Podcasts about najednou

První rekordmani letošního roku už znají své ocenění. Do síně slávy vstoupil devadesátiletý astronom Jiří Grygar za nepřetržité zveřejňování nových poznatků v oblasti astronomie a astrofyziky. Mezi unikátní počiny patří i setkání s názvem Delicia rekord, při kterém v roce 2025 v Hořovicích na Berounsku společně zahrálo 212 hráčů na heligonky a akordeony skladby Škoda lásky, Ta naše písnička česká nebo Beskyde, Beskyde.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlí.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Přijíždím k poslednímu velkému sjezdu k Trutnovu a v duchu si chválím, jak mi to hezky uteklo. Najednou zpozorním. Až do čtvrtiny kopce silnici blokují stojící auta! Naděje, že jde o náhodný jev, zmizí, jakmile si uvědomím vzorně vystavěnou záchranářskou uličku. Uf. Tohle bude nadlouho! Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Moc výrobních firem, které McKinsey označí za globální benchmark, v Česku není. Výjimkou je Panasonic Automotive Systems, do kterého se jezdí učit lidé ze sesterských továren. Pardubický závod dnes ukazuje, jak může vypadat moderní automotive výroba, když se spojí silná firemní kultura, technologická vyspělost a odvaha měnit zaběhnuté fungování. Právě změna je přitom klíčové slovo. Panasonic prochází zásadní transformací, jejímž jádrem je nový systém od SAP. Nejde ale pouze o „upgrade IT“. Jde o přestavbu nervového systému celé firmy, od výroby přes logistiku až po rozhodování managementu.„Najednou máte data na jednom místě a vidíte věci, které jste dřív vidět nemohli,“ popisuje Martin Srdínko, šéf výrobního inženýringu. Právě práce s daty byla jedním z hlavníchimpulzů ke změně. Panasonic sice generoval obrovské množství informací, ale kvůli několika odděleným systémům je nedokázal efektivně propojovat, číst v nich souvislosti areagovat v reálném čase.

Aktuální dění očima Jana Krause každé ráno 5:00 – 9:00 vždy po zprávách v celou a v půl exkluzivně na Frekvenci 1. Vtipně, originálně a s nadhledem, tak to umí jenom Jan Kraus. Blondýna Miluška Bittnerová se ptá na vše, o čem se mluví, a Jan Kraus jí to vysvětlíSee omnystudio.com/listener for privacy information.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 73 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Pro mě to uzavřelo naši společnou cestu. A je to fantazie,“ říká hudební producent Josef Změlík alias Idea, když mluví o albech, která s raperem Danielem Ďurechem alias Jamesem Colem přinesla nejen dva Anděly, ale i překvapivou tečku za dlouhým vývojem jejich vztahu. „První nominaci jsem nafasoval před dvaceti lety a nikdy jsem to neproměnil,“ vrací se James Cole k vlastní kariéře, ve které se střídalo odmítání cen i touha po uznání. O to silnější pro něj je moment, kdy se to podaří právě s projektem, který je podle něj „tak osobní“ a zároveň pro něj představuje vrchol dlouholeté cesty. Oba otevřeně mluví i o tom, že jejich spolupráce nebyla samozřejmá - hudebníci přiznávají, že se 15 let nenáviděli, a odkrývají zákulisí české rapové scény, včetně pragocentrismu i rivality. „Choval jsem se hrozně teritoriálně,“ popisuje James Cole vlastní minulost a neschopnost revidovat postoje. Idea naopak přiznává, že ho konflikty dlouho míjely, zásadní zlom ale přišel až při osobním setkání po smrti společného známého, které vedlo k postupnému sblížení. Rozhovor se dotýká i širší proměny rapu - od uzavřené, „monolitické“ scény k otevřenější a pestřejší podobě. „Najednou můžeš mít úspěch s něčím, co není hrubé a násilné,“ říká James Cole a oba se shodují, že dnešní rap už není jen o stereotypech, ale o různorodosti a autenticitě. Právě autenticita je pro Colea klíčová i osobně: mluví o své střízlivosti, o tom, že album Done je první deskou, kterou jsem udělal opravdu střízlivý a o pocitu, že teprve teď dokáže tvořit naplno a bez „masky“, která ho dřív omezovala. Vedle toho Idea otevírá téma role producentů, kteří podle něj zůstávají ve stínu, přestože „je to 50 na 50 věc“. Jejich společný projekt tak není jen příběhem dvou rapperů, ale i ukázkou spolupráce, která stojí na sdílené energii, důvěře a rozdělení rolí. „Já jsem Leonardo DiCaprio, ale Pepa režíroval,“ shrnuje to s nadsázkou James Cole. Jak se z nenávisti stane jedno z nejvýraznějších spojení na scéně? Co rozhoduje o úspěchu - čísla, nebo kvalita? A co se změní v tvorbě i životě, když člověk přestane utíkat a začne mluvit sám za sebe? Poslechněte si celý rozhovor.

