Potraviny

⚫️ Ramenová vlna se rozlila světem, i když k nám zatím spíš jako šplouchání. Jirka Mareček je do ramenu úplně ponořený a je proto asi ten nejpovolanější, kdo nás v něm může naučit plavat. Tonkotsu, paytan, tantanmen? Emulzifikovaný, nebo čirý? Jak na domácí provedení a kam na ten nejlepší do restaurace? Poslechněte si náš rozhovor a pro další inspiraci sledujte Jirku na IG pod nickem @ra_ram3n.    ⚫️ Blog Zkvašeno drží před Velikonoci synbiotický půst (hodně vlákniny a kvašeného, to se dalo čekat

⚫️ Životopis Anthony Bourdaina vyšel ve Slovartu a my si řekneme, proč ho číst.  ⚫️ Klecové chovy ještě nejsou přemoženy a boj s nimi jde do druhého kola. Zvířata potřebují ještě jeden váš podpis, tentokrát ne pro EU, ale pro českou vládu. V rozhovoru s Romanou Šonkovou z Compassion in World Farming  zjistíte, co všechno už se zlepšilo a co ještě můžeme dělat.  ⚫️ Kreativní tvůrkyně Chili Ta známá z TV soutěže Masterchef vydala kuchařku, která je ušitá na míru českým podmínkám pro vaření „Asie“ - nabídce místních obchodů a zdejší sezóně. V tom je na trhu jedinečná. Chili dala Potravinám rozhovor o životě a kuchyni na pomezí vietnamské a české kultury.   

Sláva Grigoryk je už pár let neodmyslitelnou oporou tvůrčího týmu Ambiente, poslední rok v restauraci s pekárnou U Kalendů v Praze. Narodil se, a do 11 let žil v Pidvoločisku na Ukrajině. Pro podcast Potraviny na tu dobu zavzpomínal. Třeba na své nejmilejší dětské jídlo - kaviár s chlebem, na tajemství maminčina boršče, z kterého má husí kůži a sušenou rybu z Jen počkej zajíci. Zajímalo mě, jak se jeho původ odráží na současné tvorbě v restauraci a pekárně U Kalendů. Hlavní Slávovou dovedností je totiž pekařina a ne náhodou je na Ukrajině chleba kultem. A jak se stal "Čechem"? Bylo pro něj těžké zvyknout si v novém prostředí? Nemohli jsme samozřejmě minout ani velké téma Kyjevský kotlet a ukrajinský vánoční stůl: bramborový salát s doktorským salámem a doma kvašenými okurkami. Příjemný poslech a krásné vánoce přeju, Hanka Michopulu. Partnerem Potravin je podcast Loopa Vojty Kovala - fajn podcast o udržitelnosti. www.podcastloopa.cz

- Co ukázal seriál Chef's Table Pizza na Netfllixu - ochutnáváme detroitskou pizzu ze Žižkova - máme vyhodit problematický teflon? a jak vařit bez něj - na nerezu    

Nemáme romská bistra, romské knížky o vaření ani romské šéfkuchaře. Přitom romská kuchyně má svůj příběh, množství rituálů a typické recepty. Většině lidí skrytý příběh jsme odhalily s romistkou Inkou Jurkovou a autorkou romského Vaření s Maruškou na Youtube, Marií Gailovou. Poznejte s námi tento kulturní fenomén. 

Profesionální sběrač hub Lukáš Vrána žije v Oregonu a živí se skoro 30 let sběrem hub. Do lesa nechodí „na houby“ jako většina z nás, kteří jdeme procházkou na náhodu, ale jde tam „pro houby“. Jak se to dělá? Jak poznat kdy a kde rostou? Dá se to naučit a Lukáš Vrána nám poradí, jak se zdokonalit. V našem rozhovoru mi řekl třeba: proč, když najde houbu, zvedne hlavu a podívá se do koruny stromů jak se člověk může znovu stát součástí lesa co to je datové houbaření že největším přítelem houbaře není košík a nůž, ale srážková mapa jestli fáze měsíce mají vliv na růst hub k čemu houbař potřebuje atlas stromů jak se ve svém oboru vypracoval a proč se specializuje na houbu matsutake Taky nemůžu zapomenout na Lukášovu větu, že chce žít život „jednoduchý, ale těžký, protože to vám o něm řekne mnohem víc“.  Sběr hub si ale poslechem tohoto rozhovoru naopak zjednodušíte. Tak ať máte letos na podzim plné košíky! PS: Omluvte sníženou kvalitu zvuku, od příště jsme zase ve studiu.  *️⃣  Partnerem tohoto dílu Potravin  je pražírna Doubleshot a jejich kapslová káva, kterou si můžete připravit v jedinečném kávovaru Morning. 

