CzechCrunch Podcast

Na kapitálových trzích se Petr Žabža, šéf oddělení investic v Air Bank, pohybuje od 90. let minulého století. Takže na vlastní kůži zažil krach dot.com bubliny z přelomu milénia, velkou finanční krizi let 2008 až 2009 a samozřejmě i covidový šok. A to, co zažíváme dnes v souvislosti s AI mánií, ho nijak nepřekvapuje. „Není to nic výjimečného,“ říká zkušený investor v novém dílu podcastu Money Maker. Na mysli má ovšem jen to, co se děje na burzách, jinak totiž vnímá umělou inteligenci jako revoluci: „Je to tektonická změna.“ I proto by se podle něj Češi měli naučit ještě víc a lépe investovat, aby byli připraveni na budoucnost.Petr Žabža, který je hodně aktivní i na sociálních sítích, se dlouhodobě věnuje podpoře finanční gramotnosti a vzdělávání veřejnosti v otázkách spojených s nakládáním s penězi. „Zlepšuje se to, ale pořád to není ono,“ říká k tomu, jak dobří investoři Češi a Češky jsou a jak moc rozumí správě financí. Pro ty, kteří už pracují, pak doporučuje budování tzv. permanentního portfolia, která sestává rovnoměrně z akcií, dluhopisů, komodit a hotovosti. A u investic pro děti? „Děti mají mít ze 100 procent akcie. Tam není co řešit,“ odpovídá Žabža rezolutně v Money Makeru.V podcastu jsme probrali nejen situaci na kapitálových trzích v době konfliktu na Blízkém východě a vzestupu AI, ale i to, jak se lidé mají připravit na penzi, proč je v lidské povaze spíš utrácet než šetřit, jaké triky používají finanční podvodníci na své oběti i o kolik peněz se připraví ti, kdo začnou investovat pozdě.00:00:00 Začínáme00:08:15 AI vs. Dot-com bubble00:13:12 Podcaster není investiční poradce00:16:30 „Finanční gramotnost je pořád nízká.“00:22:24 Spoření na důchod00:29:24 „Nejdůležitější je začít brzo.“00:40:27 Zdravě rozložené portfolio00:46:15 Dává dnes hypotéka smysl?00:49:10 Státní dluhopisy00:52:30 „Dětem jedině akcie.“00:55:14 Ezo finanční hojnost

Rodina Jakubowiczových předběhla české byznysové trendy o dvě dekády – zatímco Pavel Tykač, Karel Pražák, Ondřej Kania nebo Michal Strnad objevili kouzlo vlastnictví fotbalového klubu až relativně nedávno, majitelé multimiliardové společnosti Barvy a laky Hostivař ovládají pražské Bohemians 1905 už dvacet let. „Souhrnně jsme tam utratili 300 milionů. Všechno to byly naše peníze,“ popisuje v nejnovějším dílu podcastu Money Maker šéf klubu, šestatřicetiletý Darek Jakubowicz. A obratem dodává, že vyhlížejí příchod nového investora: „Nelpíme na tom, abychom v Bohemce pokračovali.“Legendární klub se silnou fanouškovskou základnou totiž čekají obří výdaje – Jakubowiczovi se zavázali k rozsáhlé přestavbě vršovického stadionu známého jako Ďolíček, zároveň nabídli městu, že od něj arénu odkoupí. V součtu jde o výdaje v řádu vyšších stovek milionů korun. „Pokud se žádný zájemce nenajde, jsme ale připraveni to financovat nadále sami,“ zdůrazňuje Darek Jakubowicz, který stojí v čele Bohemians 1905 už přes 10 let. O tom všem byla v Money Makeru řeč. A také o tom, jak se coby absolvent prestižních škol sžil s bafuňářským prostředím, jak se s nástupem miliardářů změnily poměry ve fotbale, jak je brzdí povolovací procesy v Praze či jaké mají sportovní ambice do nejbližších let.00:00 Začínáme06:35 Je Bohemka na prodej?13:32 Rodinný miliardový byznys14:40 Odkoupení Ďolíčku18:54 Od vyšívání k fotbalu26:35 Rekonstrukce a fanoušci32:53 Rozpočet38:45 Jak bude vypadat nový Ďolíček?45:10 „Do byznysu mě táta nikdy netlačil.“52:51 Fotbalový vzor a uplynulá sezona

Velkých technologických prodejů na české byznysové scéně moc není. Jeden se ale odehrál před pár dny – americký jednorožec, tedy firma s hodnotou přes miliardu dolarů, Zwift koupil českou cyklistickou aplikaci Rouvy. Tu sice většinově ovládala skupina Pale Fire Capital kolem Jana Barty a Dušana Šenkypla, klíčovými postavami celého příběhu jsou ale bratři Petr a Jiří Samkovi. Rouvy před 20 lety založili, celou dobu jej budovali, spoluvlastnili a dodnes v něm působí: Petr jako CEO a Jiří jako šéf výzkumu. „A budeme v tom pokračovat dál, nikam neodcházíme, jen budeme ještě silnější. I značka Rouvy zůstává,“ říkají v nejnovějším dílu podcastu Money Maker.Kořeny populární aplikace, která má po světě miliony uživatelů a která v posledních letech pohltila své menší konkurenty z Austrálie či Španělska, jsou v jihočeském Vimperku. Tam oba bratři dosud žijí a do Prahy, kde tluče byznysové srdce Rouvy, jen dojíždí (někdy i na kole). „Hodně jsme si to odpracovali a kluci z PFC nám také extrémně pomohli,“ líčí v podcastu Petr Samek, jak se povedlo z města v podhůří Šumavy postavit sportovní fenomén, který znají cyklisté v západní Evropě i v USA. V rozhovoru bratři detailně popisují motivace pro spojení se Zwiftem, spolupráci s Janem Bartou a spol., okolnosti vzniku Rouvy i další plány do budoucna.00:00 Začínáme06:23 Z Vimperka na jednorožce11:12 Rouvy vs. Zwift18:00 Jak funguje indoor cycling?26:23 Začátky a první prototyp32:17 Sportovní časomíra jako zdroj kapitálu37:44 „Cíl byl tisíc krabic.“42:52 První investor a největší přešlapy51:07 Nabídka od Zwiftu a další plány

Přibývá zpráv o tom, že ceny nájemného se na mnoha místech Česka dostaly k pomyslnému stropu. A že jejich růst buď zpomaluje, nebo se úplně zastavil. Některé regiony už dokonce hlásí mírné zlevňování. Pro – mezi Čechy mimořádně oblíbený – příběh o tom, jak jsou nemovitosti báječná investice, to může být vážný problém. A nejde jen o to. „Značná inzertní aktivita developerů mi říká, že dění na trh má k ideálu daleko,” upozorňuje v realitní sérii podcastu Money Maker Hedge jeho pravidelný host Marek Cifr, známý na sítích jako Nákupčí nemovitostí.Realitní trh se poslední dva roky nacházel v pomyslném laufu, jenže ten začíná zpomalovat a dostávat trhliny. Kvůli konfliktu na Blízkém východě začaly růst hypoteční úroky, Česká národní banka zpřísnila podmínky pro úvěry na investiční nemovitosti, sílí obavy z návratu inflace, navíc růst mezd je pomalejší než růst cen nájmů, o cenách nemovitostí ani nemluvě. Jak si v takové situaci dobře vybrat? Jak o nemovitostech přemýšlet? Jaká kritéria sledovat, když si chci koupit byt v městě, které dobře neznám? A nehrozí českému nemovitostnímu trhu náraz do zdi? To všechno jsme s Markem Cifrem probrali v nejnovějšímu dílu podcastu Money Maker Hedge.00:00:00 Začínáme00:03:39 Klesající ceny nájmů00:10:11 Má ještě smysl koupit investiční byt?00:13:39 Výběr lokality00:21:10 Je o developerské projekty stále zájem?00:29:13 Na co si dát u novostaveb pozor00:34:48 Koupě bytu k bydlení00:42:55 Investiční kurzy? Spíš podvodná schémata00:48:08 Nemovitosti v Dubaji00:51:32 A co Španělsko?

Společnost Anthropic vyděsila v minulých dnech svět svým jazykovým model Mythos, který dokázal nacházet, ale potenciálně i sám napadat skryté bezpečnostní díry v klíčových počítačových systémech, jako jsou Windows. Jen se tím potvrdilo, že umělá inteligence skýtá nejen velké příležitosti, ale i nezměrná rizika. Využitím AI v kyberbezpečnosti se zabývá i český startup Aisle, který předloni založil bývalý šéf Avastu Ondřej Vlček spolu s předním počítačovým vědcem Stanislavem Fortem. Ten v minulosti působil jak v Anthropicu, tak v DeepMind od Googlu. „To, co objevil Mythos, by náš systém při správném dotazu zvládl také,” říká Fort v podcastu Money Maker.Fort je jedním z českých expertů, který měl možnost poznat AI boom v Silicon Valley na vlastní kůži, působil v několika tamních firmách, které v oboru aktuálně udávají tempo. V rozhovoru v podcastu Money Maker popisuje nejen to, na čem s Vlčkem a spol. pracují, ale i vyhlídky například v akademické sféře. „Umělá inteligence nahrazuje práci studentů a juniorních výzkumníků v týmech, zásadně ji urychluje,” tvrdí Fort s tím, že dopady AI na společnost budou enormní. On ale, dodává, zůstává technologickým optimistou.00:00:00 Způsobí Mythos revoluci? 00:08:17 Budoucnost kyberbezpečnosti00:14:23 Startup AISLE00:19:31 Implementace AI do vědy00:30:34 OpenAI vs. Anthropic 00:33:48 Nastal čas začít se obávat?00:40:56 „Chtěl jsem se věnovat černým dírám.“00:44:20 Studium na Cambridge a Stanfordu00:47:39 Cesta z vědy do byznysu00:55:11 Může Česko konkurovat světu?

Jeho newsletter 11houses, v němž každý týden posílá jedenáct tipů na levné a zajímavé nemovitosti v zahraničí, čtou desítky tisíc lidí. Filip Molčan s ním začal, když si sám chtěl s rodinou nějaké bydlení v cizině pořídit – a pokračuje dodnes, kdy už mají domeček v Řecku. „Nevnímáme to ale primárně jako investici, chceme tam žít,“ upozorňuje v podcastu Money Maker s tím, že se svou softwarovou firmou Good Sailors, která je dnes součástí skupiny M2C, už dřív koupili také apartmán v Chorvatsku. Ten ale nyní prodávají: „Byl to firemní benefit, svou roli už splnil. A teď na něm budeme mít i příjemné finanční zhodnocení.“Ačkoli je v poslední době Filip Molčan širší veřejnosti známý právě prostřednictvím svých newsletterů (vydává kromě 11houses také Zprávy z lesa) a skrze téma zahraničních realit, ve startupové a technologické komunitě jde o uznávanou a řadou projektů prověřenou figuru. Byl například jedním z prvních českých IT podnikatelů, kteří se vydali na zkušenou do Silicon Valley, pomáhal s podporou open-source řešení v české veřejné správě, s Good Sailors získal řadu cen za zaměstnávání a pomoc lidem s handicapem. „Sám jsem se jako dítě svým způsobem neměl narodit, maminka v těhotenství onemocněla. Tak se to snažím vracet,“ říká v podcastu.00:00 Začínáme05:23 Dům pro život, ne dovolenou10:34 Život mezi Doubicí a Peloponésem14:53 Nákup nemovitosti v zahraničí23:04 Kolik stojí dům v Řecku?28:03 Na co si dát při výběru pozor30:56 Začátky sociálního podnikání39:10 Good Sailors44:24 Dobrovolný ranger a krize středního věku47:36 „Neměl jsem se narodit.“51:02 Povrchnost Silicon Valley

Svou softwarovou firmu založil v Brně už v roce 1990. V jejím čele stojí celých šestatřicet let, během kterých se několikrát přejmenovala, spojila se se silnými investory a pohltila spoustu konkurentů po celé Evropě. Ale především masivně vyrostla a teď poprvé vydělala miliardu. Její zakladatel se jmenuje Martin Cígler, dnes stojí v čele obřího IT byznysu Seyfor a do důchodu se rozhodně nechystá. Maximálně si jede na pár týdnů vypnout hlavu. „Brainwashing je pro top manažery fakt důležitá věc,“ vysvětluje svůj přístup v podcastu Money Maker.Celý život v jedné firmě je pro řadu lidí jistě nepředstavitelná věc. Martin Cígler se ale pořád baví. Jednak proto, že když je potřeba, trochu si promění svou náplň práce, a hlavně ho může neustále těšit velký růst. „Považuju to za malý zázrak,“ usmívá se Cígler. Za loňský rok reportuje tržby kolem 5,7 miliardy korun, ale ještě důležitější je pro něj růst ziskovosti. A jaký je jeho osobní recept? „Hodně deleguju a šikovné kolegy vytahuju nahoru,“ říká muž, který předloni oslavil šedesátku.00:00:00 Začínáme00:06:44 „Do důchodu se nechystám.”00:15:24 Miliardový zisk a zahraniční trhy00:25:01 Chystá se Seyfor na burzu?00:31:09 Firemní a produktová integrace00:41:58 „Jsem poker player.“00:47:15 Windows, cloud a AI00:51:58 Pozice budoucnosti? Pastevec AI agentů

Válka v Íránu a okolí sice trvá jen pár týdnů, ale téměř jistě ovlivní světovou a samozřejmě i českou ekonomiku minimálně na mnoho měsíců dopředu. „Džin už byl vypuštěn z lahve,“ říká v podcastu Money Maker ekonom Tomáš Dvořák z londýnské poradenské společnosti Oxford Economics. Podle jeho propočtů konflikt na Blízkém východě připraví tuzemské hospodářství už letos minimálně o několik desetin procenta růstu. „Drahá ropa, jejíž cena bude klesat mnohem pomaleji, než jak vystoupala, se propíše všude,“ varuje s tím, že inflace by se mohla vyšplhat až k pěti procentům.Podle Tomáše Dvořáka, který studoval mimo jiné na univerzitě ve skotském Glasgow, je aktuální dění v okolí Hormuzského průlivu další v řadě špatných zpráv pro Evropu. „Bohužel to je symptomatické pro dobu, ve které žijeme,“ popisuje a dodává, že svět ustupuje z globalizace, jednotlivé mocenské bloky se spíše uzavírají do sebe a jedna krize následuje druhou. Zároveň to je ale podle něj další příležitost, aby se Evropa rychleji postavila na vlastní nohy a zbavila závislosti na nespolehlivých partnerech.V rozhovoru došlo ale i na to, jak moc hospodářská politika nové vlády Andreje Babiše může Česko posunout, resp. zbrzdit, v čem se můžeme inspirovat u Poláků, že obnovitelné zdroje a green deal dostávají s íránským konfliktem nový smysl nebo centrální banky čeká dilema s tím, kdy a jak začnou zase zvedat základní úrokové sazby.00:00 Začínáme02:53 Růst české ekonomiky05:54 Kam se pohnou úrokové sazby?08:34 Benzinky jako první ukazatel zdražování13:55 Závislost na nestabilních režimech18:14 Jak je na tom Evropa?29:56 Green Deal a ETS32:54 Investice do obrany36:56 Hospodářská strategie vs. programové prohlášení44:52 Časté inflační šoky47:24 „Průmysl je zase sexy.“

Rok 2026 sice ještě není ani ve své čtvrtině, ale na burzách je hodně živo – začalo to armagedonem akcií firem, které nabízí svůj software za předplatné, a teď přišla válka s Íránem, která vyhnala vzhůru mimo jiné ceny ropy. „Je třeba to detailně sledovat, jsme ve střehu,“ řekl v nejnovějším dílu podcastu Money Maker Hedge investor Filip Kejla z Next Wealth. A popsal, jak s kolegy průběžně ladí portfolia svých klientů, aby byla co nejodolnější. Michal Semotan z J&T pak doplnil, že pozoruhodné je i dění v Praze: „Docela věřím, že dojde k zestátnění aspoň části ČEZu.“Debaty o tom, jak to bude dál s energetickým molochem, jsou totiž aktuálně velmi vzrušené – vláda Andreje Babiše se nijak netají, že by to udělat chtěla, a hodně se do toho vložil i miliardář Pavel Tykač, který oznámil, že v ČEZ drží několikaprocentní podíl. „Tlak roste,“ řekl Semotan a následně popsal i to, jak by takový krok ovlivnil kondici pražské burzy. Bylo toho ale mnohem víc, co s Filipem Kejlou ve studiu CzechCrunche zhodnotili: kromě ČEZu a války v Íránu došlo na dění kolem Nvidie, na propouštění v technologických firmách, na burzovní emise OpenAI, Anthropicu či SpaceX či na vývoj hodnoty indexu S&P 500.Tento podcast slouží pouze pro informační a vzdělávací účely. Nejedná se o investiční doporučení, investiční poradenství ani nabídku ke koupi či prodeji. Investování na kapitálových trzích nese riziko a minulá výkonnost není zárukou budoucích výnosů. Před jakoukoli investicí si proveďte vlastní analýzu nebo se poraďte s licencovaným investičním poradcem.00:00:00 Začínáme00:04:32 Big Tech a americký dolar00:15:26 Důsledky útoku na Írán00:22:47 Čím zalepit slabá místa v portfoliu?00:25:32 Nástup AI a propouštění ve firmách00:33:15 Ceny ropy00:41:44 Kdo z AI hráčů vstoupí na burzu?00:52:11 Podstřelená cena ČEZu00:57:02 Začarovaný kruh

Jan Fidler není typický developer. Ani nestaví typické domy – se svým byznysovým partnerem Petrem Němcem a dvorním architektem Stanislavem Fialou dali Praze oceňovaný komplex Drn, přestavěný Šporkovský palác či bytový dům Komunardů 35. Má i velkou stavební firmu, golfový areál na jihu Čech nebo podíl v populární hospodě U Matěje. A také má silné názory – hlavně na českou byrokracii. „S Českem jsme skončili,“ říká v podcastu Money Maker s tím, že posledním projektem, který tu chtějí dotáhnout, je rozsáhlá zástavba na Smíchově u Vltavy nazvaná Šemíkův břeh. Investiční skupina Sebre, kterou Fidler s Němcem vlastní napůl, se chce soustředit na development v Bělehradě či v Londýně, kde je také aktivní. A právě o tom, proč zrovna tam, se Jan Fidler rozpovídal v Money Makeru. Během rozhovoru tvrdě kritizoval zdejší památkáře či aktivistické skupiny, které blokují zástavbu v městech. Kromě toho ale popsal i své další byznysové plány nebo shrnul, jak se z kluka, který vyrůstal v paneláku, vypracoval na jednoho z nejbohatších lidí Česka.00:00:00 Začínáme00:07:48 Filmové ateliéry v Bělehradu00:19:11 „Praha je tragédie, Čechy opouštíme.“00:29:58 Boje s politiky a občanskou společností00:51:52 Developerský byznys01:00:30 Kolik si developeři vydělají?01:09:10 „Stadiony by měly stát v centrech.“01:13:34 Restaurace U Matěje a Červený Jelen01:25:20 Partnerství s Petrem Němcem

Jsou to přesně dva roky, co Taťána le Moigne skončila po 18 letech v čele českého Googlu. Dáma, která po dvě dekády stála v první linii tuzemského byznysu a patřila k nejvlivnějším ženám, měla náhle prázdný kalendář. „Potřebovala jsem zvolnit,“ říká v nejnovějším dílu podcastu Money Maker. V něm otevřeně popisuje, jak o své kariéře přemýšlí, čím se inspirovala i jak se udržuje mentální a fyzicky fit. Také v něm ale odhaluje, čemu se aktuálně nejvíc věnuje – obnově areálu bývalého rodinného zahradnictví v Klánovicích, startupu inTouch, který vede její manžel Vassili, nebo organizaci Inspire & Impact.Společnost InTouch, do které investovala mimo jiné Simona Kijonková prostřednictvím svého fondu JSK Investments, využívá umělou inteligenci pro zlepšení života stárnoucích a osamělých lidí: vyvinula pro ně digitální společnici Mary, se kterou si mohou prostřednictvím telefonu povídat. Vedle toho se ale Taťána le Moigne nadále hodně věnuje také podpoře žen a jejich zapojování nejen do veřejného života. Je klíčovou postavou organizace Inspire & Impact Network. „Pomáháme Česku využít ohromný potenciál žen,“ říká le Moigne v Money Makeru.00:00:00 Začínáme00:10:43 První zaměstnankyní v českém Googlu00:15:18 Sabatikl a odchod00:24:08 Lukrativní nabídky00:26:17 Energy management a wellbeeing00:39:50 Diverzita jako důležitý element týmu00:44:14 Lidé, kteří mění svět a AI nástroje00:50:56 Startup inTouch.family01:03:20 Cesta ke kořenům a rodinný příběh01:09:00 Nevyužitý talent a potenciál

Snili jste někdy o vlastním apartmánu u moře nebo v Alpách, který slouží k dovolené i investici?Jan Rejcha, majitel realitní kanceláře Rellox, který se zahraničním nemovitostem věnuje 20 let, v dalším dílu podcastu Money Maker Reality hodnotí aktuální situaci na evropských trzích.Od „držáku“ Rakouska s jasným apart hotelovým režimem přes rozmanitou Itálii s limity pro nerezidenty v Dolomitech až po Polsko s lákavými projekty u Baltu. Dojde i na Španělsko, kde přitvrzuje regulace krátkodobých pronájmů, nebo oblíbené Chorvatsko, které se proměnilo ve výběrovou lokalitu. „Letos máme průměrnou prodejní cenu v Chorvatsku přibližně 700 tisíc eur, dostává se tak spíše do pozice výběrového trhu,“ říká Rejcha. Podrobněji se díváme také na Emiráty, kde je dubajský trh podle Rejchy blízko vrcholu. „Osobně jsem větší fanoušek Abu Dhabí. V realitním cyklu je přibližně 4 až 5 let za Dubají, ale tamní trh působí zdravěji, méně přepáleně. I investice typu Disneyland ukazují, že v Abu Dhabí dlouhodobě myslí nejen na investory, ale také na na turisty nebo běžné obyvatele,“ dodává Rejcha.Proč je u moře nejdražší pěší vzdálenost od moře? Jak se správně počítá čistý výnos po nákladech? Na co si dát pozor ve Španělsku? A jak fungují servisované rezidence? Poslechněte si celou epizodu!Partnerem epizody je Rellox.