Jana Kacová z Xfer.cz popisuje modernizaci firmy, která během několika měsíců zavedla nový ERP systém, skladový systém i B2B e-shop. Před změnou firma fungovala z velké části manuálně, což způsobovalo vysokou chybovost a časovou náročnost. Výběr řešení i realizace stály na důkladné analýze, zapojení lidí a silném interním řízení projektu. Celkové náklady nakonec výrazně překročily původní odhad, ale firma získala základ pro další růst. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/novy-erp-system-wms-i-b2b-e-shop-najednou-zkusenosti-20lete-firmy-jana-kacova-xfer-cz-t57919 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Když v únoru 2022 spustilo Rusko invazi na Ukrajinu, byl reportér Vojtěch Boháč u toho. Pohyboval se u běloruské hranice, s kolegyní se dostal i pod palbu. V redakci má v rámečku kulku z kalašnikova. „To nás vykoplo nahoru,“ říká.Vojtěch Boháč na Ukrajině tehdy nebyl jako člen velké redakce se silným zázemím, ale jako mladý žurnalista, který si pár let před tím založil server zaměřený na zahraniční zpravodajství - Voxpot. Znali ho jen skalní fanoušci a on tomu dělal šéfredaktora.Na Ukrajině si ale Boháče ihned všimla velká česká média. Dělala s ním rozhovory z prvních dní války, z těžko přístupných míst. A veřejnost sledovala jeho pravidelný reporting na sociálních sítích.„Bylo to hodně silné. Tehdy si také myslím, že to bylo období, kdy jsme měli obrovský vliv i na veřejné mínění v Česku, pokud šlo o začátek války na Ukrajině,“ vypráví Vojtěch Boháč, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.Voxpot Boháč založil v roce 2018, protože mu v Česku chybělo velké zahraniční zpravodajství, po vzoru amerického Vice News.„Ze začátku nikdo nevěřil, že to vydrží déle než jeden rok, a z toho mám teď radost, že jsme po osmi letech pořád tady na scéně,“ říká novinář o projektu, který nastartoval s kolegyní Anetou Václavíkovou.Svoji práci nabízel původně i velkým redakcím, zejména České televizi, ale nevyšlo to. Nikdo nebyl ochotný zaplatit drahou televizní produkci. Tým Voxpotu pak se postupně začala soustředit na psané reportáže. Začátky byly těžké.„Pořád tady převládalo, že se nás ten svět až tak netýká a že tady jsme v Česku zavření za horami a ostatní věci se nám sice občas líbí, nebo nelíbí, ale když o nich nevíme, tak to až tak nevadí. Po Ukrajině i po nástupu Donalda Trumpa už všichni chápou, že bez širšího obrázku ze světa jen těžko budeme chápat, co se děje i u nás,“ vysvětluje Boháč, proč založil server Voxpot.Za Gazu jsme schytávali velkou kritikuOnline médium, které funguje z předplatitelů, přispěvatelů i grantů patří mezi středová až levicová. Jiný zpravodajský pohled byl vidět nejvíc na textech týkajících se útoků Izraele na pásmo Gazy a Palestinu po teroristických útocích Hamásu na Izrael.„Najednou se to v Česku vykládalo tak, že 7. říjen 2023 je začátek dějin izraelsko-palestinského konfliktu a všechno je legitimní reakce na ten teroristický útok Hamásu na Izrael, který byl naprosto brutální. Ale zároveň je potřeba se bavit o tom, jestli vyhlazení celé části země, kde žije půl milionu lidí, je legitimní reakce,“ říká Boháč.Voxpot patřil mezi menšinu českých médií, která izraelskou reakci na teroristické útoky Hamásu kritizovala.„Pokrývali jsme izraelsko-palestinský konflikt z našeho pohledu z víc neutrální pozice, než je úplně český mainstream. A za to jsme schytávali dost velkou kritiku. Hodně lidí, kteří nás ze začátku fakt měli rádi kvůli Ukrajině, že jsme na místě byli dřív než všichni ostatní, jak si dokážem najít kontakty a reportovat z těch nejvíc nebezpečných míst, nás totálně zavrhlo, že si nemyslíme to samé, co si myslí oni, nebo že to nepokrýváme tak, jak oni by si přáli,“ vypráví Boháč v Mediálním cirkusu a dodává:„Hodně lidí jsme tím naštvali, byl tam jako velký pád. Ale neustoupili jsme z toho, jak si myslíme, že by se to pokrývat mělo a to nás víc posílilo, než že by nám to ublížilo. Couvání před publikem podle aktuálních nálad je hrozně nebezpečné pro média. Jsem hrozně rád, že jsme to udrželi, protože ten tlak byl gigantický v Česku.“Jak těžké je dělat nezávislé zahraniční zpravodajství v Česku? Proč už lidi nezajímá zpravodajství z Ukrajiny? A jak bojovat se sílícím vlivem dezinformací?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

„Jděte a povězte.“Tak jednoduché. A přitom tak náročné.Učedníci slyšeli svědectví Marie i dalších – a stejně nevěřili. Víra nepřišla ze slov, ale ze setkání s Ježíšem.A právě to všechno mění.Najednou už nejde mlčet. Když člověk zažije něco skutečně dobrého, chce se o to podělit. Stejně tak i evangelium není zpráva, která má zůstat u nás.

Tématem Omeletek jsou nevhodné lichotky. S manželem jsme se ptali ve školce na synovo chování. Dozvěděli jsme se, že je bystrý a pozorný. Péťa si hrál v kuchyňce. Najednou přistoupil k dětské ledničce, otevřel ji a vykřikl z plna hrdla: „Hej! Dá si někdo pivo?" Halina Pawlowská prozradí recept na dietní kuře v polévce a roládu z mletého masa se špenátem a sýrem. Filmy, ve kterých hrají roli lichotky, doporučí Vašek Šanda. Uslyšíte příspěvek Aleny Nedomové Nebezpečné lyžování.

Ondřej Adámek je v zahraničí nejhranější žijící český skladatel. Jeho hudbu si vybrala berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr a zazní i na Pražském jaru. Jak se do jeho nové skladby dostala část moravské písně? V čem je geniální houslista Christian Tetzlaff? A jak funguje nástroj zvaný airmachine? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Adámek je v zahraničí nejhranější žijící český skladatel. Jeho hudbu si vybrala berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr a zazní i na Pražském jaru. Jak se do jeho nové skladby dostala část moravské písně? V čem je geniální houslista Christian Tetzlaff? A jak funguje nástroj zvaný airmachine? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ondřej Adámek je v zahraničí nejhranější žijící český skladatel. Jeho hudbu si vybrala berlínská filharmonie, Londýnský symfonický orchestr a zazní i na Pražském jaru. Jak se do jeho nové skladby dostala část moravské písně? V čem je geniální houslista Christian Tetzlaff? A jak funguje nástroj zvaný airmachine? Poslechněte si rozhovor.

