Podcasts about ukrajina

Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski je začel turnejo po Evropi. V Grčiji je podpisal sporazum o dobavi ameriškega zemeljskega plina. Kot je dejal, so sklenili zelo pomemben dogovor, ki jim bo pomagal premostiti zimo. Ruske sile namreč nadaljujejo napade na ukrajinsko energetsko infrastrukturo, zaradi katerih so po vsej državi pogosti izpadi elektrike in ogrevanja. Zelenski bo prihodnji teden obiskal tudi Francijo in Španijo, kjer pričakuje dogovore o krepitvi ukrajinske zračne obrambe. Ostali poudarki odddaje: - Izrael še naprej odločno nasprotuje neodvisni Palestini. - Na Hrvaškem vse glasneje preučujejo idejo za graditev lastne jedrske elektrarne. - Rokometašice Krima izgubile zadnjo letošnjo tekmo v ligi prvakinj.

Strategicky důležité město Pokrovsk v Doněcké oblasti zřejmě míří ke svému pádu a uchopení ruskou armádou. Ukrajina v takovém případě vkládá naděje do další obranné linie, která se stala také jednou ze zastávek reportéra Seznam Zpráv Martina Nováka, jenž v říjnu vyrazil na východ Ukrajiny. Jak se žije a bojuje ve frontové oblasti? A kam válka může zamířit, pokud Pokrovsk skutečně Ukrajina ztratí? Host: Martin Novák - reportér zahraniční rubriky Seznam ZprávČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Fico sa bojí študentov z Popradu. 10 sekúnd ticha za Ficove tyranie a šírenie nenávisti. Nemecký prezident varuje pred nástupom diktatúr. Ukrajina uvalila sankcie na človeka, ktorý vybavil Matovičovi vakcíny Sputnik.

Jak proběhl přestup na pozici šéfredaktora Aktuálně.cz a co obnášela přestavba redakce? Jak se dnes dělá zpravodajství v éře algoritmů, kdy kvalitu i čísla určují titulek či sociální sítě? Kde leží hranice mezi neutralitou a názorem a jak se budují silné autorské značky bez paywallu? Co říká na sílu veřejnoprávních médií a nefér soutěž o pozornost a inzertní peníze? A jak realisticky vypadá fronta na Ukrajině, kam pravidelně jezdí? Máme o válce zkreslené představy oproti tomu, co se děje přímo na místě?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Od listopadu má Evropská unie novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je to další krok v zapojení Ukrajiny do společného evropské trhu, vedený mimo jiné úvahou, že to, co si Ukrajina dokáže vydělat svým vývozem do Evropské unie, nebude muset sama Evropská unie poskytovat Kyjevu na udržení jeho státu a hospodářství v chodu.

Budeme si povídat o zájmech a zvědavosti. V České televizi visela na klice u hydrantu malá cedulka. Bylo na ní napsáno: „V případě požáru obrať!“ Jednou jsem nevydržela, a když jsem byla na chodbě sama, tak jsem cedulku nenápadně obrátila a na druhé straně stálo: „Teď ne, ty pitomče. Až při požáru!“ V Omeletkách uslyšíte povídku Páníčkova pomsta. Halina Pawlowská přidá povídku Charakter mlčel a mluvilo tělo - Buď já, nebo… a také recept na jablkový koláč se slaným karamelem.

Od listopadu má Evropská unie novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je to další krok v zapojení Ukrajiny do společného evropské trhu, vedený mimo jiné úvahou, že to, co si Ukrajina dokáže vydělat svým vývozem do Evropské unie, nebude muset sama Evropská unie poskytovat Kyjevu na udržení jeho státu a hospodářství v chodu.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aktuálne vnútropolitické témy. • Zahraničné témy - EÚ a Ukrajina. • Vzťahy SR - ČR a budúcnosť V4. | Hosť: Robert Fico (predseda vlády SR; predseda strany SMER-SD). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Minilo je eno leto od druge izvolitve Donalda Trumpa v Belo hišo. Obletnica je bila za predsednika bolj grenka, saj so jo med drugim pospremile demokratske volilne zmage na županskih volitvah v New Yorku ter na guvernerskih volitvah v Virginiji in Ne Jerseyju. Evropska unija se po večletnem zatišju utegne širiti v naslednjih petih letih. Najbolje kaže Črni Gori, Srbija si je tokrat iz Bruslja prislužila zelo jasne kritike. Ukrajina in Moldavija naj bi bili do konca leta pripravljeni na začetek pogajanj o članstvu o vseh sklopih. Kako naj bi bilo videti morebitno članstvo držav, ki nimata pod nadzorom celotnega svojega ozemlja in dele teh ozemelj obvladuje Rusija, ni povsem jasno. Ob tem, da so tudi ameriški poskusi umirjanja ruske agresije nad Ukrajino potihnili. Po Labirintih sveta vas bo tokrat popeljal Matjaž Trošt.

