Podcasts about sudet

Co naprawdę wydarzyło się w Dolinie Bobru? Dlaczego jedna z najpiękniejszych pereł Sudetów Zachodnich spłynęła martwym szlamem i uderzył w nią potworny odór?W tym odcinku rozmawiamy z Markiem Dralem z portalu Lwówecki.info, który jako jeden z pierwszych alarmował o dramatycznej sytuacji na Jeziorze Pilchowickim. Usłyszysz wstrząsającą relację świadka katastrofy, która nie była dziełem natury, lecz efektem ludzkich decyzji.Dlaczego oficjalne normy zanieczyszczeń zostały przekroczone aż o 12 500%?Gdzie podziały się służby państwowe, gdy wędkarze i społecznicy własnymi rękami ratowali duszące się w błocie ryby?Czy sprzeczne komunikaty o obecności rtęci w wodzie to powód do niepokoju?Jak kolejny potężny kryzys uderzy w lokalną turystykę, która dopiero co podnosiła się po pandemii i niszczycielskiej powodzi?Zapraszamy na mocną, bezkompromisową rozmowę o odpowiedzialności, ekologii i dramacie mieszkańców Dolnego Śląska.

„Téma Sudet mě potkalo kolem čtyřicítky, vypravil jsem se do obce Skoky na Karlovarsku – je to zaniklá obec, ve které zůstal jenom kostel. Tam mi začalo docházet, kolik souvislostí mám v sobě, nejen z dětství, z těchto míst," říká v Hovorech Českého rozhlasu písničkář Petr Linhart. Nedávno vydal svoje šesté album s názvem Šénau.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Důležitá součást naší práce je nebrat se vážně a neustále přemýšlet, kde to máme špatně,“ říká biochemik Jan Konvalinka o vědě, která podle něj nestojí jen na odpovědích, ale hlavně na pochybnostech. Mluví o boji s virem HIV, Antonínu Holém i o tom, proč ho po pár letech baví měnit téma a dělat něco úplně jiného. Velkou část rozhovoru ale věnuje i Česku. „V našem zájmu je co nejvyšší vzdělanost,“ říká a varuje, že regiony ztrácejí talenty a malá země si nemůže dovolit nechat talentované děti propadnout systémem. Z Litvínova si nese citlivost k Sudetům a odsunu Němců, o němž říká, že to není problém Němců, ale „náš vnitřní problém“. „Sami jsme si hrozně ublížili,“ říká a varuje, že se dnes „průmyslově rozdmýchává nenávist“, protože vystrašit lidi a ukázat jim nepřítele je nejjednodušší způsob, jak je ovládnout. Slušná země je podle něj taková, kde se dodržují nepsaná pravidla, kde platí zákon, kde je justice nezávislá a kde můžete veřejně říkat svoje názory. A i když si nemyslí, že už je z Česka „orbánovská země“, nebezpečí podle něj hrozí. „Možná ještě i naši generaci čeká pár důležitých morálních rozhodnutí,“ říká. Jako člověk spojený s covidovou debatou trvá na tom, že vakcíny zachránily miliony životů a u nás pravděpodobně několik desítek tisíc. Očkování označuje za nejlevnější, nejjednodušší a vlastně přírodní způsob, jak podpořit vlastní imunitu, zatímco homeopatii považuje za placebo a šarlatánství. „V ordinaci lékaře, kterému věřím, bych nechtěl vidět homeopatika,“ říká. Zároveň zůstává technooptimistou. Umělá inteligence je podle něj ve vědě famózní nástroj, který už pomáhá navrhovat proteiny a nové léky. „To je revoluce v medicíně,“ hodnotí. Jenže stejně jako u internetu přiznává, že tehdy nedohlédl rizika a dnes mezi mladšími kolegy pozoruje něco, co by skoro nazval „epidemií osamělosti“. Konvalinka mluví také o editování genů, embryích a hranici, za kterou už věda nesmí jen proto, že něco umí. „Život je něco víc než jen soubor buněk,“ říká a dodává, že víra pro něj není učebnice geologie ani astronomie, ale text o vztahu člověka a smyslu života. V závěru vysvětluje i to, proč jako ředitel instituce váží slova, proč po 7. říjnu vyvěsili izraelskou vlajku a proč mu bojkot izraelských akademických institucí připadá absurdní. Proč podle Jana Konvalinky Česko potřebuje zůstat trochu nudnou a slušnou zemí? Co jsme se z covidu nenaučili a proč je důvěra v instituce důležitější než nové léky? Kde může AI zachraňovat životy a kde je pro člověka nebezpečná? A jak se má věda rozhodovat ve chvíli, kdy už dokáže zasahovat do samotných základů života? Poslechněte si celý rozhovor.

Zastaví s dodávkou před Penny Marketem v Mimoni, otevře šoupací dveře a z auta vyndá violoncello. Sedne si do otevřených dveří auta a začne hrát. „Co se obecenstva týče, neměl jsem ambici konkurovat jeho plánům nakoupit rohlíky a hajzlpapír v akci,“ zaznamená si později.

