Podcasts about ukrajina

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.

Když americký prezident Donald Trump nedávno prohlásil, že Ukrajina by mohla získat zpět území, která obsadila ruská armáda, mnozí Evropané zajásali. Konečně se americký prezident postavil na stranu oběti a pochopil, že Rusko není neporazitelné. Radost ovšem brzy nahradily obavy. Trump možná vůbec nezměnil svůj názor, jen hledá možnost, jak říci, že se snažil zajistit na Ukrajině mír, ale Evropská unie mu v tom zabránila.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Donald Trump ponovno je obilježio prvi dan zasjedanja Opće skupštine UN-a. U svom govoru kritizirao je klimatske promjene, optužio UN za neučinkovitost i upozorio na migracije, ali je također iznenadio porukom da Ukrajina, uz podršku Europske unije i NATO-a, može vratiti okupirani teritorij.

(Ne)bezpečí Ondřeje Kundry #57 s ukrajinistkou Lenkou Víchovou o tom, jak se bude dál vyvíjet válka a co bychom měli udělat, abychom nebyli na okraji Evropy Co sleduje Rusko zesílením ostřelování civilní infrastruktury na Ukrajině včetně železnice? Jak tam lidé reflektují dronové útoky? Mohla by se Ukrajina vzdát Donbasu? Jak v Kyjevě reflektují, že by po volbách česká vláda mohla opustit muniční iniciativu? Jak číst dění kolem protikorupčních protestů na Ukrajině? Nejen na to odpovídá ukrajinistka Lenka Víchová v rozhovoru s Ondřejem Kundrou.

Během lekce CrossFitu jeden muž pomalu a metodicky zvedá závaží na posilovacím stroji. Dvaapadesátiletý Andrij Chrystiuk přijel do Lvova na západě Ukrajiny teprve před několika dny. Je veterán a snaží se tam zotavit z válečného traumatu. Znovuzačleňování Ukrajinců vracejících se z války se věnuje americká stanice NPR.

Témy: Konsolidácia a aktuálna politická situácia; Prejav Donalda Trumpa v OSN; Ukrajina a Gaza; Múr z dronov; Bezpečnosť SR a EÚ. | Hosť: Peter Pellegrini (prezident Slovenskej republiky). | Moderuje: Matej Baránek. | Diskusiu Sobotné dialógy pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 12:10.

Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Lukáš Krivošík diskutujú o aktuálnom dianí v rusko-ukrajinskej vojne. Dnes rozoberú narušenie vzdušného priestoru Estónska zo strany troch ruských stíhačiek. Aká by mala byť odpoveď Severoatlantickej aliancie? Má NATO zostreľovať ruských narušiteľov? Zoširoka tiež rozoberáme tému dronov. Ako sa voči ním brániť? Má Ukrajina šancu ubrániť sa, v situácii, keď Rusko produkuje drony v bezprecedentných množstvách? Témou dnešnej relácie budú aj vyjadrenia Donalda Trumpa, že Ukrajina môže vojnu s Ruskom vyhrať a oslobodiť celé svoje územie. Je to len ďalší vrtoch amerického prezidenta alebo zmena, ktorá vydrží? A ako sa majú európske krajiny postaviť k jeho tlaku, aby nenakupovali ruské energonosiče? A napokon je tu spor v ruských mocenských štruktúrach. German Gref, jeden z najmocnejších mužov ruského režimu, si dovolil kritizovať Putinovu politiku. Tento spor ukazuje na prehlbovanie ruských ekonomických problémov.

Fico v noci hľadal hlasy pre zmenu ústavy. Ak Trump dodrží slovo, Ukrajina bude podkurovať Putinovi. Bývalý francúzsky prezident dostal 5 rokov väzenia.

Današnji del zasedanja generalne skupščine Združenih narodov je pričakovano zaznamoval govor izraelskega premierja Benjamina Netanjahuja. V skoraj uro trajajočem nastopu je ognjevito zagovarjal izraelske napade na Gazo, Iran, Libanon in druge države. Tuje voditelje je v luči številnih priznanj Palestine obtožil podpiranja terorizma in protisemitizma. Drugi poudarki oddaje: - Vrata trboveljske urgence bodo, kot kaže, še naprej odprta. - Ukrajina obtožila Madžarsko, da je z droni vohunila na njenem ozemlju. - Na Hrvaškem vse več šol ponuja učenje slovenskega jezika.

