Podcasts about mdia

What if I told you that in Europe there is a country, a culture in which the horse is central, common? A country where, in the words of Enda Caroll, it's perfectly normal to grow up around horses because ‘in one way or another, there are horses in every family, in farming circles and in their culture in general'. Ireland

Vlajková loď sportu ČT, večerní Branky, body, vteřiny má od ledna posilu. Mezi moderátory přibyly dvě ženy. „Je to symbol. Tisíckrát horší je být na mistrovství světa,“ říká k tomu jedna z nich, reportérka Darina Vymětalíková.„Když jsem přišla do televize, tak jsem chtěla dělat spíš fotbal, ne hokej, ale to se nedalo, ani po 15 letech. Český divák je konzervativní a ten hokejový je míň konzervativní než fotbalový,“ vypráví o své kariéře Vymětalíková v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.Jako novinářka přišla do České televize před 25 lety. Až po čtyřech letech se dostala k prvním reportážím o hokeji. Ovšem jen těm „soft“ - točit mohla třeba o tom, jaký tým má nejhezčí dresy. Jako reportérka mohla dělat extraligu až po osmi letech v ČT a k národnímu týmu se dostala po 14 letech.„Ono to asi bylo strašné, ale člověk byl mladý, tak to prostě nesl líp, nebo já jsem to nesla líp, nevím,“ vzpomíná Vymětalíková.Právě ona se stala první ženou, která v redakci České televize začala dělat pravidelné rozhovory z hokejových zápasů a v roce 2023 pak poprvé komentovala hokejové utkání, byť ženského hokeje.„Tu faktickou stránku komentáře mi nikdo nenapadl, ani jeden divák, ale nelíbí se jim třeba emoce. Říkají mi, že to neprožívám. Pravda je taková, že já jsem vystreslá z negativních komentářů. Ne že bych ty emoce neprožívala, ale já je nedokážu dát ven,“ dodává.V posledních týdnech mohli fanoušci hokeje Darinu Vymětalíkovou sledovat z mistrovství světa, odkud vysílala už podesáté. A jak říká, i když si mistrovství užívá, je to práce od rána do půlnoci.„Moje kolegyně Jana Niklová se mi vždycky směje, protože nejpozději první týden mistrovství už jí volám, že v žádném případě to příště už dělat nebudu. A ona vždycky jenom protočí oči, protože ví, že pak vždycky jedu. Říkala jsem si to už poslední tři roky opravdu vážně a stejně tam vždycky jsem,“ směje se Vymětalíková.Zatímco v národní lize sama nefandí nikomu, národnímu týmu prý drží palce i jako novinářka.„Fandím, ale zase si musím uvědomovat, že jsem tam novinář a musím se ptát na to, co zajímá lidi. Když se daří, tak je to v pohodě, tam se nedostávám do žádného konfliktu s fandovstvím. Když se nedaří, tak ale musím klást otázky, co si klade divák u televize, a to potom samozřejmě nejsem hodná kamarádka,“ říká v Mediálním cirkusu.Na mistrovství přinášela rozhovory s hráči během třetin a po zápase. A sama mluví o tom, že je to speciální disciplína. Zásadní je, jakou položí otázku, jak ji naformuluje, ale nejvíc to, jakého hráče si na rozhovor vybere.Rozhovory se sportovci jsou přitom často terčem různých komických skečů, hlavně kvůli frázím a klišé, které se s nich objevují. Vymětalíková ale říká, že na ty nejslavnější hlášky jako třeba „Tak určitě!“ si už sami hráči dávají pozor.„Robert Záruba říká, že 100 procent špatných otázek je vina reportéra. Já bych ho teda za to čtvrtstoletí poopravila tak 98 procent. Drtivá většina blbých odpovědí přijde po blbé otázce. A mimochodem, ‚tak určitě‘ už hráči moc neříkají, říkají ‚tak samozřejmě‘,“ směje se sportovní reportérka.Kdo ji přemlouval ke komentování hokeje? Proč do toho nechce jít? A kdo z hráčů hokejového nároďáku má nejdelší přestávkové rituály?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Alors que le regard de l'opinion publique évolue, il devient urgent de questionner : comment penser la responsabilité morale, voire légale, des médias dans leur contribution au génocide à Gaza ? Quels recours existent et quels exemples historiques peuvent nous éclairer ?Dans cet extrait, Myriam François, journaliste et doctorante spécialiste des questions de colonialité, nous invite à réfléchir au rôle des médias dans la propagation de discours de haine et la déshumanisation du peuple palestinien.

durée : 00:13:28 - Carnets de campagne - par : Dorothée Barba - Cette association basée à Rouen a créé un média pour lutter contre l'isolement et le sentiment d'inutilité dont souffrent les personnes âgées. Elle leur propose de rédiger des articles qui sont disponibles gratuitement en ligne.

Dans cet épisode, Malika reçoit Anna. Connue sur les réseaux sociaux sous le pseudo "Disruptive beauté", Anna partage son histoire de résilience face à l'alopécie totale. Elle raconte comment, à 24 ans, elle a commencé à perdre ses cheveux à cause de cette maladie auto-immune, et comment elle a transformé ce défi en force. De la perte de ses cheveux à la reconstruction de son identité en passant par des moments difficiles comme la perte de son travail, Anna parle de son voyage vers l'acceptation de soi et la redéfinition des standards de beauté. Ce témoignage, empreint de motivation et de bienveillance, met en lumière l'importance d'accepter et de valoriser la différence.Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Vous nous connaissez un peu depuis le temps, s'il y a bien deux sujets que l'on aime particulièrement creuser et sur lesquels on pourrait s'étendre longuement, c'est l'équitation et l'entrepreneuriat. 

