Podcasts about polsko

W tym odcinku „Po prostu Wschód” Piotr Pogorzelski rozmawia z Maciejem Janowskim – autorem książki: „Karpaty. Opowieść o pewnych górach” Karpaty to nie tylko góry, pasma i szlaki. To także wielowiekowe napięcia, żywe rany i skomplikowane relacje narodów, które przez ostatnie 100 lat próbowały tu znaleźć swoje miejsce. W rozmowie pojawiają się: – niewygodne fakty o relacjach polsko-ukraińskich, w tym kontekst Wołynia, – skomplikowane stosunki ukraińsko-rosyjskie, które od dawna kształtują geopolitykę całego regionu, To opowieść o miejscu, które zawsze było „pograniczem”, i nigdy nie przestało nim być — nawet dziś, gdy historia znów dopomina się o uwagę. Jeśli chcesz zrozumieć współczesny Wschód, musisz najpierw zrozumieć Karpaty.

W porannej relacji z Saksonii Jan Bogatko, korespondent Radia Wnet, kreśli obraz kraju pod coraz większą presją: społeczną, gospodarczą i polityczną.Bogotko opowiada, że mimo przedświątecznego nastroju w Bonn – iluminacji, jarmarków, choinek – widać narastającą oszczędność. Nawet renomowane hotele trzymają niższą temperaturę w pokojach, a urządzenia są wyłączane, by zmniejszyć zużycie energii.Lodówki wyłączone, sale konferencyjne wychłodzone. Niemcy oszczędzają. Kalendarze adwentowe droższe, bo czekolada droga. Widać, że wychodzą z ligi państw bardzo bogatych– ocenia. W podróży przez Niemcy widzi też inne znaki spowolnienia:„Autostrady w naprawie, za to coraz więcej radarów i mandatów. Gminy żyją z kar.”Bogatko nawiązuje również do informacji o odwoływaniu jarmarków światecznych. Korespondent potwierdza, że bezpieczeństwo staje się jednym z głównych tematów świąt.Bogatko zwraca uwagę, że kryzys społeczno-gospodarczy przekłada się na sondaże. Instytut Forsa podaje, że gdyby wybory odbyły się w najbliższą niedzielę, wygrałaby je AfD.Nie wiem, czy to dobry wybór dla Polski, ale może dla Niemiec byłby to wybór dobry – bo doprowadziłby do głębszych zmian. Ten rząd zmian nie jest w stanie przeprowadzić– mówi.Polsko-niemieckie relacje: Bez sprawy reparacji nic się nie ruszyKorespondent przypomina o nadchodzącym szczycie rządowym Polska–Niemcy. Uważa jednak, że przełomu nie będzie, bo rząd niemiecki pozostaje twardy w kluczowych kwestiach – zwłaszcza w sprawie reparacji.Jest straszliwy upór po stronie rządu Niemiec. Rząd Tuska robi wszystko, żeby reparacji nie było. Uznał wszystkie roszczenia Niemiec– stwierdza.Pod koniec rozmowy Bogatko komentuje alarmujące dane gospodarcze. Niemcy tracą tysiące miejsc pracy, a gospodarka – dotąd motor Europy – słabnie.Produkcja przenosi się do Indii i Chin. Energia droga, rewolucja energetyczna wszystko spowalnia. Lokomotywa Niemiec sapie, jakby jechała cały czas pod górę– mówi.To z kolei pogłębia napięcia w społeczeństwie.Jesteśmy blisko – w cudzysłowie – wojny domowej. Skrajna lewica, Antifa, aktywiści ostatniego pokolenia. Nastroje są zaognione jak nigdy– mówi.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 50 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Rusko teď sedí v hledišti a náramně se baví, jak rozděluje euroatlantickou civilizaci,“ říká analytik mezinárodních vztahů Vlastislav Bříza, když vysvětluje, proč se podle něj Moskva dostala „do strašně komfortní situace“ a proč i upravený americký plán míru může skončit tak, že se pošle návrh do Moskvy a ta řekne prosté a jednoduché „ne“. V rozhovoru detailně rozebírá, proč věří, že oba tyto závěry budou pro Rusko úspěch a že jedinou silou, která může přimět Kreml k dohodě, je tlak. „To je jediné, co ruskou stranu přiměje k jednání,“ dodává expert. Popisuje tři nejzásadnější neuralgické body: nevydání Donbasu, skutečné bezpečnostní záruky, bez nichž bude jakýkoli mír „jen přestávka“ a armádu, kterou podle něj nelze limitovat pod úroveň, která by Ukrajině umožnila odstrašit agresora. Mluví i o stavu ruské společnosti, o ekonomice přepnuté do válečného režimu a o evropské bezmoci. „My nemáme iniciativu. My honíme kočku za ocas,“ kritizuje Bříza. Přesto věří, že posilující Evropa - zejména Německo, Polsko a státy severu - může vytvořit sílu, která Rusko zastaví. Zastavuje se také u nedávného korupčního skandálu na Ukrajině, který podle něj nevytváří „dobrý koktejl“ ani pro morálku společnosti, ani pro ochotu Západu pomáhat. „Tohle je největší oslabení prezidenta Zelenského za celou dobu války,“ myslí si analytik. Všímá si i změny Zelenského rétoriky po zveřejnění amerického plánu: vždycky byl vznětlivý, teď mluvil smířlivě, protože ví, v jak oslabené pozici se ocitl. A Bříza dodává, že ho možná čeká osud Winstona Churchilla. Co dnes znamená „čestný mír“ a kde je hranice mezi kompromisem a kapitulací? Má Evropa ještě čas, nebo už hraje druhé housle příliš dlouho? Přijme někdy Rusko plán, který Ukrajinu skutečně ochrání? A proč si Bříza myslí, že se Zelenskyj může dočkat osudu Winstona Churchilla? To vše zazní v rozhovoru.