Zastaví s dodávkou před Penny Marketem v Mimoni, otevře šoupací dveře a z auta vyndá violoncello. Sedne si do otevřených dveří auta a začne hrát. „Co se obecenstva týče, neměl jsem ambici konkurovat jeho plánům nakoupit rohlíky a hajzlpapír v akci,“ zaznamená si později.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lámala jsem si hlavu, jak se ke kontroverznímu tématu posledních týdnů vyjádřit s úctou, které mu náleží. Jako vystudovaná germanistka ze Sudet, s rodinou velmi ovlivněnou divokým odsunem, jsem měla silnou potřebu se nějak vyjádřit. Ale jak?A pak jsem zjistila, že náš lektor Petr Lunara, kterého z podcastu už znáte, byl jedním z organizátorů akce Meeting Brno, v rámci kterého se mimo jiné i sudetoněmecký sjezd konal!Přináším tedy jeho zkušenost, zákulisní historky a náš společný pohled na věc. Budeme moc rádi, když nám napíšete váš názor či zkušenost, ať budou jakékoliv. ❤️___

Vydejte se s námi na tiché a tajemstvím prodchnuté poutní místo v srdci bývalých Sudet. V našem pořadu budeme mluvit mariánském poutním místě „U Studánky“, které se nachází mezi obcemi Kocléřov a Hájemství, v trutnovském vikariátu. V této krásné krajině se prolíná historie, víra i dávné příběhy. Naše putování začne v kostele svatého Václava v Kocléřově, kde se podle svědectví odehrály nevysvětlitelné události. Právě ty daly vzniknout nedalekému poutnímu místu, k němuž se následně vydáme. V lesním tichu navštívíme kostel Navštívení Panny Marie i kapli u zázračného pramene, projdeme se křížovou cestou a zastavíme se u kaple Božího hrobu. Neopomeneme ani pozoruhodný pomník, který přináší moderní pohled na víru v tomto tradičním prostoru. Poodhalíme také, jak významnou roli zde v minulosti i současnosti sehrávají sudetští Němci a Češi, a necháme ožít místní pověsti, které se zde po generace vyprávějí. Na závěr se vydáme ke kapli svatého Huberta, která je asi 2,5 km daleko a odhalíme její spojení s poutním místem, proč vznikla a jaký příběh vypráví dnes.

Muzeum umění v Olomouci zahajuje výstavu k 80. narozeninám fotografa Jindřicha Štreita – autora sociálních fotografií ze Sudet i organizátora undergroundových akcí na Sovinci za normalizace.

„Nemyslím si, že by v tuto chvíli hrozilo jakékoliv riziko od sudetských Němců. To riziko může hrozit jenom od nás, pokud se nebudeme schopni podívat na historii naprosto nezkresleně,“ zdůrazňuje politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě debat okolo sudetoněmeckého sjezdu také rozvolnění rozpočtových pravidel nebo reakci katolické církve na krádež lebky svaté Zdislavy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Faktem je, že ideologové nacismu čerpali spousty poznatků právě z českého pohraničí. Tam se ty myšlenky na konci 19. století a na začátku 20. století rodily. A ve skutečnosti, co se týče vztahu k židům a k dalším militantním ideologickým postulátům nacismu, byli zpravidla českoslovenští Němci radikálnější než říšští nacisté,“ říká publicista Ladislav Jakl v rozhovoru pro pořad Právě teď. 1. díl, 13.05.2026, www.RadioUniversum.cz

Je to desetiletí konstanta české politiky: když už nevíš kudy kam, vytáhni sudetské Němce a máš o politické body a pořádný mediální cirkus postaráno. Trautenberk, archetyp zlého Němce, ničící český živel, zabírá neustále.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Před zhroucením? Důchody jsou stabilní jako nikdy. Co věští čísla americké inflace. Pokrytectví kolem nedohraného fotbalového derby v Edenu. Sudetští Němci: pekelná karta české politiky. Americké strany radši překreslují volební okrsky, než aby přesvědčovaly voličeVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czKauza srazu sudetských Němců v Brně. Co komu hrozí a co to znamená? „Před rokem jsem si myslel, že to proběhne v klidu, protože společnost už na to je připravená. Jednak je to dávno, jednak dochází k posunu vztahu lidí k Sudetům a jednak se mění i náš vztah k Němcům. Obecně z nich už nejde strach,“ říká Jiří Peňás.„Podle mě organizátoři už dosáhli cíle. Ti, kdo měli být vyprovokováni, se nechali vyprovokovat. Ale v zásadě si myslím, že Babišova vláda si ve své většině myslela, že to odignoruje. Což byl rozumný postoj,“ tvrdí Daniel Kaiser. „Já jsem si při té debatě vzpomněla na citát Milana Kundery, že nejživější boje se vedou o minulost, protože budoucnost je prázdná díra, která nikoho nezajímá,“ dodává Tereza Matějčková.Jsou výtržnosti na pražském fotbalovém derby vizitkou společnosti? Zločinné jednání přitom v Česku neustále klesá. A co vypovídá o společenských změnách pokračování filmu Ďábel nosí Pradu?Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

Stovky lidí protestovaly proti blížícímu se sjezdu sudetských Němců v Brně. Tamní zastupitelé neuspěli s návrhem, aby se Jihomoravský kraj od akce distancoval, naopak primátorka Markéta Vaňková (ODS) ji podpořila. „Nevnímám to jako kulturní akci. Je to politické gesto finančně podpořené bavorskou vládou,“ říká v Pro a proti bývalý hejtman Michal Hašek (dříve ČSSD). „Spolek nezpochybňuje nic z historické minulosti a jasně přiznává vinu,“ namítá Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká hádka o sudetské Němce. V Brně budou mít sjezd. A některým lidem se to dost nelíbí. Co jim vadí? Na co upozorňují? A proč se sudetoněmecké sdružení setkává právě v Brně? Téma pro reportéra Tomáše Kremra. A hostem bude ve druhé části i historik Tomáš Dvořák z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR NA:https://www.herohero.co/pindySympaťáci z Chomutova František a Daniel přišli do Pind nejenom tak pindat, ale také povyprávět o tom, jestli je lepší být otcem ve dvaceti nebo ve třiceti, jaký to je být u porodu a také objasňují svůj vztah a svou influencerskou cestu!Jsi tým hokej nebo fotbal?⁉️JAKOU VÝZVU PRO KLUKY VYMYSLÍTE?Na ig @frantisek.daniel #sebav

„Podíl osob v exekuci kopíruje státní hranice bývalých Sudet, je to spjato se socioekonomickými problémy příhraničních regionů,“ vysvětluje ředitel cechu a starosta Dívčího Hradu.

