Podcasts about ukrajina

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Pozornost svetovne javnosti bo nocoj usmerjena v New York, kjer se bosta v finalu svetovnega prvenstva v nogometu na stadionu Met Life pomerili Španija in Argentina. Prvič v zgodovini finalnih obračunov se bosta za naslov pomerili vodilni reprezentanci Fifine lestvice: Argentinci so prvi, Španci pa drugi. Obenem bo to tudi prvi finalni obračun zadnjih zmagovalcev evropskega in južnoameriškega prvenstva. Po ocenah bo tekmo prek zaslonov spremljalo kar 1,8 milijarde ljudi po vsem svetu. V oddaji tudi o tem: - Ukrajina po obsežnem ruskem napadu na Kijev zaveznice poziva k pomoči pri krepitvi protiraketnih sistemov. - Mineva 120 let od odprtja 144 kilometrov dolge Bohinjske železniške proge, ki je srednjo Evropo povezala z morjem. - Na severovzhodu države močna neurja z vetrolomi in točo.

Ukrajina mení vládu uprostred vojny. Novým premiérom sa stal šéf energetickej spoločnosti Naftogaz, zároveň dochádza k výmenám v obrane a bezpečnostných zložkách. Český novinár Ondřej Soukup vysvetľuje, že nejde iba o personálne zmeny, ale o snahu Volodymyra Zelenského nájsť nový spôsob riadenia krajiny.  Zelenskyj bol počas prvých rokov vojny najmä tvárou zahraničnej politiky, zatiaľ čo každodenné riadenie štátu riešil Andrej Jermak. Po korupčnej kauze a oslabení jeho pozície musí ukrajinský prezident viac vstúpiť do domácej politiky. 

Ukrajina bez klasického námorníctva úspešne oslabuje ruskú logistiku v Azovskom mori, zatiaľ čo ruské útoky devastujú prístavy pri Odese. Generál Pavel Macko analyzuje aj novú eskaláciu medzi USA a Iránom, vznik európskej protibalistickej koalície a politické otrasy v Kyjeve, ktoré môžu ovplyvniť ďalší priebeh vojny. V 171. epizóde Bezpečnostného radaru generála Pavla Macka rozoberáme najdôležitejšie bezpečnostné udalosti uplynulého týždňa. Pozrieme sa na vývoj bojov na Ukrajine, ukrajinské údery na ruskú logistiku v Azovskom mori aj ničivé útoky na prístavy v okolí Odesy. Venujeme sa eskalácii konfliktu medzi USA a Iránom, rizikám pre svetové energetické trhy, vzniku európskej protibalistickej koalície, rekonštrukcii ukrajinskej vlády aj ambícii Slovenska stať sa nestálym členom Bezpečnostnej rady OSN.

Trump sčítá porážky, oznámil zásadní projev k národu. Protibalistická dohoda Ukrajina + 9. Andreji Babišovi se splnil sen o jednobarevné vládě. Sýrie má parlament. Záleží na tom? Politici chtějí změnit pravidla umělého oplodnění. To ale víc dětí nepřinese. Moderuje Patricie Polanská.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voditelji tako imenovane koalicije voljnih so včeraj v Parizu razpravljali o okrepitvi podpore Ukrajini v vojni z Rusijo. Kot je povedal premier Janez Janša, se pripravljenost držav za pomoč Ukrajini povečuje. Ukrajina je ob robu srečanja skupaj z devetimi evropskimi državami napovedala ustanovitev koalicije za obrambo pred balističnimi izstrelki, francoski predsednik Emmanuel Macron pa vaje večnacionalnih sil, ki bi jih v primeru premirja z Rusijo napotili v Ukrajino. V oddaji tudi o tem: - Glasovanje o kandidaturi Tanje Fajon za posebno predstavnico Unije za Sahel še pod vprašajem - Slovenija prvič dobila enotno strategijo razvoja biotehnologije in farmacije do leta 2035 - Veliko pšenice bo zaradi nizkih cen končalo v živalski krmi.

