Podcasts about ukrajina

V září 2025 se Ondřej Matěj Hrubeš vydal na svou další cestu na Ukrajinu, tentokrát v roli radního pro dopravu Prahy 6. Společně s moderátorem Milošem Kellerem v novém díle Dopravního podcastu probírají nejen stav tamní MHD, ale i syrovou realitu země, která už dvanáctým rokem čelí válce.Cesta vlakem do válkou zmítané země není jen o romantice na kolejích. Ondřej v podcastu popisuje zdlouhavé čekání na hranicích, osazenstvo v ukrajinských vlacích, i smutný pohled na odstavené a poničené vagony a lokomotivy, které lemují tratě.Ondřej detailně mapuje proměnu vozového parku ve Lvově, kde staré české "tatrovky" KT4 doplňují moderní nízkopodlažní vozy Elektron a nově i darované tramvaje ze švýcarského Bernu a Basileje. Dozvíte se také o historické tramvaji T4, vytíženosti jednotlivých linek a také o tom, jak Ondřeje zadržela ukrajinská vojenská hlídka při fotografování tramvají. Druhá část cesty vedla do partnerského města Chmelnický. Tady se podcast zaměřuje na hmatatelnou pomoc z České republiky. Město totiž brázdí pět autobusů SOR NB 12, které darovala Praha a slouží v městské dopravě. Zároveň ve městě probíhá velká obnova trolejbusového parku.Rozhovor se nevyhýbá ani vážným tématům. Ondřej popisuje jednu z nejtěžších nocí, kdy Rusko podniklo masivní dronový a raketový útok. Jak vypadá noc v krytu? Jak fungují nemocnice a školy?V podcastu se dozvíte také postřehy z návštěvy hasičské stanice, nemocnice, školy, školy, nebo z centra, kde se vyrábí a opravují drony.

V novej epizóde relácie Za hranicou bola témou mieru aj vzťah Európy a USA. S hosťom sme sa pozreli na dokument s názvom Stratégia národnej bezpečnosti, ktorý opisuje zámery USA vo svete. Venovali sme sa preto zmenám v správaní Washingtonu voči Bruselu v porovnaní s minulosťou, ako aj budúcnosti NATO a Európskej únie. Reč bola aj o sebestačnosti Európy, či už v oblasti ekonomiky alebo obrany. Pozvanie do relácie prijal politológ a bývalý diplomat Petr Drulák.

Témy: Aktuálne vnútropolitické otázky, Európa podľa Donalda Trumpa, Samit EÚ a Ukrajina, a iné. | Hosť: Robert Fico (predseda vlády SR; predseda strany SMER-SD). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Ukrajina by se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v rámci mírových jednání vzdát Donbasu. To ale Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským odmítají. „Rusko nebylo schopno dobýt tuto oblast za čtyři roky. Proč bychom se měli Donbasu vzdávat? Protože ho chtějí Rusové a chce to po nás Trump? O Ukrajině mohou rozhodovat jedině Ukrajinci sami,“ říká ukrajinský herec a moderátor Serhij Prytula, který zároveň vede charitativní nadaci nesoucí jeho jméno.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V minulém speciálu Kecy a politika mluvil Petros Michopulos se svým hostem o ruské válce na Ukrajině z hlediska velké politiky. Stálá spolupracovnice našeho podcastu, Lenka Klicperová, nabízí originální pohled na tuto válku přímo z frontové linie.Před 3 dny se vrátila z Ukrajiny a konstatuje: na tanky, děla a rakety zapomeňte. Téměř každý měsíc se mění charakter války na Ukrajině, nyní dominuje zcela jiný typ dronů než před půl rokem. Trendem dneška jsou optovláknové drony, které zcela mění logistiku celé války. Téměř vyřazují tradiční zásobování vojáků na liniích střetu prostřednictvím aut. O zásobování jídlem a zbraněmi se starají jiné typy dronů vytvářející letecké mosty.„Tentokrát jsem si na Ukrajině připadala jako v nějakém dystopickém filmu. Většina střetů se odehrává ve vzduchu, nad silnicemi jsou desítky kilometrů protidronových sítí a laboratorní vývoj antizbraní je neuvěřitelně rychlý.“Co platilo včera, už neplatí dnes a vůbec ne zítra.Na základě svých zkušeností novinářka serveru Reporterky.cz také popisuje městský život v týlu fronty. Tyto regiony sice byznysově ožívají, ale současně k sobě přitahují drogy a prostituci.Každá válka má své vítězné a poražené regiony. K těm vítězným paradoxně patří západní Ukrajina, zvláště někdejší region Podkarpatské Rusi, zažívající stavební a průmyslový boom, protože se sem stahují lidé z východu Ukrajiny.Klicperová na příkladu řady vojáků ukazuje motivace, které vedou ukrajinské vojáky k tomu, že nerezignují a zůstávají na svých pozicích.