Tässä Kansanradion jaksossa kuullaan eläinkommentteja. Valtaosa mielipiteistä koskee kuitenkin ihmisiä, erityisesti nuoria ja eläkeläisiä. Yksi kansalainen toteaa, että aina ovat vanhemmat haukkuneet nuorempia. Ja ei olis Kekkosen juhlissa tanssittu Missä muruseni on- laulun tahdissa. Toimittajana Lauri Koivisto. Osallistu keskusteluun ja soita 0800 154 64 tai WhatsApp 044 55 154 64. Kansanradion ihmisvastaaja numerossa 0800 154 64 sunnuntaisin klo 12.30 - 15.30. Kuuntelijoiden juttupaikka - tosikoille ja veitikoille. yle.fi/kansanradio

Vydejte se s námi po zapomenutých hřbitovech, prázdných kostelech a malinkatých obcích, které v oblasti bývalých Sudet hledají nové důvody své existence. Tentokrát se můžete těšit na průzkum Brodu nad Tichou, dumání nad záhadou jména říčky Tichá, průzkum okolí kostela ve Vysokém Sedlišti, návštěvu malého Dolního Sedliště a Zlivu, povídání o bitvě u Třebele a atmosférické objevování starého hřbitova a děravého kostela v Otíně. Fotky: https://www.rajce.idnes.cz/lukas1989/album/vesnicopis-53-z-brodu-nad-tichou-do-otinaTrasa: https://mapy.com/s/huvotubufo

Jesenicko bylo stejně jako ostatní oblasti Sudet postupně osídlováno i mimo staré sídelní oblasti v rovinách a kolem říčních toků v údolích. Usedlosti obyvatel se postupně šplhaly i do vyšších poloh a tam vznikaly, se svolením biskupské vrchnosti ve Vratislavi malé osady, postupně přerůstající v obce. To je i případ osady Gräfenberg, dnes nazývané Jeseník-Lázně, která dala zdejšímu kraji proslulosti i v oblasti lázeňství.Všechny díly podcastu Od Pradědu na Hanou můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Do oblasti západních Sudet situoval Dalibor Fonda příběh o milostném vzplanutí v komplikované době. Zárodek příběhu jsou reálné motivy z života v česko-německém příhraničí, tak jak o nich autorovi vyprávěla zejména jeho babička. Ústřední hrdinka příběhu Hilda Hildebrandová je prodavačkou jízdenek na dráze a o nápadníky nemá nouzi. Pak se ale něco v jejím životě zadrhne…

W malowniczym Sokołowsku, położonym w sercu Sudetów Środkowych, już po raz jedenasty zabrzmią dźwięki wykraczające poza muzyczne konwencje. Festiwal Sanatorium Dźwięku – eksplorujący granice współczesnej muzyki i jej związków z filozofią, sztukami wizualnymi i kontekstem społecznym – powraca z czterodniowym programem pełnym koncertów, performansów, instalacji i dyskusji, które zapraszają do refleksji i doświadczenia dźwięku w jego najpełniejszej formie. 

Původ náklonnosti spisovatele Leoše Kyšy (45) alias Františka Kotlety k Sudetám (i Sudetům, jak v debatě zdůrazňujeme) je zřejmý: narodil se v Bruntále čili německy Freudenthalu a v příhraniční části Moravskoslezského kraje i vyrůstal. Před dvěma lety vydal románový příběh z alternativní reality s názvem Sudetenland, v němž krajinu svého dětství opět využil jako zásadní kulisu, a obsáhlou povídkou nazvanou Kamarádi nedávno přispěl i do velmi zdařilého, kvalitativně vyrovnaného, po zásluze rychle vyprodaného souboru deseti povídek s názvem Sudety: Ztracený ráj.

Le mot « français » vient du nom d'un peuple germanique : les Francs.Au Ve siècle, après la chute de l'Empire romain, les Francs — un peuple germanique — s'installent en Gaule et y fondent un royaume sous la dynastie mérovingienne, puis carolingienne.Le nom Francie désigne au départ le territoire contrôlé par les Francs, centré autour de l'actuelle Île-de-France.Progressivement, ce nom va s'étendre à l'ensemble du royaume, puis donner son nom au pays : France.2. Langue d'oïl, langue romane… et françaisAu Moyen Âge, plusieurs langues ou dialectes étaient parlés dans le territoire de la future France :Langue d'oïl au nord (issue du latin vulgaire, comme l'espagnol ou l'italien)Langue d'oc au sudEt des langues celtiques ou germaniques dans certaines régionsParmi ces idiomes, le dialecte de la région parisienne (Île-de-France), influencé par les Francs, va peu à peu s'imposer, notamment parce que c'est celui de la cour royale et de l'administration.3. Un nom politique et culturel : le "français"À partir du XIIIe siècle, ce dialecte dominant est appelé « français », car c'est celui de la France politique, du royaume de France, et des rois de France. Il devient la langue prestigieuse, celle des lettrés, des lois, et des échanges officiels.4. Une reconnaissance officielle1539 : L'ordonnance de Villers-Cotterêts, signée par François Ier, impose que les actes juridiques soient rédigés en français et non plus en latin. Cela contribue à renforcer l'identité linguistique nationale.Ce « français » est donc le nom donné à la langue du royaume de France, devenue langue officielle et identitaire.Notre langue s'appelle le français parce qu'elle descend d'un dialecte roman parlé dans la région contrôlée par les Francs, et qu'elle est devenue la langue de la France royale, avant de s'imposer à tout le territoire. Ce nom est donc un héritage historique et politique, plus qu'un simple reflet linguistique.Mais alors question subsidaire, pourquoi le peuple germanique des Francs s'appelaient ainsi ? Si les Romains les ont appelé les Francus, c'est parce que ce terme est dérivé de l'ancien germanique frank, qui signifie « libre ». Pourquoi libre ?Plusieurs hypothèses coexistent :Hypothèse sociale : les Francs auraient été ainsi nommés pour insister sur leur statut de « peuples libres », en opposition aux esclaves ou aux peuples soumis à Rome.Hypothèse politique : il pourrait aussi s'agir d'un nom d'alliance désignant une coalition de tribus germaniques libres.Hypothèse militaire ou symbolique : certains linguistes ont proposé que le mot soit lié au franca, une sorte de javelot (mais cette hypothèse est minoritaire). Hébergé par Acast. Visitez acast.com/privacy pour plus d'informations.

Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.

V máji 1945 sa na slovenskom území vzdali posledné bojujúce nemecké jednotky. Zvyšky porazenej armády sa pokúšali ešte prebiť na Moravu. Už v apríli 1945 prijala exilová vláda KVP a oslobodením Prahy 8. mája sa zavŕšil proces obnovenia republiky. Napriek snahe o rýchle etablovanie demokratického poriadku ostáva situácia nestabilná. V prvých mesiacoch po vojne začína Maďarov do Sudet a výmena za maďarské obyvateľstvo v Maďarsku. Odsuny a represívne opatrenia voči Maďarom zanechali v slovensko-maďarských vzťahoch hlboké stopy. Dodnes sú predmetom historických diskusií a rôznych interpretácií. Kým jedna strana ich vníma ako nespravodlivý zásah do práv maďarskej menšiny, druhá ich považuje za dôsledok historických udalostí a odplatu za rozbitie Československa v roku 1938. Koniec vojny prináša porážku Tretej ríše a jej ľudáckych spojencov. Zároveň zakladá novú politickú realitu, ktorá vyvrcholí prevratom v 1948. Ako teda vyzeral koniec vojny na Slovensku, čo znamenal a znamenal pre všetkých to isté? Michal Havran sa rozpráva so svojimi hosťami, historikom Marekom Syrným a dokumentaristkou Vladislavou Sárkány na pontóne v Hamuliakove a v Zichyho paláci v Komárne.

Na Boží hod velikonoční vyjíždějí v celkem devíti farnostech srbské Lužice velikonoční jezdci zvaní křižerjo (česky obvykle křižáci), aby cestou do sousední farnosti zvěstovali mrtvým radostnou zprávu o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zároveň u toho žehnají polnostem, aby v novém roce dobře nesly. Tento uhrančivý mix pohanského a křesťanského slavení příchodu jara se utváří od patnáctého století a dnes se za ním sjíždějí „na čumendu“ lidé z dalekého okolí. Aby ne: na stovky svátečně vystrojených koní a jezdců zpívajících s vážnou tváří křesťanské písně je uchvacující pohled. Člověk se při něm neubrání rozjímání. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované si jeho průvodci Lukáš a Jakub Novosadovi o tomto zvyku povídají s historicky prvním českým křižerem Janem Breindlem, učitelem, který v srbské Lužici vyučuje češtinu.Rozhovor probírá historické, duchovní, symbolické i praktické stránky vyhlášené tradice, která přitom není jen lužickosrbská (přestože za takovou bývá považována), ale spíš německá, spojená s oblastmi Sudet. Ostatně velikonoční jízdy známe i dnes také z Čech, a to jednak ty obnovené – například v severočeských Mikulášovicích –, anebo tradiční, jež přečkaly i komunistický režim: takové jsou však už jenom ve slezském Lukavci u Fulneku. Jezdí se také v Polsku nebo Bavorsku či v braniborské Dolní Lužici, ale nikde nejsou jízdy tak výpravné, velkolepé, promyšlené a propojené s různými symboly jako právě v katolické Horní Lužici.S hostem proto hovoříme o tom, kdo se smí stát jezdcem (pouze muž, katolík starší čtrnácti let), odkud a kam se jezdí, jak do historie jízd zasáhla druhá světová válka, jak komunistický režim, jak covidová pandemie. Ale také o tom, jak jsou koně nazdobení a co s tím mají společného Balkán a Turci. Nebo o tom, proč nejezdí ženy a zda se to někdy změní. Ostatně jaká je vůbec úloha žen v lužickosrbských Velikonocích? Někoho možná popudí či přinejmenším překvapí, že ženy při tomto zvyku mají zatím zakázáno na koních jezdit (na rozdíl od jízd v Dolní Lužici) a fungují jako důležité bezpečné zázemí, které se o jezdce neboli zvěstovatele s úctou stará, pomáhá jim připravit odění, koně nebo vaří pro hosty.Jan Breindl také přidává řadu historek ze zázemí jízd, tedy své osobní zkušenosti s tím, jak se řádně připravit, jaké pokyny jezdci dostávají na školeních předcházejících Velikonocím, a vypráví také o překvapivě moderní písňovém složení velikonočního pěveckého repertoáru. Dozvíte se zkrátka skoro všechno o zvyku, který by vám mohl pomoct najít v Česku bohužel ztracenou náplň nejkrásnějších a nejdůležitějších svátků v roce. Čili konečně podcast, který zvěstuje radostné zprávy.

