Podcasts about najednou

Je lékařem a v Německu se stal influencerem. „Na pacientské síti si tam lidé vyměňovali názory. Najednou se tam objevil kardiochirurg, který vysvětloval. Byl jsem pro ně zjevení.“ Proč odešel před 15 lety léčit a operovat do Německa? Jaké jsou novinky v kardiochirurgii? Co všechno spadá do aortální chirurgie? Co je Ozakiho metoda? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékař, který se v Německu stal influencerem. „Na pacientské síti si tam lidé vyměňovali názory. Najednou se tam objevil kardiochirurg, který vysvětloval. Byl jsem pro ně zjevení,“ popisuje Jaroslav Benedík v Blízkých setkáních. „Začaly mi chodit žádosti o rady. Netušil jsem, jestli pacienti přijdou a nechají se mnou operovat. A ani to tak nebylo míněno. Prostě jsem začal dělat něco, co v Německu nabízelo málo lidí.“ Proč před 15 lety do Německa odešel? Co je Ozakiho metoda?

Tereza Kerndlová zpívala doslova odmalička, a to například i s velkými swingovými orchestry. Hudbu má totiž v krvi – jejím otcem je jazzový a swingový zpěvák a kapelník Ladislav Kerndl. Na popovou scénu ale vstoupila až jako členka dívčího tria Black Milk (společně s Terezou Černochovou a Helenou Zeťovou) a po jeho rozpadu si našla vlastní cestu. Dnes má na kontě sedm sólových alb, několik výrazných rádiových hitů a taky jasně rozpoznatelný rukopis, který kombinuje pop, R&B i taneční prvky. V rozhovoru se Tereza ohlíží za klíčovými momenty své kariéry, mluví o tom, co ji i po letech drží u hudby, ale i o tom, že miluju hudbu francouzské skupiny M83. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu kytary.cz.

Letos si připomínáme 80. výročí nejstrašnějšího konfliktu všech dob – druhé světové války. Události nesmazatelně zapsané v kalendáři a jejich regionální souvislosti připomínáme v cyklu Jihomoravský rok. Kudy postupovala vojska osvobozující naši republiku? A jaké autentické vzpomínky má jeden z přímých účastníků osvobození v Brně? Zavítáme do Moravského zemského muzea v Brně, ale také do Hodonína – prvního osvobozeného města.

Má teď po premiéře dokudramatu Smečka. „Příběh je skutečný. Odehrál se roku 2016 ve španělské Pamploně, kdy pětice mužů znásilnila osmnáctiletou dívku,“ vypráví. Jak si vybírala herce a jak probíhal proces zkoušení? Jaký je její pohled na problematiku násilí na ženách? Co se dělo 14 dní před premiérou? Na co se těší a co chystá Letní scéna Muzea Kampa?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má teď po premiéře dokudramatu Smečka. „Příběh je skutečný. Odehrál se roku 2016 ve španělské Pamploně, kdy pětice mužů znásilnila osmnáctiletou dívku,“ vypráví. Jak si vybírala herce a jak probíhal proces zkoušení? Jaký je její pohled na problematiku násilí na ženách? Co se dělo 14 dní před premiérou? Na co se těší a co chystá Letní scéna Muzea Kampa?

Emoce a hlavně nejistota. To zažívali někteří rodiče v Liberci. Jejich spádová základní škola totiž musela své budoucí žáky do první třídy vybrat losováním. Počet uchazečů kvůli takzvané spádové turistice výrazně přesáhl kapacity školy.

Z Prahy mám za sebou 169 řidičů. Z toho plus minus pět řidiček, ale na to si už moc nepamatuju, protože poslední z nich mě vezla na severu Íránu kolem slaného jezera Urumie, což je měsíc.Do Kalkaty jsem jel v chladicím náklaďáčku plném zmrzliny se čtyřiadvacetiletým Dipankarem. Jak jsem si celou Indii stěžoval na pomalé cesty, tak to se tady na východě země změnilo. Napojil jsem se na novou dálnici Dillí–Kalkata, kde jezdí osobáky běžně devadesátkou a třeba my průměrně krásných šedesát; pokrok, to už by šlo.Najednou se okolní svět opět zaplnil vodními buvoly. Není jich tolik jako v jižním Pákistánu, ani tak ztepilých, budících obdiv, ale přesto jich vidíme spoustu. I tady jsou známkou prestiže: „My máme doma tři,“ říká Dipankar hrdě. Ptám se, jaký má plat a kolik stojí mladý buvol. „Já beru dvacet tisíc rupií (5700 korun) a buvol stojí nejméně padesát tisíc, spíš víc...“Občas si takhle povídáme, i když většinou za jízdy koukáme z otevřeného okna (já) a na kriketový televizní přenos v mobilu (řidič).Dipankar sice hovoří bengálsky, ale když je silný signál, tak to nevadí, překládá nám umělá inteligence. Pokládám své tři tradiční otázky, z nichž jedna zní takto: Co ti poslední dobou přináší do života největší štěstí?Bez přemýšlení říká: „Šťastný se snažím být pořád, protože jedině tak může být lidské tělo, mysl a rozum v pořádku. Ale když můžu někomu pomoci, tak jako teď tobě, jsem ještě šťastnější. Moc ti za tu možnost děkuju.“

Stovky raněných vojáků ve třídách, lůžka místo lavic a lékaři a sestry místo učitelů. Tak to vypadalo ve třech klatovských školách přesně před 80 lety. Jak postupovala fronta, zvyšoval se počet hospitalizovaných. A s koncem války i počet sebevražd.