Nous avons rencontré Maxime Thuillez, le créateur et hôte du Greenletter Club, à l'occasion d'un Congrès sur la biodiversité de l'UICN à Marseille, en septembre 2021.Marc et Max avaient animé une émission avec les époux Cochet sur le réensauvagement. Voici le manifeste du Greenletter Club : “Non. L'écologie n'est pas un sujet comme un autre. Ce n'est pas une idéologie. Et non, les médias n'en parlent pas assez. Parce que le changement climatique va tout changer : les pluies, les vents, les températures. Mais aussi la mode, l'agriculture, les transports et même la guerre. Ça vous perturbe ? Nous aussi. À quoi ressemblera la France en 2050 ? Doit-on arrêter de prendre l'avion ? Il y aura-t-il des guerres de l'eau  ? Ces questions sont complexes. Ultra-complexes.Pour chaque sujet, nous prenons le temps de discuter  pendant une heure avec des spécialistes. Des vrais. Des gens qui travaillent au quotidien sur ces questions. Des scientifiques, bien sûr. Mais aussi des responsables d'ONG, des experts de l'énergie ou des capitaines d'industries."_______

Dans cet épisode, Malika reçoit TheGingerChloé, créatrice de contenu suivie par des centaines de milliers de personnes sur Instagram et TikTok. Son combat ? Déconstruire les diktats de la beauté avec douceur, humour et bienveillance. Dans cette discussion intime, elle partage son parcours, ses luttes contre les injonctions sociales et son évolution vers l'acceptation de soi.Pourquoi écouter cet épisode ?Comprendre le mouvement midsize et son importance dans la mode.Briser les tabous sur le body shaming et embrasser le body positive.Découvrir comment dépasser ses complexes et s'aimer enfin.Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Le sujet fort de l'actualité foot du jour vu par Jérôme Rothen et la Dream Team.

Tikopia est une île du Pacifque (Salomon). Près de 2000 habitants s'entassent sur ce confetto de 5 km2, soit une densité de 400 ha/km2 (4x + qu'en France !).Habitée depuis 3 000 ans. Elle a été aperçue pour la première fois par des Européens en 1606. Elle a été décrite par Dumont d'Urville en 1828, qui enquêtait sur la disparition de l'expédition de La Pérouse.En 1868, Jules Verne immortalise l'île dans Vingt mille lieues sous les mers, avec l'escale du capitaine Nemo.En 2018, le roi de l'île, Ti Namo se rend à Grenoble pour alerter l'Occident sur les conséquences du réchauffement climatique : submersion et cyclones à répétition.Dans la lignée de De l'inégalité parmi les sociétés (1997), Jared Diamond a étudié Tikopia dans son livre Effondrement : Comment les sociétés décident de leur disparition ou de leur survie (2005).Tikopia a donné son nom au média en ligne Tikographie. Le 21/03/2025, la tikopienne Marie-Pierre Demarty a interviewé Marc Mortelmans, le créateur des podcasts Baleine sous Gravillon et de Mécaniques du Vivant._______

Tikopia est une île du Pacifque (Salomon). Près de 2000 habitants s'entassent sur ce confetto de 5 km2, soit une densité de 400 ha/km2 (4x + qu'en France !).Habitée depuis 3 000 ans. Elle a été aperçue pour la première fois par des Européens en 1606. Elle a été décrite par Dumont d'Urville en 1828, qui enquêtait sur la disparition de l'expédition de La Pérouse.En 1868, Jules Verne immortalise l'île dans Vingt mille lieues sous les mers, avec l'escale du capitaine Nemo.En 2018, le roi de l'île, Ti Namo se rend à Grenoble pour alerter l'Occident sur les conséquences du réchauffement climatique : submersion et cyclones à répétition.Dans la lignée de De l'inégalité parmi les sociétés (1997), Jared Diamond a étudié Tikopia dans son livre Effondrement : Comment les sociétés décident de leur disparition ou de leur survie (2005).Tikopia a donné son nom au média en ligne Tikographie. Le 21/03/2025, la tikopienne Marie-Pierre Demarty a interviewé Marc Mortelmans, le créateur des podcasts Baleine sous Gravillon et de Mécaniques du Vivant._______

Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky. Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Dans cet épisode spécial, Adieu Complexes s'engage pour une cause essentielle ! À l'occasion du Podcasthon, une initiative caritative qui met en lumière des associations engagées, Malika reçoit Anne-Louise Cambier, fondatrice d'ALBA S'ORIENTER AUTREMENT, un programme gratuit d'accompagnement destiné aux jeunes femmes de 15 à 25 ans. Au programme : L'importance de la sororité et du soutien entre femmes Le rôle des modèles inspirants pour guider les nouvelles générations La confiance en soi, clé de l'indépendance professionnelle et personnelleComment Alba accompagne les jeunes femmes vers l'autonomie économiqueUn échange puissant, sincère et inspirant sur l'empowerment féminin et la place des femmes dans la société. Faites une promesse de dons pour l'association ALBA sur Podcasthon.org, on compte sur vous.Distribué par Audiomeans. Visitez audiomeans.fr/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

durée : 00:06:38 - Info médias - L'antenne "nature" du groupe TF1 séduit 3,1 millions de téléspectateurs chaque mois. À l'occasion de son 20e anniversaire, elle propose une programmation spéciale, mais n'envisage pas une diffusion sur la TNT.

Antoine Morel était aux manettes du lancement de Recto/Verso, une carte-méthode pour organiser vos aventures en pleine nature.Et en seulement 2 ans, ils ont vendu +40k produits : un projet auto-financé et rentable depuis le 1er jour.Dans cet épisode, Antoine nous partage son retour d'expérience :Comment co-créer un produit en s'appuyant sur sa communauté ?Sa méthode pour mettre en place les 4P de son produitQuels canaux activer en priorité pour vendre son produit ?Comment gérer habilement 2 projets au sein d'une même entreprise ?Les résultats, les galères et les apprentissages--Pour suivre Antoine et Les Others :LinkedinLes OthersRecto/Verso---

In this episode, Nick Perloff-Giles sits down with Leigh-Ann Buchanan, Founder & CEO of the Miami-Dade Innovation Authority, a 501c(3) non-profit that connects the most innovative startups in Miami's private markets with the most pressing needs in the public sector. They discuss how MDIA is disrupting slow procurements, and how public sector involvement can 'de-risk' innovation. Plus, a sneak peek at CoMotion MIAMI '25.