Profesionální sběrač hub Lukáš Vrána žije v Oregonu a živí se skoro 30 let sběrem hub. Do lesa nechodí „na houby“ jako většina z nás, kteří jdeme procházkou na náhodu, ale jde tam „pro houby“. Jak se to dělá? Jak poznat kdy a kde rostou? Dá se to naučit a Lukáš Vrána nám poradí, jak se zdokonalit. V našem rozhovoru mi řekl třeba: proč, když najde houbu, zvedne hlavu a podívá se do koruny stromů jak se člověk může znovu stát součástí lesa co to je datové houbaření že největším přítelem houbaře není košík a nůž, ale srážková mapa jestli fáze měsíce mají vliv na růst hub k čemu houbař potřebuje atlas stromů jaké houby rostou v Severní Americe jak se ve svém oboru vypracoval a proč se specializuje na houbu matsutake   Taky nemůžu zapomenout na Lukášovu větu, že chce žít život „jednoduchý, ale těžký, protože to vám o něm řekne mnohem víc“.  Sběr hub si ale poslechem tohoto rozhovoru naopak zjednodušíte. Tak ať máte letos na podzim plné košíky! PS: Omluvte sníženou kvalitu zvuku, od příště jsme zase ve studiu.    *️⃣  Partnerem tohoto dílu Potravin  je pražírna Doubleshot a jejich kapslová káva, kterou si můžete připravit v jedinečném kávovaru Morning. 

Maso ze zvířat chovaných na pastvě je momentálně enviromentální nadějí planety, protože by mohlo aspoň zčásti nahradit neudržitelné průmyslové chovy.  Zatímco v nich jsou krávy krmeny monokulturní kukuřicí a pšenicí, které nejsou přirozenou potravou býložravců, na pastvě zvířata přeměňují rozmanitý porost na důležité mikronutrienty. Následně hnojí krajinu a zpětně obohacují půdu. V ní se váže uhlík, který tak neuniká do atmosféry. Pastevní maso je hodnotnější z hlediska výživy a často i chuti.  Farmář Karel Kalný z farmy Mitrovsky na Vysočině je zapáleným šiřitelem myšlenky pastevního chovu a provede vás správnou pastevní farmou od telete po zaorávání koblihů do půdy. Jsem přesvědčená o tom, že čím více víme o tom, jak žijí zvířata, která konzumujeme, tím lepší rozhodnutí pro Život pak děláme v obchodě vlastní peněženkou.  Trend „masa z pastvy“ se začne v nejbližší budoucnosti šířit i v ČR a obchodní síť si jej naporcuje k obrazu svému. Tak třeba nabízením tzv. grass fed masa, kdy je sice zvíře přikrmováno travou, ale stále uzavřené pod střechou industriálního chovu.  Být ve spojení s realitou přírody nám pomůže vybírat a volit to správné. A proto vznikl tento díl Potravin. Příjemný poslech.  Hana Michopulu Maso z farmy mitrovsky.com můžete koupit přímo na místě v Mitrově, dále v prodejně v Brně. Jednou týdně zaváží do Prahy. 

Uslyšíte například:    - o venezuelské kulinární kultuře, ve které Jana na Floridě  žije  - proč jsou tak populární tequeños a arepas - o nakupování zážitků v supermarketu Trader Joe's - o Taste the Nation, televizní show, která mapuje jídlo a příběh původních i příchozích národů - jak musí vypadat jídlo, které Američani přijmou za své - proč jsou Ukrajinci uprchlíci snů Děkuji Doubleshotu, partnerovi tohoto dílu podcastu, který pro posluchače Potravin připravil skvělé dárky k novému kávovému předplatnému. Sama se na něj moc těším (ach, ten červený Hario V60!) Hned po rozhovoru jsem vyrazila hledat nejbližší pražské arepas a teqeños a našla je paradoxně blízko studia, kde natáčíme. Tak ať vás Potraviny taky správně vedou světem jídla! Hezký poslech…. Hana Michopulu

Jmenuje se tahle série podle míchaných nápojů nebo podle oblíbené snídaně, kterou se potom jdeme napravit? Samy nevíme. Každopádně semeleme najemno všechno podstatné. Viděli jste gastrofilm Bod varu plný napětí z restauračního prostředí se skvělými hereckými výkony Steva Grahama a dalších? Jestli neviděli, nevadí. Darina šla do terénu a zapátrala v českých profikuchyních, jestli je i tam práce tak nesnesitelně stresující. Poví vám, co se dozvěděla. Udělá vám pořádek ve špajzu a ukáže na co použít ghee a na co přepuštěné máslo. Já se přidám s tipem na knížku od slavného Stanley Tucciho My Life Through Food. To je kniha vzpomínek s recepty, která vás povznese, kam budete chtít. 

