Podcasts about aliance

Anette Schneider www.deutschlandfunkkultur.de, Fazit

Vláda Andreje Babiše (ANO) se pokusí ještě v letošním roce dosáhnout na splnění závazku NATO ve výši dvou procent HDP. Potřebuje proto v rozpočtu najít 20 miliard. Vznikla i nová pozice vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO, kterým se stal Jakub Landovský. „Procenta mají význam pro plánovací orgány Aliance, ale pro vrchního velitele nemají prakticky žádnou hodnotu. Důležité jsou schopnosti, síly a prostředky,“ podotýká Zdeněk Petráš z Univerzity obrany.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Echo Prime Time byl ministr obrany za SPD a generál ve výslužbě Jaromír Zůna. V rozhovoru mluvil i o očekávané schůzce premiéra Andreje Babiše s prezidentem Petrem Pavlem kvůli summitu NATO a složení české delegace. Věří v dohodu mezi oběma politiky. „Já si myslím, že se domluví. Konec konců jde o dva mimořádně významné činitele.“ Zároveň zdůraznil, že odpovědnost za zastoupení Česka na summitu nese vláda a premiér.Podle ministra se Evropa musí připravit na to, že Spojené státy budou postupně přesouvat větší část odpovědnosti za obranu právě na evropské členy NATO. „Vidíme to už dnes. Americká administrativa jasně říká, že evropské státy musí převzít větší díl odpovědnosti,“ uvedl. Zůna zároveň hájil plán vlády zvýšit obranné výdaje a naznačil, že Česko by ještě letos mohlo skutečně dosáhnout hranice dvou procent HDP na obranu. „Současná vláda může být první vládou, která dvě procenta splní bez nestandardních účetních manévrů,“ prohlásil.Velkou změnou podle něj projde i samotná armáda. České ozbrojené síly se podle Zůny musí vrátit více k obraně vlastního území a posilování schopností pro případ velkého konfliktu v Evropě. „Po roce 2022 se Aliance jednoznačně vrací k obraně teritoria. Vidíme to na posilování východního křídla NATO i na nových požadavcích na logistiku, protivzdušnou obranu nebo vojenské zdravotnictví,“ řekl.V rozhovoru se vyjádřil také k roli budoucího náčelníka Generálního štábu. Podle něj musí jít o člověka, který bude „nositelem změny“ a dokáže se podívat za rámec dosavadního fungování armády.