V máji 1945 sa na slovenskom území vzdali posledné bojujúce nemecké jednotky. Zvyšky porazenej armády sa pokúšali ešte prebiť na Moravu. Napriek snahe o rýchle etablovanie demokratického poriadku ostáva situácia nestabilná. V prvých mesiacoch po vojne začína vysídľovanie karpatských Nemcov, presídľovanie Maďarov do Sudet a výmena za maďarské obyvateľstvo v Maďarsku. Koniec vojny prináša porážku Tretej ríše a jej ľudáckych spojencov. Zároveň zakladá novú politickú realitu, ktorá vyvrcholí prevratom v 1948. Ako teda vyzeral koniec vojny na Slovensku, čo znamenal a znamenal pre všetkých to isté? Michal Havran sa rozpráva v Kalinovskej knižnici v Pisztoryho paláci so svojimi hosťami Hanou Kubátovou a Samuelom Abrahámom.

Z Prahy se utíká do Sudet, kde se usadil a kde si užívá přírodu i samotu. „V herecké práci cítím nesmrtelnost. Když se stanu postavou, dotýkám se něčeho nade mnou,“ říká ve Vizitce. „Nejsou hranice v tom, co bych pro roli udělal,“ dodává. Proč má rád ve své práci kontroverzi? Kdo jou pro něj ztrouchnivělé stromy v Sudetech. A v čem je úlevná a příjemná rozhlasová tvorba? Moderuje Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Prahy se utíká do Sudet, kde se usadil a kde si užívá přírodu i samotu. „V herecké práci cítím nesmrtelnost. Když se stanu postavou, dotýkám se něčeho nade mnou,“ říká ve Vizitce. „Nejsou hranice v tom, co bych pro roli udělal,“ dodává. Proč má rád ve své práci kontroverzi? Kdo jou pro něj ztrouchnivělé stromy v Sudetech. A v čem je úlevná a příjemná rozhlasová tvorba? Moderuje Karolína Koubová.

Zraněného francouzského pilota si na sklonku 2. světové války parta skautů ze Sudet předává jako Tichou poštu. Scénář nového filmu po Jiřím Stránském dokončila jeho dcera. Zachycuje snímek skutečné události? „On o sobě říkal, že není spisovatel, že je vypravěč, že převypráví příběhy, které slyšel ve vězení. A toto je jeden z nich,“ přibližuje Klára Formanová. Jakou stopu v ní zanechalo otcovo uvěznění v 50. letech? A proč je zfilmovaný příběh především o dětech?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zraněného francouzského pilota si na sklonku 2. světové války parta skautů ze Sudet předává jako Tichou poštu. Scénář nového filmu po Jiřím Stránském dokončila jeho dcera. Zachycuje snímek skutečné události? „On o sobě říkal, že není spisovatel, že je vypravěč, že převypráví příběhy, které slyšel ve vězení. A toto je jeden z nich,“ přibližuje Klára Formanová. Jakou stopu v ní zanechalo otcovo uvěznění v 50. letech? A proč je zfilmovaný příběh především o dětech?

Ruská federácia je jediný štát, ktorý vojenskou silou posúva svoje hranice na územia iných štátov. Partizán Otto Šimko dobre pochopil, kto je agresor a kto sa bráni, a je jedno, či to bolo svojho času nacistické Nemecko alebo je to dnes Putinovo Rusko, hovorí historik Stanislav Mičev. Bolo oslobodzovanie Červenou armádou predzvesťou okupácie Československa červenou totalitou?Slovenský premiér sa chystá na návštevu Moskvy. Podľa jeho vlastných slov si tým chce „na mieste činu“ uctiť víťazstvo nad nemeckým nacizmom v druhej svetovej vojne. Kritiku, že tým legitimizuje dnešný ruský imperializmus, ktorý krvavo ničí suverénnu Ukrajinu, a dokonca sa vyhráža zničením aj nás - teda Európskej únie - však už Robert Fico prehliada.„Máme tu hlásateľov proruskej politiky, ktorí tvrdia, že Rusko by na Ukrajinu nevstúpilo, nebyť toho, že Ukrajinci vraždia (na Ukrajine) ruské obyvateľstvo. Ja sa ale pýtam, prečo potom neprotestovali, keď ruská armáda v dvoch vojnách vyvraždila desaťtisíce Čečencov? Preto, lebo to asi bolo na území Ruska? No a teraz, ak sú separatisti (ktorí sa snažia bojovať proti ukrajinskému štátu) na území Ukrajiny, tak sa Ukrajina nemá brániť? To sme kam dospeli? A treba si dať dohromady aj chronológiu udalostí, pretože najprv bol Krym a až potom sa objavili separatisti na Donbase či v Luhansku,“ hovorí Mičev a pripomína, že návrhy „územie za mier“ nefungujú tak, ako to napokon ukázal už Mníchov 1938, keď po okupácii Sudet a južného Slovenska neprišiel mier, ale 1. 9. 1939 prišla vojna.Je historickou pravdou, že nás Sovietsky zväz za cenu nesmiernych obetí zbavil počas druhej svetovej vojny fašizmu - toho nemeckého, ale i toho nášho, slovenského. Stále viac sa však vo verejnom priestore vynára legitímna otázka, či toto oslobodenie nebolo iba predpolím novej okupácie, tentoraz sovietskej, a či jednu totalitu - tú nacisticky hnedú, nenahradila totalita nová - tentoraz boľševicky červená.„Obdobie od konca vojny do februára 1948 tu bola demokracia a na Slovensku komunisti voľby prehrali, no ani v rámci Československa nemali ani zďaleka víťazstvo vo vrecku. Fatálne to začalo byť vtedy, keď ČSR nakoniec odmietla ísť na parížsku konferenciu, kde sa malo rokovať o Marshallovom pláne. To bola posledná možnosť, ako to celé zvrátiť.“Bol teda príchod vojsk Sovietskeho zväzu oslobodením alebo to bola predzvesť novej okupácie, tento raz v „tábore mieru“ vedenom, údajne večným, Sovietskym zväzom? A nemaže aktuálna ruská agresia na Ukrajine všetky tie obrovské zásluhy ZSSR na porážke fašizmu v druhej svetovej vojne?„40 rokov som sa venoval tomu, aby som obhájil osloboditeľskú misiu Červenej armády na území Československa a Putin mi to v okamihu zbúral, keď jeho vojská vpadli na Ukrajinu, a teraz sa veľmi ťažko obhajuje to, že Červená armáda je osloboditeľ a nie okupant.“Témy pre bývalého šéfa Múzea SNP, historika Stanislava Mičeva. Je nutné dodať, že rozhovor sme nahrávali v čase, keď snaha premiéra ísť do Moskvy nebola verejne známa, a preto otázka na túto tému padnúť nemohla. Na aktuálnosti rozhovoru to však - vzhľadom na tému - nič nemení.Počúvate ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Románovou kronikou ze Sudet přibližuje dění kolem odsunu německého obyvatelstva, s nímž zmizely z Krušných hor veškeré místní vazby. Tradice jsou podle něj pro soužití zásadní. „Jedním z úkolů nás, co tady žijeme dnes, je na tyto věci navazovat, protože lidé se identifikují buď jazykem, anebo společnou historií a tradicemi. V tom vnímám i svou roli jako spisovatele,“ říká Štěpán Javůrek, který je zároveň ředitelem agentury Krušnohoří, která organizuje místní turistický ruch.