Kyjev do Washingtonu poslal svou poslední aktualizaci plánu na ukončení ruské války na Ukrajině. Agentuře AFP to ve středu sdělily dva informované ukrajinské zdroje. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj téhož dne předtím prohlásil, že je připravena ukrajinská verze základních dvaceti bodů mírového plánu ukončení války.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Medtem ko Združene države Amerike, Ukrajina in njene evropske zaveznice izmenjujejo predloge mirovnih načrtov, Rusija nadaljuje napade na Ukrajino. Generalnega sekretarja zveze Nato Marka Rutteja skrbi, da nekateri ne dojemajo resnosti ruske grožnje. Meni, da smo mi naslednja tarča Rusije in smo že v nevarnosti. Dodal je, da moramo ukrepati takoj. Medtem Evropska unija pripravlja dolgoročnejšo zamrznitev ruskih sredstev, čemur bi sledilo njihovo izkoriščanje za pomoč Ukrajini. Drugi poudarki oddaje: - Vlada s predlogom zakona o Slovenski tiskovni agenciji želi okrepiti njeno avtonomijo - Pred parlamentarnim odborom interventni zakon o zdravstvu; vlada medtem še v zakonsko ureditev zdravstvene nege in babištva - Jutri bodo po državi začeli razdeljevati dodatnih 20 tisoč odmerkov cepiva proti gripi

O chvíľu to budú už štyri roky krvavej vojny Ruska proti Ukrajine. Vojny, ktorú chcel mať Putin ako špeciálnu vojenskú operáciu vybavenú za tri dni. A ktorú chcel do 24 hodín ukončiť Trump. Aká je dnes šanca na mier?Trumpov mierový plán sa snažia napraviť európski lídri. Trump obviňuje Zelenského že návrh ani nečítal. A Putin za žiadnu cenu neustupuje a na Ukrajine ďalej ničí mestá a vraždí jej civilných obyvateľov aj ďaleko za frontovou líniou.Ako je na tom Ukrajina, ktorá sa stále hrdinsky bráni? Akú podporu má po korupčnej kauze Zelenský? A je Trumpov mierový plán a jeho nová bezpečnostná stratégia v prospech Ruska, no proti Ukrajine a Európe? Stoja európski lídri stále za Kyjevom? A čo naša vláda, ktorá chce pre stopku na ruský plyn a ropu žalovať Úniu?Braňo Závodský sa rozprával s analytikom Slovenskej spoločnosti pre zahraničnú politiku a profesorom na Prešovskej univerzite Alexandrom Dulebom.

Poudarek vladnega obiska v Zasavju je predstavitev predloga novega zakona o udeležbi delavcev pri dobičku. Ta po navedbah vlade zamnjšuje bremena in uvaja pravičnejšo obdavčitev na tem področju. Druge teme: - Ukrajina bo Združenim državam predstavila prenovljen mirovni predlog. - Osnovnošolci po koncu razredne stopnje napredovali v znanju matematike in naravoslovja. - V Pomurju zadržani do vladnih načrtov pilotnega romskega naselja.

Jak změní dnešní neúčast Filipa Turka na konzultaci s prezidentem další jednání o jmenování vlády? Proč aerolinky Smartwings nakonec koupí turecký Pegasus a ne polský LOT? Jak může trojice evropských lídrů pomoct Ukrajině při mírových jednáních?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski se je v Bruslju srečal z visokimi predstavniki Nata in Evropske unije. Pred tem je bil v Londonu, kjer so se z voditelji Ukrajine, Velike Britanije, Nemčije in Francije zavzeli za enotnost v prizadevanjih za končanje vojne v Ukrajini. Poudaril je, da Ukrajina nima pravne podlage za predajo svojega ozemlja Rusiji. Pogovore je označil za produktivne in napovedal, da bo mirovni načrt Ukrajine in Evrope predvidoma pripravljen do jutri zvečer, nato ga bodo predstavili Združenim državam.

