiky, ktoré priniesli uplynulé hodiny a dni, sa medzinárodný systém štiepi, vznikajú viaceré mocenské centrá. Tie budú spolu zápasiť, čo v uplynulých storočiach prinieslo tie najväčšie ozbrojené konflikty aké sme v histórii videli.Nahrával Vladimír Amrich.

Válka na Ukrajině je fenomén a v jeho znamení žije přinejmenším Evropa už déle než rok. Zamyslíme se tak nad otázkou: Jaký je a po více než dvě staletí byl stav ruského vojenství? Jsou Rusové opravdu tak dobří vojáci, jak si o sobě často sami myslí a jak jim politici typu Vladimira Putina s oblibou tvrdí? Anebo jsou to do armády a poté do války zahnaní normální chlapi, kterým se v bojích a bitvách vždy vedlo a vede všelijak?

Premiér má po dlhých rokoch vládnutia najväčšiu zodpovednosť za to, do akého stavu sa dostala krajina.Šéfredaktor Aktuality.sk Peter Bárdy napísal novú knihu o slovenskom premiérovi Fico – Posadnutý pomstou. Počas jej predstavenia povedal, ktorý lákavý benefit Európskej únie podľa neho Robertovi Ficovi znemožní, aby Slovensko podriadil mocenským záujmom Vladimira Putina.Exminister zahraničných vecí Rastislav Káčer zase upriamil pozornosť na zarážajúcu okolnosť spojenú s vyšetrovaním atentátu, ktorému Fico čelil.

Osmdesáté výročí konce druhé světové války si připomínáme v unikátní atmosféře, kdy už déle než tři roky probíhá válka na Ukrajině a na ceremonie ke konci války v Evropě nejsou zváni představitelé Ruska. Můžeme Vladimira Putina, byť i jen částečně, srovnávat s Adolfem Hitlerem? Nebo jsou naopak slova jako Mnichov a appeasement sugestivní zkratky, které nám znemožňují číst reálně současnost a komplikují hledání východiska z války? Odpovědi hledají: bývalý český premiér a prezident Václav Klaus, politolog a univerzitní učitel Roman Joch, popularizátor soudobých dějin Václav Vlk a historik a nakladatel Marek Pečenka.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Ruský prezident Vladimir Putin sehrál před světem podivnou hru o vyhlášení velikonočního příměří na Ukrajině. I přes údajný klid zbraní zaznamenala země podle svého prezidenta téměř 3 tisíce dělostřeleckých a dronových útoků. Vysmívá se Rusko snahám o mírová jednání? Hostem Ptám se já byl politolog a publicista Jiří Just. Po konci takzvaného velikonočního příměří, které v sobotu na 30 hodin vyhlásil šéf Kremlu Vladimir Putin, ruské síly podle ukrajinských úřadů v pondělí plně obnovily útoky na ukrajinské území. Na některých místech se ovšem bojovalo i o víkendu během vyhlášeného příměří. Podle ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského jen za neděli Moskva porušila krátkodobé příměří téměř v 3 tisících případech.„Bylo to samozřejmě pouze a jen gesto Vladimira Putina,“ uvedl politolog a publicista Jiří Just, který dlouhodobě žije v Rusku. „Ruští experti se domnívají, že to bylo gesto, kterým chtěl Vladimir Putin údajně ukázat, že je stoupencem míru, zastavení války. Byl to signál vůči Donaldu Trumpovi a americké administrativě. Zkrátka jen taková hra, která ho měla ukázat v lepším světle.“Představitelé Washingtonu včetně prezidenta Donalda Trumpa v posledních dnech naznačili, že USA zastaví mírové rozhovory, pokud Rusko nebo Ukrajina budou příliš ztěžovat uzavření dohody.Jak v úterý uvedla agentura TASS, konkrétní jednání mezi Ruskem a Ukrajinou o zastavení útoků na civilní cíle se teď neplánují. Putin podle Kremlu ale vyjádřil ochotu jednat. „Drtivá většina Rusů, více než 70 procent, podle průzkumu nezávislé sociologické agentury Levada Center, si přeje konec války. Ale přeje si putinský konec války, tudíž, že Rusko zvítězí, že dostane všechno, co si přeje,“ upozornil Just. Jak válku dnes vnímají samotní Rusové? A jaký obrázek vysílá ruská propaganda o prezidentu Donaldu Trumpovi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Uskršnja košarica hrane skuplja nego ikada, upozoravaju sindikati. Slovački premijer Robert Fico, inače simpatizer Vladimira Putina, u posjeti Hrvatskoj. Nakon što su i službeno raspisani lokalni izbori za 18. svibnja, kampanja sve glasnija. Donosimo detalje za Zagreb i za Rijeku.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.