Ruská federácia je jediný štát, ktorý vojenskou silou posúva svoje hranice na územia iných štátov. Partizán Otto Šimko dobre pochopil, kto je agresor a kto sa bráni, a je jedno, či to bolo svojho času nacistické Nemecko alebo je to dnes Putinovo Rusko, hovorí historik Stanislav Mičev. Bolo oslobodzovanie Červenou armádou predzvesťou okupácie Československa červenou totalitou?Slovenský premiér sa chystá na návštevu Moskvy. Podľa jeho vlastných slov si tým chce „na mieste činu“ uctiť víťazstvo nad nemeckým nacizmom v druhej svetovej vojne. Kritiku, že tým legitimizuje dnešný ruský imperializmus, ktorý krvavo ničí suverénnu Ukrajinu, a dokonca sa vyhráža zničením aj nás - teda Európskej únie - však už Robert Fico prehliada.„Máme tu hlásateľov proruskej politiky, ktorí tvrdia, že Rusko by na Ukrajinu nevstúpilo, nebyť toho, že Ukrajinci vraždia (na Ukrajine) ruské obyvateľstvo. Ja sa ale pýtam, prečo potom neprotestovali, keď ruská armáda v dvoch vojnách vyvraždila desaťtisíce Čečencov? Preto, lebo to asi bolo na území Ruska? No a teraz, ak sú separatisti (ktorí sa snažia bojovať proti ukrajinskému štátu) na území Ukrajiny, tak sa Ukrajina nemá brániť? To sme kam dospeli? A treba si dať dohromady aj chronológiu udalostí, pretože najprv bol Krym a až potom sa objavili separatisti na Donbase či v Luhansku,“ hovorí Mičev a pripomína, že návrhy „územie za mier“ nefungujú tak, ako to napokon ukázal už Mníchov 1938, keď po okupácii Sudet a južného Slovenska neprišiel mier, ale 1. 9. 1939 prišla vojna.Je historickou pravdou, že nás Sovietsky zväz za cenu nesmiernych obetí zbavil počas druhej svetovej vojny fašizmu - toho nemeckého, ale i toho nášho, slovenského. Stále viac sa však vo verejnom priestore vynára legitímna otázka, či toto oslobodenie nebolo iba predpolím novej okupácie, tentoraz sovietskej, a či jednu totalitu - tú nacisticky hnedú, nenahradila totalita nová - tentoraz boľševicky červená.„Obdobie od konca vojny do februára 1948 tu bola demokracia a na Slovensku komunisti voľby prehrali, no ani v rámci Československa nemali ani zďaleka víťazstvo vo vrecku. Fatálne to začalo byť vtedy, keď ČSR nakoniec odmietla ísť na parížsku konferenciu, kde sa malo rokovať o Marshallovom pláne. To bola posledná možnosť, ako to celé zvrátiť.“Bol teda príchod vojsk Sovietskeho zväzu oslobodením alebo to bola predzvesť novej okupácie, tento raz v „tábore mieru“ vedenom, údajne večným, Sovietskym zväzom? A nemaže aktuálna ruská agresia na Ukrajine všetky tie obrovské zásluhy ZSSR na porážke fašizmu v druhej svetovej vojne?„40 rokov som sa venoval tomu, aby som obhájil osloboditeľskú misiu Červenej armády na území Československa a Putin mi to v okamihu zbúral, keď jeho vojská vpadli na Ukrajinu, a teraz sa veľmi ťažko obhajuje to, že Červená armáda je osloboditeľ a nie okupant.“Témy pre bývalého šéfa Múzea SNP, historika Stanislava Mičeva. Je nutné dodať, že rozhovor sme nahrávali v čase, keď snaha premiéra ísť do Moskvy nebola verejne známa, a preto otázka na túto tému padnúť nemohla. Na aktuálnosti rozhovoru to však - vzhľadom na tému - nič nemení.Počúvate ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie.