Bienvenue dans ce nouvel épisode hors-série d'I am an Equestrian, consacré au Salon des Étalons de Saint-Lô.Aujourd'hui, nous allons à la rencontre d'une famille dont le nom est intimement lié à l'histoire de l'élevage français : Yannick et Pierre Fardin, à l'origine de l'Élevage du Rouet. Ce nom vous dit forcément quelque chose, et pour cause : il est associé à certains des plus grands performers de ces dernières décennies, à commencer par Baloubet du Rouet, champion olympique et véritable pilier de la génétique moderne.Mais derrière ce succès, il y a un travail de longue haleine, une histoire familiale, et surtout une volonté constante d'innover et de préserver un patrimoine génétique unique. Aujourd'hui,Pierre et Yannick s'évertuent à continuer cette aventure. Avec eux, nous allons revenir sur les débuts de l'élevage du Rouet, comprendre comment il s'est construit au fil des générations, et surtout, comprendre comment il s'adapte aux défis actuels de la filière.L'élevage français est en perpétuelle évolution. Comment trouve-t-on l'équilibre entre traditions et modernité ? Quelles sont les attentes du marché aujourd'hui ? Comment assurer la pérennité d'un élevage face aux nouvelles tendances et aux évolutions génétiques ?Autant de questions que nous allons explorer ensemble. Préparez-vous pour une discussion passionnante au cœur de l'élevage du Rouet.Hébergé par Ausha. Visitez ausha.co/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Aujourd'hui, nous vous emmenons au pôle Hippique de Saint-Lô, un lieu qui résonne comme une référence pour les passionnés d'élevage et les professionnels du cheval de sport. Dans quelques jours, du 21 au 23 février, le Salon des Étalons de Saint-Lô ouvrira ses portes, réunissant plus de 180 étalons, des éleveurs, des étalonniers et tous ceux qui œuvrent à la construction des générations futures.Mais un tel événement ne se construit pas en un jour. Derrière l'organisation, il y a des mois de travail, des choix stratégiques, une réflexion constante sur l'avenir de l'élevage et le dynamisme de la filière. Aujourd'hui, nous avons la chance d'accueillir Bérengère Lacroix, directrice du Studbook Selle Français, et Yann Adam, directeur du Pôle Hippique de Saint-Lô. Deux acteurs majeurs qui portent ce salon et qui vont nous partager leur vision.Quelle est la place du Salon des Étalons dans la saison d'élevage ? Comment Saint-Lô est-il devenu un rendez-vous incontournable, non seulement pour les éleveurs français, mais aussi pour de nombreux professionnels à l'international ? Quelles évolutions marquent l'édition 2025 ?Autant de questions auxquelles Yann et Bérengère ont tenté de répondre. Installez-vous bien, et plongeons dans les coulisses du Salon des Étalons de Saint-Lô.Hébergé par Ausha. Visitez ausha.co/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

durée : 00:08:11 - Info médias - Fondé par une ancienne journaliste de Paris-Match, le magazine connecté poursuit son développement et sort son troisième numéro.

