Podcasts about jazyk

Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.

Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.

Věděli jste, že žirafy nedosáhnou hlavou až na zem? Nejvyššího suchozemského savce – žirafu – můžeme ve volné přírodě potkat pouze v Africe.

O tom, že absolvuje slavnou pouť do španělského Santiaga de Compostela, snila Eliška Kapalínová z Doks u Kladna přes dvacet let. Když se na cestu dlouhou tři tisíce kilometrů vydala, bylo jí 72. Odchovala děti, skončila v práci, odešla do důchodu a vyrazila. Pěší túru přes několik zemí šla úplně sama, navíc bez znalosti jakéhokoli cizího jazyka. Trvalo jí to dohromady čtyři měsíce.

Zvenčí může Německo působit jako jednolitá země, ve skutečnosti je ale mimořádně rozmanité a plné regionálních specifik. Platí to i pro jazyk. Například dolnoněmčina, neboli plattdeutsch, kterou se mluví na severu země, je natolik odlišná, že bývá považována za samostatný jazyk, nezávislý na standardní němčině. Po letech útlumu dnes znovu ožívá a vyučuje se i na některých školách.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V roce 2026 je Indie nejlidnatější zemí světa s 1,43 miliardami obyvatel. Pro mnohé je to chaos, pro Evu Šafránkovou je to místo hluboké transformace a studia starověkých textů. V tomto rozhovoru prozkoumáme kontrasty mezi horkými nížinami u Gangy a horským tichem Himálaje.Hlavní témata:Cesta do srdce Indie: První dojmy z Varanasi, ubytování v ašrámech a pohled skrze objektiv fotoaparátu.Jazyk a rituály: Sanskrt jako vibračně silný jazyk a vyrovnání se s veřejnými kremacemi na gátech.Kulturní střet: Evropské standardy vs. indická realita, role svatých mužů a božská Ganga.Budoucnost a poselství: Co vzkázat těm, kteří se do Indie chystají poprvé a bojí se chaosu? 

Martina Ambrozová je absolventkou Fakulty humanitních studií, kde vystudovala angličtinu pro manažerskou praxi. Jak sama říká, vždycky věděla, že bude dělat něco s angličtinou – a nyní pracuje jako ředitelka zkouškového centra Cambridge PARK v Brně. S Martinou si povídáme o angličtině, jejím životě ve Vídni i vzpomínkách na UTB. Jak vnímá Martina svou roli lídra? A kde se naučila mít ostré lokty? Nasaďte si sluchátka a nalaďte se na inspirativní jízdu na vlnách pořadu After Life!

Dopad vojenské operace USA a Izraele v každodenním životě Íránců i síla tamní literární tradice. Přední česká íránistka ve Vizitce popisuje, proč je jazyk metafor v perské kultuře tak zásadní, jak funguje cenzura i proč Íránci tak dobře rozumějí skrytým významům. Íránci mají podle ní také velmi silný překladatelský trh. „Bestseller ze západu se vždy velmi rychle objeví v překladu do perštiny.” Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dopad vojenské operace USA a Izraele v každodenním životě Íránců i síla tamní literární tradice. Přední česká íránistka ve Vizitce popisuje, proč je jazyk metafor v perské kultuře tak zásadní, jak funguje cenzura i proč Íránci tak dobře rozumějí skrytým významům. Íránci mají podle ní také velmi silný překladatelský trh. „Bestseller ze západu se vždy velmi rychle objeví v překladu do perštiny.”

Jak se do češtiny dostalo terno, ambo či bingo? A proč bankrot znamenal přeraženou lavici? Jazyk v podobě kroniky dávných výher i pádů nám představí náš bohemista.Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pokud platí, že článek v novinách je první náčrtek historie, popová písnička může být jejím prvním zápisem v notách, jestli si někdo dá tu práci. A pokud by prvním draftem ruské války na Ukrajině měla být jediná kniha, pak by to mohl být Jazyk války, reportážní text ukrajinského spisovatele Oleksandra Mycheda, který ve slovenštině vydalo nakladatelství Absynt v edici Prokletí reportéři.Všechny díly podcastu Ranní úvaha můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rodák z Lysé nad Labem Bedřich Hrozný získal světovou proslulost rozluštěním chetitského jazyka. Profesor klínopisu a dějin starého Orientu za svůj život napsal přes 200 titulů vědeckých prací. Zjistil například, že staří Sumerové vařili pivo už 3 tisíce let před naším letopočtem.

Pokud platí, že článek v novinách je první náčrtek historie, popová písnička může být jejím prvním zápisem v notách, jestli si někdo dá tu práci. A pokud by prvním draftem ruské války na Ukrajině měla být jediná kniha, pak by to mohl být Jazyk války, reportážní text ukrajinského spisovatele Oleksandra Mycheda, který ve slovenštině vydalo nakladatelství Absynt v edici Prokletí reportéři.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Věra Ludíková z Prahy je autorkou poetického textu s názvem „Je jaro“. Ač je relativně krátký, zaplnil v roce 2002 celou knihu, protože byl na jejích stránkách uveden v 37 jazycích. Už to byl rekord.

Budúcnosť slovenských firiem s AI. Český a slovenský jazyk v kontaktoch. Vyhliadka v Starom lome pri Drienici

DT - Výhybkárna a strojírna, a.s. vyrábí spektrum různých výhybek pro kolejová vozidla.

V Safari Dvůr Králové končí „Zamilované jaro". Tato akce seznamovala návštěvníky s různými způsoby námluv u zvířat a my máme pro vás připravený typický příklad vzdálených příbuzných žiraf, kterými jsou okapi žijící v deštných pralesích kolem řeky Kongo. Všechny díly podcastu Safari můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Opakované prezidentské volby v Republice srbské. Domluvený kabaret, nebo oslava demokracie?V únoru se v Republice srbské – čili jedné ze součástí konfederace Bosny a Hercegoviny – opakovaly prezidentské volby, konané původně vloni v listopadu. Stojí za pozornost, protože jejich okolnosti jsou nevšední, výjimečné. Vloni byl rozhodnutím ústavního soudu zbaven funkce tehdejší dlouholetý prezident Milorad Dodik, jemuž soud zakázat vykonávat jakékoli ústavní funkce na dalších šest let. Po několika měsících lavírování a vzpoury se Dodik soudnímu rozhodnutí nakonec podvolil a úřad opustil. U moci přitom de facto zůstal, jelikož nový prezident Siniša Karan je Dodikův dlouholetý spolupracovník, někdejší ministr vnitra. Navíc je zvolen jenom do letošního podzimu, kdy se mají konat řádné prezidentské volby. V těch Dodik stále nesmí kandidovat, není ale jasné ani to, zda bude kandidovat Karan, nebo zda se bude hledat nový kandidát. Jak se v tom všem vyznat? O tom je nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované, který připravují bratři Jakub a Lukáš Novosadovi.Aby zdánlivého chaosu nebylo málo, v době mezi odstoupením Dodika a (opakovanými volbami potrvrzeným) zvolením Karana byla na přechodnou dobu pověřenou prezidentkou Ana Trišić-Babić – další z Dodikových lidí. Je vůbec možné, aby odvolaný prezidnt směl nominovat své nástupce? A je to, co sledujeme v Republice srbské, další doklad případů, jako byly rumunské prezidentské volby, tedy souboj moci soudní a zákonodárné o vývoj státu, anebo jde v případě tohoto státu přece jen o něco jiného, jelikož Bosna a Hercegovina je vlastně protektorát, jehož fungování dozoruje vysoký představitel Evropské unie?V druhé půli epizody je řeč především o tom, jak vypadal Karanův prezidentský slib a projev a jak Dodikův projev k témuž. Bratři rozebírají jazyk těchto projevů. Jazyk nacionalistické, otvřeně šovinisticé politiky, jaký z českého prostoru zmizel nejpozději s odsunem Němců. „Jako vždy, když byly časy těžké, srbský lid zvítězil,“ pronesl například Dodik ve svém projevu v Banja Luce. Karan mimo jiné řekl: „Od teď jsem prezidentem vás všech, všech občanů Republiky srbské. Děkuji, že jste skrze mě, skrze mé malé jméno, znovu bránili to, co jsme bránili už mnohokrát – právo srbského národa rozhodovat sám o sobě.“Aneb konečně podcast, který rozebírá přehlížená témata.

Zní stejně, ale jejich význam je úplně odlišný. Těmto slovům se říká falešní přátelé. O tom vypráví nová výstava v liberecké knihovně.

Magazín: Národní týden manželství: Jeseník a Návsí; Pět jazyků lásky jako audiokniha. Hovoří: Katarína Dubělčíková, Gabriela Gajdzica, Radka Šticová.Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Saša Michailidis se ptá hostů na projekt Evropské hlavní město kultury, který by měl zviditelnit i lokální instituce a přilákat místní obyvatele. Trenčín zahajuje už v půlce února, České Budějovice to čeká za dva roky. 80 let od narození básnířky Vladimíry Čerepkové a její cesta do Poetické vinárny Viola. Reportážní fotka prochází zásadní proměnou. AI mění náš jazyk a řeč.

Saša Michailidis se ptá hostů na projekt Evropské hlavní město kultury, který by měl zviditelnit i lokální instituce a přilákat místní obyvatele. Trenčín zahajuje už v půlce února, České Budějovice to čeká za dva roky. 80 let od narození básnířky Vladimíry Čerepkové a její cesta do Poetické vinárny Viola. Reportážní fotka prochází zásadní proměnou. AI mění náš jazyk a řeč.Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Co jsou dnes odznaky síly a úspěchu? Drahé hodinky? Auto? Okázalé utrácení peněz?S domorodými kmeny anebo s dávnými předky, co žili v tlupách, máme pořád mnoho společného.Etnolog Martin Rychlík je bývalý novinář, a obě jeho odbornosti - novinářská a vědecká jej skvěle vybavily proto, aby psal vynikající populárně-naučné knihy. Za jednu už má i Magnesii literu a i jeho další knihy jsou vysoce ceněné mezi odborníky i běžnými čtenáři.Zajisté chápete, že obzvlášť s mým, abych tak řekl, vlasovým outfitem jsem tedy nemohl nechat stranou, když vydal knihu o sklapování. Zní to možná jako neobvyklé téma, ale podle mne budete překvapení, kolik zajímavých paralel a souvislostí s naším dnešním každodenním světem toto téma přináší. Schválně, kdy jste naposledy použili slovní spojení, že někdo získal něčí skalp? Asi to nebude tak dávno, že?Začíná pozoruhodné povídání o lidských prezentacích vítězství a úspěchu, o porážce a o tom, jak to pořád i dnes máme prorostlé naší společností, aniž bychom si to mnohdy uvědomili.Moji odběratelé na Herohero mají rozhovor o polovinu delší a k tomu bonus o tom, jak se etnograf s rozhledem Martina Rychlíka dívá na dnešní svět lidí. Doporučuji, zvu vás na můj kanál http://herohero.co/petrhorky.0:00 Skalpování - srovnání statutu historicky a dnes07:28 Definice skalpu a hlubší problematika skalpování19:30 Status skalpovaného ve společnosti.Support the show

Spisovný jazyk je, samozrejme, dôležitý a bez neho by bola každodenná komunikácia o dosť ťažšia, nesmieme ale zabúdať ani na nárečia. Nárečové slová sú veľmi zaujímavé a pokiaľ nie ste obyvateľom istého regiónu, niektorým slovám je veľmi ťažké porozumieť. Poďme sa preto pozrieť na niekoľko nárečových slov a ich význam. Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, národný jazyk, nárečia Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Umelé jazyky vznikli na základe spoločenskej požiadavky, v nádeji, že sa uľahčí komunikácia medzi národmi. Azda najznámejším umelým jazykom je esperanto. Vzniklo koncom 19. storočia a vytvoril ho poľský oftamológ Zamenhof, pod pseudonymom Doktor Esperanto. Esperanto sa dokážete naučiť v priebehu asi pol roka, má totiž veľmi jednoduchú gramatiku a obsahuje prvky z najrozšírenejších indo-európskych jazykov. Esperanto bolo veľmi rozšírené najmä v prvej polovici dvadsiateho storočia, kedy bolo, bohužiaľ, ako mnoho dobrých vecí zakázané: mnohé krajiny sa obávali, že z jazyka sa môže stať nástroj komunistov alebo rôznych podvratných skupín. Hoci vzniklo ako umelý jazyk, Esperanto sa používa dodnes. Viac sa o jazykoch a písme dozvieš v našom Schooltag podcaste. Tak nezabudni dať odber na Spotify a follow na Instagrame, aby ti nič neuniklo. Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, jazyk, reč, písmo Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Čtyřicet let uplynulo od smrti jediného českého držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. Proti němu namířenou dehonestační kampaň v padesátých letech minulého století mapuje v literární studii Orchestrace jedné denunciace. Jeho právě vycházejícím dílem je zase reportážní esej v tradici queer S Wittgensteinem v gay sauně. Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Chrobák v hlave_FM pokračuje témou slovensko-maďarských vzťahov v zmiešanom jazykovom prostredí. Dvojjazyčnosť sa najvýraznejšie prejavuje tam, kde je používanie jazyka profesiou. Zároveň, dva jazyky nemusia znamenať len výhodu, môžu so sebou niesť aj neistotu či napätie. V druhom dieli minisérie Starí susedia sa Zuzana Botiková venuje dvojjazyčnosti (nielen) na scéne. Skúsenosť s ňou má herec Ottó Culka, ktorý rozpráva o detstve, hereckej práci a o tom, ako sa dva jazyky v jednom živote navzájom dopĺňajú.

Je podstatné nejen to, jak věci sdělujeme, jakými slovy, ale i jejich vyznění, zasazení do kontextu, forma promluvy. Jazyk může šálit, musíme si dávat pozor, abychom ho nepoužívali jen proto, abychom utvrzovali sebe sama ve falešném přesvědčení o své dokonalosti, chytrosti, schopnostech... Jazyk je jedna z těch věcí, o které je možné prohlásit "Dobrý sluha, ale špatný pán".Inspirován životem církevního otce Augustina sleduje Marek Macák tentokrát úskalí i výhody komunikace, slovního kontaktu s Bohem, čtení i výkladu Bible. Tento podcast můžete podpořit na https://radio7.cz

Na juhu Slovenska žijú už celé generácie bok po boku Slováci a Maďari. Ich každodenné životy sa prelínajú v obývačkách a kuchyniach, pri rodinných oslavách, sviatkoch aj pri celkom obyčajných stretnutiach. Miniséria Starí susedia, ktorú vysielame v rámci relácie Chrobák v hlave_FM, zachytáva malé dejiny života a spolužitia v jazykovo zmiešanom prostredí – to, ako sa v ňom formuje identita, medziľudské vzťahy, zvyky aj vzájomné vplyvy. V prvej časti sa Zuzana Botiková zameria na dvojjazyčnosť v minulosti - s jazykovedkyňou Luciou Molnár Satinskou, sociologičkou Mariannou Mrva a ozve sa tiež psychiater Péter Hunčík.

Indiáni kmene Hulk Ka Ma Mono z klanu Medvěda přijeli do České republiky na pozvání Michala Kubasy a Zdeňka Webera, aby s námi sdíleli poznání o životní rovnováze Medicínského kruhu. Pozvání přijali Ron Sixbears Alec Sr. a Delbert Davis, kteří jsou duchovními lídry kmene.Kromě samotného učení tu vykonali několik obřadů, jako je indiánská potní chýše zvaná sweatlodge a následné setkání a sdílení v kruhu. Měl jsem tu možnost účastnit se obou těchto rituálů a byla to úžasná zkušenost. Vážím si toho, že se podařilo dohodnout natáčení, na kterém hosté povídali o učení svého kmene a o tom, proč cestují po celém světě.Jejich rodný (původní) jazyk nemá pevnou strukturu jako angličtina nebo čeština. Jejich rodný jazyk a způsob, jak nahlížejí svět, jsou pohyblivé obrazy, které se mění s ohledem na pocity a další souvislosti. Je to plující jazyk vycházející ze srdce.Máte nyní možnost poslechnout si, jak hledí na dnešní svět, na historický příběh indiánských kmenů na území dnešních Spojených států i jak vnímají naši zemi.Bylo to pro mne silné setkání plné zajímavých zkušeností a inspirativního pohledu na svět. Věřím, že podobnou inspiraci najdete v tomto rozhovoru i vy.Délka záznamu je skoro dvě hodiny a rozhodl jsem se, že jej zpřístupním v plné délce na youtube. Moji odběratelé na http://herohero.co/petrhorky mají celý záznam bez reklam a také mají možnost slyšet celé povídání v původním anglickém znění. Ale soubor informací, které zazněly na naší debatě, berte jako dárek pro všechny, kdo se chtějí zamyslet nad indiánskou kulturou a nad tím, zda nám má co předat i tady, uprostřed Evropy."Pro případ, že by vám to udělalo radost, přikládám odkaz na dvě videa s Ronem:https://fb.watch/Ebn-oFCSY5/https://fb.watch/EboiZpHE4n/Překlad: Marty Fabiánová (děkuji za ten balík práce!)Spolupráce na realizaci: Zdeněk Weber, Michal KubasaSupport the show

Estonský parlament přijal novelu zákona o vojenské službě. Podle ní do armády může být povolán jen ten, kdo vládne úředně stanovenou, minimální znalostí estonštiny. Řada Estonců ruského původu se proto může vyvinit z vojenské služby už tím, že na jakýkoli dotaz odvodní komise zareagují stereotypními slovy „ja niepanimaju“. Tato dvě slovíčka nahradí u nás známou modrou knížku.

Odborník na biochemii a genetiku, někdejší předseda AV Prof. Václav Pačes má v DNA zakódována mnohá nadání. Jaký styl vyznává při svých kreacích u plotny? Díky čemu se snadno vpravuje do cizích jazyků? Co pro něj znamená sport? Samozřejmě bude řeč i o lidském genomu, šťastném dětství v rodině plné pohody a osobitých postav, o skautském oddílu, zkušenostech ze zahraničí a lásce k naší zemi.

Raz-dva, raz-dva, raz-dva... Svet okolo nás je plný rytmov. Dýchanie, chôdza či tlkot srdca patria k tým, ktoré sú pre nás ľudí najbežnejšie. Niekedy sa ale môže stať, že z nášho rytmu vypadneme... a niekedy zas môžeme potrebovať rytmus k tomu, aby sme našli pokoj a cestu. Aj o tom je muzikoterapia. Zatvoriť sa do miestnosti plnej hudobných nástrojov môže pomôcť pri komunikácii s dieťaťom na autistickom spektre, ale rovnako aj pri ventilovaní náročného pracovného týždňa. Viac o tom porozprával muzikoterapeut Anton Gúth.

Jak oživit spící indiánské jazyky - a proč? (4:37) – Astronomie: Rušno u Alfy i Proximy Centauri (23:56) – LISA na lovu gravitačních vln, 1. část: Jak chytit vlnu (29:28)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Každý víkend usedají stovky dětí s českými kořeny v Paříži, Dublinu, Chicagu nebo Wolfsburgu do lavic. Učí se česky, čtou Karla Čapka, kreslí si jmenovky a poznávají české dějiny. Jejich rodiče věří, že jazyk je víc než jen dorozumívací prostředek – je to klíč k identitě. Pomáhá jim v tom ministerstvo školství, ale především za tím stojí obdivuhodná práce stovek učitelek, které tomu dobrovolně věnují hodiny svého volného času.

Cestovatel Tadeáš Šíma už napříč Zambií našlapal na kole přes 1500 kilometrů a hranice stále nejsou na dohled. Navíc putuje v období sucha, kdy proti němu vane silný východní vítr. Kromě cyklistické dřiny se ale Tadeáš v Zambii setkal taky s neobyčejnou etnickou i jazykovou pestrostí nebo s fenoménem tradičních řízených požárů buše. Co v Zambii zůstalo po britských kolonizátorech a jak blízko byl Tadeáš zranění, které mohlo celou jeho cestu ukončit?

Kanadská aktivistka Cheryl Maloney je příslušnicí komunity Mikmaků. Narodila se do vztahu s půdou, který nechce přerušit. Les, řeka a lov jsou součástí života i dědictví, které původní obyvatelé Kanady odmítají opustit. Po staletí však státy domorodým komunitám právo na lov odebírají, soudy trestají dodržování tradic, těžební firmy znečišťují vodní zdroje a školy učí zapomínat, kým člověk je.Maloney brání řeku, právo svého syna na domorodý lov i paměť komunity, která přežila kolonizaci, převýchovné školy a systematické ničení vztahu ke krajině. Mluví o zodpovědnosti, která nevychází z volby, ale z místa, odkud člověk pochází. A o tom, co všechno je třeba hájit, abychom mohli přežít.Příběhem Cheryl Maloney provází vědecká novinářka Pavla Hubálková.Český hlas Cheryl Maloney byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Vinnetou, Nšo-či, Hatátitlá... Indiánská jména Karla Maye znějí autenticky, ale realita je jiná.

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, tak zní heslo, které má zejména mladé lidi povzbuzovat k učení se cizích řečí. Někdo se jím řídí, někdo ne. Poznal jsem v životě lidi kteří byli v tomto ohledu mnohonásobnými lidmi. Nejvíc člověkem byl profesor srovnávacího jazykozpytu Pavel Trost. Bylo o něm známo, že přesně neví, kolik jazyků umí. Jeho manželka, spisovatelka Helena Šmahelová mi o něm vyprávěla milou historku.

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeS nejúspěšnějším učitelem angličtiny Jakubem Čáslavou – známým jako Kubova English (High agency boy) – se pouštíme do hluboké konverzace o mindsetu, motivaci, pokusu dělat věci jinak, a taky o tom, co to znamená vydržet, když se úspěch dostaví až za roky.

České školství je jeden pokus za druhým. Teď základní školy přepisují rámcové vzdělávací programy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil loni na konci roku. Jednou ze změn je povinná výuka angličtiny od 1. třídy. Dnes se cizí jazyk učí až od třetí. Nová povinnost začne od září 2027. Pokud to však školy stihly, mohly začít už letos.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Zjistili to odborníci z Psychologického ústavu Akademie věd. Jak na to přišli? A kdy začínají děti rozlišovat gramatiku? Rekordní počet akcí nabízí dnes začínající Týden mozku. Víc než 80 workshopů, přednášek a seminářů o nejsložitějším lidském orgánu budou moci lidé navštívit v osmi městech Česka. Co zajímavého nabídnou? I rajčata nebo brokolice se můžou dostat do stresu. Třeba horkem nebo plísněmi. A čeští vědci je teď stresují záměrně. Proč - řekneme. Moderuje Renata Kropáčková.