Co když se Rusko nezastaví na Ukrajině a napadne některou zemi Severoatlantické aliance? Válka velkých rozměrů není příliš pravděpodobná. Ale omezený průnik na periferii NATO, snaha testovat, jestli Aliance ještě vůbec funguje, to není žádné sci-fi. Jak by taková situace mohla vypadat a co by se stalo, pokud by v ní Rusko uspělo?Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do věci zcela nezasvěcený divák čtvrteční tiskové konference po bleskové návštěvě (byla zveřejněna pouhý den předem) generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Praze musel být nejspíš zmaten. Protože jako prvý hovořící český premiér Andrej Babiš (ANO) ujišťoval, že je vše skvělé, vláda plně vnímá napětí ve světě, a tedy potřebu posilovat obranu. A chápe, že si Aliance představuje do budoucna větší a co nejmodernější českou armádu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Spor o to, kdo pojede na summit NATO, nekončí. Hájil by zájmy Česka lépe prezident Petr Pavel se zkušenostmi z vedení Aliance a generálního štábu, nebo premiér Andrej Babiš (ANO), který má pod palcem financování obrany? „Je to vláda, která tahá za delší konec provazu,“ soudí poradce ministra zahraničí Jan Zahradil. „Prezident zastupuje zemi navenek. Je důležité, aby se ústavní činitelé dokázali domluvit,“ namítá v Pro a proti exministr, nyní poslanec za ODS Jan Lipavský.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„NATO je především obranným spolkem členských zemí. Není aliancí, která automaticky bude pomáhat při válkách vedených mimo teritorium aliance,“ uvedl prezident Pavel ke kritice šéfa Bílého domu Trumpa, podle kterého NATO selhalo. Prezident Spojených států se tak opakovaně vyjádřil v souvislosti s americko-izraelskou válkou s Íránem. Aliance podle něj neprošla testem, když její členské státy neudělali nic, aby USA ve válce pomohly. Její zahájení s nimi ale ani nekonzultoval. Podle české hlavy státu Trumpův postoj není mírně řečeno fér. "NATO je postaveno na dvou základních pilířích. Principu odrazení jakéhokoliv protivníka od násilné akce proti kterémukoliv z členských států. A tím druhým je efektivní obrana. Dosud aliance na těchto pilířích stavěla a princip odrazování fungoval, “ upozornil prezident Petr Pavel ve speciální debatě Ptám se já na Právnické fakultě UK v Praze ve středu 8. dubna."V okamžiku, kdy začneme zpochybňovat alianci jako jednotný celek připravený konat společně a velice rozhodně, pak se samozřejmě její role ztrácí, “ dodal Pavel s tím, že „Trump pro snížení důvěryhodnosti aliance udělal za posledních několik týdnů více, než se podařilo Vladimiru Putinovi za mnoho let.“K hodnocení příměří ve válečném konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem je podle české hlavy státu ještě brzy. „Myslím, že si budeme muset počkat na konkrétní výsledky, jestli těch 14 dní opravdu přinese mírovou dohodu, jestli dojde k naplnění toho desetibodového plánu, jestli skutečně po tu dobu nebude obnovena bojová činnost, ať už v Libanonu nebo v Íránu. A pak teprve můžeme hodnotit. Otázkou bude, čeho jsme tím vlastně dosáhli,“ řekl Pavel, který byl hostem speciálu Ptám se já společně s bývalou slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „To, co žijeme, jsou bezprecedentní časy. Začalo to daleko dříve než útokem na Írán. Ještě si pamatuji dobu, i během výkonu mého mandátu, kdy mezinárodní právo a apelování k dodržování mezinárodního práva nebylo jen rétorické cvičení. Doufám, že je to etapa a ne nový normál, i když se to tak teď nezdá,“ reagovala Čaputová. Spor o cestu na summitPavel ve speciálu Ptám se já na Právnické fakultě UK také komentoval své rozhodnutí, že v souladu se svým ústavním postavením hodlá stát počátkem července v čele české delegace na summitu NATO v Ankaře. Ve středu to oznámil v dopisu adresovaném premiérovi Babišovi. Představitelé vlády již dříve oznámili, že s účastí prezidenta na summitu nepočítají a Česko bude v Ankaře reprezentovat pouze premiér Andrej Babiš, ministr obrany Jaromír Zůna a ministr zahraničí Petr Macinka.„Ministr zahraničí nemůže rozhodovat o tom, jestli prezident pojede, nebo nepojede na setkání hlav států. On je tím, kdo to rozhodnutí zprocesuje. Vláda rozhodnutí prezidenta bere na vědomí a udělá vše pro to, aby mohl jet,“ řekl Pavel. Dodal, že proto premiéra Babiše dopisem informoval o svém rozhodnutí jet v čele delegace. „Očekávám, že pan ministr pochopí, jaká je jeho ústavní role a splní to, co mu řekne  premiér,“ dodal prezident.Zuzana Čaputová během svého mandátu zažila pět slovenských vlád. „S tou poslední (vládou Roberta Fica) to bylo několik intenzivních měsíců, ale nebylo to spojené se zpochybňováním mých pravomocí,“ upozornila. „Je velmi důležité, aby i přes rozdílné pohledy na věc, dva lidé povýšili to, proč tam jsou. A to je služba veřejnosti.“  Jak se mění Česko s další vládou Andreje Babiše? Jdeme už definitivně slovenskou cestou? Jak to bude s muniční iniciativou? A co čeká Ruskem napadenou Ukrajinu, která nyní se ocitla ve stínu války na Blízkém východě? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump využil toho, že se evropští členové Severoatlantické aliance odmítli zapojit do americko-izraelského útoku na Írán, nebo alespoň do pokusů zprůchodnit Hormuzský průliv, k novým slovním výpadům proti NATO. Prohlásil, že vždy věděl, že NATO je jen papírový tygr. Stejně jako to prý ví ruský diktátor Vladimir Putin.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Budete se muset začít učit bojovat sami za sebe. Spojené státy už vám nebudou pomáhat, stejně jako jste vy nepomáhali nám.“ Takto americký prezident Donald Trump prostřednictvím sítě Truth Social zpochybňuje vztahy uvnitř NATO. Hrozí odchod USA z Aliance? „Na Donalda Trumpa se nelze spoléhat. Evropa se o sebe musí začít starat sama,“ říká v pořadu Osobnost Plus bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dnešní podcastový host Ing. Mgr. Jiří Pecina je českým odborníkem na digitalizaci zdravotnictví, který propojuje technické znalosti s porozuměním potřebám pacientů i zdravotníků. Působí jako místopředseda Aliance pro telemedicínu a digitalizaci ve zdravotnictví a sociálních služeb, kde se aktivně podílí na rozvoji moderních zdravotnických služeb.