Představíme vám všestranného člověka z Náchoda, jmenuje se Petr Macháně, ale znát jej můžete také pod pseudonymem Petr Potter. Je ilustrátorem, skladatelem, učitelem na základní škole, autorem knížky Začínáme s herectvím. Před lety pracoval i v Českém rozhlase, takže je to i bývalý kolega.Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tradičně v pondělí pro vás hodnotíme aktuální ligové dění v nejvyšší domácí fotbalové soutěži v Desítce Pavla Horvátha. Co se děje na jaře s Karvinou? Podcenila Plzeň Zlín? „Slovácko je úplně nové mužstvo. Hodně se ukazuje rukopis Romana Skuhravého,“ říká o proměně celku z Uherského Hradiště. Proč Lukáš Michalík nevěří, že by se fotbalisté Hradce Králové mohli probít na páté místo ligové tabulky? Dejte si s námi bilanci 24. ligového kola.

Většina podnikatelů plánuje na čtvrtletí. Ti odvážnější na pět let. Ale co kdyby vaše firma měla fungovat ještě za 500 let? Najednou se změní všechno: způsob, jak přemýšlíte o zisku, o lidech, o smyslu. Tahle přednáška je o tom, jak stavět něco, co vás přežije – a přitom vás to nesemele dřív, než stihnete naplnit vlastní život.

„Pokud chcete Boha poznat, je to na vás.“ zní velkorysé prohlášení od rodičů Davida Koguta. Čtení Bible a její slova mu začala dávat smysl – mluvila do jeho každodenních situací, do školních starostí i do konfliktů se sestrou. Najednou začal uvažovat a reagovat jinak. Jak k té změně došlo? V čem spočívá Ježíšovo panství a od čeho člověka skutečně zachraňuje?Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Debata o státním rozpočtu se v Česku dlouhodobě vede špatně. Místo aby se soustředila na strukturu výdajů a směřování hospodářské politiky, zúžila se na jediné číslo, a to výši schodku. Tvrdí to hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný, který byl hostem Hrotcastu. „Jak kdyby se všechno zúžilo na ten deficit. Teď je tady 310, předtím bylo 286, někdo mluví o 290. Přidává se strukturální deficit, fiskálně neutrální operace, jednorázové položky. A je z toho hrozný mišmaš,“ říká Slaný a dodává, že takto vedená debata je podle něj „strašně plytká a úzká“.Rozpočet podle něj nelze chápat jako technickou účetní položku. „Státní rozpočet v sobě ztělesňuje hospodářskou politiku vlády. Není to jen součet příjmů a výdajů,“ zdůrazňuje. Právě proto očekával, že nová vláda využije první rozpočet k jasnému vymezení směru. „Čekal jsem, že vyšle signál společnosti i ekonomice, že přichází změna.“ Za chybu nepovažuje ani případné delší rozpočtové provizorium. Naopak. „Rozpočtové provizorium není tragédie. Kdybych byl na místě ministryně financí, tak ho držím co nejdéle. Je to určitý druh šetření a vytváří tlak na systém,“ míní Slaný. Podle něj by bylo lepší rozpočet připravovat pomaleji, ale s jasným rámcem. Klíčovým problémem českých veřejných financí jsou podle něj výdaje. Přesto se rozpočtová pravidla soustředí především na deficit a dluh. „Nikdy jsem nebyl zastáncem pravidel, která se věnují abstraktním pojmům typu strukturální deficit. Normální občan vůbec netuší, co to je,“ říká. Podle Slaného by se fiskální pravidla měla zaměřit na dlouhodobý růst výdajů vůči HDP.Slaný se v rozhovoru vrací i k devadesátým létům a k období ekonomické transformace, které podle něj dnešní debaty často zkreslují nebo zjednodušují. Připomíná, že tehdejší reformy byly ve srovnání s dnešními zásahy státu mimořádně radikální. „To byl skok po padesáti letech centrálního plánování absolutně do neznáma. Najednou se začaly skutečně vytvářet ceny,“ říká. Za jeden z klíčových úspěchů transformačního období považuje udržení makroekonomické stability. „Měli jsme jednu z nejnižších inflací ze všech zemí východního bloku a dokázali jsme si cenovou stabilitu udržet sami,“ upozorňuje. Právě to podle něj vysvětluje, proč Česko dodnes není v eurozóně, na rozdíl od některých zemí, které transformaci nezvládly. „Země jako Bulharsko nebo pobaltské státy potřebovaly pevnou měnovou kotvu, protože ten transformační proces nezvládly,“ dodává.Slaný zároveň kritizuje současnou snahu se od devadesátých let distancovat. „Je obrovská chyba, že se dnes tyhle reformy relativizují nebo že se od nich politicky ustupuje. Pokud má být někdo na devadesátá léta hrdý, tak právě proto, že nás dostala tam, kde jsme,“ říká. Podle něj tehdy existoval jasný reformní étos, který dnes chybí.