Rusko v posledních dnech upevňuje své pozice v Pokrovsku. Zdá se, že město důležité pro obranu zbytku Doněcké oblasti je ztraceno. Co znamená jeho pád a jaká je situace Ukrajinců? O tom v podcastu Zbytečná válka mluví bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Věnovat se bude i bojům v Súdánu, kde Jednotky rychlé podpory (RSF) dobyly město Fášir a zmasakrovaly jejich obyvatele.

Evropska komesarka Marta Kos najavila početak izrade ugovora o pristupanju EU i Crne Gore. U Srbiji reforme usporene; Skupština raspravlja o zakonu za gradnju na mjestu Generalštaba. Tužilaštvo optužilo Vučića za zloupotrebu ovlašćenja. Ukrajina napala petrohemijski pogon duboko u Rusiji.

Kljub trenutno precej toplim temperaturam, smo vstopili v čas, ko bodo položnice za elektriko zaradi ogrevanja višje. Z novembrom so namreč omrežnine dražje, prav tako bo dražji prvi blok od sedme do štirinajste ter od 16. do 20. ure, a le za 50 odstotkov, saj želi Agencija za energijo postopno uvajati spremembe. Drugi poudarki oddaje: - V novem ameriškem napadu na domnevno tihotapski čoln v Karibskem morju ubiti trije ljudje. - Rusija nadaljuje napade na ukrajinsko energetsko infrastrukturo, Ukrajina napadla ruski naftni terminal. - V hrvaških osnovnih šolah od drugega polletja popolna prepoved uporabe telefonov.

⏱ Prvních 71 minut pro všechny zdarma, celý rozhovor v délce 140 minut pro předplatitele na Patreonu

Prečo sa Orbán zbytočne chvastal, že v Budapešti bude stretnutie Putina s Trumpom? Trump prvýkrát zatlačil na Rusko. Ekonomické sankcie budú agresora poriadne bolieť. Čína a India hlásia znižovanie nákupu ruskej ropy. Prečo Ukrajina potrebuje Tomahawky?

Medtem ko Donald Trump ruši del Bele hiše, da si bo tam uredil banketno dvorano, so se na ulice ameriških mest zgrnili milijoni protestnikov, ki niso zadovoljni z njegovimi potezami. V tem tednu je med drugim venezuelskemu samodržcu Meduru zagrozil z vojaškim posredovanjem, v napadih na ladje v Karibskem morju pa je umrlo več deset ljudi. Ukrajina za zdaj ne bo dobila izstrelkov tomahawk, Putin pa je ostal brez napovedanega srečanja v Budimpešti. Je pa Viktor Orban začel kampanjo pred aprilskimi parlamentarnimi volitvami. Za kratek čas je bila na radarju mednarodne javnosti tudi Slovenija, v Portorožu so se namreč zbrali voditelji sredozemskih držav Evropske unije. Francoski predsednik je ostal dan dlje, italijanska premierka pa se je Sloveniji tudi tokrat izognila.

Pobaltí čelí už dvě desítky let rostoucím ruským provokacím, což ukázal nedávný průlet ruských MiGů-31 estonským vzdušným prostorem. Rusko také organizuje žhářské útoky v pobaltských zemí a v Polsku připomněla v podcastu Zbytečná válka vedoucí katedry bezpečnostních studí CEVRO univerzity a bývalá diplomatka působící v Litvě Martina Heranová. Bělorusko je podle ní pod totální kontrolou Ruska. Největší riziko ale vidí v Kaliningradské oblasti.

