Podcasts about ukrajina

Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski je prispel v Washington, kjer se bo danes srečal z ameriškem kolegom Donaldom Trumpom. Ta je pred pogovori poudaril, da Zelenski lahko konča vojno z Rusijo, če to želi. Ameriški zunanji minister Marco Rubio je medtem sporočil, da so na petkovih pogovorih med Trumpom in Putinom dosegli napredek pri iskanju soglasja, a da je razhajanj veliko. Da bi dosegli mirovni sporazum, mora biti Ukrajina vključena v pogovore, je še dejal. Drugi poudarki oddaje: - Bruselj ob ameriških carinah in azijski konkurenci napoveduje zaščitne ukrepe za jeklarsko industrijo. - Poenostavljeni postopki usmerjanja otrok s posebnimi potrebami. Stroka za celovitejšo prenovo zakonodaje. - Ptuj znova središče pesniškega dogajanja. Začenja se festival Dnevi poezije in vina.

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.

Pred težko pričakovanim srečanjem ruskega in ameriškega predsednika Vladimirja Putina in Donalda Trumpa je ta nakazal, da bo morda morala Ukrajina v mirovnem sporazumu Rusiji odstopiti del ozemlja. Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski je bil v odzivu oster in poudaril, da Ukrajina svojega ozemlja ne bo dala okupatorju. Seveda ne bomo nagradili Rusije za to, kar je storila, je dejal Zelenski in dodal, da si ukrajinski narod zasluži mir, vsi vpleteni pa morajo razumeti, kaj je dostojen mir. V oddaji tudi: - Netanjahu zavrača kritike načrta za popoln zavzem mesta Gaza, ki se jim pridružuje vse več držav - Japonska ob 80-i obletnici eksplozije jedrske bombe nad Nagasakijem svari pred tovrstnim orožjem - Končana obnova poškodovanega spomenika bazoviških junakov

Exministr Zaorálek si poslanecký mandát na komunistické kandidátce Stačilo zřejmě zaslouží. V posledním videu se morálně rozhořčuje nad korupcí prolezlou Ukrajinou a českou akcí Nemesis, která posílá drony na Ukrajinu. Vnímá ji jako ohrožení naší národní bezpečnosti.O čem to vypovídá? Že okupovaná a bránící se Ukrajina má vnitřní problémy spojené i s korupcí? Ano, je to pravděpodobné. Stejně jako je faktem, že v Rusku – na rozdíl od Ukrajiny – ani demonstranti nemohou vyjít na ulici, protože jsou okamžitě zatčeni a odvlečeni do lágrů. Mimochodem, dnes je v Rusku víc politických vězňů než za Brežněva.Zaorálek to samozřejmě nemusí ve svém videu zdůrazňovat, když kritizuje Ukrajinu jako autoritářský stát. Když však publikuje svůj komentář v kontextu předvolební kampaně Stačilo – hnutí, které podporuje Rusko a chce vystoupit z NATO – dělá z něj mlčení ke druhé straně konfliktu přímého Putinova spojence.Hostem dnešního speciálu je však Zuzana Hantáková, členka sdružení Kaputin. Sedm jeho členů pražský městský soud před dvěma dny osvobodil v kauze jejich protestu proti ruské invazi. Hantáková mluví o důvodech protestu, které spočívají i v nečinnosti ministerstva vnitra ohledně vyvlastnění ruských nemovitostí v Česku.Řeč bude také o jedné z nejtemnějších postav ruské scény u nás – Michailu Sarukanovovi, přímém podřízeném prezidenta Putina, který stále operuje na našem území. A také o tom, jak se hvězdy dezo scény zakrátko objeví v Poslanecké sněmovně – a co to bude znamenat.

Iz Kremlja navode da će se Putin i Tramp sastati u narednim danima, Rusija i Ukrajina nastavile napade dronovima. Stupile na snagu nove američke carine, za države Zapadnog Balkana od 10 do 35 posto. Osim gladi Palestinci u Pojasu Gaze imaju i ozbiljnu krizu s vodom. 

V Gazi se nadaljuje humanitarna katastrofa. Izraelska vojska je v napadih ubila še 44 ljudi, od lakote pa je umrlo že 175 Palestincev. Za dodatno zaostrovanje pa so poskrbeli na obeh straneh, Hamas z objavo posnetka sestradanega izraelskega talca in izraelski minister Itamar Ben Gvir z obiskom mošeje Al Aksa, enega najsvetejših mest za muslimane. V oddaji tudi o tem: - V senci lakote v Gazi se ta širi tudi po Sudanu. - Ukrajina napovedala izmenjavo tisoč 200 vojnih ujetnikov z Rusijo. - Slovenci iz izseljenstva, zamejstva in matične domovine nad Trbižem že 37-ič.