Počet civilních obětí ruské agrese stále roste. Rusko stupňuje letecké útoky, čtyři východní regiony už Moskva formálně připojila ke svému území a americký prezident Donald Trump ani jeho vyjednavači nedostali dosud od ruského prezidenta Vladimira Putina nic. „Pro Rusko taky není úplně komfortní, stejně jako pro nás v Evropě, že nikdy nevíte, s čím se Trump probudí a co řekne,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus znalkyně Ruska a novinářka Deníku N Petra Procházková.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kam může posunout jednání o míru páteční setkání Vladimira Putina s Trumpovým zmocněncem Stevem Witkoffem? Slovensko už zlikvidovalo chovy napadené slintavkou a kulhavkou. Jaký chystá postup proti neregistrovaným chovům a těm, kteří nedodržují nařízená opatření? A proč je v Česku málo dostupná domácí geriatrická péče? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Unikátní prémiová řemeslná piva z pivovaru s dlouhou a pohnutou historií. Založen v roce 1567, zničen komunisty v 50. letech a v posledních letech znovu oživen.“ Tak zní oficiální příběh, kterým se prezentuje pivovar Švabín. Jak ale ukázala reportérka Kristina Vejnbender z investigace.cz, příběh záchrany středověkého pivovaru má i své překvapivé stránky. Chátrající budovu pivovaru totiž na konci roku 2017 koupil syn vlivného ruského oligarchy a bývalého agenta KGB s vazbami na Vladimira Putina.Co se s pivovarem dělo dál? Kdo vlastně stojí za jeho obnovou? A co tento příběh vypovídá o působení ruského kapitálu v Česku? S Kristinou Vejnbender natáčel Jiří Slavičínský.

Alexandr Ovečkin. Nový rekordman NHL, starý kamarád Vladimira Putina. Jsem sportovec, ne politik – řekl už dřív. Jenže dá se to od sebe oddělit? Téma pro Filipa Šedivého, redaktora Radiožurnálu Sport a komentátora stanice Nova Sport. Ptá se Matěj Skalický.

Alexandr Ovečkin. Nový rekordman NHL, starý kamarád Vladimira Putina. Jsem sportovec, ne politik – řekl už dřív. Jenže dá se to od sebe oddělit? Téma pro Filipa Šedivého, redaktora Radiožurnálu Sport a komentátora stanice Nova Sport. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Černá sobota. Katastrofa v Barentsově moři byla temným dnem pro Vladimira Putina. Před 25 lety se potopila jaderná ponorka Kursk. A jejím příběhem uzavřeme naši speciální sérii ATOM s Vlastislavem Břízou z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Černá sobota. Katastrofa v Barentsově moři byla temným dnem pro Vladimira Putina. Před 25 lety se potopila jaderná ponorka Kursk. A jejím příběhem uzavřeme naši speciální sérii ATOM s Vlastislavem Břízou z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.

