Podcasts about ukrajina

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Voditelji članic Sveta za sodelovanje arabskih držav Perzijskega zaliva bodo danes in jutri v Dohi razpravljali o odzivu na izraelski napad v Katarju. V ospredju razprave naj bi bilo povečevanje sodelovanja med državami za zaznavanje groženj in nakup dodatnih obrambnih sistemov. V Svetu namreč ocenjujejo, da so v ameriških oporiščih na območju zaznali prihajajoč napad, a kljub zavezništvu z zalivskimi državami niso ukrepali. V oddaji tudi o tem: - Ukrajina napadla eno največjih rafinerij v Rusiji. - 110 tisoč ljudi na protestu proti migracijam v Londonu. - V Murski Soboti bodo ustoličili novega škofa.

Celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHero.Piráti rozjeli „byty > děti“ a debata se zvrhla v určování, kolik majetku je „tak akorát“. Ukrajina — řešíme propast mezi slovy a činy. Babiš chce ETS 2 „vyměnit za prachy“, v ČEZ má jiné priority než Havlíček. V pondělí s ním vychází náš exkluzivní díl. Probírali jsme i neúplný rozpočet Zbyňka Stanjury, situaci v Praze a Šlechtovku jako symbol neschopnosti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Od ničivých jaderných útoků na Japonsko jsme si připomněli letos 80 let. Pohled na jaderné zbraně se mění. Rusko jimi opakovaně hrozí a Čína ukazuje svůj jaderný arzenál. Odzbrojovací smlouvy jedna po druhé padají. Na otázky, co to znamená, odpovídá v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik a vysokoškolský pedagog Vlastislav Bříza. Rozhovor vznikl před tím, než ve středu polský vzdušný prostor narušilo větší množství ruských dronů.

Vyjednávání bezpečnostních záruk z Evropy, otázka ruské ropy a diplomatické cesty mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem charakterizují současnou fázi jednání o míru. „Otázka je, jak přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s nějakým kompromisem, který by si představoval západ a Ukrajina,“ říká v pořadu Jak to vidí… analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií FSV UK. Co může ve světovém uspořádání znamenat nový návrh obranné strategie Spojených států amerických?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je?

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina se sooča s posledicami najobsežnejšega ruskega napada na to državo od začetka vojne, ki je terjal 4 smrtne žrtve. V napadu z več kot 800 droni in raketami je bil poškodovan tudi sedež ukrajinske vlade. Kot je s prizorišča povedala ukrajinska premierka Julija Sviridenko, kaže, da si Moskva ne prizadeva za mir in ni pripravljena na pogajanja. Zaveznike je pozvala, naj Ukrajini pomagajo zavarovati zračni prostor in oblikovati varnostna jamstva, ki bodo ustavila Kremelj. Ostali poudarki oddaje: Izrael poglablja ofenzivo na Gazo, napadli tretjo stolpnico v treh dneh Na bazovski gmajni so zaznamovali 95-to obletnico usmrtitve bazoviških junakov V Nemčiji nedavno zagnali Jupiter - četrti najmočnejši superračunalnik na svetu

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Slovenski košarkarji ostajajo v igri za napredovanje v izločilne boje na letošnjem evropskem prvenstvu. V Katovicah na Poljskem so manj kot dan po težki tekmi proti Francozom dosegli prvo zmago - Belgijce so premagali s 86:69. Košarkarje v torek in četrtek čakata še tekmi z Islandijo in Izraelom, na katerih si bodo skušali izboriti čim boljše izhodišče. Še nekaj drugih poudarkov oddaje: - Med danes zaključenimi infrastrukturnimi projekti tudi predor Šentvid - Ob jutrišnjem začetku šolskega leta tudi poostren nadzor prometa - Tako Rusija kot Ukrajina kljub mirovnim prizadevanjem napovedujeta nove medsebojne napade

Obsodbam enega od najbolj smrtonosnih ruskih napadov na Kijev, ki je zahteval najmanj 23 življenj, so se pridružile tudi Združene države. Ameriški odposlanec za Ukrajino Keith Kellog je izrazil prepričanje, da napadi ogrožajo Trumpova prizadevanja za končanje vojne. Podobno meni ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski, češ da napad jasno dokazuje, da se ruski cilji niso spremenili. Ukrajina je bila v središču razprav prvega dne slovenske diplomacije in bo tudi na današnjem zasedanju obrambnih ministrov Unije. Drugi poudarki oddaje: - Ameriška ukinitev financiranja javnih medijev že širi informacijske puščave. - Čeprav bo inflacija po pričakovanjih še naprej nekoliko povišana, trg dela ostaja stabilen. - Košarkarji želijo pozabiti uvodni poraz na evropskem prvenstvu in se osredotočiti na prihodnje tekme.

