Podcasts about polsko

Polský premiér Donald Tusk v sobotu slíbil postavit ve Varšavě zeď paměti, která bude připomínat Poláky zahynulé ve válkách 20. století na území dnešní Ukrajiny. Učinil tak v den, kdy si Polsko připomíná „krvavou neděli“, kterou v roce 1943 vyvrcholily masakry Poláků ukrajinskými nacionalisty na Volyni. Masakry Tusk označil za genocidu a varoval před tím, aby reakcí obou národů byl nový nacionalismus.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Zaczął oczywiście prezydent Zełenski” – tak o ostatnich napięciach na linii Kijów-Warszawa mówił w Porannej rozmowie w RMF FM szef MSZ Radosław Sikorski. Jak dodawał, to nakręcanie emocji wokół tragedii historycznych. „Widzimy, że agentura rosyjska dosłownie próbuje nakręcić emocje polsko-ukraińskie” – dodawał gość Tomasza Terlikowskiego.

Česko je z evropské sedmadvacítky poslední ve využívání obnovitelných zdrojů energie. Dokonce i Polsko s tradičním těžkým průmyslem a těžbou uhlí buduje zdroje větrné a sluneční energie daleko rychleji. „Do budoucna to může znamenat velký problém pro českou ekonomiku. Nedostatek zdrojů, které pomáhají snižovat cenu silové elektřiny na trhu, může snížit konkurenceschopnost firem. Ty mohou odcházet do zahraničí,“ říká v Interview Plus Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní brífink Martina Ehla: Příkladem toho, jak dobře proměňovat větší výdaje na obranu za zbraně je Polsko, říká Jan Jireš, bývalý náměstek ministra obrany a nyní poradce v obranném průmyslu. A vysvětluje, jaké skupiny zemí se tvoří v NATO nebo jak by se měl změnit systémů nákupu nových zbraní, aby to bylo efektivnější, než dosud. “Američané v NATO zůstanou, Evropané je potřebují, ale je potřeba nastavit proces postupného přebírání odpovědnosti Evropanů za svoji obranu,” zdůraznil Jireš.

Ranní brífink Martina Ehla: Příkladem toho, jak dobře proměňovat větší výdaje na obranu za zbraně je Polsko, říká Jan Jireš, bývalý náměstek ministra obrany a nyní poradce v obranném průmyslu. A vysvětluje, jaké skupiny zemí se tvoří v NATO nebo jak by se měl změnit systémů nákupu nových zbraní, aby to bylo efektivnější, než dosud. “Američané v NATO zůstanou, Evropané je potřebují, ale je potřeba nastavit proces postupného přebírání odpovědnosti Evropanů za svoji obranu,” zdůraznil Jireš.

Roztržka, kterou spustil spor o historickou roli Ukrajinské povstalecké armády (UPA), eskaluje. Ukrajinský prezident nechal jednu z jednotek pojmenovat po kontroverzní UPA, polský prezident mu proto odebral nejvyšší státní řád Bílé orlice. Volodymyr Zelenskyj ho vrátil poštou. „Na začátku to nebylo mířeno proti Polsku,“ říká v pořadu Pro a proti ukrajinský historik Radomyr Mokryk. „Je to gesto, že Ukrajina nemusí brát na Polsko ohled,“ tvrdí polský politolog Maciej Ruczaj.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak se proměňují vztahy Česka a sousedních států? Kdo je teď naším nejbližším spojencem ve střední Evropě? Kdo se od nás naopak vzdaluje? Jak vztahy v našem regionu komplikují historické události a skutečné i domnělé křivdy minulosti? Podaří se po konci Viktora Orbána zresuscitovat Visegrádskou skupinu zahrnující Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko?Především o střední Evropě se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Martinem Ehlem, hlavním analytikem Hospodářských novin, který se zabývá minulostí, současností a budoucností tohoto regionu.

Program z cyklu Niemiecki Nieład, w którym eksperci analizują bieżącą sytuację polityczną, gospodarczą i społeczną w Niemczech.

W dzisiejszym programie omówimy wyniki polsko-szwedzkich konsultacji międzyrządowych, w tym podpisanie umowy na zakup trzech okrętów podwodnych w ramach programu Orka. Następnie przyjrzymy się temu, jak miasta i mieszkańcy mogą przygotować się na coraz częstsze fale upałów oraz czy nadal możliwe jest ograniczenie najpoważniejszych skutków zmian klimatu. Na zakończenie gościem programu będzie dr Urszula Starakiewicz-Krawczyk, która opowie o nowych materiałach edukacyjnych przygotowanych przez Instytut Rozwoju Języka Polskiego dla nauczycieli i uczniów. Zapraszamy!

Polsko-ukraińskie relacje, w ostatnim czasie, przeżywają poważne trudności. Co mogłoby doprowadzić do deeskalacji tego napięcia? Kto i w jakim celu je generuje? Zdaniem wielu ekspertów Polska i Ukraina są niejako „skazane”, na dobrosąsiedzkie relacje i ich niszczenie tak naprawdę nie leży w interesie żadnego z obu państw. W jaki sposób budować pomosty między Polską i Ukrainą? Jak ukraińskie media opisują ostatnie wydarzenia na linii Kijów – Warszawa? Co Ukrainę czeka po zakończeniu wojny z Rosją i czy ukraińscy migranci oraz uchodźcy rozsiani po całym świecie, wrócą wówczas do swojej ojczyzny? Gościem Michała Poklękowskiego, w tej edycji Drogowskazów, jest Marta Radio, ukraińska dziennikarka radiowa i internetowa z Buska w obwodzie lwowskim, od lat pracująca w polskich mediach.

W dzisiejszej audycji mówimy o dwudniowej Konferencji Odbudowy Ukrainy rozpoczętej dziś w Gdańsku, jednym z największych przedsięwzięć gospodarczo-politycznych w Europie. Wspominamy wydarzenia sprzed 35 lat, gdy Polska i Niemcy podpisały traktat o dobrym sąsiedztwie i przyjaznej współpracy. Naszym gościem jest dziś Angelika Bejgrowicz, polska ekspertka ds. negocjacji, współpracy międzykulturowej i  kompetencji globalnych, która od ponad dekady mieszka i pracuje w Brazylii.

Výtah Respektu: V polském Gdaňsku se od čtvrtka koná konference o poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci povede tamní premiérka Julija Svyrydenko. Do poslední chvíle se přitom čekalo, zda se zúčastní přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, a to kvůli aktuálním událostem, kdy polský prezident Karol Nawrocki Zelenskému odebral nejvyšší vyznamenání, protože jednu armádní jednotku pojmenoval po druhoválečné Ukrajinské povstalecké armádě. V čem byla UPA problematická a proč Zelenskyj jednotku pojmenoval právě po ní? Jaké dopady by to mohlo mít pro válkou zasaženou Ukrajinu a jaké pro Polsko? Ve středeční epizodě vysvětluje Tomáš Brolík.

Dziś w programie: o nowych priorytetach współpracy państw Grupy Wyszehradzkiej i wspólnym głosie w sprawach energetyki, migracji oraz budżetu Unii Europejskiej. Sprawdzimy też, jak po dziesięciu latach od referendum Brytyjczycy i Polacy oceniają Brexit. Przypomnimy znaczenie traktatu o dobrym sąsiedztwie między Polską a Niemcami, podpisanego 35 lat temu. A na koniec naszym gościem będzie Maria Pyż, redaktor naczelna Polskiego Radia Lwów, która opowie o pracy i misji rozgłośni w warunkach wojny. Zapraszamy!

Jak układa się współpraca polsko-niemiecka w XXI wieku? Jakie znaczenie ma obecnie Polska na arenie międzynarodowej? W trzecim odcinku specjalnym Podkastu Tygodnika Powszechnego na te pytania odpowiadają Basil Kerski i Jacek Stawiski.W trzech odcinkach podkastu „Polska i Niemcy: 35 lat później” Jacek Stawiski, redaktor naczelny „Tygodnika Powszechnego”, rozmawia z Basilem Kerskim, prezydentem Domu Historii Nadrenii Północnej-Westfalii, wieloletnim redaktorem naczelnym magazynu polsko-niemieckiego „Dialog”. Rozmowy ukazują spojrzenie dwóch ekspertów na przełom lat 1989-1991, kiedy niepodległa i demokratyczna Polska oraz zjednoczone i demokratyczne Niemcy po tragicznych doświadczeniach II wojny światowej i kilku dekadach wzajemnej izolacji podczas zimnej wojny wspólnie podjęły wysiłek budowy strategicznego partnerstwa i szczególnego sąsiedztwa.

Vystoupení Jana Švejnara na Národním ekonomickém fóru vyvolalo emoce. Mělo by Česko utahovat opasky, nebo naopak více využít vlastní „kredit“? Proč není dluh sám o sobě špatně? Proč ho česká společnost stále vnímá tak negativně? Jak je možné, že jsme za pětatřicet let nedohnali Německo ani Rakousko a naopak nás začíná dohánět Polsko? Proč nestačí vysvětlovat nízké české mzdy stagnující produktivitou? Proč české univerzity, věda a infrastruktura nedokážou táhnout ekonomiku rychleji? V čem jsou největší rozdíly mezi evropskými a americkými univerzitami?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Co vytýká premiér Babiš ministru zdravotnictví Vojtěchovi? A je jeho kritika oprávněná? Řády a vyznamenání rozdělují Polsko a Ukrajinu – může to oslabit jejich spolupráci ve válce proti Rusku? Jak bude vypadat Galakoncert pro nové svatovítské varhany?

Co vytýká premiér Babiš ministru zdravotnictví Vojtěchovi? A je jeho kritika oprávněná? Řády a vyznamenání rozdělují Polsko a Ukrajinu – může to oslabit jejich spolupráci ve válce proti Rusku? Jak bude vypadat Galakoncert pro nové svatovítské varhany?

Co vytýká premiér Babiš ministru zdravotnictví Vojtěchovi? A je jeho kritika oprávněná? Řády a vyznamenání rozdělují Polsko a Ukrajinu – může to oslabit jejich spolupráci ve válce proti Rusku? Jak bude vypadat Galakoncert pro nové svatovítské varhany?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

17 czerwca w Bonn podpisano polsko-niemiecki traktat o dobrym sąsiedztwie. W tym odcinku opowiadamy o historii relacji Polska-Niemcy, w jakich okolicznościach został podpisany ten dokument, czy wciąż jest aktualny? Opowiadamy także o tym, jak Polska jest postrzegana przez naszych zachodnich sąsiadów. O tym wszystkim mówią Anna Kwiatkowska i Kamil Frymark. Film o historii najnowszej Niemiec: https://youtu.be/she3Wih7aFA?si=a22UOhRri8JhWX4TKsiążka o polityce historycznej: https://www.osw.waw.pl/pl/publikacje/raport-osw/2025-12-17/w-sluzbie-przyszlosciLeksykon kultury politycznej: https://www.osw.waw.pl/leksykon-niemiecki/

W trzech odcinkach podkastu „Polska i Niemcy: 35 lat później” Jacek Stawiski, redaktor naczelny „Tygodnika Powszechnego”, rozmawia z Basilem Kerskim, prezydentem Domu Historii Nadrenii Północnej-Westfalii, wieloletnim redaktorem naczelnym magazynu polsko-niemieckiego „Dialog”. Rozmowy ukazują spojrzenie dwóch ekspertów na przełom lat 1989–1991, kiedy niepodległa i demokratyczna Polska oraz zjednoczone i demokratyczne Niemcy po tragicznych doświadczeniach II wojny światowej i kilku dekadach wzajemnej izolacji podczas zimnej wojny wspólnie podjęły wysiłek budowy strategicznego partnerstwa i szczególnego sąsiedztwa.W pierwszym odcinku Jacek Stawiski i Basil Kerski przypomnieli okoliczności i atmosferę lat 1989–1991, kiedy powstały traktaty polsko-niemieckie.

Dziś w programie wracamy do przełomowych wydarzeń sprzed trzydziestu pięciu lat – sprawdzamy, jak dziś funkcjonuje polsko-niemiecki traktat o dobrym sąsiedztwie. W aktualnościach dnia powiemy o tragicznej śmierci rosyjskiego opozycjonisty, który został zastrzelony w Białej Podlaskiej. Przeniesiemy się także do Łodzi, gdzie rusza jubileuszowa, dwudziesta piąta edycja Fotofestiwalu, a na koniec sprawdzimy, jak program stypendialny „PLus – aktywny student” wspiera młodą Polonię na Wschodzie. Zapraszam do słuchania!

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci.

Polsko-ukrajinské vztahy se ocitly v těchto dnech v nejvážnější krizi od začátku ruské agrese proti Ukrajině. Ruský frontální útok na Ukrajinu tehdy dokázal spojit Kyjev a Varšavu tak pevně, že Ukrajinci neměli v tehdejší Evropě odhodlanější spojence, než byli Poláci. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.

Dziś w programie: o międzynarodowych skutkach kryzysu w relacjach polsko-ukraińskich po spotkaniu prezydenta Ukrainy z liderami państw E3 w Londynie. Powiemy także o naborze do programu rozwojowego dla liderów i działaczy polonijnych na świecie. W części kulturalnej przypomnimy Korę – legendę polskiego rocka, która 75 lat temu przyszła na świat. Na koniec naszym gościem będzie Jan Malicki, dyrektor Studium Europy Wschodniej Uniwersytetu Warszawskiego. Zapraszamy!

Dziś w programie: o międzynarodowych skutkach kryzysu w relacjach polsko-ukraińskich po spotkaniu prezydenta Ukrainy z liderami państw E3 w Londynie. Powiemy także o naborze do programu rozwojowego dla liderów i działaczy polonijnych na świecie. W części kulturalnej przypomnimy Korę – legendę polskiego rocka, która 75 lat temu przyszła na świat. Na koniec naszym gościem będzie Jan Malicki, dyrektor Studium Europy Wschodniej Uniwersytetu Warszawskiego. Zapraszamy!

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

Kam letos v létě zamíří tisíce Čechů, které linky dostávají kapacitní patrové autobusy a jak se slovenské hory nebo velká města jako Paříž dostávají na mapu přímých spojů z českých regionů? Do nejnovějšího dílu Dopravního podcastu Ondřeje Matěje Hrubeše přijal pozvání Tomáš Beránek, mluvčí společnosti FlixBus. Probrali spolu nejen expanzi na sever a východ Evropy, ale i to, jak se do cen jízdenek promítá aktuální drahá nafta.Polsko jako hit sezóny a novinky na evropských silnicíchPředpovědi z loňského roku se potvrdily. Polsko se stalo pro české turisty novým Chorvatskem. FlixBus proto i pro letošní sezónu drží oblíbené linky propojující Prahu, Budapešť a polské pobřeží (včetně destinací jako Štětín, Kolobřeh nebo Trojměstí).Kromě Baltu ale síť FlixBusu roste i v dalších směrech. Mezi čerstvé novinky patří přímé spojení z Prahy do Londýna, Říma nebo specifická trasa do Paříže přes Dijon, která nově nabízí přímé mezinárodní spojení i pro obyvatele Plzně. Výrazného posílení se dočkalo také spojení na východní Slovensko – po covidové pauze se vrátila přímá noční linka z Prahy do Košic.Zásadní zprávou pro milovníky cestování je liberalizace vnitrostátních trhů v Rumunsku a Chorvatsku. Co to znamená pro cestující? S FlixBusem už nemusíte jet jen z Česka k moři, ale můžete si v aplikaci pohodlně koupit vnitrostátní přejezdy v cílové destinaci – například pro jednodenní výlet ze Šibeniku do Dubrovníku bez nutnosti řešit parkování auta.Drahá nafta a ekologické experimentyPalivová krize a rostoucí ceny nafty plní titulky novin. Jak na to reaguje FlixBus? Podle Beránka má autobus obrovskou výhodu v tom, že se na palivo „skládá“ až 50 nebo 80 lidí, což z něj činí mnohem ekonomičtější variantu oproti osobnímu autu. Výrazné skokové zdražování jízdenek se nechystá, FlixBus bude spíše pracovat s kapacitou nejlevnějších cenových tříd.V rozhovoru došlo i na hodnocení pilotního provozu autobusu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na lince Praha–Krakov. Jak řidiči zvládají technicky náročné tankování v ochranných oblecích a kdy se dočkáme elektrobusů či pohonu na gastro-olej (HVO) v Česku?__Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš od roku 2015.__KOMUNITA:patreon.com/dopravnipodcastherohero.co/dopravnipodcastSupport the show

Vysmívaný i zbožňovaný. Milovaný i zatracovaný. Každopádně jedinečný, a unikátní. 6. června 1973 se začal vyrábět maličký Fiat 126p, kterému v Polsku neřekli jinak než Maluch. Víte třeba, proč jeho řidič neslyší motor? Protože si koleny zacpává uši. A proč auto nemá dva výfuky? Protože by si ho lidé zezadu pletli s kolečkem… Vtipů o něm koluje spousta. Faktem je, že v 70. a 80. letech minulého století motorizoval Polsko, kde mnohdy statečně plnil i roli rodinného auta.

Vysmívaný i zbožňovaný. Milovaný i zatracovaný. Každopádně jedinečný, a unikátní. 6. června 1973 se začal vyrábět maličký Fiat 126p, kterému v Polsku neřekli jinak než Maluch. Víte třeba, proč jeho řidič neslyší motor? Protože si koleny zacpává uši. A proč auto nemá dva výfuky? Protože by si ho lidé zezadu pletli s kolečkem… Vtipů o něm koluje spousta. Faktem je, že v 70. a 80. letech minulého století motorizoval Polsko, kde mnohdy statečně plnil i roli rodinného auta.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česká ekonomika roste, jenže podle ekonoma Tomáše Dvořáka stojí na stále vratších základech. Produktivita práce se za posledních pět let prakticky nepohnula, zatímco okolní země, včetně Polska nebo Bulharska, udělaly výrazný skok vpřed. Češi přitom pracují víc než většina Evropy. Zatímco ještě v prvních dvou dekádách po revoluci česká ekonomika doháněla Západ raketovým tempem, dnes podle něj „jako bychom přeřadili na neutrál“. Mezinárodní data ukazují, že česká produktivita práce vzrostla za posledních pět let jen o tři desetiny procenta. Pro srovnání: Polsko ve stejném období vyskočilo o více než 14 procent. „To je alarmující. Produktivita je prachbídná. Když jsem před několika lety možná trochu kontroverzně nazval Česko nemocným mužem Evropy, tak tohle je ta plíživá nemoc, která možná není tolik vidět,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys ekonom Oxford Economics Tomáš Dvořák. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Česká ekonomika roste, jenže podle ekonoma Tomáše Dvořáka stojí na stále vratších základech. Produktivita práce se za posledních pět let prakticky nepohnula, zatímco okolní země, včetně Polska nebo Bulharska, udělaly výrazný skok vpřed. Češi přitom pracují víc než většina Evropy. Zatímco ještě v prvních dvou dekádách po revoluci česká ekonomika doháněla Západ raketovým tempem, dnes podle něj „jako bychom přeřadili na neutrál“. Mezinárodní data ukazují, že česká produktivita práce vzrostla za posledních pět let jen o tři desetiny procenta. Pro srovnání: Polsko ve stejném období vyskočilo o více než 14 procent. „To je alarmující. Produktivita je prachbídná. Když jsem před několika lety možná trochu kontroverzně nazval Česko nemocným mužem Evropy, tak tohle je ta plíživá nemoc, která možná není tolik vidět,“ říká v Agendě Seznam Zpráv Byznys ekonom Oxford Economics Tomáš Dvořák. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

KONIEC PRZYJAŹNI POLSKO-UKRAIŃSKIEJ | BANKI ODDAJĄ PIENIĄDZE! #BizWeek

Polsko-brytyjski traktat o partnerstwie w dziedzinie bezpieczeństwa i obronności podpisany; Swiatłana Cichanouska z wizytą w Ukrainie; rumuńska poetka Ana Blandiana uhonorowana Międzynarodową Nagrodą Literacką im. Zbigniewa Herberta; Grzegorz Kościelak, działacz polonijny i animator życia społecznego laureatem Nagrody Publiczności w Konkursie „Osobowość Roku Polonii Świata 2026”. Zapraszamy do słuchania!

Polsko-brytyjski traktat o partnerstwie w dziedzinie bezpieczeństwa i obronności podpisany; UE musi zintensyfikować działania na rzecz bezpieczeństwa na wschodniej flance; historia odrestaurowanego domu we Lwowie, związanego z rodziną poety Adama Zagajewskiego; polska aplikacji mobilna dla pszczelarzy, wykorzystująca AI oraz technologie satelitarne. Zapraszamy do słuchania!

Polsko-brytyjski traktat o partnerstwie w dziedzinie bezpieczeństwa i obronności podpisany; Swiatłana  Cichanouska z wizytą w Ukrainie; rumuńska poetka Ana Blandiana uhonorowana Międzynarodową Nagrodą Literacką im. Zbigniewa Herberta; Grzegorz Kościelak, działacz polonijny i animator życia społecznego laureatem Nagrody Publiczności w Konkursie „Osobowość Roku Polonii Świata 2026”. Zapraszamy do słuchania!  

Polsko-brytyjski traktat o partnerstwie w dziedzinie bezpieczeństwa i obronności podpisany; UE musi zintensyfikować działania na rzecz  bezpieczeństwa na wschodniej flance; historia odrestaurowanego domu we Lwowie, związanego z rodziną poety Adama Zagajewskiego; polska aplikacji mobilna dla pszczelarzy, wykorzystująca AI oraz technologie satelitarne. Zapraszamy do słuchania!

Podpisany dziś traktat polsko-brytyjski ma zwiększać bezpieczeństwo. - Wszyscy przyzwyczailiśmy się do tego, że jesteśmy bezpieczni i że NATO nas obroni. Tymczasem NATO się zmienia, tak jak zmienia się cały świat - powiedział Artur Gierada (KO).

Dziś w audycji: amerykański prezydent Donald Trump ogłosił, że wysyła do Polski dodatkowe 5 tysięcy żołnierzy. Trump poinformował o tym na portalu Truth Social, powołując się na swoje relacje z prezydentem Karolem Nawrockim. Od końca minionego roku w Polsce działa NSIS Cloud, czyli Narodowy System Informacji Satelitarnej - krajowy system odbioru, przechowywania, przetwarzania i udostępniania danych satelitarnych – rozmowa z Moniką Krzyżanowską z Cloud Ferro, spółki obsługującej ten chmurowy system. Letnie obozy dla młodzieży z Zaolzia organizowane przez Stowarzyszenie  Olza Pro i Stowarzyszenie Odra - Niemen mają połączyć naukę języka polskiego, warsztaty  tematyczne oraz aktywny wypoczynek w Beskidzie Śląskim - rozmowa z Markiem Koniecznym, prezesem Stowarzyszenia Olza Pro. Naszym gościem jest Elmira Pak, Polka z  Uzbekistanu, działająca w Stowarzyszeniu „Polonia” w Taszkencie, która opowiada o ciekawej historii swojej rodziny i miłości do Polski. Zapraszamy do słuchania! 

V kontextu, kdy Trumpovy Spojené státy vysílají řadu nejednoznačných signálů o závazku kolektivní obrany v rámci NATO, se evropským politikům dere na mysl stále víc otázka jaderného odstrašení, které bylo doposud zárukou ochrany kontinentu. Jediným státem EU, který má svou jadernou zbraň, je Francie. V 60. letech ji prosadil Charles de Gaulle a dnes se ukazuje, jak byl tehdy prozíravý.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě donedávna mělo celé Polsko jasno. S Viktorem Orbánem a jeho garniturou se nespolupracuje, protože Budapešť otevřeně podporuje v konfliktu na Ukrajině spíše Moskvu než Kyjev. Kyjevu naopak hází klacky pod nohy.

Strzały na ulicach Berlina - to coraz częstsze zjawisko, przyznaje stołeczna policja. Tureckie i kurdyjskie klany atakują lokale i wymuszają haracze. Jak radzi sobie z tym policja? Polsko-niemiecki podręcznik "Europa - Nasza historia / Europa - Unsere Geschichte" przeżywa renesans. Dlaczego? Na podcast zaprasza Tomasz Kycia. Kontakt: cosmopopolsku@rbb-online.de Homepage: cosmopopolsku.de Facebook: www.facebook.com/cosmopopolsku Von Thomas Kycia.

Statisícová demonstrace na Staroměstském a Václavském náměstí nebyla jen důsledkem textových zpráv ministra zahraničí Macinky, které prezident Pavel označil za vydírání. Šlo maximálně o poslední kapku, kterou přetekl pohár trpělivosti části české veřejnosti s Babišovou vládou. O co šlo? Už řadu týdnů je část společnosti znejistěna z toho, kam se ubírá český stát. Začalo to reorientací zahraniční politiky a orientací na autoritativní režimy Slovenska a Maďarska. Zatímco část západních zemí a Polsko uvažuje o užší integraci bezpečnostní politiky, mluví český premiér stále o spolupráci s Maďary a Slováky ve V3. Jejich proputinovská politika nás ovšem tahá na Balkán, kde Češi nemají žádné zájmy. Stále víc se taky orientace těchto zemí na autoritativní režimy začíná projevovat v utužování vnitřní politiky. V Česku se to například demonstruje pokusem postátnit Českou televizi. V jistém smyslu je to spor mezi reprezentanty českých a uherských politických tradic. Nebo ještě jinak - mezi těmi, kteří chtějí stát posunout k autoritativním metodám řízení. Je na každém, co si vybere. Pražská demonstrace byla hlasitým NE těch, co nechtějí systém omezené demokracie.

Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko odmítly, aby předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala smlouvu o volném obchodu s latinskoamerickými zeměmi, sdruženými ve spolku Mercosur a představujícími trh v rozsahu 700 miliónů spotřebitelů.