Jau ierasti ASV prezidenta Donalda Trampa aktivitātes ir visas pasaules mediju uzmanības centrā. Bet, kā mēdz teikt, ir nianses.  Vakar visi ar nepacietību gaidīja ziņas pēc Donalda Trampa un Vladimira Putina sazvanīšanās. Tā ilga teju divas stundas. Krievi esot vien piekrituši daļējam pamieram, respektīvi, uguns pārtraukšanai, pārtraucot triecienus pa infrastruktūras un enerģētikas objektiem vai varbūt tikai enerģētikas infrastruktūras objektiem. Tiesa, jau pēc pāris stundām Krievija atkal veica kārtējo lidrobotu uzlidojumu Ukrainai. Vērtējam ne tikai sarunu iznākumu, bet visu, kas šobrīd notiek ar Ukrainu. Ir vēl viens temats, par kuru mēs saspringto ziņu dēļ īsti neesam runājuši, bet tas arī ir tāds zināms uzmanības vērts. Rumānijā nerimst kaislības ap Krievijas ietekmi valsts prezidenta vēlēšanu procesā. Pēc tam, kad Konstitucionālā tiesa anulēja novembrī notikušo vēlēšanu pirmo kārtu, ir celtas apsūdzības virknei cilvēku, tajā skaitā šīs kārtas uzvarētājam Kelinam Džordžesku. Ir izsludinātas nākamās vēlēšanas, un tajās Džordžesku nebūs tiesību piedalīties. Notikumus komentē Nacionālās aizsardzības akadēmijas pasniedzējs Jānis Kapustāns un laikraksta "Diena" komentētājs Andis Sedlenieks. Donaldam – kurvītis ar bantīti Baltā nama ugunspārtraukšanas plānu Kremlis būtība ir noraidījis – tāds ir rezultāts 18. marta pusotru stundu ilgajai telefona sarunai starp Savienoto Valstu prezidentu Donaldu Trampu un Krievijas vadoni Vladimiru Putinu. Krievijai tika piedāvāta pilnvērtīga ugunspārtraukšana uz 30 dienām kā pirmais solis ceļā uz miera procesu, taču, kā jau pirms telefonsarunas bija paziņojusi Maskava, tā varētu piekrist tikai ar noteikumu, ka tiek pārtraukts ārvalstu militārais atbalsts Ukrainai. Atteikums Vašingtonai gan nav gluži simtprocentīgs, kas izskatītos pārāk nelāgi uz Ukrainas šai ziņā pozitīvās nostājas fona. Putins piekritis pārtraukt triecienus – nav gan īsti skaidrs, kam, jo Kremļa izplatītajā telefonsarunas atreferējumā minēta „enerģētikas infrastruktūra”, savukārt prezidenta Trampa ierakstā sociālajos tīklos teikts „enerģētika un infrastruktūra”. Acīmredzot Baltā nama saimniekam ir radies iespaids, ka agresorvalsts pārtrauks graut Ukrainas slimnīcas, skolas un dzīvojamās mājas, kamēr Putins ir gatavs saudzēt vienīgi spēkstacijas un elektropārvades tīklus. Šī gatavība gan, pēc visa spriežot, vēl nekādi nav izpaudusies lidrobotu triecienā, kuru agresorvalsts vērsa pret Ukrainu drīz pēc abu līderu telefonsarunas beigām – uzlidojumā cieta ne vien slimnīca Sumos, bet arī elektroinfrastruktūra Slovjanskā. Kā norādīja Ukrainas prezidents Volodimirs Zelenskis, atrodoties oficiālā vizītē Somijā, šis Krievijas trieciens ir faktisks apliecinājums, ka tā nevēlas nekādu ugunspārtraukšanu. Pati Ukraina ir gatava pieņemt kā pilnīgu ugunspārtraukšanu, tā šo daļējo variantu. Kā atzīmē analītiķi, pašreizējais variants ir visai izdevīgs Krievijai, ciktāl tieši pēdējos mēnešos Ukraina visai sekmīgi uzbrukusi agresorvalsts naftas un gāzes industrijas objektiem. Tikām prezidents Tramps un vairāki viņa administrācijas pārstāvji pauž gaišu optimismu par tālāko miera procesu, iezīmējot virzību uz ugunspārtraukšanu Melnajā jūrā, pēc tam – vispārēju ugunspārtraukšanu un tad jau miera vienošanos. Tas viss, pauž Donalds Tramps, notikšot ātri. Attiecīgās sarunas svētdien, 23. martā, sākšoties Saūda Arābijas pilsētā Džidā. Kas attiecas uz