Podcasts about kreml

W tym wydaniu "Czytamy po rosyjsku" omawiamy trzy wątki : spektakl władzy, kryzys opozycji i kontrolę komunikacji.Punktem wyjścia jest coroczna konferencja prasowa Władimira Putina jako narzędzie zarządzania narracją. Następnie przyglądamy się konfliktom wewnątrz rosyjskiej opozycji oraz komunikatorowi MAX – elementowi budowy „suwerennej” przestrzeni cyfrowej.

Die russische Justiz hat ein Strafverfahren gegen den Bildhauer Jacques Tilly wegen seiner Karnevalswagen mit Darstellungen von Kremlchef Wladimir Putin eingeleitet. "Das ist absolut lächerlich und absurd", sagt Jacques Tilly. Von WDR 5.

 W Odysei Wyborczej Radia Wnet dr Michał Sadłowski, historyk ustroju i prawa oraz ekspert ds. polityki międzynarodowej, wskazywał, że ostatnie doniesienia o możliwych negocjacjach z Rosją nie powinny budzić nadmiernych nadziei. Jego zdaniem Kreml nie jest zainteresowany ani szybkim pokojem, ani trwałym „zamrożeniem” konfliktu, ponieważ nie osiągnął swoich zasadniczych celów.Władimir Putin nie jest tym usatysfakcjonowany. Putin chciałby jednak nie tylko zająć te terytoria, które już kontroluje, ale przede wszystkim gra o całą Ukrainę, żeby ją kontrolować geostrategicznie i politycznie – podkreślał Sadłowski.Ekspert tłumaczył, że administracja Donalda Trumpa – zgodnie z zapowiedziami kampanijnymi – podjęła próbę dialogu z Moskwą, licząc przynajmniej na ograniczenie skali konfliktu.Dla Donalda Trumpa zamrożenie konfliktu byłoby sukcesem, także w polityce wewnętrznej– zaznaczał, opisując logikę Waszyngtonu.W jego ocenie amerykańska oferta może obejmować de facto uznanie rosyjskiej kontroli nad okupowanymi terytoriami Ukrainy oraz zniesienie części sankcji, także poprzez naciski na Unię Europejską.Rosji wprost się oferuje zajęcie tych terytoriów ukraińskich, które teraz kontroluje, oraz zdjęcie sankcji– mówił Sadłowski.Jednocześnie wskazywał, że taka propozycja nie odpowiada realnym ambicjom Kremla, który traktuje wojnę jako narzędzie zmiany ładu bezpieczeństwa w Europie Środkowo-Wschodniej.Zdaniem Sadłowskiego na Kremlu dominuje przekonanie, że czas działa na korzyść Rosji, zarówno militarnie, jak i politycznie.Na Kremlu niestety dominuje to przekonanie, że czas gra na ich korzyść– mówił, wskazując na zmęczenie Zachodu wojną oraz zależność Ukrainy od pomocy zewnętrznej.Ekspert zwrócił uwagę, że w rosyjskich elitach istnieją różnice zdań – część technokratów i środowisk gospodarczych mogłaby być skłonna do zamrożenia konfliktu, ale decydujące znaczenie mają „jastrzębie” oraz sam Putin, dla którego wojna stała się elementem nowej legitymizacji władzy.Władimir Putin uważa, że trzeba kontynuować wojnę, żeby wymusić jak najwięcej i doprowadzić do podporządkowania Ukrainy– oceniał.Sadłowski podsumowywał, że deklaracje o chęci pokoju ze strony Rosji należy czytać bardzo ostrożnie.Jest pytanie, czy polityka koncesji na rzecz Rosji jest realna, jeżeli Rosja manifestuje wprost, że nie zadowalają jej zdobycze terytorialne i zniesienie sankcji, a interesuje ją wciąż cała Ukraina– zaznaczył.W jego ocenie Zachód coraz lepiej rozumie skalę gry, ale sprzeczne komunikaty polityczne mogą sprawiać wrażenie chaosu, mimo że stawka jest jasno określona./fa

"Nüchtern" solle man auf Russlands Krieg in der Ukraine schauen, den "Interessenausgleich" suchen und die "Sicherheitsinteressen" des Kreml berücksichtigen. Und dass die Russen die Ukraine zerstören wollen? Dafür gebe es keine Evidenz. Schlimmer noch: Es hätten die "Schuld auf sich geladen"; die seit 2022 für eine massive Unterstützung des angegriffenen Landes eingetreten sind. Das – na klar! – müsse aufgearbeitet werden.So und ähnlich tönen gerade sogenannte "Realisten". In dieser letzten Sitzung des Jahres 2025 beschäftigen wir uns etwas näher mit den Widersprüchen und Ungereimtheiten ihrer Theorie und der Frage, warum am Ende kaum mehr als Diktatorenversteherei übrig bleibt.Unser Gast: Dr. Georg Löfflmann, Lecturer für US-Außenpolitik im Department of Politics and International Relations (DPIR) an der Queen Mary University of London.Buchtipp:Lesja Ukrajinka „Am Meer. Erzählungen.“ Aus dem Ukrainischen von Maria WeissenböckWallstein Verlag, 184 Seiten, 22 EuroISBN: 978-3-8353-5884-3Taras Schewtschenko"Flieg mein Lied, meine wilde Qual. Dichtung und Selbstzeugnisse."Aus dem Ukrainischen und Russischen von Beatrix KerstenWallstein Verlag , 312 Seiten, 26 EuroISBN: 978-3-8353-5883-6Geschenktipp: Junta – das Brettspiel zum besseren Verständnis von DiktaturenUnterstützen Sie uns einmalig oder regelmäßig hierUnser Schwesterpodcast: Der Hauptausschuss der SalonkolumnistenDie Website der SalonkolumnistenDer Ostausschuss der Salonkolumnisten auf TwitterDas Panel auf Twitter:Dr. Franziska DaviesProf. Jan Claas BehrendsDr. Gustav GresselGabriele WoidelkoDas Moderationsteam:Jan-Philipp HeinRichard VolkmannDavid HarnaschProducer: David HarnaschPostproduction: Chris GruberTitle track vocals: Masha (10, from Odesa)

Helms, Franz-Paul www.deutschlandfunkkultur.de, Studio 9

Zapraszam do odsłuchania rozmowy dr Pawła Jaskuły z Iwoną Wiśniewską z Ośrodka Studiów Wschodnich.Zapoznaj się z warunkami oprocentowania wolnych środków w OANDA TMS Brokers: https://go.tms.pl/bezpaszportuUM Inwestuj w fundusze ETF z OANDA TMS Brokers: https://go.tms.pl/bezpaszportuETFMęskie Prezenty w Militaria.pl - https://mltr.pl/PBPMP2025

Rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině pokračují. Vyjednavači USA a Ruska budou o víkendu jednat v Miami. Lídři EU mezitím rozhodují, jak Kyjev dál podpoří. Bude to něco znamenat pro další vývoj konfliktu?Hostem Ptám se já byl bývalý generální konzul v Petrohradě a zahraničně-politický analytik Pirátů Vladimír Votápek.Další kolo jednání o možnostem dosažení míru na Ukrajině potvrdil podle agentury AFP zástupce Bílého domu. K jednání v Miami mezi americkou a ruskou stranu má dojít poté, co v pondělí v Berlíně skončily dvoudenní rozhovory ukrajinské a americké delegace. Americký prezident Donald Trump následně prohlásil, že dohoda u ukončení rusko-ukrajinské války nikdy nebyla tak blízko.Schůzky se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten ale vedl, že současný návrh na ukončení války je stále jen pracovní verzí a Kyjev neuzná Donbas jako ruský.  Upozornil také, že Rusko se připravuje na další rok válčení v roce 2026 a požádal o co největší evropskou podporu. Evropští spojenci Ukrajinců v pondělí v Berlíně uvedli, že USA a evropské země hodlají napadené zemi poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Dnes se v Bruselu zároveň schází lídři zemí sedmadvacítky na klíčovém summitu, aby probrali, jakým způsobem dál řešit finanční pomoc Ukrajiny. Rusko v reakci na účast evropských zástupců na berlínských jednáních o míru uvedlo, že zapojení Evropanů zřejmě nepřinese pro Moskvu přijatelné výsledky. Kreml dlouhodobě obviňuje evropské země, že se snaží podkopávat Trumpovy snahy dosáhnout míru na Ukrajině - například evropští představitelé totiž opakují, že s jakýmkoliv budoucím uspořádáním musí souhlasit především bránící se Kyjev. Ukrajina a Rusko mezitím pokračují ve vzájemných útocích. Válku rozpoutalo Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina v únoru 2022. Jak daleko je v tuto chvíli dohoda o míru na Ukrajině? Zvládne na sebe Evropa vzít zodpovědnost za další chod války a držet Ukrajinu nad vodou? A jak vážně brát výroky Moskvy o tom, že chce vrátit uspořádání světa před rozšíření NATO o země střední Evropy?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Men rapporter från fronten ger en annan bild av läget. Lyssna på alla avsnitt i Sveriges Radios app. Donald Trump hävdar att vi är närmare en fred i Ukraina än någonsin tidigare. Men Ukraina och Volodymyr Zelenskyj säger fortsatt nej till Rysslands krav på att ta över hela Donetskregionen. USA:s nya nationella säkerhetsstrategi tyder på att vi redan är på väg in i en ny världsordning, som linjerar alltmer med Vladimir Putins önskemål. Samtidigt tycks det inte gå riktigt så bra för de ryska trupperna vid fronten som Kreml vill få det att låta som.Dessutom, om de släppta politiska fångarna i Belarus och vad Aleksandr Lukasjenko får ut av det. Hör Stig Fredrikson, Rysslandskännare, journalist och författare, Carolina Vendil Pallin, forskningsledare vid Totalförsvarets forskningsinstitut, FOI, och Sveriges radios Ukrainakorrespondent Lubna El-Shanti.Programledare: Johanna MelénProducent: Åsa Welander

Die Themen: Disney-Film löst Giftschlangen-Hype in China aus; EU stoppt Verbrenner-Aus; Kreml lehnt Waffenruhe über Weihnachten ab; Die nächste Machtprobe für Friedrich Merz; Kritik an Trumps Reaktion auf Reiners Tod; Brigitte Macron entschuldigt sich ein bisschen für ihre „Dreckige Schlampen“-Aussage, Kylian Mbappé gewinnt Gehaltsstreit mit PSG und Ousmane Dembélé ist Weltfußballer des Jahres Du möchtest mehr über unsere Werbepartner erfahren? Hier findest du alle Infos & Rabatte: https://linktr.ee/ApokalypseundFilterkaffee

Es ist brandgefährlich in Russland Präsident Putin oder den russischen Krieg gegen die Ukraine zu kritisieren. Der Schüler Arsenij Turbin macht es dennoch und postet im Alter von 14 Jahren Putin-kritische Videos und Fotos auf Social Media, bis plötzlich der russische Inlandsgeheimdienst FSB vor seiner Tür steht: Anklage, Urteil, Strafkolonie. Tausende gewöhnliche Bürger:innen wurden in den letzten Jahren festgenommen, angeklagt und inhaftiert. Sie gelten als Staatsfeinde, wie auch Arsenij, der die Härte des russischen Staates zu spüren bekommt. In dieser 11KM-Folge erzählt SWR-Journalistin Olga Galicka die Geschichte des jüngsten politischen Gefangenen Russlands und warum ausgerechnet kritische Jugendliche aus Putins Sicht eine Bedrohung für Russland sind. Hier geht's zum Film “Staatsfeinde - Russlands politische Gefangene”: https://1.ard.de/staatsfeinde_russlands_politische_gefangene Hier geht's 15 Minuten, unserem Podcast-Tipp: https://1.ard.de/15Minuten Diese und viele weitere Folgen von 11KM findet ihr überall da, wo es Podcasts gibt, auch hier in der ARD Audiothek: https://www.ardaudiothek.de/sendung/11km-der-tagesschau-podcast/12200383/ An dieser Folge waren beteiligt: Folgenautorin: Axinja Weyrauch Mitarbeit: Caspar von Au Host: David Krause Produktion: Jan Stahlmann, Timo Lindemann, Jonas Teichmann, Konrad Winkler und Lisa Krumme Planung: Caspar von Au und Hardy Funk Distribution: Kerstin Ammermann Redaktionsleitung: Fumiko Lipp und Nicole Dienemann 11KM: der tagesschau-Podcast wird produziert von BR24 und NDR Info. Die redaktionelle Verantwortung für diese Episode liegt beim BR.

Der Kanzler bahnt einen gerechten Frieden in der Ukraine an. Den „Tagesanbruch" gibt es auch zum Nachlesen unter [t-online.de/tagesanbruch](https://www.t-online.de/tagesanbruch) Anmerkungen, Lob und Kritik gern an podcasts@t-online.de Den „Tagesanbruch“-Podcast gibt es immer montags bis freitags ab 6 Uhr zum Start in den Tag vorgelesen von einer freundlichen KI-Stimme – am Wochenende mit einer tiefgründigeren Diskussion. Verpassen Sie keine Folge und abonnieren Sie uns bei [Spotify] https://open.spotify.com/show/3v1HFmv3V3Zvp1R4BT3jlO?si=klrETGehSj2OZQ_dmB5Q9g), [Apple Podcasts](https://itunes.apple.com/de/podcast/t-online-tagesanbruch/id1374882499?mt=2), [Amazon Music](https://music.amazon.de/podcasts/961bad79-b3ba-4a93-9071-42e0d3cdd87f/tagesanbruch-von-t-online) oder überall sonst, wo es Podcasts gibt. Wenn Ihnen der Podcast gefällt, lassen Sie gern eine Bewertung da.

Wszyscy wiedzą, że pokój będzie nietrwały - pytanie kto będzie chciał się pod nim podpisać - mówi Michał Bruszewski. 

W sieci narasta fala antyukraińskiej narracji oraz wypowiedzi nacechowanych negatywnie wobec Ukrainy i Ukraińców. Jednym z liderów rozpowszechniania tego typu opinii jest były premier Leszek Miller. O publicznych wpisach i wypowiedziach byłego premiera dotyczących Ukrainy i Ukraińców rozmawiamy z Piotrem Pacewiczem z OKO.press, który przeanalizował wpisy Leszka Millera na platformie X oraz jego wypowiedzi medialne. W programie omawiamy "13 antyukraińskich tez Leszka Millera. Kreml go wychwala, a wy po co go zapraszacie?" Piotra Pacewicza na portalu oko.press i wyjaśniamy poszczególne tezy, których w wypowiedziach byłego premiera doszukał się nasz gość. 