Safari Park Dvůr Králové má za sebou odchov dvou mláďat tučňáka brýlového najednou a jedním párem. Stalo se to poprvé a výjimečně se tak děje nejen v lidské péči, ale i v přírodě. Zároveň jedním z úspěšných rodičů je samec, který před tím pečoval o jiná mláďata ve stejnopohlavním svazku s jiným samcem. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 70 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Totálně věřím lidem,“ říká novinář a spisovatel Tomáš Poláček, když mluví o svém přístupu k životu a o lidech, které potkává na svých cestách. Platilo to i naposledy, kdy se znovu vydal stopem až do Ósaky, přestože sám říká, že „stopovat se má buď v mládí, nebo ve stáří. Ne ve středním věku“. I přestože to z jeho textů může někdy působit idylicky, v rozhovoru popisuje, že stopování má svoje velké úskalí. „Lidem za svezení neplatím, ale platím jim tím, že jsem dobrý a usměvavý společník,“ říká novinář a vysvětluje, že když za den potká desátého člověka, je těžké být extrémně milý a znovu rukama i nohama vysvětlovat, kdo je vlastně zač. „Člověk navíc musí být takový, že mu nevadí, že absolutně neví, kde bude večer a kde bude spát,“ říká o nejistotě a nepohodlí spojené s takovým typem cestování, které podle něj vyžaduje specifickou povahu. Mluví proto o zvláštním stavu, do kterého se na cestách dostává. „Vždy se dostanu do nějakého módu, kdy se úplně odlehčím. Najednou nevážím sedmdesát, ale třeba patnáct kilo. Nemusím chodit na záchod a nic mě nebolí,“ popisuje moment, kdy se tělo obrní a funguje, dokud musí. Tenhle stav se podle něj zlomí až v cíli. „Během jednoho piva se mi vrátí všechno,“ říká o chvíli, kdy únava i bolesti doženou cestovatele najednou. Poláček mluví i o tom, jestli má někdy strach o svoje bezpečí. Říká, že z 283 řidičů na poslední cestě narazil jen asi dvakrát na lidi, kteří pro něj byli ohrožující a že jedinou zemí, kde se opravdu necítil dobře, bylo Kongo. Zároveň mluví o rodině - o manželce, která doma zůstávala s dětmi, když on byl měsíce pryč i o tom, že dnes už další dlouhou cestu sám neplánuje. „Ještě jednou bych jel, ale s dětma,“ říká a přiznává, že právě společné stopování s dcerou a synem je představa, která ho láká. Poláček otevřeně mluví i o své novinářské pozici a o tom, že se vždy snaží být v debatách smířlivý a slušný. Říká o sobě, že má rád Petra Fialu i Andreje Babiše, Václava Havla i Václava Klause a že tenhle jeho přístup k životu zůstává často nepochopený. „Všichni myslí, že si dělám prdel, ale já mám takovéhle celoživotní nastavení,“ vysvětluje novinář a spisovatel. V závěru se dotýká i Ruska, o němž má podle něj Česko často zkreslené představy. Mluví o setkáních s obyčejnými lidmi, kteří se k němu chovali vstřícně a zároveň říká, že o válce s nimi mluvil otevřeně - často se přitom dozvídal, že je strašlivě štve. Jak se žije s bezvýhradnou důvěrou k cizím lidem? Co stopování bere a co dává? A kde má tahle filozofie svoje limity? I o tom je rozhovor.

To je mazec!See omnystudio.com/listener for privacy information.

Před Vánoci dorazila do studia Radiožurnálu Sport tenisová světová jednička ve čtyřhře Kateřina Siniaková. V pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou probrala úspěšnou sezonu 2025, ale vrátila se i k tomu, že se nezúčastnila mixu na US Open. „Ohledně cirkusu kolem smíšené čtyřhry to byl velký kolotoč. Najednou jsem měla hrát a pak jsem zase nehrála. Byla to velká horská dráha,“ směje se Siniaková. Dostala se někdy do problémů kvůli tomu, že má rodiče s ruskými kořeny?

