Podcasts about polsko

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.

Polsko je přímo stvořené k trávení času u vody. Má moře, přes desítky tisíc řek a přes 9 tisíc jezer. Velká část z těchto vodních ploch přitom umožňuje plavbu na lodích. Nebylo by to ale Polsko, kdyby příznivcům vodních ploch a plavby nenabízelo i něco ojedinělého, a sice Elblągský kanál. Ten je totiž kaskádovitý, a tak po něm lodě nejen plují, ale dokonce také jezdí po trávníku.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Wykład Pawła Butkiewicza w ramach konferencji „Pogranicza. Tygiel kultur czy beczka prochu?”, zorganizowanej przez Studenckie Koło Naukowe Historyków UW i Wydział Historii Uniwersytetu Warszawskiego [22-23 kwietnia 2024 r.]Rolnictwo transgraniczne pogranicza polsko-litewskiego jako przykład praktyki transgranicznej nawewnętrznej granicy Schengen Rolnictwo transgraniczne na pograniczu polsko-litewskim stanowi interesujący przykład współpracy na wewnętrznej granicy strefy Schengen. Wykład pokazuje, w jaki sposób rolnicy z obu stron granicy podejmują wspólne działania – od dzierżawy ziemi, przez kooperatywy produkcyjne, po wymianę doświadczeń i technologii. To przykład praktyki transgranicznej, która przekracza administracyjne podziały, odpowiadając na lokalne potrzeby i wykorzystując swobodę przepływu ludzi, towarów i usług w Unii Europejskiej.Paweł Butkiewicz - Instytut Antropologii i Etnologii UAM w PoznaniuOrganizatorzy pochylili się nad tematyką pogranicza, terenów przygranicznych, występujących tam zjawisk oraz procesów w ujęciu historycznym. Temat pograniczy został ujęty interdyscyplinarnie, choć z naciskiem na badania społeczno-polityczne, gospodarcze lub kulturowe. Patronem wydarzenia było Muzeum Historii Polski.Komitet Organizacyjny Konferencji: dr Marta Michalska, mgr Grzegorz Garbuz, mgr Franciszek Fortuna, Aleksandra Krukowska, Afra Wierska, Jakub Kawczyński, Jakub Hardecki, Michał Schoeneich, Jakub PytelRada Naukowa Konferencji: dr hab., prof. ucz. Grażyna Szelągowska, dr hab., prof. ucz. Artur Markowski.Organizatorem konferencji było Studenckie Koło Naukowe Historyków UW – najstarsze koło na Uniwersytecie Warszawskim. Rok założenia 1916.Jeśli chcesz wspierać Wszechnicę w dalszym tworzeniu treści, organizowaniu kolejnych #rozmówWszechnicy, możesz:1. Zostać Patronem Wszechnicy FWW w serwisie https://patronite.pl/wszechnicafwwPrzez portal Patronite możesz wesprzeć tworzenie cyklu #rozmowyWszechnicy nie tylko dobrym słowem, ale i finansowo. Będąc Patronką/Patronem wpłacasz regularne, comiesięczne kwoty na konto Wszechnicy, a my dzięki Twojemu wsparciu możemy dalej rozwijać naszą działalność. W ramach podziękowania mamy dla Was drobne nagrody.2. Możesz wspierać nas, robiąc zakupy za pomocą serwisu Fanimani.pl - https://tiny.pl/wkwpkJeżeli robisz zakupy w internecie, możesz nas bezpłatnie wspierać. Z każdego Twojego zakupu średnio 2,5% jego wartości trafi do Wszechnicy, jeśli zaczniesz korzystać z serwisu FaniMani.pl Ty nic nie dopłacasz!3. Możesz przekazać nam darowiznę na cele statutowe tradycyjnym przelewemDarowizny dla Fundacji Wspomagania Wsi można przekazywać na konto nr:33 1600 1462 1808 7033 4000 0001Fundacja Wspomagania WsiZnajdź nas: https://www.youtube.com/c/WszechnicaFWW/https://www.facebook.com/WszechnicaFWW1/https://anchor.fm/wszechnicaorgpl---historiahttps://anchor.fm/wszechnica-fww-naukahttps://wszechnica.org.pl/#historia #rolnictwo #schengen #granica #pogranicze #polska #litwa