Jedna z největších osobností české populární hudby je bezesporu Robert Kodym - zakladatel a zásadní postava hned dvou v rámci české scény výjimečných seskupení, a těmi jsou Lucie a Wanastowi Vjecy. V On Air hovořil o svých úplných začátcích se skupinami jako Tarantula a Prášek, ale samozřejmě i o tom, jak prožíval zejména devadesátá a nultá léta, kdy obě zmíněné formace byly na vrcholu svojí popularity. Řeč ale došla i na budoucnost Lucie s jejím novým frontmanem Viktorem Dykem, s nímž vydala dva nové singly a připravuje nové album. A také jeho sbírku netradičních hudebních nástrojů. ON AIR je talk show hudebního publicisty Pavla Kučery s hudebníky a lidmi z hudební branže. Nový díl je uveřejněn každý týden na YouTube kanálu Kytary.cz.

Profesionální golfistka Jana Melichová, dvojnásobná šampionka Ladies European Tour, byla hostem podcastu Pavla Štrunce. Melichová na podzim prodělala operaci ploténky a nyní tam řeší návrat na profesionální okruh. „Najednou řešíte nejen návrat, ale i to, co bude, když se to nepovede,“ říká. Náklady na sezónu se tak v jejím případě přesunuly především do oblasti fyzioterapie a rekonvalescence.„Někdy se skoro stydím říct, že se živím golfem,“ přiznává Melichová v rozhovoru a mluví o tom, že má sport v Česku komplikovanou pověst a nálepku sportu pro vyšší třídu, což podle ní může některé potenciální partnery odradit. „Pro některé firmy je to pořád sport horních deseti tisíc. Slyšela jsem to i napřímo, že se jim nechce sponzorovat něco, co považují za zábavu bohatých,“ popisuje.Sponzoring tak často závisí na tom, zda konkrétní firma nebo její klientela mají ke golfu vztah. „Naštěstí mám partnery, kteří mě podporují a věří mi,“ dodává.Kolik stojí sezóna na Ladies European Tour? Podle Melichové se může vejít do půl milionu korun, pokud si hráčka vše zařizuje sama a jede ve velmi úsporném režimu. Ale pokud to má být profesionální výkon na špičkové úrovni, s týmem a plnou přípravou, náklady se rychle šplhají přes 1,5 až 2 miliony korun ročně. „Když chci mít kolem sebe tým lidí, který mi pomáhá nejen nosit hole, ale i strategicky, je to úplně jiná liga,“ říká golfistka.

K poslednímu rozhovoru před svou cestou stopem na Expo 2025 do japonské Ósaky si Tomáš Poláček pozval fotografa Zdeňka Thomu, který je žijící legendou českého autostopu. Tomuto stylu cestování se začal věnovat v létě 1953 a svou nejdelší expedici podnikl roku 1970. Bylo mu třicet jedna let a se třemi kamarády stopoval právě do Ósaky, kde se tehdy konalo Expo poprvé.Chlapci sice rozeslali balíky se zásobami na československé ambasády, které potom navštěvovali, ale i tak měli 8. února 1970 na Staroměstském náměstí každý více než třicetikilový batoh. Rozpočet byl daný: dva dolary na den. Ale pozor – dolar byl tehdy mnohem silnější než dnes, takže to po celé Asii, s výjimkou Japonska, stačilo na skromné, ale celkem pohodlné živobytí.Odjížděli v době, kdy se ještě daly opatrně hájit Dubčekovy myšlenky o socialismu s lidskou tváří – však také prvním důležitým cílem expedice byla Ankara, kam normalizátoři odklidili Alexandra Dubčeka na místo velvyslance: „Se zájmem si ty naše batohy potěžkával, hodně se ptal, fandil…“V afghánském Herátu se pak mládenci zkouřili hašišem, ale skutečné stopařské osvícení nastalo až v Indii: „Vzpomínám, jak jsme šli nějakým velkým městem a já byl navzdory vedru nadšenej. Nezajímalo mě, že tam je špína a chaos,“ zasní se Thoma. „Najednou jsem cítil zvláštní sounáležitost s lidmi kolem. Jako bych dostával signály, že jsem se doteď spíš flákal ve svém komfortním prostředí a že to musím změnit. Asie mě okouzlila.“V srpnu dopluli na palubě polské nákladní lodi z Malajsie do Jokohamy a po pár týdnech si znovu vyzkoušeli stop. „Japonci tehdy často nechápali, o co nám jde, ale zastavovali, protože chtěli pomáhat: Odvezeme vás aspoň na nádraží! Když zjistili, že jsme z Československa, vesměs se chytali a s radostí opakovali tři pojmy: Čáslavská, broušené sklo, Antonín Dvořák. Třeba toho Dvořáka znal každý šofér náklaďáku!“Poslední úsek šli pěšky z posvátného města Ise do Ósaky podél rýžových polí a 23. srpna 1970 slavně dorazili na Světovou výstavu.O pětapadesát let později chce moderátor podcastu Tomáš Poláček zvládnout podobnou trasu za dva měsíce, aby koncem května doma stihl závěr fotbalové sezóny.

