Podcasts about ukrajina

Ukrajina čelí stále silnějším ruským vzdušným útokům, při nichž Moskva používá stále častěji balistických raket, vylepšených střel s plochou dráhou letu a proudových dronů. Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza v podcastu Zbytečná válka upozornili, jaké je to pro Ukrajinu riziko.

Ukrajina je Washingtonu predala nove predloge za končanje vojne z Rusijo; njihova vsebina za zdaj ostaja neznana. V konfliktu med obema državama bi posredoval tudi predsednik državnega zbora Zoran Stevanović, ki želi čimprej obiskati Moskvo. Njegovo navezovanje stikov s predsednikom ruskega parlamenta je sprožilo vrsto kritičnih odzivov v slovenski politiki. V Labirintih sveta bomo pogledali tudi razmere na nemirnem Bližnjem vzhodu, kjer se dogajanje ne odvija po načrtih ameriškega predsednika Donalda Trumpa.

Ukrajinské údery na sklady internetového prodejce Wildberries, který má přezdívku Ruský Amazon, zničily už pětinu jeho objektů. Ukrajina se při útocích odvolává na vojenský materiál, který podle ní přes firmu proudí. „Je to součástí širší ukrajinské snahy nechat ruské obyvatelstvo taky pocítit, že Rusko je ve válce. Ukrajina totiž potřebuje vytvořit tlak na kremelský režim, aby se trochu bál o svoji pozici,“ domnívá se v Osobnosti Plus analytik Jan Ludvík.

Americké zbrojařské společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že Ukrajina by v případě získání licence mohla zdokonalit protiletadlové střely Patriot a vyrábět je rychleji a výrazně levněji než Spojené státy. Informuje o tom s odvoláním na veřejné činitele list The Atlantic.

Ukrajinské údery na sklady internetového prodejce Wildberries, který má přezdívku Ruský Amazon, zničily už pětinu jeho objektů. Ukrajina se při útocích odvolává na vojenský materiál, který podle ní přes firmu proudí. „Je to součástí širší ukrajinské snahy nechat ruské obyvatelstvo taky pocítit, že Rusko je ve válce. Ukrajina totiž potřebuje vytvořit tlak na kremelský režim, aby se trochu bál o svoji pozici,“ domnívá se v Osobnosti Plus analytik Jan Ludvík.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Americké zbrojařské společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že Ukrajina by v případě získání licence mohla zdokonalit protiletadlové střely Patriot a vyrábět je rychleji a výrazně levněji než Spojené státy. Informuje o tom s odvoláním na veřejné činitele list The Atlantic.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sušne razmere po državi se zaostrujejo, zaradi česar je ekonomska stabilnost kmetijskih gospodarstev resno ogrožena, opozarja Kmetijsko-gozdarska zbornica. Njen predsednik Jože Podgoršek si je danes skupaj z državno sekretarko na kmetijskem ministrstvu Mojco Erjavec ter predstavniki kmetijske svetovalne službe in lokalnimi kmeti ogledal razmere na terenu. Kot je povedal Podgoršek, je škoda katastrofalna, saj izjemen upad pridelkov beležijo praktično po vsej državi. V oddaji tudi o tem: - Pristojni preiskujejo ozadje onesnaženja kopalne vode v Izoli; voda pri svetilniku je zdaj ustrezna, a je kopanje še naprej odsvetovano. - Ukrajina v luči nadaljevanja rukih napadov vnovič pozvala ZDA k dobavi sistemov protizračne obrambe. - Romunija zaradi izjemno nizke gladine Donave povsem zaustavila nuklearko Černavoda.

Ukrajina dronmi útočí na ruské rafinérie a Rusko raketami na ukrajinské mestá. Rozhodne túto vojnu odhodlanie spojencov oboch strán podporovať strany konfliktu alebo ekonomická realita? Ako dlho dokáže Ukrajina odolávať ruskej agresii bez podpory západu a aký postoj má aktuálne k vojne americký prezident Donald Trump?O týchto témach sa v Mimoriadnych Analýzach 24 rozprávala moderátorka Lenka Ježová s bývalým slovenským ministrom zahraničných vecí a diplomatom Miroslavom Wlachovským a bývalým českým ministrom zahraničných vecí a pedagógom z CEVRO univerzity Cyrilom Svobodom.

Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: https://podpora.postoj.sk/podporte-najsilnejsie-konzervativne-medium?referral_source=youtube&referral_campaign=youtube&referral_content=ziarovsky&utm_source=youtube. Ďakujeme. Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský a redaktor Christian Heitmann sa rozprávajú o aktuálnom dianí na rusko-ukrajinskom fronte a novej vlne dronových a raketových útokov. Ako sa zapája Turecko do diania na Ukrajine a čo možno očakávať od novej tureckej aliancie s Pakistanom a Saudskou Arábiou? Čím pripomína Bagdadský pakt z obdobia studenej vojny a proti komu je namierený tentokrát? Okrem toho sa pozrieme na nový vývoj vo vojne na Ukrajine. Dokázali nájsť Rusi slabé miesto v ukrajinskom zásobovaní? Čo očakáva Ukrajina od útokov na sklady spoločnosti Wildberries v Rusku a aký dopad majú ruské útoky na ukrajinské prístavy? Vyplatilo sa Ukrajincom ťaženie proti ruským lodiam v Azovskom mori a kto zaplatí cenu za obmedzený vývoz obilia? Na záver sa pozrieme na najnovšie diskusie o licenčnej výrobe rakiet pre systémy protivzdušnej obrany Patriot. Čo bráni Ukrajincom v tom, aby spustili domácu výrobu rakiet a prečo má obavy americký zbrojný priemysel?

Ukrajina nemá dost střel k protivzdušné obraně, Rusko přitom zesílilo útoky na velká města balistickými raketami. Jak upozorňuje slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko, jde aktuálně onejvětší problém ukrajinské obrany. „Může to zásadně ovlivnit průběh konfliktu, protože se otevírá díra v ochraně strategických objektů před nadcházející zimou,“ varuje v Interview Plus.

Ukrajina nemá dost střel k protivzdušné obraně, Rusko přitom zesílilo útoky na velká města balistickými raketami. Jak upozorňuje slovenský generál ve výslužbě Pavel Macko, jde aktuálně onejvětší problém ukrajinské obrany. „Může to zásadně ovlivnit průběh konfliktu, protože se otevírá díra v ochraně strategických objektů před nadcházející zimou,“ varuje v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ponekod po državi se z manjšo ohladitvijo ob padavinah končuje tretji vročinski val; dele Primorske so popoldne zajeli nalivi, nevihtne dejavnosti pa se bodo v prihodnjih urah stopnjevale in razširile nad večji del države. Osvežitev sicer po napovedih ne bo trajala dolgo, prav tako padavin ne bo dovolj, da bi ublažile dolgotrajno sušo, ki bo trajala vsaj še do sredine meseca. V oddaji tudi o tem: - Ukrajina z napadi na skladišča ruskega spletnega trgovca približala posledice vojne večjemu delu Rusov - Po migrantski krizi na Ceuti zaostreni odnosi med Španijo in Italijo - V Mariboru predvidoma v začetku prihodnjega leta odprtje enega največjih infrastrukturnih projektov na področju kulture pri nas

Vrh vročinskega vala, krška nuklearka bo zmanjšala moč delovanja za 20 odstotkov.Skrivnostna bolezen krav: V Švici in Nemčiji potrdili nov virus, ki ga prenašajo mušicePredsednik državnega zbora se ne želi vpletati v odločitev predsednice o bolniški.Publicistka Alenka Puhar o političnih zlorabah kulture in očitke o fašizmu ob menjavah oblasti.Ukrajina izvedla obsežen napad z droni na Rusijo, pred tem Rusija napadla Kijev in okolico.Na ljubljanskih Žalah slovo od pokojnega dr. Jožeta Ramovša, nadškof Hočevar: Ramovš je pomagal celotnemu slovenskemu narodu. Papež Leon XIV. bo novembra obiskal Urugvaj, Argentino in Peru.Šport: Nogometaši Celja, kljub porazu z aktivnim rezultatom v boju za Ligo prvakov.Vreme: Danes in jutri bo sončno in zelo vroče. Predvsem v hribovitem svetu bo popoldne nastala kakšna krajevna ploha ali nevihta.Papež po poletnem predahu nadaljuje sredine kateheze - jutri odhaja na obisk mladih v Assisi.Policisti na portoroški plaži znova opozarjali na tatvine tujih organiziranih skupin.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Zuzana Suchová je fundraisingová odborníčka a jedna z tvárí Donia na Slovensku. Vysvetľuje, ako vzniká a overuje sa zbierka, z čoho Donio financuje prevádzku a čo sa deje s peniazmi medzi darcom a príjemcom. Prečo pribúdajú zdravotné výzvy? Nestačí iba zverejniť link? Ako fungujú dve percentá, firemné nadácie a odmenový crowdfunding? Rozoberáme aj pomoc Ukrajine, psychickú záťaž ľudí, ktorí denne čítajú ťažké príbehy, podvody, veľké dary a pravidlá politického fundraisingu.Ak sa vám epizóda páči, necenzurovaná verzia s otázkami od patreonov (o 22 minút dlhšia) je na:

Ukrajina čelí pokračujúcim ruským útokom, no zásoby rakiet protivzdušnej obrany zostávajú kritickým problémom. V novej epizóde Bezpečnostného radaru generál Pavel Macko analyzuje vývoj na fronte, diplomatické rokovania prezidenta Zelenského, situáciu na Blízkom východe aj konflikt v Mjanmarsku, ktorý sa zatiaľ odohráva mimo hlavnej pozornosti svetových médií.