Osiemdziesiąt lat temu decyzje podjęte w Jałcie i Poczdamie przesunęły Polskę na zachód. W zamian za utratę Kresów Wschodnich kraj przejął obszary dzisiejszych województw opolskiego, dolnośląskiego, lubuskiego, zachodniopomorskiego i warmińsko-mazurskiego oraz części śląskiego, pomorskiego i wielkopolskiego.W tym odcinku PB BRIEF liczymy realny bilans tej wymiany — bez propagandy i bez uproszczeń. Jak wyglądał stan gospodarki i demografia przejmowanych ziem w 1945 roku? Dlaczego przez dekady inwestowano tam ostrożniej, niż pozwalał potencjał? Jaką rolę te regiony odegrały w gospodarce PRL i jak stały się dziś fundamentem polskiego eksportu?Zajrzymy też na Wschód: Kreml twardo blokuje rozmowy pokojowe, odrzucając zarówno europejskie, jak i amerykańskie propozycje. Sprawdzimy, na co czekają globalne rynki finansowe — dane z USA, sygnały z Fed i rosnącą zmienność wokół spółek technologicznych i AI.Na koniec — ⁠Gazele Biznesu: ranking firm, które potrafiły zamienić kryzysy w impuls do wzrostu.⁠PB BRIEF — codzienny podcast Pulsu Biznesu o gospodarce, geopolityce i rynkach.

Den ryske statsvetaren och journalisten Fjodor Lukjanov intervjuas av Jörgen Huitfeldt. Samtidigt som en slags trevande fredsförhandlingar pågår sprids ofta bilden av ständiga ryska bakslag och en desperat Putin. Fjodor Lukjanov gör varje höst en lång intervju med den ryske presidenten och beskrivs i västliga medier som ”nära Kreml”. Numera står han också på EU:s sanktionslista. Analysen från hans ryska perspektiv skiljer sig förstås från det vi oftast får höra här. Hur beskriver den ryske statsvetaren Rysslands mål med det krig som kostat länderna så mycket och vad menar han är nyckeln till ett slut på det?

Den ryske statsvetaren och journalisten Fjodor Lukjanov intervjuas av Jörgen Huitfeldt. Samtidigt som en slags trevande fredsförhandlingar pågår sprids ofta bilden av ständiga ryska bakslag och en desperat Putin. Fjodor Lukjanov gör varje höst en lång intervju med den ryske presidenten och beskrivs i västliga medier som ”nära Kreml”. Numera står han också på EU:s sanktionslista. Analysen från hans ryska perspektiv skiljer sig förstås från det vi oftast får höra här. Hur beskriver den ryske statsvetaren Rysslands mål med det krig som kostat länderna så mycket och vad menar han är nyckeln till ett slut på det?

Russland ist sauer auf die Färöer. Die kleine Inselgruppe im Nordatlantik hat ein Gesetz beschlossen, mit dem die Regierung zwei große russische Fischereikonzerne aus den heimischen Gewässern verbannen kann. Den Unternehmen wird vorgeworfen, im Auftrag des Kreml zu spionieren.Moderation? Kevin SchulteSie haben Fragen? Schreiben Sie eine E-Mail an podcasts@ntv.deSie möchten "Wieder was gelernt" unterstützen? Dann bewerten Sie den Podcast gerne bei Apple Podcasts oder Spotify.Alle Rabattcodes und Infos zu unseren Werbepartnern finden Sie hier: https://linktr.ee/wiederwasgelerntUnsere allgemeinen Datenschutzrichtlinien finden Sie unter https://art19.com/privacy. Die Datenschutzrichtlinien für Kalifornien sind unter https://art19.com/privacy#do-not-sell-my-info abrufbar.

Advent, Advent, Advent – Sünndag brennt al dat drütte Talliglicht op'n Kranz. Duuert also ni mehr lang, bet de Wiehnachsman kümmt. Un de Wiehnachsmann, as he bi uns bekannt is, de kümmt ut de USA. Vun dor keem in Westdüütschland je veel no'n Tweeten Weltkrieg. Cola, Zigaretten, un noch so veel mehr. Dormols sünd de Amerikoners bi uns as de Retters fiert worrn. Dor hett sick so'n lütt beten wat an ännert, dücht mi. Dor bringt in Oogenblick 'n oln witten Mann mit 'n orangschen Kopp tehmli veel dör'nanner. Donald Trump. In Osten vun Düütschland, dor, wonehm 40 Johr lang de DDR ween is, harr Russland dat seggen. Genauer geseggt, de Sowjetunjon. Un jüst düsse Sowjetunion wünscht sick de ole witte Mann trüch, de dor dat seggen hett un de noch mehr dör'nanner bringt. Wladimir Putin. Noch leever weer he wohrschienli de Zar vun Russland un op't Letzt‘ vun ganz Eurasien. Un dorto, de Kaiser vun‘ amerikanischen Kontinent to ween, wurr Trump ook ni nä seggen. Egol. In Russland kümmt ni de Wiehnachsmann. Dor kümmt in de Niejohrsnacht „Väterchen Frost“. Jo, un bi dat wat nu in Kreml vör sick geiht, löppt een dat ook würkli kold un frosti den Rüüch hendohl. Na jo, de Wiehnachsmann, also de ut de USA, hett sick in Russland siet de 90er Johrn ook mehr un mehr dörsett. Dormit hett Putin vöriged Johr sluss mokt. He hett 'n Werbefilm dreihn loten, in den Väterchen Frost mit'n Panzer ünnerwegens is un den Santa Klooß mit all sien Rentiern un sien Sledden, mit 'n Raket meern bi't Fleegen in de Luft jogt. Dor fallt di echt nix mehr to in. Overs dat harr ook vun Trump kom‘ kunnt. Twee vun de mächtigsten Lüüd vun de Welt föhrt sick mitünner op as twee opfällige Göörn ut de Regenbogengrupp‘ in Kinnergoorn. Blots de Folgen sünd veel slimmer wenn Wladimir un Donald ehr drullige fief Minuten hebbt. Dor ward di Angst un Bang bi. Dorüm wurr dat ook düssed Johr ni so dull mit Geschinke för de beiden utsehn. För ehr harr de Wiehnachsmann jüst so wenig in Büddel as Väterchen Frost… In düssen Sinn