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem v Maďarsku se v dohledné době neuskuteční. V úterý v podvečer o tom s odvoláním na zdroj v Bílém domě informovala agentura Reuters. Média spekulují, že důvodem je to, že dohoda o ukončení války je zatím stále v nedohlednu. V posledních dnech se zdálo, že Ukrajina je po čase u amerického prezidenta opět v nemilosti. Na schůzce v Bílém domě na konci minulého týdne podle přítomných novinářů Donald Trump tlačil na ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského, aby přistoupil na Putinovy podmínky. Trump prý také používal slovník silně připomínající ruské narativy. V jakém stavu Ukrajina před další válečnou zimou je? A jaké ústupky by Ukrajinci byli ochotni v zájmu míru a při aktuálním rozvržení sil udělat? Rozhovor s novinářem Martinem Fornůskem, který žije a pracuje v ukrajinském Lvově, jsme natočili v úterý v poledne, tedy v době, kdy se ještě spekulovalo, že k budapešťskému summitu by mohlo dojít na konci příštího týdne. Host: Martin Fornůsek - editor ukrajinského zpravodajského serveru Kyiv Independent Článek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: - Kto chce vojnu – Rusko alebo Ukrajina, USA a EÚ? - S kým by sa KDH malo dohodnúť na zákone o výhrade vo svedomí? - O čom vypovedá odsúdenie Michala Suchobu?

Hrozba ničivými Tomahawkami ako cesta k mierovej diplomacii po osi Putin-Trump-Orbán? V Budapešti ako „ostrove mieru“, ako o ňom hovorí maďarský premiér? A dostane sa k stolu Volodymyr Zelenskyj?Otázky a paradoxy v nich, ktoré zachytáva vývoj posledných dní a hodín. Na počiatku bola hrozba poskytnutia striel s plochou dráhou letu, ktoré si šiel rovno do oválnej pracovne pýtať prezident napadnutej Ukrajiny. Ešte cestou tam ho predstihol dlhým telefonátom s Trumpom agresor Vladimír Putin.Výsledok? Správy o stretnutí Trump-Putin. V Budapešti Viktora Orbána, „ktorého máme radi“, ako podotkol americký prezident. Bez prísľubu Tomahawkov. A so síce neoficiálnou, no požiadavkou ukrajinského Donbasu ako výmeny za Putinove „áno“ mieru.Sú to znaky mierovej diplomacie? A čo s volaním litovského šéfa diplomacie po mieste za rokovacím stolom pre Volodymyra Zelenského? „Rokovania o konci agresie Ruska proti Ukrajine sa nemôžu uskutočniť len s agresorom, Ukrajina musí byť ich súčasťou,“ volal Litovčan Kestutis Budrys.Kontrasty, ktoré viedli až k zrušeniu avizovanej schôdzky lídrov „v najbližšej budúcnosti“, ako to nakoniec oznámil Biely dom. Téma pre bývalého šéfa diplomacie slovenskej diplomacie Miroslava Wlachovského.„Som presvedčený, že ide opätovne o odďalovaciu taktitu Putina,“ hovorí Wlachovský. „Nemajú dohodu na substancii rokovaní, v takom prípade mi (stretnutie Trump-Putin) nedáva zmysel,“ dopĺňa.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Zdravo. Tokrat začnemo s filozofsko razpravo o tem, ali je svet res padel s tečajev, odkar nas je zapustil David Bowie?! Vmes so se zgodili Trump 1, COVID, Ukrajina, Gaza, Trump 2, Bill Gates pa za dve tretjini planeta 28. oktobra "načrtuje" očarljiv skupinski samomor. Mi pa nadaljujemo z debato o kapitalizmu, distribuciji hrane ter razmišljamo o vplivu medijev na človeško psihologijo in pogled na svet nasploh. Sledi razglas o dvelovniku: našli smo trgovino, ki je odprta LE dva dni na teden. Bravo. Potem pa preidemo k razpravi o delavskem razredu, poštenem plačilu, malicah, ... na koncu se vse skupaj nežno zlije v debato o hrani v nepokvarljivi oblik (nedolžni zajec), svetovni politiki in Revolutu. ⏰ Do konca sveta je še 8 dni.

Kyjev chce vydělat na nezaplacených daních tvůrců populární platformy OnlyFans. Je tu ale jeden problém. Natáčení pornografie je na Ukrajině nelegální, všímá si nezávislý ruský exilový portál Meduza. Od roku 2022 platforma platí na Ukrajině 20procentní daň z přidané hodnoty stejně jako jiné mezinárodní digitální společnosti. V loňském roce se však pozornost Státní daňové služby (STS) obrátila na samotné tvůrce s argumentem, že i oni by měli své příjmy danit.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Računamo na ameriškega predsednika Donalda Trumpa, da s pritiskom na Rusijo ustavi vojno, je po včerajšnjem obisku v Beli hiši dejal ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski. Ameriškega kolega je skušal prepričati o dobavi raket dolgega dosega tomahawk, ki bi jih Ukrajina zamenjala za svoje brezpilotnike. Tomahawkov se Rusija boji, meni Zelenski, Trump pa trdi, da bi njihova dobava utegnila močno zaostriti konflikt. Ostali poudarki oddaje: Hamas predal truplo še enega izraelskega talca. O svoji razorožitvi pa se ne želi izreči. Ideja uvedbe obveznega naborništva deli nemške vladne stranke. Slovenska namiznoteniška reprezentanca v boj za zgodovinsko uvrstitev v evropski finale.