Ukrajina ničí Rusku rafinérie a zásobníky palív. Ako sa brániť proti dronom? USA tvrdia, že za pár dní by sa mohli ukončiť boje v pásme Gazy.

Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Izrael se pokouší ovládnout celé město Gaza. Na mezinárodní scéně čelí tlaku, palestinský stát uznaly o víkendu Francie, Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko. V podcastu Novinek Zbytečná válka analytik Milan Mikulecký uvedl, že jde o odměňování teroristů. Současně se vyjádřil pro dvoustátní řešení palestinské otázky, hned však podle něj možné není. Zmínil se i o vyjádření prezidenta Petra Pavla a řekl, že i Izrael se dopustil v Pásmu Gazy chyb, které ovšem provázejí každou operaci.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimisticky vidí budoucnost své vlasti 52 procent mladých. Vyplývá to z nedávného průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi.

Evropské ocelářství prochází neutěšeným obdobím, kdy poptávka po oceli z evropského průmyslu napříč obory padá, hutě jsou zatíženy emisními povolenkami, stojí před nimi miliardové investice do dekarbonizace a do toho trh zaplavuje levná ocel z asijských zemí. „Objednávky z průmyslu napříč obory spadly o desítky procent,“ říká k tomu v dalším Forbes Byznys podcastu šéf jediného producenta oceli v Česku, Třineckých železáren, Roman Heide. Třinecké železárny letos oznámily odložení investice do nové elektrické obloukové pece, symbolu dekarbonizace, která má nahradit klasické vysoké pece. Hlavním problémem je, že od vlády nedostaly tak vysokou podporu jako jejich zahraniční konkurenti. Jak vysoká podpora byla přislíbena Třineckým železárnám a jakou dostali jejich evropští konkurenti? Proč je kromě asijských zemí pro evropské ocelářství problémem i Ukrajina? A v čem se Evropa nepoučila? To vše si poslechněte v podcastu.

Dvě desítky ruských dronů minulý týden vnikly do vzdušného prostoru Polska. Odstartovaly proti nim polské a nizozemské stíhačky. NATO následně aktivovalo článek 4. V podcastu Zbytečná válka s redaktorem Alexem Švamberkem označil analytik Milan Mikulecký reakci za správnou. Správné je i vyslání českých vrtulníků. Podle něj je však potřeba zřídit na západě Ukrajiny bezletovou zónu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Jsem realistický optimista. Na svět nahlížím realisticky, ale ve finále vidím světlo na konci tunelu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza na speciálním večeru Čestmír Live: Tři roky na scéně. Vysvětluje, proč se snaží složité mezinárodní události vysvětlovat co nejjednodušeji – aby jim rozuměl každý. „Nechci inklinovat k aktivismu, nechci lidi odradit. Ti nerozhodnutí chtějí slyšet analýzu A, analýzu B a potom syntézu,“ vysvětluje s tím, že i volič SPD pak musí pochopit, že když Ukrajina prohraje, nebudeme v Česku mít tři sta tisíc uprchlíků, ale třeba až pět milionů. Připomíná, že reakci NATO na ruské drony v Polsku považuje za úspěch: během minut vzlétly nizozemské F-35, polské F-16 a italský letoun včasné výstrahy. „Koordinace zafungovala. K žádným zásadním škodám nedošlo, nula lidských obětí,“ chválí alianční reakci Bříza. Zároveň ale varuje, že Evropa není připravená na balistické rakety a vymezuje se také vůči kritice Donalda Trumpa: „Moderní je okopávat mu kotníky, ale já na to nenaskočím. Je to náš nejbližší spojenec a tím nic nevyřešíme,“ nabádá s tím, že je důležité naučit se s prezidentem USA zacházet tak, jak to umí třeba generální tajemník NATO Mark Rutte. Zásadní je podle něj vůle. „Když nemáte vůli se bránit, tak nemáte šanci vyhrát,“ připomíná s odkazem na rok 1938, kdy se podle něj československá společnost měla bránit. „V jakémkoliv jiném státě by na vás koukali, jak tele na nový vrata, že se na to vůbec ptáte. Je přece normální bránit se, když vás někdo napadne,“ tvrdí Bříza. A pak se rozhovor stáčí k jeho vlastní cestě. Vyrůstal v rodině, kde otec koupil společnost Koh-i-Noor. „Slíbil jsem mu, že si udělám i vysokou školu ekonomickou, abych rozuměl podnikání,“ vzpomíná analytik. Dnes se mu ale vedle znalosti mezinárodních vztahů a bezpečnostní politiky hodí i ekonomické vzdělání. „Když se mluví o sankcích, clech, mezinárodním obchodu nebo fiskální politice, rozumím kontextu,“ říká Bříza, který už dvacet let vyučuje na Univerzitě Karlově předmět o jaderném soupeření velmocí a působil v Německu i ve Švédsku. Co dnes znamená být realistickým optimistou v zemi, kde část společnosti pochybuje o Západu a kde sílí hlasy volající po odklonu od podpory Ukrajiny? O čí podpoře v případě eskalace konfliktu s některým z aliančních států Bříza nepochybuje a proč je to noční můra Vladimíra Putina? A může se změnit postoj ČR k NATO nebo ukrajinské pomoci po říjnových volbách? Poslechněte si celý rozhovor.

