Podcasts about inflace

Inflace je konečně pod dvouprocentní hranicí, kterou si přeje hlavní strážce tuzemských cen Česká národní banka. Jenže pro mladé rodiny, které shánějí vlastní byt, to není žádná útěcha. Pro ně je život drahý i v bezinflačních časech.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co vyplývá pro politické strany a hnutí z dnes oznámeného termínu sněmovních voleb? Co napovídají nové údaje o inflaci v Česku, pokud jde o ceny potravin a výhled pro další měsíce? Jakou odezvu má ve Francii případ hvězdného herce Gérarda Depardieu, jemuž uložil soud podmíněný trest za sexuální zneužívání žen ve filmovém štábu? A jaké otázky zaznívají na pražské Národní konferenci o podpoře sportu a pohybu?

Svět se změnil, meziroční inflace v dubnu poklesla na 1,8 procenta, tedy na úroveň, na které byla naposled v roce 2018. Tak zní nejlepší ekonomická zpráva za posledních sedm let. Skončilo drsné období, kdy se ceny zvyšovaly dvouciferným meziročním tempem, a dost možná, že začíná něco nového a lepšího.

Jako propuštění z věznice Shawshank. Inflace pod dvěma procenty. Další válka. Tentokrát o satelity. Vládní koalice si dokáže ve Sněmovně komplikovat život sama. Konkláve začíná. Od Merzovy vlády se čeká nový rozjezd Evropské unie.

Česká inflace zpomaluje, ale služby zdražují. Ekonom Jan Bureš vysvětluje, proč firmy využívají silné poptávky a co čekat od centrální banky. Nový Hrotcast s moderátorem Pavlem Štruncem je tady.Inflace v Česku zpomalila na 1,8 procenta, a to je pro mnohé ekonomy překvapení. „Čekal jsem dvě procenta, ale není to dramatický rozdíl. Ještě v březnu byla 2,8 procenta, je to z velké části dané rozkolísaností cen potravin, loni zdražily, pak zlevňovaly,“ říká v novém Hrotcastu host Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.Silná poptávka podle něj umožňuje firmám navyšovat ceny nad dvouprocentní hranici. „Zdražují služby. Vidíme, že v posledních měsících jsou tahouny inflace kultura nebo pohostinství. Lidé chtějí utrácet a podniky toho využívají,“ zdůrazňuje v našem podcastu.České domácnosti platí nejvyšší cenu elektřiny v EU kvůli přirážkám na obnovitelné zdroje. Bureš ale vidí šanci na zlepšení – celní válka může cenu energií srazit. Dopady obchodní politiky Donalda Trumpa podle něj pocítíme nejvíc v roce 2026. Česká centrální banka drží konzervativní kurz a nízká inflace je její prioritou. Úrokové sazby by podle Bureše mohly brzy klesnout, protože ekonomiku není třeba dál brzdit.Pokud jde o obranné výdaje, prostor v rozpočtu je, ale podle hlavního ekonoma Patria Finance je zásadní, aby peníze směřovaly skutečně na armádu – a ne třeba na opalovací krémy, jak se diskutovalo ve Španělsku. Akciové trhy zatím reagují na Trumpovu politiku překvapivě pozitivně, i když v USA roste strach z recese.Proč mají Češi nejdražší elektřinu v Evropě? Jak americko-čínské napětí ovlivní českou ekonomiku? Proč zdražují služby, i když inflace klesá? A kdy se dočkáme snížení úrokových sazeb? Poslechněte si náš podcast a zjistěte odpovědi na otázky, které hýbou českou i světovou ekonomikou.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.

Zdražení přijde ve chvíli, kdy se ho obává pokud možno co nejvíc lidí. Poučka z podnikatelské psychologie se stala varováním právě v těchto dnech. Obavy z inflace totiž dosáhly na indexu Českého statistického úřadu hodnoty 37 bodů, což je nejvíc od října 2022. Pokud se očekávání na této úrovni udrží, pak lze po zkušenostech z minulých let předpokládat, že celková inflace brzy překročí tříprocentní hranici – a reálně hrozí, že to časem půjde ještě výš.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Středočeský kraj plánuje zdražení veřejné dopravy, jedná o tom i s vedením hlavního města. Důvodem zdražení jsou rostoucí náklady na zajištění dopravní obslužnosti v regionu. Nejen o jízdném, ale také o stavbě metra D, elektromobilitě nebo Drážní promenádě ve Vršovicích mluvil v pořadu K věci opoziční zastupitel a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr.

