Podcasts about polsko

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Novák patří k nejvýraznějším hlasům Českého rozhlasu a během své kariéry působil jako zpravodaj v Polsku, Bruselu i ve Spojených státech. V rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem vzpomíná na Dismanův rozhlasový dětský soubor, který podle něj formuje nejen řeč, ale i charakter člověka. Mluví také o tom, proč Češi dlouho podceňovali Polsko, proč veřejnost často nerozumí fungování Evropské unie a popisuje i své rozčarování z některých aspektů života v USA.

Dziś w programie: o międzynarodowych skutkach kryzysu w relacjach polsko-ukraińskich po spotkaniu prezydenta Ukrainy z liderami państw E3 w Londynie. Powiemy także o naborze do programu rozwojowego dla liderów i działaczy polonijnych na świecie. W części kulturalnej przypomnimy Korę – legendę polskiego rocka, która 75 lat temu przyszła na świat. Na koniec naszym gościem będzie Jan Malicki, dyrektor Studium Europy Wschodniej Uniwersytetu Warszawskiego. Zapraszamy!

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Péter Magyar vnímá visegrádskou skupinu a vůbec posilování středoevropské spolupráce jako cestu pro zkvalitnění života v této části Evropy,“ říká analytička a ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky Pavlína Janebová. V pořadu Jak to vidí… komentuje Magyarův první měsíc ve funkci premiéra, jeho plány na potírání korupce a vyhlídky na obnovení visegrádské spolupráce.

Kam letos v létě zamíří tisíce Čechů, které linky dostávají kapacitní patrové autobusy a jak se slovenské hory nebo velká města jako Paříž dostávají na mapu přímých spojů z českých regionů? Do nejnovějšího dílu Dopravního podcastu Ondřeje Matěje Hrubeše přijal pozvání Tomáš Beránek, mluvčí společnosti FlixBus. Probrali spolu nejen expanzi na sever a východ Evropy, ale i to, jak se do cen jízdenek promítá aktuální drahá nafta.Polsko jako hit sezóny a novinky na evropských silnicíchPředpovědi z loňského roku se potvrdily. Polsko se stalo pro české turisty novým Chorvatskem. FlixBus proto i pro letošní sezónu drží oblíbené linky propojující Prahu, Budapešť a polské pobřeží (včetně destinací jako Štětín, Kolobřeh nebo Trojměstí).Kromě Baltu ale síť FlixBusu roste i v dalších směrech. Mezi čerstvé novinky patří přímé spojení z Prahy do Londýna, Říma nebo specifická trasa do Paříže přes Dijon, která nově nabízí přímé mezinárodní spojení i pro obyvatele Plzně. Výrazného posílení se dočkalo také spojení na východní Slovensko – po covidové pauze se vrátila přímá noční linka z Prahy do Košic.Zásadní zprávou pro milovníky cestování je liberalizace vnitrostátních trhů v Rumunsku a Chorvatsku. Co to znamená pro cestující? S FlixBusem už nemusíte jet jen z Česka k moři, ale můžete si v aplikaci pohodlně koupit vnitrostátní přejezdy v cílové destinaci – například pro jednodenní výlet ze Šibeniku do Dubrovníku bez nutnosti řešit parkování auta.Drahá nafta a ekologické experimentyPalivová krize a rostoucí ceny nafty plní titulky novin. Jak na to reaguje FlixBus? Podle Beránka má autobus obrovskou výhodu v tom, že se na palivo „skládá“ až 50 nebo 80 lidí, což z něj činí mnohem ekonomičtější variantu oproti osobnímu autu. Výrazné skokové zdražování jízdenek se nechystá, FlixBus bude spíše pracovat s kapacitou nejlevnějších cenových tříd.V rozhovoru došlo i na hodnocení pilotního provozu autobusu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na lince Praha–Krakov. Jak řidiči zvládají technicky náročné tankování v ochranných oblecích a kdy se dočkáme elektrobusů či pohonu na gastro-olej (HVO) v Česku?__Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš od roku 2015.__KOMUNITA:patreon.com/dopravnipodcastherohero.co/dopravnipodcastSupport the show