Michal Thomes a Suki začínali s festivaly před desítkami let s minimem zkušeností a bez peněz. Dnes stojí za obřími hudebními přehlídkami s mezinárodním přesahem. Co všechno se může na festivalu povést a pokazit? Dozvíte se v první části záznamu z  Headliner půdy na téma festivaly. Svými muzikantskými zkušenostmi a písněmi přispěl i Pokáč. Festivaly nejsou jen hudba. Jsou to příběhy, setkání a tvrdá práce – a právě to bylo témate, druhého setkání pod názvem Headliner půda v Malostranské besedě. Hosty byli Michal Thomes (Rock for People), Zdeněk "Suki" Souček (Let It Roll) a Pokáč. Šéfredaktor Headlineru Honza Vedral otevřel diskusi otázkou, co pro ně znamená festival – a odpovědi ukázaly, jak rozdílně, a přesto podobně, festivaly vnímají.Začátky v mlze a mafián jako první sponzorAle začít jsme museli od začátků. Michal Thomes popisoval na první ročníky Rock for People v roce 1995 jako na směs nadšení, naivity a chaosu. „Byli jsme kámoši z basketu a řekli jsme si, že do Českého Brodu přitáhneme kapely, které máme rádi. Na prvním ročníku měla být headliner kapela Sluníčko s Lenkou Dusilovou – ale zrušili to pár dní před akcí, tak jsme narychlo domluvili Support Lesbiens."A jak festival financovali? „V Českém Brodě tehdy žil kmotr české mafie pan Mrázek. Když jsem ho požádal o podporu, z kapsičky tílka vytáhl dva tisíce a řekl, že žádnou smlouvu nepotřebuje. A tak jsme měli prvního sponzora,“ vypráví Thomes pobaveně „mafiánskou“ historku.Suki začínal v polovině 90. let na undergroundové taneční scéně. "Chodil jsem na techno party do squatů a na Ladronku. Pak jsem si řekl, že chci být víc než jen návštěvník – koupil jsem si gramofony a začal pořádat vlastní akce." Nejdřív to byly reggae festivaly. „Všechno jsem dělal sám – stavěl stage, natahoval plachty, zvučil kapely. Spal jsem čtyři hodiny a pak sbíral odpadky," popisuje začátky. „První Let It Roll jsme udělai v klubu Mlejn. Později se přesunul na další místa. A když jsem se z toho rozhodli udělat vícedenní festival, byl jsem překvapenej, že najednou přišlo míň lidí.“Profesionalizace a růstPřechod od nadšeneckých projektů k profesionálně řízeným akcím přišel postupně. Michal Thomes přestal pracovat v potravinářství a začal se festivalu věnovat naplno kolem roku 2000. "Rodiče z toho nebyli nadšení, ale respektovali to," vzpomíná. Let It Roll prošel podobnou proměnou. "V roce 2013 jsme se přesunuli do Benešova, začali investovat do designu stage a booking zahraničních DJů. Najednou jsme byli jediný vícedenní open-air festival pro drum and bass na světě," vysvětluje Suki. A ve světě skutečně zazářili, dnes na Let It Roll míří až 80 % zahraničních návštěvníků a má i britského partnera a úspěšné zahraniční edice.Česká festivalová scéna na světové mapěRock for People i Let It Roll se během let staly respektovanými značkami na evropské festivalové scéně. S profesionalizací si to vyžádalo i další kroky. „Když jsme vstoupili do evropské festivalové asociace, otevřelo nám to dveře k lepšímu bookingu a spolupráci se zahraničními agenty,“ vysvětluje Thomes.Let It Roll má dnes reputaci největšího drum and bass festivalu na světě. "Pomohlo nám, že jsme se od začátku soustředili na kvalitní line-up a silný vizuální styl. Když přijdeš na Let It Roll, musíš hned poznat, kde jsi," říká Suki a popisuje, že i na londýnskou edici si vozí kulisy z Česka. Festivaly dnes nejsou jen hudba – jsou to zážitky, prostor pro setkávání a zároveň tvrdý byznys. „Už to není jen o tom postavit stage a prodat pivo. Dnes je to komplexní operace s týmem lidí, co makají celý rok,“ uzavírá Thomes první část povídání.Záznam druhé poloviny setkání vám v podcastu Headliner CZ nabídneme za týden. Další Headliner půda se koná 14.4. v Galerii Malostranské besedy. Téma je Jak se proslavit a hosty budou píáristka Kateřina Králová, umělecký ředitel Universal Music Jiří Kouba a Lenny. Projekt Headliner půda se koná za podpory Ministerstva kultury a OSA. 

V září loňského roku zasáhly ničivé povodně nejenom Česko, ale také sousední Polsko. Nejvíc postižené byly regiony Dolnoslezského a Opolského vojvodství. O život přišlo devět lidí, přes 11 tisíc budov bylo zničených nebo poškozených. Jedním z nejvíce zasažených míst bylo město Lądek-Zdrój.

V září loňského roku zasáhly ničivé povodně nejenom Česko, ale také sousední Polsko. Nejvíc postižené byly regiony Dolnoslezského a Opolského vojvodství. O život přišlo devět lidí, přes 11 tisíc budov bylo zničených nebo poškozených. Jedním z nejvíce zasažených míst bylo město Lądek-Zdrój. Všechny díly podcastu Zaostřeno můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.