Pasaule mainās, un pārmaiņas mūsu puslodē raisa pieaugošas bažas. Savienotās Valstis publiskojušas jauno nacionālās drošības stratēģiju, un tā demonstrē, ka starp Eiropu un ASV pieaug arvien redzamāka plaisa. Savukārt Krievija savā politikā jūtas drošāk, un te jārunā ne tikai par Donalda Trampa labvēlību vien. Savienotās Valstis arī aktīvi spiež ukraiņus samierināties ar teritoriju zaudēšanu, lai apturētu karadarbību. Visu nedēļu turpinājušās sarunas par to, cik daudz kuram jāpiekāpjas.  Un Donalds Tramps, kurš mēģina sevi iztēlot par pasaules karu apturētāju, šonedēļ šajā ziņā saņēmis vienu ne sevišķi patīkamu dāvanu - ar jaunu sparu uzliesmojušas sadursmes starp Kambodžu un Taizemi, ar kuras noslēgto pamiera vienošanos viņš publiski neslēpti dižojās. Aktualitātes analizē Analītikas un vadības grupas “PowerHouse Latvia” direktors Mārtiņš Vargulis un atvaļināts vēstnieks, Latvijas Universitātes un Rīgas Juridiskās augstskolas vieslektors Gints Jegermanis. Ietiepīgie eiropieši Visu pagājušās nedēļas nogali Floridā jau atkal risinājās sarunas, kurās Savienoto Valstu administrāciju pārstāvēja prezidenta īpašie sūtņi Stīvens Vitkofs un Džareds Kušners, savukārt Ukrainu – Nacionālās drošības un aizsardzības padomes sekretārs Rustems Umerovs un Ukrainas bruņoto spēku Ģenerālštāba priekšnieks, ģenerālleitnants Andrijs Hnatovs. ASV prezidenta Ukrainas sūtnis Kīts Kellogs, kurš drīzumā pametīs šo amatu, preses pārstāvju sastapts publiskā pasākumā Kalifornijā, izteicās, ka sarunas esot pavisam tuvu sekmīgam iznākumam, neatrisināti paliekot jautājumi par iespējamu Ukrainas kontrolēto teritoriju nodošanu Krievijai un Krievijas rokās esošās Zaporižjes atomelektrostacijas turpmākās darbības nosacījumiem. Prezidents Zelenskis pirmdien, 8. decembrī, vēlreiz apliecinājis, ka jebkāda vēl neieņemtās Ukrainas teritorijas labprātīga atdošana agresoram esot neiespējama – to liedz gan Ukrainas konstitūcija, gan starptautiskie likumi, un viņam neesot arī morālu tiesību tā rīkoties. To Ukrainas vadītājs paziņoja pēc tam, kad Londonā bija ticies ar Lielbritānijas premjerministru Kīru Stārmeru, Francijas prezidentu Emanuelu Makronu un Vācijas kancleru Frīdrihu Mercu. Tajā pašā dienā viņš ieradās Briselē, kur tikās ar Eiropas Komisijas prezidenti Urzulu fon der Leienu, Eiropadomes prezidentu Antoniu Koštu un NATO ģenerālsekretāru Marku Riti. Otrdien Romā viņu uzņēma Itālijas premjerministre Džordža Meloni, un Vatikānā – pāvests Leons XIV. Visi Zelenska sarunu partneri jau atkal apliecinājuši, ka vēlas taisnīgu mieru ar drošības garantijām Ukrainai. Atrodoties aktīvā kustībā pa Eiropu, Ukrainas līderim nācās reaģēt uz arvien nīgrāku retoriku, kura viņam tika adresēta no Baltā nama saimnieka puses. Pirmdienas rītā Donalds Tramps izteicās, ka Zelenskis pat neesot izlasījis pēdējos amerikāņu miera priekšlikumus. Uz to Ukrainas līderis atbildēja, ka, pirms nākt klajā ar kādiem izteikumiem, viņam jātiekas klātienē ar Ukrainas sarunvedējiem. Būdams ceļā no Londonas uz Briseli, viņš pauda, ka ar Eiropas partneriem saskaņotais Ukrainas priekšlikums tikšot Vašingtonai iesniegts, domājams, otrdien. Pagaidām gan nav ziņu, vai tas noticis. Otrdien pamatīgu interviju ar Trampu publiskoja izdevums „Politico”. Tajā nu tika gan Eiropas līderiem, kuri esot vāji, reālu mieru panākt nespējīgi, gan Zelenskim, kurš gribot turpināt karu, jo citādi būtu jārīko vēlēšanas. Ukrainas līderis reaģēja ātri, paziņojot, ka viņa vadītā partija gatavojot likumdošanas izmaiņas, kas ļautu sarīkot vēlēšanas kara laikā, tikai Savienotajām Valstīm būtu jāgādā, lai vēlēšanu procesu neapdraudētu Krievijas militārie triecieni. „Pūstošā” Eiropa Nākamo pāris desmitgažu laikā Eiropas civilizācija riskē izzust. Tā pilnā nopietnībā apgalvo oficiāls 4. decembrī publiskots Savienoto Valstu valdības dokuments – Nacionālās drošības stratēģija. Katra jauna Vašingtonas administrācija izstrādā šādu konceptuālu tekstu, un Trampa komandas sagatavotais tiek publiski pozicionēts kā „ceļvedis, kam jānodrošina, ka Amerika joprojām ir dižākā un veiksmīgākā nācija cilvēces vēsturē un brīvības mājvieta uz zemes”. Tas, kas šai 33 lappušu biezajā apcerējumā teikts par Eiropu, apliecina, ka viceprezidenta Vensa pasāžas Minhenes drošības konferencē šī gada februārī nebija kāds pārpratums, lielās politikas jaunpienācēja pārspīlēts izlēciens, bet gan Savienoto Valstu tagadējās administrācijas ideoloģisks definējums, ar kuru Eiropai būs rēķināties. Eiropa, kā teikts dokumentā, piedzīvojot ekonomikas lejupslīdi, taču tās reālās problēmas esot vēl dziļākas. Tādas esot, citējot, “Eiropas Savienības darbības, kas grauj politisko brīvību un suverenitāti, migrācijas politika, kas pārveido kontinentu, vārda brīvības cenzūra un politiskās opozīcijas apspiešana, nacionālās identitātes zudums”. Vairākas Eiropas valstis, kā apgalvots tekstā, riskējot jau drīzā perspektīvā „kļūt neeiropeiskas”, respektīvi – migrācijas rezultātā lielākā daļa to iedzīvotāju drīz būšot ieceļotāji no citām pasaules daļām. Uz dokumenta lappusēm, kā šķiet, pārceļojusi sazvērestības teorija par it kā mērķtiecīgu baltās rases ļaužu aizstāšanu ar citu rasu un kultūru pārstāvjiem. Oficiālā Vašingtona deklarē savu gatavību stāties cīņā par „Vecās pasaules” glābšanu, kas, cita starpā, izpaužas kā vēlme iejaukties Eiropas valstu iekšpolitikā, veicinot sev tīkamus procesus. Trampa un viņa līdzgaitnieku simpātijas nepārprotami pieder labējiem nacionālistiem, kuri var cerēt uz aizokeāna uzskatu biedru balstošo plecu. Pašreizējām Eiropas valdībām Vašingtona šai tekstā pārmet, no vienas puses, pārlieku nedrošību attieksmē pret Krieviju, no otras – nevēlēšanos pārtraukt karadarbību Ukrainā, uz ko tiecoties Amerika. Tajā pat laikā dokuments nedefinē Krieviju kā stratēģisku draudu un runā par nepieciešamību „atjaunot stratēģisko stabilitāti ar Krieviju”. Reaģējot uz publiskoto tekstu, Vācijas ārlietu ministrs Johans Vadefūls paziņojis, ka Savienotās Valstis joprojām ir svarīgs sabiedrotais drošības jautājumos, taču vārda brīvības un sabiedrības politiskās organizācijas sakarā Eiropai padomdevējus no ārienes nevajagot. Toties visai pozitīvi šīs stratēģijas parādīšanās uzņemta Kremlī, kura oficiālais pārstāvis Dmitrijs Peskovs paziņojis, ka tajā vērojami uzlabojumi, un tie atbilst Krievijas redzējumam. „Izbeigtais” karš uzliesmo atkal Taizemes un Kambodžas robežkonflikta saknes sniedzas vairāk nekā gadsimtu senā vēsturē, kad tika iezīmētas robežas starp toreizējo Siāmas karalisti un Francijas koloniālajiem valdījumiem Indoķīnā. Galvenais strīdus ābols ir hinduisma dievībai Šivam veltīts tempļu komplekss, kuru Kambodžas valdnieki izveidojuši laikā no mūsu ēras 9. līdz 12. gadsimtam. 1962. gadā starptautiska šķīrējtiesa atzina templi par Kambodžai piederīgu, taču Taizeme šim lēmumam nepiekrita. Nākamajās desmitgadēs Kambodža piedzīvoja ilgstošu radikāli kreiso t.s. sarkano khmeru diktatūru un pilsoņu karu, un robežstrīds ar kaimiņvalsti tai nebija aktuāls. Taču 2008. gadā, kad iekšējie satricinājumi bija palikuši pagātnē, Kambodža mēģināja reģistrēt tempļa kompleksu kā UNESCO Pasaules mantojuma vietu, un konflikts atsākās ar jaunu sparu. Nākamajos gados pie robežas periodiski notika apšaudes un nelielas kaujas, reizumis ar artilērijas izmantošanu. Bija upuri kā abu pušu militārpersonu, tā civiliedzīvotāju vidū. Pēdējais spriedzes periods iesākās šī gada maijā, kad sadursmē tika nogalināts Kambodžas karavīrs. Jūlijā starp abām valstīm izvērtās diezgan nopietna karadarbība. Taizeme apgalvoja, ka Kambodža apšaudījusi tās teritoriju ar raķetēm, un veica aviācijas triecienus pa militāriem mērķiem kaimiņvalsts teritorijā. Piecas dienas ilgajās kaujās tika nogalināti apmēram piecdesmit cilvēki, tūkstošiem bēgļu pameta karadarbības rajonu. Šajā brīdī konfliktā iejaucās Savienoto Valstu administrācija, piedraudot ar ekonomiskajām sankcijām. Ar Malaizijas valdības starpniecību tika panākta vienošanās par uguns pārtraukšanu un oktobrī Donalda Trampa klātbūtnē parakstīts dokuments, kuru Baltā nama saimnieks dēvē par mierlīgumu, savukārt Taizemes valdība – par divpusēju deklarāciju. Novembrī Taizeme paziņoja, ka drošības situācija nav uzlabojusies, un apturēja vienošanās darbību. Spriedze kārtējo reizi pārauga sadursmēs pagājušajā svētdienā, 7. decembrī, kad uz robežas notika apšaude. Kā ierasts, abas puses vaino viena otru pamiera pārtraukšanā. Pirmdien pie robežas jau noritēja diezgan nopietna karadarbība, Taizemes pusei iesaistot arī gaisa spēkus. Tiek ziņots, ka vismaz desmit cilvēki pēdējo pāris dienu laikā zaudējuši dzīvību, pierobežas teritorijas atkal bijuši spiesti pamest vairāki simti tūkstošu. Donalds Tramps, kurš iekļāvis karadarbības izbeigšanu jūlijā savu karu izbeidzēja sasniegumu sarakstā, pieprasījis abām pusēm cienīt parakstīto vienošanos. Tā kā gan Taizeme, gan Kambodža pieder organizācijai ASEAN, tās prezidējošās valsts Malaizijas premjerministrs Anvars Ibrahims paziņojis, ka gatavs iesaistītes un censties atdzesēt konfliktu. Sagatavoja Eduards Liniņš.  