Vysmívaný i zbožňovaný. Milovaný i zatracovaný. Každopádně jedinečný, a unikátní. 6. června 1973 se začal vyrábět maličký Fiat 126p, kterému v Polsku neřekli jinak než Maluch. Víte třeba, proč jeho řidič neslyší motor? Protože si koleny zacpává uši. A proč auto nemá dva výfuky? Protože by si ho lidé zezadu pletli s kolečkem… Vtipů o něm koluje spousta. Faktem je, že v 70. a 80. letech minulého století motorizoval Polsko, kde mnohdy statečně plnil i roli rodinného auta.

Vysmívaný i zbožňovaný. Milovaný i zatracovaný. Každopádně jedinečný, a unikátní. 6. června 1973 se začal vyrábět maličký Fiat 126p, kterému v Polsku neřekli jinak než Maluch. Víte třeba, proč jeho řidič neslyší motor? Protože si koleny zacpává uši. A proč auto nemá dva výfuky? Protože by si ho lidé zezadu pletli s kolečkem… Vtipů o něm koluje spousta. Faktem je, že v 70. a 80. letech minulého století motorizoval Polsko, kde mnohdy statečně plnil i roli rodinného auta.Všechny díly podcastu Příběhy z kalendáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

KONIEC PRZYJAŹNI POLSKO-UKRAIŃSKIEJ | BANKI ODDAJĄ PIENIĄDZE! #BizWeek

Polsko-brytyjski traktat o partnerstwie w dziedzinie bezpieczeństwa i obronności podpisany; UE musi zintensyfikować działania na rzecz bezpieczeństwa na wschodniej flance; historia odrestaurowanego domu we Lwowie, związanego z rodziną poety Adama Zagajewskiego; polska aplikacji mobilna dla pszczelarzy, wykorzystująca AI oraz technologie satelitarne. Zapraszamy do słuchania!

Polsko-brytyjski traktat o partnerstwie w dziedzinie bezpieczeństwa i obronności podpisany; Swiatłana Cichanouska z wizytą w Ukrainie; rumuńska poetka Ana Blandiana uhonorowana Międzynarodową Nagrodą Literacką im. Zbigniewa Herberta; Grzegorz Kościelak, działacz polonijny i animator życia społecznego laureatem Nagrody Publiczności w Konkursie „Osobowość Roku Polonii Świata 2026”. Zapraszamy do słuchania!

– Obudź się, Polsko! – to mocne wezwanie, nawiązujące bezpośrednio do wielkiego, narodowego zrywu sprzed lat, padło z ust Mateusza Morawieckiego na balkonie Radia Wnet. Były premier, poruszony widokiem gigantycznej manifestacji na Placu Zamkowym, bezkompromisowo uderza w rząd Donalda Tuska i wzywa patriotów do pełnej mobilizacji.

Dziś w programie: premier Węgier Péter Magyar z pierwszą zagraniczną wizytą – od Krakowa, przez Warszawę, po Gdańsk. Sprawdzimy też, jak Łotysze reagują na rosyjskie oskarżenia o obecność ukraińskich żołnierzy w krajach bałtyckich. Przypomnimy strajk dzieci wrzesińskich sprzed 125 lat, a w części kulturalnej zapowiemy festiwal Gdańsk w Wilnie. Naszym gościem będzie także Elmira Pak – Polka z Taszkentu opowie o rodzinnej historii i swojej miłości do Polski. Zapraszamy!