Slovenska policija se spopada z izjemno kadrovsko krizo, saj vsako leto izgubi več sto uslužbencev, torej več, kot jih na novo zaposli. Notranji minister Franci Matoz napoveduje, da bo kadrovsko stisko v policiji reševal tudi s tem, da za policiste ne bo več potrebna šesta stopnja izobrazbe. V policijskem sindikatu pa ob tej zamisli opozarjajo na morebitne težave, ki bi jih prineslo izenačevanje plač policistov s srednješolsko in višješolsko izobrazbo. Druge teme: - Boris Mijič po novih razkritjih znova tarča pozivov k odstopu. - Ukrajina pri zaveznicah v Parizu dobila nove rešitve za zračno obrambo. - Predlog za turistično takso doživel odobravanje kmetov in negodovanje sobodajalcev.

Dr. Ernest Petrič proti referendumu o članstvu Slovenije v NATU.Jutri še zadnja izredna seja državnega zbora pred počitnicami, med drugim o ukinitvi uradniškega sveta.Ustavno sodišče pri ureditvi dobičkov koncesionarjev v zdravstvu obrnilo ploščo, v javnost je poslalo napačen signal, je opozorila Helena Mole.Ob francoskem državnem prazniku v Parizu največja vojaška parada doslej, na njej prvič tudi ukrajinski vojaki.Po največjem požaru na Krasu pred štirimi leti številni ukrepi in nova oprema za gašenja požarov v naravi. Ukrajina je odprla nov sklop pogajalskih poglavij v procesu približevanja Evropski uniji, vezan na zunanje odnose.Demografska zima v Evropi vse hujša: stopnja rodnosti zgolj 1.34.Šport: Na svetovnem nogometnem prvenstvu drevi finale pred finalom, pomerili se bosta Francija in Španija.Vreme- danes možne nevihte, te možne tudi jutri.

Michael Romancov je politický geograf UK FSV, pedagog a publicista. Působí na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. Přispívá do řady českých periodik. Je absolventem Pedagogické fakulty, Filozofické fakulty a Fakulty sociálních věd UK. Ve svých přednáškách a knihách se zaměřuje na historii mezinárodních vztahů s orientací na Evropskou unii, Rusko a Blízký východ. V tomto díle Štěpán Křeček s Michaelem Romancovem rozebírají aktuální vývoj války na Ukrajině a ekonomické i politické postavení Ruska. Věnují se tempu ruského postupu, životní úrovni obyvatel, postoji ruské společnosti k válce i tomu, jak se proměňuje fungování tamního režimu. Diskutují také o tom, v jaké kondici se nachází ruská ekonomika a jaké vyhlídky může mít po skončení konfliktu. Debata se dále zaměřuje na situaci na Blízkém východě, včetně konfliktu mezi Izraelem a Íránem, role Spojených států a strategického významu Hormuzského průlivu pro světovou ekonomiku. Řeč přichází také na ekonomickou situaci Íránu, stabilitu tamního režimu a širší geopolitické souvislosti, které mohou ovlivnit další vývoj v regionu i světové hospodářství. Celý díl najdete na Herohero a Forendors.

Ukrajina lahko računa na še močnejšo podporo Evrope, je sporočilo včerajšnjega pariškega srečanja koalicije voljnih držav, ki so napovedale okrepitev ukrajinske zračne obrambe ter skupne vojaške vaje večnacionalnih sil, ki bi jih v primeru premirja z Rusijo napotili v Ukrajino. Poljski premier Donald Tusk je to označil za ključno odločitev. Kot je napovedal, bodo prve skupne vaje s sodelovanjem francoskih in britanskih enot potekale jeseni na Poljskem. V oddaji tudi o tem: - ZDA napovedale pobiranje pristojbin za varnost v Hormuški ožini, Združeni narodi proti - Janković zatrdil: Kljub neuspelemu referendumu odloka o parkirnem režimu ne bo - Pomisleke glede uvedbe turističnega evra imajo tudi sobodajalci, opozarjajo na preobremenjenost z dajatvami

Legrace skončila už dávno. Vzít to na vědomí je ale v Česku dvojnásob obtížné. Summit NATO a Ukrajina. Jak se má NATO na Blízkém východě. Demokratům skandál spolkl kandidáta, teď musí ukázat, že jsou skutečně demokratičtí. A na konec glosa Evy Turnové. Moderuje Patricie Polanská.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Summit NATO v turecké Ankaře měl světu demonstrovat, že v Alianci vládne jednota a stabilita. Jeho konkrétní výsledky už ale tak jednoznačné nejsou: leitmotivem této vrcholné severoatlantické schůzky se staly jedovaté komentáře Donalda Trumpa na adresu spojenců kvůli odmítnutí pomoci Spojeným státům v novém blízkovýchodním konfliktu. Jediný opravdu spokojený tak může být Volodymyr Zelenskyj.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Summit NATO v Ankaře deklaroval navenek sílu a jednotu NATO. Velkou finanční podporu dostane Ukrajina, což nepotěší Rusko. Jeho výsledky a účast České republiky probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza.