V momente ak Ukrajina padne, sa môže stať, že proti nám nebude stáť jedna, ale rovno dve najlepšie vycvičené armády na svete: Ruská - a v jej radách aj časť ukrajinskej armády, varuje vojnový reportér Tomáš Forró. Ako vážne to myslíme s tým, že Európa je "našim miestom pre život," pýta sa. 1383 dní alebo 3 roky a vyše 9 mesiacov. Už toľko trvá vojna na území nášho východného suseda - Ukrajiny. S pôvodne Putinom ohlásenej krátkej Špeciálnej vojenskej operácie sa tak stala plnoformátová a nesmierne krvavá vojna, v ktorej Rusko deň čo deň nivočí ukrajinské domovy a zabíja ukrajinských občanov. Koniec tohto najničivejšieho konfliktu na európskom území je pritom stále v nedohľadne. Mierové pokusy z dielne amerického prezidenta Donalda Trumpa - či skôr z dielne jeho proruských vyjednávačov, sú pre Ukrajincov absolútne neprijateľné, no a Rusko o žiadny mier - aspoň taký, ktorý by nebol kapituláciou Ukrajiny, záujem nejaví.Namiesto ukončenia bojov tak pokračujú dennodenné nálety ruských rakiet a dronov na ukrajinské mestá ako i veľmi pomalý - a za cenu brutálnych obetí vykúpený, no i tak vytrvalý postup ruskej armády. Ukrajine pritom dochádzajú vojaci a jej morálku oslabil aj obrovský korupčný škandál, v ktorom figuruje najbližšie okolie samotného prezidenta Zelenského. Takzvaná mindičgate otriasla i odhodlaním európskych donorov, bez ktorých peňazí však Ukrajina nemá šancu prežiť. No a na dvere nám už klope zima, ktorá bude podľa všetkých predpovedí pre našich východných susedov asi najnáročnejšia od začiatku vojny. Ako tento krvavý konflikt skončí a môže skončíť v nejakej dohľadnej dobe? Ako vnímajú dnes vojnu samotní Ukrajinci a to aj tí priamo na frontovej línií? A ako otriasol korupčný škandál Zelenského blízkeho okolia ich morálkou a odhodlaním? No a prečo sa ruská agresia na Ukrajine bytostne týka aj nás, tu na Slovensku?Čas ukáže, ukáže či Ukrajina vyhrá alebo prehrá i to, či Európa - ako ju poznáme, ostane. No ak neostane, lebo ju Rusko napadne, tak potom dospejeme k tomu, že sme nemali právo hovoriť si, že toto je "naše miesto na život." Ak sme neboli ochotní ho brániť a ani platiť tých, ktorí bojujú za nás, tak to znamená, že sme to právo asi nemali, hovorí Tomáš Forró. Témy pre vojnového reportéra, ktorý situáciu na Ukrajine dobre pozná i priamo z vojnových zákopov Tomáša Forróa. Pekný deń a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V momente ak Ukrajina padne, sa môže stať, že proti nám nebude stáť jedna, ale rovno dve najlepšie vycvičené armády na svete: Ruská - a v jej radách aj časť ukrajinskej armády, varuje vojnový reportér Tomáš Forró. Ako vážne to myslíme s tým, že Európa je "našim miestom pre život," pýta sa. 1383 dní alebo 3 roky a vyše 9 mesiacov. Už toľko trvá vojna na území nášho východného suseda - Ukrajiny. S pôvodne Putinom ohlásenej krátkej Špeciálnej vojenskej operácie sa tak stala plnoformátová a nesmierne krvavá vojna, v ktorej Rusko deň čo deň nivočí ukrajinské domovy a zabíja ukrajinských občanov. Koniec tohto najničivejšieho konfliktu na európskom území je pritom stále v nedohľadne. Mierové pokusy z dielne amerického prezidenta Donalda Trumpa - či skôr z dielne jeho proruských vyjednávačov, sú pre Ukrajincov absolútne neprijateľné, no a Rusko o žiadny mier - aspoň taký, ktorý by nebol kapituláciou Ukrajiny, záujem nejaví.Namiesto ukončenia bojov tak pokračujú dennodenné nálety ruských rakiet a dronov na ukrajinské mestá ako i veľmi pomalý - a za cenu brutálnych obetí vykúpený, no i tak vytrvalý postup ruskej armády. Ukrajine pritom dochádzajú vojaci a jej morálku oslabil aj obrovský korupčný škandál, v ktorom figuruje najbližšie okolie samotného prezidenta Zelenského. Takzvaná mindičgate otriasla i odhodlaním európskych donorov, bez ktorých peňazí však Ukrajina nemá šancu prežiť. No a na dvere nám už klope zima, ktorá bude podľa všetkých predpovedí pre našich východných susedov asi najnáročnejšia od začiatku vojny. Ako tento krvavý konflikt skončí a môže skončíť v nejakej dohľadnej dobe? Ako vnímajú dnes vojnu samotní Ukrajinci a to aj tí priamo na frontovej línií? A ako otriasol korupčný škandál Zelenského blízkeho okolia ich morálkou a odhodlaním? No a prečo sa ruská agresia na Ukrajine bytostne týka aj nás, tu na Slovensku?Čas ukáže, ukáže či Ukrajina vyhrá alebo prehrá i to, či Európa - ako ju poznáme, ostane. No ak neostane, lebo ju Rusko napadne, tak potom dospejeme k tomu, že sme nemali právo hovoriť si, že toto je "naše miesto na život." Ak sme neboli ochotní ho brániť a ani platiť tých, ktorí bojujú za nás, tak to znamená, že sme to právo asi nemali, hovorí Tomáš Forró. Témy pre vojnového reportéra, ktorý situáciu na Ukrajine dobre pozná i priamo z vojnových zákopov Tomáša Forróa. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Témy: Aktuálna politická situácia, slušnosť v politike; slovensko-české a slovensko-maďarské vzťahy; zahraničná politika, Ukrajina a vyjednávania o mieri; | Hosť: Peter Pellegrini (prezident Slovenskej republiky). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

"Ukrajinské víťazstvo" v tejto fázy vojny nebude spravodlivé, ale stabilizačné, hovorí analytik Michal Smetana v relácii PRAVDA VO SVETE.

V Gaze nič nové. Aká je situácia v SIS? Epizóda 142, účinkujú: gen. Pavel Macko, Eugen Korda

Izredni nadzor je razkril, da je vodja novomeške ortopedije umetno podaljševal čakalne vrste in preusmeril več kot 150 lažje bolnih v zasebni zavod s koncesijo. Ob robu prizadevanj za mir v Ukrajini: Indija krepi zavezništvo z Rusijo, Ukrajina z Evropo, Evropa s Kitajsko Izrael ostaja na Evroviziji; Slovenija in še najmanj tri države se ji odpovedujejo. EBU v spremembe glasovanja Končuje se Evropska prestolnica kulture: projekt obeh Goric je okrepil sobivanje jezikov, umetnosti in turizma.