Polsko-rumuński startup zbrojeniowy chce sprzedawać przetestowaną na Ukrainie technologię rojów dronów opartą na sztucznej inteligencji w całej Europie i poza nią; 82 lata temu żołnierze 2. Korpusu Polskiego zdobyli klasztor i wzgórze Monte Cassino we Włoszech, otwierając aliantom drogę na Rzym; wolontariusze działający w Polsce niosą pomoc walczącej Ukrainie; gość PRdZ - Paweł Ziemnicki ze Związku Pracodawców Sektora Kosmicznego – o wyzwaniach rynku pracy stojących przed polską branżą kosmiczną. Zapraszamy do słuchania!

– Jestem emigrantem. Dość późno to zrozumiałem. Dawniej na pytanie, gdzie żyję, odpowiadałem: mieszkam w Paryżu przejazdem. Jednak po 44 latach trzeba było spojrzeć prawdzie w oczy. Moje dzieci mieszkają i żyją tutaj, moje wnuki są Francuzami. Zostałem emigrantem. Nie jestem Francuzem – mówi Piotr Witt w najnowszej audycji Kronika Paryska. 

Dziś w programie zaczniemy od podsumowania najważniejszych wydarzeń tygodnia, następnie przeniesiemy się na polsko-litewską granicę, gdzie prezydenci Karol Nawrocki i Gitanas Nausėda obserwowali w akcji żołnierzy biorących udział w manewrach „Brave Griffin”. Pozostaniemy w Wilnie, by sprawdzić, jak polski i litewski biznes planuje podbój kosmosu; Na koniec cofniemy się w czasie do okopów I wojny światowej i przybliżymy niezwykłe losy Bajończyków - polskich ochotników, którzy o wolną ojczyznę bili się we Francji w szeregach Legii Cudzoziemskiej. Zapraszamy!

Dziś w programie: Polsko-litewskie braterstwo broni - prezydenci Karol Nawrocki i Gitanas Nausėda obserwowali manewry „Brave Griffin” tuż przy polskiej granicy. Wrócimy też do historycznej nocy z 1945 roku - wspominamy Narodowy Dzień Zwycięstwa i moment, w którym Europa odetchnęła po upadku III Rzeszy. W świecie kultury sprawdzamy, co warto zobaczyć na startującym właśnie festiwalu Millennium Docs Against Gravity. Na koniec zajrzymy do Dublina - sprawdzimy, jak młodzi Polacy w Irlandii radzą sobie z maturą z ojczystego języka. Zapraszam!

Polskość jako idea nie jest oczywistością. To nie stabilna definicja ani wygodna tożsamość, lecz stan ciągłego napięcia – między dumą a wstydem, między marzeniem a rzeczywistością. Wciąż próbujemy ją opisać, zrozumieć i uporządkować, a jednocześnie nieustannie się z nią zmagamy. Pierwszy odcinek nowej serii podcastów „Rzecz o idei” to próba uchwycenia tego, czym właściwie jest polskość – mit, projekt i nieustanne napięcie między historią a teraźniejszością. Estera Flieger i Michał Płociński z okazji 3 Maja opowiadają o Polsce jako idei.Kup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: https://czytaj.rp.pl

V kontextu, kdy Trumpovy Spojené státy vysílají řadu nejednoznačných signálů o závazku kolektivní obrany v rámci NATO, se evropským politikům dere na mysl stále víc otázka jaderného odstrašení, které bylo doposud zárukou ochrany kontinentu. Jediným státem EU, který má svou jadernou zbraň, je Francie. V 60. letech ji prosadil Charles de Gaulle a dnes se ukazuje, jak byl tehdy prozíravý.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Aleksandra Fedorska mówi o projekcie dokumentu dotyczącego współpracy wojskowej Polski i Niemiec. Jak wskazuje, sprawa dotyczy m.in. tranzytu Bundeswehry, współpracy wywiadowczej i możliwych zakupów zbrojeniowych. 