Potem ko je izraelska vojska napovedala nadaljevanje vojne v Gazi, če ne bo dogovora s Hamasom o izpustitvi talcev, je ta danes sporočil, da se ne bo razorožil, dokler ne bo ustanovljena neodvisna palestinska država. Medtem življenja prebivalcev Gaze poleg izraelskih napadov jemlje tudi lakota. Zaradi nje je umrlo še sedem ljudi, tudi otrok. V oddaji tudi o tem: - Ukrajina napadla naftne objekte v Rusiji, ta napreduje v Donecku. - Slovenci pospešeno varčujejo, glavnina prihrankov v obliki depozitov. - Slovenske odbojkarice po zmagi nad Estonijo z eno nogo že na evropskem prvenstvu.

Epizóda 124: Rusi masovo vraždia ukrajinských civilistov a vyhrážajú sa obsadením Paríža. Ukrajina odoláva, cena je žiaľ vysoká. Na Blízkom východe stále nie je mier i keď Izrael je pod silným medzinárodným tlakom. Kambodža a Thajsko pristúpili na prímerie. 

Novinářku Svobodné Evropy Alsu Kurmaševovou předloni v říjnu poslali v Rusku do vazby. Na svobodu se dostala přesně před rokem, v rámci velké výměny vězňů. Proč ji zatkli a jaké pro ni bylo vězení? I na tyto dotazy odpovídá v pořadu Zbytečná válka.

Júlový súhrn diania v kresťanskom svete od zástupcu šéfredaktora Imricha Gazdu. V aktuálnom súhrne sa dozviete: • akým geopolitickým výzvam čelí nový pápež, • že arcibiskup Bezák vystúpi na dúhovom pride v Prahe, • ktorého známeho vatikanistu budete môcť pravidelne čítať na Svete kresťanstva.

Európska únia a Spojené štáty americké sa dohodli na pätnásť percentných clách. Výsledok sa podarilo dosiahnuť cez víkend v Škótsku, a to po dlhých mesiacoch rokovaní, ktorým predchádzala hrozba z apríla tohto roka, kedy americký prezident Donald Trump oznámil, že na úniu uvalí clá vo výške 30 percent, čo podľa mnohých mohlo blok uviesť do recesie. Podľa makroanalytika Slovenskej sporiteľne Mateja Horňáka sa dalo vylobovať aj viac, no v stávke bolo mnohé. Únia totiž na jednej strane disponuje obrovskou ekonomickou silou, na strane druhej však debaty s USA očividne neboli len o obchodnej dohode. „Diskutovali sa aj ďalšie otázky, ako bezpečnosť či Ukrajina. Zrejme šlo aj o to, aby sme Trumpa v procese nejak nenahnevali a v zápale hnevu sa nerozhodol, že napríklad USA opustia NATO,“ vysvetľuje Horňák. Avizované navýšenie sa podľa neho dá prirovnať k situácii z 30. rokov 20. storočia, kedy prezident Hoover po Veľkej hospodárskej kríze navýšil importnú colnú sadzbu na dvadsaťtisíc produktov s cieľom ochrániť americký priemysel pred zahraničnou konkurenciou. „Ani vtedy to nedopadlo veľmi šťastne pre americkú ekonomiku, keďže aj iné krajiny pristúpili k odvetným clám. Došlo k obchodnej vojne, poklesu exportu, vyšším cenám a poklesu zamestnanosti. Malo to však vplyv aj na svetový obchod. Počas piatich rokov došlo k poklesu jeho objemu o šesťdesiat percent. Aj história nám takto vlastne ukazuje, že snahy o protekcionizmus nemajú veľmi šťastné konce,“ objasňuje analytik. Čo všetko nakoniec dohoda na pätnástich percentách zahŕňa, mohla si Európa vylobovať aj nižšie clo, kto v tomto boji prehral, kto vyhral a čo Slovensko a jeho ekonomika? V Indexe na otázky Evy Frantovej odpovedá makroanalytik Slovenskej sporiteľne Matej Horňák. ​V rozhovore sa dozviete: 2:41 Čo všetko 15-percentné clo zahŕňa. 5:35 Bude sa meniť clo na oceľ a hliník? 7:02 Aké navýšenie predstavuje 15-percentné clo. 9:30 Mohla si únia vylobovať nižšie clá? 13:37 Ako by vyzerala obchodná vojna.​​​ 18:20 Aké clá aplikuje EÚ na USA? 20:57 Nakoľko clo zvládne európska ekonomika. 26:09 Oplatil sa Británii Brexit vzhľadom na clo? 28:21 Ako clo ovplyvní slovenskú ekonomiku? 32:09 Dopad dohody o nákupe energií za 750 miliárd dolárov. 34:26 Aký dopad budú mať clá na Američanov. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠podcastindex@sme.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj týždenný ekonomický newsletter Index na ⁠sme.sk/indexodber⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Index.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Války často ženou technologický vývoj kupředu. Ale některé taktiky, stejně jako násilí, přetrvávají napříč staletími. Jak moderní technologie, hybridní strategie a proměna globálního pořádku mění podobu ozbrojených konfliktů? A jaký dopad to má na civilisty, zdravotnictví nebo naše chápání bezpečí?Politolog Pavel Barša, plukovník Armády České republiky Jan Mazal a anestezioložka Eva Kušíková, která působí v misích Lékařů bez hranic, debatovali na loňském Inspiračním fóru o tom, co všechno se ve válkách mění, co zůstává – a zda vůbec ještě existují pravidla, která se dají dodržovat. Debatu moderoval David Scharf. Podcast Screenshot uvádí neurovědkyně a vědecká novinářka Pavla Hubálková.