Zhruba každý čtvrtý mladý Ukrajinec chce po dokončení školy odejít do zahraničí. V městských oblastech má takový úmysl 31 procent studentů. Optimisticky vidí budoucnost své vlasti 52 procent mladých. Vyplývá to z nedávného průzkumu ukrajinské společnosti Vox Populi.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.

Vražda konzervativce Charlieho Kirka ukázala, jak moc rozdělená je americká společnost. „Naděje na smíření radikálů z obou stran je nulová,“ myslí si publicista žijící ve Spojených státech Dušan Neumann. Netají se tím, že je podporovatelem Donalda Trumpa, ale tvrdí, že fanouškem Charlieho Kirka nikdy nebyl, a to kvůli náboženské rovině jeho myšlenek.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Voditelji članic Sveta za sodelovanje arabskih držav Perzijskega zaliva bodo danes in jutri v Dohi razpravljali o odzivu na izraelski napad v Katarju. V ospredju razprave naj bi bilo povečevanje sodelovanja med državami za zaznavanje groženj in nakup dodatnih obrambnih sistemov. V Svetu namreč ocenjujejo, da so v ameriških oporiščih na območju zaznali prihajajoč napad, a kljub zavezništvu z zalivskimi državami niso ukrepali. V oddaji tudi o tem: - Ukrajina napadla eno največjih rafinerij v Rusiji. - 110 tisoč ljudi na protestu proti migracijam v Londonu. - V Murski Soboti bodo ustoličili novega škofa.

Celý díl najdete na našem Patreonu nebo HeroHero.Piráti rozjeli „byty > děti“ a debata se zvrhla v určování, kolik majetku je „tak akorát“. Ukrajina — řešíme propast mezi slovy a činy. Babiš chce ETS 2 „vyměnit za prachy“, v ČEZ má jiné priority než Havlíček. V pondělí s ním vychází náš exkluzivní díl. Probírali jsme i neúplný rozpočet Zbyňka Stanjury, situaci v Praze a Šlechtovku jako symbol neschopnosti.Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Od ničivých jaderných útoků na Japonsko jsme si připomněli letos 80 let. Pohled na jaderné zbraně se mění. Rusko jimi opakovaně hrozí a Čína ukazuje svůj jaderný arzenál. Odzbrojovací smlouvy jedna po druhé padají. Na otázky, co to znamená, odpovídá v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik a vysokoškolský pedagog Vlastislav Bříza. Rozhovor vznikl před tím, než ve středu polský vzdušný prostor narušilo větší množství ruských dronů.

Vyjednávání bezpečnostních záruk z Evropy, otázka ruské ropy a diplomatické cesty mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem charakterizují současnou fázi jednání o míru. „Otázka je, jak přesvědčit Rusko, aby souhlasilo s nějakým kompromisem, který by si představoval západ a Ukrajina,“ říká v pořadu Jak to vidí… analytik Jan Ludvík z katedry bezpečnostních studií FSV UK. Co může ve světovém uspořádání znamenat nový návrh obranné strategie Spojených států amerických?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je?