Dlaczego mimo zapowiedzi przełomu sprawa ekshumacji ofiar rzezi wołyńskiej wciąż stoi w miejscu? Jakie prace prowadzone są obecnie i czego dotyczą? Czy Ukraińcy inaczej patrzą dziś na UPA i historię Wołynia? Gościem Układu Otwartego jest Karolina Romanowska ze Stowarzyszenia Pojednanie Polsko-Ukraińskie, która od lat działa na rzecz godnego pochówku ofiar i wspólnego zrozumienia trudnej przeszłości.Mecenasi programu: Inwestuj w fundusze ETF z OANDA TMS Brokers: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://go.tms.pl/UkladOtwartyETF ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Novoferm: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://www.novoferm.pl/⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Zgłoś się do Szkoły Przywództwa Instytutu Wolności:⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://szkolaprzywodztwa.pl⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Link do zbiorki: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://zrzutka.pl/en6u9a⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://patronite.pl/igorjanke⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠➡️ Zachęcam do dołączenia do grona patronów Układu Otwartego. Jako patron, otrzymasz dostęp do grupy dyskusyjnej na Discordzie i specjalnych materiałów dla Patronów, a także newslettera z najciekawszymi artykułami z całego tygodnia. Układ Otwarty tworzy społeczność, w której możesz dzielić się swoimi myślami i pomysłami z osobami o podobnych zainteresowaniach. Państwa wsparcie pomoże kanałowi się rozwijać i tworzyć jeszcze lepsze treści. ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠Układ Otwarty nagrywamy w ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://bliskostudio.pl ⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠

Mija właśnie 82. Rocznica „krwawej niedzieli” – jednego z najbardziej dramatycznych epizodów antypolskiej ofensywy, przeprowadzonej na Kresach przez ukraińskich nacjonalistow.„Nie o zemstę, lecz o pamięć wołają ofiary” – głosi napis na pomniku ofiar ukraińskich nacjonalistów na krakowskim cmentarzu Rakowickim. 11 lipca 1943 roku oddziały OUN-UPA zaatakowały Polaków w 99 miejscowościach przedwojennego województwa wołyńskiego na Kresach. Dla upamiętnienia tego dnia, nazywanego „krwawą niedzielą”, obchodzimy Dzień Pamięci o Polakach – Ofiarach Ludobójstwa dokonanego przez OUN-UPA na Kresach Wschodnich II RP.Działająca od dwudziestolecia międzywojennego Organizacja Ukraińskich Nacjonalistów rozpoczęła w 1942 r. formowanie oddziałów zbrojnych, nazwanych później Ukraińską Powstańczą Armią. Jednym z celów jej ataków stała się ludność polska zamieszkująca przedwojenne polskie tereny na wschód od Sanu. W lutym 1943 r. OUN podjęła decyzję o usunięciu ludności nieukraińskiej z terenów uznawanych przez ukraińskich nacjonalistów za ziemie ukraińskie.Systematyczne działania eksterminacyjne ogarnęły przede wszystkim Wołyń – z punktem kulminacyjnym w 1943 r. – oraz część wschodniej Małopolski, gdzie do nasilenia antypolskich działań doszło rok później. Fizyczna eliminacja miała oczyścić tereny przedwojennych polskich Kresów południowo- wschodnich z pierwiastka polskiego. Szacuje się, że ukraińscy nacjonaliści, wspierani przez chłopstwo, zaatakowali ludność w 4300 miejscowościach i zamordowali około 100 tysięcy Polaków.W pobliżu zniszczonych wsi i chutorów pozostały bezimienne masowe doły grobowe kryjące – najczęściej okaleczone – ciała polskich mieszkańców Kresów. Ludobójstwo Polaków zyskało miano rzezi wołyńskiej.Celem ukraińskich nacjonalistów była jednak nie tylko fizyczna eliminacja polskiejspołeczności, ale także wykarczowanie śladów świadczących o wielowiekowej obecności polskiej na Kresach. Dlatego, dokonując aktów ludobójstwa, niszczyli jednocześnie polskie dobra kulturalne, zabytki, uderzali w kresową gospodarkę,wypalając polskie siedliska do fundamentów, ze szczególną zajadłością niszcząc katolickie kościoły.Materiał partnera Instytut Pamięci NarodowejWięcej podcastów historycznych znajdziesz naportalu przystanekhistoria.pl