To aspoň tvrdí Honza Lobreis, šéfkuchař vegetariánské Estrelly, který momentálně vaří v klubu/restauraci Swim. Dozvíte se, jak připravit opravdu dobrý zeleninový vývar do koprovky s topinambury a co vařil pro peskateriána Orlanda Blooma, když natáčel v Praze.  Co to je plant based strava? Jídlo primárně zaměřené na rostlinné zdroje: ovoce, zeleninu, luštěniny, oříšky, oleje, obiloviny, semínka, bylinky. Neznamená to, že si vůbec nikdy nedáte vejce, mléčné výrobky ryby nebo jiné maso. Rostlinné jídlo ale převažuje nad živočišnými zdroji v celé své rozmanitosti.

Bratři Giang a Khan Ta mají 3 vietnamské restaurace v Praze: Gao Den, Taro a Dian. V tom, co dělají jsou nejlepší. Proč? Protože v jejich podání  vietnamská kuchyně konečně zvedla hlavu a získala tolik potřebné sebevědomí. Probereme jejich nejoblíbenější jídla z dětství i současnosti, jídlo, kterého snědí nejvíc a poslední jídlo života, kdyby si jej mohli přát. Ale taky recept, jak doma udělat fakt dobré tofu jako mají v Taru. Kdy udělají v Dianu nějakou divočejší degustační večeři s prasečími oušky…, a  jestli budou jejich děti okusovat kosti tak pečlivě jako jejich rodiče a prarodiče, anebo už ne. Před rozhovorem jsem se zařekla, že se vyvaruju otázek, které  by víc nebo míň mířily na to, jak moc jsou Vietnamci a jak moc Češi. Protože jsou tu doma a myslim, že to musí být dost otravný, poslouchat pořád o tom, co nás odlišuje. A je v tom spousta přednastavených klišé. To byste nevěřili, jak to bylo těžké! Jojo, stereotypy jsou zlo!  Zažerou se do hlavy a nechtějí pustit. Tak schválně, jak se mi to nakonec povedlo...?  Partnerem tohoto dílu Potravina je Myone Drink.

Míchačky s Darinou Sieglovou: histabiotika, český "parmazán" a chefy pečené kuře   Na stole bude šéfkuchařské pečené kuře. Propátráme, jak a jestli funguje nový potravinový doplněk: histabiotika pro alergiky. Přemluví mě Darina, abych přestala odmítat český „parmazán“?  Ať si nemusíte  poznamenávat…tak tady je recept, který po doposlechuntí budete rozhodně chtít zkusit.   Pečené kuře podle Toma Aikense    Nálev: 3 litry vody, 300g soli, 150g cukru  12 hodin v nálevu, 4-6 hodin necháme osychat v pokojové teplotě, 45 minut na 140°C, půl hodiny necháme stát, vykrojíme prsa,  stehna pečeme 20-25 minut na 240°C, prsa jen 5 minut na 240°C. Necháme 20 minut odpočívat. Jíme:). Chválíme podcast Potraviny a Toma.    (Do nálevu podle Toma můžete i nemusíte přidat: čerstvý bobkolist, citronovou kůru, podrcený pepř, česnek - a povařit. Před vložením kuřete nechejte zcela zchladnout.)      

Moc to s ní neumíme, přitom kyselá chuť v jídle je něco jako jiskra

Dnes v ní připravuje kaprovku, kapřenky nebo kapří ceviche a kapra a la tuňák. V táborském Thiru vrací slávu jídlům z kapra a začínají od základu: změnou v chovu ryby, která má na chuť podstatný vliv. Anně je 24 let a k práci s touto lokální surovinou přistupuje s otevřenou myslí, nekomplikovaně a s příkladnou zálibou ve stylové čistotě a jednoduchosti. Jak nás může inspirovat to, co Anna dělá, v domácí přípravě této sladkovodní ryby? Co o ní sama zjistila po cestě za dobře chutnajícím jídlem z kapra? 