Il y a quelques jours, on vous proposait sur Instagram de nous poser toutes vos questions sur notre d'entrepreneuses & cavalières. Ce matin, nous sommes tout simplement parties en balade à cheval et nous avons profité de ce moment pour répondre à vos questions et vous parler d'entrepreneuriat sans détours. Depuis juin 2020, nous menons de front notre aventure entrepreneuriale et nos vies équestres, et il ne serait pas mentir que de vous dire que ce n'est pas un long fleuve tranquille. Dans cette conversation, on parle de choix, de légitimité, de trouver sa place, de s'associer, de déléguer, de recruter. On espère que ce format vous plait, et si c'est le cas, soufflez-nous un sujet sur lequel vous aimeriez nous entendre pour un prochain épisode à deux. Bon dimanche à tous ! (ou bonne semaine, pour les retardataires qui écouteront cet épisode demain matin sur la route du boulot)Hébergé par Ausha. Visitez ausha.co/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Moderátor Václav Moravec se pustil do České televize. Vadí mu, jak vedení zpravodajství zrušilo pořad 168 hodin. Kritizuje také stažení moderátora Jakuba Železného z obrazovky. Ten je mimo vysílání téměř rok.„Pokud by vaše otázka natvrdo zněla: Překvapilo vás, jakým způsobem se management zpravodajství postavil ke zrušení 168 nebo k tomu, že nechává Jakuba Železného, podle mého skvělého moderátora hlavních večerních zpráv, někde ‚zamraženého‘ ve sklepě Ótéenky (budova zpravodajství, které se historicky říká OTN, pozn. red.)? Tak bych řekl, že to jsem nečekal,“ říká Václav Moravec, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus. A dodává: „Nečekal jsem, že pořad, který měl 550 000 diváků, který se pohyboval na tenké hranici mezi publicistikou a zábavou, bude zrušen, aniž by byl vyroben jiný pořad, který ukáže lepší veřejnou službu, než kterou předváděla Nora Fridrichová. To jsem opravdu nečekal.“Moravec, který je v České televizi více než dvacet let, zároveň odmítá, že by dostatečnou náhradou pořadu byla Výborná show, kterou ČT nově přesunula z kanálu ČT2 právě do časového okna po zrušených 168 hodinách.„Lucka Výborná dělá skvělou show. Něco, co je asi ženská obdoba Karla Šípa, která na Dvojce výborně funguje. Ale je to jiný formát. Myslím, že bychom se měli ptát, kdy vznikne tedy ten týdeník? Vedení divize zpravodajství a publicistiky zrušilo 168 hodin, protože v něm byly základní školácké chyby, jak jsme se dozvěděli. Tak se těšíme na to, jaký bude nový pořad,“ pokračuje kritickým tónem Václav Moravec.První spekulace o konci 168 hodin se objevily v Blesku na jaře. Krátce poté tam vyšla i zpráva o tom, že by se měly měnit Otázky Václava Moravce. Bulvární deník přišel s tím, že by se moderátor měl v pořadu střídat se ženou, což tehdy v odpovědi jasně nevyloučil ani generální ředitel ČT Jan Souček. Ten později změny Otázek Václava Moravce vyloučil, zároveň ale dodal, že nikdo od něj nemá bianco šek.Václav Moravec Otázky moderuje od ledna 2004. Pořad je pravidelně terčem útoku politiků. Ostatně nechodil do něj prezident Miloš Zeman, nechodí tam šéf SPD Tomio Okamura a v posledních letech ani šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Otázky veřejně kritizuje hlavně radní ČT Luboš Xaver Veselý, který hned po svém zvolení v roce 2020 přišel s tím, že Moravec by se měl v pořadu s někým střídat. To ale Moravec rázně odmítá.„Zamraženi“ s Železným„Střídání je první krok k likvidaci toho pořadu. Když by to po mě někdo chtěl, tak řeknu: Já se střídat nebudu a jsem zvědav, co se mnou uděláte, ‚zamrazíte‘ mě? Budeme ‚zamraženi‘ s Jakubem Železným,“ říká v Mediálním cirkusu s tím, že střídání moderátorů by politikům umožnilo vybírat si ty, ke kterým jdou raději na rozhovor. „Co já jsem proboha udělal, abych zrovna já se střídal, proč se neřeší střídání Michaly Jílkové, proč se neřeší střídání Karla Šípa? Proč se neřeší střídání jiných?“ ptá se Moravec a několikrát v mnoha obměnách v rozhovoru zdůrazňuje: „Já jsem přišel před dvaceti lety a mým cílem bylo vybudovat v České televizi nejcitovanější a nejsledovanější diskusi. Díky Bohu se to daří i po těch 20 letech.“Ve zpravodajství České televize je napjatá atmosféra minimálně od léta, kdy vedení zpravodajství velmi ostře při svém odchodu kritizovala Nora Fridrichová. Ta i v podcastu Mediální cirkus mluvila o tom, že z ČT vytéká hnus a kritizovala to, že šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal se nestíhá dostatečně věnovat řízení, protože sám příliš často moderuje. A do stejné praxe se opřel i Václav Moravec, který se žurnalistice věnuje také jako pedagog na vysoké škole. Podle něj totiž mediální manažeři, kteří se sami aktivně věnují žurnalistice, nemají dost prostoru chránit svoji redakci před vnějšími, především politickými tlaky.„Já jsem nastupoval do ČT za šéfredaktora Michala Petrova, který se věnoval šéfredaktorské práci. To kombinování je podle mě neblahé. Když se podíváte na mnohá média, tak šéfredaktor odsune řadové redaktory, když se dělá rozhovor s prezidentem, s premiérem, protože šéfredaktor neví, jestli chce být manažerem, anebo jestli chce pokračovat v aktivní žurnalistice. Já si nedovedu představit v BBC, že by si šéfredaktor odskakoval moderovat. Podíváte-li se v současnosti na ČT, tak ten manažerismus kombinovaný s novinářskými ambicemi je věc, která žurnalistice ubližuje,“ vysvětluje moderátor.Hybridní žurnalistika ničí i veřejnoprávní médiaVáclav Moravec se věnuje jako pedagog novinářské etice, o které ostatně napsal také knihu. A  v Mediálním cirkusu i proto přišla řeč na oblíbený termín poslední doby a sice takzvanou „hybridní novinařinu“. Tedy termín, se kterým přišel moderátor a současně podnikatel a lobbista Michal Půr, když obhajoval to, že vedle svých mnoha činností pořád moderuje i politické rozhovory vedle standardní novinářů.„Sousloví hybridní žurnalistika vnímám ve stejné rovině jako alternativní fakta. Ukazuje to na postfaktickou dobu, v níž se ocitáme. Že je běžné, že od hybridního novináře si objednáte jakýkoliv podcast a je jedno jestli jste Petr Pavel, jestli jste Slavie. Prostě přijdete do sámošky s cynismem: když platím, tak dělej, co já si přeju. A to je hybridní žurnalistika. Je to symbol doby, symbol proměněného mediálního prostředí. Je otázkou, jestli dnes už není převažující,“ říká Moravec. Dodává, že neblahé symptomy hybridní žurnalistiky vidí i u ČT.„Symptomy hybridní žurnalistiky prostupují i do médií veřejné služby a mě opravdu trápí, že nejsme schopni tomu čelit. Princip objektivity, který je ve všech kodexech, jsme zredukovali na vyváženost a odpreparovali jsme pravdivost a fakta, která jsou v tom principu objektivity daleko důležitější, než nestrannost a vyváženost,“ myslí si Moravec.„Už to jede tak, že já si objednám podcast, objednám si diskuzní pořad v ČT, objednám si, kolikrát tam mám být. Hybridní žurnalistika vám vlastně ničí i média veřejné služby. To je další věc, která před námi nevykresluje úplně růžovou budoucnost, ať už médií veřejné služby nebo vůbec té klasické poctivé novinařiny v tom nejlepším slova smyslu,“ dodává.Na závěr rozhovoru se ještě vrací k tomu, jak sám vidí svoji budoucnost na obrazovce ČT. „Teď se nemění znělka. Asi se řeší, jestli budu zamražen, nebo ne. Tak ta znělka už asi do zrušení Otázek zůstane, už se nic měnit nemusí,“ říká možná s nadsázkou Václav Moravec.Jaká je podle Václava Moravce v České televizi aktuálně atmosféra? Cítí dostatečnou podporu od vedení ČT? A baví ho i po 20 letech moderovat tentýž pořad? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Na Ukrajinu jezdí fotografovat deset let, poslední dva roky dokumentuje místa nejvíc zasažená válkou. „Jiní fotí zázemí nebo každodennost hlouběji v týlu. Mě primárně zajímá to epicentrum,“ říká fotograf Stanislav Krupař, který byl hostem podcastu Mediální cirkus a který se do válkou zmítané země znovu vydal tento týden, jen pár dní po natočení rozhovoru.Opět přitom míří do míst nejtužších bojů, konkrétně do Doněcké oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. „V Pokrovsku, Avdijivce a Vuhledaru mám spoustu známých jak mezi civilisty, tak mezi vojáky. Teď se tam ta situace silně dramatizuje. Tak chci být u toho,“ vysvětluje s tím, že právě v Avdijivce se probudil i 24. února 2022, kdy Kreml zahájil vpád na ukrajinské území.Ruská vojska v posledních dnech přitvrzují v útocích na ukrajinskou obranu u zmíněného Pokrovska. Boje v okolí města a přilehlých vesnicích doprovází ustavičné ostřelování, kvůli kterému už podle agenturních zpráv zemřelo i mnoho civilních obyvatel.„Vesnice za vesnicí, které jsem dobře znal, mizí z povrchu zemského a mě to samozřejmě strašně trápí a štve. I to je důvod, proč se tam chystám.“ říká Krupař s tím, že opět jede i za vojáky, kteří budou blízko první linie. „Od té doby, co jsou tam nasazeni, to území jenom pomalu, ale vytrvale ztrácí. Vesnice, ve kterých jsem s nimi byl ještě na jaře, jsou už dávno ve spárech ruské armády.“Právě díky dobrým vztahům s ukrajinskými vojáky se fotografovi pravidelně daří proniknout až do míst nedaleko fronty. Spolupracuje třeba se skupinou snajprů. Několik dní také strávil s lékaři u Avdijivky v polní ošetřovně, která jinak bývá pro novináře nepřístupná.„Hele, pojedeš s námi úplně dopředu“Nebojí se při takových akcích o život? „Není to tak, že by mě vzali všude, kam bych chtěl. Do těch nejdivočejších bojů mě nikdy nevzali. Řídím se jejich rozkazy, respektuju to, co mi nabídnou a to, co mi zakážou. Netlačím se nikam přes jejich zákaz,“ reaguje Krupař.„Mě baví být v uzavřeném kolektivu třeba do 20 lidí, kde můžu důvěrně poznat jednotlivé účastníky a můžu navázat blízké vztahy uvnitř té skupiny. Zároveň je pozoruju a z toho vznikají moje fotografie. A už je v zásadě jedno, co se odehrává. Samozřejmě, pokud ti kluci jedou někam do akce a jsou ochotni vzít mě s sebou, tak jedu. Už jenom proto, abych nebyl za srágoru, který jenom parazituje a plně se neúčastní jejich života.“Přímo v akci se snajpry nebyl od konce loňského roku: „Ještě začátkem listopadu, kdy bojovali v Avdijivce, mi nabízeli: hele, pojedeš s námi úplně dopředu na naše pozice. To bylo 800 metrů za frontou, odkud likvidovali nepřátelské vojáky. Ale já jsem měl sérii zakázek pro německá média a když jsem se tam v půlce prosince vrátil, tak už to nešlo. Rusové začali víc tlačit, používali klouzavé bomby KAB, které likvidovaly celé baráky. A to už mě řekli: omlouváme se , ale teď tě tam nevezmeme. To už je příliš riskantní.“Udržování blízkých vztahů s místními je pro Krupařovu práci zásadní. Díky tomu ví, kdy si může dovolit fotit: „Lidi si na mě zvyknou a necítím se jako hyena. Což se mi párkrát stalo při leteckých útocích v Kyjevě nebo v Pokrovsku. Je zmatek, lidi upí, teče krev a do toho objeví parta reportérů, kteří neumějí ani ukrajinsky, ani rusky anemilosrdně tam začnou fotit. V těch situacích se cítím hrozně nesvůj a musím se nutit, abych to dělal taky. A to nemám rád. Takže pro mě je klíčové, být v kolektivu lidí, které znám.“Stanislav Krupař, který v minulosti fotil například pro Lidové noviny nebo časopis Reflex, se v posledních letech živí jako fotograf a reportér na volné noze. Spolupracuje především s německými týdeníky a časopisy Die Zeit, Stern nebo Focus, se švýcarským Neue Zürcher Zeitung nebo s holandskými a belgickými médii. V Česku pak třeba s magazínem Reportér, příležitostně například i se Seznam Zprávami.„V ideálním případě to funguje tak, že tě tam ta redakce vyšle. Ale teď je pro mě čím dál tím obtížnější přesvědčit někoho, aby mně zakázku dal. Vyjíždím tam vlastně na svý triko,“ popsal Krupař úskalí práce nezávislého fotografa.„Upadající zájem o moji práci koresponduje s upadajícím zájmem médií o Ukrajinu. Ten konflikt se táhne dlouho, média jsou z něho unavená a očekávají vždycky něco nového. A já většinou nemám úplně nic nového, co bych jim mohl nabídnout,“ říká.Nové jsou podle něj hlavně posuny v životech lidí, které dokumentuje. „Naposledy na jaře jsem chtěl dělat velkou reportáž o jedné holce snajperce a než jsme se k tomu rozhoupali, tak tu Káťu zabili,“ prozrazuje.Proč Stanislav Krupař říká, že je fotograf, ale ne novinář? Jak moc si podle něj reportéři ve válečném konfliktu pomáhají? A jaké fotografie dokážou zahývat veřejným míněním?