Dzisiejsza rozmowa (nie wywiad) - Antoni Syrek-Dąbrowski: Jak to jest usłyszeć wyrok śmierci? Wini i Antek Syrek-Dąbrowski ponownie w samochodzie. Tym razem mamy mocne otwarcie, w którym Wini opowiada jak miał HIV przez 40 min, a Syrek o tym jak usłyszał, że ma glejaka. Wszystko w oparach żartu i absurdu. Czego dowiecie się ponadto z rozmowy? Czy masaż prostaty mieści się w stereotypie prawdziwego Polaka? Co czuje stand-uper, kiedy dziecko, trasa i pies wypełniają każdy dzień tak samo - i nowy program wygląda jak kopia poprzedniego?Jak wygląda życie komika po fałszywej diagnozie, która nic nie zmieniła? I czy naprawdę najlepsze pomysły przychodzą pod prysznicem? Jak to jest mieć syna w wieku 40 lat i bać sić ze nie dożyjesz jego dwudziestki - Czym różni się wypalenie kreatywne od zawodowego i co Syrek z tym zrobil. Zapraszamy na podcast! ESSAAntoni Syrek-Dąbrowski

Maďarské volby se staly jedním z dosavadních hitů letošního roku, už týden se nemluví o ničem jiném. Jaký dopad ale budou mít na staleté silné polsko-maďarské vztahy, které byly v posledních letech pošramoceny roztržkou kvůli přístupu obou zemí k Rusku? Jak vnímat ohlášky vítěze Pétera Magyara, který chce na první státní návštěvu jet právě do Varšavy? A co si polské strany, zejména Právo a spravedlnost, mohou vzít z porážky Viktora Orbána? O tom hovoří v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované s bratry Jakubem a Lukášem Novosadovými politolog a diplomat Maciej Ruczaj.Ke vztahům Poláků a Maďarů Ruczaj dodává: „Dlouhá polsko-maďarská historická vazba je sice částečně reálná, ale částečně je taky legendární. Oba ty národy o sobě navzájem vědí a sdílejí přesvědčení o své souználežitosti, o společenství svých osudů a politické kultury. Prostě šavle a kníry k sobě patří dohromady. Je to politická kultura, která je mírně anarchická a přitom ostře koncentrovaná na obhajobu svých vlastních práv před hegemony.“ Doplňuje však, že politická spolupráce stran PiS a Fidesz byla založena také ideovou podobností opřenou o sociálně-konzervativní program a jistě také o polskou fascinaci Viktorem Orbánem.„On totiž velmi dobře věděl, na jaké struny hrát, aby mu polští politici šli na ruku. Proto nustále zmiňoval Poláky ve svých projevech a proto dbal na to, aby se na polské partnery nikdy nezapomínalo. Fatální rotržka nastala po roce 2022,“ vysvětluje Ruczaj a dodává: „Třeba nedávné setkání polského prezidenta Karola Nawrockého s maďarským premiérem Viktorem Orbánem 23. března, což je den polsko-maďarského přátelství, má komplikovaný kontext. Nawrocki byl totiž pod dvojím tlakem. Věděl, že mu bude předhazováno, že se fotí se spojencem Putina, ale také věděl, že je pod tlakem svého politického tábora, který vnímá Orbána jako ideového spojence vůči Bruselu. Na jedné straně je Maďarsko v Polsku vnímáno jako země, s kterou nesouhlasíme směrem na východ, ale potřebujeme ji jako spojence při politice směrem na západ.“Čeká nás tedy restart polsko-maďarských vztahů? Anebo se Polsko soustředí na posilování vazeb v rámci celého východního křídla NATO? Podcast, v jehož zvěru vás čeká bomba.

Dziś w programie historyczny przełom na Bliskim Wschodzie - Izrael i Liban wróciły do rozmów po czterdziestu latach, a w roli mediatora Stany Zjednoczone. Przeniesiemy się też do Tokio, gdzie Donald Tusk ogłosił wszechstronne partnerstwo strategiczne Polski i Japonii. W kulturze wielkie odliczanie do jubileuszowego, trzydziestego piątego Festiwalu Mozartowskiego w Warszawie, a na koniec spotkanie z mistrzynią szermierki - naszą studio odwiedzi Monika Maciejewska. Zapraszam!