Má potenciál stát se kultovním jídlem. Tak kde to vězí? Pokusíme se leču pomoci spolu s Darinou Sieglovou z časopisu Apetit. Plus anketa mezi šéfkuchaři: Tomáš Valkovič z Ambi, Pavel Býček z Eatery a Jirka Hrachový z Výčepu představí svá nej leča. + + + Pravé lečo (o kterém je v tomto díle řeč...pokud tedy jste tým "vejce") Pro 3–4 osoby 500 g rajčat 500 g slovenských světlezelených paprik 200 g cibule 4 lžíce oleje 4 vejce lžička sušené sladké papriky sůl, pepř   Papriky zbavte stopek a jadřinců, a pokud neradi pálivé, pak také bílých vnitřních žeber. Nakrájejte na kostky. Cibuli oloupejte a nakrájejte nahrubo. V širším kastrolu rozpalte olej a cibuli a papriku v něm opékejte, dokud nezačne měknout a cibule není sklovitá. Tento krok je důležitý, neboť udělá zeleninu sladkou a rozplývavou, dejte si tedy záležet: může to trvat 7–10 minut podle obsahu vody v zelenině. Ztlumte plamen, vmíchejte sušenou papriku, přidejte na osminy nakrájená rajčata a přikryjte pokličkou. Duste polopřiklopené doměkka, tedy asi 10 minut. Na konci odklopte: je-li lečo ještě plné rajčatové šťávy, nechte ji ještě chvilku odpařovat. Lečo by mělo být šťavnaté, nikoli suché, na dně hrnce by však neměla stát tekutina. Nyní rozklepněte do zeleniny vejce a nechte chvíli tuhnout vcelku, jako byste dělali volská oka. Teprve po pár minutách, až je vejce téměř tuhé, vše rozmíchejte a vypněte oheň – vejce dojdou. Cílem je získat pevné kousky, ne vaječné pyré. Osolte a opepřete podle chuti. Lečo podávejte vlažné, tehdy se totiž chutě nejlépe rozvinou, a to s kmínovým chlebem. (Recept pochází z kuchařky Recepty z farmářského trhu, II. díl jaro-léto)  

Proč bylo pojídání hovězího tataráku tajné? Z jakého důvodu se tak rozmohl kuřecí plátek s broskví? Čím rozlítila veřejnost restaurace U Malířů? Kdo byli tehdejší majitelé prvních soukromých restaurací? Na projížďku divokou minulostí vyrážíme s Matoušem Petráněm, spolumajitelem restaurace Dish. Matouš navíc prozradí, jak se pokouší vzkřísit legendární Sečuánskou omáčku, která v devadesátých letech frčela v americkém McDonaldu. Dámy a pánové, připravte si žaludky, vyrážíme…

Jste blázni do pečení a sníte o tom, že byste svou vášeň profesionalizovali? Poslechněte si rozhovor s dívkou, která to udělala: absolvovala legendární cukrářskou školu Cordon Bleu v Paříži. V Čechách jí má dosud jen pár lidí. CB je něco jako nájezd na cukrářskou dálnici. U promoce vám pogratuluje Pierre Hermé a pak už můžete frčet nejvyšší rychlostí jako profesionál s kompletními vědomostmi a otevřít si cukrárnu v Dubaji nebo Jílovém, záleží na vás... 

Poslední archeologické nálezy odhalily, že rychlé stravování tu bylo dávno před námi a vypadalo nápadně podobně jako to dnešní. Mým hostem je Honza Váňa, student archeologie v americkém Boulderu, který nám o vzrušujícím nálezu řekne víc. Společně také ochutnáme starořímskou omáčku garum, která je horkým trendem současného stravování. 

Šéfkuchař Jirka Hrachový pochází z Valašska. A i když je to tradičně chudý region, má svůj půvab v samovýrobě potravin, jejich sdílení a velkém sepjetí s přírodou. V novém dílu Potravin Jirka vysvětlí, jak se mu povedlo tohle všechno přenést do Výčepu a proč je Valašsko pro českou gastronomii tak slibné. V rámci Skromné výzvy nám poví, jak pracuje s tradiční valašskou surovinou pohankou, podělí se o recept na pohankové rizoto se zeleninou a zavzpomíná na svůj skromný jídelníček z dob, kdy měl do kapsy zatraceně hluboko. Poznámka pod čarou: Dlouho jsem si lámala hlavu, co je to ten Výčep vlastně za disciplínu. Po našem rozhovoru už to vím. Když šéfkuchař obdivuje Björna Frantzéna a dělá pivní hospodu, dopadne to Výčepem:).

Skromné jídlo (@skromne.jidlo) je instagramová kuchařka, která vznikla na přání Klubu samoživitelů. Má jim  pomoci s těžkým úkolem vařit za málo peněz dobře a výživně. Na účet přispívají profesionálové z českého gastra i sami samoživitelé. Jedním z podporovatelů je i Hugo Hromas alias Nomadis, provozovatel ohňového cateringu a autor kuchařek (Oheň a dým, Sedm způsobů). Navštívila jsem Huga v jeho obydlí kousek od Zbirohu, v útulném koutě západních Čech. Skromné podmínky jsou jeho rozhodnou volbou. V našem rozhovoru odkrývá principy svojí promyšlené kuchařské ekonomiky. Dozvíte se od něj, jak efektivně vybalancovat náklady za jídlo, jak udělat španělské „recyklační“ jídlo croqettas, ale taky že skromná kuchyně není o receptech, jako spíš o odvaze přepsat zažité představy, co je v kuchyni podstatné a co nadbytečné. Ale taky třeba jak naučit děti jíst to, co dostanou.  Pojďte se na jídlo kouknout Hugovýma očima. Jsem si jistá, že už se na svůj nákupní košík nepodíváte stejně jako dřív.

