Podcasts about polsko

Nová vláda Andreje Babiše chce podle svých slov okamžitě po nástupu zrušit či odmítnout emisní povolenky ETS2 pro domácnosti a osobní dopravu. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda ale upozorňuje, že to nebude možné „jedním mávnutím ruky“. Podle něj může Česko nejvýše oddalovat zavedení systému a skutečné zrušení by znamenalo tvrdé sankce ze strany Evropské komise.„Zrušit to nejde ze dne na den. To by se neobešlo bez sankcí a přiškrcení evropských dotací,“ říká Kovanda. „Reálně lze čekat, že vláda bude s Bruselem hrát diplomatický ping-pong a snažit se o odklad, možná do roku 2030, jak požaduje Polsko. Ale dřív nebo později ten systém přijde.“Podle Kovandy může být právě Polsko klíčovým spojencem při vyjednávání. Polský premiér Donald Tusk po posledním bruselském summitu uvedl, že se Varšava snaží o odklad ETS2 až na konec dekády, přestože je sám proevropský politik.Kovanda zároveň varuje před tím, aby se Česká republika vzdávala práva veta v EU. „Tohle je přesně situace, kde by se právo veta hodilo. Můžeme díky němu ušetřit desítky miliard na sankcích nebo si vyjednat mírnější podmínky. Bez veta ztrácíme vyjednávací sílu,“ dodává. Víc v novém Hrotcastu!caroda vzb19e3ebaaef170

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.

Jednou vidět na vlastní oči je lepší, než o tom stokrát číst, nebo se na to dívat v televizi. Abyste v pralese v Bělověži na vlastní oči viděli pohraniční bariéru, nebo spíš ocelovou zeď, která dnes odděluje Polsko od Běloruska, tak musíte jet z Česka celý den autem.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dziś w programie podsumujemy najważniejsze wydarzenia tygodnia; następnie przeniesiemy się do Szwajcarii, gdzie odbędzie się  II Konferencja Edukacyjna, poświęcona w dużej mierze językowi polskiemu; zajrzymy też do Krakowa, gdzie trwają 28. Międzynarodowe Targi Książki, a na koniec porozmawiamy z tegorocznymi laureatkami Polskiej Nagrody im. Sérgio Vieira de Mello. Zapraszamy! 

Dziś w audycji: Andrzej Poczobut, działacz polskiej mniejszości na Białorusi i dziennikarz     więziony przez reżim, laureatem nagrody Sacharowa. Przyznawana jest ona przez Parlament     Europejskim za walkę o prawa człowieka i demokrację. Razem z Andrzejem Poczobutem    nagrodzona została także dziennikarka z Gruzji Mzia Amaglobeli. Sytuacja na granicy polsko-litewskiej, gdzie przynajmniej do kwietnia, przy wjeździe do Polski, będą trwały kontrole pojazdów. Mają związek z nielegalną migracją. Rozmawiamy na ten temat  z rzeczniczką Podlaskiego Oddziały Straży Granicznej, major Katarzyną Zdanowicz. Już po raz dwudziesty Kolegium Europy Wschodniej im. Jana Nowaka- Jeziorańskiego we Wrocławiu zorganizowało konferencję pt. „Polska Polityka Wschodnia”. Forum łączy ekspertów, dyplomatów i analityków zajmujących się regionem. Rozmowa z Laurynasem Vaičiūnasem, prezesem Kolegium Europy Wschodniej. Naszym gościem jest Andrzej Sułek, krytyk muzyczny z Drugiego Programu Polskiego Radia, który podsumuje XIX Konkursu Chopinowskiego. Zachęcamy do słuchania! 

W polskiej debacie o Niemczech emocje sięgają zenitu. Jedni widzą w nich najbliższego sojusznika, inni – „chorego człowieka Europy”, który finansuje zbrodniczą machinę wojenną Putina. Michał Płociński rozmawia z Esterą Flieger o tym, co polski spór o Niemcy mówi nam o nas samych.Kup subskrypcję „Rzeczpospolitej” pod adresem: https://czytaj.rp.pl

Pod koniec poprzedniej kadencji Andreja Babiša relacje między Warszawą a Pragą sięgnęły dna. Czesi chcą dobrych stosunków; liczą na owocną współpracę energetyczną - mówi politolog Jan Lupomesky. 