Ukrajina před cestou prezidenta Volodymyra Zelenského do Spojených států zaútočila na íránskou loď. Ta podle ukrajinských úřadů převážela vojenský materiál do Ruska. Mohlo jít podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy z ukrajinské strany o snahu propojit konflikty na Ukrajině a Blízkém východě? „Nemyslím si, že Ukrajina by chtěla otevřít novou frontu. Nemá kapacity na to, aby bojovala proti Rusku a zároveň proti Íránu,“ míní Bříza s tím, že pro Írán byl ale útok vzkazem.

Ukrajina pokračuje v obměnách velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným separatistickým silám v Mariupolu. Nejasný zatím zůstává osud bývalého ministra obrany Mychajla Fedorova.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajina mení vojenské vedenie, strategické útoky na oboch stranách naberajú rekordnú intenzitu a konflikt na Blízkom východe sa ďalej rozširuje. Generál Pavel Macko analyzuje najnovší vývoj na fronte, situáciu v Červenom mori, návštevu Volodymyra Zelenského v USA aj chaos okolo slovenskej účasti v koalícii ochotných.

Ukrajina prochází vnitropolitickou krizí poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vládu včetně ministra obrany Mychajla Fedorova. Po protestech prezident ministra povolal zpět. Ten ale odmítl. Co se na Ukrajině děje? „Jedeme na samotné hraně. Je to další z momentů toho, co je vlastně z hlediska parlamentně prezidentského systému na Ukrajině vůbec možné. Zvedají se hlasy, které říkají, ale tohle to je za hranicí vašich kompetencí, vy nemůžete ze dne na den odvolávat lidi,“ říká Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a člen TOP 09., který byl hostem Ptám se já. --- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Starý řád skončil a nový se tvoří. Jaký bude, záleží i na roli Evropy. Stabilita bude pouze v momentě, kdy Ukrajina bude mít dostatečné bezpečnostní záruky,“ říká analytik Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Michal Smetana.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ukrajinský prezident včera odvolal veliteľa armády Oleksandra Syrského. Tento legendárny generál bol za mnohými ukrajinskými vojenskými úspechmi, no aj za konfliktom, ktorý spôsobil protesty v ukrajinských uliciach. Tie vznikli ako reakcia na odvolanie ministra obrany Michajla Fedorova, Syrského kritika. Toto všetko prichádza v čase, keď ruský generál odhalil, že agresor sa už nepsolieha na vojenské víťazstvo, ale práve na vnútropolitickú krízu na Ukrajine.Najprv skončila celá vláda, na čele s premiérkou Yuliou Svyrydenko, iba po roku vo funkcii. Odvolaný bol aj populárny mladý minister obrany Fedorov, za ktorého sa postavili protestujúci v uliciach Kyjeva. Tí žiadali okrem iného aj koniec generála Syrského, ktorého časť ukrajinskej verejnosti prezýva Mäsiar - za obrovské straty. Ich skutočný rozsah ukrajinské velenie skrýva. Výmenou za ne však Syrskyj ubránil Kyjev, vyhnal Rusov z celých ukrajinských oblastí, zničil Wagnerovcov a veľkú časť ruského námorníctva, drží stabilnú a dlhú frontovú líniu, poslal pozemné vojsko do Ruska a bombardoval ciele hlboko na území agresora.Včera večer prezident Zelenskyj odvolal aj šéfa armády Syrského. Prinesie to koniec protestov a stabilizáciu vnútropolitickej situácie na Ukrajine?V dnešnom podcaste vysvetľuje a odpovedá Stanislava Harkotová, ktorá sa ako novinárka venuje Ukrajine už od roku 2014.Nahrával Peter Hanák.

v novom podcaste si vypočujete aj: - Prečo je dobre, že Kaliňák sa prihlásil k Republike - Rusi napadli naše vládne siete a vláda mlčí - Prečo nevieme prijať inak sexuálne orientovaných ľudí? - Prečo je Ukrajina demokratický štát a nie fašistický?