Ukrajina má za sebou největší občanské protesty proti vládě prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku války. Lidé na demonstracích - ale také zahraniční partneři kyjevské vlády - hlasitě odmítli hrozící oslabení protikorupčních institucí v zemi, a přiměli Zelenského zařadit zpátečku. Co a proč se na Ukrajině odehrálo? A jak vážným problémem dnes tamní korupce je?Host: Lenka Víchová - ukrajinistka, redaktorka časopisu Ukrajinský žurnálČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávyPřijďte na živé natáčení podcastu MDŽ 30. července od 18 hodin v pražské Troji. Více informací na webu Letní podcastové scény nebo na Facebooku. Vstup je zdarma.Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Juraj Buzalka v rozhovore s autorom a respondentom knihy na jej uvedení v kníhkupectve Artforum povedal: "Rozhovory robím s ľuďmi, ktorých dobre poznám, ale nie až tak dobre, aby som sa ich nemal čo opýtať."   Grigorij Mesežnikov v rozhovoroch s Jánom Štrasserom odhaľuje svoje detstvo a dospievanie v sovietskom Rusku, hovorí o štúdiách, rodine aj o príchode do Československa a živote v novej domovine.   Kľúčovými témami knihy sú Rusko a Ukrajina, Izrael a súčasná situácia na Blízkom Východe, ako aj strastiplná cesta Slovenska od Nežnej revolúcie cez éru mečiarizmu až po dramatické covidové roky a aktuálnu vládu Fico 4.0.   