Ukrajina mezi obranou a obnovou. Ruský exil o vyhlídkách na válku v Evropě. Proč je vládní zmocněnec Kotlár nebezpečný pro celé Slovensko? Polský prezident Nawrocki není a nebude spojencem Ukrajiny. Je to totiž nacionalista.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noc co noc si na Ukrajině nejsou lidé jisti, jestli se dočkají rána. Jestli ruské rakety a drony nezasáhnou právě jejich obydlí. Jestli se dostanou včas do krytu. Letos v únoru spočítaly Světová banka spolu s Evropskou komisí a s OSN, že se náklady na obnovu zničené ukrajinské infrastruktury vyšplhaly celkem na víc než 520 miliard amerických dolarů. Poškozeno nebo zcela zničeno bylo už 2,5 milionu ukrajinských domácností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko je choré, potrebuje liečbu. Ukrajina bude zbrojiť. Najstaršia fosília predchodcu človeka je v Prahe.

Slovenská akadémia vied nahnevala vládnych poslancov. Ukrajina si pripomenula 35. výročie vyhlásenia svojej nezávislosti. Danko obdivuje labute.

U emisiji RSE čućete zbog čega štrajku medicinski radnici na jugu Bosne i Hercegovine, kao i da li ima pomaka u pregovorima uprave crnogorske železnice i radnika koji su u štrajkuju od 22. avgusta. Za RSE govori Mihajlo Podoljak, viši savjetnik ukrajinskog predsednika Volodimira Zelenskog.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě vzkázal, že Ukrajina nebude čekat na gesta dobré vůle, když nejsou vyslyšeny její výzvy k míru. Prezident USA Donald Trump vyhrožuje Moskvě sankcemi, pokud se mírové rozhovory nenastartují. A Vladimir Putin mlčí. „Rusové ve své propagandě bojují s kolektivním Západem a chtějí jednat s jeho pravým vůdcem, kterým je Trump, a ne s poskokem, kterým je pro ně Zelenskyj,“ říká Ondřej Šmigol z Echo24 a týdeníku Echo.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro případná jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina je podle řady komentátorů klíčová otázka bezpečnostních záruk – ty dosavadní totiž Ukrajině bezpečí nezajistily. „Ukrajina potřebuje, aby bylo jasně garantováno, že pokud se Rusko potřetí pokusí ji napadnout a měnit její hranice, tak to musí znamenat jasné následky,“ říká pro Český rozhlas Plus reportér Seznam Zpráv Martin Novák.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo je odpovědný za to, že Elektrotechnický zkušební ústav spadající pod ministerstvo průmyslu investoval miliony korun do stavby, která nevznikla? Kdy se lidé v Martinicích na Kroměřížsku zbaví kolon projíždějících aut? A proč rakouské banky odmítají otevřít konto na sbírky pro Ukrajinu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V več mestih po Evropi so sinoči potekali protesti za končanje vojne v Gazi. O njih so med drugim poročali iz Dunaja, Berlina, Bruslja in Stockholma. Po uradni razglasitvi lakote v enklavi so protestniki pozivali tudi h koncu stradanja in ubijanja otrok ter civilistov. V Tel Avivu so medtem potekali protesti družin izraelskih talcev, ki pozivajo izraelsko vlado naj sklene dogovor s Hamasom. Kljub mednarodni pritiskom za prekinitev ognja izraelska vojska še naprej obstreljuje območja v enklavi, o okrepljenih napadih poročajo predvsem iz mesta Gaza. Včeraj je bilo ubitih več kot 60 ljudi, najmanj 8 jih je umrlo zaradi lakote. Drugi poudarki oddaje: - Ukrajina dan neodvisnosti četrto leto zapored zaznamuje ob napadih ruske vojske. Ta se počasi približujejo ključni obrambni liniji Kijeva. - Na Bledu danes Festival ponovne uporabe poziva k razmisleku o trajnostni potrošnji. - Janja Ganbret končala 24-urni plezalni maraton: preplezala vseh sto smeri, za botrstvo v športu zbranih več kot 61 tisoč evrov.