Tři roky po padesátce vydal svou nejlepší desku, která se trefně jmenuje Všechno nejlepší. Spokojená je nejen kritika, ale i on osobně – hudebník a kulturní antropolog David Doubek, známější pod jménem Ventolin. Je paradoxní, že ho dodnes spousta náhodných posluchačů považuje spíše za legrační figurku, za kuriózní atrakci na hudební scéně, ačkoli nic není vzdálenější pravdě.Ano, Ventolin umí být vtipný (novou desku například začíná refrénem „blbost už mě neláká, dnes budu za moudrýho fešáka“), ale jeho hudba je mezinárodní a současná. Spoustu fanoušků má například v Polsku a nedávno absolvoval pár koncertů ve Velké Británii, kam se hodlá vracet.V podcastu Host Reportéra vypráví o tom, že i když je z desky nadšený, její vznik nebyl vůbec snadný.„Musel jsem překonávat srandovní, ale i vážnější překážky,“ zmiňuje. „Dřív jsem například vždycky natáčel ve svém domácím studiu, ale loni to nějak nešlo. Naproti máme stánek, kde se během dne srocují hluční štamgasti, v bytě pode mnou furt někdo rapoval. Nic proti, naopak, ale najednou jsem se nedokázal soustředit a radši jezdil tvořit a natáčet jinam. Jak do profesionálního studia, tak třeba minimalisticky do hotelů. A jednou mi jako pracoviště na pár hodin dobře posloužil i břeh Jizery…“Byla to nová výzva. „Najednou jsem nehrotil perfektní kvalitu nahrávky, a to je asi dobře. Část muzikantů mívá tendenci řešit spoustu až ezoterických detailů, které posluchače nezajímají – já mezi takové patřil.“Největší problém nastal, když si v jednom hotelu nerozsvítil a usedl do prostoru, kde mylně tušil postel. Chyba ho stála zlomené žebro: „Do té doby jsem netušil, jak moc může takové zranění ovlivnit kvalitu života, prvních pár týdnů bylo krutých. Jsem navíc astmatik, a astma v kombinaci se zlomeným žebrem nikomu nepřeju – to je hardcore. Systematicky jsem musel užívat jak painkillery, tak samozřejmě ventolin,“ zmiňuje v podcastu své umělecké jméno s malým v.Dnes už je ale vše v pořádku a Ventolin se těší na křty. První proběhne 28. března v pražském sále ARCHA+ a druhý 4. dubna na brněnské Flédě.

„Najednou jsem si uvědomil, že za deset let můžu být největším dopravcem. Z toho důvodu jsem se už tehdy rozhodl, že to neprodám. A teď vím, že to opravdu neudělám,“ říká k možnému prodeji RegioJetu jeho majitel Radim Jančura. „Do deseti let můžeme být největším hráčem evropské železnice,“ říká majitel RegioJetu Radim Jančura. I to je důvod, proč je pevně rozhodnut firmu neprodat - i když svého času za ni požadoval více než 200 milionů eur.Za loňský rok si firma připsala lepší výsledky než za rok 2023 a nyní čeká, jak se vyřeší situace s Českými drahami, které musely za kartel s Rakušany zaplatit pokutu 800 milionů eur. Jak vysokou náhradu bude Jančura požadovat, zatím vyčísleno není, ale může být i vyšší než samotná pokuta. Bez kartelu by totiž byl dle Jančury nyní RegioJet dvojnásobný.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Ve starozákonní době se obřízka stala vnějším znamením smlouvy mezi člověkem a Bohem. Příchodem Ježíše Krista se ale i tato zvyklost mění a nabývá nové podoby. Najednou se už nemluví o obřízce těla, ale srdce... Co to tedy znamená dnes, zjistíte u poslechu relace Bible Guide s Jiřím Zdráhalem.

Zářijové volby, z nichž vzejde nová česká vláda, rozhodne téma, které bylo ve všech dosavadních hlasováních okrajové: zahraniční politika.Doposud vždy pravidelně rozhodovala klasická „peněženková“ témata. Daně, důchody, inflace, ceny, poplatky u lékaře – a k tomu jednou přimíchaný boj s korupcí, jindy třeba zase se zlým Bruselem.Teď v kampani častěji slyšíme jména jako Trump, Putin, Fico nebo Orbán. Jedni se k nim hlásí, druzí před nimi varují. „Dnes vidíme, že hlavně opoziční politici se předhánějí v tom, kdo si častěji nasadí červenou kšiltovku. Asi aby ukázali, že jsou stejně silní jako jejich americký vzor Donald Trump. Ti vládní zas varují před slovensko-maďarskou cestou a bratříčkováním se s Moskvou,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Samozřejmě to neznamená, že socioekonomická témata úplně zmizí – budou podstatná hlavně pro skalní voliče opozičního ANO. Lídři Babišova hnutí si přesto význam zahraniční politiky v letošních volbách dobře uvědomují, což je vidět na tom, jak opatrně bruslí ve svých vyjádřeních k dramatickému dění na Slovensku nebo ohledně podpory Ukrajiny.„Důraz na zahraničí témata je logický – lidé jednoduše cítí, že skončil bezpečný a předvídatelný svět, jak jsme ho znali předchozích 30 let. Najednou vidí rozkolísaný svět plný válek, skutečných i obchodních, uprchlických krizí, bitev o energie, úpadek Evropy. Prostě nejistou budoucnost,“ dodává Václav Dolejší.Máte červenou kšiltovku? S jakou kandidátkou vyráží ODS na zteč proti Babišovi? A kolik lidí je tentokrát v podcastovém studiu Vlevo dole? Poslechněte si v aktuální epizodě!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. „Ve volbách i předvolební kampani budeme akcentovat programovou a ideovou čistotu, koalice se mají dělat až po volbách,“ tvrdí a dodává: „Rozhodli jsme se nejít do žádné předvolební koalice, protože bychom riskovali 8% klauzuli. Přísaha dosáhla svého limitu, zatímco my rosteme," tvrdí Macinka a mluví i tom, že nestojí o to, aby jejich členové skončili jako vysloužilí staříci v poslaneckých lavicích, nebo ministerských funkcích. Podle něj byla možnost, aby Přísaha podpořila Motoristy, podobně jako Motoristé dříve podpořili Přísahu v krajských volbách. „Měli si přečíst realitu správně. Místo toho to vzali osobně. My jsme nebyli ti, kdo spolupráci vyloučili – to udělali oni,“ dodává. Na ekonomické části programu bude spolupracovat ekonom Vladimír Pikora, kterého si Macinka umí představit i jako ministra financí. Filip Turek je prý jedním z nejviditelnějších europoslanců a je otázka, zda by měl kandidovat ve volbách do poslanecké sněmovny. „Je ale nutno říct, že jsme stále v EP v opozici, to rozhodování se může dít někde jinde. Jistě máme lepší možnosti jako Patrioti v Evropské radě,“ říká Macinka a relativizuje tvrzení médií a komentátorů, že jeho strana nemá bez Turka šanci. Macinka v rozhovoru kritizoval, že tradiční politické strany se nyní snaží přebírat témata Motoristů. „Najednou jsou všichni proti Green Dealu, najednou všichni bojují proti migraci. Jenže my tuto agendu děláme roky. My rozumíme, proč jsou tyto věci špatně, oni jenom reagují na průzkumy,“ tvrdí. ODS si podle něj protiřečí, když nyní kritizuje emisní povolenky, přestože jejich vláda je sama prosadila. „Stanjura teď říká, že chce bojovat proti emisním povolenkám, ale to byl český kabinet, který to v Radě EU odkýval. My to voličům ODS připomeneme.“ Macinka také mluví o nástupu Donalda Trumpa na post prezidenta USA. „V USA probíhá konzervativní revoluce. Doufám, že něco podobného přijde i do Evropy, protože Evropa se nachází v sebedestrukčním módu. Úspěch je, když se Trumpovi podaří zrušit všechny zelené agendy. Odstoupení od klimatických dohod je rána z milosti evropskému green dealu, pokud se tohle zhroutí, je mi jedno, jaká cla budou na dovoz aut z Evropy,“ říká Macinka a mluví i o setkání s Tuckerem Carlsonem v USA a plánu přivést ho na návštěvu do Prahy. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz X: http://twitter.com/echo24cz Facebook: http://twitter.com/echo24cz

