Podcasts about aktivn

Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Po čase k nám dorazil Vojta Roček s novými, mnohdy neortodoxními pohledy na svět. Hlavním tématem bylo špatně přeložitelné anglické "agency" nebo-li kontrola nad svým životem. Na přetřes se dostala samá zajímavá témata namátkou třeba stavění obětí na piedestal, woke nákaza, skutečný cíl neziskovek, zhoubné startupování, stát, frustrace z dětství ovlivňující tvář dnešních korporací či otrokářství v Čechách. Takže se do té smršti myšlenek pohodlně ponořte. :)

V období první republiky byl sport a aktivní trávení volného času velmi populární.  A protože Hradec Králové nezůstal stranou, velkou podporu dostala organizovaná tělovýchova a podporován byl rozvoj sportu. Sportovní disciplíny a soutěže byly postupně zařazovány také do náplně činnosti tělocvičných jednot jako Sokol, Orel nebo DTJ. Všechny díly podcastu Host ve studiu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Den boje za svobodu a demokracii připomněl události 17. listopadu z let 1939 a 1989. Na mnoha místech se lidi sešli na vzpomínkových akcích. Třeba park Václava Havla v Litoměřicích se pro pondělní odpoledne proměnil v korzo.

Sametová revoluce zítra slaví své 36. výročí. Pro stále více lidí začíná být dávnou historií. Jak dnešní atmosféru vnímá herečka Sarah Haváčová, která už komunistickou totalitu nezažila? A proč vstoupila do aktivní zálohy? Hostem Ptám se já byla herečka Sarah Haváčová, která v pondělí 17. listopadu vystoupí mezi řečníky na Koncertě pro budoucnost na Václavském náměstí v Praze. Akci můžete od 16:30 do 22 hodin živě sledovat také na Seznam Zprávách. „Uvědomila jsem si, že svoboda není zadarmo, ale že ji musíme chránit a pečovat o ni,“ popsala své vnímání demokratických hodnot Sarah Haváčová v rozhovoru pro Ptám se já. „Narodila jsem do svobodného Česka, tehdy ještě Československa, a pro mě to bylo něco automatického. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jak je to strašně důležitá hodnota, kterou si musíme chránit. Až moje životní cesta přes různé dobrovolnické činnosti mě dovedla do Armády České republiky.“ Herečka, kterou televizní diváci znají například ze seriálů Zlatá labuť nebo Metoda Markovič: Hojer, se už v dříve zapojila do mnoha dobrovolnických a charitativních aktivit. Za covidu pomáhala pečovat o nemocné, podnikla i humanitární mise do Afriky a na Ukrajinu. Do země zasažené ruskou agresí jezdí pomáhat stále. „Ukrajinci jsou za pomoc obrovsky vděční,“ prohlásila Haváčová, kterou právě cesty na Ukrajinu inspirovali k tomu, že letos vstoupila do armády jako aktivní záloha. A to i se svojí mladší sestrou. „To byla přímá reakce na setkání s vojáky v Sumské oblasti, se kterými jsem se bavila o tom, jak se cítí. A oni říkali: ‚My v první řadě bojujeme za své rodiny, za svoji vlast, za svobodu, za svoji zemi.‘ A já jsem si po návratu do Česka říkala: ‚Tak co já můžu dát svoji zemi než to, že nastoupím do zálohy.‘“  Jak je pro Sarah Haváčovou důležitá demokracie? Jak by podle ní mělo vypadat silné Česko? A proč věří, že se nevydáme slovenskou cestou?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Paní Věře Štěpánové ze Studénky byste takový věk nehádali. Je velmi činorodá a akční. Aktivně řídí auto, jezdí s gratulacemi za jubilanty a pravidelně sedává ve volební komisi. Ráda je ve společnosti a těší se z výletů a setkání.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podívejte se, zda vám neuniklo něco zajímavého z přelomu září a října.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

David Netuka se před pěti lety stal přednostou neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde po 20 letech nahradil profesora Vladimíra Beneše. Na rozhovor do pořadu Alex a host přijel přímo z operačního sálu.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Paní Štěpánka měla cestu k odstranění dělohy poměrně dlouhou, nejprve absolvovala léčbu myomů v děloze farmaky. Potom došlo i na jejich chirurgické odstranění, ale ani to její zdravotní problémy nevyřešilo, dokonce po jedné sportovní aktivitě zkolabovala. Nakonec podstoupila laparoskopické odstranění dělohy, tedy laparoskopickou hysterektomii s ponecháním vaječníků.

