POPULARITY
V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů. Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii. V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou? --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „K té práci je potřeba velká dávka apatie,“ říká Andreas Papadopulos, dosavadní zpravodaj České televize v Polsku, který se právě chystá na novou misi – do Istanbulu. Neodjíždí prý jako nadšený turista, ani jako člověk s předsudky k cizí kultuře. „Beru to jako práci. Musím si tam zařídit život, fungovat s manželkou. Extrémní pocity nemám,“ dodává k novému působišti. Apatie mu podle něj pomáhá držet odstup. Už na Ukrajině se musel vyrovnat s rozhovory s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo o své blízké. „Nemůžu říct, že by to ve mně nevyvolalo emoce. Ale stejně ta obrana navenek byla do jisté míry nějaká apatie a pracovní kázeň,“ popisuje. Kritiku přitom bere velmi vážně, nejvíc od vlastní manželky. „Ona je nejlepší kritik. Řekne, že to stálo za prd a já jí za to hrozně děkuju, protože kritika posouvá dál,“ vysvětluje novinář. Současný přesun do Turecka vnímá jako náročnou operaci: stěhování, odhlášení daní, hledání bydlení i učení turečtiny. „Můj nejhorší den v životě byl po první lekci turečtiny. Mám na jazyky nadání, ale tohle byla čistá bezmoc,“ popisuje. Klíčovou roli v rozhodnutí sehrála jeho žena, která kvůli jeho kariéře opustila výbornou práci ve Varšavě. „Bez ní bych nešel. Byla tak laskavá, že upřednostnila moji práci před svou. Bez kompromisu to nejde. Proto je asi i žen zpravodajek tak málo – pro ně a jejich muže to není jednoduché rozhodnutí,“ myslí si novinář. Sám Papadopulos cestuje nalehko: bere si jen nejdůležitější dokumenty, počítač a pár kusů elektroniky. Část jeho rodiny kdysi utekla z Řecka během občanské války a to se podle něj odráží i v dnešku. „Možná proto netíhnu k žádnému gruntu. Nechci nikde nic hromadit,“ dodává k tomu, jak dnes dokáže rychle změnit působiště. Přestože je mu jen třicet jedna let, už má za sebou roky v Polsku, působení u fronty na Ukrajině a stovky reportáží. „Bylo to vysněné zaměstnání. Ale poslání? Ne. Je to práce, kterou dělám, protože mě vybrali. A já se snažím nezklamat,“ říká. Jaké to je, když člověk musí potlačit vlastní emoce, aby mohl o válce informovat? Jak vnímá současné Polsko? A co znamená pro mladého zpravodaje začít znovu – v úplně jiné zemi, kultuře a jazyce? Poslechněte si celý rozhovor.
Przewodnicząca komitetu organizacyjnego zaprasza całą Polonię i wszystkich miłośników polskiej kultury: „To jest rodzinny festiwal, pełen muzyki, tradycji i radości. Każdy znajdzie tu coś dla siebie, niezależnie od wieku czy pochodzenia. Serdecznie zapraszam do Amerykańskiej Częstochowy w Labor Day Weekend i w kolejny weekend września” – mówi Teresa Wójcik.Posłuchajcie wywiadu w Radio RAMPA.