Ženy XYZ #29: Feministický podcast, ve kterém Silvie Lauder, Markéta Plíhalová a Clara Zanga řeší důležitá aktuální témata Šéfem poradců ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky se stal Jan Gregor, právník a dosavadní místopředseda ultrakonzervativní Aliance pro rodinu. Gregor působil i v minulé vládě, teď má ale pozici mnohem bližší ministrovi a také s ním sdílí mnohé názory. V čem jsou Gregorovy postoje problematické a jaké riziko jeho angažmá představuje? Jak je Aliance pro rodinu navázaná na zahraniční antigenderové organizace? A jak to souvisí s globálním posilováním autoritářství? Ve 29. díle feministického podcastu Ženy XYZ o tom diskutovaly redaktorky Respektu Clara Zanga, Silvie Lauder a Markéta Plíhalová.

„Na Venezuelu zapomeňte, na řadě je Grónsko,“ prohlásil americký prezident Donald Trump po necelém roce v úřadu druhého funkčního období. „Existence Severoatlantické aliance je mu jedno, Aliance ale Spojené státy potřebuje,“ komentuje v Osobnosti Plus Tomáš Klvaňa, šéf středoevropské pobočky Aspen Institute a profesor na New York University v Praze, který napsal knihu Svět podle Trumpa.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marta Kučerová, primářka Oddělení onkologie nemocnice v Jablonci nad Nisou. Eva Průšová, koordinátorka projektu Bellis-mladé ženy s rakovinou prsu. Aliance žen s rakovinou prsu pořádá v rámci Dne pro zdravá prsa vyhlašovaného každoročně evropskou koalicí Europa Donna 14. ročník celostátní akce Plaveme prsa, která se koná 11. října i v jabloneckém bazénu. O prevenci a léčbě tohoto onemocnění si budeme povídat s primářkou Oddělení onkologie jablonecké nemocnice Martou Kučerovou, a na akci Plaveme prsa nás pozve koordinátorka projektu Bellis-mladé ženy s rakovinou prsu, Eva Průšová.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Stát nezadává žádné věci, co mají školy učit. On vlastně po učitelích chce, aby oni vytvářeli, co mají učit, tedy vzdělávací obsah. Ale to má dělat stát, a stát na to rezignoval. To je vlastně to největší zlo, které se tady stalo, že se rozbily jednotné základy vzdělanosti v České republice,“ říká předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 07.10.2025, www.RadioUniversum.cz

Pete Osborne - NAPA Aliance Racing -Race 3 - Silverstone - 21 September 2025 

V Kremlu se musejí radovat: Na obranu polského nebe před náletem ruských dronů sice v noci na středu vyrazily polské a holandské stíhací letouny, a nasazený byl i německý protivzdušný systém Patriot, ale konkrétní výsledek byl žalostný. Z celkem asi dvou desítek dronů, jimiž chtělo Rusko s velkou pravděpodobností otestovat schopnost Aliance bránit své východní křídlo před dronovým útokem, jich alianční síly nebyly schopny zneškodnit ani polovinu.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Zámek Mnichovo Hradiště ve Středočeském kraji je architektonickým skvostem vrcholného baroka. Zámecké sbírky patří mezi nejbohatší a interiéry zámku mezi nejzachovalejší. Na téměř tři sta let se zámek stal centrem celého valdštejnského panství. Pro Valdštejny byl letním sídlem. Přijížděli sem z Valdštejnského paláce v Praze a i zde pokračovali v péči o umění.