Schůzka vyslanců Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolala řadu protichůdných interpretací. Trump ji označil za „dobrou“, ovšem s dodatkem, že „k tanci jsou potřeba dva“, Kreml naznačil ochotu k mírovým rozhovorům, výhradně ale za vlastních podmínek. Co si tedy z jednání Moskvy s Trumpovými emisary skutečně odnést? Analytik Michal Smetana vysvětluje i to, jakou kapacitu má Ukrajina pokračovat ve válce a jak vážná je krize důvěry mezi Evropou a USA.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

V akom štádiu je mierový plán po návšteve americkej delegácie u Vladimíra Putina? V utorok s ním rokovali poradcovia Donalda Trumpa – Steve Witkoff a Jared Kushner. Dnes sa majú stretnúť s Volodymyrom Zelenskym. Predmetom rokovaní mal byť upravený mierový plán, ktorý sprevádzala polemika o jeho rusko-americkom pôvode.Ukrajinský prezident sa v súvislosti s moskovskými rokovaniami vyjadril, že „koniec vojny je bližšie než kedykoľvek predtým, no stále zostávajú nedoriešené otázky“. Francúzsky Emanuel Macron však nevidí „žiadne známky ukončenia agresie“ zo strany Kremľa.Podľa špeciálneho poradcu Vladimíra Putina Juri Ušakova im americká delegácia odovzdala 27-bodový plán a iné 4 dokumenty – „ktoré prešli“. „Našli sme akceptovateľné časti“, no je toho ešte „veľa na práci“, uviedol po päť hodinových rokovaniach. „Pozície Moskvy a Washingtonu sa nezblížili (…) „nenašli sme nijakú dohodu o územiach, ktoré by mala Ukrajina prepustiť Moskve,“ uviedol po stretnutí.Medzitým pokračujú ruské smrteľné útoky na ukrajinské ciele. Nájde sa prienik medzi požiadavkami Kyjeva o zachovaní suverenity územia a zaistení silných bezpečnostných záruk s nárokmi Moskvy? Naviac ak tá opakuje, že musia byť „vyriešené základné príčiny“ invázie?Téma pre Pavla Havlíčka, analytika pražskej Asociácie pre medzinárodné otázky.„Putin a jeho okolie hrajú o čas. Chcú ukázať Ukrajinu ako nekonštruktívneho hráča. Chcú ju ponížiť. Chcú, aby bola zatlačená do kúta. Veľmi im vyhovuje americký tlak, ktorý dnes na Ukrajinu existuje. Myslím si, že toto je dynamika, ktorá sa nevyvíja dobrým smerom,“ hovorí Havlíček.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

USA se dál snaží dosáhnout míru na Ukrajině. Jednají s oběma stranami, Rusko však dává opakovaně najevo nechuť k ústupkům. Evropa a Ukrajina se ale vzepřely návrhu 28bodového plánu, který vycházel výrazně vstříc Moskvě. O dalším možném vývoji na Ukrajině bude v podcastu Zbytečná válka hovořit redaktor Alex Švamberk s bezpečnostním analytikem Milanem Mikuleckým. Věnovat se budou i nárůstu napětí na Blízkém východě, zejména v Libanonu.

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Může americký mírový plán opravdu ukončit v dohledné době válku na Ukrajině? Jaké cíle sleduje Donald Trump? Jakou roli v jednáních hraje a má hrát Evropa? „Pokud chceme skutečně mír, musíme být realisté,“ zdůrazňuje poslanec Rajchl zvolený za SPD. Proč plán vyhovuje Rusku? „Podmínky jsou k Ukrajině drakonické a prakticky by znamenaly, že Ukrajina nebude obranyschopná, že by nerozhodovala o svém směřování,“ míní poslanec Bartošek (KDU-ČSL). Co z toho všeho plyne pro Česko?

Hosťom relácie Dírerov filter bol predseda hnutia Republika Milan Uhrík. Vyštudoval kybernetiku na FEI STU a tiež manažment a ekonomiku na Ústave manažmentu STU. Politickú kariéru začínal v Novej generácii SDKÚ-DS, za túto stranu neúspešne kandidoval aj v komunálnych voľbách. Neskôr zakotvil v ĽSNS, za túto stranu sa najskôr stal poslancom NR SR, neskôr poslancom Európskeho parlamentu. V roku 2021 na protest proti novým stanovám z ĽSNS odišiel a založil hnutie Republika. V súčasnosti je poslancom Európskeho parlamentu. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- či vytvorí so Smerom vládu po ďalších voľbách- či bude trvať na vyšetrovaní korupčných káuz súčasnej vlády- či bude presadzovať vystúpenie Slovenska z EÚ a NATO- či si vie predstaviť spoluprácu so Zorom Kollárom a Fikim Sulíkom- či sa stal holokaust

Bude odchod Andrije Jermaka pro ukrajinskou politiku ztrátou nebo nadějí na její na restart? Nakolik závažná je chyba softwaru letadel Airbus, kvůli které nesměly tisíce strojů vzlétnout? Jak by se daly řešit dlouhé fronty před dámskými toaletami?

Bude odchod Andrije Jermaka pro ukrajinskou politiku ztrátou nebo nadějí na její na restart? Nakolik závažná je chyba softwaru letadel Airbus, kvůli které nesměly tisíce strojů vzlétnout? Jak by se daly řešit dlouhé fronty před dámskými toaletami?