V Ukrajini danes praznujejo neodvisnost, ob tem pa se nadaljujejo spopadi. Rusija in Ukrajina ena na drugo še naprej pošiljata brezpilotne letalnike. Zaradi napadov brezpilotnih letalnikov je izbruhnil požar v jedrski elektrarni v Kursku, pa tudi celo na severu v pokrajini Leningrad. V oddaji tudi o tem: - V več državah, tudi Izraelu, protesti proti vojni v Gazi; izraelske sile tam nadaljujejo napade z nezmanjšano močjo - Nemško gospodarstvo se še naprej krči, vlada neenotna glede rešitev - V novem šolskem letu bo v vrtcih več spodbujanja gibalnega razvoja

Zadržani optimizem, ki ga je bilo moč čutiti ob srečanju med predsednikoma Združenih držav in Rusije, Donaldom Trumpom in Vladimirjem Putinom, je po tednu dni popolnoma izpuhtel. Rusija vztraja pri svojih zahtevah, za nova srečanja na najvišji ravni ne kaže zanimanja. Ukrajina medtem zavrača ruske ozemeljske zahteve. Druge teme: - Kmetovanje mladih tudi letos med poudarki sejma Agra - Hrvaška bi za tuje delavce uvedla obvezno znanje osnovne ravni hrvaščine - Na sarajevskem filmskem festivalu nagradi za slovensko koprodukcijo in najboljšo žensko vlogo

Světoví lídři jednají o možné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem, která by mohla vést ke konci konfliktu. Analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera však neočekává, že by se na takovém jednání mohlo odehrát něco podstatného. „Ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit. Kdyby měla Moskva zájem o ukončení agrese, tak to ukončí,” říká Sybera v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 69 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko si nasadilo oprátku kolem vlastní hlavy,“ říká odborník na ruskou politiku a historii Filip Scherf, který v zemi strávil tři a půl roku a dnes působí na univerzitě v St Andrews. „Režim byl před eskalací války silný, ale svou legitimitu svázal s naplněním válečných cílů,“ dodává odborník. Na nedávné schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina na Aljašce a následný summit ve Washingtonu nahlíží optikou střízlivého realismu. „Vidíme velkolepá prohlášení, gesta, summity, jednání – ale válka pořád pokračuje. A obě strany nejsou o tolik blíže míru, než byly za uplynulé roky,“ říká Scherf. Podle něj se sice změnila dynamika v tom, že Trump Putina vtáhl zpět do diplomatické hry, ale zásadní rozpory zůstávají. Rusko chce uznání anektovaných území, neutralitu Ukrajiny a její demilitarizaci. Ukrajina naopak říká: žádného území se vzdát nemůžeme a potřebujeme robustní bezpečnostní garance. To je v přímém protikladu k ruským požadavkům. „Mír se možná rétoricky zdánlivě přibližuje, ale fakticky nikoliv,“ dodává k situaci odborník. Připomíná také, že Moskva si do ústavy vepsala i území, která fakticky nekontroluje. „Je těžko představitelné, že by ten militantní, agresivní Putinův režim řekl: naše vlastní ruské území vám dáváme výměnou za mír,“ myslí si Scherf. Upozorňuje i na důsledky, které válka způsobuje uvnitř samotného Ruska. Jde o ohromné náklady, oběti a ztráty, které vytvářejí tlak na Putinův režim zevnitř. A otázky přináší i co by znamenalo, kdyby válka skončila – ať už návrat statisíců lidí, kteří se na frontě naučili vraždit, nebo i pro samotný stav ruské ekonomiky, která se transformovala na válečnou. Jak se podle něj Západ opakovaně mýlil v odhadu Moskvy – od mnichovského projevu Vladimira Putina v roce 2007 až po „reset“ Baracka Obamy? Co pro něj znamenalo prožít tři a půl roku v Rusku, které popisuje jako „intelektuálně fascinující a život oči otevírající“, ale také jako zemi, kde nerovnosti a poškození mezilidských vztahů byly často až bolestivé a všeprostupující? A proč tvrdí, že Evropa bude muset Rusko vždy vnímat jako protivníka, nikoli partnera? Poslechněte si celý rozhovor.