Koukám do mobilu a mozek mi jede na plné obrátky. Soustředím se, trojnásobný počet bodů se nabízí jen chvilku. Najednou mě vyruší zazvonění. Synek! Hovory beru vždy, pokud jen trochu můžu. Pro jistotu. Takže mu jako milující matka telefon zvednu, leč jako hráč rozhovor velmi brzy ukončím. Jde o čas! Všechny díly podcastu Nedělní káva můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V dětské vzpomínce mám listopad spojený s odpoledním vyučováním. Za okny učebny je už tma. Najednou se cosi zabělá, pak znovu – a je to jasné. Sněží, letí ta zpráva od lavice k lavici. A je po odpoledním vyučování.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Obezita je nemoc, ze které se přirozenou cestou „uzdraví“ jen pět procent populace, říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin uznávaný internista a obezitolog Evžen Machytka. Každé další hubnutí podle něj vede k tomu, že tělo upraví produkci hormonů tak, aby ztrátě kilogramů zabránilo. Zvýší hormon hladu, sníží hormon sytosti a zpomalí metabolismus. I proto odmítá označování obézních za líne a neschopné, jak ve veřejném prostoru občas zaznívá. Sám zhubl přes dvacet kilogramů jen pomocí léků. „Najednou jsem snědl mnohem méně jídla než dříve. Neměl jsem takové chutě, tělo se hubnutí prostě nebránilo,“ říká Machytka a vysvětluje také, jak genetika ovlivňuje hubnutí.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rodiče se rozhodovali, jestli si mě vůbec nechají. A pak se jim narodilo dítě, které pořád brečelo,“ říká herečka Beáta Kaňoková, jedna z výrazných tváří své generace, která otevřeně mluví o dětství, o vztahu se sestrou i o tom, co všechno se zapsalo do jejího hlasu i života. „Pořád jsem si trochu musela vybojovávat místo na světě. Ale možná právě díky tomu jsem průbojná,“ dodává. Vyrostla mezi kluky, první rande měla v kravíně, ale největší roli v jejím životě sehrály ženy - matka, sestra i babička. „Máma nás po rozchodech s klukama odvezla na pole za městem a řekla: Křičte a všechno to ze sebe dostaňte,“ vzpomíná herečka. Její otec prý chtěl syna, sestra byla „ta krásná“ a Kaňoková dlouho cítila, že musí okolí stále něco dokazovat. „Byla jsem ta, kterou si kluci chodili ptát, jestli už je ségra doma. Pak jsem najednou začala být tím objektem zájmu já a hrozně mě to překvapilo,“ říká. K herectví se přitom dostala až po studiích dramaturgie, práci v kavárně a letech pochyb. „Věděla jsem, že je to teď nebo nikdy. Nechtěla jsem si v šedesáti říct, že jsem to ani nezkusila,“ říká o chvíli, kdy poprvé šla k přijímačkám na DAMU. Přijetí brala jako znamení, ale sebevědomí jí vzápětí zlomilo školní prostředí. Najednou měla pocit, že tam nemá co dělat, ale naštěstí přišli pedagogové, kteří jí ho vrátili zpátky. Dnes hraje po jejich boku a mluví o tom, jak pro ni bylo dřív těžké oddělit vlastní hodnotu od kritiky nebo postojů publika. „Dobrý pocit ze sebe musím mít já. Už nechci, aby to přicházelo zvenku,“ popisuje Kaňoková. Mateřství pro ni znamenalo další zlom. Podepsala totiž smlouvu do divadla a za týden zjistila, že je těhotná. Dnes má dvě děti a otevřeně říká, že herectví i mateřství jsou pro ni stejně silné části identity. „Miluju být máma, ale herectví je moje podstata úplně stejně jako to, že jsem matka,“ dodává herečka. Mluví i o tom, jaké to bylo být na všechno sama, o období po porodu, tlaku mateřství i rozchodu s partnerem, který měl jiné představy o životě. Otevřeně hovoří také o výčitkách spojených s tímto rozhodnutím, ale i o svobodě, kterou jí dala práce na seriálu Pan profesor, díky níž mohla jako matka malého dítěte učinit životní změnu. „Z toho pocitu selhání jsem se ale rok hrabala. Trvalo, než jsem si dokázala odpustit,“ přiznává Kaňoková. Jak se z „uplakaného“ dítěte stala žena, která dokáže otevřeně mluvit o bolesti i křehkosti? Co se stane, když se sen o herectví začne plnit až ve chvíli, kdy se zdá, že je na všechno pozdě? A jak si po rozchodu, mateřství i všech pochybnostech znovu dovolit mít ráda sebe samu? I to se dozvíte v rozhovoru.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 52 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Podceňuju se, ale teď už si umím říct, že jsem vlastně docela dobrá. A že za to, co všechno jsem odvedla, vděčím sama sobě,“ říká herečka a houslistka Jenovéfa Boková, která před kamerou stojí od útlého dětství. Studovala housle, herectví se učila sama, na DAMU ji nevzali, na HAMU ano. „Dneska jsem za to ráda. Možná bych jinak nedělala filmy, které jsem na začátku dělala,“ tvrdí. Dnes patří k nejvýraznějším herečkám své generace. Režisérka Agnieszka Holland si ji vybrala do nového filmu Kafka, kde ztvárnila Milenu Jesenskou. „Když vám Agnieszka řekne, že vás vidí jako Milenu, nejde říct ne,“ vzpomíná Boková. Pokud jde o intimní scény, musela si už kdysi nastavit hranice. „Mám za sebou jednu scénu, která mě poznamenala. Naučilo mě to pojistit si to dopředu,“ vysvětluje s tím, že k režisérce nového filmu ale měla stoprocentní důvěru a pozitivní roli sehrála i přítomnost koordinátora intimity. Když mluví o mateřství, na chvíli se jí zlomí hlas. „Takovou lásku jsem nikdy nezažila. Ale i to dítě vás zrcadlí - ukáže vám třeba, že žádný trpělivý člověk nejste,“ vypráví Boková. Právě po narození dcery si víc začala vážit práce, kterou dělá. Najednou už nechtěla brát všechno, dcera se pro ni stala číslo jedna a finanční svobodu získala i díky reklamám. Komerční práce podle svých slov rozhodně nelituje a herce za ni nesoudí, protože dobře ví, jaká je u nás jejich situace s platy. Boková v rozhovoru otevřeně mluví i o svém soukromí a o tom, jak jí každý vztah něco naučil. „Umím uznat, že jsem se někdy chovala jako pěkná kráva. Když je ale člověk otevřený, může se poučit,“ myslí si herečka. O feminismus se opírá s opatrností, ale otevřeně tvrdí, že je feministkou „v původním slova smyslu“. Vadí jí totiž, když se ztrácí dialog a říká, že lidé by si měli raději někdy sednout na pivo a ne se hádat na sociálních sítích. Co s člověkem udělá, když vyrůstá v umělecké rodině, kde se „říká pravda, i když někdy krutá“? Jak se z herečky, která se bála sólového hraní, stane sebevědomá žena, jež dokáže říct „ne“? A proč je někdy lepší, když vás na DAMU nevezmou? Pusťte si celý rozhovor s Jenovéfou Bokovou.

Celý díl najdete na našem HeroHero a Patreonu.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 68 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIROdmala věděl, že chce dělat velké věci. Dnes je zakladateli vzdělávací skupiny Consilium a podnikateli Ondřeji Kaniovi teprve třicet dva let, ale už stihl vybudovat síť škol, ve které prodal podíl za stamiliony a také koupil fotbalový klub Slovan Liberec. Za tím vším ale stojí dětství, které ho poznamenalo. „Prvních asi osm let svého života jsem zažíval extrémní šikanu ze strany dospělého člověka, protože jsem nebyl jeho syn. Překážel jsem,“ popisuje investor, jak se snažil lidem okolo dokázat, že není jen „přebytečný člověk“. V devíti letech se přestěhoval k prarodičům - až tam poprvé pocítil lásku a svobodu. Složité dětství Kania přetavil v motor. Ve 23 letech si na papír načrtl ideální školu a založil American Academy. „První rok jsme fungovali tak jaksi nelegálně, měli jsme 75 dětí,“ vzpomíná Kania a popisuje, jak jednoho dne zjistil, že jeho společník vybral peníze na dlouhé měsíce provozu a koupil si za ně auto. Najednou zůstal bez prostředků, zhubl třicet kilo kvůli vážné nemoci a podepsal smlouvy, které ho mohly připravit o všechno. „To byl největší risk mého života,“ přiznává. Přesto dokázal firmu zachránit. Ke svému dnešnímu úspěchu říká, že nešlo o peníze. „Nebyla za tím myšlenka, že prodám síť škol a bude ze mě miliardář,“ dodává k tomu, že si nevybral variantu dalšího růstu a podíl v Consiliu prodal hlavně proto, že chtěl být nezávislý. A přišla investice do fotbalu. „Jestli to byla nejlepší investice? Finančně ano. Emocionálně bych ti peníze radši oželel,“ směje se. Třeba prohra Slovanu 5:0 v derby ho zasáhla tak, že tři týdny nevycházel z domu. Kania vnímá, že navenek působí sebevědomě. „Nejsem ale politik, ani celebrita, nepotřebuju si budova image. Bydlíme v lese, našimi sousedy jsou mufloni a srnky,“ říká podnikatel s tím, že se ale na svoje veřejné vystupování v souvislosti s fotbalem bude muset dávat větší pozor. S manželkou Petrou, bývalou auditorkou z Deloitte, vychovávají malého syna, který má oční poruchu. „Hodně přemýšlíme nad tím, jak ho vychovat silného,“ říká Kania, který sám vzpomíná na volnost, kterou měl u babičky s dědou, a která pro něj byla klíčová. A politika? „Hodně se sebou bojuju, protože se ze mě stává dezolát. Jsem pořád v opozici, mám tendenci ve volbách trestat společnost,“ říká muž, který kdysi chodil s tričkem Hillary Clinton a dnes dodává, že naprosto rozumí tomu, proč si Američané znovu zvolili prezidentem Donalda Trumpa. Jak vypadá život člověka, který si prošel dětstvím plným traumat a přetavil je v sílu? Co znamená svoboda pro muže, který vybudoval miliardovou firmu, koupil fotbalový klub a říká, že se nechává „unášet osudem“? Jak náročné je snažit se změnit české školství a co by mu nejvíce pomohlo? Nejen o tom mluví Ondřej Kania v rozhovoru.