Ukrajinský prezident včera odvolal veliteľa armády Oleksandra Syrského. Tento legendárny generál bol za mnohými ukrajinskými vojenskými úspechmi, no aj za konfliktom, ktorý spôsobil protesty v ukrajinských uliciach. Tie vznikli ako reakcia na odvolanie ministra obrany Michajla Fedorova, Syrského kritika. Toto všetko prichádza v čase, keď ruský generál odhalil, že agresor sa už nepsolieha na vojenské víťazstvo, ale práve na vnútropolitickú krízu na Ukrajine.Najprv skončila celá vláda, na čele s premiérkou Yuliou Svyrydenko, iba po roku vo funkcii. Odvolaný bol aj populárny mladý minister obrany Fedorov, za ktorého sa postavili protestujúci v uliciach Kyjeva. Tí žiadali okrem iného aj koniec generála Syrského, ktorého časť ukrajinskej verejnosti prezýva Mäsiar - za obrovské straty. Ich skutočný rozsah ukrajinské velenie skrýva. Výmenou za ne však Syrskyj ubránil Kyjev, vyhnal Rusov z celých ukrajinských oblastí, zničil Wagnerovcov a veľkú časť ruského námorníctva, drží stabilnú a dlhú frontovú líniu, poslal pozemné vojsko do Ruska a bombardoval ciele hlboko na území agresora.Včera večer prezident Zelenskyj odvolal aj šéfa armády Syrského. Prinesie to koniec protestov a stabilizáciu vnútropolitickej situácie na Ukrajine?V dnešnom podcaste vysvetľuje a odpovedá Stanislava Harkotová, ktorá sa ako novinárka venuje Ukrajine už od roku 2014.Nahrával Peter Hanák.

Celé PREMIUM VIDEO nájdeš tu

Ukrajina mení vládu uprostred vojny. Novým premiérom sa stal šéf energetickej spoločnosti Naftogaz, zároveň dochádza k výmenám v obrane a bezpečnostných zložkách. Český novinár Ondřej Soukup vysvetľuje, že nejde iba o personálne zmeny, ale o snahu Volodymyra Zelenského nájsť nový spôsob riadenia krajiny.  Zelenskyj bol počas prvých rokov vojny najmä tvárou zahraničnej politiky, zatiaľ čo každodenné riadenie štátu riešil Andrej Jermak. Po korupčnej kauze a oslabení jeho pozície musí ukrajinský prezident viac vstúpiť do domácej politiky. 

Ukrajina bez klasického námorníctva úspešne oslabuje ruskú logistiku v Azovskom mori, zatiaľ čo ruské útoky devastujú prístavy pri Odese. Generál Pavel Macko analyzuje aj novú eskaláciu medzi USA a Iránom, vznik európskej protibalistickej koalície a politické otrasy v Kyjeve, ktoré môžu ovplyvniť ďalší priebeh vojny. V 171. epizóde Bezpečnostného radaru generála Pavla Macka rozoberáme najdôležitejšie bezpečnostné udalosti uplynulého týždňa. Pozrieme sa na vývoj bojov na Ukrajine, ukrajinské údery na ruskú logistiku v Azovskom mori aj ničivé útoky na prístavy v okolí Odesy. Venujeme sa eskalácii konfliktu medzi USA a Iránom, rizikám pre svetové energetické trhy, vzniku európskej protibalistickej koalície, rekonštrukcii ukrajinskej vlády aj ambícii Slovenska stať sa nestálym členom Bezpečnostnej rady OSN.

Trump sčítá porážky, oznámil zásadní projev k národu. Protibalistická dohoda Ukrajina + 9. Andreji Babišovi se splnil sen o jednobarevné vládě. Sýrie má parlament. Záleží na tom? Politici chtějí změnit pravidla umělého oplodnění. To ale víc dětí nepřinese. Moderuje Patricie Polanská.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Voditelji tako imenovane koalicije voljnih so včeraj v Parizu razpravljali o okrepitvi podpore Ukrajini v vojni z Rusijo. Kot je povedal premier Janez Janša, se pripravljenost držav za pomoč Ukrajini povečuje. Ukrajina je ob robu srečanja skupaj z devetimi evropskimi državami napovedala ustanovitev koalicije za obrambo pred balističnimi izstrelki, francoski predsednik Emmanuel Macron pa vaje večnacionalnih sil, ki bi jih v primeru premirja z Rusijo napotili v Ukrajino. V oddaji tudi o tem: - Glasovanje o kandidaturi Tanje Fajon za posebno predstavnico Unije za Sahel še pod vprašajem - Slovenija prvič dobila enotno strategijo razvoja biotehnologije in farmacije do leta 2035 - Veliko pšenice bo zaradi nizkih cen končalo v živalski krmi.