Bude odchod Andrije Jermaka pro ukrajinskou politiku ztrátou nebo nadějí na její na restart? Nakolik závažná je chyba softwaru letadel Airbus, kvůli které nesměly tisíce strojů vzlétnout? Jak by se daly řešit dlouhé fronty před dámskými toaletami? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Rusko momentálne nemá na ďalšiu vojnu, hovorí Alexander Duleba, expert na Rusko. Reaguje tak na obavy viacerých armád či tajných služieb, že Rusko najneskôr do roka 2030 zaútočí na európsku krajinu NATO. Rusi sú totiž nespokojní a chcú zasahovať do bezpečnosti Európy. Čo to znamená pre nás? Dá sa nájsť kompromis a dá sa nájsť funkčný mier? Alexander Duleba je mierny optimista a naznačuje, ako by mohol vyzerať mier.V podcaste s Alexandrom Dulebom sa dozviete:– od 1. minúty – prečo nemeckí či poľskí generáli varujú pred vojnou s Ruskom a či je hrozba reálna;– po 2:00 – že Rusko chce zmeniť bezpečnostnú architektúru Európy, ale nemá na to kapacity;– od 4:00 – ako vojna na Ukrajine vyčerpala ruský vojenský potenciál a prečo nemôžu viesť konflikt na dvoch frontoch;– po 4:30 – že pôvodná profesionálna ruská armáda už neexistuje a nahradili ju finančne motivovaní regrúti;– od 7:30 – ako sa podstatne zmenil charakter vojny na Ukrajine;– od 8:20 – prečo Rusi postupujú len po pár metroch a využívajú pechotu namiesto techniky;– po 9:30 – ako sa Rusi boja vyhlásiť mobilizáciu;– po 11:50 – prečo je menší alarmista ako európski generáli;– od 13:10 – čo vlastne Rusko chce a či sa im dá vyhovieť;– po 14:20 – prečo sú medzi mierovými požiadavkami veci, ktoré sa týkajú nás a nie Ukrajiny;– od 15:20 – že Rusko nevie vykryť deficit, lebo si nevie požičať na trhoch;– po 16:30 – ako Putin povedal Macronovi, že na Európu nezaútočí;– od 17:30 – čo presne svedčí o tom, že Rusi na vojny už nebudú mať peniaze;– po 19:00 – či konečne zaberajú sankcie;– od 22:30 – že najnovšie sankcie demotivujú Čínu aj Indiu spolupracovať s Ruskom;– po 24:00 – či máme na stole reálny mierový plán a či sa rodí mier;– od 27:30 – že Ukrajina chce najprv zastaviť boje, ale Rusko presne naopak;– po 33:00 – ako je ruský mierový návrh tak zle napísaný, že sa vlastne nedá naplniť;– od 34:30 – či je 19-bodový plán realistický mierový plán, alebo len ďalšia fikcia;– po 35:00 – čo vlastne rozhodne o konci vojny;– od 36:00 – že vojnu môžu rozhodnúť aj európske voľby;– po 36:50 – ako sa Ukrajina môže poraziť sama;– od 38:50 – že ruská vojna na Ukrajine už vojensky nedáva zmysel ani Rusku;– po 40:00 – či by mier na Ukrajine nebol pre nás zlou správou, lebo by sa Rusko mohlo pripraviť na ďalšiu vojnu;– od 41:00 – že Rusko by mohlo chystať ďalšiu vojnu, keby sme od nich začali znova kupovať ropu a plyn;– po 43:00 – že sa treba rozprávať o kontrole a transparentnosti zbrojenia;– od 44:00 – čo treba, aby sme mali garantovaný mier;– po 46:00 – ako vyzerá vojenská transparentnosť;– od 48:30 – či európske vojenské záruky Ukrajine nie sú najrýchlejšou cestou k vojne;– po 49:00 – ako nám Ukrajinci svojimi životmi kupujú čas;– od 49:20 – že ak sa rozpadne EÚ a NATO, vrátime sa do 19. storočia a môžeme zabudnúť na suverenitu;– po 50:00 – prečo je zásadným problémom Donald Trump;– od 50:30 – či sa dá dohodnúť s Ruskom.

Byl to další z řady šoků, které Donald Trump během svého druhého prezidentského období přichystal svým spojencům. 28-bodový plán na ukončení války na Ukrajině vyvolal v Kyjevě i v některých evropských metropolích nejen překvapení, ale i zděšení. Může teď, po jednání v Ženevě a zapracování hlavních připomínek, přinášet reálnou naději na brzký mír, jak Trump doufá?  Host: Libor Jelen, politický geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity KarlovyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Fico chce zrušením Úradu na oznamovanie protispoločenskej činnosti vyzmizíkovať korupciu. USA a Ukrajina sa dohodli na mierovom pláne. Na rade je Rusko.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Ukrajina neprehráva​ - Európa ukázala svoju dobrú tvár, dospieva k dospelosti

