Podcasts about jazyk

Kanadská aktivistka Cheryl Maloney je příslušnicí komunity Mikmaků. Narodila se do vztahu s půdou, který nechce přerušit. Les, řeka a lov jsou součástí života i dědictví, které původní obyvatelé Kanady odmítají opustit. Po staletí však státy domorodým komunitám právo na lov odebírají, soudy trestají dodržování tradic, těžební firmy znečišťují vodní zdroje a školy učí zapomínat, kým člověk je.Maloney brání řeku, právo svého syna na domorodý lov i paměť komunity, která přežila kolonizaci, převýchovné školy a systematické ničení vztahu ke krajině. Mluví o zodpovědnosti, která nevychází z volby, ale z místa, odkud člověk pochází. A o tom, co všechno je třeba hájit, abychom mohli přežít.Příběhem Cheryl Maloney provází vědecká novinářka Pavla Hubálková.Český hlas Cheryl Maloney byl vygenerován pomocí nástroje umělé inteligence Eleven Labs.

Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství YA čtu.Do září čteme Jazyk draků, číst s námi můžete tady: https://app.thestorygraph.com/buddy_reads/5b6a1023-0125-44aa-ab5c-a34e8e994811Pravidelně vychází bonusové epizody na herohero, kde můžete podpořit a ovlivnit mou tvorbu: https://herohero.co/knihovoryInstagram: https://instagram.com/endlessbibliophileBlog: https://marky-books.blogspot.comPřeju krásný poslech!

Vinnetou, Nšo-či, Hatátitlá... Indiánská jména Karla Maye znějí autenticky, ale realita je jiná.

Vinnetou, Nšo-či, Hatátitlá... Indiánská jména Karla Maye znějí autenticky, ale realita je jiná. Všechny díly podcastu Okolo češtiny můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na kontě má desítky knih. Žádné sci-fi, žádná detektivka – ale život sám. Marie Formáčková je autorka, která umí poslouchat. A díky tomu mohla vyprávět příběhy Heleny Růžičkové, Ljuby Skořepové, Zity Kabátové i Josefa Dvořáka.

Na kontě má desítky knih. Žádné sci-fi, žádná detektivka – ale život sám. Marie Formáčková je autorka, která umí poslouchat. A díky tomu mohla vyprávět příběhy Heleny Růžičkové, Ljuby Skořepové, Zity Kabátové i Josefa Dvořáka.

Na kontě má desítky knih. Žádné sci-fi, žádná detektivka – ale život sám. Marie Formáčková je autorka, která umí poslouchat. A díky tomu mohla vyprávět příběhy Heleny Růžičkové, Ljuby Skořepové, Zity Kabátové i Josefa Dvořáka.

Na kontě má desítky knih. Žádné sci-fi, žádná detektivka – ale život sám. Marie Formáčková je autorka, která umí poslouchat. A díky tomu mohla vyprávět příběhy Heleny Růžičkové, Ljuby Skořepové, Zity Kabátové i Josefa Dvořáka.

Na kontě má desítky knih. Žádné sci-fi, žádná detektivka – ale život sám. Marie Formáčková je autorka, která umí poslouchat. A díky tomu mohla vyprávět příběhy Heleny Růžičkové, Ljuby Skořepové, Zity Kabátové i Josefa Dvořáka.

Na kontě má desítky knih. Žádné sci-fi, žádná detektivka – ale život sám. Marie Formáčková je autorka, která umí poslouchat. A díky tomu mohla vyprávět příběhy Heleny Růžičkové, Ljuby Skořepové, Zity Kabátové i Josefa Dvořáka.

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, tak zní heslo, které má zejména mladé lidi povzbuzovat k učení se cizích řečí. Někdo se jím řídí, někdo ne. Poznal jsem v životě lidi kteří byli v tomto ohledu mnohonásobnými lidmi. Nejvíc člověkem byl profesor srovnávacího jazykozpytu Pavel Trost. Bylo o něm známo, že přesně neví, kolik jazyků umí. Jeho manželka, spisovatelka Helena Šmahelová mi o něm vyprávěla milou historku.

Kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem, tak zní heslo, které má zejména mladé lidi povzbuzovat k učení se cizích řečí. Někdo se jím řídí, někdo ne. Poznal jsem v životě lidi kteří byli v tomto ohledu mnohonásobnými lidmi. Nejvíc člověkem byl profesor srovnávacího jazykozpytu Pavel Trost. Bylo o něm známo, že přesně neví, kolik jazyků umí. Jeho manželka, spisovatelka Helena Šmahelová mi o něm vyprávěla milou historku.Všechny díly podcastu Glosa Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Miriam Valová je rodáčka zo Slavkoviec pri Michalovciach, ako vysokoškoláčka cestovala po svete a hľadala si miesto na zemi. Napokon ho našla v kanadskom Toronte, v komunite Slovákov, ktorí založili a rozvíjajú slovenské zvyky, jazyk a kultúru vo folklórnom súbore Východná Slovak Dancers. Svoj životný príbeh vyrozpráva v Nočnej pyramíde. | Hosť: Miriam Valová (v komunite Slovákov v Kanade rozvíjajú slovenské zvyky, jazyk a kultúru vo folklórnom súbore Východná Slovak Dancers). | Moderuje: Blažena Bóoczová. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Saša Michailidis se ptá Viktora Debnára z Kanceláře Kreativní Evropa Kultura a šéfredaktora časopisu Host, spisovatele a držitele Ceny EU za literaturu z roku 2014 Jana Němce. Evropská cena za literaturu bude letos vyhlášena na Světu knihy. Festival a veletrh začal právě dnes v Praze. Jak dobře naplňuje Cena EU za literaturu své poslání? Jak může pomoci prosadit české autorky a autory na evropském literárním trhu? Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá Viktora Debnára z Kanceláře Kreativní Evropa Kultura a šéfredaktora časopisu Host, spisovatele a držitele Ceny EU za literaturu z roku 2014 Jana Němce. Evropská cena za literaturu bude letos vyhlášena na Světu knihy. Festival a veletrh začal právě dnes v Praze. Jak dobře naplňuje Cena EU za literaturu své poslání? Jak může pomoci prosadit české autorky a autory na evropský literární trhu?

Celý rozhovor přístupný s VIP předplatným! https://creators.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribeS nejúspěšnějším učitelem angličtiny Jakubem Čáslavou – známým jako Kubova English (High agency boy) – se pouštíme do hluboké konverzace o mindsetu, motivaci, pokusu dělat věci jinak, a taky o tom, co to znamená vydržet, když se úspěch dostaví až za roky.

Francouzské město Dijon si letos připomíná 105 let od otevření česko-francouzské sekce na tamním Carnotově gymnáziu. Mezi jeho známé absolventy patří třeba herec Jiří Voskovec nebo režisér Zdeněk Troška. V Dijonu najdete taky kampus prestižní Univerzity Sciences Po, kde studují i čeští studenti. A češtinu uslyšíte také na Burgundské univerzitě v Dijonu.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S Kateřinou Chládkovou o tom, jak učit malé děti cizí jazyky i o výhodách bilingvismu

Písemná část státních maturit dnes pokračuje testem z českého jazyka a literatury. Stejné zadání dostávají všichni maturanti bez ohledu na školu.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

Není pokojovka jako pokojovka! Některé rostliny redukují mikroby a plísně v místnostech a přitom přirozeným způsobem zvlhčují vzduch.

České školství je jeden pokus za druhým. Teď základní školy přepisují rámcové vzdělávací programy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil loni na konci roku. Jednou ze změn je povinná výuka angličtiny od 1. třídy. Dnes se cizí jazyk učí až od třetí. Nová povinnost začne od září 2027. Pokud to však školy stihly, mohly začít už letos.

České školství je jeden pokus za druhým. Teď základní školy přepisují rámcové vzdělávací programy, které ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil loni na konci roku. Jednou ze změn je povinná výuka angličtiny od 1. třídy. Dnes se cizí jazyk učí až od třetí. Nová povinnost začne od září 2027. Pokud to však školy stihly, mohly začít už letos.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psát příběhy začala už v pěti letech velkými tiskacími písmeny. V knihách pro děti včetně Kosti odkazuje k morálním hodnotám a přátelství. „Tajemství úspěchu mého debutu bylo, že jsem vzkřísila příběh, který jsem napsala jako malá. Hravé dětské prvky k čtenářům hodně promluvily,“ říká ve Vizitce. Jak vypadá výuka angličtiny skrze divadlo? A jak ji v její tvorbě podpořila Amerika? Ptá se Karolína Koubová.Všechny díly podcastu Vizitka můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Psát příběhy začala už v pěti letech velkými tiskacími písmeny. V knihách pro děti včetně Kosti odkazuje k morálním hodnotám a přátelství. „Tajemství úspěchu mého debutu bylo, že jsem vzkřísila příběh, který jsem napsala jako malá. Hravé dětské prvky k čtenářům hodně promluvily,“ říká ve Vizitce. Jak vypadá výuka angličtiny skrze divadlo? A jak ji v její tvorbě podpořila Amerika? Ptá se Karolína Koubová.

Hostia: Šárka Šuvadová (psychologička) a Natália Babicová (lektorka). Obe hostky spolupracujú s organizáciou DiqiQ, ktorá podporuje digitálnu bezpečnosť a gramotnosť. | Keď na smartfóne píšeme správu môžeme text doplniť aj o „emojis“, teda malé obrázky: srdiečka, jedlá či rôzne gestá rúk. Hoci vyzerajú neškodne, pre tínedžerov majú aj iný – skrytý význam. Na prvý pohľad nevinná komunikácia tak môže obsahovať sexuálne obťažovanie, násilie či šikanovanie. Prečo mladí ľudia takto komunikujú? Ako sa môžu rodičia naučiť rozumieť digitálnemu jazyku svojich detí? Počúvajte kontakty s Michalom Čabákom. | Emojis – tajný jazyk tínedžerov. | Moderuje: Michal Čabák; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.Všechny díly podcastu Mozaika můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Byla neděle 29. srpna roku 1954, a na nádraží Praha-Bubny dorazil vagón s vysokou dřevěnou bednou. V ní byla dvouletá samice žirafy masajské, která do Prahy doputovala po mnohaměsíční anabázi z africké Keni. Tak začal příběh žirafy Lenky, která po dvou letech v zajetí v pražské ZOO zahynula. Její osud inspiroval vizuální umělkyni Evu Koťátkovou k vytvoření instalace Srdce žirafy v zajetí je o 12 kilo lehčí.

Zjistili to odborníci z Psychologického ústavu Akademie věd. Jak na to přišli? A kdy začínají děti rozlišovat gramatiku? Rekordní počet akcí nabízí dnes začínající Týden mozku. Víc než 80 workshopů, přednášek a seminářů o nejsložitějším lidském orgánu budou moci lidé navštívit v osmi městech Česka. Co zajímavého nabídnou? I rajčata nebo brokolice se můžou dostat do stresu. Třeba horkem nebo plísněmi. A čeští vědci je teď stresují záměrně. Proč - řekneme. Moderuje Renata Kropáčková.

Jan Neruda o něm napsal: „Když Jungmann vyvstal, byla čirá noc, když se s námi rozloučil, měli jsme již bílý den.“ A opravdu, význam Josefa Jungmanna – filologa, spisovatele a překladatele můžeme jen stěží přecenit.

Jan Neruda o něm napsal: „Když Jungmann vyvstal, byla čirá noc, když se s námi rozloučil, měli jsme již bílý den.“ A opravdu, význam Josefa Jungmanna – filologa, spisovatele a překladatele můžeme jen stěží přecenit.

Nie je veta ako veta. Jazyk má melódiu, vďaka striedaniu dlhých a krátkych viet, jednoduchých viet a súvetí. Tie sa delia na mnoho ďalších typov, na základe toho, aký vzťah medzi sebou majú jednotlivé vety. Veta je syntaktická jednotka s uceleným významom, má nejaké gramatické usporiadanie a je intonačne uzavretá, čo znamená, že na konci je napríklad bodka. Podľa zloženia vety delíme na jednoduché vety a súvetia. Jednoduché vety majú len jeden prisudzovací sklad, napríklad veta Mama varí, alebo vetný základ, napríklad zvolanie Stoj! Ale súvetia sú zložením viacerých viet a majú teda dva a viac prisudzovacích skladov alebo vetných základov. Viac ti už ale prezradí náš podcast. Kľúčové slová: Slovenský jazyk, Gramatika, maturita, slovenčina, veta, súvetie Tento podcast ti prináša Žilinská univerzita v Žiline.

Česká unie neslyšících je přední organizací, která od svého vzniku v roce 1990 bojuje za práva lidí se sluchovým postižením a jejich integraci do společnosti. Díky její činnosti se podařilo nejen vydat první slovník českého znakového jazyka, ale také prosadit legislativní změny, které vedly k uznání českého znakového jazyka jako plnohodnotného komunikačního prostředku.

V nejnovějším díle podcastu Data Boutique vysvětluje filosof Tomáš Koblížek, co to znamená chránit svobodu slova a které projevy si tuto ochranu zasluhují. Podle něj totiž existují projevy tří kategorií - ty, které svoboda slova chrání, ty, které nevyžadují omezení, a ty, které mohou způsobit skutečnou škodu a je tedy oprávněné je omezit. Jak tento princip funguje v éře internetu a sociálních sítí, kde je hranice mezi svobodou a odpovědností čím dál tenčí, zjišťoval Josef Šlerka.

Nebyl by to konec roku bez knižního žebříčku. Toto není bilance, ani výběr nejlepších knih. Jsou to především tipy pro vás, čtenáře a čtenářky, po čem sáhnout v knihkupectvích. Snažili jsme se o co nejpestřejší výběr tak, aby si na své přišel skoro každý. V podcastu Lit pak Eva s Honzou věnují víc času a přidávají i další bonusy.

Jak můžeme rozpoznat propagandu, dezinformace či nenávistné projevy? A existuje vůbec nějaký společný jazyk, který by tyto jevy spojoval? „Propaganda žádný vlastní jazyk nemá. Neexistuje nic jako jazyk propagandy,” vysvětluje filosof Tomáš Koblížek, host nového dílu podcastu Data Boutique. Podle něj chce propaganda manipulovat s masou lidí či dokonce s celou společností. „To uděláte samozřejmě nejlépe tehdy, když budete napodobovat jazyk skupin, které společnost nějak konstituují,” vysvětluje Koblížek. Ani ostatní fenomény, jako jsou dezinformace či nenávistné projevy, nejde často vymezit jen popisem jazyka, který používají. Daleko důležitější totiž je to, co jazyk udělá s příjemcem samotným, než to, zda obsahuje nějakou lež či slova plná nenávisti. Podle Koblížka všechny tři výše zmíněné jevy mohou být pojmenovány jedním společným názvem. „Poslední dobou se mi zdá, že takovým skvělým zastřešujícím pojmem může být toxický jazyk, toxické informace či toxické zprávy,” vysvětluje filosof a dodává, že s toxicitou si spojujeme vždy to, že způsobuje nějakou újmu, ať už záměrně či nezáměrně. Toxický obsah podle něj lidé mohou šířit vědomě i nevědomě, ale obojí spojuje fakt, že to ubližuje někomu dalšímu, ať už jedinci či celé společnosti.

Jazyk môže povznášať, napĺňať a zmierovať, ale rovnako tak manipulovať, ubližovať či zabíjať. Dá sa brániť vulgárnemu jazyku alebo jazyku plnému nenávisti a manipulácie? Zároveň sa náš jazyk mení, ovplyvňujú ho nové generácie i technologický rozvoj. Diskutujúci:

Podcast MDŽ spěje do závěru své první sezóny. A tématem je tentokrát čeština a to jak ji používat, aniž bychom diskriminovali a to nejen ženy. Mají se přechylovat cizí ženská příjmení? Je v pořádku oslovovat ženy ve studiu jako hostky? A co na to posluchačstvo, necítí se být spíš publikem?Hostkami osmého dílu podcastu MDŽ jsou Jana Valdrová, genderová lingvistka, germanistka a slavistka a Marta Ljubková, dramaturgyně a bohemistka.Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Oslovení přátelstvo, kámošstvo a diváctvo vyvolalo silné reakce. Měly by se genderově neutrální výrazy stát běžnou součástí češtiny, nebo by ji prznily? V Pro a proti budou o tom diskutovat jazykovědec a bývalý ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva a filolog Vít Kolek z Univerzity Palackého v Olomouci. Moderuje Karolína Koubová.

Jak se rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z voleb odrazilo na amerických akciových trzích? Je Kamala Harrisová pro republikány nepříjemnou soupeřkou? Jak se budou v Česku nově učit cizí jazyky? Jak zvýšit kvalitu jejich výuky? A na co myslí cyklisté na Tour de France, když mají v nohách sto kilometrů a před sebou dalších sto?