vakardienas telefonsarunu, tad tērzēts ticis arī par Tuvajiem Austrumiem, Putinam piekrītot, ka Irānai nav ļaujama iespēja iznīcināt Izraēlu, un arī par hokeju, proti, iespējamiem Ziemeļamerikas NHL un Krievijas KHL profesionāļu mačiem. Kopumā ņemot, Vladimirs Putins var būt ar sevi visnotaļ apmierināts. Par spīti visam, ko viņš un viņa režīms nodarījis Ukrainai, par spīti izaicinošiem žestiem un faktiskam Baltā nama ierosinājumu noraidīšanai, viņš turpina gozēties sava sarunbiedra Donalda labvēlības saulītē. Rumānijas prezidenta vēlēšanu jampadracis Prezidenta amats Rumānijas Republikā, līdzīgi kā daudzās citās parlamentārās demokrātijās, nav ar plašām varas funkcijām apveltīts, tāpēc līdz šim valsts galvas ievēlēšana šai valstī izpelnījās nelielu pasaules mediju ievērību. Citādi tas ir šoreiz, kad Rumānijas prezidenta vēlēšanas tika izpelnījušās, cita starpā, pieminēšanu Savienoto Valstu viceprezidenta Vensa uzrunā Minhenes drošības konferences dalībniekiem kā piemērs patiesu demokrātijas vērtību pagrimumam Eiropā. Kārtējo prezidenta vēlēšanu pirmā kārta notika 2024. gada 24. novembrī, un tās rezultāti daudzus šokēja. Labāko rezultātu tajās ieguva galēji labējais neatkarīgais kandidāts Kelins Džordžesku, kura platformā dominē ultranacionālisma un antiliberālisma motīvi, tai skaitā neslēptas simpātijas pret Vladimira Putina režīmu un nepatika pret Ukrainu, kuru Džordžesku nodēvējis par „mākslīgi izgudrotu valsti”. Otrajā vietā ierindojās arī pašreiz opozīcijā esošās liberālās partijas „Rumānijas glābšanas savienība” līdere Elena Laskoni. Tādējādi otrajā kārtā vajadzēja sacensties Džordžesku un Laskoni, un pirmoreiz Rumānijas atjaunotās demokrātijas vēsturē no prezidenta vēlēšanu finālcīņas izrādījās atstumts sociāldemokrātu pārstāvis, pašreizējais premjerministrs Marčels Čolaku. Jau tūlīt pēc vēlēšanām izplatījās viedoklis, ka to Džordžesku kampaņā nepieļaujami liela ietekme bijusi videoierakstu izplatīšanas platformai „Tiktok”, kur viņa atbalstam īpašu kiberoperāciju īstenojuši Krievijas slepenie dienesti. Pēc Augstākās nacionālās aizsardzības padomes izmeklēšanas materiālu publiskošanas Rumānijas Augstākā tiesa anulēja vēlēšanu pirmās kārtas rezultātus un noteica jaunu prezidenta vēlēšanu sarīkošanu 4. maijā. Līdz tam savā amatā bija jāpaliek līdzšinējam prezidentam Klausam Johannisam, taču viņš 12. februārī demisionēja, nododot amata funkcijas parlamenta augšpalātas – Senāta – priekšsēdētājam. 26. februārī Kelins Džordžesku tika uz laiku aizturēts, un viņam tika izvirzītas pavisam sešas kriminālapsūdzības, tai skaitā mudinājumos graut valsts konstitucionālo iekārtu un fašistisku grupējumu atbalstīšanā. Tiek ziņots, ka politiķa miesassarga mājās atrasti desmit miljoni dolāru un biļetes lidojumam uz Maskavu. 9. martā Džordžesku tika liegtas tiesības balotēties prezidenta vēlēšanās, un viņa vietā par labējo opozīcijas partiju galveno kandidātu kļuva partijas „Alianse rumāņu vienotībai” līderis Džordže Simions. Savukārt pie varas esošā koalīcija, kuru veido Sociāldemokrātiskā partija, kristīgi demokrātiskā Nacionālā liberālā partija un Rumānijas ungāru demokrātiskā alianse par savu kandidātu izvirzījusi nu jau desmit gadus aktīvi politikā nepiedalījušos kādreizējo Senāta priekšsēdētāju Krinu Antonesku. Tikām kopš decembra Rumānijā nerimst kā Džordžesku atbalstītāju, tā viņa pretinieku demonstrācijas. Sagatavoja Eduards Liniņš.