To co zrodziło się jako lokalny, australijski pomysł rozwija skrzydła na skalę międzynarodowa. Polsko Australijskia Izba Handlowa PACC (wcześniej PABF - Polish Australian Business Forum) rozpoczęła dziłalnośc misją łączenia Polakow w biznesie - Polaków profesjonalistów z różnych dziedzin mieszkających w Australii. Teraz izba zamierza łaczyć Polaków na całym świecie. O nowej inicjatywie mówi Monika Lama prezes PACC.

Polsko bylo v roce 1985 zemí s přídělovým systémem, kde nesměly svítit neony a kde lidé přestávali věřit, že se kdy dočkají svobody. Právě do této atmosféry přijela americká folková zpěvačka Joan Baez. Sešla se s disidentem Lechem Wałęsou a celkem neplánovaně se tehdy ocitla i v Lublinu. V tehdy ne příliš hezkém a bezpečném městě odehrála svůj nejrychleji zorganizovaný koncert v kariéře. Organizátoři i návštěvníci tehdejšího koncertu se nedávno v Lublinu po 40 letech sešli.

Polsko bylo v roce 1985 zemí s přídělovým systémem, kde nesměly svítit neony a kde lidé přestávali věřit, že se kdy dočkají svobody. Právě do této atmosféry přijela americká folková zpěvačka Joan Baez. Sešla se s disidentem Lechem Wałęsou a celkem neplánovaně se tehdy ocitla i v Lublinu. V tehdy ne příliš hezkém a bezpečném městě odehrála svůj nejrychleji zorganizovaný koncert v kariéře. Organizátoři i návštěvníci tehdejšího koncertu se nedávno v Lublinu po 40 letech sešli.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dziś w programie: Donald Trump wycofał się z narzucania Rosji i Ukrainie jakiegokolwiek terminu na zawarcie porozumienia pokojowego. Prezydent poinformował dziennikarzy, że jego zięć Jared Kushner może polecieć ze specjalnym wysłannikiem Steve'em Witkoffem w przyszłym tygodniu do Moskwy na negocjacje z przedstawicielami Kremla; Polsko-francuska współpraca wojskowa. Władysław Kosiniak-Kamysz, wicepremier, minister obrony narodowej Polski spotkał się z Catherine Vautrin, ministrem obrony Francji; w paryskim Musée Bourdelle otwarto największą we Francji retrospektywę prac najsłynniejszej polskiej rzeźbiarki - Magdaleny Abakanowicz, pokazującą ponad 80 prac w nowym, biograficzno-politycznym kontekście - rozmowa z Natalią Barbarską z Instytutu Polskiego w Paryżu; gość PRdZ - Mirosław Świstak z  Fundacji  Archivum Helveto-Polonicum, działającej we Fryburgu  w Szwajcarii. To instytucja, dzięki której zachowano wiele pamiątek związanych z obecnością Polaków na szwajcarskiej ziemi. Zapraszamy! 