Po neúspechu augustovej Aljašky zmena v októbrovej Budapešti? Donald Trump avizuje nové stretnutie s Vladimírom Putinom. S cieľom ukončiť – ako podotýka - „neslávnu“ vojnu medzi Ruskom a Ukrajinou.Vo štvrtok absolvoval dvojhodinový telefonát s ruským prezidentom. Dnešný piatok prijíma v oválnej pracovni Volodymyra Zelenského. A v horizonte dvoch týždňov by sa mali opäť stretnúť z očí do očí s ruským prezidentom v maďarskej Budapešti. Je za tým tlak hrozby ničivých striel s plochou dráhou letu Tomahawk, o ktoré sa Ukrajina uchádza u Američanov?Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Tomahawky pre Ukrajinu už len ako téma majú silu odstrašovať,“ hovorí generál Macko. Dôkazom je podľa neho aj krok Vladimíra Putina, ktorý inicioval telefonát s americkým prezidentom. Trumpovi podľa neho slúžia ako strategický nástroj pri vyjednávaniach. „Majú silu ultimáta,“ vysvetľuje. Premeniť by sa malo do podmienky prímeria pre Moskvu.Pavel Macko však hovorí aj o riziku: „Celý manéver s tomahawkami sa môže zaseknúť na tom, že sa nenájde európsky partner, ktorý by ich zaplatil.“V podcaste sa dozviete aj to, akým spôsobom Robert Fico chráni ruského prezidenta pred pádom z útesu, na ktorý ho zahnala medzinárodná koalícia s Ukrajinou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Po neúspechu augustovej Aljašky zmena v októbrovej Budapešti? Donald Trump avizuje nové stretnutie s Vladimírom Putinom. S cieľom ukončiť – ako podotýka - „neslávnu“ vojnu medzi Ruskom a Ukrajinou.Vo štvrtok absolvoval dvojhodinový telefonát s ruským prezidentom. Dnešný piatok prijíma v oválnej pracovni Volodymyra Zelenského. A v horizonte dvoch týždňov by sa mali opäť stretnúť z očí do očí s ruským prezidentom v maďarskej Budapešti. Je za tým tlak hrozby ničivých striel s plochou dráhou letu Tomahawk, o ktoré sa Ukrajina uchádza u Američanov?Téma pre generála vo výslužbe Pavla Macka.„Tomahawky pre Ukrajinu už len ako téma majú silu odstrašovať,“ hovorí generál Macko. Dôkazom je podľa neho aj krok Vladimíra Putina, ktorý inicioval telefonát s americkým prezidentom. Trumpovi podľa neho slúžia ako strategický nástroj pri vyjednávaniach. „Majú silu ultimáta,“ vysvetľuje. Premeniť by sa malo do podmienky prímeria pre Moskvu.Pavel Macko však hovorí aj o riziku: „Celý manéver s tomahawkami sa môže zaseknúť na tom, že sa nenájde európsky partner, ktorý by ich zaplatil.“V podcaste sa dozviete aj to, akým spôsobom Robert Fico chráni ruského prezidenta pred pádom z útesu, na ktorý ho zahnala medzinárodná koalícia s Ukrajinou.Podcast pripravil Jaroslav Barborák.

Po dosud úspěšném vyjednání míru mezi Izraelem a Palestinou stojí před USA otázka, jak se dál angažovat v konfliktu na Ukrajině. Donald Trump tvrdí, že Kyjev má země karty v ruce a může získat zpět všechna území anektovaná Ruskem. „To je extrémně optimistický výklad. Je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina osvobodila Krym nebo Sevastopol,“ namítá v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl, politolog působící na Ústavu mezinárodních vztahů a francouzském institutu Sciences Po.