Co by mohl úterní telefonát amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina znamenat pro další jednání o příměří na Ukrajině? Proč český Ústávní soud varuje v novém nálezu před omezováním svobody projevu? A co si maďarská vláda slibuje od zákona, který zakazuje „pochody hrdosti“ LGBTQ+ komunity? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Co by mohl úterní telefonát amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina znamenat pro další jednání o příměří na Ukrajině? Proč český Ústávní soud varuje v novém nálezu před omezováním svobody projevu? A co si maďarská vláda slibuje od zákona, který zakazuje „pochody hrdosti“ LGBTQ+ komunity? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.

Co by mohl úterní telefonát amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina znamenat pro další jednání o příměří na Ukrajině? Proč český Ústávní soud varuje v novém nálezu před omezováním svobody projevu? A co si maďarská vláda slibuje od zákona, který zakazuje „pochody hrdosti“ LGBTQ+ komunity? Poslechněte si odpolední publicistiku s Věrou Štechrovou.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Motorkářský klub Noční vlci je známý svou blízkostí režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, který je jeho čestným členem. Investigativní reportéři Seznam Zpráv nově zmapovali tuzemské vazby spolku. Nasvítili mimo jiné to, že k lidem z české buňky se dostaly miliony spojené s lichvou a prostitucí či dotace od státu. Poslechněte si první díl podcastové série Putinovi vlci, kterou nyní přinášíme i posluchačům 5:59.Více k tématu najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Dokumentární film Štěstí a dobro všem natáčel režisér Filip Remunda od roku 2014. Zachycuje v něm život Vitalije, bývalého fyzika, jehož život se namísto akademické dráhy dostal na hranici chudoby. Vitalij je velký nacionalista a příznivec Vladimira Putina, důležitou součástí jeho identity je i otužilectví a videoblog, ve kterém ukazuje život v Novosibirsku. „Snímek nám ukazuje další z tváří Ruska na jednom konkrétním lidském osudu,“ vystihuje kritik.

Když byl ruským prezidentem Boris Jelcin, často mluvil o svých západních protějšcích jako o přátelích. Německý kancléř Kohl byl přítel Helmut, americký prezident Clinton přítel Bill. Za prezidenta Vladimira Putina se zatím tento výraz nepoužíval. Ale s nedávným nástupem Donalda Trumpa se situace mění.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla Ukrajina už dávno uzavřít dohodu s Ruskem. Ministr zahraničí Marco Rubio vyjádřil přesvědčení, že Rusko se chce seriózně zúčastnit procesu vedoucího ke konci války. „Nerad to říkám, protože mluvíme o našem dlouholetém a nejsilnějším spojenci, ale Trumovy výroky jsou neodlišitelné od výroků nejen Viktora Orbána a Roberta Fica, ale i Vladimira Putina,“ tvrdí místopředseda opozičního hnutí Progresivní Slovensko Tomáš Valášek.

Ukraina, Krievija, ASV, Eiropas drošība - šie ir temati, kas aizvadīto dienu fokusā. Notikumi risinās lielā ātrumā. Situācija drošības jomā pasaulē ir strauji mainījusies, raisot uztraukumu Eiropā. Kurš vēl atceras, ka aizvadītās nedēļas nogalē galvenā uzmanība bija pievērsta Minhenei, kur pulcējās valstu līderi, lai spriestu par to, kā nodrošināt mieru Eiropā? Tur vislielāko uzmanību izpelnījās Ukrainas prezidents Volodimirs Zelenskis. Tūdaļ pēc Minhenes vairāku valstu vadītājus 17. februārī Parīzē pulcēja Francijas prezidents Emanuels Makrons. Šaurākā lokā tika spriests, kādai jābūt Eiropas nostājai pēc tam, kad ASV ir sākusi attālināties no Eiropas drošības politikas. Savukārt 18.februārī Saūda Arābijā jau notika pirmā tikšanās starp ASV un Krievijas delegāciju pārstāvjiem, lai sagatavotu iecerēto Donalda Trampa un Vladimira Putina tikšanos. Pēc tās Tramps paudis atklātu atbalstu Putinam un faktiski vainojis ukraiņus, ka tie esot pieļāvuši karu un neesot vienojušies ar krieviem jau agrāk. Bet šodien, 19. februārī, Parīzē tiek rīkota nākamā tikšanās, kurā Eiropas valstu vadītāji spriedīs par tālāko rīcību. Bet Eiropa vienojusies par jaunām sankcijām pret Krieviju. Aktualitātes analizē Ģeopolitikas pētījumu centra vecākais pētnieks Jānis Kažociņš un Latvijas Radio ziņu dienests žurnālists Rustams Šukurovs. Ierakstā viedokli pauž Dmitro Levus, politologs, Sabiedrisko pētījumu centra "Ukrainas meridiāns" direktors.    