Evropské nařízení o digitálních službách neboli DSA (anglická zkratka pro Digital Services Act) nabylo účinnosti loni v únoru. Někteří v regulaci spatřují konec Divokého západu na internetu, kde si sociální sítě mohly dělat, co se jim zlíbí, a nemusely se nikomu zodpovídat. Jiní věc považují za nebezpečný nástroj cenzury, který ohrožuje demokracii. Ačkoliv DSA již platí, ještě jsme u nás nepřijali prováděcí zákon, jenž by zmocnil národního digitálního koordinátora, kterým má být Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Zákon je v tuto chvíli zaseklý v Poslanecké sněmovně a není jasné, zda se do voleb stihne schválit. V květnu letošního roku kvůli tomu Evropská komise Českou republiku spolu s několika dalšími zeměmi zažalovala u Soudního dvora EU. V Salonu Echa o problematice diskutovalo právnické trio Miroslav Crha, vedoucí oddělení lidských práv, koordinace, adaptace a integrace na Úřadu vlády ČR, Jan Gregor, advokát a místopředseda organizace Aliance pro rodinu, a Jan Hořeňovský, ředitel Institutu H21 a vědecký pracovník na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Spojené státy a Evropská unie mají nejvýš 18 měsíců na to, aby se připravily na možný rozsáhlý konflikt s Čínou a Ruskem. To není strašení nějakého vyplašence. Agentura Interfax píše, že to tvrdí šéf evropského velitelství Spojených států a vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.

Donald Trump NATO nemusí, ale Evropané s významným podílem Česka vypracovali plán, jak to změnit. Nejde jen o peníze, ale i o Rusko, Ukrajinu a slib vzájemné obrany. A je to docela překvapivé. Označí Trump nadcházející summit aliance v Haagu za „big and beautiful“ a Evropané si hluboce oddechnou? Máme taky zákulisní podrobnosti o Evropské komisi, Francii a dostavbě Dukovan, snahách zrušit Green Deal a útoku na Írán. Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Opinio a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.opinio.cz/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat

Ce vendredi 6 juin, l'OTAN, proche d'un accord pour une augmentation des dépenses sur sa sécurité, et des rapports plus chaleureux avec les USA, a été abordé par Caroline Loyer dans sa chronique, dans l'émission Good Morning Business, présentée par Laure Closier, sur BFM Business. Retrouvez l'émission du lundi au vendredi et réécoutez la en podcast.

Zvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států amerických přivítala po světě zejména pravicová média. V Česku třeba Echo24. „Nevidím důvod měnit názor,“ říká šéf českého Echa24 Dalibor Balšínek i dnes, kdy Trumpa kritizují média napříč spektrem.„Wokeismus a veškerá progresivistická ideologie přicházely ze Spojených států a Evropa je na to trochu nastavena. Ta obrovská kritika Donalda Trumpa z mainstreamových médií nejen v Evropě, ale i v Americe je součástí kulturní války, která pokračuje. Pro hodnocení toho, jaký bude význam Donalda Trumpa, je ještě brzo,“ říká Balšínek, který byl hostem  nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Balšínek je matadorem mezi českými mediálními manažery. Jeho poslední projekt je  právě Echo24, které založil před 11 lety poté, co s nástupem Andreje Babiše odešel z vydavatelství MAFRA. Dnes patří Echo mezi výrazně konzervativně laděná média, což se ještě umocnilo v momentě, kdy se jeho vydavatelem stal podnikatel Marek Španěl, sponzor konzervativního spolku Aliance pro rodinu.„My o sobě sami píšeme, že jsme liberálně konzervativní médium, jenže pojem liberál změnil význam, je spojený spíš s levicovým pohledem na svět. Takže klidně nás můžete označit jako konzervativní, je to jedno,“ říká Balšínek a dodává:„Zastoupení liberálního, toho progresivního proudu v médiích je mnohem větší, než jaké jsou skutečně nálady ve společnosti, chybí větší rovnováha.“Echo24 na sebe upozornilo nejprve jako médium silně zaměřené na kauzy Andreje Babiše - především kauza takzvaných korunových dluhopisů. V roce 2015 silně zpochybňovalo evropskou migrační politiku a během covidu pak třeba výzvy k povinnému očkování. V článcích i rozhovorech pak Echo dávalo prostor odborníkům, kteří zpochybňovali vládní protiepidemická opatření. Tímto postojem si Echo24 získalo u části publika a veřejnosti kontroverzní pověst a nejednou bylo předmětem debat o tom, zda na webu nedává prostor zprávám, které  hraničí s dezinformacemi.„U části lidí možná kontroverzní pověst máme. Myslím, že je to dobře a dokonce je i naše role otvírat jako nepříjemné otázky a dávat pohled, který není moderní nebo který není teď in,“ říká na to Balšínek.Kdo jsou dnes čtenáři a posluchači Echa24? Jak je mediální byznys v Česku ziskový? A jak důležitou roli sehrají média před letošními sněmovními volbami? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÁ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELKÁM A PŘEDPLATITELŮM DENÍKU N Lidé posílají na sbírku Dárek pro Putina průměrně čtvrt milionu korun denně. „Když Trump křičel v Oválné pracovně po Zelenském, přišlo na účet přes šest milionů. Roznášíme radost do ruských zákopů. Lidi chápou, že zbraně vedou k míru,“ říká ve Studiu N Martin Ondráček. Přestože zbrojní průmysl zažívá žně, přál by si, aby byly ještě větší. „Jenže postavit zbrojovku je martyrium. Mám kamaráda, který se už šest let snaží zprovoznit jen obyčejnou obalovnu asfaltu. Když chcete postavit linku na munici, musíte řešit, jestli o pět kilometrů dál nezemře chřástal,“ tvrdí ve Studiu N. V rozhovoru říká, že tlačítko s atomovou bombou v Rusku nikdo nestiskne, a myslí si, že kdyby Evropa napřela všechny síly, dokázala by Ukrajina Putina na svém území položit na kolena: „Obranný průmysl Ukrajiny je na neuvěřitelné úrovni. Oni dnes vyrábějí víc dělostřelecké munice než celá Evropa dohromady. Otázka nestojí tak, že by Ukrajina měla chtít být v NATO, ale Aliance by naopak měla chtít Ukrajinu ve svých řadách.“ Jak se shání vrtulník Black Hawk? Co teď Ukrajina potřebuje nejvíc? A má obavy o svou bezpečnost? Podívejte se na celý rozhovor.

Znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA nepřineslo jen rozhořívající se celní válku, přiostřilo také nahromaděné rozpory uvnitř NATO, týkající se vztahů s Ruskem, vojenskou podporou Ukrajiny či vojenských rozpočtů členských zemí. Jak říká ruský historik Alexej Uvarov, působící na Bonnské univerzitě, dějiny Aliance jsou řetězcem konfliktů a kompromisů – díky kterým NATO úspěšně funguje už tři čtvrtě století.

Evropské země hledají způsob, jak podporovat Ukrajinu v její válce proti Rusku poté, co pomoc napadené zemi výrazně omezily Spojené státy. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka by ale přesto bylo chybou rezignovat na formát Severoatlantické aliance, která po desítky let chránila evropský kontinent, a to i přes rostoucí nedůvěru mezi jejími členy. „Musíme ale pracovat se scénářem B, tedy s posílením evropského pilíře Aliance,“ zdůrazňuje.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko tvrdí, že ho k invazi na Ukrajinu donutila Severoatlantická aliance, která se stále rozšiřuje k jeho hranicím. Mimo jiné tím, když do ní v roce 1999 vstoupilo Česko. Další na řadě teď měla být Ukrajina. Není to jediný mýtus o vztazích Ruska a NATO. Jak velkou podporu Aliance ale Ukrajina ve skutečnosti má? Na to se zaměří podcast Na Východ! s diplomatem Petrem Luňákem, který pracuje v Bruselu jako zástupce ředitelky Odboru veřejné diplomacie NATO.

