Country in Eastern Europe
POPULARITY
Categories
Ukrajina už není skutečnou demokracií, tvrdí kritici prezidenta Volodymyra Zelenského, kteří se v Kyjevě shromáždili na protest odmítající vládní zásah proti dvěma významným protikorupčním organizacím. Nejnovější kroky vlády v Kyjevě by mohly podle některých zmařit snahu země o vstup do Evropské unie, píše britský deník The Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion
Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí: Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, a to ještě do konce srpna, řekl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Ultimátum od Donalda Trumpa zrejme prinútilo Vladimira Putina vrátiť sa k rokovaciemu stolu. Je to však úprimná snaha o mier alebo len strategická hra o čas? Už v najbližších dňoch sa má v tureckom Istanbule uskutočniť nové kolo rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Ako vysvetľuje novinárka Stanislava Harkotová, Kyjev má tri hlavné priority. Prvou je ďalšia výmena vojnových zajatcov, druhou návrat ukrajinských detí unesených do Ruska. Treťou a strategicky najdôležitejšou požiadavkou je príprava na možné stretnutie na úrovni lídrov. Ukrajina sa totiž dlhodobo snaží dostať k rokovaciemu stolu priamo Vladimira Putina.Podľa Harkotovej však tento formát potvrdzuje, že o zásadnom posune v konflikte nemožno hovoriť. „Pokiaľ by sme sa mali baviť naozaj o rokovaní o konkrétnych veciach, ktoré by súviseli s mierovým urovnaním, tak to by si vyžadovalo trochu iný formát a aj by pri tom stole sedeli iní ľudia,“ uzatvára povedala.
Ultimátum od Donalda Trumpa zrejme prinútilo Vladimira Putina vrátiť sa k rokovaciemu stolu. Je to však úprimná snaha o mier alebo len strategická hra o čas? Už v najbližších dňoch sa má v tureckom Istanbule uskutočniť nové kolo rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Ako vysvetľuje novinárka Stanislava Harkotová, Kyjev má tri hlavné priority. Prvou je ďalšia výmena vojnových zajatcov, druhou návrat ukrajinských detí unesených do Ruska. Treťou a strategicky najdôležitejšou požiadavkou je príprava na možné stretnutie na úrovni lídrov. Ukrajina sa totiž dlhodobo snaží dostať k rokovaciemu stolu priamo Vladimira Putina.Podľa Harkotovej však tento formát potvrdzuje, že o zásadnom posune v konflikte nemožno hovoriť. „Pokiaľ by sme sa mali baviť naozaj o rokovaní o konkrétnych veciach, ktoré by súviseli s mierovým urovnaním, tak to by si vyžadovalo trochu iný formát a aj by pri tom stole sedeli iní ľudia,“ uzatvára povedala.
Návrh změnit ústavu kvůli rozpočtové odpovědnosti se vládě nepovedl. Ukrajina navrhla přímá jednání s Ruskem. Sebevražda SOCDEM ve vozíku Stačilo! aneb Symbolický konec staré politiky. Donald Trump proti centrální bance. Nemít děti – jedna z nejhorších investic.
Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak.
Návrh změnit ústavu kvůli rozpočtové odpovědnosti se vládě nepovedl. Ukrajina navrhla přímá jednání s Ruskem. Sebevražda SOCDEM ve vozíku Stačilo! aneb Symbolický konec staré politiky. Donald Trump proti centrální bance. Nemít děti – jedna z nejhorších investic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Všimla jsem si zajímavého detailu, že k vyvolání záchvatu u některé kategorie občanů v České republice stačí vyslovit slovo „Ukrajina“. Přibližně stejný účinek má na epileptiky náhlý záblesk světla. Ale jestliže v druhém případě si lékařská pomoc poradí, tak v prvním případě jsou lidé v bílých pláštích bezmocní, protože nacionalismus je závislost, ano, závislost na nenávisti k jinému národu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu
Evropsko unijo čaka v mednarodni politiki težka izbira med svojo civilizacijsko dediščino in partikularnimi interesi posameznih držav. Gaza, kjer Izrael pred očmi svetovne javnosti izvaja genocid nad palestinskim prebivalstvom, ostaja epicenter moralne dileme, Ukrajina, ki se že tri leta sooča z rusko agresijo, pa test kolektivne odpornosti Zahodne skupnosti. Čeprav Evropska unija občasno zna sankcionirati na kršiteljice človekovih pravic, kar dokazuje 18 paketov sankcij zoper Rusijo, pa za sankcije proti Izraelu, ki izvaja genocid v Gazi, ni politične volje. Na obeh največjih žariščih našega časa se dogovor o končanju vojne vztrajno izmika, v strahu pred novimi oboroženimi konflikti pa se svet pospešeno oborožuje in dviguje rekordne obrambne izdatke.
Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show
Predlog prihodnjega dolgoletnega proračuna Unije, ki predvideva manj denarja za evropsko kohezijo in kmetijstvo, razburja še pred današnjo uradno predstavitvijo. Več sredstev bo med drugim namenjenih krepitvi konkurenčnosti. Podjetja bodo za ta denar tekmovala na razpisih. V oddaji tudi: - Ukrajina ne bi smela napadati Moskve, poudaril ameriški predsednik Trump - Množičen protestni shod v Šentjerneju zaradi nasilja tamkajšnjih Romov - Odbojkarji tretji turnir lige narodov v Stožicah začenjajo proti Kanadi
Proč německému kancléři došla trpělivost s Robertem Ficem? Ukrajina potřebuje investice, ale především mír. Americká cla, poslední hřebík do konkurenceschopnosti Evropy? Potíže s Grokem. Fiala píše do Bratislavy.
V Římě v pátek skončila už čtvrtá konference o obnově Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj vyzdvihl potřebu nového „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu a k jeho výzvě se připojil i český prezident Petr Pavel. Zároveň se lídři shodli na další podpoře Kyjeva ve výši 10 miliard eur.
V Římě v pátek skončila už čtvrtá konference o obnově Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj vyzdvihl potřebu nového „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu a k jeho výzvě se připojil i český prezident Petr Pavel. Zároveň se lídři shodli na další podpoře Kyjeva ve výši 10 miliard eur.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Proč německému kancléři došla trpělivost s Robertem Ficem? Ukrajina potřebuje investice, ale především mír. Americká cla, poslední hřebík do konkurenceschopnosti Evropy? Potíže s Grokem. Fiala píše do Bratislavy. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Za jakých okolností má Ukrajina znovu dostávat americké zbraně? Proč je rostoucí rezistence bakterií na antibiotika jednou z deseti největších globálních hrozeb? Dnešek je Světovým dnem populace. Jaké je postavení žen?
Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).
Za jakých okolností má Ukrajina znovu dostávat americké zbraně? Proč je rostoucí rezistence bakterií na antibiotika jednou z deseti největších globálních hrozeb? Dnešek je Světovým dnem populace. Jaké je postavení žen?
Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Za jakých okolností má Ukrajina znovu dostávat americké zbraně? Proč je rostoucí rezistence bakterií na antibiotika jednou z deseti největších globálních hrozeb? Dnešek je Světovým dnem populace. Jaké je postavení žen?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
SVOBODNÝ PROSTOR | #punktalk | #svobodnyprostor | #rozhovory
Na Ukrajině jsem před válkou strávil více než dva měsíce života. Letos jsem se tam vrátil — tentokrát jako dobrovolník s českou organizací Post Bellum, která ve Lvově a Kyjevě předala humanitární pomoc v hodnotě přes 21 000 000 korun. Jak vypadá podobná mise v praxi? Odpověď nabízí moje reportáž.Více o celé misi se dozvíte z mých vlogů, najdete je i na mém YT kanálu: www.youtube.com/@LUCKYLUKECZPodpořit mou tvorbu můžete na:https://ko-fi.com/luckylukecznebo na účet:274142500287/0100Díky moc...Facebook LuckyLukeCZ : https://www.facebook.com/profile.php?id=100087512183801Instagram LuckyLuke : https://www.instagram.com/luckyluke.cz/?igshid=ZGUzMzM3NWJiOQ%3D%3D#luckyluke #luckylukecz #reportaz #podcast #podcasts #youtubepodcast #postbellum #ukrajina #ukraine #kyjev #kyiv #kyiv2025 #lvov #humanitarianaid @LUCKYLUKECZ
Proč se učitelé vládou slibovaných platů nakonec nedočkali. Blíží se cílová rovinka. Ale EU stále neví, jaká cla proti ní Trump zavede a jak na ně odpoví. Ukrajina bez amerických zbraní a Putin. Pomůže zdravotnictví tzv. jednodenní lékařství?