Niedługo po zamachu majowym lider Józef Piłsudski oznajmił, że zrobił rewolucję bez rewolucyjnych konsekwencji. Parafraza tego stwierdzenia mogłaby brzmieć tak, że dzisiejsi liderzy opcji ludowej robią populizm bez populistycznego rdzenia, czyli aktywizacji politycznej ludu. Uważam to za piętę achillesową współczesnego populizmu. Pozostałe artykuły możesz czytać na
Z okazji 5. urodzin naszego portalu zapraszamy Was do wspólnego świętowania! Organizujemy wyjątkowy Kongres pt. „Wielka Polska 2.0”, którego momentem kulminacyjnym będzie prezentacja ponad dwustustronicowego manifestu redakcji Nowego Ładu pt. „Nowy Ład. O Polsce i Polskości w XXI wieku”
Niedawno miniona 615. rocznica polskiego zwycięstwa pod Grunwaldem tradycyjnie przeszła bez wielkiego echa. Oczywiście fascynaci średniowiecza jak co roku spotkali się na polach bitwy, by oglądać rekonstrukcję z udziałem ponad tysiąca zbrojnych. Wobec 50 czy 60 tysięcy, którzy starli się tam w lipcowy dzień 1410 roku, nie wygląda to może imponująco, ale to nieistotne – ważne, że istnieje pewna społeczna pamięć. Jak wiemy, samo państwo polskie istotnymi rocznicami się nie interesuje. A przecież mówimy tu o wydarzeniach, które kształtowały nasze dzieje. Tradycja Grunwaldu to nie tylko pogrom Krzyżaków – to także wyraz swoistej filozofii polskich elit, które w XV wieku skutecznie przeciwstawiły się imperialnym ambicjom czynnika niemieckiego. Refleksji na ten temat dostarcza nam broszura Feliksa Konecznego Teoria Grunwaldu.Pozostałe artykuły możesz czytać na
Bardzo trudna współpraca rządu z prezydentem i szereg marketingowych wpadek. Za nami pierwsze decyzje prezydenta Karola Nawrockiego i pierwsze weta. O wojnie polsko-polskiej w najnowszym Expressie Biedrzyckiej mówiła politolożka, Ewa Pietrzyk-Zieniewicz. Posłuchaj całej dyskusji! Oglądaj Express Biedrzyckiej na żywo w serwisie YouTube. Więcej informacji o programie na stronie Super Expressu.
Dziś w audycji: remier Kanady Mark Carney, rozmawiał w Warszawie o relacjach między krajami, a także o współpracy w dziedzinie obronności, w całej Polsce uczczono Dzień Niepodległości Ukrainy obchodzony czwarty raz w warunkach pełnoskalowej rosyjskiej agresji. W Warszawie na Placu Zamkowym odbył się koncert, który był wsparciem dla ukraińskiego narodu i państwa broniącego się przed rosyjską inwazją. Audioprzewodniki w czeskich muzeach i galeriach zyskują nowy głos, głos sztucznej inteligencji. Rozwijana właśnie aplikacja w przyszłości dostosuje opowieści o eksponatach do konkretnego odbiorcy. Na razie zna dziesięć języków i potrafi odpowiadać na pytania zwiedzających. naszym gościem jest dr Bogumiła Żongołłowicz, pisarka i badaczka powojennej Polonii australijskiej, autorka powstającej biografii żołnierza i poety Zbigniewa Jasińskiego, na którego grobie, na Cmentarzu Rookwood w Sydney, pojawił się znak Instytutu Pamięci Narodowej GRAVE OF A VETERAN. Zachęcamy do słuchania!
Z okazji 5. urodzin naszego portalu zapraszamy Was do wspólnego świętowania! Organizujemy wyjątkowy Kongres pt. „Wielka Polska 2.0”, którego momentem kulminacyjnym będzie prezentacja ponad dwustustronicowego manifestu redakcji Nowego Ładu pt. „Nowy Ład. O Polsce i Polskości w XXI wieku”
„Naukowcy odkryli sposób na prawdziwe szczęście. Wystarczy stosować się do kilku kroków”, „Osiem nawyków, które wydłużą twoje życie o 24 lata. Naukowo potwierdzone” – tego typu nagłówki codziennie bombardują człowieka trzeciej dekady XXI wieku. Choć większość z nas rozumie, że takie stwierdzenia nie mają zbyt wiele wspólnego z nauką, to jednak obecność takich „odkryć” w kulturze popularnej nie jest tylko kolejną metodą na przykuwanie uwagi czytelnika. Świat często wciska nam usłane różami „życie oparte na dowodach naukowych”. Po usunięciu scjentystycznej otoczki, treść takiego stylu życia okazuje się być rytualna i bezrozumna.Z okazji 5. urodzin naszego portalu zapraszamy Was do wspólnego świętowania! Organizujemy wyjątkowy Kongres pt. „Wielka Polska 2.0”, którego momentem kulminacyjnym będzie prezentacja ponad dwustustronicowego manifestu redakcji Nowego Ładu pt. „Nowy Ład. O Polsce i Polskości w XXI wieku”