Ukrajina už není skutečnou demokracií, tvrdí kritici prezidenta Volodymyra Zelenského, kteří se v Kyjevě shromáždili na protest odmítající vládní zásah proti dvěma významným protikorupčním organizacím. Nejnovější kroky vlády v Kyjevě by mohly podle některých zmařit snahu země o vstup do Evropské unie, píše britský deník The Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION Spojené státy a Rusko u velkého stolu rozhodují o budoucnosti Evropy, zatímco evropští lídři si mezitím vybírají z dětského menu, říká ve Studiu N vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný. V rozhovoru mluví o klíčové změně postoje americké administrativy, o síle německé proměny i o tom, proč bez zásadní pomoci v oblasti duševního zdraví nemá smysl mluvit o rekonstrukci napadené země. Americký prezident Donald Trump oznámil, že spojenci z NATO budou financovat nákup systémů protiraketové obrany Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. „Je to úleva v procesu, který bude trvat ještě dlouho. Jde ale o konkrétní krok, který jsem dlouho očekával.“ Kopečný v podcastu vysvětluje, že tento postup odpovídá tomu, co Trump dlouhodobě deklaroval – diplomacii podložené silou. „Okolo prezidenta Trumpa rostl počet kolegů, kteří ho upozorňovali na to, že se Putin jeho mírovým snahám diplomaticky vysmívá. Vyzývali ho, aby potvrdil svou diplomacii skrz sílu. Tento krok to potvrzuje. Je to nová fáze v přístupu americké administrativy,“ soudí vládní zmocněnec. Zatímco Amerika se podle něj hýbe, Evropa už roky zaostává: „Za posledních jedenáct let od první ruské invaze na Ukrajinu nebo sedmnáct let od invaze do Gruzie jsme udělali minimum pro to, abychom byli méně závislí na Spojených státech a abychom byli ze strany Ruska vnímáni jako rovnocenný partner,“ říká. „U velkého stolu jednají Spojené státy s Ruskem o budoucnosti Evropy a evropští aktéři sedí u dětského stolečku, kde dostanou dětské menu. Jako dětské hračky vypadají i ozbrojené schopnosti evropských partnerů. V NATO se tomu říká bonsajová armáda.“ Největší bezpečnostní nadějí je podle Kopečného Německo: „Došlo tam k výraznému tektonickému posunu v mentalitě na politické úrovni. To, že o tom nemluví tak pompézně jako kolegové z románských států, je dané německou kulturou, ostýchavostí a traumatem z druhé světové války. To, co se tam děje, je ale bezprecedentní. A je to největší naděje, že se jako Evropa budeme schopní ubránit.“ Jaké by byly důsledky silnějších ukrajinských úderů v hloubi ruského území, ke kterým Zelenského vyzýval Trump? „Znamenaly by jedinou věc: větší bezpečnost pro ukrajinská města. Na frontu to efekt mít nebude. Ta se hýbe díky lidské síle a dronům – a obojího má Rusko dostatek. Ukrajina má dostatek pouze dronů,“ říká Kopečný. „Dokud nebude strukturálně podseknuta ruská ekonomika, není absolutně žádné cesty, žádné zbraně v rukou Ukrajinců, která by motivovala ruské vedení, aby s tím přestalo.“ Kopečný mluví i o rekonstrukci válkou zničené země: „Všechny cihly, lešení a domy staví lidi… jenže na Ukrajině jsou miliony lidí traumatizovaných. Bez ukrajinské pracovní síly se nemá smysl o rekonstrukci země bavit,“ zdůrazňuje s tím, že pro obnovu země je potřeba se zaměřit na duševní zdraví obyvatel. Zvláštní roli v rekonstrukci Ukrajiny podle něj hrají i čeští podnikatelé: „Čeští podnikatelé jezdí osobně na Ukrajinu i z empatického hlediska. Ne kvůli tomu, že chtějí extra vydělat, byť samozřejmě nechtějí skončit v červených číslech, ale protože chtějí být součástí příběhu podpory Ukrajiny. Chtějí do Ukrajiny investovat, protože cítí, že je to správná věc.“ Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion

Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi. Týž den ho podepsal i prezident Volodymyr Zelenskyj a vypukly demonstrace. Proč? A jak Ukrajina bojuje s korupcí?Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?---Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí: Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, a to ještě do konce srpna, řekl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ultimátum od Donalda Trumpa zrejme prinútilo Vladimira Putina vrátiť sa k rokovaciemu stolu. Je to však úprimná snaha o mier alebo len strategická hra o čas? Už v najbližších dňoch sa má v tureckom Istanbule uskutočniť nové kolo rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Ako vysvetľuje novinárka Stanislava Harkotová, Kyjev má tri hlavné priority. Prvou je ďalšia výmena vojnových zajatcov, druhou návrat ukrajinských detí unesených do Ruska. Treťou a strategicky najdôležitejšou požiadavkou je príprava na možné stretnutie na úrovni lídrov. Ukrajina sa totiž dlhodobo snaží dostať k rokovaciemu stolu priamo Vladimira Putina.Podľa Harkotovej však tento formát potvrdzuje, že o zásadnom posune v konflikte nemožno hovoriť. „Pokiaľ by sme sa mali baviť naozaj o rokovaní o konkrétnych veciach, ktoré by súviseli s mierovým urovnaním, tak to by si vyžadovalo trochu iný formát a aj by pri tom stole sedeli iní ľudia,“ uzatvára povedala.

Ultimátum od Donalda Trumpa zrejme prinútilo Vladimira Putina vrátiť sa k rokovaciemu stolu. Je to však úprimná snaha o mier alebo len strategická hra o čas? Už v najbližších dňoch sa má v tureckom Istanbule uskutočniť nové kolo rokovaní medzi Ruskom a Ukrajinou. Ako vysvetľuje novinárka Stanislava Harkotová, Kyjev má tri hlavné priority. Prvou je ďalšia výmena vojnových zajatcov, druhou návrat ukrajinských detí unesených do Ruska. Treťou a strategicky najdôležitejšou požiadavkou je príprava na možné stretnutie na úrovni lídrov. Ukrajina sa totiž dlhodobo snaží dostať k rokovaciemu stolu priamo Vladimira Putina.Podľa Harkotovej však tento formát potvrdzuje, že o zásadnom posune v konflikte nemožno hovoriť. „Pokiaľ by sme sa mali baviť naozaj o rokovaní o konkrétnych veciach, ktoré by súviseli s mierovým urovnaním, tak to by si vyžadovalo trochu iný formát a aj by pri tom stole sedeli iní ľudia,“ uzatvára povedala.