Škrtání na platech se může transformovat do úspor, kterých bude stát i obyvatelé dlouho litovat. Ukrajina a demonstrace. Peníze na vzdělávání teď a po volbách. Dá se čekat zlepšení? Tak jak na tom Česko – ohledně chudoby v rámci Evropy – vlastně je? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Obsodbam enega od najbolj smrtonosnih ruskih napadov na Kijev, ki je zahteval najmanj 23 življenj, so se pridružile tudi Združene države. Ameriški odposlanec za Ukrajino Keith Kellog je izrazil prepričanje, da napadi ogrožajo Trumpova prizadevanja za končanje vojne. Podobno meni ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski, češ da napad jasno dokazuje, da se ruski cilji niso spremenili. Ukrajina je bila v središču razprav prvega dne slovenske diplomacije in bo tudi na današnjem zasedanju obrambnih ministrov Unije. Drugi poudarki oddaje: - Ameriška ukinitev financiranja javnih medijev že širi informacijske puščave. - Čeprav bo inflacija po pričakovanjih še naprej nekoliko povišana, trg dela ostaja stabilen. - Košarkarji želijo pozabiti uvodni poraz na evropskem prvenstvu in se osredotočiti na prihodnje tekme.

Ukrajina mezi obranou a obnovou. Ruský exil o vyhlídkách na válku v Evropě. Proč je vládní zmocněnec Kotlár nebezpečný pro celé Slovensko? Polský prezident Nawrocki není a nebude spojencem Ukrajiny. Je to totiž nacionalista.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Noc co noc si na Ukrajině nejsou lidé jisti, jestli se dočkají rána. Jestli ruské rakety a drony nezasáhnou právě jejich obydlí. Jestli se dostanou včas do krytu. Letos v únoru spočítaly Světová banka spolu s Evropskou komisí a s OSN, že se náklady na obnovu zničené ukrajinské infrastruktury vyšplhaly celkem na víc než 520 miliard amerických dolarů. Poškozeno nebo zcela zničeno bylo už 2,5 milionu ukrajinských domácností.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.

Členství Ukrajiny v NATO je na dohlednou dobu u ledu. Minimálně do doby, kdy bude v Bílém domě Donald Trump a nebude dojednaný relativně stabilní mír, je přesvědčený bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský z Institutu politologických studií Univerzity Karlovy. Rusko mezitím dál masivně útočí, mrtvé hlásí i Kyjev. „Ukrajina je blíž míru mikroskopicky. Zásadní posun je, že jednání jsou nyní vážnější než kdykoliv dřív,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus vývoj posledních dnů.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Slovensko je choré, potrebuje liečbu. Ukrajina bude zbrojiť. Najstaršia fosília predchodcu človeka je v Prahe.

Slovenská akadémia vied nahnevala vládnych poslancov. Ukrajina si pripomenula 35. výročie vyhlásenia svojej nezávislosti. Danko obdivuje labute.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě vzkázal, že Ukrajina nebude čekat na gesta dobré vůle, když nejsou vyslyšeny její výzvy k míru. Prezident USA Donald Trump vyhrožuje Moskvě sankcemi, pokud se mírové rozhovory nenastartují. A Vladimir Putin mlčí. „Rusové ve své propagandě bojují s kolektivním Západem a chtějí jednat s jeho pravým vůdcem, kterým je Trump, a ne s poskokem, kterým je pro ně Zelenskyj,“ říká Ondřej Šmigol z Echo24 a týdeníku Echo.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro případná jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina je podle řady komentátorů klíčová otázka bezpečnostních záruk – ty dosavadní totiž Ukrajině bezpečí nezajistily. „Ukrajina potřebuje, aby bylo jasně garantováno, že pokud se Rusko potřetí pokusí ji napadnout a měnit její hranice, tak to musí znamenat jasné následky,“ říká pro Český rozhlas Plus reportér Seznam Zpráv Martin Novák.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

U emisiji RSE čućete zbog čega štrajku medicinski radnici na jugu Bosne i Hercegovine, kao i da li ima pomaka u pregovorima uprave crnogorske železnice i radnika koji su u štrajkuju od 22. avgusta. Za RSE govori Mihajlo Podoljak, viši savjetnik ukrajinskog predsednika Volodimira Zelenskog.