„Sexuální výchova není do dneška v našem vzdělávacím systému dobře zpracované téma,“ říká socioložka Kateřina Lišková, která se tématům genderu a sexuality věnuje jako autorka, stand-up komička i výzkumná pracovnice v Historickém ústavu Akademie věd. V rozhovoru v hotcastu Pot přiblížila a demytizovala, co většinu z nás neučili o ženském zdraví, klimakteriu a menopauze.

Mnoho let pracoval v Odborném léčebném ústavu v Moravském Berouně, kde spoluzaložil oddělení cévních mozkových příhod. Sám jednu prodělal poměrně nedávno. „Najednou jsem nevěděl, co říkám, s kým mluvím, točila se mi hlava, špatně jsem se orientoval,“ popisuje příznaky.

Mnoho let pracoval v Odborném léčebném ústavu v Moravském Berouně, kde spoluzaložil oddělení cévních mozkových příhod. Sám jednu prodělal poměrně nedávno. „Najednou jsem nevěděl, co říkám, s kým mluvím, točila se mi hlava, špatně jsem se orientoval,“ popisuje příznaky. Všechny díly podcastu Větrník - Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Manželé Petr a Hana sedí ve svém mobilheimu v osadě Pazderny nedaleko Písku a užívají si klidné odpoledne. Najednou se ozve klepání na dveře. Petr se jde podívat a na prahu stojí jejich známá Michaela, kterou partneři berou téměř jako vlastní dceru. Ani jeden z manželů nemá ale sebemenší ponětí o tom, že je Michaela přišla v doprovodu kamaráda Jána zavraždit.

Najednou si nevybavil  vůbec nic a třeba místo „table“ říkal „cable“. K nejtěžším chvílím po těžkém zranění hlavy v roce 2007 se vrací bývalý brankář Petr Čech v knize Cesty ze dna. A není jediným fotbalistou mezi čtrnácti osobnostmi, jejichž zpovědi přináší knižní novinka deníku Sport. Proč byl z dvojnásobného mistra a brankáře z Ligy mistrů Martina Vaniaka no name a vydělával si na stavbě ve Švýcarsku? Jak se obránce Petr Gabriel vyrovnával s nepřízní a hejty? A jak je možné, že trenér Jiří Saňák tvrdí, že rakovina, kterou přemohl, byla dar? Nejen o tom hovoří vedoucí redaktor Edice Sport Štěpán Filípek.

Využili k tomu nobelovský materiál grafen. - O nového předsedu Akademie věd se uchází pět kandiátů. Dnes představíme biochemika a parazitologa Libora Grubhoffera. - Do Česka míří historicky nejvíc prestižních ERC grantů, na které se vážou stovky milionů korun v dalších pěti letech. Na jaké výzkumy?

Léta platilo, že odpověď na otázku, kdo je v české fotbalové reprezentaci útočníkem číslo 1, zní jasně a bez váhání: Patrik Schick. Najednou to neplatí, na hrotu hraje Tomáš Chorý. A Schick bez formy má problémy i v Leverkusenu. Co říká na výkon České republiky s Ukrajinou speciální host tohoto dílu novinář Jindřich Šídlo?Chcete si z podcastu vybrat jen některá témata?01:45 Rozbor výkonu českého národního fotbalového týmu proti Ukrajině34:50 Památné oslavy gólů39:38 Krize anglické reprezentace57:53 Sázkařské okénko s Fortunou#####Léta platilo, že odpověď na otázku, kdo je v české fotbalové reprezentaci útočníkem číslo 1, zní jasně a bez váhání: Patrik Schick. Najednou to neplatí, na hrotu hraje Tomáš Chorý. A Schick bez formy má problémy i v Leverkusenu.Patrik Schick se českému fotbalovému prostředí v mnoha ohledech vymyká. Jednoznačně svou mimořádnou individuální technikou při práci s míčem. I schopností chladnokrevného zakončení. Díky tomu po léta platilo, že je v zásadě jediným českým hráčem, který může aspirovat na seznamy potenciálních posil těch opravdu nejslavnějších klubů světa. V uplynulých letech se v souvislosti s Patrikem Schickem spekulovalo mj. o Arsenalu, Manchesteru City nebo PSG. Reálně vedla jeho kariéra z Česka přes Sampdorii, AS Řím a Lipsko do jeho současného působiště v Leverkusenu. A pokud ji až dosud něco brzdilo, tak především časté zdravotní pauzy způsobené útočníkovou náchylností ke svalovým zraněním.Jenže… Teď je Patrik Schick zdráv. A v Bundeslize nastoupil v této sezoně postupně na  0, 13, 4, 68, 0 a 20 minut. V Lize mistrů dostal od trenéra 28 minut proti Feyenoordu, proti AC Milán nenastoupil.---Nosiči vodyFotbalový podcast Seznam Zpráv. Jaromír Bosák, Luděk Mádl a Karel Tvaroh každý týden o českém a světovém fotbalu. Příběhy, aféry, důležité postavy na hřišti i v zákulisí.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.Sledujte nás na Twitteru! Najdete nás tam jako @Nosicivody.Máte návrh, jak podcast vylepšit? Nebo nás chcete pochválit? Pište na audio@sz.cz