Do kin 21. srpna vstupuje film Velký vlastenecký výlet, který zachycuje reakce zastánců Ruska na realitu války na Ukrajině. Štáb na cestě doprovázela tlumočnice Lucie Řehoříková, která je hostem podcastu Novinek Zbytečná válka.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Dejte nám Donbas, zastavíme válku – tvrdí podle západních médií Moskva. Co na to Ukrajinci? A jak to na Rusy zdevastovaném Donbasu teď vlastně vypadá? Zjišťuje na místě Barbora Maxová, zvláštní zpravodajka České televize na východě Ukrajiny. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Medijsko odmevna srečanja ameriškega predsednika Trumpa z ruski predsednikom Putinom, nato pa še z voditelji Ukrajine in najpomembnejših članic Nata so minila brez konkretnega odziva Rusije. Kot nakazuje tudi Trump, se Ukrajina ne bo mogla izogniti prepustitvi izgubljenega ozemlja Rusiji. Generalni sekretar Nata Mark Rutte je poudaril, da je za Kijev v pogovorih o ozemlju najprej pomembno vedeti, s kakšnimi varnostnimi zagotovili bodo preprečili, da bi Putin še kdaj poskusil napasti dele Ukrajine. Drugi poudarki oddaje: - Izrael zdaj ne kaže namena, da bi končal vojno v Gazi, na predlog premirja se še ni odzval. - Zasebni detektivi ugotavljajo, da je zlorab na področju bolniških odsotnosti zelo veliko. - Ob prometnih kolapsih očitno, da smo o sodobni železniški infrastrukturi začeli razmišljati prepozno.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: Prečo je po rokovaní vo Washingtone Ukrajina v lepšej pozícii ako Putinovo Rusko po Aljaške? Výroky Roberta Fica o vzdania sa časti územia Ukrajiny Rusku sú trestuhodné Chce predseda vlády „vybrakovať“ účty sporiteľov v II. dôchodcovskom pilieri?

Na naslovnicah številnih medijev so udeleženci srečanja v Beli hiši na visoki ravni, ki ni prineslo potrditve, da sta Ukrajina in Rusija kaj bliže premirju. A v Washingtonu so bili vodje petih evropskih držav, Evropske komisije in Nata, kljub siceršnji politični neenotnosti, soglasni v podpori Ukrajini - in v tem, da bi Evropa, v zameno za varnostna zagotovila Kijevu, v njegovem imenu kupila večje količine ameriškega orožja. Druge teme: - Hamas za takojšnjo prekinitev ognja v Gazi in postopno izmenjavo talcev - Delodajalci se sprašujejo, kam bo šel denar za dolgotrajno oskrbo. - Hrvaška med članicami Unije na vrhu po krepitvi inflacije

V treh letih in pol od napada ruske vojske na Ukrajino mir še ni bil tako blizu. Po srečanju Donalda Trumpa in Vladimirja Putina na Aljaski je bilo bolj malo konkretnih sporočil, zdaj pa se že kažejo prvi obrisi morebitnega prihodnjega dogovora. Več ur trajajoči pogovori med ameriškim predsednikom Donaldom Trumpom, ukrajinskim predsednikom Volodimirjem Zelenskim in sedmerico evropskih voditeljev so se sinoči v Beli hiši končali z nenatančno določenimi varnostnimi zagotovili Ukrajini ter napovedjo pogovorov v dveh formatih. Tako naj bi se kmalu sešla Volodimir Zelenski in ruski predsednik Vladimir Putin Čemu se bo morala odpovedati Ukrajina, čemu – če sploh čemu – Rusija in kakšno ceno bodo za sklenitev miru plačale Združene države Amerike in Evropa? Gostje: Boštjan Udovič, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani; Katja Geršak, direktorica in soustanoviteljica nevladne organizacije Regionalni dialog; Vlasta Jeseničnik, dopisnica RTV Slovenija iz Ruske federacije; Andrej Stopar, dopisnik RTV Slovenija iz ZDA. Avtor Matej Hrastar.