Dziś w programie o przełomie na Bliskim Wschodzie – po czterdziestu latach Izrael i Liban zasiadają do rozmów. Przeniesiemy się też do Tokio, gdzie premierzy Donald Tusk i Sanae Takaichi podpisali deklarację o wszechstronnym partnerstwie strategicznym Polski i Japonii. Sprawdzimy też , dlaczego żyjące o siedem lat dłużej od mężczyzn Polki muszą mocniej postawić na profilaktykę, by uniknąć chorób w podeszłym wieku. Na koniec o pielęgnowaniu polskości za granicą porozmawiamy z jurorkami konkursu „Być Polakiem” – nauczycielkami z Holandii i Niemiec. Zapraszam!

Za oficiální začátek druhé světové války se považuje 1. září roku 1939, kdy Němci napadli Polsko. Někdy se ale říká, že fakticky začala válka už o rok dříve. Na československo-německých hranicích, v obcích, jako je například Habartov nedaleko Sokolova.Všechny díly podcastu Historie Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ještě donedávna mělo celé Polsko jasno. S Viktorem Orbánem a jeho garniturou se nespolupracuje, protože Budapešť otevřeně podporuje v konfliktu na Ukrajině spíše Moskvu než Kyjev. Kyjevu naopak hází klacky pod nohy.

Rząd chce nałożyć kaganiec na ceny benzyny i oleju napędowego dla konsumentów, ale ktoś będzie musiał za to zapłacić w innej części gospodarki. Lewica chce opodatkować posiadanie mieszkań i zyskuje nieoczekiwanego sprzymierzeńca na rynku kapitałowym. Akcje tracą bardziej przez blokadę cieśniny Ormuz, niż traciły na wybuchu wojny w Ukrainie, a w kraju nadal czekamy na definicję local content, choć niebawem minie rok od zapowiedzianej przez premiera Donalda Tuska repolonizacji gospodarki. Oto niektóre tematy najnowszego odcinka.

Wizyta prezydenta Karola Nawrockiego na Węgrzech wywołała szeroką debatę – od oceny relacji z Budapesztem po kontrowersje wokół reakcji na pytanie dziennikarza.

Strzały na ulicach Berlina - to coraz częstsze zjawisko, przyznaje stołeczna policja. Tureckie i kurdyjskie klany atakują lokale i wymuszają haracze. Jak radzi sobie z tym policja? Polsko-niemiecki podręcznik "Europa - Nasza historia / Europa - Unsere Geschichte" przeżywa renesans. Dlaczego? Na podcast zaprasza Tomasz Kycia. Kontakt: cosmopopolsku@rbb-online.de Homepage: cosmopopolsku.de Facebook: www.facebook.com/cosmopopolsku Von Thomas Kycia.

Největší bomba?

W dzisiejszym odcinku o tym jak funkcjonowała unia polsko-litewska i jak wpłynęła na powstanie Rzeczpospolitej Obojga Narodów. Kim był zapomniany król Polski - Aleksander Jagiellończyk? Czy konstytucja nihil novi jest jego zasługą? Jak wyglądała ówczesna wojna z Rosją? Jak Iwan Groźny wzmocnił Moskwę i czy dzięki temu Rosja zaczęła wygrywać wojnę? Jak układały się stosunki polsko-litewskie? Czy wspomniany Jagiellon na polskim tronie i dynastia Jagiellonów miał na tym polu zasługi? Czym de facto była unia lubelska 1569 roku i Rzeczpospolita Obojga Narodów? Polska, Litwa - historia niełatwych relacji? Kim byli Jagiellonowie? Zapraszamy do wysłuchania podcastu Muzeum Historii Polski! Podcast zrealizowano w ramach zadania: kontynuacja i rozbudowa multimedialnego projektu informacyjno-edukacyjnego - Portal Historyczny Dzieje.pl