Padá na nás podzimní depka? Internetem se šíří pochmurné konspirační teorie o zapojení Beyoncé do kauzy hudebního producenta P. Diddyho, temnější je také nová verze alba „brat“ od Charli xcx i třetí série jindy cukrkandlově přeslazených Srdcerváčů. Moderátoři Vilma a Míra doufají, že sluníčkovou atmosféru si zachová alespoň oznámený návrat Anne Hathaway do oblíbené Genovie a guilty pleasure Emily, ať už bude v Paříži nebo v Římě.

Padá na nás podzimní depka? Internetem se šíří pochmurné konspirační teorie o zapojení Beyoncé do kauzy hudebního producenta P. Diddyho, temnější je také nová verze alba „brat“ od Charli xcx i třetí série jindy cukrkandlově přeslazených Srdcerváčů. Moderátoři Vilma a Míra doufají, že sluníčkovou atmosféru si zachová alespoň oznámený návrat Anne Hathaway do oblíbené Genovie a guilty pleasure Emily, ať už bude v Paříži nebo v Římě.Všechny díly podcastu Slejvák můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Od začátku jsem věděl, že to bude biják. Úspěch Vln nás všechny strašně těší, ale musíme to brát s pokorou a respektem. Spolupráce s Mádlem a Kotkem byl splněný sen,“ říká v nové epizodě podcastu Vlna herec Vojtěch Vodochodský, představitel hlavní role ve filmu Vlny.

(Ne)bezpečí #35 s kameramanem a dokumentaristou Vojtěchem Hönigem o tzv. Generaci Nika, tedy Ukrajincích dospívajících v době války, ale také o aktuální situaci na frontě

„Strašně mě překvapily moje emoce a hormony. Najednou jsem se vůbec nepoznávala,“ říká o prvních týdnech a měsících svého mateřství Karolína Kabelka. Ve speciálním díle Houpaček mluvíme o období, kdy se z nás stávají rodiče.Všechny díly podcastu Houpačky můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Strašně mě překvapily moje emoce a hormony. Najednou jsem se vůbec nepoznávala,“ říká o prvních týdnech a měsících svého mateřství Karolína Kabelka. Ve speciálním díle Houpaček mluvíme o období, kdy se z nás stávají rodiče.

Třetí příběh našeho seriálu Odnosím vám dítě je o Daně, která porodila děti své švagrové. Náhradní mámou pro dvojčata, synovce a neteř, se stala před osmi lety. Dana původem z Olomouckého kraje na období kolem roku 2016 nevzpomíná v nejlepším, těhotenství s dvojčaty bylo komplikované a po porodu skončila v depresích.

„Až do konce!“ – to je nové provolání venezuelské opozice. Její šéfka Maria Corina Machado nepřestává své příznivce motivovat, povzbuzovat a ubezpečovat, že svoboda je na dosah. Podle ní totiž diktátor Nicolás Maduro po nedávno ukradených prezidentských volbách neustojí tlak venezuelské ulice a mezinárodního společenství.

„Až do konce!“ – to je nové provolání venezuelské opozice. Její šéfka Maria Corina Machado nepřestává své příznivce motivovat, povzbuzovat a ubezpečovat, že svoboda je na dosah. Podle ní totiž diktátor Nicolás Maduro po nedávno ukradených prezidentských volbách neustojí tlak venezuelské ulice a mezinárodního společenství.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak už název napovídá, vybudování prvního pražského tunelu inicioval v druhé polovině 16. století císař Rudolf II. Chtěl totiž, aby v Královské oboře vznikl rybník. Jenže, jak ho naplnit vodou?

Jak už název napovídá, vybudování prvního pražského tunelu inicioval v druhé polovině 16. století císař Rudolf II. Chtěl totiž, aby v Královské oboře vznikl rybník. Jenže, jak ho naplnit vodou?

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Znáte ten pocit, když vám někdo opravuje vaše chyby?

Nina Formánek Jaganjacová vyrostla v rodině lékařů, sama se ale rozhodla studovat ekonomii. Nakonec se oklikou ke zdraví a zdravotnictví vrátila a založila neziskovku Sifty 52. Přednáší na školách, točí videa a nahrává podcasty, momentálně o rakovině a neplodnosti. „Protože jsem pracovala v zahraničí, přemýšlela jsem, jak to, co vím, uchopit a předat dál. Protože mi vlastně bylo líto, že zdravotnický základ, který jsem dostala od rodičů, nemají ostatní.“

Pošlete nám zprávu :-) Send us a Text Message :-)Zamysleli jste se někdy nad tím, jak důležité je posilovat naše menšinové jazyky?