Prozápadní politické strany potvrzují vlastní bezradnost; Stačilo kolem výročí okupace úplně rozparáděné; Kdo může za prázdné pláže v Itálii? Polsko je druhá evropská liga. Protože Visegrád prostě není; Cezannově roku v Provence vévodí obraz z pražské Národní galerieVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Polsko chybělo u jednacího stolu ve Spojených státech a mnozí ve Varšavě tím byli nepříjemně překvapeni. Neříkám, že Polsko ve Washingtonu u jednání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským být nemohlo, ale vlastně tam dnes nepatří.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Polský prezident Karol Nawrocki chyběl v delegaci evropských politických lídrů na setkání s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. „Je to ťafka Polsku, které se v některých ohledech cítí mistrem Evropy,“ říká komentátor Deníku a spisovatel Luboš Palata. Dále rozebere polské vztahy s výmarským trojúhelníkem i pobaltskými státy, nástup Karola Nawrockého do prezidentské funkce a jeho kontakty s Donaldem Trumpem, vývoj spolupráce V4 a turistický zájem o Baltské moře.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zredagowana transkrypcja dostępna na radionaukowe.pl***Latem 1920 roku los Polski wydawał się przesądzony. Wojna z bolszewikami toczyła się praktycznie od stycznia 1919 roku, ale w lipcu 1920 do Warszawy zbliżała się Armia Czerwona pod dowództwem „demona” Tuchaczewskiego. Józef Piłsudski i sztab Wojska Polskiego pod kierownictwem generała Tadeusza Rozwadowskiego zdecydowali się na słynny manewr znad Wieprza. Katastrofa była o włos: plany miał przy sobie oficer, który poległ w okolicach Włodawy, i dokumenty trafiły do bolszewickich żołnierzy. – Tuchaczewski spojrzał na to, rozważył i doszedł do wniosku, że jest to celowa zagrywka Polaków, podrzucenie fałszywych dokumentów, żeby odciągnąć oddziały Armii Czerwonej od Warszawy – opowiada mój gość, prof. Janusz Odziemkowski, specjalista od historii polskiej wojskowości, a zwłaszcza Bitwy Warszawskiej. Rozmawiamy oczywiście z okazji 105 rocznicy tzw. cudu nad Wisłą.
Drahé bydlení a nedostupné hypotéky v Česku? Zapomeňte – ve srovnání s Polskem i Slovenskem si naše země vede velmi dobře.V sousedním Polsku totiž ještě nedávno hypoteční sazby začínaly osmičkou – dolů šly až v posledních měsících, ale stále to není nic, co by klientům nahrávalo. „Takzvaná proměnlivá sazba tam začíná na 6,4 procenta, což je samozřejmě spíš pro ty bonitnější klienty. Ten nebonitní tam dál bude mít sedmičku,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Michal Jalovecký, šéf společnosti Ekonomické stavby Polsko s tím, že situaci nepomáhá ani extrémní růst cen.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Karol Nawrocki je prezident, kterého Polsko ještě nemělo. Mnozí se v uvozovkách utěšují, že je to jen takový další Andrzej Duda. Tedy Jaroslawu Kaczynskému a jeho Právu a spravedlnosti oddaný prezident, který nikdy nezapomněl, komu za svoji funkci vděčí a odkud vzešel. V tom dobrém i v tom špatném.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dziś w programie zrelacjonujemy zaprzysiężenie Karola Nawrockiego na kolejnego prezydenta Polski; przyjrzymy się także sytuacji w Strefie Gazy; następnie prześledzimy najstarszą warszawska pielgrzymkę - tak zwana paulińską, która wyruszyła do Częstochowy; na koniec gość programu opowie o rozpoczęciu prac ekshumacyjnych polskich żołnierzy na terenie dawnego cmentarza na Zboiskach we Lwowie. Zapraszamy!
Inflace v Česku podle předběžných dat zvolnila na 2,7 %. Ovlivní to čtvrteční rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb? Přistoupí Izrael k úplnému obsazení Pásma Gazy, jak navrhuje premiér Netanjahu? Má takový plán podporu společnosti? Polsko se připravuje na nástup nového prezidenta. Jaké bylo desetileté působení končící hlavy státu Andrzeje Dudy?