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie.Všechny díly podcastu Leonardo Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Profesor politologie Stanislav Balík si řekl, že psát texty o komunální a regionální politice je důležité, ale možná ještě důležitější je pokusit se změnit českou politiku. Bavili jsme se o jeho překvapivé senátní kandidatuře na Šumpersku, skautingu, problémech Jesenicka a Sudet obecně, a ve druhé části hlavně o školství. Snažíme se přijít na to, proč chybí ve veřejném životě integrující osobnosti. Mluvíme o knize kandidáta na amerického viceprezidenta Vance. Stanislav Balík si myslí, že v lecčems se jeho popis někdejších bohatých průmyslových oblastí Spojených států, dnes chudých regionů, hodí na české pohraničí. Zamýšlí se nad tím, jak tomuto kraji pomoct a srovnává to se situací v bývalém východním Německu. Ptáme ho, jestli stát příliš nezasahuje do vědeckého bádání, když svými obrovskými granty orientuje například humanitní vědce primárně na tři oblasti: dezinformace, konspirační teorie a resilienci. Ptáme se ho, jestli nedevalvuje kredit vzdělání, když si někteří lidé "obstarávají" tituly z podřadných vysokých škol, aby se měli čím prezentovat před a za jménem. V závěru se snažíme zjistit, co přednáší studentům na kurzu s názvem Zločin a politika. Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 63 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Kde je spravedlnost? Ptá se emotivně spisovatel, skeptik a popularizátor vědy Leoš Kyša a dodává, že právě nespravedlnost světa ho motivuje psát knihy. V jeho knihách, jejichž většinu vydal pod jménem František Kotleta, totiž může hrdina spravedlnosti dosáhnout. V reálném světě to je jinak, jak Kyša dokresluje příběhem jedné vraždy. V žánru scifi a fantasy je jeden z nejúspěšnějších v Česku, vedle postapokalyptických příběhů se ale věnuje třeba i situaci v Sudetech, odkud pochází. Sám byl komunista a má pochopení pro lidi, kteří jsou uzamčeni v jednom myšlenkovém světě. Aby se změnil, musel odejít pryč. Mluvili jsme o tom, proč nemá smysl snažit se utéct před jaderným útokem, o vyvracení nesmyslů a zbytečných diskuzích, o tom, co může udělat ze Sudet oblast s buducností. A jak jde dohromady víru a skepse.

Je august, rok 1939. V Rakúsku a v Sudetách sa pomaly rozpína vlna takzvaného "nového poriadku". Jeho hlavným cieľom je dosiahnutie čistého národa, čistej rasy. Táto historická ohavnosť je dnes známa ako Program T4, ktorý bol súčasťou nacistického režimu počas druhej svetovej vojny v Nemecku. Jeho cieľom bolo masové zabíjanie ľudí s fyzickými a mentálnymi postihnutiami, ktorých nacisti považovali za „nežiaducich“. Program T4 bol implementovaný pod vedením SS a gestapa a viedol k smrti státisícov ľudí, vrátane detí. T4 je tiež známy tým, že bol prvým systematickým programom hromadného vraždenia počas holokaustu, ktorý potom poslúžil ako model pre neskoršie vyhladzovacie tábory ako Auschwitz-Birkenau a ďalšie. Takéto neľudské zverstvá sa odohrávali aj v Hadamare, v ktorej bola zavraždená aj hlavná protagonistka nášho príbehu – Emília. Jej rodina ju nedokázala zachrániť a zo strachu o budúcnosť ďalších generácií sa rozhodla mlčať. Pravdu o tragickom konci jej života na svetlo priniesol až jej pravnuk Ben.CREDITS - Námet a dramaturgia: Diana Kacarová | Hlas: Martin Kaprálik | Psychologička: Sylvia Dančiaková | Zvuková produkcia: Miroslav Baričič | Podcast produkcia: Simona Mičová*Nasledujúci príbeh je literárnym spracovaním podľa skutočných udalostí. Mená a priezviská niektorých aktérov boli zmenené.

O svatodušním víkendu se v německém Augsburgu konaly už 74. Sudetoněmecké dny. Tentokrát s podtitulem Sudetští Němci a Češi společně pro Evropu.

O svatodušním víkendu se v německém Augsburgu konaly už 74. Sudetoněmecké dny. Tentokrát s podtitulem Sudetští Němci a Češi společně pro Evropu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 54 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Role sadistického sériového vraha a kanibala Hojera byla pro Petra Uhlíka kýženým oceněním jeho herecké práce, ale taky mimořádně náročnou psychickou a fyzickou zkouškou, která se podepsala na jeho zdraví i vztahu. Že balancuje na hraně, zjistil až zpětně. Během natáčení jednoho z nejlépe hodnocených seriálů posledních let Metoda Markovič byl postavou natolik pohlcený, že nebral v potaz obavy své ženy, ani varovné signály svého těla. Neuvědomoval si je, chtěl do toho dát 100 %. To první se projevilo nedorozuměním a paralýzou partnerského soužití, to druhé sžíravými pocity z vlastního fyzična, které byly důsledkem extrémního hladovění a následného přejídání. Po něm přicházely výčitky, nadměrné užívání tablet na odvodňování a neustálé pozorování se v zrcadle. Rozjetou poruchu příjmu potravy zastavila další práce, proto se zdráhá říkat, že ji dokázal utnout. Svoje pochybnosti a pochybení nezastírá, věří, že otevřenost je cestou, jak nebýt kompromitován. Není pak čím. V jednu chvíli se svěřil i s tím, že mu v den rozhovoru umřela babička. A tak jsme mluvili o smrti jeho blízkých a způsobu, jakým se s ní vyrovnává, o hledání sebe sama a jistotách, na které občas zapomíná, nebo touze přestěhovat se do Sudet a živit se vlastníma rukama. Jakkoli tíživě to možná zní, nejednou jsme se zasmáli. Ostatně poslechněte si sami.