Většinou ztvárňuje role zákeřných žen. Naskočila do seriálu Jedna rodina. Hraje zase mrchu? Má také vlastní pořad, který moderuje se svojí sestrou. „Jsem zase šťastná,“ říká v pořadu Alex a host.

Většinou ztvárňuje role zákeřných žen. Naskočila do seriálu Jedna rodina. Hraje zase mrchu? Má také vlastní pořad, který moderuje se svojí sestrou. „Jsem zase šťastná,“ říká v pořadu Alex a host.

Do sněmovních voleb na podzim 2025 zbývá 16 měsíců. To je moment, kdy mnozí ministři zařazují vyšší rychlost - a v posledním roce funkčního období se chtějí před voliči ukázat.Otázka zní, jestli už není pozdě, jestli se změny stihnou projevit v životech lidí a jestli je voliči vůbec ocení. Co kdo chystá?Například ministr dopravy Martin Kupka z ODS chce víc peněz na dálnice a železnice. Také ministr školství Mikuláš Bek z hnutí STAN chce víc financí a příští týden prý konečně představí změny v základním školství. A třeba ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš z Pirátů se konečně pustil do podpory bydlení.„Vládní lídři sice říkají, že první roky je zaměstnávala válka a uprchlická vlna, pak vysoké ceny energií a boj s inflací. Ale koncepční změny měli mít nejen připravené v šuplíku, ale zároveň také už dohodnuté,“ míní Václav Dolejší. „Asi je to naše národní vlastnost, všechno dělat na poslední chvíli.“Nejvíc peněz v rozpočtu na volební rok 2025, který bude těžkou zkouškou vládní koalice, požadují Starostové. Chtějí desítky miliard korun navíc pro školství, vnitro i průmysl. Ministr školství Mikuláš Bek dokonce hrozí rezignací, pokud jeho požadavky nebudou splněny v „rozumné míře“.Symbolem vládního zmaru je nevyřešený problém s nedostupným bydlením, které je kvůli extrémním cenám pro naprostou většinu lidí nedosažitelným luxusem. Ivan Bartoš, který to má na starosti a jehož voliči očekávají řešení, přichází teprve nyní s balíčkem řešení.„Výsledkem poněkud laxního přístupu je skutečnost, že levice Bartošův zákon na podporu bydlení považuje za bezzubý, zatímco pravicoví partneři ve vládě jej zas odmítají téměř jako komunistický. To je po třech letech vládnutí docela smutný výsledek,“ říká Lucie Stuchlíková.Poslechněte si, kolik chtějí a co za to slibují jednotliví ministři, podpořte váš oblíbený podcast v anketě Podcast roku a zarezervujte si židli na tradičním předprázdninovém vystoupení Vlevo dole v Praze!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Žádná divočina, glosuje ziskovost tuzemského bankovního sektoru ekonom Dominik Stroukal. Přestože loni vydělaly přes 100 miliard, v rámci EU jsou jen lehce nadprůměrné. Více své klienty „ždímají“ banky v Polsku či Maďarsku.V první pětici největších plátců daně za loňský rok jsou hned tři banky. Loni se jim dařilo, čistý zisk všech bank a pojišťoven v tuzemsku přesáhl 104 miliard. Proti roku předtím vyrostl o dvě miliardy.„To číslo trochu dráždí. Za jiný sektor, třeba supermarkety nebo internetové weby, souhrnné číslo nenajdeme. Najednou někde vykoukne 100 miliard, ale z jakých aktiv a z jakého vlastního kapitálu jsou banky tyto peníze schopné vytvořit, už často řečeno není.“Některé strany vládní koalice, například Starostové a lidovci, proto zvedly téma nové sektorové daně na banky. „Jestli je to naštvání za to, že se nevybralo tolik na windfall tax, nebo snaha najít na banky nějakou páku, aby podobně jako na Slovensku začaly nakupovat víc státních nebo jiných dluhopisů, to už je otázka konspirační,“ přemýšlí ekonom Dominik Stroukal v podcastu Ve vatě.Ekonomický argument pro zavedení takového zdanění hledá těžko. Zatímco po krizi let 2008 až 2009 sloužil výnos obdobných daní k sanaci zdecimovaného bankovního sektoru, dnes žádné krizi nečelíme. V Česku jsme jí ostatně v bankách nejpozději od kauzy IPB na počátku tisíciletí ani nečelili.Podle Dominika Stroukala jsou české banky sice ziskové, ale v kontextu EU nijak nadprůměrně. „V porovnání s jinými zeměmi nebo odvětvími to není žádná velká hitparáda. Není to špatné, nestěžoval bych si, kdybych měl svoji vlastní banku. Ale jsme zhruba kolem průměru,“ říká.Jak jsou české banky ziskové?Zisky bank lze porovnat podle několika ukazatelů. Například podle návratnosti kapitálu (RoE, Return on Equity), tedy kolik vydělá každá vložená koruna. V českých bankách to bylo loni zhruba 12 haléřů.„Když je návratnost vlastního kapitálu mezi 15 a 20 procenty, tak jsou to hezká čísla. My jsme na 12 procentech, průměr v EU je někde na 10 procent. Takže jsme lehce nadprůměrní, ale není to nic, co by mohlo dráždit až tak moc, že bychom si řekli, že tu není žádná konkurence a že tam potřebujeme setnout zisky nějakou speciální daní,“ míní Stroukal.Nebo se na ziskovost lze dívat přes návratnost aktiv. Ta udává, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu aktiv dané banky. V českém bankovním sektoru je na rozvahách bank nějakých 10 bilionů korun.