USAs nye nasjonale strategiplan har provosert europeiske ledere. Er det fordi den sier sannheten – at Europa er på vei ned, eller fordi den feiltolkes, kanskje bevisst?Danmarks e-tjeneste har sagt at for første gang må USA oppfattes som en trussel mot Danmark. Espen Barth Eide sier Trumps syn på Europa er noe de har hørt før fra Kreml.NRK har presentert direkte usannheter. I dag ble det sagt at ikke bare behandler Trump Russland mildere enn forgjengeren, det samme gjelder også synet på Kina. Det er så langt fra virkeligheten som mulig, og må skyldes et ønske om å feiltolke Trump-administrasjonen.Jo verre, jo bedre.Alt Trump gjør, settes inn i en antiamerikansk ramme.Hvem går dette ut over, Trumps USA eller Europa?

Bundeskanzler Merz reagiert wenig überrascht, dafür deutlich auf Sicherheitstrategie der USA. │ Der Militärische Abschirmdienst warnt vor einer verschärften Bedrohungslage für die Bundeswehr. │ Selenskyj will überarbeitete Version eines Friedensplans heute an die USA weiterleiten. │ Tschechiens neue Regierung könnte negative Folgen für die Ukraine haben. │ Putin will Sowjetunion wiederherstellen? - Kreml weist Aussage von Merz zurück. │ Litauen erklärt den Ausnahmezustand, weil Ballons vom russischen Verbündeten Belarus über die Grenze fliegen. │ Der AfD dürfte die US-Sicherheitsstrategie gefallen - Hintergründe zum Verhältnis zwischen AfD und den USA. │ Nirgends leben Reporterinnen und Reporter im Moment so gefährlich wie in Gaza, sagt der neue Bericht der "Reporter ohne Grenzen".

Blickt die Schwarz-Rote Koalition mit neuer Zuversicht in die Zukunft, nachdem die drohende Regierungskrise in letzter Minute doch noch abgeblasen wurde? Hat die mühsame Verabschiedung des Rentenpakets eine plötzliche Lust am Kompromiss entfacht, die unerwartete Leichtigkeit ins Kabinett trägt? Gelingen die wichtigen Reformen, fließen die gepumpten Milliarden endlich in Investitionen statt in den Haushalt und löst sich mit dem Mehltau der Bürokratie auch die schlechte Laune im Land? Im neuen Jahr wird alles besser! Außerdem Amerika lässt mit seiner druckfrischen nationalen Sicherheitsstrategie keine Zweifel mehr daran, dass Trump und seine MAGA-Bewegung den alten Kontinent vor allem als Spielfläche eigener Machtpolitik begreifen und bekommt prompt Beifall aus dem Kreml. Gelingt es Europa im kommenden Jahr, das Kreuz breit zu machen und den Männern in Moskau, Washington und Peking zu vermitteln, dass es kein Kontinent "im Niedergang ist", sondern seine besten Zeiten noch vor sich haben könnte? Und Rückblick auf ein herausforderndes Jahr: Welche politischen Lichtgestalten haben die große Bühne verlassen, welche neuen Talente sind in Sicht? Wer oder was hat abseits der Berliner Politik-Blase für Gesprächsstoff gesorgt, und was ist zu Unrecht unter dem Radar der Aufmerksamkeit durchgerauscht? Gäste Sabine Adler (Deutschlandfunk) Claudia Kade (WeltN24) Nikolaus Blome (Ressortleiter Politik und Gesellschaft RTL) Claudius Seidl (Süddeutsche Zeitung)

Donald Trumps Vertraute Steve Witkoff und Jared Kushner haben in Moskau mit Wladimir Putin über einen möglichen Friedensplan gesprochen – ohne Ergebnis. Und ohne die Ukraine. Während in Moskau über die Zukunft des Landes verhandelt wurde, steht Präsident Wolodymyr Selenskyj unter wachsendem Druck: wegen Korruptionsvorwürfen im eigenen Umfeld und immer schwieriger zu organisierender finanzieller Unterstützung. Wie abhängig ist die Ukraine von den USA? Ist Russland überhaupt an Frieden interessiert? Und bereitet der Kreml mit einem angeblichen Friedensplan in Wahrheit den nächsten Krieg vor?

Nach einem Treffen im Kreml wollen US-Unterhändler nun erneut mit der ukrainischen Seite sprechen. Berichten zufolge steht heute eine weitere Zusammenkunft in Miami an.

Eine Äußerung des Vorsitzenden des NATO-Militärausschusses stößt auf massive Kritik aus Moskau. Admiral Giuseppe Cavo Dragone hatte über präventive, teils offensive Maßnahmen im Bereich hybrider Kriegsführung gesprochen – der Kreml spricht von einer gefährlichen Eskalationsbereitschaft.

Liubov Tsybulska intervjuas av Magnus Thorén. Hon var med och grundade Ukrainas statliga organisation CSCIS med uppgift att skydda landet mot rysk propaganda. Idag beskrivs hon ofta som en av Ukrainas främsta experter på rysk informationskrigföring. Hur ser ryska taktiken för att försvaga och förvirra Ukrainas befolkning ut idag? Hur slår man tillbaka för att skada Kreml och vad borde Sverige och Väst dra för lärdomar av det som sker i ukrainska sociala medier och Telegramchattar?