Jak silnou podporu má Ukrajina na summitu Severoatlantické aliance? Co přinese koalicí prosazená sporná rozpočtová novela? A jak sportovní svět reaguje na možný návrat ruských sportovců na olympiádu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V turecké Ankaře začal dlouho očekávaný summit NATO. Česko na něm zastupuje jak vládní delegace v čele s premiérem, tak prezident, kterého kabinet doplnil do výpravy až dodatečně po zásahu Ústavního soudu. Co od summitu čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Po mnohaměsíční přetahované mezi vládou a prezidentem o složení české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) dorazil do Ankary jedním letounem premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Druhým speciálem pak prezident Petr Pavel. Program vlády a hlavy státu na summitu podle Babiše zkoordinován není. Pavel před odletem řekl, že má v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek a na pozvání svého tureckého protějšku se zúčastní úterní večeře lídrů, na kterou vláda delegovala Andreje Babiše v doprovodu manželky. „Prát“ se s premiérem o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady ale prezident podle svých slov nebude. Babiš, jehož vláda účast Pavla do poslední chvíle odmítala, označil dvoudenní summit za jeden z nejdůležitějších pro celé NATO. Velkým zážitkem podle něj bude zejména jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého se očekává tlak na spojence ohledně plnění aliančních závazků. V této souvislosti premiér v úterý ráno prohlásil, že jeho vláda hodlá příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Česko by tak poprvé splnilo závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Babiš dopředu naopak vyloučil, že by se Česko podílelo na poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun), o které se bude na summitu také jednat. Prezident v reakci na Babišovo vyjádření ocenil, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta HDP na obranu. Zároveň připomenul, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě. Jaký přínos může mít summit pro Česko? Jak chce vláda zvýšit obranyschopnost země? A jaká je budoucnost NATO? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět bezpečnějším místem určitě není,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj pokračuje turbulence, která začala plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, zároveň se ale za poslední měsíce změnila situace na bojišti. Rusko už nemá strategickou iniciativu tak pevně v rukou jako dřív a Ukrajina dokázala jeho tlak výrazně otupit. „Poslední dva roky je tím bohem války dronová armáda,“ tvrdí Bříza. Drony podle něj způsobují až 80 procent ztrát na bojišti a Ukrajina díky nim i autonomním systémům dokáže nahrazovat to, co jí nejvíc chybí: lidi. Zároveň ale varuje před představou, že válku rozhodne jedna zbraň. „Je to vždy kombinace různých zbraňových systémů, taktiky i strategie,“ dodává. Za klíčový považuje Bříza i vývoj dálkových dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Právě v tom podle něj leží lekce, kterou si prezident Volodymyr Zelenskyj odnesl z ponižujícího jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě: „Prezident Zelenskyj si z toho postupně vzal ponaučení, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe,“ popisuje expert. Ukrajina podle něj za poslední rok udělala obrovský kus práce a buduje kapacity, které jednou mohou odrazovat Rusko od dalšího útoku. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, vojenský průmysl i systémy navádění raket jsou podle Břízy důležité nejen vojensky, ale i psychologicky. Rusové začínají cítit, že se jich válka týká, Ukrajinci vidí, že se nejen brání, ale umějí také zasahovat Rusko a západní spojenci dostávají důvod věřit, že další podpora má smysl. V rozhovoru se ale mluví i o Donaldu Trumpovi, Íránu a hranicích americké síly. Bříza říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, zároveň ale kritizuje načasování americké kampaně i to, že Trump podle něj neměl plán B. Spojené státy podle něj počítaly s tím, že mohutná vojenská síla dostane teokratický režim „na kolena“, jenže to se nestalo. „Fatální podcenění situace,“ hodnotí Bříza. „Nic z toho se nepovedlo,“ dodává k cílům, které si Washington stanovil: likvidaci jaderného programu, balistických raket, podpory terorismu i íránského námořnictva. Za klíčové teď považuje, zda se Írán ve finální dohodě vzdá vysoce obohaceného uranu a zaváže se nevyvíjet jadernou zbraň. Nechtěným důsledkem války podle něj navíc je, že v Íránu už nevládnou ajatolláhové, ale íránské revoluční gardy. Může Ukrajina skutečně donutit Putina k jednání? Má Zelenskyj po měsících vývoje vlastních zbraní konečně „karty“, které mu Trump dřív upíral? Hrozí ruská mobilizace, nebo jaderná eskalace? A rozhodne se až u vyjednávacího stolu, jestli byla americká akce proti Íránu strategickou porážkou? Sledujte celý rozhovor.