„Všichni tam máme vklady, spořáky, banky jsou obrovské. A z toho všeho udělají 100 miliard zisku, to je návratnost aktiv zhruba jedno procento. I tady jsme v mezinárodním srovnání lehce nadprůměrní, ale není to žádná divočina. Průměr byl na konci roku 2023 kolem 0,7 procenta. Ale jsou tam země, které mají nad dvě procenta,“ říká Stroukal.Banky v Polsku a Maďarsku vydělávají ještě vícTřetím ukazatelem je čistá úroková marže, která udává rozdíl mezi tím, kolik banky přijmou a kolik vyplatí na úrocích. „Tam jsme se dostali lehce nad průměr. Ale je to relativně nízké číslo oproti tomu, co jsou schopní udělat Poláci nebo Maďaři. My jsme někde na 1,8 procenta, zatímco Poláci a Maďaři měli ke 4,5, procenta. Dvojnásobek toho, co si u nás z těch úroků nechají banky v České republice,“ porovnává Stroukal.Čistá úroková marže dost kolísá, v roce 2022 byla podstatně vyšší. „Otázka, jestli to, co se stalo teď, už je nový normál. Jakmile windfall tax odpadne, tak jestli se nevrátíme zpátky k nějakému vyššímu nadprůměru,“ přemýšlí Stroukal.Sektorová daň v zahraničí: zaplatí to i klientZkušenosti ze zahraničí s bankovní daní ukazují, že ji nakonec zaplatí i klient. „Náklady té speciální daně se rozdělí mezi domácnosti, firmy a banky,“ parafrázuje výsledky studií Stroukal.V Polsku zdanění sektoru ovlivnilo i stabilitu bank. „Začaly podstupovat víc rizika, začaly si ušlý zisk kompenzovat tím, že vyhledávaly rizikovější obchody, rizikovější úvěry, což samozřejmě není něco, co bychom taky chtěli,“ říká ekonom.V Česku se podle Stroukala budou snažit banky s vládou dohodnout. Vláda by od nich mohla chtít pomoci s financováním infrastrukturních projektů od dostavby bloku jaderných elektráren přes dálnice po výstavbu vysokorychlostních tratí. Nebo by banky mohly začít nakupovat více státních dluhopisů.„Do politiky nevidím, ale věřil bych tomu, že tam částečně je tenhle handl: „Daň být nemusí, ale pojďte se víc zapojit do toho, co se tady ve státě děje,“ míní člen Národní ekonomické rady vlády.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Přičichl k dobrému vínu a potkal se ve správnou dobu se správnými lidmi. „Najednou jsem cítil, že víno by mohl být můj nový život,“ vzpomíná v Blízkých setkáních. Jak vzpomíná na televizní pořad TKM? Proč byl nucen opustit ČT? Cítil hořkost? Kam až ho doba zavála? A jak vzpomíná na setkání s Janem Werichem?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miloši Zemanovi po roce v politickém důchodu otrnulo a snaží se být pro změnu opozičním svorníkem, který přesvědčí ke spolupráci zejména obě hlavní opoziční síly, tedy hnutí ANO a SPD.Miloš Zeman před rokem opouštěl Pražský hrad jako zlomený muž. Důvěra veřejnosti na dně, on na invalidním vozíku a ve špatném zdravotním stavu. Navíc do penze mířil jako ponížený a poražený politik - ve sněmovních i prezidentských uspěli jeho kritici, do toho se zhroutil jeho ideový sen o orientaci na Rusko a Čínu.Zdálo se, že bezmála osmdesátiletý Miloš Zeman zůstane z mnoha důvodů definitivně ukrytý ve ve svém lánském domku, kde bude číst knihy a pozorovat ježky v zahradě, jak se těšil. O to větší je překvapení, že exprezidentovi - v evidentně dobré zdravotní kondici - najednou otrnulo. Už zas rozdává rozhovory a objíždí jednu politickou akci za druhou.„Asi z něj opadl ten stres, odpovědnost a ceremoniální povinnosti, co měl na Hradě. Najednou má volnější režim, nikdo mu nevyčítá pyžámkové dny, a on si tak dělá, co ho baví a co umí. A to vždy byly politické hry a intriky,“ myslí si Václav Dolejší.Zeman se nejčastěji setkává s politiky ANO a SPD. Jejich lídry Andreje Babiše a Tomia Okamuru se snaží přesvědčit ke spolupráci - s cílem, aby společně vytvořili příští vládu.V ní by rád viděl i novu politickou formaci, Českou suverenitu Jiřího Paroubka. Zeman ji nedávno podpořil, osobně navštívil sjezd a v projevu vyslovil přání, aby Suverenita dokázala získat milion propadlých hlasů z posledních sněmovních voleb.„Jde o jasný pokus stát se patronem opozičních sil, které odstaví od moci současnou nenáviděnou vládu. Motorem je patrně snaha se pomstít a ukázat sílu, protože tragický odchod do penze musel ješitný Zeman se svým obřím egem nést dost těžce,“ vysvětluje Lucie Stuchlíková.Jak načasovat zmrtvýchstání na Velikonoce? Už si vás Miloš Zeman pozval do své kanceláře? A máte zaplacené příspěvky za členství v odborech? Poslechněte si celou aktuální epizodu Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Říká se tomu anglicky Black Friday, česky to znamená Černý pátek, a myslí se tím výprodeje staršího zboží před nástupem vánoční sezóny. Protože jde o marketingovou akci, tak u ní nesmějí chybět superlativy. A jaký by to byl marketing, kdybychom se záhy nedozvěděli, že tržby obchodníků byly v tom letošním Black Friday opravdu rekordní.