V več mestih po Evropi so sinoči potekali protesti za končanje vojne v Gazi. O njih so med drugim poročali iz Dunaja, Berlina, Bruslja in Stockholma. Po uradni razglasitvi lakote v enklavi so protestniki pozivali tudi h koncu stradanja in ubijanja otrok ter civilistov. V Tel Avivu so medtem potekali protesti družin izraelskih talcev, ki pozivajo izraelsko vlado naj sklene dogovor s Hamasom. Kljub mednarodni pritiskom za prekinitev ognja izraelska vojska še naprej obstreljuje območja v enklavi, o okrepljenih napadih poročajo predvsem iz mesta Gaza. Včeraj je bilo ubitih več kot 60 ljudi, najmanj 8 jih je umrlo zaradi lakote. Drugi poudarki oddaje: - Ukrajina dan neodvisnosti četrto leto zapored zaznamuje ob napadih ruske vojske. Ta se počasi približujejo ključni obrambni liniji Kijeva. - Na Bledu danes Festival ponovne uporabe poziva k razmisleku o trajnostni potrošnji. - Janja Ganbret končala 24-urni plezalni maraton: preplezala vseh sto smeri, za botrstvo v športu zbranih več kot 61 tisoč evrov.

V Ukrajini danes praznujejo neodvisnost, ob tem pa se nadaljujejo spopadi. Rusija in Ukrajina ena na drugo še naprej pošiljata brezpilotne letalnike. Zaradi napadov brezpilotnih letalnikov je izbruhnil požar v jedrski elektrarni v Kursku, pa tudi celo na severu v pokrajini Leningrad. V oddaji tudi o tem: - V več državah, tudi Izraelu, protesti proti vojni v Gazi; izraelske sile tam nadaljujejo napade z nezmanjšano močjo - Nemško gospodarstvo se še naprej krči, vlada neenotna glede rešitev - V novem šolskem letu bo v vrtcih več spodbujanja gibalnega razvoja

Zadržani optimizem, ki ga je bilo moč čutiti ob srečanju med predsednikoma Združenih držav in Rusije, Donaldom Trumpom in Vladimirjem Putinom, je po tednu dni popolnoma izpuhtel. Rusija vztraja pri svojih zahtevah, za nova srečanja na najvišji ravni ne kaže zanimanja. Ukrajina medtem zavrača ruske ozemeljske zahteve. Druge teme: - Kmetovanje mladih tudi letos med poudarki sejma Agra - Hrvaška bi za tuje delavce uvedla obvezno znanje osnovne ravni hrvaščine - Na sarajevskem filmskem festivalu nagradi za slovensko koprodukcijo in najboljšo žensko vlogo

Světoví lídři jednají o možné schůzce mezi ukrajinským a ruským prezidentem, která by mohla vést ke konci konfliktu. Analytik a novinář The Kyiv Independent Adam Sybera však neočekává, že by se na takovém jednání mohlo odehrát něco podstatného. „Ruské požadavky se nemění už prakticky čtyři roky a Ukrajina na ně nemůže přistoupit. Kdyby měla Moskva zájem o ukončení agrese, tak to ukončí,” říká Sybera v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Bylo by to podobné, jako když se rozvádějí manželé. Můžete se nenávidět, ale pokud chceš, aby už to utrpení skončilo, nějak to zvládneš – protože je to nakonec i v tvém vlastním zájmu,“ říká o případném setkání ruského vůdce Vladimira Putina s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským politický geograf Michael Romancov. Ve Studiu N s Filipem Titlbachem komentují požadavky Kremlu, Trumpovu motivaci i evropskou roli v mírovém snažení. Donald Trump se nejprve setkal na Aljašce s Vladimirem Putinem, následně svolal schůzku v Bílém domě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Nyní se mluví o možné trojstranné schůzce, na které by se měli setkat nejprve Putin se Zelenským a posléze oba dva i s americkým prezidentem. „Tomuto setkání jsme výrazně blíž než kdykoli od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ale to, že jsme blíž, ještě neznamená, že tam skutečně jsme. Putinův poradce Ušakov navíc prohlásil, že Kreml o schůzku na prezidentské úrovni nestojí,“ říká Romancov.   Problém by se podle mohl objevit už ve formální rovině. „První překážka, která by nastala: v jakém jazyce by spolu mluvili? Zelenskyj samozřejmě rusky umí, ale Putin bude nepochybně chtít vést jednání v ruštině. Umím si představit, že mu v současné situaci ukrajinská strana vzkáže: ne,“ tvrdí.   Podle politického geografa si ruská strana dává pozor na to, aby ovlivnila každý detail ve svůj prospěch. „Je to volba místa, jazyk jednání, zasedací pořádek, složení delegací, časový harmonogram, dokonce i to, kdy bude přestávka,“ vyjmenovává Romancov ve Studiu N. „To všechno jsou věci, na kterých si Rusové tradičně velmi zakládají.“ Rusové by podle něj navíc museli přijít s vysvětlením, proč se Putin nakonec se Zelenským setkal. „To, že Putin nakonec bude muset jednat se Zelenským, je pro něj problém. On přece tvrdí, že Zelenskyj není legitimní prezident. Ruská strana se to nepochybně pokusí zarámovat tak, aby to nevypadalo jako jeho ponížení,“ upozorňuje Romancov. Co všechno se odehrálo za zavřenými dveřmi ve Washingtonu a na Aljašce? Může Zelenskyj na navržené podmínky vůbec přistoupit? A hrozí, že Ukrajina zůstane bez podpory? Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.  