Své druhé řadové album pojmenovala Anna Vaverková Krása. „Po debutové desce mi chvíli trvalo najít nový směr a zápal, ale pak už to šlo jednoduše,“ říká o vzniku hudebně dosud nejpestřejší kolekce česká zpěvačka, skladatelka, hudebnice a producentka v jednom. Kde nachází krásu po devíti letech života v Berlíně a jak se německá metropole proměnila? Jde dohromady s názvem desky jedna z písní pojmenovaná Chce se mi blít? I na to přišla řeč v rozhovoru den před vydáním Krásy.

Své druhé řadové album pojmenovala Anna Vaverková Krása. „Po debutové desce mi chvíli trvalo najít nový směr a zápal, ale pak už to šlo jednoduše,“ říká o vzniku hudebně dosud nejpestřejší kolekce česká zpěvačka, skladatelka, hudebnice a producentka v jednom. Kde nachází krásu po devíti letech života v Berlíně a jak se německá metropole proměnila? Jde dohromady s názvem desky jedna z písní pojmenovaná Chce se mi blít? I na to přišla řeč v rozhovoru den před vydáním Krásy.Všechny díly podcastu On Air můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nenechte si ujít konferenci Cimpel & partneři 2025 Jak posunout své investice o úroveň výš

Zveme vás do Rýmařova za místními turisty. Parta činorodých lidí, členů místní organizace Klubu českých turistů (KČT), totiž pravidelně chodí a taky organizuje tradiční pochod Rýmařovskou padesátku.Všechny díly podcastu Odpolední interview můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Psi mají schopnost cítit lidské emoce. Čtou z naší tváře i hlasu. Pokud se cítíme smutní, náš čtyřnohý přítel může přijít a utěšit nás. Co ukazují výzkumy z oboru zooterapie?

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Zástupci Česka a Chorvatska se během setkání v Praze shodli na tom, že Evropa musí dbát na svou bezpečnost a zároveň být ekonomicky soběstačná. V jakých bodech se setkává česká a chorvatská politika? Jak probíhá vyjednávání s USA o zvýšení dovozních cel a jaké jsou americko-chorvatské vztahy? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Pavel Fischer, senátor (nez.) a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Tlumočí a překládá do francouzštiny, angličtiny a samozřejmě češtiny. Spolupracuje s ambasádami a dělá to přes 10 let, a celou dobu je na volné noze. Mým hostem je Libor Nenutil. Video rozhovoru najdete zde: https://rostecky.cz/jak-na-volne-noze-podnika-tlumocnik-libor-nenutil-t54958 Toto je exkluzivní rozhovor pro moje předplatitele. V případě jakýchkoliv dotazů a připomínek mi neváhejte napsat na info@rostecky.cz. Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Vlastně je to až neuvěřitelný skandál, jak kritizuje v deníku NZZ britský historik Adam Tooze, jen v poslední dekádě před přepadením Ukrajiny Ruskem vydaly evropské státy za vyzbrojování svých armád přes tři biliony, tedy tři tisíce miliard dolarů. Aktivních vojáků je ve státech EU toho času celkem 1,5 milionu.Tedy zhruba o 200 tisíc víc než v armádě Ruské federace. A přesto působí Evropa dojmem, že by se ruské agresi nedokázala ubránit.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od útoku na Sergeje Skripala víme, že jsou ruští zpravodajci ochotní jít až na tu nejzazší mez, dokonce vraždit. Zastrašování je pro ně naprosto běžné, je přesvědčený Jaroslav Spurný, investigativní reportér týdeníku Reportér a autor nové knihy Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko. „Aktivních vlivových agentů Ruska je u nás několik set. Ale lidí, kteří aktivně šíří jejich narativy a plány, jsou asi čtyři procenta české populace,“ říká pro Český rozhlas Plus.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Plán pro sanaci benzenem kontaminované země a spodní vody v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku stále čeká na schválení. Česká inspekce životního prostředí k němu sice vydala souhlasné stanovisko, definitivně odsouhlasený by ale měl být až v nejbližších dnech. Českému rozhlasu to řekla mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Dekontaminační firma do zasažené lokality už dovezla filtry s aktivním uhlím.

Ještě před 2. světovou válkou se na Slovensku objevovaly touhy po samostatném státu. V roce 1939 tak vznikl Slovenský stát, resp. Slovenský štát. Toto období totalitního, někteří říkají přímo fašistického státu, se po válce už příliš neřešilo. Spojenci uznaná exilová vláda i exilový prezident totiž reprezentovali nové a demokratické Československo.