Hlasujte pro Kriminálku v anketě o nejlepší podcast Prix Bohemia Radio 2025» Ještě před pár dny komunikovala na sociálních sítích a posílala větší částky peněz ze svého bankovního účtu. Najednou se po ní slehla zem. Dívku nehledal jenom její otec, ale také její přítel. Pro pražskou mordpartu bylo nejdůležitější najít důvod, proč by jí chtěl někdo ublížit… Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.Všechny díly podcastu Kriminálka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Kriminálku v anketě o nejlepší podcast Prix Bohemia Radio 2025» Ještě před pár dny komunikovala na sociálních sítích a posílala větší částky peněz ze svého bankovního účtu. Najednou se po ní slehla zem. Dívku nehledal jenom její otec, ale také její přítel. Pro pražskou mordpartu bylo nejdůležitější najít důvod, proč by jí chtěl někdo ublížit… Varování: V pořadu se vyskytují násilné motivy a svým zpracováním není vhodný pro děti a citlivé osoby.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 62 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Když jsem se poprvé ocitla u letecké záchranky v Alpách, většina přístrojů v zimě prostě nefungovala. Najednou se vracíte k vlastním smyslům,“ vzpomíná lékařka Kristina Höschlová, jak ošetřovala pacienty v horách. Právě tahle zkušenost pro ni byla průlomová – poprvé si uvědomila, že medicína se nemusí opírat jen o technologii a komfort nemocničního prostředí. „Tam jsme sto procent pacientů ošetřovali na sněhu. A přitom jsem vůbec neměla pocit, že by přežívali méně nebo hůře než u nás,“ říká. Nejen na základě této zkušenosti proto nabádá, aby se na medicínu nahlíželo trochu jinak – méně černobíle a víc v souvislostech. Zážitky z hor doplnily také zkušenosti z misí s Lékaři bez hranic, kde zblízka viděla, že „je mnoho věcí jinak, než se učí ve škole“. A začala hledat cesty, jak západní postupy doplnit o jiné tradice, které v mnoha zemích fungují po staletí. „Vždycky jsem se ptala, kdo je pro místní autoritou – ať už lékař, léčitel nebo šaman – a zajímalo mě, co máme společné s tou naší medicínou,“ vzpomíná Höschlová. Postupně se začala více věnovat komplementární medicíně, kterou dnes vnímá jako přirozené rozšíření té klasické. „Jsou to nefarmakologické, neinvazivní metody, které běžně nejsou využívány konvenční medicínou, ale jejich benefit pro zdraví je ověřen vědeckými studiemi,“ popisuje to, jak může takový přístup poskytnout lidem nástroje, aby si v lecčems pomohli sami. Ať už jde o dechová cvičení, fyzioterapii, otužování nebo kontemplativní metody, všechny podle ní pracují s vnitřní schopností těla se uzdravovat. „Když člověk opravdu vnímá svoje tělo, dokáže snáze navést i samotné lékaře,“ dodává. Jak ji zkušenosti z hor a válečných misí změnily jako lékařku i jako člověka? Kde vidí hranici mezi klasickou medicínou a komplementárními přístupy? A proč podle ní selský rozum a intuice patří do ordinací stejně jako dané postupy a technologie? I o tom je rozhovor.

„Co ti konzervativní jézéďáci tak můžou vymyslet? Najednou se mi otevřely úplně nové obzory a já jsem byl nadšen,“ líčí historik stravování Martin Franc putování za regionálními potravinami. V pořadu Krmítko ochutnával kmínovou limonádu, tuřín či lebedu. „Tyhle plodiny se vyčlenily z jídelníčku i kvůli tomu, že je všeho dost a člověk si může všechno koupit,“ poukazuje spoluautor Petr Čtvrtníček. V jakých obměnách nacházeli tradiční potraviny a lze najít regionální speciality?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská komise tento týden zveřejnila každoroční zprávu o stavu právního státu v členských zemích EU, přičemž u Slovenska upozorňuje kromě problémů s bojem s korupcí také na zhoršující situaci médií. To ve Výtahu Respektu potvrzuje také šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný, podle kterého se to týká převážně televizí, které potlačují kritické zpravodajství: „Z STVR je znormalizovaná televize. Za poslední měsíce byly zrušeny i poslední zajímavé a svobodné diskuze v televizi. Máme informace i o tom, že zasahují do zpravodajství, které bylo zvláštně vykostěné už předtím. Vedení televize dokonce rozhoduje i o tom, jestli se na konci zpravodajského příspěvku objeví představitel takové nebo jiné strany, aby to končilo pozitivní informací z vlády Roberta Fica. V Markíze jsou tlaky v tom, že ministři vlády, hlavně ze strany Hlas, dostávali prostor na oslavné rozhovory. Najednou byli redaktoři kritizovaní za to, že se pokládají příliš kritické otázky nebo že zpravodajství je až moc a mělo by být víc oddechových témat," vysvětluje s tím, že nepříznivá situace je i v televizi Joj. Které osobnosti kvůli snaze zachovat kritickou novinařinu skončily? A pociťují v současnosti tlak i nezávislá slovenská média?