Slovenska policija se spopada z izjemno kadrovsko krizo, saj vsako leto izgubi več sto uslužbencev, torej več, kot jih na novo zaposli. Notranji minister Franci Matoz napoveduje, da bo kadrovsko stisko v policiji reševal tudi s tem, da za policiste ne bo več potrebna šesta stopnja izobrazbe. V policijskem sindikatu pa ob tej zamisli opozarjajo na morebitne težave, ki bi jih prineslo izenačevanje plač policistov s srednješolsko in višješolsko izobrazbo. Druge teme: - Boris Mijič po novih razkritjih znova tarča pozivov k odstopu. - Ukrajina pri zaveznicah v Parizu dobila nove rešitve za zračno obrambo. - Predlog za turistično takso doživel odobravanje kmetov in negodovanje sobodajalcev.

Summit NATO v Ankaře deklaroval navenek sílu a jednotu NATO. Velkou finanční podporu dostane Ukrajina, což nepotěší Rusko. Jeho výsledky a účast České republiky probírali v podcastu Zbytečná válka bezpečnostní analytik Milan Mikulecký a odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 61 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Svět bezpečnějším místem určitě není,“ říká odborník na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj pokračuje turbulence, která začala plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu, zároveň se ale za poslední měsíce změnila situace na bojišti. Rusko už nemá strategickou iniciativu tak pevně v rukou jako dřív a Ukrajina dokázala jeho tlak výrazně otupit. „Poslední dva roky je tím bohem války dronová armáda,“ tvrdí Bříza. Drony podle něj způsobují až 80 procent ztrát na bojišti a Ukrajina díky nim i autonomním systémům dokáže nahrazovat to, co jí nejvíc chybí: lidi. Zároveň ale varuje před představou, že válku rozhodne jedna zbraň. „Je to vždy kombinace různých zbraňových systémů, taktiky i strategie,“ dodává. Za klíčový považuje Bříza i vývoj dálkových dronů, střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Právě v tom podle něj leží lekce, kterou si prezident Volodymyr Zelenskyj odnesl z ponižujícího jednání s Donaldem Trumpem v Bílém domě: „Prezident Zelenskyj si z toho postupně vzal ponaučení, že nemůže spoléhat na nikoho jiného než sám na sebe,“ popisuje expert. Ukrajina podle něj za poslední rok udělala obrovský kus práce a buduje kapacity, které jednou mohou odrazovat Rusko od dalšího útoku. Ukrajinské útoky na ruské rafinerie, vojenský průmysl i systémy navádění raket jsou podle Břízy důležité nejen vojensky, ale i psychologicky. Rusové začínají cítit, že se jich válka týká, Ukrajinci vidí, že se nejen brání, ale umějí také zasahovat Rusko a západní spojenci dostávají důvod věřit, že další podpora má smysl. V rozhovoru se ale mluví i o Donaldu Trumpovi, Íránu a hranicích americké síly. Bříza říká, že Írán nesmí získat jadernou zbraň, zároveň ale kritizuje načasování americké kampaně i to, že Trump podle něj neměl plán B. Spojené státy podle něj počítaly s tím, že mohutná vojenská síla dostane teokratický režim „na kolena“, jenže to se nestalo. „Fatální podcenění situace,“ hodnotí Bříza. „Nic z toho se nepovedlo,“ dodává k cílům, které si Washington stanovil: likvidaci jaderného programu, balistických raket, podpory terorismu i íránského námořnictva. Za klíčové teď považuje, zda se Írán ve finální dohodě vzdá vysoce obohaceného uranu a zaváže se nevyvíjet jadernou zbraň. Nechtěným důsledkem války podle něj navíc je, že v Íránu už nevládnou ajatolláhové, ale íránské revoluční gardy. Může Ukrajina skutečně donutit Putina k jednání? Má Zelenskyj po měsících vývoje vlastních zbraní konečně „karty“, které mu Trump dřív upíral? Hrozí ruská mobilizace, nebo jaderná eskalace? A rozhodne se až u vyjednávacího stolu, jestli byla americká akce proti Íránu strategickou porážkou? Sledujte celý rozhovor.