Chcete chovat slepice, ale nemáte zahradu ani dostatek času? Zkuste se spojit se sousedy a založte komunitní chov slepic. Budete mít vlastní vajíčka a jako bonus poznáte lidi z okolí. Podle Aničky Hudské totiž spolupráce  sbližuje víc než cokoliv jiného. 

Ne řízek. Ne vepřo knedlo. Ale české omáčky jsou dost možná naším nejautentičtějším pokrmem. Bublají nám v krvi a jsou tu s námi tisíc let, i když se o ně dělíme se Slovany. Jak vaší domácí omáčkovou kolekci vytáhnout na špičku, vysvětlí Pavel Býček z Eatery (a vy už pak asi nikdy nebudete rajskou, koprovkou ani svíčkovou vařit jako dřív). Dozvíte se: jak to vlastně s omáčkami je, jaktože kuchař profesionál připravuje doma omáčku dvakrát tak dlouho než jeho holka (ale spíš ještě déle) a proč se naše omáčky zas tak moc neliší od francouzských, i když se to traduje. Jak uvařit rajskou bez kopců cukru, aby pořád chutnala jako od mámy a proč se dřív do omáček dávaly „tlučené“ kosti. Z jakého důvodu  v Eatery vyndávají kopr z koprovky a jak se u nich dělá „historická“ omáčka ze zelí a kvásku. A nakonec pohlazení: bílá česneková omáčka na uzené s knedlíkem Pavlovy valašské babičky.    

Husu můžeme buď upéct vcelku (a připravit se na to, že část tak nutně skončí suchá), anebo rozporcovat a dát každému kusu péči, kterou potřebuje. Druhá možnost je nejenom chutnější, ale i ekonomičtější: místo jediného jídla budete mít hned několik! Jde o starý osvědčený způsob, jak husu zpracovat a my ho v tomto díle podcastu zkusíme oživit . Pomůže nám šéfkuchař Esky Martin Štangl a vysvětlí podrobně, jak to udělat. Probereme bejlík, prsa odleželá na seně, kaldoun, husí rilette, křupavou kůži s pošírovaným vajíčkem, husí jelítka, srdíčka na toastu, kynuté buchty s husím masem, plněný krk na a samozřejmě konfitovaná stehna. Zamyslíme se nad tím, jestli bychom tohle nenáročné přítulné zvíře neměli chovat na zahradě, případně jaké plemeno a shodneme se, že dřív nebo později to uděláme! Tak ať vás tento díl Potravin v kuchyni provází... na Martina i po něm.    

S peletovými grily k nám přichází kultura amerického BBQ. Má cenu si smoker s grilem kupovat? V čem je nedostižný a v čem naopak nikdy nenahradí klasický gril na dřevěné uhlí? Zjistit to jsem jela k Matoušovi na chatu do Posázaví, kde jeden ze dvou grilů má. Než se v něm udělalo maso, probrali jsme fungování uďáku,  Matoušovu oblíbenou “reverzní metodu” přípravy steaků, ale taky jeho rodinu, která je po generace gastronomická. A taky budoucnost hamburgerů, které přišly jako móda, ale zůstávají s námi vlastně na stálo.      ★ Peletové grily Yoder, Traeger ★ Reverzní medoda přípravy masa ★ Montreálské koření  ★ Restaurace Dish v Belgické a Římské v Praze. 

Cena zvěřiny letos rekordně klesla. Svého lokálního dodavatele navíc najdete snadno díky aktivitě Lesů ČR, která se jmenuje www.zlesanastul.cz. A to jsou další dobré důvody osvojit si přípravu masa zvířat z volné přírody. Taky proto, že: dobře žijí, krmí se tím nejlepším, nezažijí stres jatek a nepředstavují pro planetu zátěž v podobě masové produkce krmiva. Kdy jindy to zkusit než právě teď? S Martinem Štanglem z Esky ve sluchátkách si můžete rozšířit svoje kuchařské dovednosti a možnosti.