„Západ nabízí hodnoty, ale ne všem jsou po chuti, a takový problém se tradičně řeší válkou, jenomže teď my vlastně si uvědomujeme, že na tu válku je asi trochu pozdě. Překvapivě se ukazuje, že Západ zřejmě může také prohrát, což si nikdy v životě ti politici na Západě nepřipouštěli,“ říká Ivan Hoffman v ohlédnutí za událostmi minulého měsíce s Martinou Kociánovou. 04.11.2024, www.RadioUniversum.cz

Vyslání severokorejských vojáků do ruské Kurské oblasti je podle šéfa NATO Marka Rutteho známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina i bezpečnostní hrozba. Aliance na jejich zapojení přesto zatím neodpověděla. „Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Vyslání severokorejských vojáků do ruské Kurské oblasti je podle šéfa NATO Marka Rutteho známka zoufalství ruského prezidenta Vladimira Putina i bezpečnostní hrozba. Aliance na jejich zapojení přesto zatím neodpověděla. „Nejlepší reakcí NATO na nasazení by bylo výrazně zvýšit podporu Ukrajiny a produkci munice,“ radí v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Vojtěch Bahenský, bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lídři 32 členských zemí Severoatlantické aliance podle očekávání schválili další významnou vojenskou pomoc Ukrajině, dohodli se na jejím zefektivnění a ujistili Ukrajince, že jejich směřování do Aliance „je nezvratné“. V době, kdy narůstá únava z protahující se války a sílí „chcimírovské“ tendence jak v Evropě, tak v USA, to není málo.

Lídři členských zemí Aliance se na schůzce ve Washingtonu dohodli na částce 40 miliard eur, která by měla Kyjevu pomoct budovat síly schopné Rusko porazit. Slíbili také dalších stíhačky F-16, šest strojů věnuje Norsko - měly by dorazit už letos. Letadla věnovaná Dánskem a Nizozemskem jsou už na cestě na Ukrajinu. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130711/

Ve Washingtonu začíná summit Severoatlantické aliance. Prezidenti a premiéři 32 členských zemí mají rozhodnout o další podpoře Ukrajiny a směřování Aliance. Reagovat chtějí především na včerejší mohutné útoky - Rusko při nich vyslalo na Ukrajinu přes čtyřicet raket a mimo jiné zasáhlo dětskou nemocnici. Zatímco většina zemí se na pomoci Ukrajině shodne, nejsložitější jednání se očekávají s Maďarskem. Jeho premiér Viktor Orbán do Washingtonu míří z kritizované návštěvy Ruska a Číny. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130709/

Maďarsko se ujalo půlročního předsednictví v Radě Evropské unie. Zároveň včera maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána, hnutí ANO Andreje Babiše a Svobodná strana Rakouska Herberta Kickla oznámili založení nové politické aliance. Za priority označili suverenitu zemí, boj s nelegální migrací a revizi Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Aliance s názvem Patrioti pro Evropu hodlá přizvat další strany. Frakci musí tvořit zástupci nejméně sedmi zemí EU. Moderuje: Nikola Reindlová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130701/

Ve Francii začaly předčasné volby. Čeká zemi politické zemětřesení? Co napovídá vznik aliance Fidesz, hnutí ANO a rakouské strany Svobodných o nadcházejícím maďarském předsednictví v Unii? Sokolové mají v Praze 17. všesokolský slet. Co organizace připravila pro mladé a jak se modernizuje? Zesnula osobnost české žurnalistiky Adam Černý.

Ve Francii začaly předčasné volby. Čeká zemi politické zemětřesení? Co napovídá vznik aliance Fidesz, hnutí ANO a rakouské strany Svobodných o nadcházejícím maďarském předsednictví v Unii? Sokolové mají v Praze 17. všesokolský slet. Co organizace připravila pro mladé a jak se modernizuje? Zesnula osobnost české žurnalistiky Adam Černý.

V Česku se v posledním roce výrazně zvedla otázka náhradního neboli surogátního mateřství. Kontroverzní téma, které je i v zahraničí součástí kulturních válek, tu nyní může zastavit snahy přidat práva stejnopohlavním párům. A výraznou roli v tom sehrál ultrakonzervativní nátlakový spolek Aliance pro rodinu. V podcastu se ptáme redaktora Deníku N Prokopa Vodrážky, který na tématu pracoval s Mahulenou Kopeckou z webu Investigace.