Mierový plán pre Ukrajinu či taktický manéver Moskvy? Z 28 na 19 - na toľko sa mal znížiť počet bodov mierového plánu pre Ukrajinu. A ak ten pôvodný považoval Kyjev a jeho európski spojenci za „zoznam želaní Kremľa“ – hoc z pera Washingtonu, nový – po úpravách „koalície ochotných“ – sa môže stať bázou pre ďalšie rokovania. Z Kyjeva zaznieva opatrné „áno“, doplnené „potrebou ďalších úprav“. A Moskva? Ak v AbúZabí americká strana o rokovaniach s ruskou delegáciou hovorila v termínoch „dobré“ a „zostávame optimistickí“, kontrastne pôsobia pokračujúce masívne ruské útoky na ukrajinské ciele, nevynímajúc metropolu Kyjev. A z viacerých európskych vládnych adries zaznieva, že „ak sa vojna na Ukrajine skončí, uvoľnia sa ruské zdroje na ovplyvňovanie iných oblastí“. Donald Trump najnovšie hovorí už len o „pár zostávajúcich bodoch nezhody“ a chce sa stretnúť so Zelenským.A čo skúsenosť s prvým obyvateľom Kremľa? Raz už o neútočení hovoril. Téma pre bývalého šéfa diplomacie Miroslava Wlachovského. „Ja si dokonca myslím, že celá táto akcia s tým 28-bodovým plánom bola vo veľkej miere zo strany Kremľa aj takpovediac PR akcia na ukázanie toho, že v skutočnosti Ukrajina nechce mier. To bolo proste „blame game,“ hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie a analytik Globsecu Miroslav Wlachovský.„Ukrajina je vo veľmi ťažkom postavení. Je v podstate medzi dvoma mlynskými kameňmi, tak ako to prezident Zelenskyj koniec-koncov povedal. Podľa mňa jednoducho Ukrajina pristúpila k tomu racionálne v tom zmysle, že my musíme teraz ukázať, že máme ochotu rokovať o mieri,“ dopĺňa.„Ak sa nepodarí dosiahnuť mier, ktorý - a ja to hovorím od začiatku celého tohto - potrestá agresora a odškodní obeť aspoň do nejakej miery, tak proste nebude spravodlivý a povedie k ďalším napätiam, povedie k pokračovaniu konfliktu,“ hovorí Wlachovský. Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Vojna či mier? Svet stojí pred dilemou – na jednej strane sme svedkami mierových rokovaní, svetoví lídri a generality sa zaoberajú návrhmi nejasnej rusko-americkej proveniencie, Ukrajina však na dennej báze ráta obete raketových či dronových útokov. Naviac – zaznievajú znepokojivé scenáre o poslednom pokojnom lete, ktoré je pred nami a o prípravách Moskvy na útok proti niektorému z malých štátov Únie.A u nás vláda ústami premiéra odobruje už prvý nástrel mierovej dohody, ktorá počíta síce so suverénnou Ukrajinou, no bez Krymu a Donbasu, s červenou pre NATO i pre jeho ďalšie rozširovanie, s vyriešením akýchsi „nejasností posledných 30-ich rokov“ či výraznú redukciu ukrajinskej armády. Zoznam, ktorý sa za pár dní výrazne zmenil, no z našich končín zarezonovala aj preferencia Ukrajiny „kompletne pod ruským vplyvom“, ako ju predstavil druhý muž rezortu obrany Igor Melicher zo Smeru.Z toho Smeru, ktorý dostal do programového vyhlásenia volanie tejto vlády po presadzovaní „v prvom rade záujmov Slovenska“. Paradoxne v čase, keď je náš východný sused pod krvavou agresiou Moskvy.Aký je pohľad Tomáša Valáška, poslanca opozičného PS, ktorý je aj „tieňovým“ ministrom obrany?Sú prvoradé záujmy Slovenska, či hľadanie priesečníkov so záujmami partnerov, zvlášť v čase vojny?„Chceme, aby Ukrajina bola v pozícii naďalej klásť efektívny odpor. Najväčšou pomocou zo strany Slovenska bola práve vojenská pomoc. Je hanebné, že ju Robert Fico odoprel,“ tvrdí Tomáš Valášek, tieňový minister obrany opozičnej strany PS. „Naopak, tým, že rétoricky podporil Vladimíra Putina a vyzýva Ukrajinu na de facto kapituláciu, len predlžuje vojnu, lebo dáva Vladimírovi Putinovi dôvod myslieť si, že on bude vedieť zlomiť Západ politicky,“ dodáva.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Svet Agencije za trg vrednostnih papirjev prav zdaj odloča, ali bo Ljubljanska borza pristala v rokah hrvaške države ali ne. Natančneje, odloča o tem, ali lahko hrvaška finančna agencija FINA pridobi kvalificiran delež v Ljubljanski borzi. Odločanje poteka pod pritiskom vlade, ki je borzo tik pred hrvaškim prevzemom minuli teden razglasila za kritično infrastrukturo nacionalnega pomena. Drugi poudarki: - Rusija pozdravila prvotni ameriški mirovni načrt, Ukrajina in Združene države poenotene v točkah skrajšane različice. - Ob mednarodnem dnevu boja proti nasilju nad ženskami opozorila, da je eden od nevarnejših krajev zanje dom. - Po več primerih vandalizma na železnicah policija poostrila nadzor nad to infrastrukturo.