Přejeme vám krásné léto a na viděnou po něm, loučila se v červnu s diváky moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová. Už se s nimi ale neuvidí. Česká televize totiž pořad o prázdninách zrušila a Fridrichová teď v prvním velkém rozhovoru v podcastu Mediální cirkus naznačuje, že za tím mohly být politické tlaky. „Všichni dali zaříznutí pořadu zelenou,“ říká známá moderátorka.„Informace o tom, že končíme, ke mně doputovala poprvé někdy na konci května. Nechci šířit žádné spekulace, ale pravdou je, že zároveň v té době se v televizi řešilo to, že se projednává návrh na zvýšení koncesionářských poplatků, takže jsme byli nabádáni k zvýšené opatrnosti a citlivosti,“ říká Nora Fridrichová, která je tváří pořadu od jeho startu na podzim roku 2006. V moderaci měla jen tři krátké pauzy - dvakrát po narození dcer a jednou, když účinkovala ve Star Dance. „Ta informace přišla poprvé ze dvou míst a já jsem si zjišťovala, jestli máme výrobní plán na první díl na podzim. To jsme měli, tak jsem kolegy uklidnila. Pak se zpožděním ke mně stejná informace dorazila z karlovarského filmového festivalu, kam se sjíždějí i politici a zákulisní hráči. Šeptandy jsou a budou, ale tohle se pak stalo,“ popisuje.A ke zrušení pořadu z politických důvodů ještě dodává: „Mám kuloárové informace, ale víc k tomu nebudu říkat a nemám pro to žádný důkaz a není to otázka na mě. Spíše myslím, že by můj zaměstnavatel, Česká televize (ČT), veřejnoprávní instituce měla svým divákům vysvětlit, proč se to děje právě proto, aby se žádné spekulace kuloáry nešířily.“Co říká Fridrichová na to, že měla poškodit dobré jméno ČT? A jak moc si připouští svoje vlastní pochybení? 