Návrh změnit ústavu kvůli rozpočtové odpovědnosti se vládě nepovedl. Ukrajina navrhla přímá jednání s Ruskem. Sebevražda SOCDEM ve vozíku Stačilo! aneb Symbolický konec staré politiky. Donald Trump proti centrální bance. Nemít děti – jedna z nejhorších investic.

Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak.

Jedné zajímavé okolnosti Kellogova nečekaně krátkého pobytu v Kyjevě si obyvatelé ukrajinské metropole povšimli hned: Ruská strana, která v posledních dnech a týdnech posílala na důležité ukrajinské cíle až 700 dronů za jedinou noc, se tentokrát odmlčela. Našli se proto hned Kyjevané, kteří dílem žertem dílem zcela vážně prosili, aby u nich pobyl co nejdéle a ochránil je tak. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Návrh změnit ústavu kvůli rozpočtové odpovědnosti se vládě nepovedl. Ukrajina navrhla přímá jednání s Ruskem. Sebevražda SOCDEM ve vozíku Stačilo! aneb Symbolický konec staré politiky. Donald Trump proti centrální bance. Nemít děti – jedna z nejhorších investic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Všimla jsem si zajímavého detailu, že k vyvolání záchvatu u některé kategorie občanů v České republice stačí vyslovit slovo „Ukrajina“. Přibližně stejný účinek má na epileptiky náhlý záblesk světla. Ale jestliže v druhém případě si lékařská pomoc poradí, tak v prvním případě jsou lidé v bílých pláštích bezmocní, protože nacionalismus je závislost, ano, závislost na nenávisti k jinému národu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Co znamená válka pro lidskou mysl a duši? Jak se žije v realitě plné hrozeb, bolestných ztrát a traumat, která přetrvávají ještě dlouho po návratu z bojů? Z válečných konfliktů se nevracejí jen těla, ale také zlomené duše.Tento problém se týká všech zasažených válkou, bez ohledu na to, na které straně konfliktu stáli. Co prožívají vojáci a civilisté nejen na Ukrajině, ale i v Rusku? Jakou stopu zanechává válka v jejich životech, rodinách i komunitách?O tom, co válka způsobuje lidské psychice a jak se s tím může vyrovnat moderní věda, odborná pomoc i mezilidská solidarita, jsme diskutovali v Knihovně Václava Havla. Východiskem debaty byla odborná publikace „Neviditelné rány“.Debatoval jsem s těmito hosty:Jiří Horáček, psychiatr a neurovědec,Olena Dolhova, vedoucí psycholožka agentury AMIGA, z.s.,Dinara Akhmetova, koordinátorka agentury AMIGA, z.s.Jiří Pasz, editor publikace a facilitátor rozhovorů s ukrajinskými odborníky v terénu.Odkazy:Publikace Neviditelné rány - https://www.demas.cz/wp-content/uploads/2025/03/neviditelne-rany-fin.pdf00:00 Válka se propisuje do života všech.05:34 Co s člověkem dělá každodenní ohrožení života?12:22 Pocit urgence pomáhat.17:47 Jak válku prožívají uprchlíci žijící v Čechách?28:18 Co je a co není trauma.41:04 Válka na vlastní kůži.55:11 Léčení PTSD pomocí psychedelik.01:02:41 Jak se daří lidem pomáhat?01:14:55 Transformace myšlení po historickém zatížení.01:22:54 Hrdinství a odvaha.01:39:49 Inspirujme se a najděme v sobě hrdinu.01:44:11 První pomozte sobě, pak pomáhejte druhým.01:47:29 Zvyšujte si práh zranitelnosti.01:48:54 Helped people help people.01:51:48 Vliv násilné ukrajinizace společnosti na duševní zdraví.02:05:48 Každá negativní událost není trauma.Support the show

Predlog prihodnjega dolgoletnega proračuna Unije, ki predvideva manj denarja za evropsko kohezijo in kmetijstvo, razburja še pred današnjo uradno predstavitvijo. Več sredstev bo med drugim namenjenih krepitvi konkurenčnosti. Podjetja bodo za ta denar tekmovala na razpisih. V oddaji tudi: - Ukrajina ne bi smela napadati Moskve, poudaril ameriški predsednik Trump - Množičen protestni shod v Šentjerneju zaradi nasilja tamkajšnjih Romov - Odbojkarji tretji turnir lige narodov v Stožicah začenjajo proti Kanadi

Proč německému kancléři došla trpělivost s Robertem Ficem? Ukrajina potřebuje investice, ale především mír. Americká cla, poslední hřebík do konkurenceschopnosti Evropy? Potíže s Grokem. Fiala píše do Bratislavy.