W tym wydaniu: Zachód musi wywierać presję na białoruskiego dyktatora Aleksandra Łukaszenkę, aby wymusić demokratyczne zmiany – mówi niedawno zwolniony z więzienia dysydent Siarhiej Cichanouski; polskie eksperymenty przeprowadzane w kosmosie przez Sławosza Uznańskiego-Wiśniewskiego; relacje polsko-ukraińskich w kontekście zbrodni wołyńskiej. Zapraszamy do słuchania!

Cofnijmy się myślą do czasów zaborów. Mamy koniec XIX wieku, Rzeczpospolita formalnie nie istnieje, podzielona między trzy państwa. Jest jednak miejsce, które w tym trudnym czasie stanowi ostoję polskości, jak magnes przyciąga rodaków z innych zaborów i z zagranicy. W podejmowaniu decyzji bierze tu udział polski samorząd, można studiować na polskim uniwersytecie, iść do polskiego teatru, kupować polskie gazety. Coś bezcennego.***Robimy dobrą robotę? Pomóż nam dostarczać jeszcze więcej mądrych treści. Dołącz do społeczności Patronek i Patronów: 

Robert Czyżewski odnosi się do swojego artykułu, który ukazał się na łamach dwumiecięcznika „Arcana”, zatytułowanego „O konieczności niemożliwego polsko-ukraińskiego kompromisu historycznego”.

Czy Czesi nadal uważają Polaków za religijnych fanatyków, żyjących w zacofanym i płaskim jak stół kraju? Czy dla Polaków Czesi to wciąż tylko wesołe Pepiki? Mieszkańcy którego z tych krajów czują się starszym bratem drugiego i czy w ogóle jeszcze istnieje jakiś panslawizm.W 81 odcinku Czechostacji odpowiedzi na te pytania szukam wspólnie z Pavlem Trojanem, szefem czeskiego oddziału Polskiej Organizacji Turystycznej. Wyglądając z okna jego biura, okna z widokiem na praskie stare miasto i zamek, zastanawiamy się też nad tym, dlaczego Warszawa tak się zmienia, a Praga od dziesiątek lat niewiele. I o którym z europejskich krajów można powiedzieć, że jest "pieprzonym Hobbitonem".W rozmowie opowiadam też o tym, jak walczy się z czeską biurokracją a Pavel zwraca uwagę na to, że Czesi najchętniej słuchają piosenkarzy o niekoniecznie sterylnie czystych czeskich korzeniach. I zdradza, z czym nieustannie musi walczyć (spoiler - z samym sobą). Jest też trochę o tym, jak mogłyby wyglądać muzea a jak nie wyglądają i kto zburzył słup maryjny na praskim Staromaku. I o całym mnóstwie innych rzeczy.Rozmowę, jaką przeprowadził ze mną Pavel w swoim podcaście - Polsko stokrat jinak, znajdzie chociażby tutaj, jest też - z obrazem, na You Tube.***Jeśli podcast Wam się podoba i chcecie pomóc go rozwijać, możecie zostać Patronami lub Patronkami Czechostacji w serwisie Patronite. W tym tygodniu zdecydowali się na to:Małgorzata, Wojciech, Wojtek, RafałBardzo Wam dziękuję

Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska totiž Německo do Polska vracelo i ty osoby, které měly na jeho území zůstat. „Německo v podstatě dělá to, co velká část zemí Evropské unie, tedy posílá uprchlíky a migranty do zemí, ze kterých přišli. A to i žadatele o azyl, což je sice v souladu s německým právem, ale v rozporu s mezinárodním, které má přednost,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Agata Kondzińska i Iwona Szpala, dziennikarki polityczne "Wyborczej", rozmawiają o sporach w Koalicji 15 Października, samozwańczych akcjach prawicowców, oraz powrocie kontroli na naszej zachodniej granicy. Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl.