Statisícová demonstrace na Staroměstském a Václavském náměstí nebyla jen důsledkem textových zpráv ministra zahraničí Macinky, které prezident Pavel označil za vydírání. Šlo maximálně o poslední kapku, kterou přetekl pohár trpělivosti části české veřejnosti s Babišovou vládou. O co šlo? Už řadu týdnů je část společnosti znejistěna z toho, kam se ubírá český stát. Začalo to reorientací zahraniční politiky a orientací na autoritativní režimy Slovenska a Maďarska. Zatímco část západních zemí a Polsko uvažuje o užší integraci bezpečnostní politiky, mluví český premiér stále o spolupráci s Maďary a Slováky ve V3. Jejich proputinovská politika nás ovšem tahá na Balkán, kde Češi nemají žádné zájmy. Stále víc se taky orientace těchto zemí na autoritativní režimy začíná projevovat v utužování vnitřní politiky. V Česku se to například demonstruje pokusem postátnit Českou televizi. V jistém smyslu je to spor mezi reprezentanty českých a uherských politických tradic. Nebo ještě jinak - mezi těmi, kteří chtějí stát posunout k autoritativním metodám řízení. Je na každém, co si vybere. Pražská demonstrace byla hlasitým NE těch, co nechtějí systém omezené demokracie.

Francie, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Irsko odmítly, aby předsedkyně evropské komise Ursula von der Leyenová podepsala smlouvu o volném obchodu s latinskoamerickými zeměmi, sdruženými ve spolku Mercosur a představujícími trh v rozsahu 700 miliónů spotřebitelů.

Po americkém zásahu v Caracasu jsme se probudili do světa, kde znovu platí sféry vlivu a právo silnějšího. Jan Zahradil a Ivan Pilip se shodnou, že éra po roce 1989 skončila. Neshodnou se ale v tom, co z toho plyne pro Evropu a pro zemi velikosti Česka.Má ještě Evropa šanci stát se samostatnou mocností, nebo se má smířit s tím, že už bude hrát pouze druhé housle v cizí hře? Je realistické spoléhat na USA, když Washington mluví jazykem zájmů a nikoli spojenectví? A má se střední Evropa víc orientovat na Polsko a sever, nebo spíš na ambivalentní Rakousko či Maďarsko a Slovensko?⁠⁠⁠⁠Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku. Poslechněte si Zápisník Kateřiny HavlíkovéVšechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Trumpův Bílý dům se topí v epsteinovském chaosu. Vlastním přičiněním. Česko je dál nejlepší ve Visegrádu. Polsko totiž jede na doping obřího dluhu. AI v roce 2025. Dárek. Život v nájmu jako jedna z cest k chudobě. O ekonomické stabilitě domácností výrazně rozhodují náklady na bydlení. Politici si systemizaci pletou s personálními a ideologickými čistkami

Česká republika, i když se to podle výsledků našich voleb na první pohled nezdá, zažila jeden z nejlepších roků tohoto století. Máme jeden z nejnižších deficitů veřejných financí v Evropě, nižší než naši němečtí a rakouští sousedé. K tomu máme i jeden z nejvyšších růstů ekonomiky, který neohrozila americká cla, ani ruská agrese proti Ukrajině, ani relativně vysoké ceny energií, byť ty se snižují.

Konference, která proběhla v říjnu 1925 ve švýcarském letovisku Locarno na břehu jezera Lago Maggiore u italských hranic, je opředená řadou mýtů a interpretací, jako každá historická událost, na kterou budoucí vývoj vrhl jiné světlo, než původně sama vyzařovala. Přišlo tehdy Československo a Polsko o své poválečné jistoty, nebo šlo o seriózní pokus stabilizovat poválečnou situaci v Evropě? Vlastně platí obojí, ale až při zpětném pohledu.