Inflace v Česku podle předběžných dat zvolnila na 2,7 %. Ovlivní to čtvrteční rozhodování bankovní rady ČNB o nastavení úrokových sazeb? Přistoupí Izrael k úplnému obsazení Pásma Gazy, jak navrhuje premiér Netanjahu? Má takový plán podporu společnosti? Polsko se připravuje na nástup nového prezidenta. Jaké bylo desetileté působení končící hlavy státu Andrzeje Dudy?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Nie chodzi o patriotyzm. Raczej o to, co sprawia, że lubimy tu być.Za czym tęsknimy, gdy jesteśmy daleko. Co rozczula, choć trudno to wyjaśnić. Dziś rozmawiamy o przywiązaniu, które nie zawsze jest proste, ale zawsze jest prawdziwe. Bo czasem kochamy właśnie za te rzeczy, które nie rzucają się w oczy, ale składają się na miejsce, które nazywamy swoim.
Michał Chosiński zdaje relację z kontrowersyjnego spektaklu „Millenium Koronacji Królewskiej”. Następnie odwiedzają nas babcia i wnuczek: Pani Teresa i Janek. Młody słuchacz Radia Wnet mówi o swojej inicjatywie uczenia rówiesników w Wielkiej Brytanii historii Powstania Warszawskiego. Łączymy się też z Jackiem Bacą (Stowarzyszenie Ostrowsko — Dziedzictwo i przyszłość), który opowiada o planowanym odsłonięciu pomnika Stefana Banacha w Ostrowsku na Podhalu. Mówi o związkach wybitnego polskiego matematyka z tą miejscowością oraz przybliża, skąd wzięła się ta inicjatywa. Odsłonięcie pomnika i wydarzenia towarzyszące odbędą się 31 sierpnia w Ostrowsku.Rycerz Jana Pawła II Bogumił Tomasiewicz, który zaprasza młodych słuchaczy na Polskie Dni Młodzieży w Szumsku. Następnie słuchamy rozmowy Małgorzaty Kleszcz z ks. prof. Jarosławem Wąsowiczem, nowym kapelanem prezydenta elekta Karola Nawrockiego. Opowiada o Koloniach Kresowych, czyli obozach dla polskich dzieci z Ukrainy, Białorusi i Naddniestrza. W studiu Radia Wnet odwiedza nas dr n. społecznych Zuzanna Jastrzębska-Krajewska, autorka petycji Nauczyciel wychowania przedszkolnego to zawód – NIE dla zmian pod przykrywką ratowania systemu! Opowiada o zaproponowanym a następnie zamrożonym projekcie ustawy, która miałaby umożliwić zatrudnianie w przedszkolach osoby bez wykształcenia kierunkowego nauczyciela wychowania przedszkolnego.Na koniec audycji łączy się z nami saksofonista jazzowy Cezariusz Gadzina. Zapowiada płytę white in blue, którą nagrał z japońskimi muzykami.