V Římě v pátek skončila už čtvrtá konference o obnově Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj vyzdvihl potřebu nového „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu a k jeho výzvě se připojil i český prezident Petr Pavel. Zároveň se lídři shodli na další podpoře Kyjeva ve výši 10 miliard eur.

Proč německému kancléři došla trpělivost s Robertem Ficem? Ukrajina potřebuje investice, ale především mír. Americká cla, poslední hřebík do konkurenceschopnosti Evropy? Potíže s Grokem. Fiala píše do Bratislavy. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Římě v pátek skončila už čtvrtá konference o obnově Ukrajiny. Její prezident Volodymyr Zelenskyj vyzdvihl potřebu nového „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu a k jeho výzvě se připojil i český prezident Petr Pavel. Zároveň se lídři shodli na další podpoře Kyjeva ve výši 10 miliard eur.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).

Za jakých okolností má Ukrajina znovu dostávat americké zbraně? Proč je rostoucí rezistence bakterií na antibiotika jednou z deseti největších globálních hrozeb? Dnešek je Světovým dnem populace. Jaké je postavení žen?

Za jakých okolností má Ukrajina znovu dostávat americké zbraně? Proč je rostoucí rezistence bakterií na antibiotika jednou z deseti největších globálních hrozeb? Dnešek je Světovým dnem populace. Jaké je postavení žen?

Rusko tento týden zesílilo svoje údery na Ukrajinu, zaútočilo i na hlavní město Kyjev. Ukrajina přitom obdržela signály od amerického prezidenta Donalda Trumpa, že dojde k obnově dodávek americké vojenské pomoci. „V kombinaci s podporou Ukrajiny a sankcemi vůči Rusku můžeme docílit toho, že ruský prezident Vladimir Putin začne jednat,“ věří poslanec Josef Flek (STAN). „Nemůžete nechat Ukrajinu napospas Rusku, podpora je nutná,“ připouští poslanec Radek Vondráček (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za jakých okolností má Ukrajina znovu dostávat americké zbraně? Proč je rostoucí rezistence bakterií na antibiotika jednou z deseti největších globálních hrozeb? Dnešek je Světovým dnem populace. Jaké je postavení žen?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR Nosí ponožky s hořícím Kremlem. A když se kvůli nim ozvou ruští poslanci, je to pro něj spíš překvapení. Slova o tom, že nesmíme Rusy provokovat, protože se rozzlobí a budou ještě zlejší, považuje za absurdní. „Dával jsem to i jako dárky kolegům z Evropy. Je to symbol odolnosti, ukrajinského humoru. Ukazuje, že se nemáme bát myslet za horizont,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O ruské agresi mluví tvrdě a varuje, že musíme pamatovat na to, že se Rusko Evropy nebojí a považuje ji za zaostalý a dekadentní kontinent. „To, čemu rozumí, je vojenská síla. A tu v Evropě zatím nevidí,“ kritizuje. Přesto Kopečný věří, že naděje existuje – ne ve velkých summitech a prázdných slibech, ale v konkrétních projektech a lidech. „Bitvy vyhrávají armády, ale války vyhrávají společnosti,“ říká a přidává konkrétní čísla: Ukrajinci už dnes vyrábějí víc dělostřeleckých granátů než celé NATO dohromady. Zatímco Rusko i Ukrajina chrlí miliony dronů ročně, Evropa podle něj zásadně zaostává – nejen kapacitami, ale i mentálně. „Evropa nemá výrobce balistických střel středního doletu, které by byly schopné zaměřovat cíle v Rusku. Stejně jako jsou zaměřovány cíle v Evropě, a díky tomu také mohou pravidelně, ať už politici nebo političtí komentátoři v ruských televizích, vyhrožovat tu Praze, tu Berlínu nebo Londýnu, že na ně pošlou rakety,“ komentuje vládní zmocněnec. Tomáš Kopečný ale zároveň varuje před fixací na velká slova a nefunkční symboliku. Mluví o obnově Ukrajiny jako o boji o přežití – ekonomickém, vojenském i psychologickém. A právě poslední rovinu považuje za klíčovou. „Celý příběh rekonstrukce Ukrajiny bude o duševním zdraví. Dneska je to země, která je hluboce traumatizovaná. A pokud ti lidé nebudou v pohodě, nebudou pracovat. Nehledě na bezpečnostní aspekty,“ vypočítává. Tématu se přitom věnuje i osobně – s českými týmy jezdí na Ukrajinu, pomáhá uprchlíkům v Česku, zajišťuje financování a přemýšlí, jak udělat z péče o psychiku běžnou součást pracovních benefitů. A i v tom je osobní. „Já na terapii nechodím. Pro mě jsou terapií rozhovory. Interviews is my therapy. To bych si měl dát na tričko,“ směje se Kopečný, ale zároveň přiznává, že i na něj má to, co viděl nejen v ukrajinských nemocnicích, dopad. „Ty věci ve vás zůstávají,“ dodává. Jak reálně vypadají investiční projekty na Ukrajině a proč by měly být levnější než ruská raketa? Jak by se mohla změnit česká podpora Ukrajině po volbách? Proč je dobře, že za sebou Evropa má budíček díky brutálním prohlášením Donalda Trumpa? A jak se obnovuje země, kde se lidé připravují na válku, která může trvat dalších dvacet let? Nejen o tom mluví vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