Liubov Tsybulska intervjuas av Magnus Thorén. Hon var med och grundade Ukrainas statliga organisation CSCIS med uppgift att skydda landet mot rysk propaganda. Idag beskrivs hon ofta som en av Ukrainas främsta experter på rysk informationskrigföring. Hur ser ryska taktiken för att försvaga och förvirra Ukrainas befolkning ut idag? Hur slår man tillbaka för att skada Kreml och vad borde Sverige och Väst dra för lärdomar av det som sker i ukrainska sociala medier och Telegramchattar?

Schůzka vyslanců Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolala řadu protichůdných interpretací. Trump ji označil za „dobrou“, ovšem s dodatkem, že „k tanci jsou potřeba dva“, Kreml naznačil ochotu k mírovým rozhovorům, výhradně ale za vlastních podmínek. Co si tedy z jednání Moskvy s Trumpovými emisary skutečně odnést? Analytik Michal Smetana vysvětluje i to, jakou kapacitu má Ukrajina pokračovat ve válce a jak vážná je krize důvěry mezi Evropou a USA.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Die Bergbaustadt Pokrowsk gilt als strategisch und symbolisch wichtige Stadt im Ukraine-Krieg. Nun ist sie nach Angaben aus dem Kreml gefallen.

Die US-Regierung hat Unterhändler nach Moskau geschickt, die das diplomatische Handwerk nicht kennen. Sie treffen im Kreml auf einen Kriegsherrn, der zu keinem Kompromiss bereit ist, kommentiert Thomas Franke. Europa dürfe sich nicht täuschen lassen. Franke, Thomas www.deutschlandfunk.de, Kommentare und Themen der Woche

Der US-Sondergesandte der USA, Witkoff, trifft in Moskau den russischen Machthaber Putin. Zuvor hat er am Wochenende mit Unterhändlern der Ukraine in Florida gesprochen. Im Mittelpunkt steht ein Plan der USA, um den Krieg in der Ukraine zu beenden. ARD-Korrespondentin Rebecca Barth ordnet die Gespräche im Interview mit Host Kai Küstner ein. Es seien vor allem von US-amerikanischer Seite Personen beteiligt, die eher wenig politische Erfahrung hätten, aber Unternehmer seien. Kurz vor den Gesprächen hat Russland verkündet, die ukrainische Stadt Pokrowsk vollständig erobert zu haben. Die Ukraine widerspricht. Unabhängig davon, was nun stimmt, steht sie im Donbass unter enormem Druck. Rebecca beobachtet von Kiew aus die Situation und schildert ihre Eindrücke. Der Wunsch nach Frieden sei bei den Menschen sehr groß, die Hoffnung, dass er tatsächlich kommt, aber sehr klein. Die Ukraine stehe vor großen Problemen, die Situation sei in allen Bereichen maximal schwierig: an der Front, innerhalb der Gesellschaft und auf der diplomatischen Ebene. Rebecca spricht auch über Fehler, die die Ukraine gemacht hat. Derzeit wird das Land von einem Korruptionsskandal erschüttert, in dem Zusammenhang hat Ukraines Präsident Selenskyj seinen engsten Berater entlassen. Zum Schluss dieser Ausgabe blickt Kai auf den Angriff der USA auf ein venezolanisches mutmaßliches Schmugglerboot. Und auf die weltweiten Rüstungsausgaben, die sich auf einem Rekordhoch befinden. Lob und Kritik, alles bitte per Mail an streitkraefte@ndr.de SIPRI-Bericht über weltweite Rüstungsumsätze: https://www.tagesschau.de/ausland/europa/sipri-umsatz-ruestung-waffen-100.html Putins Kriegsziele und Verhandlungsstrategie: https://www.tagesschau.de/ausland/europa/putin-strategie-ukraine-krieg-100.html Alle Folgen von “Streitkräfte und Strategien” https://www.ndr.de/nachrichten/info/podcast2998.html Podcast-Tipp: Amerika, wir müssen reden! Was plant Trump in Venezuela? https://www.ardaudiothek.de/episode/urn:ard:episode:0673567cd2517d5a/

Administracja Donalda Trumpa kompletnie zaskoczyła nie tylko polski rząd, ale całą Europę. W podsuniętym Amerykanom przez Kreml tzw. planie pokojowym dla Ukrainy jest zapisana kapitulacja Kijowa, rozgrzeszenie rosyjskich zbrodniarzy, zakaz rozszerzania NATO, redukcja ukraińskiej armii i powrót Rosji do światowej polityki oraz gospodarki. Premier Donald Tusk widzi w nim rosyjską pułapkę, w którą wpadli amatorzy od Trumpa. Dlatego wzywa prezydenta Karola Nawrockiego, by interweniował u swego frienda Trumpa. Ale prezydent umywa ręce, bo wie, że ich friendship to pic.  Zamiast wspólnego frontu w sprawie Ukrainy, jest front polsko-polski, na którym prezydent odmawia już nie tylko awansów dla funkcjonariuszy i żołnierzy kontrwywiadu, ale też odznaczeń dla nich. Pałac Prezydencki twierdzi, że rząd chciał upokorzyć Nawrockiego. Jak? Podsyłając prezydentowi do odznaczeń funkcjonariuszy, którzy — wedle Nawrockiego — rzekomo chcieli zaszkodzić mu w kampanii. To cokolwiek zdumiewające, bo jeśli Nawrocki twierdzi, że specsłużby stały za ujawnieniem kompromitujących faktów z jego przeszłości, to powinien złożyć doniesienie do prokuratury. Tak się składa, że prezydent odrzucił 130 wniosków o odznaczenia dla funkcjonariuszy ABW. Gdyby zatem wersję Nawrockiego brać na serio, to znaczyłoby, że wszyscy oni wzięli udział w operacji przeciwko niemu. Są zatem dwie możliwe wersje wydarzeń. Albo ABW łamie prawo, a jednocześnie jest skrajnie nieudolna, bo przeprowadziła operację przeciwko kandydatowi na prezydenta, w której wzięło udział 130 ludzi i która skończyła się fiaskiem. Albo też pan prezydent jest zwyczajnym mitomanem. Prawa jest zresztą nieważna — wybór wersji zapewne jest pochodną poglądów politycznych wybierającego. Dla PiS zmartwienia pana prezydenta nie są szczególnie ważne. Bo PiS zajęty jest sam sobą — w partii doszło do totalnej konfrontacji dwóch zwalczających się obozów. Chodzi o frakcję „harcerzy" Mateusza Morawieckiego i „maślarzy", czyli Przemysława Czarnka, Jacka Sasina, Tobiasza Bocheńskiego i Patryka Jakiego. Wojna doszła na poziom ścisłych władz PiS, tak zwanego PKP. To było najciekawsze od lat posiedzenie PKP. Opisujemy jego przebieg. Panie i Panowie, co się tam działo! Aż chce się nam zakrzyknąć: „Towarzysze maślarze i druhowie harcerze, śmielej!" Za niepłacenie składek nie wyleci co prawda europoseł Waldemar Buda — związany z Morawieckim — ale niedługo wylecieć może legendarna Janina Goss, która latami obdarowywała Kaczyńskiego swymi legendarnymi ziółkami. Ale jest też w PiS sporo radości. Na przykład z tego powodu, że książka byłego prezydenta Andrzeja Dudy — na której chciał zarobić miliony — właśnie trafiła do Biedronki. 