Středočeský kraj plánuje zdražení veřejné dopravy, jedná o tom i s vedením hlavního města. Důvodem zdražení jsou rostoucí náklady na zajištění dopravní obslužnosti v regionu. Nejen o jízdném, ale také o stavbě metra D, elektromobilitě nebo Drážní promenádě ve Vršovicích mluvil v pořadu K věci opoziční zastupitel a předseda strany Praha sobě Adam Scheinherr.Všechny díly podcastu K věci Štěpánky Duchkové můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Sotva se podařilo inflaci zkrotit, půjde opět nahoru. Státy totiž plánují velké výdaje na zbrojení - na dluh a na trh pustí emise státních dluhopisů. Jdeme ale do dekády, kdy ponesou víc než inflace, říká exbankéř Lubor Žalman.Na dluhopisových trzích vypukly masivní výprodeje německých cenných papírů a prudký růst výnosů. Tamní parlament totiž čerstvě prosadil historickou změnu a prolomil takzvanou dluhovou brzdu, aby si země bez zábran mohla půjčovat na zbrojení. V rámci změn schválil vytvoření obřího 500miliardového fondu na investice do obrany.„Jestliže Němci začnou utrácet, tak jako každá země si na to budou muset půjčovat. Dluhopisů bude víc. A i když jich bude víc, tak investorů bude pořád stejně, takže budou muset nabízet lepší výnos,“ vysvětluje Lubor Žalman, zakladatel Encor Wealth Management a bývalý ředitel Raiffeisenbank.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Ranní brífink Jana Beránka: Svět teď není zrovna klidné místo. A velkou roli v tom hraje inflace. Přitom už se klidní, ale taky pomohla spoustě politických změn, které teď začínají být naplno vidět. Jak to s ní bude dál? Kam se ubírá v posledních měsících a proč si teď už klidně zafixovat ceny elektřiny? Odpovídáme s Tomášem Lysoňkem, zástupcem šéfredaktora HN.

Ranní brífink Jana Beránka: Svět teď není zrovna klidné místo. A velkou roli v tom hraje inflace. Přitom už se klidní, ale taky pomohla spoustě politických změn, které teď začínají být naplno vidět. Jak to s ní bude dál? Kam se ubírá v posledních měsících a proč si teď už klidně zafixovat ceny elektřiny? Odpovídáme s Tomášem Lysoňkem, zástupcem šéfredaktora HN.

Jaký dopad na evropské firmy by mohla mít nová americká cla na dovoz hliníku a oceli? Může pařížský summit o AI urychlit rozvoj umělé inteligence v unijních státech? A jak se podle nového obsáhlého průzkumu odráží vývoj inflace na chování spotřebitelů v Česku?

Jaký dopad na evropské firmy by mohla mít nová americká cla na dovoz hliníku a oceli? Může pařížský summit o AI urychlit rozvoj umělé inteligence v unijních státech? A jak se podle nového obsáhlého průzkumu odráží vývoj inflace na chování spotřebitelů v Česku? Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Julie Hrstkové: Ceny bytů a domů začaly opět růst, nový impuls na trh realit dodala i centrální banka, která minulý týden snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí v letošním roce a zda jsou skutečně investičním zlatem, tak o tom si budeme povídat s Michalem Pazderou, externím konzultantem společnosti Sreality.cz

Ranní brífink Julie Hrstkové: Ceny bytů a domů začaly opět růst, nový impuls na trh realit dodala i centrální banka, která minulý týden snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí v letošním roce a zda jsou skutečně investičním zlatem, tak o tom si budeme povídat s Michalem Pazderou, externím konzultantem společnosti Sreality.cz

V dnešní epizodě jsem se s Lukášem Kovandou pokoušeli osvětlit a přiblížit často zmiňované pojmy vztahující se k fundamentu ekonomiky. Termíny jako HDP, schodkový rozpočet, státní dluh, inflace a daňové ráje by vám mohly být o něco bližší po shlédnutí.  Rovněž jsem se s Lukášem pobavili krátce o nákupu nemovitostí případně aktuálně vhodnosti nákupu - Podcast byl nahráván na konci roku 2024, takže informace nemusí být s odstupem času stoprocentně aktuální. Domluvili jsme se rovněž na pokračování další epizody, proto vás chceme vyzvat, abyste případné dotazy a otázky na Lukáše pokládali do komentářů :) Host: Lukáš Kovanda, Český ekonom, autor ekonomické literatury a hlavní ekonom Trinity Bank Hosta můžete sledovat na:LinkedInu: https://www.linkedin.com/in/luk%C3%A1%C5%A1-kovanda-82884497/ Mail: podcast@klubinvestoru.com Klub investorů môžete sledovať na: https://linktr.ee/klubinvestoru Studio: https://www.pracovna.cz/

Dají se plynové ohřívače na předzahrádkách restaurací obecně považovat za bezpečnostní riziko? Existují rozdíly v jejich kvalitě a protipožárním zabezpečení? Jak je možné, že meziměsíčně ceny klesly, ale v meziročním srovnání inflace mírně zrychlila? Jak data o inflaci vyhodnotí bankovní rada ČNB a dá se čekat další snižování základní úrokové sazby? A čím si získal voličstvo chorvatský prezident Zoran Milanović, který rekordním ziskem hlasů obhájil svůj mandát?

Dají se plynové ohřívače na předzahrádkách restaurací obecně považovat za bezpečnostní riziko? Existují rozdíly v jejich kvalitě a protipožárním zabezpečení? Jak je možné, že meziměsíčně ceny klesly, ale v meziročním srovnání inflace mírně zrychlila? Jak data o inflaci vyhodnotí bankovní rada ČNB a dá se čekat další snižování základní úrokové sazby? A čím si získal voličstvo chorvatský prezident Zoran Milanović, který rekordním ziskem hlasů obhájil svůj mandát?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Inflace se dostala na nejnižší úroveň za poslední roky. Stojí za tím například až nečekané zlevnění alkoholických nápojů nebo některých potravin. Jak ale bude vypadat celý rok 2025? Na to v našem Press klubu odpovídala viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Poslechněte si celý pořad.

Inflace je v plné síle zpět, vlastně nikdy neodešla. Akorát není ještě dostatečně vidět ve spotřebitelských cenách. 12.12.2024. www.RadioUniversum.cz

Spořicí účty konečně poráží inflaci. S poklesem klíčové sazby ČNB ale jejich výnosy příští rok klesnou. Termínované vklady pokryjí inflaci tipťop, říká ekonomka Horská. Investice jsou nové spoření, míní portfolio manažer Splítek.Spořicí účtyBanky drží úročení na spořicích účtech zatím zuby nehty poměrně vysoko. Nejvyšší úročení na spořicím účtu nabízí aktuálně Raiffeisenbank (4,2 procenta pro vklady do půl milionu). Na druhém místě je VÚB Banka, která úročení snížila na 4,1 %, ale platí na celý vklad. Trinity Bank a Partners Banka nabízí shodně 4,03 % ročně.Jaké výnosy přinesou v příštím roce spořicí účty, které využívá sedm z 10 Čechů, závisí na strategii snižování sazeb České národní banky. Klíčová reposazba (aktuálně na čtyřech procentech) totiž půjde dál dolů. Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské to ale bude poměrně pomalý pokles.„Úroky nepůjdou dolů tak rychle, jak jsme si před měsícem, dvěma mysleli, což dává konzervativním střadatelům čas a prostor rozmyslet, co s penězi na termínovaných účtech,“ uvedla ve speciálu podcastu Ve vatě, jehož záznam si můžete pustit nahoře v článku.Spořicí účty by tak v příštím roce mohly nést už jen 2,5 až tři procenta. „Žádná tragédie, pro člověka, který má pět let do důchodu, je to docela hezké,“ míní ekonom z Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal. Další forma konzervativního spoření, tzv. repofondy, které kopírují reposazbu ČNB, dodají ještě zhruba o půl procenta navíc. U obou typů účtů platí, že inflaci sice příští rok pokryjí, ale dlouhodobě ji porážet nebudou. Spotřebitelské ceny v Česku v letošním říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta, meziroční inflace tak zrychlila ze zářijových 2,6 procent.Termínované účtyKdo úspory uložil na termínovaném účtu, zafixoval si na rozdíl od „spořáků“ a repofondů úrok na určitou dobu. Čas na rozmyšlenou, kam peníze přesunout, aby vydělávaly více, se ale i tady krátí.„Inflace by měla být v příštím roce už pod třemi procenty, stabilně spíš 2,5 %, takže se mrkněte na svoje „termiňáky“, jaké úrokové sazby tam máte, a opravdu si to hlídejte, protože příští rok podle mě bude zlomový, kdy bude Česká národní banka opatrně sundávat sazby. Můžete se dostat do situace, kdy vám vklady budou krýt inflaci tipťop, anebo ji nepokryjí,“ upozorňuje Helena Horská.Poté co se vysoké sazby ČNB daly do pohybu, rozpohybovaly se i masy peněz na tuzemských účtech. Ze spořicích účtů putovaly směrem na ty termínované, které byly schopné vyšší úrok na určitou dobu uzamknout, ale i do investic.Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v letošním třetím čtvrtletí vzrostl o 82 miliard korun na rekordních 1,146 bilionu korun. Největší nárůst zaznamenaly dluhopisové fondy.  Na běžných, spořicích a termínovaných účtech ale stále leží přes tři biliony korun.„Vypadá to, že se Češi naučili trochu investovat. Inflace, nouze a současný „hype“, že musíme něco dělat, je donutil vyhledat si investiční aplikaci nebo fondy. A ty peníze už z nich nestahují,“ chválí Čechy ekonom Stroukal.AkciePodle Mikuláše Splítka, portfolio manažera Erste Asset Management, se lidé v reálu nerozhodují, kam dají peníze, podle budoucí inflace. Ale podle té minulé a reagují tak se značným zpožděním.„Myšlenka, že lidé předpovídají, jaká bude inflace, a podle toho se rozhodují, do jaké třídy aktiv půjdou, je z mého pohledu chybná. Oni konečně přesouvali peníze na „termíňáky“ a možná trošičku do těch akcií, až když viděli, že inflace byla 17 %. Oni byli dva až tři roky zpátky.“Držet peníze na vkladových účtech je opatrná strategie, která vyšší zhodnocení v příštích měsících nepřinese. Na rozdíl od investic do akcií. „Jeden ekonom České spořitelny řekl, že investování je nové spoření, a to je velmi zajímavý shift v přemýšlení. Mladí lidé tak opravdu přemýšlí,“ říká Mikuláš Splítek, který v Erste Asset Management řídí podílový fond Stock Small Caps.„Jenom dvě třídy aktiv reálně tvoří bohatství –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vlastní kapitál firem a nemovitosti, všechno ostatní je pouze pro udržení bohatství. Když má člověk peníze na spořáku, znamená to, že nechce zbohatnout. Nemá nápady na vlastní podnikání nebo nějakou hypotézu, kterou může využít,“ uvedl Splítek.Podle Heleny Horské teď ale není ideální doba pro přestup z termínovaných účtů do akcií, které jsou aktuálně drahé. „Já nejsem spekulant, jsem makroekonom, co sleduje cykly. Akciové trhy měly tendenci růst před americkými prezidentskými volbami a trochu i po volbách, pak ale přišlo zreálnění situace. Teď bych do toho nelezla. Přijde doba, kdy se do toho akciového trhu bude moci nastoupit za výhodnějších podmínek,“ myslí si Horská.Bojím se, co bude dál, říká SplítekOdhadovat budoucnost na trzích je podle Splítka ošidné. „Způsob, jakým akcioví investoři pracují, není znát budoucnost, tam je příliš mnoho proměnných, ale spíš rychle pochopit, co se děje, a připravit si scénáře,“ kontroval v debatě podcastu Ve vatě.Akciím se loni dařilo. Světový trh vzrostl celkově zhruba o pětinu. Podle Splítka je to i tím, že klesaly úrokové sazby a rostla nezaměstnanost, což firmám vyhovuje. Tento trend může pokračovat. „Pokud se letos zvýšila ziskovost S&P 500 o nějakých 10 %, tak ten růst je ospravedlnitelný. Pokud bude dál růst ziskovost a bude pokračovat toto prostředí, tak se akciím může vést dobře i dál.“Otázkou podle Mikuláše Splítka ale je, jak dlouho. Prvotní impuls, který ekonomice může dát Donald Trump, se může nakonec obrátit proti investorům.„Já se bojím příštího roku. Banky budou hodně půjčovat, rozvolnění regulace, izolacionalismus. Dobré firmy, který mají nějakou konkurenční výhodu, se obchodují 30–⁠⁠⁠⁠⁠⁠40 % nad mým odhadem jejich férové hodnoty. Já se bojím toho, že si valuaci berou z budoucnosti. To znamená, že příští tři čtyři roky akciový trh neudělá nic,“ říká Splítek, který už v roce 2022 upozorňoval, že bychom mohli zažít ztracenou dekádu, kdy trhy prakticky neporostou.Zajímavým sektorem k investování bude podle ekonomky Heleny Horské nadále obranný průmysl. „Výdaje na zbrojení mají růst, mluví se až o čtyřech procentech. Budou v tom peníze. Anebo longevity, péče o dlouhodobé zdraví. Velké peníze se v Evropě budou také investovat do jádra.“Příležitost mohou ale nabídnout i netradiční byznys plány, upozornil Dominik Stroukal. „Z tematických akcií mi vždycky přišla zajímavá „tráva“, tedy marihuana. Některé farmaspolečnosti vsadily na to, že se pohne regulace, což je nejisté, ale začala si hýbat. A našly si na tom větší profitmargin (ziskovou marži)“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základn...

Odkaz na celý díl ALL-IN-SIDER. Tomáš Jirsa, Michal Půr a hlavně dva stálí hosté Ondřej Kania a Andy Dravecký. Cílem je věnovat se byznysu a zahraničí. Jak se nám to v pilotním díle povedlo? Posuďte sami a dejte nám vědět, zda vás nový formát baví, zda vám vyhovuje balanc mezi žoviálností a probíranými tématy. Bereme všechnu zpětnou vazbu. ALL-IN-SIDER chceme dělat jednou měsíčně. Tentokrát jsme probrali Ameriku. Jaké budou dopady Trumpových volebních slibů na ekonomiku? Řešili jsme poměr M&A k IPO nebo pokles významnosti tradičních médií pohledem příjmů z předplatných. Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a provozovatel zdravotnických zařízení PENTA HOSPITALS. Sledujte nás:

Donald Trump je populista, přesto mu lidé věří dost, aby ho zvolili americkým prezidentem. Z toho, jak Američany přesvědčil, plyne poučení nejen pro jeho soupeře, ale před nadcházející volební kampaní také pro české politiky. Hlavně v tom, jak Trump dokázal šikovně používat kouzelné slovo inflace.

Napravování křivd komunistického režimu trvá už 35 let. Inflace vyhrává volby. Platí to i v Česku? Blíží se zima. Pojďme si promluvit o ruském plynu a ropě. Polsko vnímá volbu amerického prezidenta skoro jako svou domácí. Klima a přírodní katastrofy v zajetí ideologie. Politika věčného vracení, politika joja.

Donald Trump je populista, přesto mu lidé věří dost, aby ho zvolili americkým prezidentem. Z toho, jak Američany přesvědčil, plyne poučení nejen pro jeho soupeře, ale před nadcházející volební kampaní také pro české politiky. Hlavně v tom, jak Trump dokázal šikovně používat kouzelné slovo inflace.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Napravování křivd komunistického režimu trvá už 35 let. Inflace vyhrává volby. Platí to i v Česku? Blíží se zima. Pojďme si promluvit o ruském plynu a ropě. Polsko vnímá volbu amerického prezidenta skoro jako svou domácí. Klima a přírodní katastrofy v zajetí ideologie. Politika věčného vracení, politika joja.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým prezidentem Spojených států je republikán Donald Trump. Co mu pomohlo k vítězství? Jak je připraven na svůj druhý mandát? Nakolik je realistický jeho slib Zlatého věku Ameriky? A proč americká společnost ještě není připravená zvolit si za prezidentku ženu? Povolební dění komentuje amerikanista Jiří Pondělíček.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Novým prezidentem Spojených států je republikán Donald Trump. Co mu pomohlo k vítězství? Jak je připraven na svůj druhý mandát? Nakolik je realistický jeho slib Zlatého věku Ameriky? A proč americká společnost ještě není připravená zvolit si za prezidentku ženu? Povolební dění komentuje amerikanista Jiří Pondělíček.

Mzdy v tuzemsku konečně začaly zahlazovat inflační škody. V reálu teď porostou slušným tempem, přesto ani příští rok zub nedorovnají. Až v roce 2026 si za mzdu koupíme totéž co před covidem. „Sedm ztracených let,“ komentuje ekonom Dominik Stroukal.Částky na českých výplatnicích setrvale rostou. Loni v průměru o 8 %. Za poslední tři roky celkem o 19 %, za pět let o 35 % a za poslední dekádu dokonce v souhrnu o 72 %. Čeští zaměstnanci by se mohli radovat – nebýt výjimečné inflace, která zejména Česko potrápila v posledních třech letech.„Vidle do toho hodila inflace, protože tenhle náš dlouhodobý růst snížila v reálném vyjádření tím, že věci kolem nás začaly být významně dražší,“ připomíná v podcastu Ve vatě Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV).Mzdy se v reálném vyjádření (tedy s ohledem na to, co si za výdělek můžeme koupit) vrátily o sedm let zpátky. „Za svoji výplatu si můžeme pořídit stejný nákupní košík jako v roce 2017. To je velice smutné,“ konstatuje Stroukal.Dopady inflace, kterou Česko dlouhé dekády nezažilo, už zhruba rok začínáme odmazávat. Úplně ale ztrátu nedoženeme ani letos, ani napřesrok, ale až v roce 2026. „Z čísel Ministerstva financí vyplývá, že v přespříštím roce, tedy v roce 2026, podle toho, jak se ekonomika bude vyvíjet, by mohla nastat situace, kdy se v médiích objeví zpráva, že jsme se konečně dostali na předpandemickou úroveň, tedy na úroveň čtvrtého kvartálu 2019,“ avizuje ekonom.Konečně budou mzdy zpátky. Ale v roce 2019Ministerstvo financí očekává, že by mzdy měly růst o 7,1 % v letošním a o 6,4 % v příštím roce. Inflace už bude nízká, odhadují se 2,3 %. V reálu tedy mzdy porostou o 4,8 % letos a 4,1 % v roce 2025.„To by nám mělo stačit k tomu, abychom se v roce 2026 vrátili zpátky. Zpátky do roku 2019. Sedm ztracených let v krásném 21. století se všemi různými technologiemi. Je to smutné. Byla to obrovská katastrofa a tohle jsou její náklady,“ ohlíží se ekonom za inflační epizodou.Kvůli nebývalé inflaci u nás propadly platy nejvíce ve veřejném sektoru. I proto nyní sílí tlaky na vládu, aby například učitelům propad kompenzovala. Nejhůře ze zaměstnanců státu ale dopadli hasiči. V reálu si mohou za svůj plat koupit skoro o čtvrtinu méně než v roce 2019.Nejhůř to odnesli hasiči, vydělali ajťáci a energetika„Snadno se řekne, že chceme nižší platy ve veřejném sektoru, že by se tam mělo škrtat, ale na druhou stranu potom zase všichni chceme, aby parádně fungovaly služby,“ míní Stroukal. Slušný růst mezd udrželi například pracovníci v IT a v energetice. V průmyslu rostly mzdy o 7,5 %, ve vzdělávání jen o 2 %.Dotažení západních mezd se vzdálilo, česká inflace patřila k nejvyšším v Evropě, mzdy tak v reálu v posledních letech klesaly. „Když se podíváme na naše bohatší sousedy, tak do Rakouska bychom potřebovali přidat víc než jednou tolik, do Německa zhruba jednou tolik. V tabulce nominálních mezd jsme pětatřicátí. Jsme na tom samozřejmě líp než Slováci, kteří jsou zhruba nějakých šest příček pod námi. V Polsku je průměrná mzda už vyšší než u nás. Ale v hrubém, v čistém vyjádření jsme pořád ještě výš,“ porovnává mzdové podmínky Stroukal.„Nejchudší země rostou nejrychleji, jdou z nižšího základu, když u nejnižší mzdy přidáme tisícovku, tak je to v procentech víc, než když ji přidáme Lucemburčanům,“ vysvětluje ekonom NERV. Za posledních deset let rostou nejrychleji mzdy Rumunům, třikrát rychleji než Čechům. „Chudším“ Slovákům se v poledních letech paradoxně přidávalo o něco pomaleji než v ČR.Kdo mění práci, dostane přidánoVe druhém čtvrtletí letošního roku činila průměrná hrubá mzda 45 854 korun. Medián, tedy střední hodnota mezd, vystoupal na 38 529 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.Kdyby Češi častěji měnili práci, měli by mzdy vyšší, prokazují propojená data Ministerstva práce a sociálních věcí a Úřadů práce. Analýza zkoumala vývoj mezd 62 tisíc lidí, kteří pobírali podporu v nezaměstnanosti. A ukázala, že muži si po výpovědi finančně polepší o osm procent a o šest procent, pokud odejdou z vlastního popudu. Ženy po výpovědi dostanou na nové pozici přidáno zhruba 10 %.„Velká část zvyšování mezd se odehrává, když přeskakuješ z práce do práce. A v tom jsme relativně nejhorší široko daleko. Pokud bráníme nesmyslně lidem v tom, aby odešli do jiné práce, a tím získali možnost mít vyšší mzdu, je to škoda,“ míní Stroukal.O rozhýbání pracovního trhu, který aktuálně nabízí zhruba 200 tisíc volných míst, se pokouší „flexinovela“ zákoníku práce z dílny Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která už prošla prvním čtením. Dát zaměstnanci výpověď má být nově snazší, zároveň začnou výpovědní lhůty nově běžet už se dnem doručení.Máme vědět, kolik bere kolega?Zároveň chce tým ministra práce Jurečky zvednout během prvních dvou měsíců podporu v nezaměstnanosti, a to významně. Později se má naopak rychle krátit. Na výši mezd zázračný efekt Stroukal neočekává. „Já nečekám zázraky,“ řekl s tím, že pozitivně vnímá snahu o větší tlak na rekvalifikace nezaměstnaných. Kvituje také, že chce novela srovnat podmínky pro lidi, kteří jsou vyhození a kteří odchází za novou prací dobrovolně – ti jsou dosud na podpoře penalizování.Dopad na výši mezd bude mít také evropská směrnice o zveřejňování výše výplat. Ta bude muset platit i v Česku. Podle Stroukala ji ale firmy mohou obcházet. „Když chceš někomu přidat, aby sis ho udržela, ale nechceš, aby to ostatní viděli, tak si občas ke mzdě něco dofakturuje. Dodává na svoje IČO nějakou službu zaměstnavateli. Nebo mu dáš CCSku na benzin, aby mohl jezdit zadarmo, nebo mu zaplatíš dovolenou.“*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Nakolik se vývoj inflace promítá do tuzemské spotřebitelské důvěry? Kam zatím směřuje rozsáhlá vojenská operace ukrajinských sil na západě Ruska? A jak hodnotí bilanci české výpravy na letošních olympijských hrách její vedoucí Martin Doktor?

Nakolik se vývoj inflace promítá do tuzemské spotřebitelské důvěry? Kam zatím směřuje rozsáhlá vojenská operace ukrajinských sil na západě Ruska? A jak hodnotí bilanci české výpravy na letošních olympijských hrách její vedoucí Martin Doktor?

Kulturní války na Olympiádě v Paříži, Co by pro Ukrajinu znamenala Kamala Harrisová ve funkci prezidentky Spojených států amerických, dosavadní viceprezidentka už má totiž jistotu, že bude nominována za Demokratickou stranu a vybírá kandidáta na svého viceprezidenta a Inflace křiklavých patriotů

Vlastenec. Slovo, které jsme donedávna znali jen z hodin dějepisu a obrozenecké literatury 19. století, se v posledních letech stalo hrdou politickou nálepkou, která má přinášet volební zisky. Hnutí Andreje Babiše, který vždy neomylně nabírá nejsilnější společenský vítr, používá cizí slovo patriot. Je více mezinárodní, jakoby vznešené, a když Babiš říká do novin „Jsem patriot“, zní to jinak než vlastenec nebo dokonce pejorativně znějící národovec.

Menší firmy začnou dohánět ty velké. Velká technologická sedma dál poroste, i když ne tak rychle. A firmám ze spotřebitelského sektoru se začne dařit. Tři trendy, které v příštích šesti měsících na trzích čeká analytička Anna Píchová.První pololetí letošního roku bylo pro trhy dobré. „Nicméně výborné bylo jenom pro pár akcií, takže i když se zdá, že indexy vzrostly hodně, tak je táhlo nahoru pár titulů,“ podotýká Anna Píchová, akciová analytička One Family Office. Jde především o „velkou sedmičku“ zejména technologických firem.Nejznámější americký index S&P 500 od začátku roku vzrostl o 15 %. „V lednu se poprvé po dvou letech dostal na nové historické maximum, které v průběhu toho půl roku ale překonal ještě následně třicetkrát,“ všímá si Píchová v investičním podcastu Ve vatě.Nejvíce tomu přispěly akcie výrobce čipů Nvidia, dále Microsoft, Amazon, Apple a Meta. Technologie a umělá inteligence vládnou. Až na šestém místě mezi největšími americkými tahouny je jiná než technologická firma, farmaceutický koncern Eli Lilly, který produkuje nový úspěšný lék na hubnutí Zepobound, léky na diabetes a vyvíjí léčivo na Alzheimerovu chorobu.Že index S&P 500 táhne jen pár firem, nepovažuje Anna Píchová za hrozbu. „Ty firmy přispěly k největší části růstu zisku. Jsou oceněny za dobrou výkonnost právem. Valuace NVIDIA nejsou až tak našponované, jak mělo Cisco na vrcholu DOT com bubliny.“Právě Nvidia přispěla k růstu „esenpíčka“ nejvíce. Nejvyšší zhodnocení si ale připsala společnost Super Micro Computer, výrobce zařízení pro datová centra. Velmi se dařilo i bance Goldman Sachs, jejíž výsledky táhly vysoké úrokové sazby ve Spojených státech.Index S&P čekají v příštích měsících podle Anny Píchové další rekordy. „Když se podíváme do historie, tak když první pololetí je takhle výborné jako bylo to letošní, tak jsou tam ve většině případů další růsty, i když už ne tak rychlé jako v tom prvním.“ Kartami ještě mohou zamíchat americké prezidentské volby. Ty přinesou na trhy volatilitu.Trhy lépe přijmou Trumpa„Trhy určitě budou mít i měsíce, týdny, kdy budou hledat směr, nebude jasné, jestli půjdou nahoru nebo dolů. Když srovnáme výkonnost trhů za Trumpa a Bidena, tak se jim lépe daří teď. Do Trumpova volebního období ale hodně promluvil COVID,“ říká Píchová. „Myslím si, že trhy trochu lépe přijmou Trumpa, a to s ohledem na takové to republikánské snižování daňové zátěže, ale zase některé sektory budou trpět kvůli protekcionismu a nebude tak podporovaná zelená energie,“ míní Píchová ve Vatě.Jiné než technologické firmy zatím letos zaostávaly. Index Dow Jones, kde je třicet největších amerických firem, zhodnotil jenom o necelých 5 %. A třeba index Russell 2000, který zahrnuje nejmenší firmy z akciového trhu, vzrostl jenom o 1,7 %.Přijde boom malých firemMalé firmy doplácejí na stále ještě vysoké úrokové sazby, mají drahé úvěry. S tím, jak se blíží chvíle, kdy i americká centrální banka FED úroky sníží, poroste podle Píchové atraktivita menších podniků. “ Jak se sazby sníží, tak by se těmhle firmám mohlo dařit. To je za mě dobrá příležitost pro druhé pololetí. Dívejte se teď i po těch jiných firmách mimo „velkou sedmičku,“ radí.„Big tech trhy táhl nahoru a já si myslím, že to ještě pár týdnů pokračovat bude. Ve druhé polovině roku je za mě pravděpodobnější scénář, že větší firmy začnou za růstem zaostávat, zpomalí a naopak jako budou dohánět ty malé a střední firmy,“ domnívá se analytička.K těm nejméně úspěšným patřila v USA prozatím firma Wallgreens, lékárenská síť v USA. „Plánuje zavřít až čtvrtinu svých poboček a čeká nejhorší ziskovost od roku 2013,“ podotýká Píchová. Slabý výkon předvedly v prvním pololetí taky firmy ze spotřebního sektoru.„Na spotřebitelích se podepisuje vysoká inflace. Zvláště ti, kteří jsou v nižším příjmovém spektru ve Spojených státech, přestávají utrácet za věci jako je třeba oblečení. Nedařilo se Lululemon, což je známý výrobce sportovního oblečení. Podobná story je Nike, čekají velmi pomalý růst v následujícím období.“ Oslabující poptávka zasáhla i McDonald's a Coca Colu.Do příštího pololetí ale Píchová firmám ze spotřebitelského sektoru věří. „Tam je potenciál. Potom určitě některé firmy z oblastí nemovitostí, některé malé technologické firmy, které se zatím té velké rally neúčastnily.“V Americe aktuálně vyhlíží čerstvá čísla o nezaměstnanosti, které začala v poslední době růst. Inflace naposledy výrazně klesla, ale přesto by to mohlo oddálit očekávané snížení FEDem. Trhy čekají, že sazby půjdou dolů v září a do konce roku pak ještě jednou.„Někteří se začínají obávat toho, že FED sazby nakonec sníží až příliš pozdě, kdy nezaměstnanost hodně poskočí nahoru, a Amerika bude už na hraně recese. To by se propsalo do chování spotřebitelů,“ přemýšlí Píchová. „Na snížení sazeb čeká celý trh. Když konečně FED půjde se sazbami dolů, tak se čeká mohutná rally na akciových trzích.“Evropským akciím se prozatím v souhrnu dařilo, i když byl výkon trochu slabší než u těch za oceánem. „Index STOXX Europe 600 je v plusu o nějakých 9 %. V posledním roce a půl, dvou letech, evropské akcie trošku dohánějí americké, nicméně ta mezera je stále obrovská,“ říká Anna Píchová.Trhy jsou ale diametrálně odlišné. „Každý druhý Američan má peníze v akcích, spoří se takto na důchod, což v Evropě není pořád příliš běžné. A když už, tak i Evropané jdou na trh do Ameriky, takže poptávka po amerických akcích je prostě vyšší.“Jak si vedly dluhopisy? A čeká zlato další růst? Poslechněte si celý podcast Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Takže co jsme se nového dozvěděli v uplynulých, tentokrát kvůli státnímu svátku mimořádně osmi, dnech: Inflace v červnu klesla a potraviny dokonce zlevňovaly, hnutí ANO expremiéra Babiše a FIDESZ maďarského premiéra Orbána se v europarlamentní frakci spojily s krajně pravicovými stranami z půlky Evropy, Rusko raketami zaútočilo na největší ukrajinskou dětskou nemocnici v Kyjevě a zabilo při tom několik dětí.

Co napovídají údaje k inflaci za červen o vývoji cen v nejbližších měsících? Jaký vzkaz vyšle právě zahájený washingtonský summit NATO směrem k Rusku? A jak má rozvodové řízení v Česku zjednodušit a urychlit novela občanského zákoníku, kterou v úvodním čtení schválila Poslanecká sněmovna?

Co napovídají údaje k inflaci za červen o vývoji cen v nejbližších měsících? Jaký vzkaz vyšle právě zahájený washingtonský summit NATO směrem k Rusku? A jak má rozvodové řízení v Česku zjednodušit a urychlit novela občanského zákoníku, kterou v úvodním čtení schválila Poslanecká sněmovna?

Lídři filmového průmyslu i majitelé kin letos čím dál častěji varují před kinokalypsou. V kinech je méně diváků i snímků. A filmy, které se do nich dostaly, většinou prodělávají. Co se děje? A v čem dělají filmová studia chybu? Odpovědi nabízíme v pokračování letní série 5:59.Host: Václav Rybář - filmový publicista a zakladatel webu MoviezoneČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Zlevnily hlavně potraviny - například mouka nebo vejce, jejich ceny klesly skoro o čtvrtinu. Naopak zdražilo nájemní bydlení nebo elektřina. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny nezměnily. Česko se v letech 2022 a 2023 potýkalo s dvoucifernou inflací, pod deset procent se dostala loni v červnu. Poprvé po víc než dvou letech stoupla reálná mzda. Podle ČSÚ vzrostly výdělky v letošním prvním čtvrtletí po započítání inflace o necelých pět procent. Průměrná mzda se dostala na 43 941 korun. Pořadem provázel Ondřej Topinka https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130611/

Podle zpráv Českého statistického úřadu poprvé po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda až na 43 941 korun. Znamená to konec krize a návrat do normálu? Ekonom Richard Hindls ještě přiblíží přípravy státního rozpočtu a okomentuje sílu ekonomik válčících stran ve druhé světové válce v době vylodění Spojenců před 80 lety.

Máme vracet bojeschopné Ukrajince z Čech na frontu? Paradoxy volební kampaně do Evropského parlamentu. Cesta k usmíření ve slovenské společnosti bude hodně křivolaká. Inflace a silná koruna. Čína se obléká do zelené. Na rozkaz i dobrovolně.

Inflace v dubnu zrychlila výrazněji, než stát očekával. Co je hlavním důvodem? A jak bude reagovat Česká národní banka? „Důležitý je i vývoj mezd v české ekonomice. Pokud by byl rychlý, tak je to argument pro pomalejší tempo snižování úrokových sazeb,“ přiznává v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ekonom Tomáš Holub, člen bankovní rady České národní banky (ČNB).

Inflace se v dubnu přiblížila 3 procentům a předčila tak odhady České národní banky. Z nárůstu cen, zejména u potravin, jsou překvapení i mnozí ekonomové. „Je evidentní, že se zastavil pokles inflace, který jsme sledovali od Nového roku. Ale není třeba ta měsíční data nějak zásadně přeceňovat. Důležitý je trend, který by měl inflaci ve zbytku roku udržet v rámci tolerančního pásma mezi 2,5 až 3 procenty,“ míní bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,9 procenta po březnovém zvýšení o dvě procenta. Inflaci táhly vzhůru hlavně ceny potravin, alkoholu a pohonných hmot. Vyplývá to z informací, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti předchozímu měsíci spotřebitelské ceny v dubnu stouply o 0,7 procenta. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130513/

Ekonomiku je potřeba založit na úsporách, nikoliv na dluzích, a proto je podle guvernéra České národní banky Aleše Michla nutné vytrvat v přísné měnové politice. Inflace sice v meziročním srovnání klesla na dvě procenta, úrokové sazby ČNB ale ze současných 5,75 procent proto nemusí dál výrazněji klesat.

Zlato je považováno za investici, která chrání proti inflaci. Současně jeho hodnota velmi citlivě reaguje na vyostření mezinárodních krizí. Jsme v současné chvíli svědky ideálních podmínek pro růst ceny žlutého kovu? Jak moc se vyplatí do zlata investovat? Ekonomka Ilona Švihlíková ještě vysvětlí, jak mohou hospodářské problémy Spojených států ovlivnit globální trh, i to, co by aktuálně potřeboval tuzemský pracovní trh.

Kdy se dá v Česku čekat růst reálných mezd? Co přineslo hnutí ANO rekordní zisk v nejnovějším průzkumu volebních preferencí? A co si budeme pamatovat z letošního předávání amerických filmových cen Oscar?

Inflace v Česku dosáhla meziročně v únoru klíčová 2% - tedy cíl, který si ve své měnové politice stanovila Česká národní banka. Dál zlevňovaly nealkoholické nápoje a potraviny. Nejvýrazněji klesaly ceny zeleniny. Po několikaměsíčním poklesu se naopak zvýšily ceny pohonných hmot. Rostou i náklady na bydlení. Pořadem provázela Klára Radilová https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/224411058130311/

Jak se na pondělní pražskou protestní akci části tuzemských zemědělců připravuje zdejší hasičský záchranný sbor? Jakou odezvu měl na Mnichovské bezpečnostní konferenci návrh českého prezidenta na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu z mimounijních zemí? A co vyplývá z aktuálního vývoje inflace v Česku pro vývoj cen potravin na zdejším trhu? Poslechněte si polední publicistiku s Vladimírem Krocem.