Polsko zavádí kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska totiž Německo do Polska vracelo i ty osoby, které měly na jeho území zůstat. „Německo v podstatě dělá to, co velká část zemí Evropské unie, tedy posílá uprchlíky a migranty do zemí, ze kterých přišli. A to i žadatele o azyl, což je sice v souladu s německým právem, ale v rozporu s mezinárodním, které má přednost,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začaly rozsáhlé stavební práce na silničním průtahu Jaroměří na Náchodsku, na hlavním tahu z Hradce Králové směrem na Náchod a Polsko. Průjezd městem znamená zdržení desítky minut. Město čekají velké dopravní komplikace, kterým se ale řidiči mohou vyhnout. Detaily zjišťoval přímo v Jaroměři reportér Tomáš Lörincz.

W tym wydaniu: podsumowanie półrocznej prezydencji Polski w Unii Europejskiej; zapowiedzi działań MSWiA w związku z sytuacja na granicy polsko-niemieckiej; 45. rocznica fali masowych strajków na Lubelszczyźnie, która poprzedziła Sierpień 80'; Polonia Camp, czyli spotkanie młodej Polonii z całego świata odbędzie się niebawem w Warszawie. Zapraszamy do słuchania!  

Společnost OKD začala s plánovaným propouštěním více než dvou stovek lidí. Jaké mají možnosti na trhu práce? Polsko předává Dánsku předsednictví v Radě Evropské unie. Jak se Varšavě dařilo naplnit vlastní prioritu a motto – posilovat bezpečnost Evropy? Česká armáda má svůj svátek, a to právě dnes. Jaké jsou přední výzvy v době nekončící ruské agrese?

Společnost OKD začala s plánovaným propouštěním více než dvou stovek lidí. Jaké mají možnosti na trhu práce? Polsko předává Dánsku předsednictví v Radě Evropské unie. Jak se Varšavě dařilo naplnit vlastní prioritu a motto – posilovat bezpečnost Evropy? Česká armáda má svůj svátek, a to právě dnes. Jaké jsou přední výzvy v době nekončící ruské agrese?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za vyhazování peněz na zbrojení si můžeme sami. Bůh si nemyslí, že je Putin. Mladí teroristé z Brna, jak se bránit? Rodiče mají své děti bránit před infekcí nenávisti. Polsko bude možná přepočítávat hlasy z prezidentských voleb.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polskem hýbe v posledních dnech aféra, která může mít ohromný politický dopad. Týká se vážných nesrovnalostí ve sčítání hlasů v nedávných prezidentských volbách. Podle údajů Ústřední volební komise v nich zvítězil kandidát národovecké pravice Karol Nawrocki. Podle komise o 370 tisíc hlasů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zatímco Polsko nebo pobaltské státy masivně investují do své obrany, Česko zaostává. „Odstrašení je přitom jediná šance, jak čelit agresorovi,“ říká Lukáš Kovanda. Proč by se Česká republika neměla spoléhat na USA a měla by vzít obranu do vlastních rukou? A jaké další závěry vyplynuly ze summitu NATO? Hlavní ekonom Trinity Bank komentuje i vývoj cen energií po uklidnění na Blízkém východě a přibližuje témata, která mohou rezonovat v předvolební kampani.

# Bartosz Borowski, założyciel legendarnej restauracji AHAAN z prawdziwym tajskim jedzeniem, opowiada o nowym lokalu zlokalizowanym na Mordorze - AHAAN STREET

Do Polska míří každým rokem víc a víc Čechů. Loni jich podle tamních úřadů přijelo na dovolenou okolo půl milionu. Láká je moře, ale nejen to. Polsko má hory, pralesy, ledovcová jezera, písečné duny i historická města. A lákavé je i přijatelnými cenami služeb, i když letos si za ně turisté připlatí.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.