S Honzou Čulíkem z táborského Thiru o tom, jak vybudovat gastrokomunitu. Jak fungují v jídle komunity, které si pomáhají? Jedna z nejstarších dovedností člověka: družit se a podporovat se vrací do středu zájmu. Bez vzájemného propojení se totiž neposune dál nejen naše město, krajina, ulice, pracovní obor, sportovní družstvo, ale hlavně: ani my sami. Jak spojovat - to ví Honza Čulík, který v jižních Čechách vdechl život komunitě lokálních farmářů, sdružení Jíme jih a už vymýšlí, kam Táborsko, potažmo jižní Čechy posunout dál. Poslechněte si tento díl - Honzův pohled na svět vám může vnuknout nejeden nápad, jak vylepšit třeba právě váš soukromý vesmír. Odpoví taky na otázky: musím být nutně společenský člověk, abych mohla spolu s ostatními měnit svět?, je leader komunity zároveň ten, kdo jí organizuje?, jak vypadá úspěšná spolupráce?, a další.

Dalibor Chytil je fytoterapeut neboli bylinkář a říká si City Shaman. Do Potravin jsem ho pozvala, protože nabídka rostlinných doplňků stravy je v poslední době obrovská a my tak nevíme, co dřív zkusit: čínský kordyceps, peruánskou macu, ayurvédskou ashwagandhu nebo spíš sibiřskou čagu? Díky těmto bylinkám a houbám máme nové možnosti rozšířit biologickou kapacitu našeho organismu. Víme ale, která rostlina je správná zrovna pro nás? Dalibor je vzděláním chemik, takže čekejte férové info, žádné čáry máry.

S1 E13 Na farmářském trhu s Lucií Kohoutovou V tomto díle podcastu pořádně propereme farmářské trhy. V čem by se mohly dál rozvíjet a proč? Jaké trendy a inspirace si můžeme osvojit z trhů v zahraničí?  Mluvila jsem o tom s Lucií Kohoutovou, milovnicí jídla, naturálního vína a architerktury (zvlášť té brutalistické). Lucie organizuje akci zvanou Food Camp, věnovanou fascinujímu propojení měst s gastronomií. Poslechněte si tento díl podcastu, zvlášť jste-li zákazníky trhů. Zjistíte, kolik vrstev významu farmářský trh má a budete vědět, co můžeme chtít po jejich organizátorech nebo městské samosprávě. Protože trh, to je magické místo, které spojuje.

Tři osobnosti gastrosvěta sdílí svůj recept na jídlo v čase nouzových opatření: úsporný, chytrý, z trvanlivých potravin (ano, teď mají výjimku). Recept co zasytí, ale nezaplácne (s pohybem to teď není nic moc).  Darina Sieglová z Apetitu, Klára Donathová z Dojedeno.cz  a Lukáš Hejlík za Gastromapu řekli Potravinám nejen to, ale přidali i svoje tipy, jak si vzít z krize to lepší, co nabízí. Poslechntě si, jak dělají fazole na víně, rizoto z červené řepy, svíčkovou bez svíčkové a lahůdkové brambory s tvarohem. ______________________________________________________________________ Tipy od Darinky na vaření s Instagramem ★ vaření v reálném čase se sledujícími dělá @jirkahilgart ★ cukrář z Le Bernardinu je @thomasjraquel ★ šéfkuchař z Dubaje je @gregoire.ossiano z restaurace @ossianodubai ★ londýnská pekárna, kam "musí" každý pro koblihy je @breadaheadbakery ★

Naše příroda je plná rostlin, které se dají snadno přidávat třeba i do jídel, které už doma připravujete. Tomáš vás provede základními druhy, vy si je můžete sami najít a trhat. Byla by škoda znát jen medvědí česnek! Je to čerstvé, je to sezónní, je to lokální, rozmanité a zadarmo. ★ Byliny k jídlu zjara: ptačinec žabinec, kokoška pastuší tobolka, česnek podivný, česnek medvědí, popenec, rozrazil, bršlice husí noha. ★ Sbíráme pro výraznější aroma: mateřídouška, mařinka vonná, šťavel, štovík. ★ ★ Tradiční české byliny: puškvorec (do perníku), lebeda (jako špenát), orobinec (placky), lipnice. ★ Řecké vlito na slaný koláč pita se česky jmenuje amarant neboli laskavec. ★ Tomášův oblíbený vídeňský podnik www.bruder.xyz. ★

Zuzka Klingrová je (mojí) učitelkou jógy a autorkou úspěšné knihy Jóga po celý rok. Mluvily jsme o jídle, protože o něm je knížka z velké části.  Zuzka je také prvním hostem nové série Potravin, a tím jsou 4 NEJ jídla. Nejlepší jídlo z dětství, nejčastější jídlo, které jíš, nejlepší jídlo, které jsi kdy jedla a poslední jídlo tvého života, kdyby jsi si ho mohla přát. Tyhle čtyři totiž prozradí o člověku často víc než cokoliv jiného. Inspirativní poslech!