Donald Tusk nie wziął udziału w obchodach rocznicy Powstania Warszawskiego. To nie pierwszy raz – od początku swojej kadencji omija najważniejsze patriotyczne uroczystości. Dlaczego?Dla premiera polska tożsamość jest przeszkodą. Ma wizję nowego Polaka – Europejczyka– mówi Paweł Lisicki, redaktor naczelny tygodnika Do Rzeczy.Premier Donald Tusk nie pojawił się na tegorocznych obchodach rocznicy Powstania Warszawskiego. Podobnie było wcześniej z innymi ważnymi datami – 10 kwietnia (rocznica katastrofy smoleńskiej), 1 marca (Dzień Żołnierzy Wyklętych), 11 listopada czy 3 maja. W tym ostatnim przypadku pojawiła się oficjalna przyczyna – zapalenie płuc. Jednak, jak zauważa Paweł Lisicki, problem ma charakter głębszy:Tusk ma kłopot z patriotyzmem, z historią, z tożsamością narodową. Widać wyraźnie, że nie wie, jak się w takich sytuacjach zachować. Polskość jest dla niego czymś trudnym, wręcz obcym– mówi publicysta.Nowy Polak – bez narodowej pamięciZdaniem Pawła Lisickiego, brak obecności premiera na państwowych rocznicach to nie przypadek ani zaniedbanie, lecz element szerszej strategii kulturowej i politycznej: Dla Tuska i jego otoczenia tożsamość narodowa jest balastem, a nie wartością. Chcą wychować nowego obywatela oderwanego od historii i tradycji.Zmiany w instytucjach kultury i edukacji mają być tego wyrazem. Przykładem – jak mówi Lisicki – jest m.in. przekształcenie Instytutu Dmowskiego-Paderewskiego w Instytut Narutowicza, odsunięcie prof. Jana Żaryna, czy zmiany w Instytucie Pileckiego. Zamiast pielęgnować pamięć o bohaterach, próbuje się ich relatywizować lub pomniejszać– podkreśla.Premier bez języka patriotyzmuRozmówca Katarzyny Adamiak wskazuje, że taka polityka prowadzi do alienacji premiera wobec społeczeństwa. Co ma powiedzieć na obchodach 1 sierpnia? Że powstańcy walczyli o to, by Polska stała się prowincją UE? Powstańcy i żołnierze wyklęci walczyli o niepodległość, nie o zlanie się z europejską masą bez tożsamości.Wizja wcześniejszych wyborówPaweł Lisicki odnosi się do nadchodzącego zaprzysiężenia prezydenta Karola Nawrockiego.Wciąż mam cień wątpliwości, czy do niego dojdzie, bo Platforma wpadła w amok po wyborach– mówi.Publicysta przypomina, jak Donald Tusk i jego otoczenie – w tym Adam Bodnar – próbowali podważyć wyniki głosowania, powołując się na „ekspertyzy” osób trzeciorzędnych.To była atmosfera zamachu stanu. I to nie w wykonaniu marginesu, ale premiera i jego najbliższych współpracowników.Jak podkreśla Lisicki, ta postawa mogła pogrążyć samego Tuska.Nawet media mu przychylne zaczęły go krytykować. Pojawiają się głosy o potrzebie zmiany lidera. Ale to otwiera drogę do wcześniejszych wyborów, bo konstruktywne wotum nieufności w obecnej układance może być trudne do przeprowadzenia– analizuje.Kryzys przywództwaZdaniem Pawła Lisickiego, Donald Tusk stracił polityczną siłę. Nie widzę możliwości, by utrzymał się do końca kadencji. Nie da się rządzić w permanentnym konflikcie z prezydentem, którego zwycięstwa się nie uznaje– mówi.W jego ocenie, Tusk sam spalił sobie mosty – chociażby w czasie kampanii prezydenckiej, atakując Karola Nawrockiego nie tylko politycznie, ale także personalnie. Wystąpił jako jego główny przeciwnik, a teraz ma z nim współpracować? To polityczny absurd– podsumowuje redaktor naczelny Do Rzeczy.
„Co těhotenství, to jeden zub pryč. První zuby se nemusí čistit, protože stejně vypadají.“ To jsou jedny z některých mýtů, se kterými i dnes bojuje Alexandra Kala, zakladatelka společnosti Profimed. Právě na zubní kartáčky její firma vsadila už před pětadvaceti lety. Dnes má své typické růžové prodejny kromě Česka také na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, za loňský rok si připsala tržby 550 milionů korun a cílí na miliardu.„Proti loňsku jsme rostli o deset procent. Český trh sice rostl jen o pět procent, ale raketově nám stoupá Polsko,“ dodává Kala.Mezi jednotlivými trhy jsou přitom podle ní podstatné rozdíly. „I když jsme vlastně visegrádská čtyřka a měli bychom si být velmi blízko, tyto trhy nelze srovnávat. Třeba Polsko bylo dlouho za námi. Když jsme tam před dvanácti lety přišli, nikdo tam téměř neznal mezizubní kartáček, dokonce ani lidé na manažerských úrovních. Dnes, tak jak nás Poláci předbíhají ekonomicky, předbíhají nás i v ústní hygieně,“ vysvětluje Kala.Rozhovor vznikl během Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.