Patří mezi nejpopulárnější současné moderátory, kteří tvoří svůj obsah exkluzivně na internetu. A má tisíce předplatitelů. Možná těch rozhovorů dělám až moc, říká Čestmír Strakatý v podcastu Mediální cirkus. Po letech v redakcích se před dvěma roky rozhodl odejít na volnou nohu. Dělá vlastní podcast, který zažil raketový start. Dnes má Čestmír Strakatý přes 8000 předplatitelů a těm chce zaručit určitý počet rozhovorů. Zajímá je, když si chce vzít volno? „Jsem zvyklý pracovat vlastně pořád. Takže si ani neumím představit, že bych řekl, že měsíc nebudou nové rozhovory,“ vysvětluje Strakatý.Ještě v rámci svého vlastního podcastu na Herohero měl před prezidentskými volbami jako hosta například Andreje Babiše. Ten následně dal upoutávku na sítě, kde Strakatého jednak vychválil a uvedl, že je dobrý novinář, a také vyzval lidi, ať si rozhovor koupí. „Já jsem mu to neřekl. Udělal to někdo z jeho týmu,“ hájí se Čestmír Strakatý s tím, že to bylo zvláštní, ale Babiš podle něj o příspěvku nevěděl: „Pár dní potom na tiskovce mě zařadil mezi Sorose a Klusáka. To byl autentický Babiš.“Proč zveřejnil kontroverzní výrok Jaroslava Duška, že rakovina je volba lidí, kteří nenávidí život? Proč má pocit, že podcastů je až moc? A považuje se za novináře? Poslechněte si celou epizodu.

durée : 00:06:54 - Info médias - Le directeur du quotidien, Jérôme Fenoglio, explique les raisons de ce partenariat avec le créateur de ChatGPT, critiqué par plusieurs concurrents.

Comme chaque printemps, nous autres cavaliers et propriétaires avons un programme chargé. Nous avons entamé notre saison de compétition et devons jongler entre entraînements et concours, performance et récupération, parfois même entre sport et reproduction. Il y a aussi nos bébés, nos jeunes chevaux, qui débutent leur carrière sportive, nos juments qui deviennent ou vont devenir maman, sans oublier nos blessés, qu'il faut soigner et remettre sur pied. Alors, au quotidien, nous pouvons faire confiance aux produits de la gamme Audevard.Le Laboratoire Audevard est le seul laboratoire pharmaceutique européen uniquement dédié au bien-être, à la santé et à la performance du cheval. En partenariat avec les vétérinaires, Audevard propose des solutions pour accompagner le cheval tout au long de sa vie à travers une prise en charge globale de sa santé pour prévenir les affections, optimiser son bien-être mais aussi accompagner ses performances. Depuis près de quarante ans, Audevard met à disposition des vétérinaires une gamme très complète de solutions : des médicaments, des compléments alimentaires et des soins externes, qui répondent aux besoins de tous les chevaux en favorisant leur locomotion, digestion, respiration, ou encore récupération… L'une des dernières innovations en date, Ekyflex Tendon Evo un complément alimentaire offrant une triple protection des tendons et ligaments. Il s'adresse aussi bien aux chevaux de sport, exposés au risque de tendinites qu'aux chevaux qui ont besoin d'un soutien supplémentaire pour prendre soin de leurs tendons. Depuis de nombreuses années, Audevard accompagne Gwendolen Fer et ses chevaux au quotidien. La cavalière bénéficie donc des conseils et des produits Audevard pour offrir le meilleur à ses chevaux et leur garantir une forme et une santé optimales pour la performance. Hébergé par Ausha. Visitez ausha.co/politique-de-confidentialite pour plus d'informations.

Její jméno se v Česku stalo synonymem pro válečnou zpravodajku, která informuje přímo z centra dění. V roce 1992 odjela Petra Procházková do Ruska a zůstala tam 10 let. Mezitím sledovala na místě řadu ozbrojených konfliktů hlavně na Kavkaze.Teď jezdí do Gruzie (naposledy právě tento týden kvůli demonstracím proti kontroverznímu zákonu o zahraničních agentech) nebo na Ukrajinu, kde vidí jiný druh války. „Je veliká. Ve srovnání s Čečenskem je v bezohlednosti vůči civilistům hodně podobná. Jenomže Čečensko je malinké území na severním Kavkaze, kde tehdy žil necelý milion lidí, a Ukrajina je 60 milionová země. V Čečensku to byla guerillová válka a tady je to válka dvou velkých armád,“ srovnává Petra Procházková.Svoji kariéru expertky na postsovětský prostor začala Petra Procházková v roce 1992, kdy jako zpravodajka Lidových novin odjela do Moskvy. Přijela tam tehdy s minimálními zkušenostmi na post zahraniční zpravodajky. „Vůbec nechápu, jak jsem to mohla vydržet. Neuměla jsem vůbec nic, ale hlavně ani rusky. Jela jsem tam s představou, že umím rusky. Už na letišti jsem pochopila, že mi nikdo nerozumí a já nerozumím nikomu,“ vzpomíná.Přijela tam po Jaromíru Štětinovi, který ji měl uvést a pomoci se zařizováním. Jenže ten ji nakonec nečekal, měl jinou práci. „Já jsem vůbec nebyla členem zahraniční rubriky, pracovala jsem v příloze, psala o antikoncepci, o módě. Tak mě tam poslali na tři měsíce. A myslím si, že po třech měsících zapomněli, že tam jsem,“ popisuje.Podle jejích slov jí ale výrazně pomohly události roku 1993, kdy se bojovalo o moskevský Bílý dům: „A najednou si vzpomněli, že tam jsem a zjistili, že náhodou jsem i uvnitř Bílého domu. Tak se to hodilo a hned jsem na té první straně (novin) byla.“Co zachránilo Petře Procházkové novinářskou kariéru poté, co ji ruské úřady v roce 2001 vyhostily, a ona se musela vrátit do Prahy? Proč zůstala v Lidových novinách i poté, co je koupil Andrej Babiš? Jak Putinův režim okleštil ruská nezávislá média? A jak se Petra Procházková dívá na práci válečných zpravodajek a zpravodajů? Poslechněte si celou epizodu Mediálního cirkusu.