Je lékařem a v Německu se stal influencerem. „Na pacientské síti si tam lidé vyměňovali názory. Najednou se tam objevil kardiochirurg, který vysvětloval. Byl jsem pro ně zjevení.“ Proč odešel před 15 lety léčit a operovat do Německa? Jaké jsou novinky v kardiochirurgii? Co všechno spadá do aortální chirurgie? Co je Ozakiho metoda? Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Lékař, který se v Německu stal influencerem. „Na pacientské síti si tam lidé vyměňovali názory. Najednou se tam objevil kardiochirurg, který vysvětloval. Byl jsem pro ně zjevení,“ popisuje Jaroslav Benedík v Blízkých setkáních. „Začaly mi chodit žádosti o rady. Netušil jsem, jestli pacienti přijdou a nechají se mnou operovat. A ani to tak nebylo míněno. Prostě jsem začal dělat něco, co v Německu nabízelo málo lidí.“ Proč před 15 lety do Německa odešel? Co je Ozakiho metoda?

Má teď po premiéře dokudramatu Smečka. „Příběh je skutečný. Odehrál se roku 2016 ve španělské Pamploně, kdy pětice mužů znásilnila osmnáctiletou dívku,“ vypráví. Jak si vybírala herce a jak probíhal proces zkoušení? Jaký je její pohled na problematiku násilí na ženách? Co se dělo 14 dní před premiérou? Na co se těší a co chystá Letní scéna Muzea Kampa?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Má teď po premiéře dokudramatu Smečka. „Příběh je skutečný. Odehrál se roku 2016 ve španělské Pamploně, kdy pětice mužů znásilnila osmnáctiletou dívku,“ vypráví. Jak si vybírala herce a jak probíhal proces zkoušení? Jaký je její pohled na problematiku násilí na ženách? Co se dělo 14 dní před premiérou? Na co se těší a co chystá Letní scéna Muzea Kampa?

Stovky raněných vojáků ve třídách, lůžka místo lavic a lékaři a sestry místo učitelů. Tak to vypadalo ve třech klatovských školách přesně před 80 lety. Jak postupovala fronta, zvyšoval se počet hospitalizovaných. A s koncem války i počet sebevražd.

V září loňského roku zasáhly ničivé povodně nejenom Česko, ale také sousední Polsko. Nejvíc postižené byly regiony Dolnoslezského a Opolského vojvodství. O život přišlo devět lidí, přes 11 tisíc budov bylo zničených nebo poškozených. Jedním z nejvíce zasažených míst bylo město Lądek-Zdrój.

Pro část pamětníků byly Devadesátky divokou jízdou, kdy bylo možné cokoli, hlavně se neohlížet. Pro jiné šlo o poznání, že svoboda zdaleka nesouvisí s odpovědností. Mohlo se podnikat, cestovat, zakládat politické strany – a taky bez obalu mluvit o sexu a erotice. Právě s počátkem 90. let je spojený rychlý nástup erotických a pornografických časopisů. Něco z té doby připomene pořad Téma Plus.

Zářijové volby, z nichž vzejde nová česká vláda, rozhodne téma, které bylo ve všech dosavadních hlasováních okrajové: zahraniční politika. Doposud vždy pravidelně rozhodovala klasická „peněženková“ témata. Daně, důchody, inflace, ceny, poplatky u lékaře – a k tomu jednou přimíchaný boj s korupcí, jindy třeba zase se zlým Bruselem. Teď v kampani častěji slyšíme jména jako Trump, Putin, Fico nebo Orbán. Jedni se k nim hlásí, druzí před nimi varují. „Dnes vidíme, že hlavně opoziční politici se předhánějí v tom, kdo si častěji nasadí červenou kšiltovku. Asi aby ukázali, že jsou stejně silní jako jejich americký vzor Donald Trump. Ti vládní zas varují před slovensko-maďarskou cestou a bratříčkováním se s Moskvou,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková. Samozřejmě to neznamená, že socioekonomická témata úplně zmizí – budou podstatná hlavně pro skalní voliče opozičního ANO. Lídři Babišova hnutí si přesto význam zahraniční politiky v letošních volbách dobře uvědomují, což je vidět na tom, jak opatrně bruslí ve svých vyjádřeních k dramatickému dění na Slovensku nebo ohledně podpory Ukrajiny. „Důraz na zahraničí témata je logický – lidé jednoduše cítí, že skončil bezpečný a předvídatelný svět, jak jsme ho znali předchozích 30 let. Najednou vidí rozkolísaný svět plný válek, skutečných i obchodních, uprchlických krizí, bitev o energie, úpadek Evropy. Prostě nejistou budoucnost,“ dodává Václav Dolejší. Máte červenou kšiltovku? S jakou kandidátkou vyráží ODS na zteč proti Babišovi? A kolik lidí je tentokrát v podcastovém studiu Vlevo dole? Poslechněte si v aktuální epizodě! ---- Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne. Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv. Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz. Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram. Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Zářijové volby, z nichž vzejde nová česká vláda, rozhodne téma, které bylo ve všech dosavadních hlasováních okrajové: zahraniční politika.Doposud vždy pravidelně rozhodovala klasická „peněženková“ témata. Daně, důchody, inflace, ceny, poplatky u lékaře – a k tomu jednou přimíchaný boj s korupcí, jindy třeba zase se zlým Bruselem.Teď v kampani častěji slyšíme jména jako Trump, Putin, Fico nebo Orbán. Jedni se k nim hlásí, druzí před nimi varují. „Dnes vidíme, že hlavně opoziční politici se předhánějí v tom, kdo si častěji nasadí červenou kšiltovku. Asi aby ukázali, že jsou stejně silní jako jejich americký vzor Donald Trump. Ti vládní zas varují před slovensko-maďarskou cestou a bratříčkováním se s Moskvou,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Samozřejmě to neznamená, že socioekonomická témata úplně zmizí – budou podstatná hlavně pro skalní voliče opozičního ANO. Lídři Babišova hnutí si přesto význam zahraniční politiky v letošních volbách dobře uvědomují, což je vidět na tom, jak opatrně bruslí ve svých vyjádřeních k dramatickému dění na Slovensku nebo ohledně podpory Ukrajiny.„Důraz na zahraničí témata je logický – lidé jednoduše cítí, že skončil bezpečný a předvídatelný svět, jak jsme ho znali předchozích 30 let. Najednou vidí rozkolísaný svět plný válek, skutečných i obchodních, uprchlických krizí, bitev o energie, úpadek Evropy. Prostě nejistou budoucnost,“ dodává Václav Dolejší.Máte červenou kšiltovku? S jakou kandidátkou vyráží ODS na zteč proti Babišovi? A kolik lidí je tentokrát v podcastovém studiu Vlevo dole? Poslechněte si v aktuální epizodě!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