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla Ukrajina už dávno uzavřít dohodu s Ruskem. Ministr zahraničí Marco Rubio vyjádřil přesvědčení, že Rusko se chce seriózně zúčastnit procesu vedoucího ke konci války. „Nerad to říkám, protože mluvíme o našem dlouholetém a nejsilnějším spojenci, ale Trumovy výroky jsou neodlišitelné od výroků nejen Viktora Orbána a Roberta Fica, ale i Vladimira Putina,“ tvrdí místopředseda opozičního hnutí Progresivní Slovensko Tomáš Valášek.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ak si budeme zatvárať oči pred tým, že na Ukrajine je aj korupcia, zbytočne prispejeme k protiukrajinským postojom, vraví v podcaste Otcovia v plienkach Martin Poliačik, ktorý sa v rámci svojej práce pre organizáciu Emile Foundation snaží dostať z Ruska unesené ukrajinské deti. Únosy sú podľa neho súčasťou plánu Vladimira Putina na vymazanie Ukrajiny z mapy. „Som otec a o svojej práci rozprávam aj pred svojimi deťmi. Myslím si, že je zodpovedné vychovávať deti k tomu, že prichádzajú ťažké časy,“ hovorí.

Generálplukovník ruské armády. Hrdina Ruské federace. Čestný člen ruské akademie přírodních věd. Držitel černého pásku kjókušin karate, ale i majitel diplomu za zásluhy o stomatologii. To vše je Ramzan Kadyrov, dlouhodobý spojenec Vladimira Putina. Severokavkazskému Čečensku vládne tvrdou rukou už 20 let a vytvořil z něj v rámci Ruské federace stát ve státě. Na jak dlouho? To rozebírá nový díl podcastu Na Východ!

Přestože se to leckomu nezdá, staronový americký prezident Donald Trump má k dispozici plno nástrojů, které mohou Vladimira Putina přimět, aby usedl k jednacímu stolu – a začal s dalšími partnery probírat reálné postupy, jak válku na Ukrajině zastavit.

Slovenští politici si podávají dveře v Rusku. Nejprve Robert Fico u Vladimira Putina, teď delegace slovenských poslanců včetně šéfa Slovenské národní strany Andreje Danka odjela do Moskvy. Účel jedné i druhé návštěvy není jasný, byť slovenský premiér svoji cestu zdůvodnil ruským plynem, jehož tranzit zastavila Ukrajina. O co přesně slovenským politikům jde? Host: Matúš Kostolný - šéfredaktor Denníku NČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Jeden jediný muž mohol v roku 1995 zmeniť slovenské i svetové dejiny. Štyri dni mal totiž v rukách život jedného z najvýznamnejších ľudí moderných dejín – svätého otca Jána Pavla II. Ako pápežov osobný strážca stál v jeho tieni a bol pripravený za neho zomrieť. Teraz v spoločnosti kolujú informácie, že na území našej krajiny by mohlo dôjsť k stretnutiu dvoch svetových lídrov. Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Po májovom atentáte na premiéra Slovenskej republiky Roberta Fica však vo vzduchu visí niekoľko otázok. Aké riziká by stretnutie dvoch najmocnejších mužov prinieslo? Čo by znamenalo pre bezpečnostné zložky? A hrozilo by Putinovi na Slovensku skutočné nebezpečenstvo? Fascinujúce detaily zo sveta najvyššej bezpečnosti aj odpovede na kľúčové otázky priniesol bezpečnostný analytik, plukovník a bývalý riaditeľ Úradu pre ochranu ústavných činiteľov a diplomatických misií Juraj Zábojník v novej časti relácie V Teréne.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dokázal po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu sjednotit ukrajinskou společnost proti režimu Vladimira Putina. Dnes, téměř tři roky od začátku války, ale jeho popularita čelí těžké zkoušce. Prezidentův obraz oslabuje nejen únava z vleklého konfliktu, ale také korupční skandály v armádě. Londýnské Timesy proto zkoumají, jak se vnímání ukrajinského lídra proměnilo.

Rusko proti Ukrajině použilo v minulém týdnu novou hypersonickou raketu. Podle prezidenta Vladimira Putina tyto rakety dosahují desetinásobku rychlosti zvuku a nemohou je sestřelit ani americké systémy protiraketové obrany v Evropě. „Aby hypersonické rakety znamenaly ve válce zásadní změnu, Rusové by jich museli mít tisíce. Putin jen straší,“ uklidňuje v pořadu Osobnost Plus bezpečnostně-politický analytik Martin Svárovský.

Vyslání severokorejských vojáků do ruské Kurské oblasti je podle šéfa NATO Marka Rutteho známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina i bezpečnostní hrozba. Aliance na jejich zapojení přesto zatím neodpověděla. „Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Julie Navalná je vdova po Alexeji Navalném, nejznámějším kritikovi Vladimira Putina. Ten se stal nejen ikonickou postavou v ruském exilovém společenství a v části obyvatelstva Ruské federace, ale také fenoménem západní masové kultury.