Polsko po volbách, Polsko před inaugurací. Nový prezident, rekonstruovaná vláda. A co teď? Ve Vinohradské 12 diskutují zpravodajové Českého rozhlasu a České televize ve Varšavě – Katka Havlíková a Andreas Papadopulos. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Polsko po volbách, Polsko před inaugurací. Nový prezident, rekonstruovaná vláda. A co teď? Ve Vinohradské 12 diskutují zpravodajové Českého rozhlasu a České televize ve Varšavě – Katka Havlíková a Andreas Papadopulos. Ptá se Matěj Skalický.
Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.
Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Dlaczego mimo zapowiedzi przełomu sprawa ekshumacji ofiar rzezi wołyńskiej wciąż stoi w miejscu? Jakie prace prowadzone są obecnie i czego dotyczą? Czy Ukraińcy inaczej patrzą dziś na UPA i historię Wołynia? Gościem Układu Otwartego jest Karolina Romanowska ze Stowarzyszenia Pojednanie Polsko-Ukraińskie, która od lat działa na rzecz godnego pochówku ofiar i wspólnego zrozumienia trudnej przeszłości.Mecenasi programu: Inwestuj w fundusze ETF z OANDA TMS Brokers: https://go.tms.pl/UkladOtwartyETF AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.htmlNovoferm: https://www.novoferm.pl/ Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:https://szkolaprzywodztwa.plLink do zbiorki: https://zrzutka.pl/en6u9a https://patronite.pl/igorjanke ➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. Układ Otwarty nagrywamy w https://bliskostudio.pl
Cofnijmy się myślą do czasów zaborów. Mamy koniec XIX wieku, Rzeczpospolita formalnie nie istnieje, podzielona między trzy państwa. Jest jednak miejsce, które w tym trudnym czasie stanowi ostoję polskości, jak magnes przyciąga rodaków z innych zaborów i z zagranicy. W podejmowaniu decyzji bierze tu udział polski samorząd, można studiować na polskim uniwersytecie, iść do polskiego teatru, kupować polskie gazety. Coś bezcennego.***Robimy dobrą robotę? Pomóż nam dostarczać jeszcze więcej mądrych treści. Dołącz do społeczności Patronek i Patronów:
Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska totiž Německo do Polska vracelo i ty osoby, které měly na jeho území zůstat. „Německo v podstatě dělá to, co velká část zemí Evropské unie, tedy posílá uprchlíky a migranty do zemí, ze kterých přišli. A to i žadatele o azyl, což je sice v souladu s německým právem, ale v rozporu s mezinárodním, které má přednost,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Agata Kondzińska i Iwona Szpala, dziennikarki polityczne "Wyborczej", rozmawiają o sporach w Koalicji 15 Października, samozwańczych akcjach prawicowców, oraz powrocie kontroli na naszej zachodniej granicy. Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl.
Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska totiž Německo do Polska vracelo i ty osoby, které měly na jeho území zůstat. „Německo v podstatě dělá to, co velká část zemí Evropské unie, tedy posílá uprchlíky a migranty do zemí, ze kterých přišli. A to i žadatele o azyl, což je sice v souladu s německým právem, ale v rozporu s mezinárodním, které má přednost,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Společnost OKD začala s plánovaným propouštěním více než dvou stovek lidí. Jaké mají možnosti na trhu práce? Polsko předává Dánsku předsednictví v Radě Evropské unie. Jak se Varšavě dařilo naplnit vlastní prioritu a motto – posilovat bezpečnost Evropy? Česká armáda má svůj svátek, a to právě dnes. Jaké jsou přední výzvy v době nekončící ruské agrese?
Společnost OKD začala s plánovaným propouštěním více než dvou stovek lidí. Jaké mají možnosti na trhu práce? Polsko předává Dánsku předsednictví v Radě Evropské unie. Jak se Varšavě dařilo naplnit vlastní prioritu a motto – posilovat bezpečnost Evropy? Česká armáda má svůj svátek, a to právě dnes. Jaké jsou přední výzvy v době nekončící ruské agrese?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.