Český výrobce krmiv – skupina Vafo pokračuje ve svém tažení u našich severních sousedů. Poté, co ovládla polského distributora AZAN přikoupila v Polsku i bývalou konzervárnu ryb u Baltského pobřeží. Polsko se tak nejpozději začátkem příštího roku stane nejsilnější zemí celého Vafa, což je podle žebříčku Česká elita jedna z nejhodnotnějších českých firem. „Koupili jsme tam distribuční firmu a chystáme se v Polsku relativně razantně investovat i v dalších oblastech. Dnes jsou čtvrtina zaměstnanců Vafo Group Poláci, takže se tam začínáme cítit víceméně doma. Ta perspektiva je pro nás ještě větší –polský trh je v našem oboru zhruba třikrát větší než český a roste výrazně rychleji. „Na Baltském pobřeží jsme koupili starou konzervárnu pro lidské potraviny a tam se bude stavět relativně velká konzervárna. Tento projekt už je rozhodnutý,“ potvrzuje Pavel Bouška. Náklady na nákup původního závodu vyšly na jednotky milionů euro, nyní firma počítá s investicemi 30 až 40 milionů euro. „Výstavba se zahájí ještě v roce 2025 a věřím tomu, že v roce 2026 budeme schopni tam vyrábět,“ dodává Bouška. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ranní srážka vlaků na Českobudějovicku si vyžádala desítky zraněných. Je zabezpečení železničních tratí dostatečné? Představuje americko-ruský mírový plán kapitulaci Ukrajiny? A věděla o něm Evropa? Jaké kroky podniká Polsko po sabotážních útocích na železnice? A dostanou české firmy, které dusí vysoké ceny energií, podporu od nové vlády?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jak w każdy wtorek o godzinie 19:30 były nie tylko cytaty. Tym razem o Sienkiewiczu i z Sienkiewicza, w tym te, które krzepią serca Polaków także w dzisiejszych, trudnych czasach. 

Co mohlo způsobit dnešní celosvětový výpadek internetových služeb Cloudflare? Stalo se Polsko terčem bezprecedentní sabotážní akce ruských služeb, jak prohlásil premiér Tusk? A budou české rafinerie v dohledné době odebírat ukrajinskou ropu?

S Ondřejem Kundrou o sabotáži na polské železniční trati, stopách vedoucích do Ruska a možných motivech. Ptal se Štěpán Sedláček.Železniční trať na východě Polska mezi Varšavou a Lublinem o víkendu poškodila exploze. Nikdo nebyl zraněn. Za sabotáží podle polských úřadů stojí ruské tajné služby. Polský premiér Donald Tusk dnes v polském parlamentu sdělil podrobnosti s tím, že dva podezřelí lidé s ukrajinským občanstvím po sabotáži odcestovali pryč z Polska. Kreml dnes v reakci obvinil Polsko z rusofobie. Co za možným ruským útokem na trať bylo za motiv a jak to souvisí s dalšími aktivitami Ruska po Evropě? Nejen o tom mluví Ondřej Kundra ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu.

Co mohlo způsobit dnešní celosvětový výpadek internetových služeb Cloudflare? Stalo se Polsko terčem bezprecedentní sabotážní akce ruských služeb, jak prohlásil premiér Tusk? A budou české rafinerie v dohledné době odebírat ukrajinskou ropu?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Badacze oraz twórcy z Niemiec i Polski spotkają się, by rozmawiać o tym, w jaki sposób historia kształtuje naszą teraźniejszość, a także jaką historię piszemy dziś dla następnych pokoleń. Big Book Cafe MDM po raz drugi zaprasza na trzy dni sąsiedzkich rozmów, debat i adaptacji na scenie literackiej. Gośćmi Jakuba Kukli są: Joanna Tude (reżyserka adaptacji "Wszystko na sprzedaż"), oraz Bartosz Kamiński (kurator wydarzenia)

Sytuacja, w której pojawiają się intelektualiści i politycy wrodzy własnemu państwu, jest naprawdę dziwna - mówi były wiceminister obrony narodowej.