K informacím stanice NBC o tom, že USA netrpí nedostatkem řady střel, které Ukrajina potřebuje, doplnila jiná média další podobné informace. Podle nich Američané nejenže v tomto ohledu mají zbraní dost, ale navíc jich naopak nejvíc na světě vyrábějí a taky vyvážejí.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braze na konci minulého týdne navštívila Prahu. V podcastu Novinek Zbytečná válka uvedla, že Rusko proti Západu vede nekonvenční válku s cílem jej rozdělit, je však tak angažováno na Ukrajině, že vojenský útok nehrozí. Navýšení výdajů na obranu považuje za nutné. Vyjádřila se i k odchodu pobaltských zemí od ottawské úmluvy zakazující použití nášlapných min.
K informacím stanice NBC o tom, že USA netrpí nedostatkem řady střel, které Ukrajina potřebuje, doplnila jiná média další podobné informace. Podle nich Američané nejenže v tomto ohledu mají zbraní dost, ale navíc jich naopak nejvíc na světě vyrábějí a taky vyvážejí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Proč se učitelé vládou slibovaných platů nakonec nedočkali. Blíží se cílová rovinka. Ale EU stále neví, jaká cla proti ní Trump zavede a jak na ně odpoví. Ukrajina bez amerických zbraní a Putin. Pomůže zdravotnictví tzv. jednodenní lékařství? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V utorok sa objavila správa, že Spojené štáty pozastavili niektoré z dodávok zbraní pre Ukrajinu.Do toho na ukrajinské mestá smerujú masívne útoky dronov a rakiet a ruské vojská síce pomaly a za cenu obrovských strát, ale postupujú na východe nášho suseda.Čo sa teda na Ukrajine deje, kde je to sľubované prímerie a či Ukrajina prichádza o podporu Západu?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroje zvukov: CBS, France 24 English, NBC, Channel 4, ABCOdporúčanie:Dnes odporúčam dobrú televíziu: vyšla totiž štvrtá séria skvelého seriálu The Bear a ako vždy, nájdete ho na Disney+.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na sme.sk/podcasty–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra SME.sk s najdôležitejšími správami na sme.sk/brifing
Maďarská vláda Viktora Orbána se dlouhodobě snažila získat politické body na potlačování práv LGBT+ komunity. Součástí byl i před pár měsíci schválený zákon, který zakazoval tradiční pochod hrdosti a bylo proto otázkou, jakým způsobem bude probíhat ten letošní. V sobotu se na něm v Budapešti sešlo podle odhadů sto až dvě stě tisíc lidí, přičemž v Maďarsku šlo o rekordní účast. Stalo se to i díky tomu, že budapešťský starosta akci prezentoval nikoliv jako pochod hrdosti, ale jako městskou slavnost. Na tu do hlavního maďarského města vyrazil i Tomáš Brolík, který ve Výtahu Respektu říká, že v určitém smyslu šlo o porážku Orbána: „Prohrané to bylo už od začátku. Fidesz je v politických problémech, se kterými si neví rady. Vsadil proto na to, že homosexuálové jsou součástí mezinárodního spiknutí, což je poloha, kterou zkusil už před pěti lety. Ukázalo se ale, že to nebudí takové vášně. Lidé, o které jde, což jsou váhající nebo zklamaní, ti vidí, co se stalo, tedy že to Fideszu nevyšlo," vysvětluje s tím, že nyní Orbánova strana sází na jiného vnitřního nepřítele, kterým má být Ukrajina. Jak 30. ročník Budapest Pride probíhal? A hrozí účastníkům a účastnicím nějaký postih?
V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.
Členské státy NATO se tento týden dohodly na zvýšení výdajů na obranu. Zatímco dohoda z roku 2014 počítala se dvěma procenty HDP, nově se dvaatřicet spojeneckých zemí usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu. Minimálně tři a půl procenta by měly jít na armádu, zbylé procento a půl na širší výdaje spojené s bezpečností, například na kritickou infrastrukturu. Co přesně to ale v praxi znamená? Kde státy na vyšší výdaje na obranu vezmou peníze? Jakou roli měl na summitu Severoatlantické aliance americký prezident Donald Trump a proč se ho účastnil i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přesto, že Ukrajina není součástí NATO? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.