V turecké Ankaře začal dlouho očekávaný summit NATO. Česko na něm zastupuje jak vládní delegace v čele s premiérem, tak prezident, kterého kabinet doplnil do výpravy až dodatečně po zásahu Ústavního soudu. Co od summitu čekat? Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš. Po mnohaměsíční přetahované mezi vládou a prezidentem o složení české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) dorazil do Ankary jedním letounem premiér Andrej Babiš (ANO) s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Druhým speciálem pak prezident Petr Pavel. Program vlády a hlavy státu na summitu podle Babiše zkoordinován není. Pavel před odletem řekl, že má v plánu minimálně čtveřici bilaterálních schůzek a na pozvání svého tureckého protějšku se zúčastní úterní večeře lídrů, na kterou vláda delegovala Andreje Babiše v doprovodu manželky. „Prát“ se s premiérem o židli u předního stolu při středečním jednání Severoatlantické rady ale prezident podle svých slov nebude. Babiš, jehož vláda účast Pavla do poslední chvíle odmítala, označil dvoudenní summit za jeden z nejdůležitějších pro celé NATO. Velkým zážitkem podle něj bude zejména jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, od kterého se očekává tlak na spojence ohledně plnění aliančních závazků. V této souvislosti premiér v úterý ráno prohlásil, že jeho vláda hodlá příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun. Česko by tak poprvé splnilo závazek NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Babiš dopředu naopak vyloučil, že by se Česko podílelo na poskytnutí pomoci Ukrajině ve výši 70 miliard eur (asi 1,69 bilionu korun), o které se bude na summitu také jednat. Prezident v reakci na Babišovo vyjádření ocenil, že se vláda přihlásila k závazku dát dvě procenta HDP na obranu. Zároveň připomenul, že suverénní Ukrajina se silnou a dobře vybavenou armádou je jednou z nejlepších pojistek bezpečnosti v Evropě. Jaký přínos může mít summit pro Česko? Jak chce vláda zvýšit obranyschopnost země? A jaká je budoucnost NATO? -- Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace. Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích. Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Gasilci nadaljujejo sanacijo pogorišča v Brestovici pri Komnu. Ogenj so pogasili ponoči, ko je bilo na terenu še vedno skoraj 150 gasilcev. V intervenciji so včeraj sodelovala tudi štiri letala ta gašenje, ki so vodo skupno odvrgla 38-krat. Druge teme: - Ameriški predsednik Trump je v nagovoru ob 250-letnici državne samostojnosti politične nasprotnike označil za komuniste. - Ukrajina odločno zanika ruske navedbe o zavzetju Konstantinovke in poudarja, da se spopadi tam nadaljujejo. - Brez volilne pravice na lokalnih volitvah je v Sloveniji ostalo 103 tisoč državljanov tretjih držav, mnoge je odločitev prizadela.

Uplynulo 1000 dní od najkrvavejšieho dňa v dejinách moderného Izraela. V noci na štvrtok Rusko zabíjalo v Kyjeve. Ukrajina zapálila ďalšiu rafinériu. Fico radí farmárom.

Roztržka, kterou spustil spor o historickou roli Ukrajinské povstalecké armády (UPA), eskaluje. Ukrajinský prezident nechal jednu z jednotek pojmenovat po kontroverzní UPA, polský prezident mu proto odebral nejvyšší státní řád Bílé orlice. Volodymyr Zelenskyj ho vrátil poštou. „Na začátku to nebylo mířeno proti Polsku,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinský historik Radomyr Mokryk. „Je to gesto, že Ukrajina nemusí brát na Polsko ohled,“ tvrdí polský politolog Maciej Ruczaj.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko má naftové a benzínové suchoty. Vojaka, ktorý chcel hovoriť s Putinom, poslali na 11 dní do väzenia. Ukrajina plní svoj 40-dňový plán devastácie ruskej ekonomiky.

Folkloristi vypískali na festivale v Strážnici dvoch ministrov. Ukrajina začala plniť to, čo sľúbila – ničí ruskú ekonomiku.

Ukrajina stupňuje tlak na Krym, Rusko modernizuje svoje drony a na Blízkom východe sa po prímerí opäť rozbieha diplomacia. Generál Pavel Macko zároveň vysvetľuje historické súvislosti Operácie Barbarossa a pripomína význam odsunu sovietskych vojsk z Československa. Epizóda č. 168, účinkujú: – gen. Pavel Macko – Eugen Korda

Ďalšia zahraničnopolitická avantúra amerického prezidenta možno bude Kuba, hovorí Dalibor Roháč, ktorý strávil dlhé roky medzi americkými republikánmi. Čo sa deje v republikánskej strane a ako môže vyzerať Trumpov nástupca? Američanov najviac trápi ekonomika, a práve v nej Trump nesplnil svoje sľuby.Podľa Dalibora Roháča by malo Moldavsko vstúpiť do EÚ skôr ako Ukrajina, a to aj napriek tomu, že časť Moldavska je okupovaná ruskou armádou.Nahrával Peter Hanák.