Před dvěma lety vyhlásilo Národní zemědělské muzeum velkou národní sbírku. Cílem bylo najít zapomenutá česká jídla a zmapovat lépe historii naší kuchyně. Byl nejvyšší čas to udělat - dřív než se starší generací odejdou i poslední důkazy o naší kuchyni. Muzeum zaplavili lidé svými dary.  Chcete vědět, co kurátoři objevili? Já byla hodně zvědavá, a proto jsem se vydala na sbírku podívat. Čekala mě spousta lidských příběhů, německé kuchařky psané švabachem (i to je součást naší minulosti), raná vydání Magdaleny Dobromily, úplně nové zprávy o tehdy progresivní práci autorky kuchařek Marie Úlehlové Tilschové nebo recept na nápoj proti choleře z koncentračního tábora v Terezíně. To nejzajímavější se dozvíte z rozhovoru s Jitkou Sobotkovou, kurátorkou podsbírky Gastronomie.

Houbařit v zimě je snadnější, než by se mohlo zdát. Mykolog Petr Souček vám prozradí praktické tipy jak se to naučit. I v mrazech totiž “rostou" a vy si tak můžete odnést z lesa houby do polévky nebo dokonce na smaženici! Prostě skoro jako v létě. Zjistíte, proč je atlas tak trochu “na houby”, že houbaření může být docela společenská aktivita nebo třeba jaká aplikace vám pomůže nezabloudit. Samozřejmě, že nabídka lesa se  v zimě a v létě liší. Kdo ale ví co hledá a kde, ten najde. A to se v Potravinách dozvíte. Tento díl je tak nabitý informacemi, že jsem všechno důležité shrnula do poznámek, abyste se k nim mohli v budoucnu kdykoliv vrátit a nemuseli hledat v záznamu. Najdete je na konci tohoto textu.  Hned po dotočení podcastu jsme vyrazili do lesa a nasbírali několik druhů hub. Uvařila jsem z nich houbové rizoto s jedlými kaštany a polévku. Bylo to perfektní a srovnatelné s letními kousky! Přeju vám hodně zábavy při osvojování nové dovednosti - radost v kuchyni je jen jedna z mnoha věcí, kterou vám to přinese. ★ Jedlé zimní houby: -podzim/zima: šťavnatka pomrazka, šťavnatka modřínová, čirůvka dvoubarvá a čirůvka fialová -zima: penízovka sametonohá, hlíva ústřičná, boltcovitka bezová – jidášovo ucho, pařezník pozdní, opeňka měnlivá, třepenitka maková ★Jedovaté zimní houby: třepenitka svazčitá, čepičatka jehličnanová (zaměnitelná za opeňku měnlivou), hlinák červenající (zaměnitelný za choroš), strmělka přehrnutá  ★ Modrý Mauricius houbařů – masečník kulovitý  ★ Houba, která se z jedlých přesunula mezi jedovaté: čechratka podvinutá  ★ Aplikace na chození lesem bez bloudění: Sports Track  ★ Červený seznam je na  https://portal.nature.cz/publik_syst/files/RL_hub.pdf   ★ Petr Souček na sociálních sítích: na Twitteru: @PSzKolovrat na FB: @soucek.petr  ★ Petrovy nejbližší přednášky v roce 2020: 30.1. od 18:00 v Bělči (okres Kladno) v zasedací místnosti obecního úřadu 10.3. od 18:00 v Praze, v budově Střední školy obchodní, Belgická 29, Praha 2 16.3. od 17:00 v Říčanech (okres Praha-východ) v KOLOBĚHU, Masarykovo nám. 13/12.  ★ Další přednášky, výstavy, procházky a víkendy najdete na myko.cz.

Fermentace je v současnosti tak důležité téma, že se mu věnujeme v Potravinách už podruhé. Tentokrát s Vláďou Sojkou, který je spoluautorem blogu Zkvašeno a provozuje stránky a e-shop Fermentarum.cz. O tom, jak přistupoval ke vzdělávání, aby se mohl stát fermentačním specialistou říká: "Nestačí si jen myslet, musíte vědět”. I v tomto díle svrhneme pár fermentačních mýtů, protože světla není nikdy dost. Zabrousíme samozřejmě i do praxe.  Dozvíte se hodně o kombuče a miso pastě. Zjistíte, kde a jak nakoupit fermentační kultury a naučíte se připravovat slanou fermentovanou kaši se slaninou a vajíčkem. Dělám jí podle Vládi také a je to vážně snídaně šampiónů a velká dobrota. Tak inspirující poslech!

Kvašené jídlo se vrací. Tisíce let stará metoda konzervace získává novou popularitu také díky objevu mikrobiomu. Lékaři a vědci teprve zkoumají, co všechno tenhle “nový” orgán v těle dělá a potřebuje. Takže se to úplně neví. Už teď se ale ví, že fermentace hraje a bude hrát pro naše tělo důležitou roli. Jak velkou, o tom se právě bádá.  Jako každý nový výživový trend, i tento na sebe brzy nachytá nežádoucí dezinformace a omyly. Poslouchejte, ať se v nich vyznáte a nenecháte si slíbit, co není pravda. Vzrušující říší fermentace a tím, co se “zatím ví" nás provede Zuzka Ouhrabková z blogu Zkvašeno.