„Kromě 90 miliard dolarů, které oznámil americký prezident, že si za ně Ukrajinci koupí americké zbraně, také ukrajinský prezident řekl, že Američané zainvestují 50 miliard dolarů do ukrajinských dronových technologií. Takto prostě budou vypadat bezpečnostní záruky,“ popisuje vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. Jaká je naděje, že Rusko a Ukrajina uzavřou dohodu o míru? Jaké podmínky a záruky by taková dohoda měla mít? Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski je prispel v Washington, kjer se bo danes srečal z ameriškem kolegom Donaldom Trumpom. Ta je pred pogovori poudaril, da Zelenski lahko konča vojno z Rusijo, če to želi. Ameriški zunanji minister Marco Rubio je medtem sporočil, da so na petkovih pogovorih med Trumpom in Putinom dosegli napredek pri iskanju soglasja, a da je razhajanj veliko. Da bi dosegli mirovni sporazum, mora biti Ukrajina vključena v pogovore, je še dejal. Drugi poudarki oddaje: - Bruselj ob ameriških carinah in azijski konkurenci napoveduje zaščitne ukrepe za jeklarsko industrijo. - Poenostavljeni postopki usmerjanja otrok s posebnimi potrebami. Stroka za celovitejšo prenovo zakonodaje. - Ptuj znova središče pesniškega dogajanja. Začenja se festival Dnevi poezije in vina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Americký prezident Trump před jednáním s ukrajinským protějškem Zelenským a evropskými lídry v Bílem domě vzkázal, že Krym už Ukrajina zpět nedostane a nemůže počítat se členstvím v NATO. Jaký posun můžeme od dnešního dění čekat?Hostem Ptám se já byl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).  V Bílém domě bude v pondělí v podvečer pokračovat jednání o budoucnosti Ukrajiny. Po pátečním summitu mezi prezidenty Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce pozval Trump do Washigtonu svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského a zástupce evropských států a Severoatlantické aliance. Jednání, které americký prezident označil za „velký den“ v Bílém domě, se má spolu se Zelenským zúčastnit také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb, britský premiér Keir Starmer a šéf NATO Mark Rutte.Státníci chtějí vyvinout tlak na Rusko, aby přistoupilo k ukončení války, kterou Moskva proti Ukrajině vede už čtvrtým rokem. Prezident Zelenskyj doufá, že právě společná síla Ukrajiny, evropských zemí a USA Kreml přinutí k míru.  Prezident Trump ale ještě před společnou schůzkou vyloučil návrat Krymu Ukrajině i případný vstup země do NATO. To odmítá i ruský prezident Putin, který zároveň podmiňuje ukončení války tím, že se Ukrajina vzdá celého Donbasu včetně Doněcké a Luhanské oblasti, kde se nachází opevnění bránící ruským silám v dalším postupu na západ.Jaké možnosti teď prezident Zelenskyj? Jak mají vypadat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu? A proč do Bílého domu nejel i český premiér Petr Fiala? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti vyloučil návrat Krymu Ukrajině a odmítl případný vstup Ukrajiny do NATO. Zároveň v příspěvku vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby umožnil ukončit válku. „Ukrajina je součástí ruského zakladatelského mýtu. Pokud Rusko nezíská Ukrajinu, tak se nejen v Putinově optice zříká samo sebe,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus ukrajinista David Svoboda.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dokumentární road movie Velký vlastenecký výlet ukazuje, jak lidé podporující Rusko reagují na válečnou situaci na Ukrajině. Štáb s nimi byl u masových hrobech v Izjumu i v ostřelovaném a bombardovaném Charkově. Členem týmu byl i dětský psychiatr Petr Poethe, který je hostem podcastu Zbytečná válka. Film má premiéru 21. srpna. 

Po srečanju Donalda Trumpa in Vladimirja Putina je bilo od obeh voditeljev, pa tudi iz Ukrajine in Evropske unije, slišati dokaj enotna sporočila - o upanju, da se bo vojna končala. Kakšen bo konkreten izkupiček vrha, še nekaj časa ne bo znano, prav tako ne, kakšne koristi si obetata voditelja velesil. Kot je dejal politični analitik Klemens Fischer z univerze v Kölnu, je bila Ukrajina le odskočna deska, ne pa osrednja točka pogajanj. Bistvo je bil nov mirovni dogovor med Rusijo in Združenimi državami. Ostali poudarki oddaje: - Poplave in plazovi v Pakistanu zahtevali že več kot 320 življenj. - Število turistov pri nas tudi v začetku avgusta višje kot lani. - Mariborski Poletni lutkovni pristan letos v ospredje postavlja vprašanje človečnosti.

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Ukrajina napadla ruskú loď s nákladom zbraní. Trump versus Putin - žiadne veľké očakávania.

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin se v pátek setkají na Aljašce. Ukrajina ani Evropa zastoupeni nebudou, evropští státníci se ale shodli, že jejich bezpečnostní zájmy musí být na jednání zohledněny. „Donald Trump mluví o tom, že musí být mír, ale jeho představa o míru je nepřítomnost bojů,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Weiss.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovenský premiér Robert Fico vyvolal pobouření, když přirovnal Ukrajinu k „trávě trpící pod dvěma slony“. Ukrajinské ministerstvo zahraničí se proti výroku ostře ohradilo a varovalo před snahou získávat domácí politické body na úkor Ukrajiny. Co Fico svými výroky sleduje? „Slovensko se mění před očima. Způsob vládnutí je do nebe volající,“ říká šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata. V rozhovoru také přiblíží očekávání od nového polského prezidenta i svůj dojem z filmu Duchoň.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.

Epizóda 124: Rusi masovo vraždia ukrajinských civilistov a vyhrážajú sa obsadením Paríža. Ukrajina odoláva, cena je žiaľ vysoká. Na Blízkom východe stále nie je mier i keď Izrael je pod silným medzinárodným tlakom. Kambodža a Thajsko pristúpili na prímerie. 

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion