Podcasts about inflace

Jak přijímají základní školy plán ministra Plagy na změny ve výuce cizích jazyků? Do jaké míry se na meziročním útlumu inflace v Česku podílely ceny potravin? A jaké peripetie provázely v Barceloně stavbu nejvyšší kostelní věže na světě?

Jak přijímají základní školy plán ministra Plagy na změny ve výuce cizích jazyků? Do jaké míry se na meziročním útlumu inflace v Česku podílely ceny potravin? A jaké peripetie provázely v Barceloně stavbu nejvyšší kostelní věže na světě?

Jak přijímají základní školy plán ministra Plagy na změny ve výuce cizích jazyků? Do jaké míry se na meziročním útlumu inflace v Česku podílely ceny potravin? A jaké peripetie provázely v Barceloně stavbu nejvyšší kostelní věže na světě?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Vývoj dubnové americké inflace překvapil i pesimisty, dostala se na 3,8 procenta, na nejvyšší úroveň za tři roky. Takhle vysoko byla v době, kdy se ekonomika vzpamatovávala z rány, kterou jí uštědřilo napadení Ukrajiny Ruskem a související energetická krize.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hlasujte pro Ptám se já  v anketě roku Podcast roku.--Válka v Íránu a s ní spojené narušení dodavatelských řetězců už trvá přes dva měsíce. Už za duben se objevila varovná čísla ohledně inflace, která zrychlila. Jaké dopady nás čekají?Hostem Ptám se já byl exministr průmysl a místopředseda STAN Lukáš Vlček.Inflace v dubnu zrychlila na 2,5 procenta. Ve srovnání s březnem byly ceny o 0,5 procenta vyšší. Vyplývá to z předběžných údajů Českého statistického úřadu. Podle analytiků stálo za zrychlením inflace zdražení pohonných hmot v důsledku války na Blízkém východě. Konflikt v Íránu mimo jiné vedl k zablokování Hormuzského průlivu, který je hlavní trasou pro vývoz ropy i dalších surovin z Perského zálivu. Pokud zůstane i nadále uzavřený, analytici očekávají, že se krize postupně odrazí v ekonomice a celková inflace ještě poroste.Vláda Andreje Babiše (ANO) kvůli prudkému zdražování pohonných hmot v dubnu spustila balíček opatření. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) minulý týden oznámila, že regulace marží i snížení spotřební daně z nafty bude v Česku pokračovat i v květnu.„Vláda dodnes nepředstavila nějaký jasný plán, co s tím chce dělat. A všem je jasné, že ta krize prostě pokračovat bude. A i kdyby se zastavila zítra, tak to negativní dopad na nás mít bude,“ řekl v Ptám se já bývalý ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). „Zatím jsou kroky vlády podle mě velmi rozpačité a možná velmi naivní.“„Vláda by měla před lidi předstoupit a říct: ‚Takový máme plán a jenom samotné daňové úlevy stačit nebudou‘,“ dodal.Jak zafungovaly cenové stropy? Jaká opatření by vláda měla dál udělat? A stane se hnutí STAN nejsilnější stranou opozice?Hlasujte pro náš pořad v anketě roku Podcast roku.--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Meziroční inflace v Česku zrychlila z březnových 1,9 na 2,5 %. „Žádné drama se ale nekoná. Pořád se pohybujeme kolem inflačního cíle,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí… ekonom Richard Hindls. Varování před novým ropným šokem a dramatickým růstem inflace považuje za přehnaná. Situaci podle něj nelze srovnávat s krizí v 70. letech v době jomkipurské války. „Výkyvy se pohybují jen v jednotkách procent. Navíc máme náhradní zdroje energií i jiný systém nabídky a poptávky.“Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Přes veškeré vládní zásahy a regulace ceny postupně rostou. Jestliže ceny v březnu ještě ve srovnání s minulým rokem rostly o necelá dvě procenta, v dubnu to podle předběžného odhadu ČSÚ bylo o 2,5 procenta. Samotné pohonné hmoty i přes regulaci zdražily podstatně víc – benzín o deset procent za měsíc, a nafta o 15 procent. O inflaci a vládní regulaci s v Ranním Brífinku bavíme s hlavním ekonomem společnosti Investika Vítem Hradilem. 

Proč návrh novely zákona o rozpočtové odpovědnosti vyvolává ostré spory mezi vládou a opozicí? Co vypovídá předběžný odhad dubnové inflace v Česku a její poměrně výrazný růst o možném dalším vývoji spotřebitelských cen? A proč se regionální vláda Kanárských ostrovů důrazně ohrazuje proti rozhodnutí španělského ministerstva zdravotnictví přijmout výletní loď, na jejíž palubě byla zjištěna nákaza nebezpečným hantavirem?

Proč návrh novely zákona o rozpočtové odpovědnosti vyvolává ostré spory mezi vládou a opozicí? Co vypovídá předběžný odhad dubnové inflace v Česku a její poměrně výrazný růst o možném dalším vývoji spotřebitelských cen? A proč se regionální vláda Kanárských ostrovů důrazně ohrazuje proti rozhodnutí španělského ministerstva zdravotnictví přijmout výletní loď, na jejíž palubě byla zjištěna nákaza nebezpečným hantavirem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Evropská unie připravuje kroky na zmírnění dopadů energetické krize způsobené válkou v Íránu. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka by opatření ohledně vývoje cen paliv měla být koordinovaná mezi unijními státy. Jak krize dopadne na české firmy?Hostem Ptám se já byl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Evropská komise připravuje a brzy zveřejní soubor návrhů pro členské země, jak by měly důsledky války v Íránu řešit, prohlásil v úterý po schůzce unijních ministrů komisař pro energetiku Dan Jörgensen. Energetické trhy podle něj zůstanou narušené dlouho.Chystaná opatření by měla zahrnovat návrhy na snížení daňových sazeb na elektřinu nebo poplatků za využívání sítí. Kroky se mají podobat těm, které EU použila během krize v roce 2022 po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Podle mistra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (ANO) se i některé další státy v EU podobně jako vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) chystají zastropovat marže obchodníků s pohonnými hmotami. Opatření by měly státy společně koordinovat. Po společném unijním řešení volal v uplynulých dnech i prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. A varoval, že pokud budou jednotlivé státy prosazovat vlastní řešení a soupeřit mezi sebou, krize se ještě prohloubí. Tuzemské podniky podle Rafaje musí se zdražováním určitě počítat. V Česku už hlásí problémy například chemický průmysl, který čelí růstu nákladů i potížím s dodávkami surovin v důsledku současného prudkého zdražování ropy a zemního plynu. V případě trvání konfliktu se firmy obávají, že dopady by pro ně mohly být fatální. Jaká řešení by měla česká vláda připravit? Co zdraží? A máme se připravit na další ekonomickou krizi?--Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

V tomto podcastu Vám ukážu reálný příběh klientů, se kterým se v praxi setkávám až překvapivě často. Příběh pracovitých lidí, kteří celý život dělali „to, co se přece má“ = spořili.Jenže realita byla jiná:

Jak dlouho zůstane prázdná židle ministra životního prostředí? Bude se čekat do prezidentských voleb? Co lze očekávat od schůzky hlavy státu s ministrem obrany a náčelníkem Generálního štábu? Jak se do poklesu inflace v lednu promítly nižší výdaje domácností za energie? A může konec americko-ruské smlouvy Nový START znovu roztočit závody v jaderném zbrojení?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Dělící linka mezi dobrem a zlem prochází prostředkem nás samých. Kdyby mě tady zabíjeli, tak bych ukázal rovnou čáru právě v polovině vlastního těla, protože málokdo je vůbec ochoten připustit, že na něčem nedobrém participuje,“ říká profesor Stanislav Komárek v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 1. díl, 27.01.2026, www.RadioUniversum.cz

Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Dvě a půl procenta – taková byla průměrná roční míra inflace za rok 2025. Podle dat Českého statistického úřadu dosáhl růst spotřebitelských cen o desetinu procentního bodu vyšší úrovně než předloni, období dvouciferné inflace by ale mělo mít Česko definitivně za sebou. Letos by se dokonce růst cen mohl udržet pod dvěma procenty, byť ceny potravin zůstávají stále nevyzpytatelné a zatím se nedaří zpomalit zdražování ve službách. Další podrobnosti a také odpověď na otázku, zda by mohl pomalý růst cen přimět bankovní radu ČNB ke snížení sazeb, prozradí v Ranním brífinku hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.

Dvě a půl procenta – taková byla průměrná roční míra inflace za rok 2025. Podle dat Českého statistického úřadu dosáhl růst spotřebitelských cen o desetinu procentního bodu vyšší úrovně než předloni, období dvouciferné inflace by ale mělo mít Česko definitivně za sebou. Letos by se dokonce růst cen mohl udržet pod dvěma procenty, byť ceny potravin zůstávají stále nevyzpytatelné a zatím se nedaří zpomalit zdražování ve službách. Další podrobnosti a také odpověď na otázku, zda by mohl pomalý růst cen přimět bankovní radu ČNB ke snížení sazeb, prozradí v Ranním brífinku hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Tuzemská ekonomika vykazuje daleko lepší čísla, než se čekalo. Inflace klesla, v meziročním srovnání ceny v roce 2025 stouply jen o 2,1 procenta.  Průmysl v listopadu prudce navýšil výrobu, po očištění o počet pracovních dní rostla nejvíc od května roku 2019. Data o průmyslu navíc ukazují na růst výroby přes pokles zahraniční poptávky.Za celý rok 2025 se očekává růst ekonomiky o 2,5 procenta. Jaký vývoj se dá očekávat letos a jaké černé labutě hrozí? Nejen o tom s hlavním ekonomem Generali CEE Holding Miroslavem Singerem. 

Ranní brífink Julie Hrstkové: Tuzemská ekonomika vykazuje daleko lepší čísla, než se čekalo. Inflace klesla, v meziročním srovnání ceny v roce 2025 stouply jen o 2,1 procenta.  Průmysl v listopadu prudce navýšil výrobu, po očištění o počet pracovních dní rostla nejvíc od května roku 2019. Data o průmyslu navíc ukazují na růst výroby přes pokles zahraniční poptávky.Za celý rok 2025 se očekává růst ekonomiky o 2,5 procenta. Jaký vývoj se dá očekávat letos a jaké černé labutě hrozí? Nejen o tom s hlavním ekonomem Generali CEE Holding Miroslavem Singerem. 

Česká ekonomika má za sebou první normální rok po sérii krizí. Inflace je zkrocená a do roku 2026 vstupujeme s mírným růstem. Podle ekonoma a novináře Davida Klimeše nás čeká spíše klidný rok bez velkých otřesů. Klíčové však bude, jak si stát poradí s kvalitou veřejných služeb a nastartováním soukromého byznysu. Jaké resty si do nového roku neseme? A dokáže si nový kabinet stanovit skutečné priority?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ekonomické zprávy z konce roku 2025 o stavu české ekonomiky nebyly vůbec špatné. „Českou ekonomiku vnímám v posledním roce daleko pozitivněji. Její restart byl velmi váhavý, teď roste viditelně rychleji než evropský průměr a dohání, co ztratila,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Ekonomické zprávy z konce roku 2025 o stavu české ekonomiky nebyly vůbec špatné. „Českou ekonomiku vnímám v posledním roce daleko pozitivněji. Její restart byl velmi váhavý, teď roste viditelně rychleji než evropský průměr a dohání, co ztratila,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Česká ekonomika příští rok poroste rychleji než letos. Kromě robustní spotřeby by měly firmy po několika letech váhání konečně rozjet odložené investiční projekty. V pořadu Agenda to říká hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Nová vláda ale může svým utrácením přilít olej do ohně inflace, varuje. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Do jaké míry se na aktuálním vývoji inflace v Česku podílejí ceny potravin? Proč izraelský premiér Netanjahu neprosadil na jednání bezpečnostního kabinetu plán na obsazení celého Pásma Gazy? A co všechno obnáší výcvik nové generace ukrajinských vojenských pilotů?

Do jaké míry se na aktuálním vývoji inflace v Česku podílejí ceny potravin? Proč izraelský premiér Netanjahu neprosadil na jednání bezpečnostního kabinetu plán na obsazení celého Pásma Gazy? A co všechno obnáší výcvik nové generace ukrajinských vojenských pilotů?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Inflace v Česku podle předběžných dat zvolnila na 2,7 %. Ovlivní to čtvrteční rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb? Přistoupí Izrael k úplnému obsazení Pásma Gazy, jak navrhuje premiér Netanjahu? Má takový plán podporu společnosti? Polsko se připravuje na nástup nového prezidenta. Jaké bylo desetileté působení končící hlavy státu Andrzeje Dudy?

Inflace v Česku podle předběžných dat zvolnila na 2,7 %. Ovlivní to čtvrteční rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb? Přistoupí Izrael k úplnému obsazení Pásma Gazy, jak navrhuje premiér Netanjahu? Má takový plán podporu společnosti? Polsko se připravuje na nástup nového prezidenta. Jaké bylo desetileté působení končící hlavy státu Andrzeje Dudy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Inflace je konečně pod dvouprocentní hranicí, kterou si přeje hlavní strážce tuzemských cen Česká národní banka. Jenže pro mladé rodiny, které shánějí vlastní byt, to není žádná útěcha. Pro ně je život drahý i v bezinflačních časech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vyplývá pro politické strany a hnutí z dnes oznámeného termínu sněmovních voleb? Co napovídají nové údaje o inflaci v Česku, pokud jde o ceny potravin a výhled pro další měsíce? Jakou odezvu má ve Francii případ hvězdného herce Gérarda Depardieu, jemuž uložil soud podmíněný trest za sexuální zneužívání žen ve filmovém štábu? A jaké otázky zaznívají na pražské Národní konferenci o podpoře sportu a pohybu?

Co vyplývá pro politické strany a hnutí z dnes oznámeného termínu sněmovních voleb? Co napovídají nové údaje o inflaci v Česku, pokud jde o ceny potravin a výhled pro další měsíce? Jakou odezvu má ve Francii případ hvězdného herce Gérarda Depardieu, jemuž uložil soud podmíněný trest za sexuální zneužívání žen ve filmovém štábu? A jaké otázky zaznívají na pražské Národní konferenci o podpoře sportu a pohybu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Svět se změnil, meziroční inflace v dubnu poklesla na 1,8 procenta, tedy na úroveň, na které byla naposled v roce 2018. Tak zní nejlepší ekonomická zpráva za posledních sedm let. Skončilo drsné období, kdy se ceny zvyšovaly dvouciferným meziročním tempem, a dost možná, že začíná něco nového a lepšího.

Jako propuštění z věznice Shawshank. Inflace pod dvěma procenty. Další válka. Tentokrát o satelity. Vládní koalice si dokáže ve Sněmovně komplikovat život sama. Konkláve začíná. Od Merzovy vlády se čeká nový rozjezd Evropské unie.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sotva se podařilo inflaci zkrotit, půjde opět nahoru. Státy totiž plánují velké výdaje na zbrojení - na dluh a na trh pustí emise státních dluhopisů. Jdeme ale do dekády, kdy ponesou víc než inflace, říká exbankéř Lubor Žalman.Na dluhopisových trzích vypukly masivní výprodeje německých cenných papírů a prudký růst výnosů. Tamní parlament totiž čerstvě prosadil historickou změnu a prolomil takzvanou dluhovou brzdu, aby si země bez zábran mohla půjčovat na zbrojení. V rámci změn schválil vytvoření obřího 500miliardového fondu na investice do obrany.„Jestliže Němci začnou utrácet, tak jako každá země si na to budou muset půjčovat. Dluhopisů bude víc. A i když jich bude víc, tak investorů bude pořád stejně, takže budou muset nabízet lepší výnos,“ vysvětluje Lubor Žalman, zakladatel Encor Wealth Management a bývalý ředitel Raiffeisenbank.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Jaký dopad na evropské firmy by mohla mít nová americká cla na dovoz hliníku a oceli? Může pařížský summit o AI urychlit rozvoj umělé inteligence v unijních státech? A jak se podle nového obsáhlého průzkumu odráží vývoj inflace na chování spotřebitelů v Česku?

Dají se plynové ohřívače na předzahrádkách restaurací obecně považovat za bezpečnostní riziko? Existují rozdíly v jejich kvalitě a protipožárním zabezpečení? Jak je možné, že meziměsíčně ceny klesly, ale v meziročním srovnání inflace mírně zrychlila? Jak data o inflaci vyhodnotí bankovní rada ČNB a dá se čekat další snižování základní úrokové sazby? A čím si získal voličstvo chorvatský prezident Zoran Milanović, který rekordním ziskem hlasů obhájil svůj mandát?

Spořicí účty konečně poráží inflaci. S poklesem klíčové sazby ČNB ale jejich výnosy příští rok klesnou. Termínované vklady pokryjí inflaci tipťop, říká ekonomka Horská. Investice jsou nové spoření, míní portfolio manažer Splítek.Spořicí účtyBanky drží úročení na spořicích účtech zatím zuby nehty poměrně vysoko. Nejvyšší úročení na spořicím účtu nabízí aktuálně Raiffeisenbank (4,2 procenta pro vklady do půl milionu). Na druhém místě je VÚB Banka, která úročení snížila na 4,1 %, ale platí na celý vklad. Trinity Bank a Partners Banka nabízí shodně 4,03 % ročně.Jaké výnosy přinesou v příštím roce spořicí účty, které využívá sedm z 10 Čechů, závisí na strategii snižování sazeb České národní banky. Klíčová reposazba (aktuálně na čtyřech procentech) totiž půjde dál dolů. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské to ale bude poměrně pomalý pokles.„Úroky nepůjdou dolů tak rychle, jak jsme si před měsícem, dvěma mysleli, což dává konzervativním střadatelům čas a prostor rozmyslet, co s penězi na termínovaných účtech,“ uvedla ve speciálu podcastu Ve vatě, jehož záznam si můžete pustit nahoře v článku.Spořicí účty by tak v příštím roce mohly nést už jen 2,5 až tři procenta. „Žádná tragédie, pro člověka, který má pět let do důchodu, je to docela hezké,“ míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Další forma konzervativního spoření, tzv. repofondy, které kopírují reposazbu ČNB, dodají ještě zhruba o půl procenta navíc. U obou typů účtů platí, že inflaci sice příští rok pokryjí, ale dlouhodobě ji porážet nebudou. Spotřebitelské ceny v Česku v letošním říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent.Termínované účtyKdo úspory uložil na termínovaném účtu, zafixoval si na rozdíl od „spořáků“ a repofondů úrok na určitou dobu. Čas na rozmyšlenou, kam peníze přesunout, aby vydělávaly více, se ale i tady krátí.„Inflace by měla být v příštím roce už pod třemi procenty, stabilně spíš 2,5 %, takže se mrkněte na svoje „termiňáky“, jaké úrokové sazby tam máte, a opravdu si to hlídejte, protože příští rok podle mě bude zlomový, kdy bude Česká národní banka opatrně sundávat sazby. Můžete se dostat do situace, kdy vám vklady budou krýt inflaci tipťop, anebo ji nepokryjí,“ upozorňuje Helena Horská.Poté co se vysoké sazby ČNB daly do pohybu, rozpohybovaly se i masy peněz na tuzemských účtech. Ze spořicích účtů putovaly směrem na ty termínované, které byly schopné vyšší úrok na určitou dobu uzamknout, ale i do investic.Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v letošním třetím čtvrtletí vzrostl o 82 miliard korun na rekordních 1,146 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly dluhopisové fondy.  Na běžných, spořicích a termínovaných účtech ale stále leží přes tři biliony korun.„Vypadá to, že se Češi naučili trochu investovat. Inflace, nouze a současný „hype“, že musíme něco dělat, je donutil vyhledat si investiční aplikaci nebo fondy. A ty peníze už z nich nestahují,“ chválí Čechy ekonom Stroukal.AkciePodle Mikuláše Splítka, portfolio manažera Erste Asset Management, se lidé v reálu nerozhodují, kam dají peníze, podle budoucí inflace. Ale podle té minulé a reagují tak se značným zpožděním.