K informacím stanice NBC o tom, že USA netrpí nedostatkem řady střel, které Ukrajina potřebuje, doplnila jiná média další podobné informace. Podle nich Američané nejenže v tomto ohledu mají zbraní dost, ale navíc jich naopak nejvíc na světě vyrábějí a taky vyvážejí.

Proč se učitelé vládou slibovaných platů nakonec nedočkali. Blíží se cílová rovinka. Ale EU stále neví, jaká cla proti ní Trump zavede a jak na ně odpoví. Ukrajina bez amerických zbraní a Putin. Pomůže zdravotnictví tzv. jednodenní lékařství?

Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braze na konci minulého týdne navštívila Prahu. V podcastu Novinek Zbytečná válka uvedla, že Rusko proti Západu vede nekonvenční válku s cílem jej rozdělit, je však tak angažováno na Ukrajině, že vojenský útok nehrozí. Navýšení výdajů na obranu považuje za nutné. Vyjádřila se i k odchodu pobaltských zemí od ottawské úmluvy zakazující použití nášlapných min.

Proč se učitelé vládou slibovaných platů nakonec nedočkali. Blíží se cílová rovinka. Ale EU stále neví, jaká cla proti ní Trump zavede a jak na ně odpoví. Ukrajina bez amerických zbraní a Putin. Pomůže zdravotnictví tzv. jednodenní lékařství? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

K informacím stanice NBC o tom, že USA netrpí nedostatkem řady střel, které Ukrajina potřebuje, doplnila jiná média další podobné informace. Podle nich Američané nejenže v tomto ohledu mají zbraní dost, ale navíc jich naopak nejvíc na světě vyrábějí a taky vyvážejí.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V utorok sa objavila správa, že Spojené štáty pozastavili niektoré z dodávok zbraní pre Ukrajinu.Do toho na ukrajinské mestá smerujú masívne útoky dronov a rakiet a ruské vojská síce pomaly a za cenu obrovských strát, ale postupujú na východe nášho suseda.Čo sa teda na Ukrajine deje, kde je to sľubované prímerie a či Ukrajina prichádza o podporu Západu?Tomáš Prokopčák sa v podcaste Dobré ráno pýta Daniela Hoťku.Zdroje zvukov: CBS, France 24 English, NBC, Channel 4, ABCOdporúčanie:Dnes odporúčam dobrú televíziu: vyšla totiž štvrtá séria skvelého seriálu The Bear a ako vždy, nájdete ho na Disney+.–Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠–Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifing⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Maďarská vláda Viktora Orbána se dlouhodobě snažila získat politické body na potlačování práv LGBT+ komunity. Součástí byl i před pár měsíci schválený zákon, který zakazoval tradiční pochod hrdosti a bylo proto otázkou, jakým způsobem bude probíhat ten letošní. V sobotu se na něm v Budapešti sešlo podle odhadů sto až dvě stě tisíc lidí, přičemž v Maďarsku šlo o rekordní účast. Stalo se to i díky tomu, že budapešťský starosta akci prezentoval nikoliv jako pochod hrdosti, ale jako městskou slavnost. Na tu do hlavního maďarského města vyrazil i Tomáš Brolík, který ve Výtahu Respektu říká, že v určitém smyslu šlo o porážku Orbána: „Prohrané to bylo už od začátku. Fidesz je v politických problémech, se kterými si neví rady. Vsadil proto na to, že homosexuálové jsou součástí mezinárodního spiknutí, což je poloha, kterou zkusil už před pěti lety. Ukázalo se ale, že to nebudí takové vášně. Lidé, o které jde, což jsou váhající nebo zklamaní, ti vidí, co se stalo, tedy že to Fideszu nevyšlo," vysvětluje s tím, že nyní Orbánova strana sází na jiného vnitřního nepřítele, kterým má být Ukrajina. Jak 30. ročník Budapest Pride probíhal? A hrozí účastníkům a účastnicím nějaký postih?