Partnerem odcinka jest Storytel – link do 30 dni za darmo: https://www.storytel.com/pl/c/podcastex30days #współpracareklamowaOna pyta jakiej słuchamy muzyki. My mówimy, że każdej po trochu, że ogólnie wszystkich rodzajów. Ona mówi, że też. Podsumowując fajnie nam się gada, dyskusja jest na poziomie wysokim, kulturalnym. Nieco tematów o kulturze i sztuce.*➤ ODWIEDŹ NASZ SKLEP: https://pozdrawiam.net/kategoria-produktu/podcastex/➤ WESPRZYJ PODCASTEX: https://patronite.pl/podcastex➤ POSTAW NAM KAWĘ: http://buycoffee.to/podcastex________________Zapytania biznesowe: kontakt@podcastex.pl
Pro opozici přišla bitcoinová kauza jako na zavolanou. Co se (ne)domluvilo v Istanbulu. Nawrockého vítězství je předzvěstí velkých problémů, nejen pro Polsko, ale pro celou EU. Merzova jízda v zahraniční politice pokračuje. Ale jak dlouho mu elán vydrží? Švédové popsali, jak funguje ruská dezinformační agentura SDA.
Evropští státníci ve formálních blahopřáních Karolovi Nawrockému, vítězi nedělních prezidentských voleb v Polsku, vyjadřují ochotu ke spolupráci a naději, že Polsko zůstane konstruktivním členem Evropské unie. Sami ovšem nevěří tomu, co říkají a píší. Těsná výhra populistického kandidáta podporovaného ultrakonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) je špatnou zprávou a představuje otřes, jehož důsledky budou cítit nejen v Polsku, ale daleko za jeho hranicemi.
Urszula Pieczek z "Gazety Wyborczej" rozmawia z Marią Zolkiną, kierowniczką programu Bezpieczeństwo Regionalne i Badanie Konfliktów w Fundacji Inicjatyw Demokratycznych im. Ilka Kuczeriwa w Kijowie, badaczką Londyńskiej Szkoły Ekonomii i Nauk Politycznych, o tym, co w relacjach polsko-ukraińskich zmieni prezydentura Karola Nawrockiego. Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl. Podcast powstał w ramach projektu The Eastern Frontier Initiative (TEFI) współfinansowanego przez Unię Europejską. Wyrażone poglądy i opinie są poglądami i opiniami autorów i niekoniecznie odzwierciedlają oficjalne stanowisko UE, która nie może ponosić za nie odpowiedzialności.
V nejtěsnějším souboji historie si Poláci zvolili nového prezidenta. Kandidát národovecké pravice Karol Nawrocki porazil liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského o necelé dva procentní body. Vítězi neuškodily četné skandály ani minulost fotbalového rváče s vazbami na podsvětí. Kam bude zvolený prezident chtít Polsko posunout?Host: Michal Lebduška - analytik Asociace pro mezinárodní otázkyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Polské prezidentské volby v neděli vyhrál národovecko pravicový kandidát Karol Nawrocki nad liberálem Rafałem Trzaskowskim. Oba dostali přes deset milionů hlasů, Nawrocki o 370 tisíc více než jeho soupeř. Co to bude znamenat pro Polsko?
Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.
Zbývá už jen týden, aby si Polsko zvolilo nového prezidenta. Situace je tam velmi napjatá a emotivní, šance obou kandidátů jsou víceméně vyrovnané. Podle posledního průzkumu byl mezi nimi rozdíl pouhých 200 tisíc hlasů ve prospěch Karola Nawrockého, kandidáta národovecké pravice. Proto se napjatě očekávalo, jak dopadnou dva nedělní průvody na podporu každého z nich.
Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.
Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Zahraniční politika strany nedělí tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Telefonní linka Putin-Trump. EU se raduje po velkém volebním víkendu, ale jen opatrně. Motoristé stále brzdící. Polsko: Šanci na prezidenta mají oba kandidáti.
Z Polska se pro mnoho Čechů stal vzor. Díky nejrychleji rostoucí ekonomice v celé Unii roste koupěschopnost tamních domácností. „Polsko jede na dluh. Kdyby Česká republika měla takový deficit svého rozpočtu, tak máme na všechno včetně zvyšování důchodů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus redaktor Deníku Luboš Palata. „Polsko chce vymáčknut maximum ze současného okna příležitostí,“ vysvětluje bývalý diplomat Maciej Ruczaj, který působí v Centru transatlantických vztahů.