Gasilci nadaljujejo sanacijo pogorišča v Brestovici pri Komnu. Ogenj so pogasili ponoči, ko je bilo na terenu še vedno skoraj 150 gasilcev. V intervenciji so včeraj sodelovala tudi štiri letala ta gašenje, ki so vodo skupno odvrgla 38-krat. Druge teme: - Ameriški predsednik Trump je v nagovoru ob 250-letnici državne samostojnosti politične nasprotnike označil za komuniste. - Ukrajina odločno zanika ruske navedbe o zavzetju Konstantinovke in poudarja, da se spopadi tam nadaljujejo. - Brez volilne pravice na lokalnih volitvah je v Sloveniji ostalo 103 tisoč državljanov tretjih držav, mnoge je odločitev prizadela.

Uplynulo 1000 dní od najkrvavejšieho dňa v dejinách moderného Izraela. V noci na štvrtok Rusko zabíjalo v Kyjeve. Ukrajina zapálila ďalšiu rafinériu. Fico radí farmárom.

Roztržka, kterou spustil spor o historickou roli Ukrajinské povstalecké armády (UPA), eskaluje. Ukrajinský prezident nechal jednu z jednotek pojmenovat po kontroverzní UPA, polský prezident mu proto odebral nejvyšší státní řád Bílé orlice. Volodymyr Zelenskyj ho vrátil poštou. „Na začátku to nebylo mířeno proti Polsku,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinský historik Radomyr Mokryk. „Je to gesto, že Ukrajina nemusí brát na Polsko ohled,“ tvrdí polský politolog Maciej Ruczaj.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko má naftové a benzínové suchoty. Vojaka, ktorý chcel hovoriť s Putinom, poslali na 11 dní do väzenia. Ukrajina plní svoj 40-dňový plán devastácie ruskej ekonomiky.

Folkloristi vypískali na festivale v Strážnici dvoch ministrov. Ukrajina začala plniť to, čo sľúbila – ničí ruskú ekonomiku.

Úřad ukrajinského prezidenta a ministerstvo obrany vyhlásily v polovině června dlouho očekávanou reformu ukrajinské armády, která by měla vyřešit především dlouhodobý nedostatek bojeschopného mužstva. Jejím nejambicióznějším aspektem je možnost verbování dobrovolníků ze zahraničí, píše francouzský deník Le Monde.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina stupňuje tlak na Krym, Rusko modernizuje svoje drony a na Blízkom východe sa po prímerí opäť rozbieha diplomacia. Generál Pavel Macko zároveň vysvetľuje historické súvislosti Operácie Barbarossa a pripomína význam odsunu sovietskych vojsk z Československa. Epizóda č. 168, účinkujú: – gen. Pavel Macko – Eugen Korda