Dejte nám Donbas, zastavíme válku – tvrdí podle západních médií Moskva. Co na to Ukrajinci? A jak to na Rusy zdevastovaném Donbasu teď vlastně vypadá? Zjišťuje na místě Barbora Maxová, zvláštní zpravodajka České televize na východě Ukrajiny. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Medijsko odmevna srečanja ameriškega predsednika Trumpa z ruski predsednikom Putinom, nato pa še z voditelji Ukrajine in najpomembnejših članic Nata so minila brez konkretnega odziva Rusije. Kot nakazuje tudi Trump, se Ukrajina ne bo mogla izogniti prepustitvi izgubljenega ozemlja Rusiji. Generalni sekretar Nata Mark Rutte je poudaril, da je za Kijev v pogovorih o ozemlju najprej pomembno vedeti, s kakšnimi varnostnimi zagotovili bodo preprečili, da bi Putin še kdaj poskusil napasti dele Ukrajine. Drugi poudarki oddaje: - Izrael zdaj ne kaže namena, da bi končal vojno v Gazi, na predlog premirja se še ni odzval. - Zasebni detektivi ugotavljajo, da je zlorab na področju bolniških odsotnosti zelo veliko. - Ob prometnih kolapsih očitno, da smo o sodobni železniški infrastrukturi začeli razmišljati prepozno.

v dnešnom podcaste si vypočujete aj: Prečo je po rokovaní vo Washingtone Ukrajina v lepšej pozícii ako Putinovo Rusko po Aljaške? Výroky Roberta Fica o vzdania sa časti územia Ukrajiny Rusku sú trestuhodné Chce predseda vlády „vybrakovať“ účty sporiteľov v II. dôchodcovskom pilieri?

Na naslovnicah številnih medijev so udeleženci srečanja v Beli hiši na visoki ravni, ki ni prineslo potrditve, da sta Ukrajina in Rusija kaj bliže premirju. A v Washingtonu so bili vodje petih evropskih držav, Evropske komisije in Nata, kljub siceršnji politični neenotnosti, soglasni v podpori Ukrajini - in v tem, da bi Evropa, v zameno za varnostna zagotovila Kijevu, v njegovem imenu kupila večje količine ameriškega orožja. Druge teme: - Hamas za takojšnjo prekinitev ognja v Gazi in postopno izmenjavo talcev - Delodajalci se sprašujejo, kam bo šel denar za dolgotrajno oskrbo. - Hrvaška med članicami Unije na vrhu po krepitvi inflacije