Polské nadšení z ukrajinských úspěchů na frontě vystřídaly napjaté vztahy. „Ukrajinci velmi záhy pochopili, že Polsko mají na sto procent a za každých okolností na své straně. A tím pádem, v souladu s bohužel tvrdou diplomatickou logikou, se o Poláky nemusí až tolik starat,“ poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Maciej Ruczaj, politolog z Centra transatlantických vztahů Univerzity CERVO a bývalý velvyslanec Polska na Slovensku.Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Téměř před 14 dny si Polsko zvolilo prezidentem Karola Nawrockého, člověka, kterého ještě v prosinci nikdo neznal a kterému národovecká strana Právo a spravedlnost (PiS) vyrobila ideální image především na sociálních sítích. Nad liberálem Rafałem Trzaskowským zvítězil těsně rozdílem dvou procent, každý z nich dostal 10 milionů a pár set tisíc hlasů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Partnerem odcinka jest Storytel – link do 30 dni za darmo: https://www.storytel.com/pl/c/podcastex30days #współpracareklamowaOna pyta jakiej słuchamy muzyki. My mówimy, że każdej po trochu, że ogólnie wszystkich rodzajów. Ona mówi, że też. Podsumowując fajnie nam się gada, dyskusja jest na poziomie wysokim, kulturalnym. Nieco tematów o kulturze i sztuce.*➤ ODWIEDŹ NASZ SKLEP: https://pozdrawiam.net/kategoria-produktu/podcastex/➤ WESPRZYJ PODCASTEX: https://patronite.pl/podcastex➤ POSTAW NAM KAWĘ: http://buycoffee.to/podcastex________________Zapytania biznesowe: kontakt@podcastex.pl 

Pro opozici přišla bitcoinová kauza jako na zavolanou. Co se (ne)domluvilo v Istanbulu. Nawrockého vítězství je předzvěstí velkých problémů, nejen pro Polsko, ale pro celou EU. Merzova jízda v zahraniční politice pokračuje. Ale jak dlouho mu elán vydrží? Švédové popsali, jak funguje ruská dezinformační agentura SDA.

Evropští státníci ve formálních blahopřáních Karolovi Nawrockému, vítězi nedělních prezidentských voleb v Polsku, vyjadřují ochotu ke spolupráci a naději, že Polsko zůstane konstruktivním členem Evropské unie. Sami ovšem nevěří tomu, co říkají a píší. Těsná výhra populistického kandidáta podporovaného ultrakonzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) je špatnou zprávou a představuje otřes, jehož důsledky budou cítit nejen v Polsku, ale daleko za jeho hranicemi.

Urszula Pieczek z "Gazety Wyborczej" rozmawia z Marią Zolkiną, kierowniczką programu Bezpieczeństwo Regionalne i Badanie Konfliktów w Fundacji Inicjatyw Demokratycznych im. Ilka Kuczeriwa w Kijowie, badaczką Londyńskiej Szkoły Ekonomii i Nauk Politycznych, o tym, co w relacjach polsko-ukraińskich zmieni prezydentura Karola Nawrockiego. Więcej podcastów na: https://wyborcza.pl/podcast. Piszcie do nas w każdej sprawie na: listy@wyborcza.pl. Podcast powstał w ramach projektu The Eastern Frontier Initiative (TEFI) współfinansowanego przez Unię Europejską. Wyrażone poglądy i opinie są poglądami i opiniami autorów i niekoniecznie odzwierciedlają oficjalne stanowisko UE, która nie może ponosić za nie odpowiedzialności.

V nejtěsnějším souboji historie si Poláci zvolili nového prezidenta. Kandidát národovecké pravice Karol Nawrocki porazil liberálního starostu Varšavy Rafala Trzaskowského o necelé dva procentní body. Vítězi neuškodily četné skandály ani minulost fotbalového rváče s vazbami na podsvětí. Kam bude zvolený prezident chtít Polsko posunout?Host: Michal Lebduška - analytik Asociace pro mezinárodní otázkyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Polské prezidentské volby v neděli vyhrál národovecko pravicový kandidát Karol Nawrocki nad liberálem Rafałem Trzaskowskim. Oba dostali přes deset milionů hlasů, Nawrocki o 370 tisíc více než jeho soupeř. Co to bude znamenat pro Polsko?