Proč není Evropská unie jednotná a co tím ztrácí? Může v současném stavu čelit konkurenci z Číny nebo Spojených států? Nenastal už čas na její rozšiřování? A mohla by se mezi novými členy objevit také Ukrajina? Pavlína Nečásková se zeptala bývalého předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze, který přicestoval do Prahy na valné shromáždění Evropské vysílací unie.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražda v Gelnici ukázala, že ochrana žien pred násilím a špeciálne partnerskými vraždami nie je prioritou štátu a vlády, na rozdiel od ochrany korupčníkov, tvrdí poslankyňa za SaS Vladimíra Marcinková. Minister Tomáš si podľa nej vybral za nepriateľov najchudobnejšie deti na Slovensku, pretože rómski rodičia neposielajú deti do školy z objektívnych dôvodov. Reaguje aj na podozrenia o užívaní kokaínu politikmi a upozorňuje na podozrivé správanie kolegov v európskom výbore. Tie vyplynuli zo včerajšieho rozhovoru herca Matúša Kvietika pre Aktuality, kde tvrdí, že jeho díler dodával kokaín aj viacerým slovenským politikom.V podcaste s Vladimírou Marcinkovou (SaS) sa dozviete:– od 1. minúty – či má Slovensko problém s násilím na ženách;– po 5:00 – že prioritou koalície je chrániť korupčníkov a nie obete domáceho násilia;– od 6:00 – či sa Péter Magyar stretol s Robertom Ficom len tam, kde sa mu nemohol vyhnúť;– po 9:00 – prečo sa Poľsku darí viac ako Slovensku;– od 11:45 – či sme na ceste k zastaveniu eurofondov;– po 14:00 – že pre východ Slovenska by bolo skvelou správou, keby sa Ukrajina dostala do EÚ;– od 17:00 – že Rusko odmieta rokovať, ale možno ho prinútia útoky na ropný priemysel;– po 21:00 – prečo si myslí, že nepriateľom vlády sú najchudobnejšie deti;– od 23:00 – že rómski rodičia sú už teraz motivovaní posielať deti do škôl a zlyháva sociálka;– po 25:00 – čo bola podstata jej konfliktu s influencerom Baramim;– od 33:00 – či je SaS po odchode Richarda Sulíka zelenšia strana;– po 35:00 – či SaS neskončí mimo parlamentu, keď sa bude spájať len s mikrostranami;– od 43:00 – že stranu Za ľudí rozložil Igor Matovič;– po 44:00 – prečo sa pri podozreniach z užívania kokaínu v parlamente treba pozrieť na členov európskeho výboru.

Vražda v Gelnici ukázala, že ochrana žien pred násilím a špeciálne partnerskými vraždami nie je prioritou štátu a vlády, na rozdiel od ochrany korupčníkov, tvrdí poslankyňa za SaS Vladimíra Marcinková. Minister Tomáš si podľa nej vybral za nepriateľov najchudobnejšie deti na Slovensku, pretože rómski rodičia neposielajú deti do školy z objektívnych dôvodov. Reaguje aj na podozrenia o užívaní kokaínu politikmi a upozorňuje na podozrivé správanie kolegov v európskom výbore. Tie vyplynuli zo včerajšieho rozhovoru herca Matúša Kvietika pre Aktuality, kde tvrdí, že jeho díler dodával kokaín aj viacerým slovenským politikom.V podcaste s Vladimírou Marcinkovou (SaS) sa dozviete:– od 1. minúty – či má Slovensko problém s násilím na ženách;– po 5:00 – že prioritou koalície je chrániť korupčníkov a nie obete domáceho násilia;– od 6:00 – či sa Péter Magyar stretol s Robertom Ficom len tam, kde sa mu nemohol vyhnúť;– po 9:00 – prečo sa Poľsku darí viac ako Slovensku;– od 11:45 – či sme na ceste k zastaveniu eurofondov;– po 14:00 – že pre východ Slovenska by bolo skvelou správou, keby sa Ukrajina dostala do EÚ;– od 17:00 – že Rusko odmieta rokovať, ale možno ho prinútia útoky na ropný priemysel;– po 21:00 – prečo si myslí, že nepriateľom vlády sú najchudobnejšie deti;– od 23:00 – že rómski rodičia sú už teraz motivovaní posielať deti do škôl a zlyháva sociálka;– po 25:00 – čo bola podstata jej konfliktu s influencerom Baramim;– od 33:00 – či je SaS po odchode Richarda Sulíka zelenšia strana;– po 35:00 – či SaS neskončí mimo parlamentu, keď sa bude spájať len s mikrostranami;– od 43:00 – že stranu Za ľudí rozložil Igor Matovič;– po 44:00 – prečo sa pri podozreniach z užívania kokaínu v parlamente treba pozrieť na členov európskeho výboru.

Ďalšia zahraničnopolitická avantúra amerického prezidenta možno bude Kuba, hovorí Dalibor Roháč, ktorý strávil dlhé roky medzi americkými republikánmi. Čo sa deje v republikánskej strane a ako môže vyzerať Trumpov nástupca? Američanov najviac trápi ekonomika, a práve v nej Trump nesplnil svoje sľuby.Podľa Dalibora Roháča by malo Moldavsko vstúpiť do EÚ skôr ako Ukrajina, a to aj napriek tomu, že časť Moldavska je okupovaná ruskou armádou.Nahrával Peter Hanák.

Trump vraj chce, aby Ukrajina ráznejšie pritlačila na Rusko. Podľa Lavrova Európa ohrozuje svetový mier. Vypadnite z Ukrajiny, pokiaľ nie je neskoro, povedal ukrajinský diplomat v OSN. Spor českého prezidenta a vlády eskaluje.