Snili jste někdy o vlastním apartmánu u moře nebo v Alpách, který slouží k dovolené i investici?Jan Rejcha, majitel realitní kanceláře Rellox, který se zahraničním nemovitostem věnuje 20 let, v dalším dílu podcastu Money Maker Reality hodnotí aktuální situaci na evropských trzích.Od „držáku“ Rakouska s jasným apart hotelovým režimem přes rozmanitou Itálii s limity pro nerezidenty v Dolomitech až po Polsko s lákavými projekty u Baltu. Dojde i na Španělsko, kde přitvrzuje regulace krátkodobých pronájmů, nebo oblíbené Chorvatsko, které se proměnilo ve výběrovou lokalitu. „Letos máme průměrnou prodejní cenu v Chorvatsku přibližně 700 tisíc eur, dostává se tak spíše do pozice výběrového trhu,“ říká Rejcha. Podrobněji se díváme také na Emiráty, kde je dubajský trh podle Rejchy blízko vrcholu. „Osobně jsem větší fanoušek Abu Dhabí. V realitním cyklu je přibližně 4 až 5 let za Dubají, ale tamní trh působí zdravěji, méně přepáleně. I investice typu Disneyland ukazují, že v Abu Dhabí dlouhodobě myslí nejen na investory, ale také na na turisty nebo běžné obyvatele,“ dodává Rejcha.Proč je u moře nejdražší pěší vzdálenost od moře? Jak se správně počítá čistý výnos po nákladech? Na co si dát pozor ve Španělsku? A jak fungují servisované rezidence? Poslechněte si celou epizodu!Partnerem epizody je Rellox.

Podle garanta forenzního identifikačního značení Pavla Koláříka je prokázané, že se označená kola kradou méně, než ta neoznačená. Stejnou techniku začali využívat také Slovensko a Polsko.

Anna i Waldemar Domańscy od kilkunastu lat prowadza agencję detektywistyczną z biurami w Polsce i w Niemczech. Zajmują się sprawami kryminalnymi i gospodarczymi, zdradami małżeńskimi, poszukiwaniem zaginionych. Maciejowi Wiśniewskiemu opowiadają, czym ich praca różni się od filmów kryminalnych i dlaczego ważniejsza jest w niej cierpliwość niż adrenalina. KONTAKT: cosmopopolsku@rbb-online.de STRONA: http://www.wdr.de/k/cosmopopolsku BĄDŹ NA BIEŻĄCO: https://www.facebook.com/cosmopopolsku Von Maciej Wisniewski.

Dziś w audycji: na Kirgiskim Uniwersytecie Narodowym w Biszkeku powołano Polsko - Kirgistańską Komisję Historyczną – wspólną inicjatywę Muzeum Pamięci Sybiru i Muzeum  II Wojny Światowej w Gdańsku. Jest to trzecia tego typu inicjatywa, po wcześniej utworzonych Komisjach Polsko-Kazachstańskiej i Polsko-Uzbekistańskiej i stanowi kolejny, ważny krok w rozwijaniu współpracy naukowej między Polską a krajami Azji Środkowej – rozmowa z profesorem Wojciechem Śleszyńskim, dyrektorem Muzeum Sybiru w Białymstoku. Gościem programu jest Artur Żak, autor książki „Ekonomia świętych. Źródło życiowej obfitości”, opowiadającej o tym czy i jak święci mogą pomóc w pracy i biznesie. Z Lwowa emitujemy Magazyn Kuriera Galicyjskiego. Audycja pokazuje różne aspekty życia Polaków we Lwowie i na Ukrainie. Zachęcamy do słuchania!

Nová vláda Andreje Babiše chce podle svých slov okamžitě po nástupu zrušit či odmítnout emisní povolenky ETS2 pro domácnosti a osobní dopravu. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ale upozorňuje, že to nebude možné „jedním mávnutím ruky“. Podle něj může Česko nejvýše oddalovat zavedení systému a skutečné zrušení by znamenalo tvrdé sankce ze strany Evropské komise.„Zrušit to nejde ze dne na den. To by se neobešlo bez sankcí a přiškrcení evropských dotací,“ říká Kovanda. „Reálně lze čekat, že vláda bude s Bruselem hrát diplomatický ping-pong a snažit se o odklad, možná do roku 2030, jak požaduje Polsko. Ale dřív nebo později ten systém přijde.“Podle Kovandy může být právě Polsko klíčovým spojencem při vyjednávání. Polský premiér Donald Tusk po posledním bruselském summitu uvedl, že se Varšava snaží o odklad ETS2 až na konec dekády, přestože je sám proevropský politik.Kovanda zároveň varuje před tím, aby se Česká republika vzdávala práva veta v EU. „Tohle je přesně situace, kde by se právo veta hodilo. Můžeme díky němu ušetřit desítky miliard na sankcích nebo si vyjednat mírnější podmínky. Bez veta ztrácíme vyjednávací sílu,“ dodává. Víc v novém Hrotcastu!caroda vzb19e3ebaaef170

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Během své nedávné návštěvy Maďarska se bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nechala slyšet, že Polsko a Baltské země nesou částečnou zodpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině. Její slova vyvolala u politiků v dotčených zemích střední a východní Evropy bouřlivou reakci, píše server francouzského deníku Le Figaro.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dwóch młodych filmowców z Polski i z Australii łączy jeden projekt. Młody operator filmowy Stanisław Horodecki, który przyleciał z Polski, aby w Australii zrealizować krótkometrażowy film fabularny „Początek końca” w reżyserii Eryka Lenartowicza - absolwenta Gdyńskiej Szkoły Filmowej i Australian Film Television and Radio School (AFTRS) w Sydney - opowiada o różnicach w pracy na planie filmowym w zależności od kraju, w którym powstaje produkcja...

W dzisiejszym odcinku dyskutujemy o relacjach Ukrainy z Polską i Europą. Rozmowę nagraliśmy podczas polsko-ukraińskiej konferencji w Kijowie współorganizowanej przez Fundację Batorego. A naszym gościem jest Edwin Bendyk, prezes Fundacji i publicysta tygodnika "Polityka”. Rozmowę prowadzi Marek Świerczyński. Zapraszamy!

Rosyjskie drony, incydenty powietrzne i pytanie o gotowość NATO — Marcin Przydacz (Sekretarz Stanu, Szef Biura Polityki Międzynarodowej) o tym, co Polska powinna robić: od kinetycznej neutralizacji wrogich obiektów, przez budowę kompatybilnego systemu antydronowego, po współpracę przemysłową z Ukrainą i długofalowe priorytety polityki zagranicznej.(00:00) Wstęp(1:50) Czy polskie władze mają wypracowane wspólne stanowisko co zrobić kiedy następnym razem do Polski wlecą rosyjskie drony?(5:36) Czy należy zaangażować przemysł prywatny w budowę systemu antydronowego?(13:44) Polsko-ukraińskie fabryki dronów - czy możliwa jest współpraca na tym polu?(16:38) Które kierunki dla Polski są strategicznie najważniejsze? Współpraca z Ukrainą(32:50) Traktat polsko-ukraiński, relacje Nawrocki-Zełenski(39:26) Rola Polski w procesie pokojowym(44:18) Rola północno-wschodniej flanki NATO(50:50) Jak niemieckie elity patrzą na Polskę?(1:02:20) Traktat z Francją(1:09:41) Co wynika dla Polski z dobry relacji Nawrockiego i Trumpa?

Do kin vstoupil nový film Agnieszky Holland s názvem Franz. Film, který vznikal v české produkci, podle českého scénáře a s českými herci, posílá Polsko na Oscary. Je v něm zobrazen krátký život záhadného spisovatele a jeho zvláštní vztahy se ženami. Film vám doporučuju a v těch jeho láskách jsem se trochu víc porejpala.

„Mohla jsem si vybrat střední školu, většina byla v Anglii, ale s ohledem na moje zaměření jsem zjistila, že škola v Polsku v něm má nejlepší výsledky,” říká Viktorie Pavlíčková, která absolvovala dva roky studia a maturitu na soukromé Akademeia High School ve Varšavě, kde se soustředila na biologii, chemii a matematiku. V současnosti studuje experimentální a molekulární biologii na Masarykově univerzitě v Brně.

0:00 Wstęp 1:06 Polska ze środy na czwartek ponownie otworzy swoją granicę z Białorusią2:34 Według Donalda Trumpa, Ukraina przy wsparciu Europy może odzyskać swoje terytoria4:04 Prezydent Stanów Zjednoczonych uważa, że Organizacja Narodów Zjednoczonych nie wykorzystuje swojego potencjału5:26 Drony sparaliżowały funkcjonowanie lotniska w stolicy Danii6:51 Unia Europejska podpisała umowę o wolnym handlu z Indonezją8:14 Francuskie i niemieckie koncerny zbrojeniowe spierają się o budowę myśliwca nowej generacjiInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Velmi citlivým tématem jsou v posledních dvou týdnech drony. Polský ministr vnitra oznámil, že Polsko zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Incidenty hlásí i Rumunsko. „Polský ministr obrany a ukrajinský ministr obrany podepsali dohodu ve vazbě na spolupráci stran dronů, a to v několika aspektech,“ uvádí bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.

Zkušební ruský dronový útok na Polsko měl vyzkoušet – vedle reakce polské protiletecké obrany – také odolnost polské politiky. Těsně před útokem rozdělené tak, jak jen rozdělená být mohla. Prezident Karol Nawrocki šikoval síly k závěrečné vnitropolitické bitvě s vládou Donalda Tuska.

Česko kvůli hrozbě z Ruska zvažuje odstoupení od úmluv zakazujících nášlapné miny a kazetovou munici. Kroky ke zrušení zákazu už učinily Polsko, Finsko a pobaltské státy. „Zvýšíme tím věrohodnost v NATO a zpomalíme agresora,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Jan Jireš, bezpečnostní analytik CEVRO univerzity. „Snížíme obranu civilistů a nezískáme žádnou vojenskou výhodu,“ nesouhlasí ředitel české Amnesty International Pavel Gruber.

Česko kvůli hrozbě z Ruska zvažuje odstoupení od úmluv zakazujících nášlapné miny a kazetovou munici. Kroky ke zrušení zákazu už učinily Polsko, Finsko a pobaltské státy. „Zvýšíme tím věrohodnost v NATO a zpomalíme agresora,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Jan Jireš, bezpečnostní analytik CEVRO univerzity. „Snížíme obranu civilistů a nezískáme žádnou vojenskou výhodu,“ nesouhlasí ředitel české Amnesty International Pavel Gruber.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ SPECIÁL STUDIA N NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE K VÍCE NEŽ 1600 PODPOROVATELŮ A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI Rusko i Izrael posouvají limity dosavadních konfliktů. Polsko poprvé sestřelovalo ruské drony ve svém vzdušném prostoru a Izrael provedl překvapivý útok na Katar, kde cílil na představitele Hamásu. Dvě zásadní události, které vyvolaly mezinárodní pozdvižení a svět kvůli nim sklouzl do ještě většího napětí. Co tyto výpady znamenají? A balancuje svět na hraně? Odpovědi hledá Filip Titlbach v nové epizodě Studia N s reportérkami zahraniční redakce Deníku N Petrou Procházkovou a Dominikou Píhovou. Sledujte už teď na herohero.co/studion

Jaké kroky podniká Polsko po narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony? Jak velký vliv na prezidenta Trumpa měl konzervativní aktivista Charlie Kirk, kterého zastřelil neznámý útočník v Utahu? A dirigent Jakub Hrůša má dnes první koncert jako hudební ředitel Královské opery v Londýně. Jak si poradil s tragickou operou Tosca?

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.

Polsko a Litva připravují už několik dní bezpečnostní opatření na svých hranicích. Kvůli chystanému vojenskému cvičení ruské a běloruské armády. Polsko zcela uzavřelo hranici s Běloruskem, Litva chce posílit hraniční ostrahu. Cvičení by mělo začít v pátek, ruská vojska se na místa u ukrajinské hranice stahovala celý srpen.

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy.

Polský vzdušný prostor v noci z úterý na středu narušily ruské drony. Ve spolupráci se členy NATO jich Poláci několik sestřelili. Polský předseda vlády Donald Tusk prohlásil, že Polsko je nejblíž otevřenému konfliktu od konce druhé světové války. Znepokojení nad bezprecedentní situací vyjádřil i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Co z toho pro Polsko i pro alianci jako celek plyne?Hosté: Filip Harzer - reportér zahraniční redakce Seznam Zpráv Lukáš Dyčka - bezpečnostní analytik z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií na Univerzitě obranyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeżeli podoba Ci się odcinek możesz nas wesprzeć w serwisie 