I en pragtvilla i Miami holder fire mænd et hemmeligt møde om Ukraines fremtid - og da informationerne begynder at lække, står det klart, der er storpolitisk magtkamp om Europa i Trumps inderkreds. Stjerner og striber går all in på fredsplanerne for Ukraine med Kreml og Team Vance i ene ringhjørne mod Team Rubio og den gamle verden i det andet ringhjørne. Vi siger også farvel - men måske på gensyn i Det Hvide Hus? - til MAGA-ikonet og crossfitteren Marjorie Taylor Greene. Og så har vi også en overraskende bromance og forsvinden thanksgiving-kalkun på menuen. Deltagere: USA-journalist Lasse Engelbrecht, kulturkorrespondent Sandra Brovall og udlandskorrespondent Stéphanie Surrugue. Tilrettelæggelse: Lasse Berg, Alexander Jonassen og Louise Brodthagen Jensen.

I en pragtvilla i Miami holder fire mænd et hemmeligt møde om Ukraines fremtid - og da informationerne begynder at lække, står det klart, der er storpolitisk magtkamp om Europa i Trumps inderkreds. Stjerner og striber går all in på fredsplanerne for Ukraine med Kreml og Team Vance i ene ringhjørne mod Team Rubio og den gamle verden i det andet ringhjørne. Vi siger også farvel - men måske på gensyn i Det Hvide Hus? - til MAGA-ikonet og crossfitteren Marjorie Taylor Greene. Og så har vi også en overraskende bromance og forsvinden thanksgiving-kalkun på menuen. Deltagere: USA-journalist Lasse Engelbrecht, kulturkorrespondent Sandra Brovall og udlandskorrespondent Stéphanie Surrugue. Tilrettelæggelse: Lasse Berg, Alexander Jonassen og Louise Brodthagen Jensen.

Renten-Zoff: Junge Union rebelliert gegen Merz | Wie Trump die Ukraine verscherbelt | Kreml-Freunde der AfD | Kaputt gesparte Kommunen, Populisten & Frust - Christian Ehring zeigt den Irrsinn der Woche.

Mark Rutte, framkvæmdastjóri Atlantshafsbandalagsins, sækir Ísland heim í dag og Davíð Stefánsson, formaður Varðbergs – samtaka um vestræna samvinnu, var gestur Heimsgluggans. Umræðuefnið var þátttaka Íslands í NATO og staða heimsmála. Davíð segir meðal annars að Íslendingar eigi allt undir því að alþjóðaskipulag sé virt og aðrar þjóðir viðurkenni að Ísland sé herlaust land. Rússnesk stjórnvöld hafi farið gegn þessu með innrásinni í Úkraínu og taka eigi alvarlega ógnina sem stafi af stjórnvöldum í Kreml.

Renten-Zoff: Junge Union rebelliert gegen Merz | Wie Trump die Ukraine verscherbelt | Kreml-Freunde der AfD | Kaputt gesparte Kommunen, Populisten & Frust - Christian Ehring zeigt den Irrsinn der Woche.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

Prezydent Zełenski z zadowoleniem przyjął zmiany w planie zakończenia wojny przedstawionym przez Amerykanów w zeszłym tygodniu. Amerykanie zagrozili wycofaniem pomocy dla Ukrainy, jeśli Kijów nie zgodzi się na oddanie części terytorium, znacząco zmniejszy liczbę żołnierzy i zrezygnuje z członkostwa w NATO. Po serii negocjacji z planu prawdopodobnie usunięto te zapisy. Kreml odrzucił zmiany jako „kompletnie niekonstruktywne”. W przyszłym tygodniu do Moskwy poleci wysłannik prezydenta Trumpa, Steve Witkoff.Czy obecne zabiegi rzeczywiście przybliżają koniec wojny? Na ile presja Europy jest w stanie zmienić stanowisko prezydenta Trumpa? I czy Rosja ma powody, by godzić się na jakiekolwiek ustępstwa wobec Ukrainy?Gość: Zbigniew Parafianowicz---------------------------------------------Raport o stanie świata to audycja, która istnieje dzięki naszym Patronom, dołącz się do zbiórki ➡️ ⁠https://patronite.pl/DariuszRosiak⁠Subskrybuj newsletter Raportu o stanie świata ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ ⁠https://dariuszrosiak.substack.com⁠Koszulki i kubki Raportu ➡️ ⁠https://patronite-sklep.pl/kolekcja/raport-o-stanie-swiata/⁠ [Autopromocja]

Moskau ist zwar weiter bereit, über den von den USA an Russland übermittelten Friedensplan für die Ukraine zu reden. Aber die Initiative der Europäer stößt auf Ablehnung.

Die Vertreter der europäischen Staaten freuen sich, dass sie Trump von seinem 28-Punkte-Plan abgebracht haben. Der Haken: Moskau will über die geänderten Vorschläge bislang nicht verhandeln.

Američtí a ukrajinští vyjednavači v Ženevě upravují mírový plán na ukončení války s Ruskem. „My jako Evropané podporujeme, že by se Ukrajině nějakým způsobem poskytly záruky, které odpovídají pátému článku Severoatlantické smlouvy,“ přibližuje David Stulík, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství, jednání o podmínkách míru. Může se původní osmadvacetibodový dokument revidovat tak, aby jej Ukrajina mohla přijmout? Byl by pak akceptovatelný pro Kreml?Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Mit einem geheimen "Friedensplan in 28 Punkten" sucht die US-Regierung von Präsident Donald Trump offenbar den seit fast vier Jahren andauernden russischen Angriffskrieg in der Ukraine zu beenden. In der aktuellen Ausgabe sprechen Anna Engelke und Stefan Niemann über diesen an amerikanische Medien durchgestochenen "Friedensplan", der seinen Namen kaum verdient, weitgehend die Handschrift des Kremls trägt und Europa sowie die Ukraine kalt erwischt. Während Washington und Moskau das Papier noch herunterspielen, wächst in Europa die Sorge: Wurde über die Köpfe Kiews und Brüssels hinweg verhandelt - und werden am Ende Russlands Maximalforderungen bedient, der von Putin befohlene Angriffskrieg belohnt? Die Ukraine Korrespondentin Rebecca Barth analysiert im Gespräch, was bislang zum 28-Punkte-Plan bekannt ist. Sie bezeichnet das Schriftstück als "wirres Papier", das an der Dynamik des Krieges zum aktuellen Zeitpunkt nichts ändere. Stefan beleuchtet Russlands anhaltenden Terror aus der Luft, der die ukrainische Bevölkerung schwer belastet. Allein bei einem Raketenangriff auf die westukrainische Stadt Ternopil wurden 28 Menschen getötet, darunter drei Kinder. Außerdem spricht Anna Engelke in dieser Ausgabe mit dem Investigativ-Reporter und Buchautor Christian Schweppe über den neuen Digitalfunk der Bundesweher. Der Journalist beobachtet die deutsche Sicherheitspolitik bereits seit Jahren, war mit der Bundeswehr selbst in Afghanistan, Mali und Niger. Die aktuelle Technik sei laut Schweppe aus dem Jahr 1982 - mit der Erneuerung werde sie auf eine ganz neue Stufe gesetzt. Die Bundeswehr will mit dem Projekt "Digitalisierung landbasierter Operationen" alle Soldatinnen, Soldaten und Fahrzeuge in Echtzeit vernetzen. Es geht um eine "vernetzte Operationsführung, da werden Daten in Echtzeit getauscht, da geht es um einen richtigen Informations- und Kommunikationsverbund”, so Schweppe. Doch die Software hakt, Zeitplan und Kosten laufen aus dem Ruder. Wer trägt die Verantwortung - Industrie, Beschaffungsamt oder Minister Pistorius selbst? Auch über die Rolle von Pistorius spricht Schweppe in dieser Ausgabe. Lob und Kritik, alles bitte per Mail an streitkraefte@ndr.de Alle Folgen von “Streitkräfte und Strategien” https://www.ndr.de/nachrichten/info/podcast2998.html Interview mit dem Journalisten und Autor Christian Scheppe https://www.ndr.de/nachrichten/info/audio-335664.html Abc-News: Der 28-Punkte-Friedensplan der Trump-Regierung für Ukraine und Russland https://abcnews.go.com/International/trump-administrations-28-point-ukraine-russia-peace-plan/story?id=127735249 tagesschau.de: Viele Zugeständnisse - und nur vage Garantie https://www.tagesschau.de/ausland/europa/us-plan-ukraine-100.html Podcast-Tipp: "Seweryna und die unsichtbaren Nazis" https://www.ardaudiothek.de/sendung/urn:ard:show:fdb83c5530d71150/ ARD History: “Nürnberg 45 - Im Angesicht des Bösen” (TV-Dokudrama) https://1.ard.de/Nuernberg45