Vývoj okolo dalšího mírového plánu pro Ukrajinu je turbulentní. Ještě minulý týden se zdálo, že Ukrajina bude muset přijmout kapitulační podmínky. Po jednáních v Ženevě, kterých se kromě Američanů účastnili zástupci Ukrajiny a evropských zemí, byl návrh pozměněn. Co plán i dění okolo něj znamená pro Ukrajinu, probíráme v podcastu Zbytečná válka se zvláštním zmocněncem ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Davidem Stulíkem.

Prezidenti Polska a Česka spolu mluvili o ruské invazi a o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Shodli se na tom, že Rusko je dnes největší hrozbou pro mír a demokracii v Evropě. Poláci mají s Ruskem daleko horší historickou zkušenost než my a jsou na ruský expanzionismus velmi citliví. A logicky se obávají, že kdyby padla Ukrajina, budou ruská vojska stát na polské hranici.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Američtí a ukrajinští vyjednavači v Ženevě upravují mírový plán na ukončení války s Ruskem. „My jako Evropané podporujeme, že by se Ukrajině nějakým způsobem poskytly záruky, které odpovídají pátému článku Severoatlantické smlouvy,“ přibližuje David Stulík, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství, jednání o podmínkách míru. Může se původní osmadvacetibodový dokument revidovat tak, aby jej Ukrajina mohla přijmout? Byl by pak akceptovatelný pro Kreml?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Tomášem Brolíkem o vyvoji snah ukončit ruskou agresi na Ukrajině v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček.Jednání mezi USA a Ukrajinou v Ženevě jsou u konce. Jak se podmínky možného konce ruské agrese na Ukrajině jeví z Kyjeva, Moskvy, Washingtonu a evropských metropolí. Nabral vývoj lepší směr oproti prvnímu návrhu Bílého domu? A kudy z pohledu Ukrajiny vlak nepojede? Nejen o tom mluví v podcastu Výtah Respektu Tomáš Brolík. Ptal se Štěpán Sedláček.Doporučujeme také texty: Anne Applebaum: Temný plán, který je zárukou budoucí války Nová železná opona napříč Ukrajinou

Bílý dům a Kyjev přes víkend vypracovaly aktualizovaný mírový plán pro možné ukončení ruské války na Ukrajině. Vyjednavači, kteří se sešli v Ženevě, schůzku hodnotí jako úspěšnou. Budou se upravené podmínky míru líbit i Rusku? Hostem Ptám se já byl historik a ukrajinista z Muzea paměti XX. století David Svoboda. Americký ministr zahraničí Marco Rubio před odletem ze Švýcarska řekl, že se podařilo dosáhnout velkého pokroku. Jednání budou podle něj pokračovat „na technické úrovni“. Ukrajinci se v Ženevě snažili Rubia přimět, aby mírový plán, který schválil minulý týden  americký prezident Donald Trump, upravil v jejich prospěch. Původní návrh obsahoval některé body, které byly pro ukrajinskou stranu devastující. Jako například vydání zbytku Donbasu Moskvě, včetně opevněné obranné linie, zákaz zbraní schopných zasáhnout cíle hluboko v Rusku nebo omezení stavu armády na maximálně 600 tisíc lidí. Bílý dům v prohlášení pro agenturu DPA uvedl, že Ukrajina je s upravenou verzí mírového plánů spokojená. Kyjev se k ní nicméně oficiálně nijak nevyjádřil.Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula je upravený americký plán na ukončení války na Ukrajině zásadním úspěchem pro Evropany. Důležité podle něj přitom je, že se Evropa podílí na všech bodech, které se jí týkají.Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na 800 tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.Podle průzkumů veřejného mínění roste počet Ukrajinců, kteří upřednostňují co nejrychlejší ukončení bojů. „Ale Putin Ukrajině neslibuje nějaké blažené spočinutí, pokud se Ukrajina vzdá, Putin Ukrajině slibuje narkózu, ze které už se neprobudí,“ upozornil historik David Svoboda. „Otázkou je vždy alternativa. To, že vám spousta lidí podepíše, že chtějí, hlavně aby se už neválčilo, neznamená, že si uvědomují také dosah této tužby. A proč to po nich také chtít, když si to vlastně neuvědomujeme ani my tady?“Jaké podmínky pro ukončení války by byly pro Ukrajinu férové? Jak vnímají mírový plán sami Ukrajinci? A jaký dopad má na zemi nedávný korupční skandál? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V novej epizóde relácie Za hranicou bola témou moderná výzbroj viacerých krajín, ako sú Rusko, Ukrajina, USA či európske štáty. S hosťom sme sa na začiatku pozreli na nové ruské zbrane Burevestnik, Avangard a Poseidon. Následne sme sa venovali ukrajinskej výrobe, konkrétne rakete Flamingo, a pozreli sme sa aj na Tomahawky, ktoré sa Kyjev už dlhší čas snaží získať od Washingtonu. Na záver sme sa zamerali na lietadlá — detailnejšie na francúzske stíhačky Rafale a švédske Gripeny. Pozvanie do relácie prijal letecký inžinier, bývalý zamestnanec Generálneho štábu a MO SR, Vladimír Koláček.