V úterý začíná v nizozemském Haagu summit NATO, který by měl prokázat jednotu aliance. Rozhodnout by se na něm mělo o navýšení výdajů na obranu a současně potvrdit oddanost kolektivní obraně. O summitu, který by měl potvrdit i hrozbu ze strany Ruska, hovořili v podcastu Zbytečná válka vrchní ředitelka bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničních věcí Veronika Stromšíková a vrchní ředitel seky Ministerstva obrany pro obrannou politiku Jan Jireš.
Americké bombardéry zaútočily v noci na neděli na tři íránská jaderná zařízení. Co bude znamenat a co může přinést zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem, v podcastu Zbytečná válka probírá s redaktorem Alexem Švamberkem bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Lídři skupiny G7 přijali na závěr summitu v Kanadě nový balíček sankcí proti Rusku. Společné prohlášení k Ukrajině však chybělo. Znamená to, že Západ přesunul pozornost jinam? Jak takový posun může nahrávat ruským zájmům? Ukrajinistka Lenka Víchová komentuje, jak se bude Ukrajina vyrovnávat s tím, že zůstává ve stínu izraelsko-íránského konfliktu. Vysvětluje i, co přinese nový polský prezident ve vztazích s Kyjevem, a přibližuje snahy o zmírnění ukrajinské demografické krize.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tudi minula noč ni minila brez obsežnih napadov med Iranom in Izraelom. Slednji se je osredotočil predvsem na energetske objekte in med drugim zadel pomembno teheransko skladišče nafte Šaran, islamska republika pa je v Izraelu z raketami dosegla največja mesta. Poročajo o sedmih ubitih ljudeh in več kot 100 ranjenih. Obe strani napovedujeta stopnjevanje silovitosti. Teheran sporoča, da je pripravljen na dolgotrajne boje, Izrael pa, da pred napadi ne bo varen niti iranski vrhovni voditelj ajatola Hamenej. Drugi poudarki oddaje: V Minessoti atentat na demokratsko predstavnico in njenega moža. Ukrajina poroča o napredovanju svojih sil v regiji Sumi. Ob svetovnem dnevu boja proti nasilju nad starejšimi izpostavljeno nasilje nad starejšimi moškimi.
Nálada v ruské společnosti se během posledních šesti měsíců radikálně změnila. Nejvíce nenáviděnou zemí už nejsou Spojené státy, ani Ukrajina. Amerika byla přitom v Rusku víc než 12 let považována za největšího nepřítele. Koncem loňského roku s tím souhlasilo 76 procent obyvatel. Nyní se zdá, že současnému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se to podařilo změnit. Upozorňuje na to polský list Rzeczpospolita.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.
Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.
Izrael v noci zaútočil na íránská jaderná a vojenská zařízení. Zasáhl na sto cílů a zabil vysoké velitele. Írán odpověděl vysláním dronů a dá se čekat, že to nebude jeho jediná odpověď. O aktuální situaci a dalším vývoji situace hovořili v živém vysílání Zbytečné války bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a redaktor Alex Švamberk.
SRPSKI RADIO ČIKAGO – PROF DR BRANIMIR NESTOROVIĆ• POBUNA NARODA NIJE OBOJENA REVOLUCIJA A PREDSEDNIK VUČIĆ JE UCENJEN SERBIAN RADIO CHICAGO IS A KEY PLAYER AMONG THE ETHNIC BROADCASTERS IN THE U.S. AND IS CONSIDERED THE NUMBER ONE MEDIA OUTLET IN THE SERBIAN-AMERICAN AND BALKAN COMMUNITY IN THE UNITED STATES OF AMERICA AND CANADA.SERBIAN RADIO CHICAGO BROADCASTS DAILY FROM 3PM TO 4PM CST ON WNWI AM 1080, CHICAGO.HTTPS://WWW.SERBIANRADIOCHICAGO.COMHTTPS://WWW.SERBIANRADIOCHICAGO.NETSupport the show