Ďalšia zahraničnopolitická avantúra amerického prezidenta možno bude Kuba, hovorí Dalibor Roháč, ktorý strávil dlhé roky medzi americkými republikánmi. Čo sa deje v republikánskej strane a ako môže vyzerať Trumpov nástupca? Američanov najviac trápi ekonomika, a práve v nej Trump nesplnil svoje sľuby.Podľa Dalibora Roháča by malo Moldavsko vstúpiť do EÚ skôr ako Ukrajina, a to aj napriek tomu, že časť Moldavska je okupovaná ruskou armádou.Nahrával Peter Hanák.

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

S podelitvijo spričeval se je danes za približno 256.000 osnovnošolcev in dijakov končalo šolsko leto 2025/26, ki je prineslo tudi nekaj novosti in zakonskih sprememb. Minister za izobraževanje, znanost in mladino Borut Rončević se je v poslanici vsem otrokom in zaposlenim v vzgoji in izobraževanju zahvalil za opravljeno delo in predanost šoli, izrazil pa je tudi željo, da šolski sistem ostane navdihujoča in povezana skupnost, ki gradi na zaupanju in spoštovanju. Drugi poudarki: - Rusija in Ukrajina medsebojne napade usmerjata na energetsko in oskrbovalno infrastrukturo, Kijev in Moskva z nasprotnimi trditvami glede napredka v vojni. - Evropo duši vročinski val, v povezavi s katerim je v Franciji umrlo najmanj 50 ljudi, v Veliki Britaniji zaprtih več kot tisoč šol, za del Slovenije za konec tedna razglasili rdeče vremensko opozorilo. - Slovenski turizem se krepi predvsem na račun tujih gostov; ob tem v stroki svarijo pred pretirano odvisnostjo od tujih trgov.

Poľsko a Ukrajina sú už niekoľko dní v diplomatickom konflikte. Ide o názov vojenskej jednotky, ktorá však Poliakom pripomenula banderovcov. A tak sa cez ukrajinsko-poľskú hranicu odoberajú a poštou posielajú späť štátne vyznamenania. Zahraničnopolitická analytička JANA KOBZOVÁ v podcaste Dobré ráno analyzuje s moderátorkou Janou Krescanko Dibákovou situáciu, ktorá vznikla po pomenovaní ukrajinskej jednotky po kontroverznej Ukrajinskej povstaleckej armáde. Poľský prezident Karol Nawrocki následne odobral ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému najvyššie štátne vyznamenanie - Rad bielej orlice. Ukrajinského prezidenta nasledovali jeho predchodcovia Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Petro Porošensko. Zdroje zvukov: TV JOJ, Facebook/EU debates, Youtube/Volodymyr Zelenskyj Odporúčanie: Je zase z domácej dielne, my obdivovatelia pamiatok sa tešíme. Špeciálny magazín s tipmi na výlety po Českej republike nájdete už dnes v denníkoch SME a Korzár. Chcete vidieť moravský Excalibur, legendárny Tatraplan, sokolovský poklad či prejsť sa po pivnom chodníku? Kde teda nájdete najkrajšie hrady, zámky, turistické trasy a vyhliadky? Zopakujem, v dnešných novinách. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Zeitgeist #26 s Tomášem Brolíkem a Ondřejem Kundrou o pozadí obratu ve válce, summitu G7 a podporování Ukrajiny ze strany států EU čtyři roky od chvíle, kdy se stala kandidátskou zemí. Ruský prezident Vladimir Putin se mohl pár měsíců těšit z dopadů války v Íránu, která skokově zvýšila ceny ropy a zemního plynu a odvedla část světové pozornosti od ruské agrese. Ale cena zmíněných komodit od té doby už výrazně klesla. A jak dosvědčují události z posledních týdnů, Ukrajině se daří útočit na energetickou a další infrastrukturu v čím dál vzdálenějších částech Ruska a tím omezovat export strategických surovin. Kouř stoupající na Moskvou, Krymem nebo Petrohradem a bzučení dronů navíc upomínají řadové Rusy, že se jich válka rozpoutaná Putinem na Ukrajině navzdory jeho slibům týká citelněji, než si mnozí namlouvali. A ruská mašinérie statisíců vojáků už na Ukrajině v poslední době nedokáže výrazně postupovat i přes velké ztráty. K ukrajinským úspěchům také patří to, že Kyjev minulý měsíc zahájil první přístupová jednání s EU bezmála čtyři roky od získání kandidáského statusu.Jak se válka vychýlila z rytmu ruských letních a zimních ofenziv posledních let? O čem vypovídají útoky ukrajinských dronů na ruském území a jak číst výsledky summitu G7 z pohledu Ukrajiny? Jak moc pošramocené jsou vztahy Polska a Ukrajiny? A kam dospěl ve své politice vůči Ukrajině premiér Andrej Babiš? Nejen o tom mluví zástupci šéfredaktora Ondřej Kundra a Tomáš Brolík se Štěpánem Sedláčkem v dalším díle Zeitgeistu. K tématu také doporučujeme:Dálnice smrti a hořící Moskva: Ukrajina díky novým dronům a novému myšlení získává převahuEvropský komisař pro obranu: Zaostáváme za Rusy ve výrobě zbraní. Musíme to změnitVálka Polska a Ukrajiny (o minulost) je v plném proudu