Trump vraj chce, aby Ukrajina ráznejšie pritlačila na Rusko. Podľa Lavrova Európa ohrozuje svetový mier. Vypadnite z Ukrajiny, pokiaľ nie je neskoro, povedal ukrajinský diplomat v OSN. Spor českého prezidenta a vlády eskaluje.

Poľsko a Ukrajina sú už niekoľko dní v diplomatickom konflikte. Ide o názov vojenskej jednotky, ktorá však Poliakom pripomenula banderovcov. A tak sa cez ukrajinsko-poľskú hranicu odoberajú a poštou posielajú späť štátne vyznamenania. Zahraničnopolitická analytička JANA KOBZOVÁ v podcaste Dobré ráno analyzuje s moderátorkou Janou Krescanko Dibákovou situáciu, ktorá vznikla po pomenovaní ukrajinskej jednotky po kontroverznej Ukrajinskej povstaleckej armáde. Poľský prezident Karol Nawrocki následne odobral ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému najvyššie štátne vyznamenanie - Rad bielej orlice. Ukrajinského prezidenta nasledovali jeho predchodcovia Leonid Kučma, Viktor Juščenko a Petro Porošensko. Zdroje zvukov: TV JOJ, Facebook/EU debates, Youtube/Volodymyr Zelenskyj Odporúčanie: Je zase z domácej dielne, my obdivovatelia pamiatok sa tešíme. Špeciálny magazín s tipmi na výlety po Českej republike nájdete už dnes v denníkoch SME a Korzár. Chcete vidieť moravský Excalibur, legendárny Tatraplan, sokolovský poklad či prejsť sa po pivnom chodníku? Kde teda nájdete najkrajšie hrady, zámky, turistické trasy a vyhliadky? Zopakujem, v dnešných novinách. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Co vytýká premiér Babiš ministru zdravotnictví Vojtěchovi? A je jeho kritika oprávněná? Řády a vyznamenání rozdělují Polsko a Ukrajinu – může to oslabit jejich spolupráci ve válce proti Rusku? Jak bude vypadat Galakoncert pro nové svatovítské varhany?

CELÝ DÍL NAJDETE NA https://herohero.co/studion A V RÁMCI KLUBOVÉHO PŘEDPLATNÉHO DENÍKU N https://denikn.cz/podcast-studio-n/ Když přijede do měst poblíž fronty, stále sebou při výbuších trhne. Místní už často ne. „Jejich těla na to nereagují, jejich nervová soustava už to nevnímá. Jsou jako chodící duchové, jako přízraky města,“ popisuje ve Studiu N válečná zpravodajka České televize Darja Stomatová. Když viděla první mrtvé tělo, zažila šok. „Můj mozek začal fungovat specifickým způsobem. Dodnes si nemůžu vybavit, jak to tělo vypadalo a v jakém prostředí bylo,“ říká. Nejhorší vzpomínky ale podle ní nejsou vizuální. „Horší je pach. Ten smrad, který je na takovém místě.“ Po letech reportování z fronty si podle ní mozek na obrazy smrti zvykne víc, než by si člověk chtěl připustit. Čichová paměť ale zůstává. „Často se mi stává, že když vidím záběry z fronty, vybaví se mi, jak to tam smrdí.“ „Zápach tlejícího těla, střelný prach, všechno se to mísí dohromady. Je to podivný sladký zápach, který se ti vryje do mozku,“ popisuje. Vzpomíná i na situaci, kdy jejich auto stálo daleko od místa, kde byla vykládána těla. Přesto v něm zápach zůstal ještě několik dní. Rusko podle zpravodajky útoky na Ukrajinu v poslední době výrazně stupňuje. „Ruský prezident situaci graduje. Útoky eskalovaly – obzvlášť na Kyjev. Byly to útoky plné pomsty,“ míní. „Říká se, že krátce před koncem války konflikty běžně eskalují. Já si ale říkám – když je eskalace teď, co může být dalšího? Mír je v nedohlednu,“ tvrdí. Ukrajina podle ní může uspět jen tehdy, dokáže-li přenášet náklady války i na ruskou stranu. Za zásadní považuje útoky na ruské rafinerie, přístavy nebo logistickou infrastrukturu. „Je vidět velký pokrok. To, jak Ukrajina využívá vlastní technologie, je zásadní krok.“ Ve Studiu N se dostáváme i k tlaku Babišovy vlády na veřejnoprávní média. Podle Stomatové se Česká televize ocitla v situaci, kdy neřeší svou budoucí roli, ale vlastní existenci. „Česká televize a televize obecně by dnes měly diskutovat o tom, jak obstát ve světě sociálních sítí a technologických změn. Místo toho bojujeme o přežití.“ Debata o fungování České televize by se podle ní měla vést především s veřejností. „My se zodpovídáme poplatníkům, ne politikům.“ Kritizuje, že diskuzi o podobě veřejné služby převzali političtí aktéři namísto samotných koncesionářů. Jestliže mají lidé vůči České televizi výhrady, televize by je podle ní měla reflektovat a případně se měnit. „Jenže tahle debata neexistuje, protože tu iniciativu přebral někdo jiný – politici.“ Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N. Bezplatné části zveřejňujeme v podcastových aplikacích Spotify, Apple Podcasts, Podbean či na YouTube. Sledovat nás můžete také na Instagramu.