Po dosud úspěšném vyjednání míru mezi Izraelem a Palestinou stojí před USA otázka, jak se dál angažovat v konfliktu na Ukrajině. Donald Trump tvrdí, že Kyjev má země karty v ruce a může získat zpět všechna území anektovaná Ruskem. „To je extrémně optimistický výklad. Je velmi nepravděpodobné, že by Ukrajina osvobodila Krym nebo Sevastopol,“ namítá v pořadu Osobnost Plus Petr Kratochvíl, politolog působící na Ústavu mezinárodních vztahů a francouzském institutu Sciences Po.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do Izraele se vrátila zbylá živá rukojmí. Izrael nepokračuje ve vojenských operacích v Pásmu Gazy a z jeho části se stáhl. Co to přinese pro situaci v oblasti probíral v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. V rozhovoru s redaktorem Alexem Švamberkem upozornil, že Izrael byl nucen udělat bolestné ústupky.

Zvláštní vydání Vládneme, nerušit s Erikem Taberym, Ondřejem Kundrou a Filipem Zelenkou o volbách a televizní debatě mezi předsedy ODS a ANO na TV Nova. Moderuje Štěpán Sedláček.Erik Tabery: Na poslední debatě bylo znát, že se Andrej Babiš snaží nepůsobit radikálně. Řekl bych, že hnutí ANO vyšlo ve výzkumech, že je malá šance oslovit voliče SPD či Stačilo!. Nechtěli proto ztratit tu konstruktivnější část svých stoupenců. Na Babišovi bylo vidět vyčerpání, možná už je vzhledem k jeho věku kampaň náročná. Šéfovi ANO vyhovovalo, že televize Nova nevěnovala prostor hodnotovým otázkám. Neřešila se ani možná koalice s extremisty, či menšinová vláda s podporou extremistů. Petr Fiala byl trochu méně výrazný než na Primě, ale to mohlo být i tím, že tu chybělo publikum. Každopádně se trochu vyměnily role, během minulé kampaně byl výraznější Babiš a zakřiknutý Fiala, dnes tempo určuje premiér a lídr Spolu. I tak ale platí, že ANO má větší šanci na vítězství, podobné formáty debat nemají moc šanci změnit něčí názor. Možná Babiš chtěl utlumit mobilizační étos kampaně Spolu a působit, že není taková hrozba pro Česko. Pravého Babiše uvidíme po volbách, kdy už nebude muset taktizovat. Když bude chtít sestavit vládu s pomocí Stačilo! či SPD, bude jim muset jít v mnohém na ruku.Ondřej Kundra: Andrej Babiš na Nově říkal, že Česko nechce táhnout na východ. Dával si pozor, aby se neprojevoval prorusky. Zároveň v minulosti opakovaně řekl, že chce zrušit českou vojenskou pomoc Ukrajině. V tom je zásadní rozpor: Ukrajina potřebuje západní, tedy i naše zbraně. Jedině to nás na východ nezavleče. Ledaže by měl Andrej Babiš nějaký tajný alternativní plán, ten však v debatě nepředstavil. Zároveň mě zaujalo, že stejně jako Babiš, ani Petr Fiala nebyl vystaven kritickým otázkám. V jeho případě mimo jiné na to, proč se několik let opíral o Pavla Blažka, který bitcionovou aférou srazil Fialu a Spolu k zemi.  Filip Zelenka: Lež, lež a lež. To bylo zřejmě nejčastější slovo poslední debaty před volbami mezi Petrem Fialou a Andrejem Babišem. Debata byla více obsahová o konkrétních tématech, mohla tak trochu připomínat duel dvou kandidátů na sněmu Hospodářské komory. Mohli jsme se tak dozvědět bližší detaily o emisních povolenkách, tempu stavění dálnic nebo o představách obou kandidátů ohledně stavu armády za pět let. Naopak Petr Fiala překvapivě nevytáhl hodnotovou kartu, která se objevovala po celou dobu v kampani koalice SPOLU, vytrvale se snažil zdůrazňovat, že ekonomická situace Česka se zlepšila.  Co dalšího vyjevil předvolební duel na TV Nova, si můžete poslechnout ve zvláštním vydání Vládneme, nerušit, které moderoval Štěpán Sedláček.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump ponovno je obilježio prvi dan zasjedanja Opće skupštine UN-a. U svom govoru kritizirao je klimatske promjene, optužio UN za neučinkovitost i upozorio na migracije, ali je također iznenadio porukom da Ukrajina, uz podršku Europske unije i NATO-a, može vratiti okupirani teritorij.