Polské prezidentské volby vyhrál dle očekávání, ačkoliv jen velmi těsně, konzervativec a kandidát strany Právo a spravedlnost Karol Nawrocki, kterého podpořilo 50,89 procent voličů. Jeho protikandidát z vládní Občanské koalice Rafal Trzaskowski získal 49,11 procenta. Přestože prezident Petr Pavel ke zvolení svého polského protějšku řekl, že věří, že pod jeho vedením bude Polsko nadále rozvíjet své demokratické a prozápadní směřování, visí nad tím velký otazník. Jak totiž ve Výtahu Respektu upozorňuje Tomáš Brolík, prezident v Polsku nemá příliš velké pravomoci. V tomto případě jde navíc o koně Jaroslava Kaczyńského: „Pokud Nawrockému doporučí, aby vládu zcela zablokoval, nejspíš to zkusí. Tuskova vláda se může rozpadnout, což by vedlo k předčasným volbám. To by vedlo k vládě PiS a Konfederace, což by byla ostře protiunijní, a nejspíš i protiukrajinská vláda." Jak přesně by se to mohlo projevit? Jak velká šance je, že Poláci a Polky půjdou k předčasným volbám? A co zvolení Nawrockého znamená pro V4 a Evropskou unii?

„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Ministerstvo přijalo dar jedné miliardy korun v bitcoinech a nepožadovalo prokázat původ peněz. To je samo o sobě obrovský problém, protože tím se legalizuje prodej zbytkové částky bitcoinů,“ vysvětluje politoložka Vladimíra Dvořáková poslední aféru Pavla Blažka, ministra spravedlnosti v demisi. Jak velký reputační problém bitcoinová aféra představuje pro ODS i koalici Spolu? A jakou zprávou je pro Polsko i pro Evropu nově zvolený prezident Karol Nawrocki?

Polské prezidentské volby v neděli vyhrál národovecko pravicový kandidát Karol Nawrocki nad liberálem Rafałem Trzaskowskim. Oba dostali přes deset milionů hlasů, Nawrocki o 370 tisíc více než jeho soupeř. Co to bude znamenat pro Polsko? Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Roční tržby softwarové skupiny Asseco přesahují 100 miliard korun, zisk má vyšší, než je obrat většiny lokálních konkurentů, s jejími akciemi se obchoduje na burze a… přesto ji v Česku zná relativně málo lidí. Polsko-slovenský holding tady ale zaměstnává stovky lidí a výrazně se angažuje ve světě digitalizace a automatizace jak firemních procesů, tak veřejné správy.„Teď připravujeme dvě akvizice, jednu v Česku, jednu na Slovensku. Máme radost, že firmy často chodí rovnou za námi a chtějí, abychom je koupili,” říká člen představenstva celé skupiny Asseco Jozef Klein, který byl hostem nové epizody podcastu z edice Money Maker Leaders, kam si zveme elitní manažery. V Česku stále ještě málo známý příběh vypráví společně s Vladimírem Dzurillou, bývalým vládní zmocněncem pro digitalizaci, který je členem vedení Asseca v Česku a na Slovensku.Pusťte si celý rozhovor! Čtěte nás i na webu CC.cz, kde pro vás každý den pokrýváme témata, která hýbou Českem a světem.00:00:00 Začínáme00:12:52 Autonomní vozíky a Formula Systems00:21:34 Důraz na manažerskou lokálnost00:28:25 První „zahraniční“ firma na polské burze00:41:25 Lobbování v Izraeli a zkušenosti ze státní správy00:55:06 „Česko je v digitalizaci mnohem dál než Slovensko.“01:09:25 Soukromý vs. komerční sektor

Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.

Zbývá už jen týden, aby si Polsko zvolilo nového prezidenta. Situace je tam velmi napjatá a emotivní, šance obou kandidátů jsou víceméně vyrovnané. Podle posledního průzkumu byl mezi nimi rozdíl pouhých 200 tisíc hlasů ve prospěch Karola Nawrockého, kandidáta národovecké pravice. Proto se napjatě očekávalo, jak dopadnou dva nedělní průvody na podporu každého z nich.