V dnešním podcastu si budete moci poslechnout rovnou 3 zajímavé hosty. Povídat si budeme o zajímavém nápadu dvou mladých podnikatelů Karla Kováče a Bruna Dvorského, kteří podle svých slov upgradují parfémový trh. Na svém e-shopu MrRizz.cz prodávají parfémy známých značek, ale i jejich testery, takže si jako zákazník můžete objednat jako první malou lahvičku a parfém nejdříve otestovat. Jejich nápad si za rok existence získal 5000 zákazníků a přesáhl obrat k říjnu 1,8 milionu korun. Prodávají nejen v Česku, ale i na Slovensku a chystají i Polsko. Jejich nápad zaujal i Komerční banku, v jejíž soutěži Nastartujte se pro začínající podnikatele Mr.Rizz vyhrál první místo. Nejdříve si ale budu povídat s Ondřejem Suchanem z Komerční banky, a potom se samotnými zakladateli Mr.Rizze. Vše najdete v jednom videu. Tato epizoda je součástí podcastu, který pro vás od roku 2015 připravuje Jiří Rostecký. Videa k podcastům najdete na jeho webu: www.rostecky.cz (Sponzorováno) Veškerá doporučení, informace, data, služby, reklamy nebo jakékoliv jiné sdělení zveřejněné na našich stránkách je pouze nezávazného charakteru a nejedná se o odborné rady nebo doporučení z naší strany. Podrobnosti na odkazu https://rostecky.cz/upozorneni.

Jeżeli podoba Ci się odcinek, możesz nas wesprzeć w serwisie 

To co zrodziło się jako lokalny, australijski pomysł rozwija skrzydła na skalę międzynarodowa. Polsko Australijskia Izba Handlowa PACC (wcześniej PABF - Polish Australian Business Forum) rozpoczęła dziłalnośc misją łączenia Polakow w biznesie - Polaków profesjonalistów z różnych dziedzin mieszkających w Australii. Teraz izba zamierza łaczyć Polaków na całym świecie. O nowej inicjatywie mówi Monika Lama prezes PACC.

Polsko bylo v roce 1985 zemí s přídělovým systémem, kde nesměly svítit neony a kde lidé přestávali věřit, že se kdy dočkají svobody. Právě do této atmosféry přijela americká folková zpěvačka Joan Baez. Sešla se s disidentem Lechem Wałęsou a celkem neplánovaně se tehdy ocitla i v Lublinu. V tehdy ne příliš hezkém a bezpečném městě odehrála svůj nejrychleji zorganizovaný koncert v kariéře. Organizátoři i návštěvníci tehdejšího koncertu se nedávno v Lublinu po 40 letech sešli.

Co mohlo způsobit dnešní celosvětový výpadek internetových služeb Cloudflare? Stalo se Polsko terčem bezprecedentní sabotážní akce ruských služeb, jak prohlásil premiér Tusk? A budou české rafinerie v dohledné době odebírat ukrajinskou ropu?

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

CELÝ SPECIÁL STUDIA N NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE K VÍCE NEŽ 1600 PODPOROVATELŮ A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI Rusko i Izrael posouvají limity dosavadních konfliktů. Polsko poprvé sestřelovalo ruské drony ve svém vzdušném prostoru a Izrael provedl překvapivý útok na Katar, kde cílil na představitele Hamásu. Dvě zásadní události, které vyvolaly mezinárodní pozdvižení a svět kvůli nim sklouzl do ještě většího napětí. Co tyto výpady znamenají? A balancuje svět na hraně? Odpovědi hledá Filip Titlbach v nové epizodě Studia N s reportérkami zahraniční redakce Deníku N Petrou Procházkovou a Dominikou Píhovou. Sledujte už teď na herohero.co/studion