Volby končívají v posledních letech plichtou nejen v České republice. Navzdory vyhrocené předvolební rétorice nedochází po volbách k velkým změnám ve společenském upořádání nebo v daňovém systému. Podobné to bývá i ve válečných konfliktech, kde se po prudkých změnách situace stabilizuje. Připomíná to situaci v evoluci, kdy po vzniku nových druhů nastane dlouhá situace bez výrazných změn organismu. Paralelu vidí profesor Jaroslav Flegr, který se věnuje otázkám evoluce a teorii třídění na základě stability.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Během lekce CrossFitu jeden muž pomalu a metodicky zvedá závaží na posilovacím stroji. Dvaapadesátiletý Andrij Chrystiuk přijel do Lvova na západě Ukrajiny teprve před několika dny. Je veterán a snaží se tam zotavit z válečného traumatu. Znovuzačleňování Ukrajinců vracejících se z války se věnuje americká stanice NPR.

Fico v noci hľadal hlasy pre zmenu ústavy. Ak Trump dodrží slovo, Ukrajina bude podkurovať Putinovi. Bývalý francúzsky prezident dostal 5 rokov väzenia.

Ukrajina ničí Rusku rafinérie a zásobníky palív. Ako sa brániť proti dronom? USA tvrdia, že za pár dní by sa mohli ukončiť boje v pásme Gazy.

Izrael se pokouší ovládnout celé město Gaza. Na mezinárodní scéně čelí tlaku, palestinský stát uznaly o víkendu Francie, Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko. V podcastu Novinek Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký uvedl, že jde o odměňování teroristů. Současně se vyjádřil pro dvoustátní řešení palestinské otázky, hned však podle něj možné není. Zmínil se i o vyjádření prezidenta Petra Pavla a řekl, že i Izrael se dopustil v Pásmu Gazy chyb, které ovšem provázejí každou operaci.

Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimisticky vidí budoucnost své vlasti 52 procent mladých. Vyplývá to z nedávného průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi.

Evropské ocelářství prochází neutěšeným obdobím, kdy poptávka po oceli z evropského průmyslu napříč obory padá, hutě jsou zatíženy emisními povolenkami, stojí před nimi miliardové investice do dekarbonizace a do toho trh zaplavuje levná ocel z asijských zemí. „Objednávky z průmyslu napříč obory spadly o desítky procent,“ říká k tomu v dalším Forbes Byznys podcastu šéf jediného producenta oceli v Česku, Třineckých železáren, Roman Heide. Třinecké železárny letos oznámily odložení investice do nové elektrické obloukové pece, symbolu dekarbonizace, která má nahradit klasické vysoké pece. Hlavním problémem je, že od vlády nedostaly tak vysokou podporu jako jejich zahraniční konkurenti. Jak vysoká podpora byla přislíbena Třineckým železárnám a jakou dostali jejich evropští konkurenti? Proč je kromě asijských zemí pro evropské ocelářství problémem i Ukrajina? A v čem se Evropa nepoučila? To vše si poslechněte v podcastu.

Dvě desítky ruských dronů minulý týden vnikly do vzdušného prostoru Polska. Odstartovaly proti nim polské a nizozemské stíhačky. NATO následně aktivovalo článek 4. V podcastu Zbytečná válka s redaktorem Alexem Švamberkem označil analytik Milan Mikulecký reakci za správnou. Správné je i vyslání českých vrtulníků. Podle něj je však potřeba zřídit na západě Ukrajiny bezletovou zónu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Voditelji članic Sveta za sodelovanje arabskih držav Perzijskega zaliva bodo danes in jutri v Dohi razpravljali o odzivu na izraelski napad v Katarju. V ospredju razprave naj bi bilo povečevanje sodelovanja med državami za zaznavanje groženj in nakup dodatnih obrambnih sistemov. V Svetu namreč ocenjujejo, da so v ameriških oporiščih na območju zaznali prihajajoč napad, a kljub zavezništvu z zalivskimi državami niso ukrepali. V oddaji tudi o tem: - Ukrajina napadla eno največjih rafinerij v Rusiji. - 110 tisoč ljudi na protestu proti migracijam v Londonu. - V Murski Soboti bodo ustoličili novega škofa.

Celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHero.Piráti rozjeli „byty > děti“ a debata se zvrhla v určování, kolik majetku je „tak akorát“. Ukrajina — řešíme propast mezi slovy a činy. Babiš chce ETS 2 „vyměnit za prachy“, v ČEZ má jiné priority než Havlíček. V pondělí s ním vychází náš exkluzivní díl. Probírali jsme i neúplný rozpočet Zbyňka Stanjury, situaci v Praze a Šlechtovku jako symbol neschopnosti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je?

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.