Polsko před rozhodnutím. Vybere nového prezidenta. Nawrocki, nebo Trzaskowski? Vláda proti opozici. Co všechno je v sázce? Bude Polsko dál podporovat Ukrajinu? A jakou roli v prezidentských volbách hraje extremismus? Otázky pro Kateřinu Havlíkovou, zpravodajku Českého rozhlasu v Polsku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Další důležité změny v přijímacím řízení na střední školy vláda nechystá. Návrh zdražit dopravu ve Středočeském kraji a Praze. Evropané slibují Ukrajině podporu za všech okolností, bez Trumpa ale zatím nevědí jak. A Polsko před druhým kolem prezidentské volby. To jsou témata pondělních Názorů a argumentů, jimiž provází Ondřej Konrád.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zbývá už jen týden, aby si Polsko zvolilo nového prezidenta. Situace je tam velmi napjatá a emotivní, šance obou kandidátů jsou víceméně vyrovnané. Podle posledního průzkumu byl mezi nimi rozdíl pouhých 200 tisíc hlasů ve prospěch Karola Nawrockého, kandidáta národovecké pravice. Proto se napjatě očekávalo, jak dopadnou dva nedělní průvody na podporu každého z nich.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Zahraniční politika strany nedělí tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Telefonní linka Putin-Trump. EU se raduje po velkém volebním víkendu, ale jen opatrně. Motoristé stále brzdící. Polsko: Šanci na prezidenta mají oba kandidáti.

Polsko má za sebou první kolo prezidentských voleb. Rozhodovat se bude mezi kandidátem vládního občanského bloku, proevropsky orientovaným varšavským starostou Rafałem Trzaskowskim a historikem Karolem Nawrockim, kterého podporuje opoziční strana Právo a spravedlnost. O co všechno se v Polsku hraje? Politolog Lubomír Kopeček ještě prozradí, jak probíhá předvolební kampaň v Česku, i to, co překvapivého přinesly poslední průzkumy.Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z Polska se pro mnoho Čechů stal vzor. Díky nejrychleji rostoucí ekonomice v celé Unii roste koupěschopnost tamních domácností. „Polsko jede na dluh. Kdyby Česká republika měla takový deficit svého rozpočtu, tak máme na všechno včetně zvyšování důchodů,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus redaktor Deníku Luboš Palata. „Polsko chce vymáčknut maximum ze současného okna příležitostí,“ vysvětluje bývalý diplomat Maciej Ruczaj, který působí v Centru transatlantických vztahů.

"Czas traktatów dwustronnych i ich znaczenia minął. Od czasu, kiedy jesteśmy członkiem Unii Europejskiej i NATO, podstawowe ramy prawne naszego bezpieczeństwa, naszej współpracy gospodarczej są natowski i unijne. Traktaty dwustronne mają dla nas znaczenie przede wszystkim z państwami spoza UE. Natomiast nie będę jakoś bardzo krytykował tego, że się zawiera traktat z dużym państwem. Natomiast patrzyłem i tam w treści wiele takich nowości, które by Polsce coś przynosiły, nie ma" – tak Szymon Szynkowski vel Sęk skomentował w Popołudniowej rozmowie w RMF FM polsko-francuski traktat zawarty w zeszłym tygodniu w Nancy.

Na vojenském cvičišti nedaleko Vratislavi proběhla akce Trénuj s armádou. Na výcvik běžných civilistů v jihozápadním Polsku se přijel podívat reportér britské BBC. Mladí i staří, muži i ženy, rodiče i děti přišli na cvičiště, aby se naučili, jak se bránit případné vojenské invazi nepřátelského státu. Kromě střelby se mohli naučit víc o boji z blízka, jak poskytnout první pomoc nebo jak si správně nasadit plynovou masku.

"Bezpiecznie nie jest i Putin próbuje szkodzić Polsce. Ma obsesję na punkcie Polski. Polsko-francuski pakt będzie pokazywać, że jesteśmy po "zachodniej stronie" i nie jesteśmy sami" - mówił w Popołudniowej rozmowie w RMF FM Paweł Kowal.

Stahují se USA z role zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou?; Výročí, na které slovenská vláda jaksi zapomněla; O osudu demokracie mohou ještě stále rozhodnout sami občané; Polsko si chystá nového prezidenta; Sto dní šílenství s Donaldem I.; Při hybridních válkách nelze zapomínat na „domácí frontu“

Už za měsíc, 1. června, si Polsko zvolí nového prezidenta. Ve hře jsou dva kandidáti, jeden za Tuskovu vládní stranu, druhý za opozici Jarosława Kaczyńského.