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

[AUTOPROMOCJA] Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. W najnowszym odcinku podcastu Raport Międzynarodowy Witoldowi Juraszowi i Zbigniewowi Parafianowiczowi opadają ręce, gdy obserwują zachowanie z jednej strony - rządu w stosunku do prezydenta, a z drugiej strony - prezydenta w stosunku do rządu. Prowadzący nie stają po żadnej ze stron, gdyż zarówno jedna, jak i druga strona zachowują się w sposób niepoważny i ośmieszający nasz kraj na arenie międzynarodowej. Polsko-polskie zapasy w kisielu, czyli notatka przesłana mailem, w której nie ma nic istotnego z jednej strony, z drugiej zaś niezaproszenie przedstawiciela polskiej dyplomacji na spotkanie z prezydentem Trumpem. To coś poniżej krytyki. O tym wszystkim usłyszą Państwo w dostępnym na naszej stronie głównej i kanale YouTube fragmencie. Pełna wersja podcastu Raport Międzynarodowy dostępna jest w subskrypcji Onet Premium.   Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz przed spotkaniem w Waszyngtonie snuli raczej pesymistyczne prognozy. Jednak, jeśli wierzyć deklaracjom Donalda Trumpa, wizyta Nawrockiego mogła okazać się zdecydowanie bardziej owocna. Obaj prowadzący zakładali bowiem, że Amerykanie z Polski się nie wycofają, ale może dojść do jakiejś redukcji stacjonujących w naszym kraju amerykańskich żołnierzy. Za owym zmniejszenie liczby personelu szłoby adekwatne zmniejszenie ilości sprzętu. Pomylili się. Nowemu prezydentowi prawdopodobnie udało się utrzymać status quo. Czy to faktycznie tak doniosły sukces, jak ogłasza to Zjednoczona Prawica, czy może kolejne obniżenie sobie poprzeczki przez nasze państwo?   W dalszej części podcastu mowa jest o awaryjnym lądowaniu samolotu Ursuli von der Leyen w Bułgarii. Jednostka z przewodniczącą Komisji Europejskiej na pokładzie musiał awaryjnie lądować, gdyż nagle na lotnisku przestały działać systemy nawigacyjne. Obydwaj prowadzący stwierdzają, że Rosjanom należy się dokładnie tego samego rodzaju sabotaż. Przy czym, jak zauważa Witold Jurasz, jeśli doprowadziłoby to do katastrofy – trudno, c'est la vie! Rosjanie muszą rozumieć, że jesteśmy gotowi stosować zasadę oko za oko, ząb za ząb.   Mowa również o hejcie polskiej prawicy, która twierdzi, że podczas obchodów rocznicy rozpoczęcia II Wojny Światowej w Berlinie Polska została obrażona. Dowodem ma być zdjęcie człowieka z wieńcem ubranego w roboczy strój. Rzecz w tym, że nie był to oficjel, tylko pracownik kwiaciarni, który przywiózł wieniec na miejsce uroczystości. Zarówno Witold Jurasz, jak i Zbigniew Parafianowicz wielokrotnie Niemcy w podcaście krytykowali, ale to, co wyprawia się przy okazji tej sprawy to absolutna paranoja.   Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz komentują też paradę w Pekinie, odnotowując nie to, kto był obecny, ale kogo nie było. Nie było zaś premiera Indii Narendry Modiego. Może to oznaczać, że Indie, jakkolwiek z Chinami i z Rosją współpracują, to nie są jednakowoż ich sojusznikami. Warto o tym pamiętać, warto robić wszystko, by tak pozostało.   W podcaście mowa jest też o obecności izraelskich firm na targach zbrojeniowych w Kielcach. Witold Jurasz zauważa, że Izrael został wykluczony z salonu lotniczego we Francji, ograniczono też jego obecność na wystawie zbrojeniowej w Londynie. Czemu Polska nie zareagowała podobnie, to pozostaje zagadką.   Na koniec poruszona zostaje sprawa ewentualnej publikacji aneksu do raportu z likwidacji Wojskowych Służb Informacyjnych. Zarówno Zbigniew Parafianowicz, jak i Witold Jurasz są zdania, że jeżeli w dokumencie tym są jakiekolwiek informacje o operacjach polskiego wywiadu, to takiego dokumentu publikować nie należy.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.