Operace s kódovým označením Pavučina, kterou naplánovaly ukrajinské tajné služby zasáhla o víkendu desítky ruských letadel na několika základnách přímo v Rusku. V rámci akce se totiž ukrajinské tajné službě SBU podařilo dostat na území Ruska nákladní kontejnery, z jejichž střech pak poblíž vojenských základen vylétly drony s výbušninami. Co o Pavučině s odstupem několika dnů víme? Jak moc Rusko zasáhla a kolik času a peněz zabere odstranit její následky? A jde o zlom v rusko-ukrajinské válce?Host: Martin Novák - zahraniční reportér Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Na Ukrajine je to dnes "Kto z koho". Rusko sa vydalo cestou opotrebovávajúcej vojny. V nej zvíťazí ten, kto bude schopný v tomto konflikte vydržať dlhšie. Tá vojnová línia sa dnes vedie medzi imperiálnym Ruskom a Ukrajinou podporovanou našou euroatlantickou civilizáciou. Tvrdí bývalý diplomat Peter Weiss. Podľa neho Rusku ide aj o rozloženie EÚ a NATO a preto je postoj Ficovej vlády iracionálnym hazardom s našimi národnoštátnymi záujmami.Ani druhé kolo priamych Rusko Ukrajinských rokovaní, ktoré sa včera uskutočnilo v Istanbule neprinieslo žiadny posun k ukončeniu ruskej agresie na Ukrajine. Návrhy, ktoré Rusko predložilo sú zjavne pre Ukrajinu neprijateľné a navyše, krátko predtým podnikli Ukrajinci bezprecedentný a úspešný dronový útok na strategické ruské letectvo hlboko v tyle nepriateľa. Táto vojna bude nadlho a bude to - kto z koho, teda či dlhšie vydrží Rusko alebo Ukrajina podporená našou euroatlantickou civilizáciou, hovorí pre Aktuality Nahlas exdiplomat Peter Weiss Zatiaľ čo vojna na Ukrajine nemá konca, slovenská zahraničná politika čoraz viac zapadá do pasce dvojtvárnosti a populistického alibizmu. Na jednej strane sa náš premiér ostentatívne chodí klaňať do Kremľa a vedie prázdne reči o mieri, na strane druhej sa zo Slovenska stáva zbrojárska veľmoc a naša vláda nemá pre našich kľúčových západných spojencov pekného slova. Do sporu sme sa dostali už aj s novým nemeckým kancelárom, ktorý nám pohrozil stopnutím eurofodov. Odpoveďou sú mu reči o fírerovi či volanie po vystúpení z EÚ. Kritika sa skrátka vo vládnej koalícií akosi nenosí. Počúvate Aktuality Nahlas, dnes o aktuálnom vývoji v mierových rokovaniach medzi Ruskom a Ukrajinou, ale aj o čudnej suverenite Ficovej zahraničnej politiky, ktorá podľa kritikov začína zásadne ohrozovať strategické záujmy krajiny. O čo teda Robertovi Ficovi vlastne ide a má ešte pod kontrolou nielen to, čo sa mu v tejto krajine deje, ale i to, aký obraz Slovensko dnes vysiela do sveta? A je niekde v pozadí "hra patriotov" o vyviazaní Slovenska zo zväzku Európskej únie? Témy pre bývalého diplomata a expredsedu SDĽ Petra Weissa.Počúvate Aktuality Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.
Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.
Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.
Čo Pellegrini v správe o stave republiky nepovie. Prečo je Ukrajina štítom, ktorý chráni našu slobodu. Danko sľubuje zrušiť tú zlú daň, ale nemá to isté.
Rusko je připraveno s Ukrajinou spolupracovat na memorandu o budoucích mírových rozhovorech, řekl ruský prezident Vladimir Putin po telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Hovor, který trval více než dvě hodiny, označil za „obsažný“. Podle Trumpa Rusko a Ukrajina ihned zahájí jednání, která povedou k příměří a ke konci války.
Rusija in Ukrajina bosta nemudoma začeli mirovne pogovore, je po včerajšnjih ločenih telefonskih pogovorih z ruskim predsednikom Vladimirjem Putinom in ukrajinskim predsednikom Volodimirjem Zelenskim zatrdil ameriški predsednik Donald Trump. Ta je govoril tudi z več evropskimi voditelji, ki so napovedali okrepitev pritiska na Rusijo s sankcijami. Drugi poudarki oddaje: - Ob mednarodnih pozivih Izraelu k dostavi pomoči v Gazo v okrepljenih napadih na enklavo od polnoči ubitih skoraj 50 ljudi. - Pred poslanci danes zakon glede stalne sheme skrajšanega delovnega časa, ki bi v času kriz zaščitil podjetja in delovna mesta. - Slovenski hokejisti so si z zmago nad Francijo na svetovnem prvenstvu zagotovili obstanek med elito.