Welcome back to the Osee Pokemon Podcast! Jess meets an revorts back to her primordial state and asks about viruses, Kurt contemplates his tiny existence, Abigail believes she can fly, and Jenny can defeat a Flygon with her eyes closed!Big Thank You to my friend Stuart for being on the show! Love ya, buddy!We have a Discord Channel! Come hang out with us! https://discord.gg/5DhdTyKp6UStringManPlays is our wonderful, lifelong friend!https://www.twitch.tv/stringmanplaysGenecute.id Instagram: https://www.instagram.com/p/CZ5xxurPqMA/We are no longer affiliated with Oliver Hamlin or Oliver Hamlin Illustration. Please support us at our Patreon: https://www.patreon.com/OseePKMNPodAnd leave your trainer name and Pokemon on our Instagram! We'd love to hear from you, all you repeat listeners! https://www.instagram.com/theoseepkmnpodcast/  https://www.fesliyanstudios.com/ for BG Music and Sound FX!     “dragon growl omnious.aiff” by bevibeldesign of Freesound.org“Dive Deep preview.mp3” by hisoul of Freesound.org“Waves Crashing on shore.” by Tom_Kaszuba of Freesound.org“meadow ambience.WAV” by eric5335 of Freesound.org“classic computing 6.flac” by neopolitansixth of Freesound.org“Mechanical-Keyboard: Typing” by M4taiori of Freesound.org“ELECSprk_Electrical Discharges With Sparking.Steady 2_EM.mp3” by newlocknew of Freesound.org“Foliage_Rustling_001.wav” by duckduckpony of Freesound.org“Sand Storm” by gallifreyanbuccaneer of Freesound.org“JacobsLadderLong1.flac” by Halleck of Freesound.org“DRAGON_ROAR.wav” by JoelAudio of Freesound.org“Sudet ulvovat / Wolves howling, small pack, frost snapping” by YleArkisto of Freesound.org“ANGRY DOG BARK SNARL Flat.wav” by deleted_user... of Freesound.org“DogYelp.wav” by TobiasKosmos of Freesound.org“jetbike flypast.aif” by tigersound of Freesound.org“Heavy Impacts” by RICHERlandTV of Freesound.org“Schreie” by Jeffreys2 of Freesound.org“Game Sound Correct.wav” by Bertrof of Freesound.org“Group_of_Dogs_Barking.WAV” by ivolipa of Freesound.org“monster bite” by LucasDuff of Freesound.org“Wolf howl” by NaturesTemper of Freesound.org“Woosh_Low_02.wav” by moogy73 of Freesound.org“Earth1.aif” by pushtobreak of Freesound.org“Cracking Earthquake (cracking soil, cracking stone)” by uagadugu of Freesound.org“Monster screams.wav” by gpag1 of Freesound.org“Cute Question Mark” by plasterbrain of Freesound.org“Game Sound Intro To Game.wav” by Bertrof of Freesound.org“Game Sound Correct With Delay” by Bertrof of Freesound.org“01543 flying dragon.wav” by Robinhood76 of Freesound.org“wind.wav” by ERH of Freesound.org“Crow Call, Single, A.wav” by InspectorJ of Freesound.org“Tink3d.wav” by sinkhole7 of Freesound.org“Whoosh.wav” by ztrees1 of Freesound.org“CD_CONTACT_014FX_Celestial_voice_Angel” by kevp888 of Freesound.org“Nice anime sword hit” by xkeril of Freesound.org“Sparkly.wav” by opticaillusions of Freesound.orgSupport the show

Tajne archiwum III Rzeszy, podejrzane związki, ukryte skarby, kontakty z radzieckimi żołnierzami, współpraca z UB – co zaważyło na losie górskiego przewodnika i znawcy Sudetów - Tadeusza Stecia? Jeśli chcesz subskrybować Zbrodnie Prowincjonalne na Spotify i otrzymać dostęp do dodatkowych materiałów, kliknij: ⁠⁠⁠⁠⁠https://anchor.fm/zbrodnie-prowincjonalne/subscribe⁠⁠⁠⁠⁠  Źródła: ⁠⁠⁠⁠https://www.zbrodnie-prowincjonalne.com/post/tadeusz-stec Muzyka: Purple Planet Music - Lazy Days

Podle Organizace spojených národů je v současnosti na celém světě asi 100 milionů běženců. Čelíme tak prý největší uprchlické krizi od druhé světové války. Ta způsobila nedobrovolnou migraci především v Evropě. K útěkům a vyhánění obyvatel docházelo během celé války. Nejsilnější migrační vlny ale přinesl její konec. Velmi výrazně se dotkly našeho pohraničí.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tragickým obdobím našich dějin je podzim 1938, kdy byla přijata takzvaná Mnichovská dohoda. Znamenala mimo jiné konec prvorepublikového Československa, ze kterého po nuceném odstoupení Sudet, zůstala jen část bývalého státu. Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo ale bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo na „Mnichov“ přistoupilo. Proč?

Tragickým obdobím našich dějin je podzim 1938, kdy byla přijata takzvaná Mnichovská dohoda. Znamenala mimo jiné konec prvorepublikového Československa, ze kterého po nuceném odstoupení Sudet, zůstala jen část bývalého státu. Dohoda Německa, Itálie, Francie a Velké Británie se do historie zapsala jako rozhodnutí „o nás, bez nás“. Československo ale bylo parlamentní demokracií, přesto se nebránilo na „Mnichov“ přistoupilo. Proč?Všechny díly podcastu Jak to bylo doopravdy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Sudetech je téma vysídlení Němců stále téma. Pamětníci už nejsou, ale stále se řeší třeba to, jestli a ve kterých chalupách zakopali Němci poklady. Ne že by se někdy nějaký našel. Připomíná se i to, že vystěhovalci ze Sudet neměli v Německu zprvu žádná práva, domov ani důchod. Už se ale nemluví o zabrání Sudet Adolfem Hitlerem ani o situaci před mnichovskou smlouvou. Témata ale otevírá kniha Jana Lakosil a Tomáše Svobody Sudety ve stínu Mnichova, pročetl ji Lukáš Hurník.