Co vytýká premiér Babiš ministru zdravotnictví Vojtěchovi? A je jeho kritika oprávněná? Řády a vyznamenání rozdělují Polsko a Ukrajinu – může to oslabit jejich spolupráci ve válce proti Rusku? Jak bude vypadat Galakoncert pro nové svatovítské varhany?

Co vytýká premiér Babiš ministru zdravotnictví Vojtěchovi? A je jeho kritika oprávněná? Řády a vyznamenání rozdělují Polsko a Ukrajinu – může to oslabit jejich spolupráci ve válce proti Rusku? Jak bude vypadat Galakoncert pro nové svatovítské varhany?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní. Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní. „Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí. Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“ Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“ Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů. Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ukrajina sa usiluje o členstvo v Európskej únii už naozaj dlho. Isto si spomínate na Oranžovú revolúciu alebo Euromaidan, ktoré v jej snahe o integráciu svietia ako najznámejšie míľniky. Otvorenie najnovších rokovaní je podľa Volodymyra Zelenského pre ukrajinský národ „významná politická a morálna podpora“. Cesta pred našimi východnými susedmi je však ešte dlhá a predovšetkým ťažká. O rozširovaní Európskej únie, nielen Ukrajinou, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s vydavateľom euBriefu Radovanom Geistom. Zdroje zvukov: YouTube/Reuters, euronews Odporúčanie: Ponorte sa do veľmi hlbokého mora s veľmi vzácnymi druhmi veľrýb, vyzýva New York Times vo svojom multimediálnom príspevku o tom, ako ťažba a ťažobný prieskum a doprava v Mexickom zálive narúšajú komunikáciu týchto ohrozených cicavcov. Do toho, čo sa deje pod hladinou oceánu, sa môžete započúvať na tomto linku. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Trump dohodol s Iránom horšie podmienky ako Obama. Rokovania s Iránom sa ešte ani nezačali a už ich odložili. Robert Fico prišiel nielen o Orbána, ale aj o odvahu.

O bezpečnosti se jedná i koncem tohoto týdne, který přinesl například memorandum mezi Spojenými státy a Íránem, taky setkání zástupců NATO, setkání představitelů zemí EU. I tento týden ukrajinské drony zasáhly cíle v Moskvě. Jak je možné, že se Ukrajincům daří poškodit například tamní rafinerii? „Útoky sílí. Ukrajina posílila stran svých prostředků vzdušného boje s delším dosahem. To je velmi pozitivní zpráva,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Rusom už nie je sväté nič. Ruskí agresori ďalej tvrdo útočia na Ukrajinu a vraždia dronmi a raketami civilistov, vrátane tehotných žien a detí v mestách. V Kyjeve Rusi dronmi bombardovali takmer tisícročnú pravoslávnu katedrálu zapísanú v svetovom dedičstve, ktorá sa ocitla v plameňoch.Európska únia medzitým otvorila prístupové rokovania s Ukrajinou a napadnutej krajine stále pomáhame.Ako to vyzerá po ruských útokoch na civilistov a civilné ciele ďaleko od frontových línií? Ako na to reagujú Ukrajinci a majú stále odhodlanie sa pred krvavým agresorom statočne brániť? A čo znamená, že únia s Ukrajinou otvorila prvý blok prístupových rokovaní? Čo teraz musí Kyjev plniť a ako na to je? A kedy by mohla Ukrajina vstúpiť do Európskej únie?Braňo Závodský sa rozprával s exministrom zahraničných vecí Rastislavom Káčerom a so slovenskou diplomatkou, veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine Katarínou Mathernovou.