„Sexuální výchova není do dneška v našem vzdělávacím systému dobře zpracované téma,“ říká socioložka Kateřina Lišková, která se tématům genderu a sexuality věnuje jako autorka, stand-up komička i výzkumná pracovnice v Historickém ústavu Akademie věd. V rozhovoru v hotcastu Pot přiblížila a demytizovala, co většinu z nás neučili o ženském zdraví, klimakteriu a menopauze.

Mnoho let pracoval v Odborném léčebném ústavu v Moravském Berouně, kde spoluzaložil oddělení cévních mozkových příhod. Sám jednu prodělal poměrně nedávno. „Najednou jsem nevěděl, co říkám, s kým mluvím, točila se mi hlava, špatně jsem se orientoval,“ popisuje příznaky.

Manželé Petr a Hana sedí ve svém mobilheimu v osadě Pazderny nedaleko Písku a užívají si klidné odpoledne. Najednou se ozve klepání na dveře. Petr se jde podívat a na prahu stojí jejich známá Michaela, kterou partneři berou téměř jako vlastní dceru. Ani jeden z manželů nemá ale sebemenší ponětí o tom, že je Michaela přišla v doprovodu kamaráda Jána zavraždit.

Využili k tomu nobelovský materiál grafen. - O nového předsedu Akademie věd se uchází pět kandiátů. Dnes představíme biochemika a parazitologa Libora Grubhoffera. - Do Česka míří historicky nejvíc prestižních ERC grantů, na které se vážou stovky milionů korun v dalších pěti letech. Na jaké výzkumy?

„Až do konce!“ – to je nové provolání venezuelské opozice. Její šéfka Maria Corina Machado nepřestává své příznivce motivovat, povzbuzovat a ubezpečovat, že svoboda je na dosah. Podle ní totiž diktátor Nicolás Maduro po nedávno ukradených prezidentských volbách neustojí tlak venezuelské ulice a mezinárodního společenství.

Nina Formánek Jaganjacová vyrostla v rodině lékařů, sama se ale rozhodla studovat ekonomii. Nakonec se oklikou ke zdraví a zdravotnictví vrátila a založila neziskovku Sifty 52. Přednáší na školách, točí videa a nahrává podcasty, momentálně o rakovině a neplodnosti. „Protože jsem pracovala v zahraničí, přemýšlela jsem, jak to, co vím, uchopit a předat dál. Protože mi vlastně bylo líto, že zdravotnický základ, který jsem dostala od rodičů, nemají ostatní.“

Do sněmovních voleb na podzim 2025 zbývá 16 měsíců. To je moment, kdy mnozí ministři zařazují vyšší rychlost - a v posledním roce funkčního období se chtějí před voliči ukázat.Otázka zní, jestli už není pozdě, jestli se změny stihnou projevit v životech lidí a jestli je voliči vůbec ocení. Co kdo chystá?Například ministr dopravy Martin Kupka z ODS chce víc peněz na dálnice a železnice. Také ministr školství Mikuláš Bek z hnutí STAN chce víc financí a příští týden prý konečně představí změny v základním školství. A třeba ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš z Pirátů se konečně pustil do podpory bydlení.„Vládní lídři sice říkají, že první roky je zaměstnávala válka a uprchlická vlna, pak vysoké ceny energií a boj s inflací. Ale koncepční změny měli mít nejen připravené v šuplíku, ale zároveň také už dohodnuté,“ míní Václav Dolejší. „Asi je to naše národní vlastnost, všechno dělat na poslední chvíli.“Nejvíc peněz v rozpočtu na volební rok 2025, který bude těžkou zkouškou vládní koalice, požadují Starostové. Chtějí desítky miliard korun navíc pro školství, vnitro i průmysl. Ministr školství Mikuláš Bek dokonce hrozí rezignací, pokud jeho požadavky nebudou splněny v „rozumné míře“.Symbolem vládního zmaru je nevyřešený problém s nedostupným bydlením, které je kvůli extrémním cenám pro naprostou většinu lidí nedosažitelným luxusem. Ivan Bartoš, který to má na starosti a jehož voliči očekávají řešení, přichází teprve nyní s balíčkem řešení.„Výsledkem poněkud laxního přístupu je skutečnost, že levice Bartošův zákon na podporu bydlení považuje za bezzubý, zatímco pravicoví partneři ve vládě jej zas odmítají téměř jako komunistický. To je po třech letech vládnutí docela smutný výsledek,“ říká Lucie Stuchlíková.Poslechněte si, kolik chtějí a co za to slibují jednotliví ministři, podpořte váš oblíbený podcast v anketě Podcast roku a zarezervujte si židli na tradičním předprázdninovém vystoupení Vlevo dole v Praze!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.