„Myšlenka, že lidé předpovídají, jaká bude inflace, a podle toho se rozhodují, do jaké třídy aktiv půjdou, je z mého pohledu chybná. Oni konečně přesouvali peníze na „termíňáky“ a možná trošičku do těch akcií, až když viděli, že inflace byla 17 %. Oni byli dva až tři roky zpátky.“Držet peníze na vkladových účtech je opatrná strategie, která vyšší zhodnocení v příštích měsících nepřinese. Na rozdíl od investic do akcií. „Jeden ekonom České spořitelny řekl, že investování je nové spoření, a to je velmi zajímavý shift v přemýšlení. Mladí lidé tak opravdu přemýšlí,“ říká Mikuláš Splítek, který v Erste Asset Management řídí podílový fond Stock Small Caps.„Jenom dvě třídy aktiv reálně tvoří bohatství –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastní kapitál firem a nemovitosti, všechno ostatní je pouze pro udržení bohatství. Když má člověk peníze na spořáku, znamená to, že nechce zbohatnout. Nemá nápady na vlastní podnikání nebo nějakou hypotézu, kterou může využít,“ uvedl Splítek.Podle Heleny Horské teď ale není ideální doba pro přestup z termínovaných účtů do akcií, které jsou aktuálně drahé. „Já nejsem spekulant, jsem makroekonom, co sleduje cykly. Akciové trhy měly tendenci růst před americkými prezidentskými volbami a trochu i po volbách, pak ale přišlo zreálnění situace. Teď bych do toho nelezla. Přijde doba, kdy se do toho akciového trhu bude moci nastoupit za výhodnějších podmínek,“ myslí si Horská.Bojím se, co bude dál, říká SplítekOdhadovat budoucnost na trzích je podle Splítka ošidné. „Způsob, jakým akcioví investoři pracují, není znát budoucnost, tam je příliš mnoho proměnných, ale spíš rychle pochopit, co se děje, a připravit si scénáře,“ kontroval v debatě podcastu Ve vatě.Akciím se loni dařilo. Světový trh vzrostl celkově zhruba o pětinu. Podle Splítka je to i tím, že klesaly úrokové sazby a rostla nezaměstnanost, což firmám vyhovuje. Tento trend může pokračovat. „Pokud se letos zvýšila ziskovost S&P 500 o nějakých 10 %, tak ten růst je ospravedlnitelný. Pokud bude dál růst ziskovost a bude pokračovat toto prostředí, tak se akciím může vést dobře i dál.“Otázkou podle Mikuláše Splítka ale je, jak dlouho. Prvotní impuls, který ekonomice může dát Donald Trump, se může nakonec obrátit proti investorům.„Já se bojím příštího roku. Banky budou hodně půjčovat, rozvolnění regulace, izolacionalismus. Dobré firmy, který mají nějakou konkurenční výhodu, se obchodují 30–⁠⁠⁠⁠⁠⁠40 % nad mým odhadem jejich férové hodnoty. Já se bojím toho, že si valuaci berou z budoucnosti. To znamená, že příští tři čtyři roky akciový trh neudělá nic,“ říká Splítek, který už v roce 2022 upozorňoval, že bychom mohli zažít ztracenou dekádu, kdy trhy prakticky neporostou.Zajímavým sektorem k investování bude podle ekonomky Heleny Horské nadále obranný průmysl. „Výdaje na zbrojení mají růst, mluví se až o čtyřech procentech. Budou v tom peníze. Anebo longevity, péče o dlouhodobé zdraví. Velké peníze se v Evropě budou také investovat do jádra.“Příležitost mohou ale nabídnout i netradiční byznys plány, upozornil Dominik Stroukal. „Z tematických akcií mi vždycky přišla zajímavá „tráva“, tedy marihuana. Některé farmaspolečnosti vsadily na to, že se pohne regulace, což je nejisté, ale začala si hýbat. A našly si na tom větší profitmargin (ziskovou marži)“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základn...

Odkaz na celý díl ALL-IN-SIDER. Tomáš Jirsa, Michal Půr a hlavně dva stálí hosté Ondřej Kania a Andy Dravecký. Cílem je věnovat se byznysu a zahraničí. Jak se nám to v pilotním díle povedlo? Posuďte sami a dejte nám vědět, zda vás nový formát baví, zda vám vyhovuje balanc mezi žoviálností a probíranými tématy. Bereme všechnu zpětnou vazbu. ALL-IN-SIDER chceme dělat jednou měsíčně. Tentokrát jsme probrali Ameriku. Jaké budou dopady Trumpových volebních slibů na ekonomiku? Řešili jsme poměr M&A k IPO nebo pokles významnosti tradičních médií pohledem příjmů z předplatných. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:

Napravování křivd komunistického režimu trvá už 35 let. Inflace vyhrává volby. Platí to i v Česku? Blíží se zima. Pojďme si promluvit o ruském plynu a ropě. Polsko vnímá volbu amerického prezidenta skoro jako svou domácí. Klima a přírodní katastrofy v zajetí ideologie. Politika věčného vracení, politika joja.

Donald Trump je populista, přesto mu lidé věří dost, aby ho zvolili americkým prezidentem. Z toho, jak Američany přesvědčil, plyne poučení nejen pro jeho soupeře, ale před nadcházející volební kampaní také pro české politiky. Hlavně v tom, jak Trump dokázal šikovně používat kouzelné slovo inflace.

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nakolik se vývoj inflace promítá do tuzemské spotřebitelské důvěry? Kam zatím směřuje rozsáhlá vojenská operace ukrajinských sil na západě Ruska? A jak hodnotí bilanci české výpravy na letošních olympijských hrách její vedoucí Martin Doktor?

Kulturní války na Olympiádě v Paříži, Co by pro Ukrajinu znamenala Kamala Harrisová ve funkci prezidentky Spojených států amerických, dosavadní viceprezidentka už má totiž jistotu, že bude nominována za Demokratickou stranu a vybírá kandidáta na svého viceprezidenta a Inflace křiklavých patriotů

Vlastenec. Slovo, které jsme donedávna znali jen z hodin dějepisu a obrozenecké literatury 19. století, se v posledních letech stalo hrdou politickou nálepkou, která má přinášet volební zisky. Hnutí Andreje Babiše, který vždy neomylně nabírá nejsilnější společenský vítr, používá cizí slovo patriot. Je více mezinárodní, jakoby vznešené, a když Babiš říká do novin „Jsem patriot“, zní to jinak než vlastenec nebo dokonce pejorativně znějící národovec.

Takže co jsme se nového dozvěděli v uplynulých, tentokrát kvůli státnímu svátku mimořádně osmi, dnech: Inflace v červnu klesla a potraviny dokonce zlevňovaly, hnutí ANO expremiéra Babiše a FIDESZ maďarského premiéra Orbána se v europarlamentní frakci spojily s krajně pravicovými stranami z půlky Evropy, Rusko raketami zaútočilo na největší ukrajinskou dětskou nemocnici v Kyjevě a zabilo při tom několik dětí.

Co napovídají údaje k inflaci za červen o vývoji cen v nejbližších měsících? Jaký vzkaz vyšle právě zahájený washingtonský summit NATO směrem k Rusku? A jak má rozvodové řízení v Česku zjednodušit a urychlit novela občanského zákoníku, kterou v úvodním čtení schválila Poslanecká sněmovna?

Zlevnily hlavně potraviny - například mouka nebo vejce, jejich ceny klesly skoro o čtvrtinu. Naopak zdražilo nájemní bydlení nebo elektřina. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily. Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Poprvé po víc než dvou letech stoupla reálná mzda. Podle ČSÚ vzrostly výdělky v letošním prvním čtvrtletí po započítání inflace o necelých pět procent. Průměrná mzda se dostala na 43 941 korun. Pořadem provázel Ondřej Topinka https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130611/

Podle zpráv Českého statistického úřadu poprvé po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda až na 43 941 korun. Znamená to konec krize a návrat do normálu? Ekonom Richard Hindls ještě přiblíží přípravy státního rozpočtu a okomentuje sílu ekonomik válčících stran ve druhé světové válce v době vylodění Spojenců před 80 lety.

Inflace v dubnu zrychlila výrazněji, než stát očekával. Co je hlavním důvodem? A jak bude reagovat Česká národní banka? „Důležitý je i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování úrokových sazeb,“ přiznává v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).