Hosty tohoto speciální dílu je ředitelka Post Bellum Ukrajina Yevheniia Nesterova a předseda správní rady Post Bellum Martin KroupaPomozte Ukrajině s Pamětí národaUkrajina krvácí. Nemusíme jen pasivně přihlížet bezpráví a agresi, kterým čelí naši přátelé proto, že se rozhodli s námi sdílet hodnoty svobody a demokracie. Už téměř tři roky nakupujeme ochranný a zdravotnický materiál a děláme vše pro to, aby se dostal na Ukrajinu co nejrychleji a na místa, kde je nejvíce třeba

Evropě se nelíbí nový mírový plán Donalda Trumpa pro Ukrajinu, který předpokládá uznání okupovaného Krymu a dalších východoukrajinských oblastí za de facto ruské nebo omezení velikosti a výzbroje ukrajinské armády výměnou za bezpečnostní garance. „Ďábel je v detailu. Se 400 tisíci vojáky by Ukrajina měla třetí největší armádu v rámci NATO. To je dobrý základ na to, abyste se mohli bránit,“ soudí v Interview Plus končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina čelí tlaku z více stran. Ruské jednotky tlačí na frontě a pomalu postupují v Doněcké i Záporožské oblasti, protože Ukrajině chybějí vojáci. Do týla dopadají rakety, které zabíjejí civilisty a ničí dopravní i energetickou infrastrukturu. Navíc sílí tlak na kapitulaci, za kterou označii 28bodový plán na uzavření míru v podcastu Zbytečná redaktor Alexem Švamberk a analytik Milan Mikulecký.

Vojna na Ukrajine trvá už štvrtý rok. Ukrajinci sa stále statočne bránia a Rusom sa nedarí splniť žiadne zo svojich pôvodných cieľov. Darí sa im však ničiť Ukrajinu a vraždiť civilistov. Ukrajina ale zažíva aj obrovský korupčný škandál, po ktorom prišli o miesta ministri spravodlivosti a energetiky. Rusi medzitým podľa všetkého stupňujú svoje sabotáže a diverzné akcie v Poľsku. Naposledy mali útočiť na dôležitú železničnú trať.Čo to všetko znamená? Čo sa dnes deje na fronte a ako to vyzerá pri Pokrovsku? Ako po ruských útokoch fungujú ukrajinské elektrárne a energetické siete pred zimou? Čo znamenajú odkazy na tvrdú odpoveď z Poľska? Ako je na tom s obranou Slovensko? Dokážeme zladiť naše výdavky s požiadavkami NATO? A prečo minister vnútra rokuje o obrannej spolupráci v komunistickom Vietname?Braňo Závodský sa rozprával s generálom vo výslužbe a predsedom mimoparlamentnej strany DS-ODS Pavlom Mackom.

Nový mírový plán pro Ukrajinu, který připravila americká administrativa, už podle médií posvětil i prezident Trump. Co by plán, podle kterého by Kyjev zřejmě musel přistoupit na mnohé ústupky, znamenal pro bezpečnost Evropy?Hostem Ptám se já byl končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. O detailech nového amerického plánu na zastavení války na Ukrajině informovala v posledních dnech americká i světová média. Na přípravě dokumentu podle nich USA jednala pouze s Ruskem. Napadená země se na vzniku plánu nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Ukrajina by se měla například vzdát části svého území nebo omezit velikost armády.Návrh, inspirovaný Trumpovým plánem příměří v Pásmu Gazy, má údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě i budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou.Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl podle médií mírovovou dohodu administrativy Donalda Trumpa jednoznačně odmítnout.Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska dokument odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se tak reagoval i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.Aby měl plán šanci na úspěch, musí ho podle vrcholných evropských představitelů podpořit jak sama Ukrajina, tak také Evropa. „Nebyl bych tak úplně skeptický. Ale zároveň bych chtěl upozornit, že to podle mě hotový plán. Není to něco, co bude takto finálně přijato,“ komentoval mírový plán poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v Ptám se já. Proč podle něj nebyla do jednání zapojena i Ukrajina? „Myslím, že Ukrajina něco ví. A zároveň ten plán bude vycházet ze zkušenosti Spojených států z posledních sedmi, devíti měsíců, kdy se té situaci věnují a ví, jaké jsou postoje jednotlivých stran. A na základě této zkušenosti to dávájí dohromady. Že se to příliš nekonzultovalo ve velké skupině, je jasné. Protože takové mírové plány se rodí většinou ve velmi uzavřeném kruhu a jakmile je začnete konzultovat dál a dál, tak se dostanou ven a je daleko složitější něco dohodnout.“ Jak blízko je konec války na Ukrajině? Jaké řešení pro nás bude bezpečné? A jak bude v bezpečnostních otázkách postupovat příští vláda?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zlatý záchod, ulité miliardy a konec dvou ministrů. Skandál, který Ukrajina dlouho nepamatuje. Korupční aféra, která hýbe kabinetem Volodymyra Zelenského. A možná ohrozí i jeho. Téma pro Michala Lebdušku, analytika z Asociace pro mezinárodní otázky. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od listopadu má Evropská unie novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je to další krok v zapojení Ukrajiny do společného evropské trhu, vedený mimo jiné úvahou, že to, co si Ukrajina dokáže vydělat svým vývozem do Evropské unie, nebude muset sama Evropská unie poskytovat Kyjevu na udržení jeho státu a hospodářství v chodu.