Je to deset let, co za velké mediální pozornosti odešli z České televize moderátoři Daniela Drtinová a Martin Veselovský. Vadil jim údajný politický nátlak na zpravodajství. „Největší vtip i po těch letech je v tom, že vlastně nikdo neví, jak vážné to bylo,“ vzpomínají dnes spolumajitelé internetové televize DVTV. Oba byli hosty nejnovějšího dílu podcastu Mediální Cirkus.DVTV má za sebou už deset let fungování na internetu, teď navíc rozjíždí televizní kanál. Ten od listopadu běží jen klientům jednoho z telefonních operátorů, brzy by ho ale měli naladit všichni. DVTV totiž zažádala o přidělení terestrické licence.Na televizním kanálu chtějí ale kromě svého obsahu nabízet taky obsah převzatý zhruba od dvacítky populárních internetových tvůrců, se kterými se dohodli na spolupráci. Samotné rozhovory na DVTV moderovalo v průběhu let hned několik novinářů, teď se ale před kamerou objevují v podstatě jen právě Drtinová s Veselovským. Ti za sebou mají už tisíce interview. Jak takové vytížení zvládají? Kde hledají motivaci k další práci? Co je na moderování nejvíc baví a s čím mají naopak největší problém? Jak se Daniela Drtinová vyrovnává s kritikou za přílišnou "ezoteričnost" některých svých rozhovorů? A za jak důležitý považují oba moderátoři DVTV žánr hard talku, ve kterém politici čelí ze strany důkladně připravených novinářů kritickým otázkám? To vše se dozvíte v nové epizodě Mediálního cirkusu.

durée : 01:47:13 - Soft Power - par : Frédéric Martel - La présidente de France Médias Monde, Marie-Christine Saragosse, revient sur les grands enjeux pour le groupe : la liberté journalistique, l'accessibilité, la lutte contre les fake news et les nouveaux usages numériques. - invités : Marie-Christine Saragosse Directrice générale de France Médias Monde ; Stéphanie Balme Directrice du Centre de recherches internationales de Sciences Po (CERI), spécialiste de la Chine et référente liberté académique.

Dans cet épisode, Clémence nous retrace son parcours professionnel, longtemps chroniqueuse aux côtés de Yann Barthès, dans l'émission Quotidien et aujourd'hui rédactrice en chef du média Lou. Elle nous raconte ses meilleures anecdotes sur les acteurs, actrices et chanteurs qu'elle a interviewés ou rencontrés.Elle nous parle de Vianney qu'elle adore, de Juliette Armanet qu'elle admire, ou encore de Catherine Deneuve qui l'impressionne. On parle de la puissance des réseaux sociaux sur Instagram, des interviews qui l'ont le plus marquée et émue, et du business modèle de Lou. Elle nous explique pourquoi il est utile d'oser dans la vie et elle nous souligne l'importance de réseauter pour provoquer de belles rencontres. Mais elle nous parle de son organisation au quotidien avec un métier passion et deux enfants en bas âge. Elle nous confie sa culpabilité de mère, omniprésente, et de son rôle de maman loin d'être exemplaire, selon elle. Clémence nous confie son admiration sans faille pour sa maman hors du commun et la particularité de sa grande fratrie pas comme les autres. Cette fratrie qui lui a permis de se construire, avec un frère sans aucune force physique, qui lui a transmis cet élan et cette fougue qui lui donnent envie de se dépasser en permanence. 

Dans cet extrait Clémence nous parle de son organisation au quotidien avec un métier passion et deux enfants en bas âge. Elle nous confie sa culpabilité de mère, omniprésente, et de son rôle de maman, loin d'être exemplaire, selon elle.  Cet extrait est plus que déculpabilisant donc merci Clémence. Retrouvez l'épisode complet Dimanche soir !

Étudier ou entreprendre, Sixtine a rapidement fait son choix en lançant Le Crayon pendant ses années lycée, à tout juste 17 ans.  Premier média de débat pour les 18-35 ans, Le Crayon se distingue par sa neutralité politique, suscitant des débats improbables en réunissant des personnes de tous horizons qui ne se seraient jamais rencontrées autrement.  En s'associant à son frère et à deux amis, Sixtine propulse son média à plus 40 millions de vues mensuelles tous réseaux confondus en à peine 3 ans, prouvant ainsi que la jeunesse n'est pas un obstacle, ni à la pertinence, ni à la réussite. Dans ce podcast, Sixtine explique l'importance de savoir bien s'entourer, afin de se tirer mutuellement vers le haut, mais surtout pour avoir des proches de confiance sur qui compter dans les mauvais moments. Elle souffre toute sa jeunesse d'hypersensibilité et d'hyperempathie, qu'elle apprend, au fil des années, à transformer en atouts majeurs de son parcours professionnel. L'intelligence émotionnelle devient alors un véritable fer de lance et la thématique occupe aujourd'hui une place de choix au cœur de son personal branding.  Entrepreneuse au mental solide et au franc-parler, Sixtine attribue son succès à sa rigueur à toute épreuve, à sa capacité à travailler dur et à prioriser efficacement, y compris dans les aspects personnels de sa vie.  Sur son média à succès, Sixtine Moullé-Berteaux bâtit un véritable empire composé de deux agences spécialisées en relations presse et en personal branding, qu'elle nomme Le Surligneur et Le Pinceau. Le Groupe Le Crayon comptabilise aujourd'hui plus de 1,2 millions d'abonnés et réalise plus d'un million d'euros de chiffre d'affaires. En pleine levée de fonds, pour le rachat de la plateforme Les pépites de France, Sixtine ne compte pas s'arrêter là avec encore de nombreux projets et l'ambition de recevoir les débats pour les futures élections présidentielles. Bonne écoute ! ===========================