Víte, co je to náhradní neboli surogátní mateřství? Proč se o něm v poslední době stále více mluví a jak se téma dostalo i mezi politiky? Redakce investigace.cz a Deníku N společně zmapovaly, jak téma surogátu proniká do veřejného prostoru i mezi zákonodárce. A také to, jaké lobbistické organizace za nastolováním agendy ohledně náhradního mateřství stojí. Jak se stalo, že právě surogát nakonec možná zablokuje další jednání o „manželství pro všechny”? V Odposlechu právě na tyto otázky odpovídala redaktorka investigace.cz Mahulena Kopecká a novinář Prokop Vodrážka z Deníku N. Podcast připravil Jiří Slavičínský. Více o tématu si přečtěte v článku od Mahuleny Kopecké na webu investigace.cz - Náhradní mateřství: V Česku šedá zóna, Aliance pro rodinu usiluje o zákaz

Welcome back to Creator Currencywhere we are all about shedding light on the business side of being an Influencerwe're talking rates, monetization, and much much more! To kick us off is none other than Martinique Lewis, an award-winning diversity in travel consultant, President of the Black Travel Alliance and an advisor to Conde Nast Traveler... The best part is this episode is going to share monetization strategies like we've never heard before. In this interview, we'll explore the world of creator monetization, micro influencer brand deals, and influencer tips.If you're a content creator looking to make money or a travel enthusiast aspiring to become a travel influencer or travel creator, this episode is for you.Discover how to monetize your content and make money as an influencer, even as a micro influencer.We'll share valuable insights and strategies to attract brand deals, whether you have a small or large following. For travel creators, we have tips to help you capture unforgettable moments and build your travel brand.Links mentioned:https://www.blacktravelalliance.com/join/ https://linktr.ee/abctravelgreenbook https://www.instagram.com/marty_sandiego/

Peter Levenda is a historian, author, lecturer, world traveller and cultural commentator of subject matter that is on the fringes of reason. His trilogy Sinister Forces, a Grimoire of American Political Witchcraft revealed a deeper and darker underbelly of political history in which the occult and paranormal activity collide. Recently he has co-authored a trilogy of fictional books with Tom DeLong (Blink 182, To the Starts Academy) called Sekret Machines. Jay Katz and Aspasia are more than honoured to have him as a guest on their show.This show is part of the Spreaker Prime Network, if you are interested in advertising on this podcast, contact us at https://www.spreaker.com/show/4602609/advertisement

Ještě před příjezdem na summit Severoatlantické aliance do Vilniusu se Volodymyr Zelenskyj postaral o rozruch a kritiku svým tweetem, ve kterém označil za bezprecedentní a absurdní, aby spojenci nestanovili časový rámec pro přijetí Ukrajiny do Aliance. Co tato taktika ukrajinskému prezidentovi přinesla? Jak se změnila jeho rétorika od počátku války? A budou se na Ukrajině příští rok konat prezidentské volby?

Ukrajina podle amerického prezidenta Joea Bidena zatím nemůže dostat pozvánku do NATO. Stanovisko je v souladu s dlouhodobou politikou Aliance, která nepřijímá země ve válce, členství ale přesto zůstává cílem kyjevské vlády. O české podpoře Volodymyra Zelenského během návštěvy v Praze ujistil i prezident Petr Pavel.

Zástupci Severoatlantické aliance směřují do litevského Vilniusu, aby tam s Ukrajinou diskutovali o výhledech jejího členství v ní. Měla by Ukrajina ve Vilniusu dostat jasnou pozvánku do NATO? Cyril Svoboda varuje před dopady takového rozhodnutí, analytik David Stulík vidí jasnou pozvánku země do Aliance jako přínos.

Hosté: Jakub Helebrant, evangelický farář, člen Pastoral Brothers Stanislav Balík, politolog, děkan Fakulty sociálních studií, Masarykova univerzita, národní institut SYRI, zastupitel v obci Bludov (nestr. za ODS) Pořadem provázel Jakub Železný https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/223411000370628/