Ameriški predsednik Donald Trump je sporočil, da so Združene države z Iranom elektronsko podpisale preliminaren sporazum o končanju vojne, uradno pa ga bodo v petek v Ženevi. Ameriški podpredsednik JD Vance je dokument opisal kot zelo splošen, zato veliko stvari ostaja nejasnih. Drugi poudarki: - Ukrajina in Moldavija začeli vsebinska pogajanja o pridružitvi Evropski uniji. - Banka Slovenije bo objavila posodobljeno napoved gospodarskih gibanj za Slovenijo. Po pričakovanjih bo napoved rasti BDP malenkost znižala, ob tem pa občutno zvišala oceno glede inflacije. - Letošnja poletna sezona bo v naših gorah po predvidevanjih gorskih reševalcev znova izjemno zahtevna.

Plíživá proměna státu. Příprava státního rozpočtu je v plném proudu, splnění pravidel nezaručuje takřka nic. Summit NATO v Ankaře se pokusí jinak nastavit vztahy USA a Evropy. Ukrajina a Moldavsko začínají jednat o vstupu do EU. Zvuk romantické struny

Po dvou letech úmorného čekání přechází Ukrajina do nové fáze přístupových rozhovorů s Evropskou unií – tedy k pondělnímu zahájení prvního jednacího klastru v Lucembursku. Přestože úvodní rozhovory byly zahájeny tamtéž přesně před dvěma lety, faktická jednání k věci začínají až teď. Doposud je blokovala maďarská vláda Viktora Orbána.

Čakajú nás mesiace nechutného politického boja. Donald Trump a kráľ Karol III. oslavovali narodeniny, každý inak. Ukrajina chce viac peňazí, aby mohla poriadne podkurovať Putinovmu Rusku.

Celý díl najdete na: https://herohero.co/dobrovskysidloHostem dnešního dílu je Karel Svoboda, historik a odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd UKHlasujte v anketě Podcast roku do 14.6. Děkujeme za váš hlas!

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.

Najnovšie informácie hovoria o tom, že Ukrajina získala späť tento rok 600 štvorcových kilometrov svojho územia. Posúva sa front? Ukrajina posiela drony na ruské územia, vojnu už pociťujú aj obyčajní Rusi. Nielen pre drony, ale niekde aj cez benzín - ktorý je na prídel. A najmä ju cítia ruskí podnikatelia. Volodymyr Zelenskyj posiela Vladimirovi Putinovi list s výzvou na prímerie, no to je zatiaľ stále v nedohľadne. Zdroje zvukov: CT24, TA3, STVR, Sky news Odporúčanie: A drobné umelecké odporúčanie na záver. Od piatka do nedele bude v Pezinku moja najobľúbenejšia akcia. Keramické trhy. Všelijaké šálky, umelecké predmety, nádhernosti do záhrady. Áno, od každého remeselníka som si už za celé roky kúpila aspoň jednu vec. Ak máte chuť, príďte a podporte ľudí, ktorí sa živia svojím talentom. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Za 22 rokov v Európskej únie Slovensko dostalo takmer 26 miliárd eur v eurofondoch. Problém je však, že ich podľa Najvyššieho kontrolného úradu nevieme investovať tak, aby sme skutočne krajine a našich regiónom pomohli. A to napriek tomu, že peniaze z eurofondov tvorili až 80 % našich všetkých verejných investícií.Prečo teda nedokážeme z miliardových eurofondov riešiť naše regionálne rozdiely? Prečo sú eurofondy takou obrovskou časťou našich štátnych investícií a čo urobíme, keď už nebudeme len ich čistým prijímateľom?Dostane Slovensko ešte nejaké peniaze z Európskeho mierového nástroja za darované zbrane na Ukrajinu? A prečo minister obrany Kaliňák hovorí, že to bude ešte veľký škandál? A ako je dnes Ukrajina pripravená na prípadné členstvo v únii? Ktoré z kandidátskych štátov sú na tom najlepšie a kedy Úniu čaká ďalšie rozširovanie?Braňo Závodský sa rozprával s vedúcim zastúpenia Európskej komisie na Slovensku Petrom Stanom.