Dans le monde du business et de l'entrepreneuriat, souvent ce sont les mêmes entrepreneurs qui sont constamment mis en avant et bénéficient de visibilité. Avec le format [SPOTLIGHT], je mets ma visibilité et celle de ce podcast au service de ceux qui en méritent plus, en mettant en lumière des entrepreneurs, des projets et des marques inspirants. Préparez-vous à écouter des échanges passionnants et motivants et à découvrir de nouvelles pépites ! Mon invité du jour : Léonore, fondatrice du média VOXE Découvrir VOXE et s'abonner à la quotidienne : https://www.voxe.org/?rh_partner=bdc56ae28e  L'école de ce qu'on n'a pas appris à l'Ecole - : https://www.voxe.org/ecole  La meilleure liste de Noël du monde entier (oui), pour faire sa liste de Noël et l'envoyer aux mères et pères Noël de son entourage. Sa recommandation business : le podcast Génération DIY : https://www.gdiy.fr/  

Après le concours complet, retour dans le jumping de haut niveau avec un autre membre du staff fédéral, Henk Nooren. Henk Nooren est l'actuel entraîneur et sélectionneur de l'équipe de France.  Mais avant ça alors ? De notre côté nous ne savions pas très bien quelle avait été la trajectoire d'Henk Nooren, quels avaient été les chemins empruntés pour arriver à la place qui est la sienne aujourd'hui. Alors avant de commencer l'interview, voici quelques infos pratiques : Henk est né en 1954 aux Pays Bas. Avant d'être l'entraîneur privé de plusieurs grands cavaliers à l'instar notamment d'un certain Marcus Ehning, et d'avoir entraîné plusieurs équipes nationales, Henk était un cavalier de talent. Quelques dates clés : 1976 : les JO de Montréal, 1977 : champion d'Europe par équipe, 1978 : champion du monde par équipe. Il fut aussi pas moins de 6 fois champion de Hollande et vainqueur des plus gros grand prix en Europe… Bref, s'il faut l'expérience du haut niveau pour devenir entraîneur et sélectionneur de l'équipe de France, ce n'était pas un souci pour Henk Nooren. Mais alors, comment prendre de telles fonctions post-JO de Rio, où l'équipe de France de CSO remportait la médaille d'or par équipe sous l'oeil de Philippe Guerdat. Quels rôles incombent à ce chef d'équipe aux multiples casquettes ? Comment créer de la confiance avec ces athlètes ? Et un an avant les Jeux Olympiques de Paris, comment aborde-t-on une année aussi importante où tous les yeux sont rivés sur notre équipe de France ? Cet épisode a été enregistré en juillet dernier, avant les championnats d'Europe de Milan ou la finale de la coupe des nations à Barcelone.

Nous sommes le 2 novembre, bien lancées dans ce marathon Equita 2023.  Cette année, nous avons été challengées par Dada Sport pour imaginer un nouveau format et rassembler plusieurs cavaliers afin de parler avec eux, non pas de leurs grands et inspirants succès, mais d'un sujet peut-être plus profond : l'échec.  Nous avons donné rendez-vous à quatre cavaliers mercredi soir à Equitalyon et avons échangé avec eux pendant plus d'une heure. Qu'est-ce qu'un échec ? Comment le vivre, le traverser et le surmonter ? Que faut-il en tirer ou en apprendre ?  Jeanne Sadran, Maëlle Martin, Nathan Budd et Marie Pellegrin ont accepté notre invitation et ensemble, nous avons passé un moment au croisement entre légèreté, sincérité et vulnérabilité. On espère que ce format vous plaira et comme toujours, on a hâte de lire vos commentaires. 

Le 1er mai 2019, I am an Equestrian voyait le jour avec son tout premier épisode. Aujourd'hui, nous nous apprêtons à publier, d'ici quelques jours, notre 100ème épisode. 100. Ca parait fou, 100 comme cent rencontres, cent personnalités, cent histoires, cent aventures et autant de façon de regarder le cheval et son univers.  Pour ce 100ème épisode, nous avons rassemblé vos témoignages, vos ressentis et vos mots. Nous vous avions demandé depuis quelques semaines de vous partager des notes vocales pour témoigner de votre rapport actuel à votre passion, au sport, de votre vision présente et future du milieu, de vos craintes et réflexions quant aux enjeux et aux problématiques et bien sûr de votre relation à notre média.  Notre passion pour les sports équestres ne fait que grandir, et nous espérons que vous continuerez à nous accompagner dans cette aventure.

"In order for my faith to grow, the crutch has to go." When Letisha receives the news that a steady contract was being cut, she almost instantly knew it was a call to go deeper in faith. She shares how the twist of fate was actually an invitation to embrace new opportunities and call in all that God has for her. In this episode, you'll learn how to:  Embrace the journey of career changes with unwavering trust in God's plan, merge faith and business for a well-rounded personal development.  Discover potential advantages after the unexpected end of a steady paycheck.  Cultivate meaningful interaction with your audience to increase success.  Confidently face career shifts, knowing God's plan will lead you forward.  To book a strategy call, click here. 

Letisha shares how AUDACITY is changing and how God is shifting her business + podcast into media coaching. Hear the story behind the shift and the invitation to continue with her.  Download the Show Up With Ease and Impact Private Podcast Here. www.showupwithease.com Connect with me: Instagram: https://www.instagram.com/@coachwithtish Facebook: https://www.facebook.com/LetishaBereola YouTube: https://www.youtube.com/channel/UCmTsKkj01Q2oOFgm7nsj6xg Twitter: https://www.twitter.com/CoachwithTish LinkedIn: https://www.linkedin.com/in/letisha-bereola-53051730/