V minulém týdnu proběhl summit Severoatlantické aliance. Hlavním tématem byla pomoc Ukrajině, zvyšování výdajů na obranu nebo článek 5. Mezi účastníky summitu byl americký prezident Trump a ukrajinský prezident Zelenskyj. „Poprvé od roku 2008 v závěrečné deklaraci summitu NATO nebylo zmíněno, že se Ukrajina stane do budoucna členem NATO, což ji velmi zklamalo. Ta symbolika je důležitá. Obzvláště když váš národ vede tři a čtvrt roku krvavou válku,“ podotýká Vlastislav Bříza.

Členské státy NATO se tento týden dohodly na zvýšení výdajů na obranu. Zatímco dohoda z roku 2014 počítala se dvěma procenty HDP, nově se dvaatřicet spojeneckých zemí usneslo, že do roku 2035 budou vydávat pět procent hrubého domácího produktu. Minimálně tři a půl procenta by měly jít na armádu, zbylé procento a půl na širší výdaje spojené s bezpečností, například na kritickou infrastrukturu. Co přesně to ale v praxi znamená? Kde státy na vyšší výdaje na obranu vezmou peníze? Jakou roli měl na summitu Severoatlantické aliance americký prezident Donald Trump a proč se ho účastnil i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přesto, že Ukrajina není součástí NATO? Nejen o tom mluví ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová.

Tudi minula noč ni minila brez obsežnih napadov med Iranom in Izraelom. Slednji se je osredotočil predvsem na energetske objekte in med drugim zadel pomembno teheransko skladišče nafte Šaran, islamska republika pa je v Izraelu z raketami dosegla največja mesta. Poročajo o sedmih ubitih ljudeh in več kot 100 ranjenih. Obe strani napovedujeta stopnjevanje silovitosti. Teheran sporoča, da je pripravljen na dolgotrajne boje, Izrael pa, da pred napadi ne bo varen niti iranski vrhovni voditelj ajatola Hamenej. Drugi poudarki oddaje: V Minessoti atentat na demokratsko predstavnico in njenega moža. Ukrajina poroča o napredovanju svojih sil v regiji Sumi. Ob svetovnem dnevu boja proti nasilju nad starejšimi izpostavljeno nasilje nad starejšimi moškimi.

Blízkovýchodný konflikt cítia aj na Ukrajine. Presmerovanie pozornosti znamená menej politického tlaku, aktivizmu, diplomacie a aj financií v zbierkach podporujúcich ukrajinskú obranu. Vláda Donalda Trumpa signalizuje, že Ukrajina nemusí byť jej priorita. Náš východný sused však nepotrebuje menej, ale viac pomoci. Aj preto, že Rusku sa začalo na časti frontu dariť.Ukrajina je zrejme v novej fáze vojny. Sledujeme najmasívnejšie dronové útoky na mestá v doterajších dejinách ľudstva, vojenské operácie Ruska sú v aktívnej fáze ofenzívy. Na druhej strane sa zvnútra Ukrajiny ozývajú hlasy o zlyhaní mobilizácie a o strate nádeje, že sa Donaldovi Trumpovi podarí čokoľvek s Ruskom vyrokovať.Podľa expertky Aktualít na Ukrajinu, Stanislavy Harkotovej, ktorá už niekoľko rokov pôsobí priamo na Ukrajine, ruský prezident Putin stojí pred zásadným rozhodnutím: Či znova masívne mobilizovať bežných Rusov na front, alebo si dať na niekoľko rokov prestávku.Nahrával Peter Hanák.

Ukrajina v neděli podnikla nálet dronů na základny letadel v hloubi ruského území. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského bezpilotní letouny zasáhly 34 procent ruských strategických bombardérů. „To je tak velká věc, že Rusko ztratilo třetinu flotily bombardérů, že se divím, jak to nechává lidi v klidu,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Jakub Landovský, bývalý velvyslanec Česka při NATO a výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe.