POPULARITY
Polské prezidentské volby vyhrál dle očekávání, ačkoliv jen velmi těsně, konzervativec a kandidát strany Právo a spravedlnost Karol Nawrocki, kterého podpořilo 50,89 procent voličů. Jeho protikandidát z vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski získal 49,11 procenta. Přestože prezident Petr Pavel ke zvolení svého polského protějšku řekl, že věří, že pod jeho vedením bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování, visí nad tím velký otazník. Jak totiž ve Výtahu Respektu upozorňuje Tomáš Brolík, prezident v Polsku nemá příliš velké pravomoci. V tomto případě jde navíc o koně Jaroslava Kaczyńského: „Pokud Nawrockému doporučí, aby vládu zcela zablokoval, nejspíš to zkusí. Tuskova vláda se může rozpadnout, což by vedlo k předčasným volbám. To by vedlo k vládě PiS a Konfederace, což by byla ostře protiunijní, a nejspíš i protiukrajinská vláda." Jak přesně by se to mohlo projevit? Jak velká šance je, že Poláci a Polky půjdou k předčasným volbám? A co zvolení Nawrockého znamená pro V4 a Evropskou unii?
Polské prezidentské volby v neděli vyhrál národovecko pravicový kandidát Karol Nawrocki nad liberálem Rafałem Trzaskowskim. Oba dostali přes deset milionů hlasů, Nawrocki o 370 tisíc více než jeho soupeř. Co to bude znamenat pro Polsko? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.
Zbývá už jen týden, aby si Polsko zvolilo nového prezidenta. Situace je tam velmi napjatá a emotivní, šance obou kandidátů jsou víceméně vyrovnané. Podle posledního průzkumu byl mezi nimi rozdíl pouhých 200 tisíc hlasů ve prospěch Karola Nawrockého, kandidáta národovecké pravice. Proto se napjatě očekávalo, jak dopadnou dva nedělní průvody na podporu každého z nich.
Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.
Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zbývá už jen týden, aby si Polsko zvolilo nového prezidenta. Situace je tam velmi napjatá a emotivní, šance obou kandidátů jsou víceméně vyrovnané. Podle posledního průzkumu byl mezi nimi rozdíl pouhých 200 tisíc hlasů ve prospěch Karola Nawrockého, kandidáta národovecké pravice. Proto se napjatě očekávalo, jak dopadnou dva nedělní průvody na podporu každého z nich.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zahraniční politika strany nedělí tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Telefonní linka Putin-Trump. EU se raduje po velkém volebním víkendu, ale jen opatrně. Motoristé stále brzdící. Polsko: Šanci na prezidenta mají oba kandidáti.
Polsko má za sebou první kolo prezidentských voleb. Rozhodovat se bude mezi kandidátem vládního občanského bloku, proevropsky orientovaným varšavským starostou Rafałem Trzaskowskim a historikem Karolem Nawrockim, kterého podporuje opoziční strana Právo a spravedlnost. O co všechno se v Polsku hraje? Politolog Lubomír Kopeček ještě prozradí, jak probíhá předvolební kampaň v Česku, i to, co překvapivého přinesly poslední průzkumy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Wracamy na wschód Polski - do płotu, czy jak chcą inni "zapory", przy której cały czas giną ludzie. Ciągle wzrastająca liczba prób nielegalnego przekroczenia granicy to skutek operacji białoruskich i rosyjskich służb. Jak w takiej rzeczywistości nie zgubić z pola widzenia człowieka, migrantów szukających lepszej przyszłości dla siebie i swoich rodzin? Głównym bohaterem reportażu jest Mirosław Wierchow, nauczyciel historii w gminnej podstawówce. Patrząc na pobliskie stalowe ogrodzenie opowiada między innymi o militaryzacji okolicy, o migracjach ludzi i zwierząt, o niepokojach związanych z budową Tarczy Wschód i niepewnym losie mieszkańców wyludniających się przygranicznych wsi.
Může písnička rozbíjet národní identitu? Takovou debatu vzbudilo vystoupení hudebního dua, které chtělo reprezentovat Polsko v Eurovizi. Pornografie patří do kin. Tvrdí organizátoři bruselského festivalu, který měl vyprodáno. I tom budou Reportáže zahraničních zpravodajů s Lubicou Bergmanovou.Všechny díly podcastu Reportáže zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Z Polska se pro mnoho Čechů stal vzor. Díky nejrychleji rostoucí ekonomice v celé Unii roste koupěschopnost tamních domácností. „Polsko jede na dluh. Kdyby Česká republika měla takový deficit svého rozpočtu, tak máme na všechno včetně zvyšování důchodů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus redaktor Deníku Luboš Palata. „Polsko chce vymáčknut maximum ze současného okna příležitostí,“ vysvětluje bývalý diplomat Maciej Ruczaj, který působí v Centru transatlantických vztahů.
"Czas traktatów dwustronnych i ich znaczenia minął. Od czasu, kiedy jesteśmy członkiem Unii Europejskiej i NATO, podstawowe ramy prawne naszego bezpieczeństwa, naszej współpracy gospodarczej są natowski i unijne. Traktaty dwustronne mają dla nas znaczenie przede wszystkim z państwami spoza UE. Natomiast nie będę jakoś bardzo krytykował tego, że się zawiera traktat z dużym państwem. Natomiast patrzyłem i tam w treści wiele takich nowości, które by Polsce coś przynosiły, nie ma" – tak Szymon Szynkowski vel Sęk skomentował w Popołudniowej rozmowie w RMF FM polsko-francuski traktat zawarty w zeszłym tygodniu w Nancy.
Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.
Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
FRANCUZI BĘDĄ BRONIĆ POLSKI? Traktat Polsko-Francuski i Koalicja Chętnych w Kijowie #BizWeek
- Czasy znaczenia traktatów dwustronnych odeszły do przeszłości. Miały one znaczenie kiedy nie byliśmy wspólnie w Unii Europejskiej, w latach 90. Dziś przede wszystkim istotne jest to, w jaki sposób potrafimy wykorzystywać swoje szanse w Unii. A niestety nie potrafimy - powiedział w "Rozmowie Polskiego Radia 24" Szymon Szynkowski vel Sęk z Prawa i Sprawiedliwości.
"Bezpiecznie nie jest i Putin próbuje szkodzić Polsce. Ma obsesję na punkcie Polski. Polsko-francuski pakt będzie pokazywać, że jesteśmy po "zachodniej stronie" i nie jesteśmy sami" - mówił w Popołudniowej rozmowie w RMF FM Paweł Kowal.
Polsko má obavy z šíření slintavky a kulhavky a na hraničním přechodě v Náchodě proto zavádí nové kontroly nákladních automobilů nad 3,5 tuny. Je to jediné místo na česko-polské hranici, kde Polsko k takovému opatření sáhlo a dopravci s rizikovým nákladem musí projet právě tímhle místem.
Polsko od 5. května až do odvolání zavádí preventivní kontroly na hraničním přechodu Náchod - Kudowa Słone. Důvodem je riziko zavlečení slintavky a kulhavky.
Už za měsíc, 1. června, si Polsko zvolí nového prezidenta. Ve hře jsou dva kandidáti, jeden za Tuskovu vládní stranu, druhý za opozici Jarosława Kaczyńského.
Stahují se USA z role zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou?; Výročí, na které slovenská vláda jaksi zapomněla; O osudu demokracie mohou ještě stále rozhodnout sami občané; Polsko si chystá nového prezidenta; Sto dní šílenství s Donaldem I.; Při hybridních válkách nelze zapomínat na „domácí frontu“
Už za měsíc, 1. června, si Polsko zvolí nového prezidenta. Ve hře jsou dva kandidáti, jeden za Tuskovu vládní stranu, druhý za opozici Jarosława Kaczyńského. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Stahují se USA z role zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou?; Výročí, na které slovenská vláda jaksi zapomněla; O osudu demokracie mohou ještě stále rozhodnout sami občané; Polsko si chystá nového prezidenta; Sto dní šílenství s Donaldem I.; Při hybridních válkách nelze zapomínat na „domácí frontu“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
V dubnu uplynulo patnáct let od leteckého neštěstí v ruském Smolensku, kde se zřítilo polské vládní letadlo, na jehož palubě zemřel prezident Lech Kaczyński s manželkou, vrchní představitelé parlamentu či představitelé armády. Neštěstí dodnes není uspokojivě vyřešeno a patrně ještě dlouho nebude, jelikož Rusko nepředalo všechny materiály – ostatně není ani jasné, zda se na havárii podílelo, nebo ne. Jaký vliv měla událost na polskou společnost? A přeceňujeme v zahraničí její dopad, nebo ne? Jak vůbec chápeme ve střední Evropě stát: jako dostatečně jakostní entitu, o kterou je třeba řádně pečovat, anebo se pořád podceňujeme? Nemá s tím co dělat také mizerná pověst našeho regionu, pokud jde o povědomí o něm v příběhu druhé světové války? Jak si vlastně připomínat osmdesáté výročí jejího konce? A proč na něj tak odlišně vzpomínají Poláci, Češi a Slováci a jak se to odráží v dnešní politice slovanských států střední Evropy? O tom všem tentokrát s Maciejem Ruczajem. Havárie ve Smolensku je událost, na které se z odstupu jeví všechno špatně. Zároveň nejsme schopni o ní dostatečně uvažovat, protože mnohé nevíme. To ovšem nebrání v tom, rozvíjet kolem Smolensku příběh vnitropolský, zahraničněpolitický i příběh „státu z dřevotřísky“, který sám o sobě dostatečně nedbá. „Myslíme si, že stát má být levný, že není nutné do něj investovat a starat se o něj. Proto se neustále ošíváme, když se má pořídit nové vládní letadlo nebo auto, zatímco na Západě toto nikdo neřeší. A proto střední Evropa stále hraje druhou ligu. Jenže třicet pět let po pádu komunismu už bychom si měli připustit, že nejsme chudí, že si to o sobě jenom myslíme,“ podotýká k tomu Ruczaj. Vycházejíce z tohoto bodu postupně probereme podstatné větve smolenského příběhu – a je to poutavé vyprávění, které je dobré si připomínat i kvůli vlastním předsudkům. Copak si dovedeme například představit, že by Rusové v příběhu nehráli zápornou roli?V druhé části epizody se obracíme k nadcházejícímu osmdesátému výročí konce druhé světové války. Má smysl si jej připomínat? „Samozřejmě, pořád je to nejdůležitější vztažný bod k historii, který máme,“ říká Maciej Ruczaj. A doplňuje, že střední Evropa má co dohánět, pokud jde o připomínání jejího příběhu války a jeho plnohodnotného včlenění do globálního povědomí o tomto konfliktu. „Středovýchodní Evropa je prostor, který bývá v globálních druhoválečných narativech nejvíce opomíjen. Máme silnou ruskou paměť o válce, anglosaskou, německou či židovskou. V každé z nich my jsme však periferie či negativní vztažný bod. V nejlepším případě jsme pasivní oběť. Čili měli bychom už konečně světu vyprávět náš vlastní příběh,“ vysvětluje Ruczaj.Pak snad také snáz pochopíme, proč tak odlišně reaguje na stávající evropské krize Polsko, Česko a Slovensko a jaký vliv na soudobé chování má naše historická zkušenost. Neboli proč je Polsko „pivotem“ a logistickým uzlem střední Evropy. Proč v Česku není pochybnost, kam patří (protože k západní Evropě náleží už tisíc let). Nebo proč na Slovensku nikdy nebyl důvod vnímat Rusko jako nepřítele a proč je tam silný strach být zatažen do něčeho, co přesahuje slovenské možnosti. Aneb konečně podcast, který dává Slovanům ve střední Evropě náležité rámce.
Oficiální žádost o vstup do Evropské unie podala česká vláda na začátku roku 1996. Smlouva o přistoupení byla podepsána v dubnu 2003 v Aténách. Referendum proběhlo téhož roku. Pro schválení smlouvy se vyslovilo přes 77 % hlasujících. ČR se stala oficiálně členským státem Evropské unie 1. května 2004, kdy k EU přistoupily také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. A tak jsme vešli tam, kde jsme už dávno byli. Alespoň v myšlenkách.
W tym wydaniu: Aleksander Kwaśniewski w 21. rocznicę przystąpienia Polski do UE o historycznym znaczeniu akcesji do Wspólnoty; warszawska wystawa „Nadzieja w zamknięciu” podsumowująca projekt ,,Ukraina Pomagamy”; spotkanie z polsko-estońską rodziną z Tallina, promującą język polski i polską kulturę – Małgorzatą Dębską-Zayzew i Romanem Zayzewem. Zapraszamy do słuchania!
Oficiální žádost o vstup do Evropské unie podala česká vláda na začátku roku 1996. Smlouva o přistoupení byla podepsána v dubnu 2003 v Aténách. Referendum proběhlo téhož roku. Pro schválení smlouvy se vyslovilo přes 77 % hlasujících. ČR se stala oficiálně členským státem Evropské unie 1. května 2004, kdy k EU přistoupily také Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko. A tak jsme vešli tam, kde jsme už dávno byli. Alespoň v myšlenkách.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Osadnictwo wojskowe na Ziemiach Zachodnich po II wojnie światowej odegrało istotną rolę w procesie ich zagospodarowania. Była to zorganizowana akcja osiedlania zdemobilizowanych żołnierzy Wojska Polskiego oraz członków ich rodzin, której głównym celem było nie tylko zapewnienie bytu tym, którzy walczyli o niepodległość kraju, ale także stworzenie „wału polskości” – trwałej zapory na nowej, zachodniej granicy państwa polskiego. Osadnicy wojskowi mieli przyspieszyć proces zaludniania tych terenów oraz dbać o bezpieczeństwo publiczne w okresie, gdy brakowało jeszcze zorganizowanych sił porządkowych. Do połowy 1948 roku na Ziemiach Zachodnich i Północnych osiedliło się około 170 tysięcy zdemobilizowanych żołnierzy. Szczególnie duże skupiska powstały w przygranicznych powiatach nad Odrą i Nysą Łużycką, gdzie udział osadników wojskowych sięgał nawet 30% ogółu ludności polskiej. Dzięki ich obecności i zaangażowaniu, ziemie te zostały szybciej zagospodarowane, a nowa granica państwa – lepiej zabezpieczona.
W dzisiejszej audycji zdajemy relację ze spotkania premiera Donalda Tuska z amerykańskim sekretarzem do spraw energii Chrisem Wrightem poświęconego polsko-amerykańskiej współpracy w dziedzinie energii jądrowej. Podsumowujemy warszawskie obchody tysiąclecia koronacji Bolesława Chrobrego - pierwszego króla Polski. Naszym gościem jest Adam Kwiatkowski, ambasador RP przy Stolicy Apostolskiej, z którym rozmawiamy o znaczeniu pontyfikatu papieża Franciszka i zbliżającym się konklawe.
Ze zdanění spotřeby má Česko vyšší podíl výnosů z daní, než je průměr v Evropské unii, ale ekonomicky podobné země jako Polsko nebo Slovinsko ze zdanění spotřeby získávají více, než Česko, vychází z exkluzivní analýzy společnosti PAQ Research pro projekt Radiožunálu a Českého rozhlasu Plus Česko 2025. „Z celého daňového balíčku byla zrovna debata o tichých vínech jedna z nejvíce pozoruhodných,“ komentuje první z debatovaných spotřebních daní Martin Kolovratník (ANO).
Je nanejvýš pravděpodobné, že pobaltské státy – a s nimi Polsko i Finsko – mají podobné informace, jako má nizozemský ministr obrany Rubel Brekenmals. Jeho tajné služby varují, jakmile na Ukrajině zavládne příměří, Rusku stačí nanejvýš rok, aby na západních hranicích soustředilo statisíce vojáků a aby napadlo sousední státy.
Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).
Povinnou vojenskou službu už v Evropě zavedly Švédsko, Norsko, Litva či Lotyšsko. Polsko, Británie nebo Německo o tom vážně uvažují. Mělo by vojnu znovu zavést také Česko? „Mnozí mladí muži tam pochopí, co je život,“ chválí v Pro a Proti senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Není na to absolutně vybudovaná struktura, které jsme se zbavili,“ upozorňuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Česká republika podle předběžných údajů Severoatlantické aliance loni navýšila výdaje na obranu těsně nad 2 procenta HDP. V aliančním žebříčku jsme tak zhruba uprostřed. Za loňský rok ho vede Polsko s 5 procenty a za ním je Estonsko a Spojené státy americké. Na druhém konci je Španělsko. Výdaje na obranu se stávají čím dál naléhavějším tématem. Můžeme si dovolit vydávat víc peněz?
Česká republika podle předběžných údajů Severoatlantické aliance loni navýšila výdaje na obranu těsně nad 2 procenta HDP. V aliančním žebříčku jsme tak zhruba uprostřed. Za loňský rok ho vede Polsko s 5 procenty a za ním je Estonsko a Spojené státy americké. Na druhém konci je Španělsko. Výdaje na obranu se stávají čím dál naléhavějším tématem. Můžeme si dovolit vydávat víc peněz?
V září loňského roku zasáhly ničivé povodně nejenom Česko, ale také sousední Polsko. Nejvíc postižené byly regiony Dolnoslezského a Opolského vojvodství. O život přišlo devět lidí, přes 11 tisíc budov bylo zničených nebo poškozených. Jedním z nejvíce zasažených míst bylo město Lądek-Zdrój.
Nová informace: polský premiér Donald Tusk minulý týden oznámil v parlamentu, že by měli všichni dospělí muži v Polsku projít základním vojenským tréninkem. Chce všechny muže vycvičit pro případ války. Na nějaký trvalý mír uzavřený Donaldem Trumpem s Putinem Polsko zjevně nevěří.
Nová informace: polský premiér Donald Tusk minulý týden oznámil v parlamentu, že by měli všichni dospělí muži v Polsku projít základním vojenským tréninkem. Chce všechny muže vycvičit pro případ války. Na nějaký trvalý mír uzavřený Donaldem Trumpem s Putinem Polsko zjevně nevěří.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Bundeswehra potrzebuje radykalnej reformy. Na jaką służbę wojskową zdecydują się nowi koalicjanci? O tym Kai-Olaf Lang z Fundacji Nauka i Polityka. Wraca Forum Polsko-Niemieckie, które przedstawia Cornelius Ochmann, dyr. Fundacji Współpracy Polsko-Niemieckiej. Na podcast zaprasza Tomasz Kycia. Kontakt: cosmopopolsku@rbb-online.de Homepage: cosmopopolsku.de Facebook: www.facebook.com/cosmopopolsku Von Thomas Kycia.
Ceny kávy na světových trzích během posledního roku výrazně vzrostly, což zásadně ovlivňuje i kavárenské řetězce. Zdražení zasáhlo celý kávový trh, včetně výběrové kávy. „Měli jsme zásoby kávy z minulých let, ale nyní nakupujeme za ceny, které vystřelily nahoru. U našich hlavních dodavatelů zdražila káva o 50 procent,“ říká spoluzakladatel sítě kaváren The Miners Oldřich Valta. Dodává, že se snaží hledat levnější alternativy, ale zároveň udržet kvalitu. The Miners zdražovali loni dvakrát. „Nejen kvůli kávě, ale i kvůli rostoucím nákladům na energie, nájmy a mzdy. Máme štěstí, že v našem segmentu výběrové kávy zákazníci na cenu tolik nehledí,“ říká Valta. Poodhalil také plány na další expanzi kavárenského řetězce, který má v Praze i vlastní pražírnu. V současnosti provozuje 20 poboček nejen v hlavním městě, ale i v dalších lokalitách.A co se v tomto díle dozvíte:jak se The Miners vypořádává s rostoucími cenami kávy na světových trzích, jaké strategie volí pro udržení kvality a maržíčím se liší výběrová káva od komoditní, jak se hodnotí a jaký má dopad na chuťjaké jsou plány na rozšíření sítě kaváren, cíle na stovky poboček v Evropě, strategie výběru lokalit a franšízový modelproč The Miners cílí na Španělsko, Polsko a Německo, jaké jsou výzvy při vstupu na nové trhy a proč zatím neexpandují do Itálie nebo Londýnajak fungují franšízy, co vše The Miners poskytuje franšízantům, jak se vybírají vhodné lokality a partneřikdo jsou typičtí franšízantijak se mění spotřebitelské preference, včetně rostoucí popularity filtrované kávy a rostlinných mlékkolik stojí otevření nové kavárenské pobočky, jaká je důležitost analýzy dat při výběru lokalit a budování silné značkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom.
Několik evropských zemí už projevilo odhodlání vyslat své jednotky na Ukrajinu, aby dohlížely na případný klid zbraní. Třeba Polsko tak neučinilo s odůvodněním, že by na Ukrajinu neměli jezdit vojáci z přímo sousedících zemí. „Až budeme znát veškeré parametry, nic jiného nám nezbyde,“ říká v Pro a proti poslanec Pavel Žáček (ODS). „Vojáky zatím potřebujeme doma,“ míní pro Český rozhlas Plus poslanec Pavel Růžička (ANO).Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Taki apel do rządu niemieckiego i polskiego znajdziemy w Manifeście Pol.-Niem. Społeczeństwa Obywatelskiego. Jest tam też mowa m.in. o stworzeniu pol.-niem. parlamentu obywatelskiego i zwiększeniu budżetu dla Jugendwerku. Tomasz Kycia rozmawia ze współautorem Manifestu, dr. Robertem Żurkiem z Fundacji Krzyżowa. Kontakt: cosmopopolsku@rbb-online.de Homepage: cosmopopolsku.de Facebook: www.facebook.com/cosmopopolsku Von Thomas Kycia.
Urszula Pieczek rozmawia z prof. Grzegorzem Motyką, historykiem zajmującym się relacjami polsko-ukraińskimi, dyrektorem Wojskowego Biura Historycznego, o tym, czy zniesienie zakazu ekshumacji na Wołyniu zdjęło napięcie w stosunkach między Polską a Ukrainą. Jak do roku 2016 wyglądała kwestia ekshumacji polskich ofiar na Wołyniu, co stało się w 2017 i czy obecnie można mówić o zmianie sytuacji? Dlaczego nierozsądne jest warunkowanie zgody na wejście Ukrainy do NATO od spraw związanych z ekshumacją? Jak Rosja używa dokumentów historycznych dotyczących zbrodni wołyńskich do wpływania na politykę i relacje polsko-ukraińskie? Czy powinniśmy wysyłać archeologów do Ukrainy w momencie, kiedy trwa tam wojna? Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl.
Na ile Teksas jest popularnym kierunkiem dla polskiego biznesu? Które branże rozwijają się najszybciej? Jak wyglądają relacje polsko-amerykańskie? Czy Trump jest szansą dla Polski? Jakie znaczenie ma obecnie Polonia w USA? O tym opowiada prof. Jim Mazurkiewicz, Texas Agricultural and Mechanical University. Zapoznaj się z trendami rynkowymi na 2025 rok według OANDA TMS Brokers: https://go.tms.pl/UkladOtwarty Kongres 60 mln: https://60mln.pl Mecenasi programu: Novoferm: https://www.novoferm.pl/ Zamów książkę Igora Janke: https://patronite-sklep.pl/produkt/sila-polski-igor- janke/ https://patronite.pl/igorjanke ➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. Układ Otwarty nagrywamy w https://bliskostudio.pl
Polsko podruhé v historii předsedá Evropské unii s ambicí být lídrem v době plné výzev. Hlavní polskou prioritou je posílení evropské bezpečnosti, a to nejenom s ohledem na probíhající válku na evropském kontinentu, ale i na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Čeho mohou Poláci za dobu svého předsednictví reálně dosáhnout? Politolog Viktor Daněk se ještě zamyslí nad tím, jaké výzvy přinese nový rok členským státům i jak byla měla vypadat fungující Evropská unie.
Češi – mírně řečeno – větrné energii nefandí. Česko je totiž spolu s Maltou na naprostém chvostu žebříčku zemí Evropské unie v oblasti jejího využití. Zatímco v Německu pokrývají větrníky skoro třetinu produkce elektrické energie, v Rakousku je to asi 12 procent a rychle je staví i Polsko, kde vítr vyrábí asi desetinu spotřeby elektřiny. U nás je to ale jen pouhé procento.
Uplynulý rok bude zřejmě rokem, kdy Češi objevili Polsko. Dosud se na tu velkou zemi dívali vesměs s despektem, pokud tam jeli jako turisté, tak jen do Krakova a Vratislavi, a to ještě jen na den, dva.