V treh letih in pol od napada ruske vojske na Ukrajino mir še ni bil tako blizu. Po srečanju Donalda Trumpa in Vladimirja Putina na Aljaski je bilo bolj malo konkretnih sporočil, zdaj pa se že kažejo prvi obrisi morebitnega prihodnjega dogovora. Več ur trajajoči pogovori med ameriškim predsednikom Donaldom Trumpom, ukrajinskim predsednikom Volodimirjem Zelenskim in sedmerico evropskih voditeljev so se sinoči v Beli hiši končali z nenatančno določenimi varnostnimi zagotovili Ukrajini ter napovedjo pogovorov v dveh formatih. Tako naj bi se kmalu sešla Volodimir Zelenski in ruski predsednik Vladimir Putin Čemu se bo morala odpovedati Ukrajina, čemu – če sploh čemu – Rusija in kakšno ceno bodo za sklenitev miru plačale Združene države Amerike in Evropa? Gostje: Boštjan Udovič, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani; Katja Geršak, direktorica in soustanoviteljica nevladne organizacije Regionalni dialog; Vlasta Jeseničnik, dopisnica RTV Slovenija iz Ruske federacije; Andrej Stopar, dopisnik RTV Slovenija iz ZDA. Avtor Matej Hrastar.

Ukrajinski predsednik Volodimir Zelenski je prispel v Washington, kjer se bo danes srečal z ameriškem kolegom Donaldom Trumpom. Ta je pred pogovori poudaril, da Zelenski lahko konča vojno z Rusijo, če to želi. Ameriški zunanji minister Marco Rubio je medtem sporočil, da so na petkovih pogovorih med Trumpom in Putinom dosegli napredek pri iskanju soglasja, a da je razhajanj veliko. Da bi dosegli mirovni sporazum, mora biti Ukrajina vključena v pogovore, je še dejal. Drugi poudarki oddaje: - Bruselj ob ameriških carinah in azijski konkurenci napoveduje zaščitne ukrepe za jeklarsko industrijo. - Poenostavljeni postopki usmerjanja otrok s posebnimi potrebami. Stroka za celovitejšo prenovo zakonodaje. - Ptuj znova središče pesniškega dogajanja. Začenja se festival Dnevi poezije in vina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondelok pricestoval do Washingtonu. Okolo 19. hodiny nášho času sa v Bielom dome stretne s americkým prezidentom Donaldom Trumpom.Kľúčové rokovanie, na ktorom budú prítomní aj viacerí významní európski lídri – vrátane nemeckého kancelára Friedricha Merza či šéfky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej – má za cieľ nájsť čo najefektívnejší spôsob, ako ukončiť pokračujúci vojenský konflikt na Ukrajine.Trump po piatkovom stretnutí s ruským prezidentom Vladimirom Putinom naznačil, že ak sa má vojna skončiť, Ukrajina pravdepodobne bude musieť pristúpiť na významné kompromisy voči Rusku. Medzi ne by patrilo vzdanie sa kontroly nad Krymom, ktorý Rusko anektovalo v roku 2014, ako aj obmedzenie svojich snáh o vstup do NATO.„Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na to reaguje odmietavo a myslím si, že by tak robil akýkoľvek ukrajinský líder po troch rokoch krvavej vojny, v ktorej Rusko zabíja vojakov aj civilistov, znásilňuje ženy aj deti a desiatky tisíc obyvateľov už odvlieklo do Ruska,“ hovorí vedúci zahraničného oddelenia Aktuality.sk Pavol Štrba.Práve s ním sme sa rozprávali o tom, aké sú očakávané závery dnešných rokovaní a aký význam môžu mať pre ďalší vývoj vojnového konfliktu.

Jediná dobrá správa z dnešného summitu Trump - Putin na Aljaške by bola, ak by sa dvaja prezidenti na ničom nedohodli. Aj prímerie či dokonca mier by mohli byť zlými správami pre Ukrajinu aj Európu z dlhodobého hľadiska. Obavy sa týkajú najmä nepredvídateľnosti Donalda Trumpa. Ten aktuálne avizuje, že by si želal ďalšie stretnutie s predpokladanou účasťou Ukrajiny - na to sa však zrejme Rusi nechystajú.Čo by sa stalo, keby sa Trump s Putinom na ničom nedohodli a prečo je to najlepší možný scenár? Na čom je možná dohoda, a bola by vôbec realizovateľná, ak pri stole nie je Ukrajina? V podcaste Aktuality Nahlas odpovedá zahranično-politický expert Aktualít Pavol Štrba.Nahrával Peter Hanák.