Władimir Putin zatwierdził Koncepcję Państwowej Polityki Migracyjnej Federacji Rosyjskiej na lata 2026–2030, która zawiera ocenę, ogólne cele i kierunki polityki państwa w sferze migracji. Przed niektórymi migrantami Kreml "ostrzega", innych zaprasza. O tym, jakich imigrantów chciałby Władimir Putin mówi w podcaście OSW Katarzyna Chawryło. 

Spojené státy konzultují s Ruskem nový mírový plán pro Ukrajinu. Ten má obsahovat více než dvě desítky bodů, na kterých se shodne jak Rusko, tak Ukrajina. Je vznik takového plánu utopický? „Neexistuje žádný scénář, v němž by vznikly akceptovatelné průsečíky jak pro Kreml, tak pro Ukrajinu,“ podotýká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Filip Scherf, špičkový odborník na Rusko, který přednáší na skotské University of St Andrews.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

Warum haben deutsche Politiker jahrzehntelang Warnungen vor Russlands Präsident ausgeblendet, obwohl schon früh klar war, dass Putin auch dunkle Seiten hat. Dass er großrussische Fantasien hegt, das wussten Geheimdienste schon lange und auch, dass er für seine Ziele immer wieder über Leichen gegangen ist. Doch erst der Angriff auf die Ukraine im Februar 2022 hat die Bundesregierung zu einem Kurswechsel gegenüber Moskau bewegt. In dieser 11KM-Episode erzählt der Investigativjournalist Georg Mascolo, warum es so lange gedauert hat, bis deutsche Spitzenpolitiker das wahre Gesicht Putins sehen wollten. Alle weiteren 11KM-Folgen zu Putin und Russland findet ihr hier: https://1.ard.de/11KM_Podcast_Russland Hier geht's zu Die Anschlags – Russlands Spione unter uns, unserem Podcast-Tipp: https://1.ard.de/dieanschlags_k Diese und viele weitere Folgen von 11KM findet ihr überall da, wo es Podcasts gibt, auch hier in der ARD Audiothek: https://www.ardaudiothek.de/sendung/11km-der-tagesschau-podcast/12200383/ An dieser Folge waren beteiligt: Folgenautor: Caspar von Au Mitarbeit: Claudia Schaffer Host: Elena Kuch Produktion: Christiane Gerheuser-Kamp, Timo Lindemann, Jacqueline Brzeczek und Hanna Brünjes Planung: Caspar von Au und Hardy Funk Distribution: Kerstin Ammermann Redaktionsleitung: Fumiko Lipp und Nicole Dienemann 11KM: der tagesschau-Podcast wird produziert von BR24 und NDR Info. Die redaktionelle Verantwortung für diese Episode liegt beim NDR.

Az elmúlt hetekben is egymást érték a fontosabbnál fontosabb külpolitikai események: pár nappal ezelőtt Orbán Viktor a fél kormány társaságában Washingtonban folytatott átfogó tárgyalásokat, ahol egyebek mellett amerikai védelmi beszerzések és az esetleges budapesti békecsúcs is szóba került. Az oroszok egyre közelebb kerülnek a stratégiai jelentőségű Pokrovszk elfoglalásához, Ukrajnát pedig egy magasra gyűrűző korrupciós botrány is lázban tartja. Már-már szokásos felállásban, Takácsy Dorka Oroszország-szakértővel és Takács Márk katonai szakértővel beszélgettünk a világpolitika történéseiről Washingtontól Pokrovszkig. A beszélgetés podcast formátumban is meghallgatható: A tartalomból: 2:20: HIMARS-ok Magyarországon. Olyan képességet szerezhet a Honvédség, ami a Szovjetunió megszűnése óta nem volt. Hosszú a sor előttünk, de érdemes kivárni. 5:10: 3-5 napig kell képesnek lenni védekeznie a Magyar Honvédségnek, amíg jönnek a szövetségesek. 6:20: Az oroszoknak az a szerencséje, hogy az ukránok mindig túl kevés rakétát kapnak a HIMARS-okhoz. 8:30: Orbán washingtoni találkozóját jól olvasták az orosz médiában is. Legalábbis azokat a részleteket, amiről beszámoltak. 10:30: Az orosz média lehajol: már az Alapjogokért Központ kutatójának X-posztjáról és a Harcosok órájáról is értesülhetnek a szerencsés oroszok állampolgárok. 13:20: Budapesti békecsúcs reloaded. Mindenkinek világos, hogy Oroszország nem akar megállapodni, mégis jó lebegtetni a nyitottságot. 15:50: A Kreml tudja, hogy volt szó a budapesti találkozóról Washingtonban, de őket senki nem tájékoztatta róla. 16:30: Az orosz út a békéhez: ha eleget megölsz az ellenségből, előbb-ubb abbahagyják az ellenállást. Az oroszoknak semmilyen köztes cél nem elfogadható. 19:10: A hot topic a fronton: Pokrovszk. Sokadszorra is igaznak bizonyult, hogy ha a politika beleugat a katonai vezetés dolgába, abból soha nem sül ki semmi jó. Most sem. 23:06: Black Hawk Down Ukrajnában? 26:06: Hogy néz ki a megerődített Donbasz? 29:32: Kremlinológia rajongóinak: Mennyire remeg Szergej Lavrov széke? 33:26: Ultrahang-interjú. Úgy tűnik, Szergej Lavrov a hazai közönségének beszélt valójában. 36:50: Korrupciós botrány Ukrajnában. Kicsoda Timur Mindics és hogy kötődik Zelenszkijhez? Kis ukrajnai korrupció-kisokos. 46:54: Korrupció az ukrán haderegben. 49:40: A dezertőrök problémája. 52:16: Az ukrán hadseregből még mindig jobb dezertálni, mint az oroszból? 56:08: A baltikumi magyar Gripen-pilóták élete. See omnystudio.com/listener for privacy information.

Im Bundestag haben Union und SPD am Mittwoch, 5. November, eine Aktuelle Stunde zum Thema „Auswirkungen des Verhältnisses der AfD zu Russland auf Deutschlands Sicherheitsinteressen“ beantragt. Beide Fraktionen warfen der AfD vor, sie betreibe keine patriotische Politik, sondern gefährde die nationale Sicherheit.

To video oblétlo ruské sociální sítě. U východu z jedné stanice metra v Petrohradu tři pouliční muzikanti hrají a několik desítek diváků radostně zpívá a tančí.