Milan Sova žije v krásném koutě světa, kam se my ostatní vydáváme maximálně lyžovat nebo lézt po skalách: v jižním Tyrolsku. Pracuje tam na almu jako sýrař. Dnes je úspěšný a vyhrává se svými produkty sýrařské olympiády. Svému řemeslu rozumí jako málokdo. V podcastu Potraviny vypráví o tom, jak se dostal ke své práci, co se musel nejprve naučit, než směl začít vyrábět sýr na horách a proč dříve před olympiádami u krav i spával a dnes už to nedělá.  Mluvili jsme také o tom, proč je u nás tak málo rozvinutá výroba artisan (řemeslného) sýra, proč je dostupný jen průmyslový sýr v supermarketech a jak by se mohla situace zlepšit.

Manipulování vína aditivy a chemií je staré teprve nějakých 100let. Naturální víno je naopak vyrobené bez příkras, bez chemické výpomoci a proto také chutná “samo po sobě”. Na jeho chuť, i když je přirozená, už ale nejsme zvyklí. Marko vám vysvětlí, jak se do chuti naturálního vína dostat, kde se dá koupit nebo jen ochutnat a proč se odnaučil dělat z propagace dobrého pití nebo jídla svaté tažení.

Většina z nás uvěřila tomu, že jim kapr nechutná. Ale to, co cítíme na chuti, je chyba špatného chovu, ne ryb. Kapr s minimem tuku, tenkou kůží a temně růžovým pevným masem - tak vypadá maso od Pavla Šicha z rybníku v Žíšově. Chutná strašně dobře, a to protože obsádka rybníka je poloviční než v konvenčním chovu. Ryby se tak mohou hýbat za svou přirozenou potravou – planktonem. Mají dobrý život a pak mají dobré maso. Poslechněte si tento podcast, abyste věděli, po jakých kaprech se letos před vánoci poohlédnout. 

A teď vážně: Co je doopravdy ta česká kuchyně? Ví to docent Martin Franc, historik stravování a každodennosti. Definitivně odstraníme mýtus babiččiny kuchyně. Zjistíme, že to, co dělá jídlo českým je spíš schopnost vyjít s málem, než jeden konkrétní pokrm. Dozvíme se, že železná opona nebyla pro trendy v jídle až tak železná a měla naopak skuliny. A snad i pochopíme, kým v kuchyni jsme a kam jdeme. Nebo to alespoň zkusíme. 

Obecně panuje názor, že delikátní sušená maso jako vepřové kýty, kachní prsa nebo  slaninu umí sušit jen machři ve Středozemí, a to díky speciálnímu tamnímu vzduchu mezi mořem a horami. Jenže Vojte Kalášek to dokáže stejně skvěle tady u nás v české kotlině. Přitom je naprostý samouk a v učení mu pomáhaly jen kuchařky a Instagram. Ve třetím díle podcastu Potraviny jsme mluvili o tom, jak vlastně dokázal vystoupat ke kvalitě srovnatelné se Středozemím, jak se mu vášeň stala prací, kde je v Čechách největší komunita “sušičů” a jak si snadno poradit se sušením masa v domácích podmínkách. Nejspíš tím vším právě nastartoval novou éru v české kuchyni a tato starověká metoda šetrného zpracování masa se prosadí i u nás. Tak buďte u toho s námi!

Od poloviny 20. století se náš příjem masa zdvojnásobil. Zredukovat jeho konzumaci a jíst víc zeleniny by přitom pomohlo jak nám, tak planetě. Jenže jak na to prakticky? Kreaktivní šéfkuchařka Jana Bilíková vám poradí, jak najít znovu ztracenou rovnováhu, kterou naši předci měli. Klíčové je podle Jany vyhnout se masu z nekvalitních a neetických chovů  a nahradit jej rostlinnou stravou. Ochutnáme spolu rostlinný párek Beyond. Řekneme si, jak připravit lilek s miso pastou. A na příkladu mandlovníkových sadů v Kalifornii ukážeme, že pohnout světem se dá docela snadno. Jen stačí trochu myslet na to, co jíme a proč.

Co si dáme dobrého? V 1. díle budeme péct zeleninu a maso na ohni. S šéfkuchařem ohňového cateringu Michalem Hromasem jsem mluvila o všem, co s touhle nejstarší kuchařskou technikou souvisí. Protože jedině minulost napoví, jak máme vařit a jíst v budoucnu.