Ukrajina sa usiluje o členstvo v Európskej únii už naozaj dlho. Isto si spomínate na Oranžovú revolúciu alebo Euromaidan, ktoré v jej snahe o integráciu svietia ako najznámejšie míľniky. Otvorenie najnovších rokovaní je podľa Volodymyra Zelenského pre ukrajinský národ „významná politická a morálna podpora“. Cesta pred našimi východnými susedmi je však ešte dlhá a predovšetkým ťažká. O rozširovaní Európskej únie, nielen Ukrajinou, sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s vydavateľom euBriefu Radovanom Geistom. Zdroje zvukov: YouTube/Reuters, euronews Odporúčanie: Ponorte sa do veľmi hlbokého mora s veľmi vzácnymi druhmi veľrýb, vyzýva New York Times vo svojom multimediálnom príspevku o tom, ako ťažba a ťažobný prieskum a doprava v Mexickom zálive narúšajú komunikáciu týchto ohrozených cicavcov. Do toho, čo sa deje pod hladinou oceánu, sa môžete započúvať na tomto linku. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Co by pro další vývoj války na Ukrajině mohly znamenat závěry summitu skupiny G7? Jakou podobu má mít v Českém rozhlasu výstražná stávka na protest proti vládnímu plánu na změnu financování veřejnoprávních médií? A jak se Češi a Češky dívají na hranice svobody slova ve veřejném prostoru?

Rusom už nie je sväté nič. Ruskí agresori ďalej tvrdo útočia na Ukrajinu a vraždia dronmi a raketami civilistov, vrátane tehotných žien a detí v mestách. V Kyjeve Rusi dronmi bombardovali takmer tisícročnú pravoslávnu katedrálu zapísanú v svetovom dedičstve, ktorá sa ocitla v plameňoch.Európska únia medzitým otvorila prístupové rokovania s Ukrajinou a napadnutej krajine stále pomáhame.Ako to vyzerá po ruských útokoch na civilistov a civilné ciele ďaleko od frontových línií? Ako na to reagujú Ukrajinci a majú stále odhodlanie sa pred krvavým agresorom statočne brániť? A čo znamená, že únia s Ukrajinou otvorila prvý blok prístupových rokovaní? Čo teraz musí Kyjev plniť a ako na to je? A kedy by mohla Ukrajina vstúpiť do Európskej únie?Braňo Závodský sa rozprával s exministrom zahraničných vecí Rastislavom Káčerom a so slovenskou diplomatkou, veľvyslankyňou Európskej únie na Ukrajine Katarínou Mathernovou.

Po dvou letech úmorného čekání přechází Ukrajina do nové fáze přístupových rozhovorů s Evropskou unií – tedy k pondělnímu zahájení prvního jednacího klastru v Lucembursku. Přestože úvodní rozhovory byly zahájeny tamtéž přesně před dvěma lety, faktická jednání k věci začínají až teď. Doposud je blokovala maďarská vláda Viktora Orbána.

Plíživá proměna státu. Příprava státního rozpočtu je v plném proudu, splnění pravidel nezaručuje takřka nic. Summit NATO v Ankaře se pokusí jinak nastavit vztahy USA a Evropy. Ukrajina a Moldavsko začínají jednat o vstupu do EU. Zvuk romantické struny

Bulharsko oznámilo, že přestane dodávat zbraně Ukrajině, jak uvedl ministr obrany Dimitar Stojanov s odvoláním na premiéra Rumena Radeva, který dlouhodobě prosazuje diplomatické řešení konfliktu. Podle Stojanova je válka na Ukrajině vyčerpávající a další zbraně nevedou k řešení, přičemž Ukrajina má zbraní dostatek a potřebuje spíše lidské zdroje.