Coraz częściej w przestrzeni publicznej słyszymy głosy polityków, ale nie tylko, o tym kto jest prawdziwym Polakiem. Jakie powinien mieć cechy i czym ta jego polskość powinna się charakteryzować. Marek Mierzwiak w dzisiejszym wykładzie w Szkole Bardzo Wieczorowej rozmawia właśnie na ten temat z dr Jackiem Kurkiem - historykiem, przyglądając się naszej polskości w różnych aspektach. Bo Polak to nie tylko ktoś z wierszyka Władysława Bełzy, ale to człowiek, ludzie tutaj żyjący.

W audycji: brak przełomu w polityce Stanów Zjednoczonych wobec wojny na Ukrainie. Tak wyniki piątkowego spotkania prezydentów USA i Ukrainy w Białym Domu oceniane są nad Dnieprem. Większość komentatorów wskazuje, że Wołodymyr Zełenski, przynajmniej oficjalnie, nie zdołał przekonać Trumpa do decyzji na korzyść Kijowa. Na Kirgiskim Uniwersytecie Narodowym w Biszkeku powołano Polsko-Kirgistańską Komisję Historyczną – wspólną inicjatywę Muzeum Pamięci Sybiru i Muzeum II Wojny Światowej w Gdańsku. Dzisiejszej nocy poznamy laureatów XIX Międzynarodowego Konkursu Pianistycznego imienia Fryderyka Chopina. W finałowej jedenastce znalazł się jeden Polak, dwudziestopięcioletni Piotr Alexewicz. Kim jest pianista, który po sukcesach na świecie i w kraju staje przed szansą na złoty medal? Niezależnie od wyniku, już teraz jest wielkim wygranym. „Najlepsze miasto świata. Opera o Warszawie” to muzyczny hołd dla historii stolicy, która po wojennej katastrofie została odbudowana wspólnym wysiłkiem mieszkańców. Rozmowa z pomysłodawcą i kuratorem projektu Jarosławem Trybusiem oraz reżyserką Barbarą Wi

Během své nedávné návštěvy Maďarska se bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nechala slyšet, že Polsko a Baltské země nesou částečnou zodpovědnost za rozpoutání války na Ukrajině. Její slova vyvolala u politiků v dotčených zemích střední a východní Evropy bouřlivou reakci, píše server francouzského deníku Le Figaro.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Dwóch młodych filmowców z Polski i z Australii łączy jeden projekt. Młody operator filmowy Stanisław Horodecki, który przyleciał z Polski, aby w Australii zrealizować krótkometrażowy film fabularny „Początek końca” w reżyserii Eryka Lenartowicza - absolwenta Gdyńskiej Szkoły Filmowej i Australian Film Television and Radio School (AFTRS) w Sydney - opowiada o różnicach w pracy na planie filmowym w zależności od kraju, w którym powstaje produkcja...

W dzisiejszym odcinku dyskutujemy o relacjach Ukrainy z Polską i Europą. Rozmowę nagraliśmy podczas polsko-ukraińskiej konferencji w Kijowie współorganizowanej przez Fundację Batorego. A naszym gościem jest Edwin Bendyk, prezes Fundacji i publicysta tygodnika "Polityka”. Rozmowę prowadzi Marek Świerczyński. Zapraszamy!

Dziś w programie: na Węgrzech rośnie sprzeciw wobec premiera Viktora Orbána, który rządzi Węgrami od 2010 roku. W przyszłym roku czeka go, jak określają analitycy, najtrudniejszy wyścig wyborczy, ponieważ problemy gospodarcze kraju utrzymują się, a inflacja utrudnia potencjalne obniżki stóp procentowych przez bank centralny. Opozycja liczy na przełom, ale z drugiej  strony ostrzega, że władza Orbána pozostaje silna ze względu na wszechobecną propagandę rządową; Muzeum Fryderyka Chopina w Warszawie zaprasza uczestników XIX    Międzynarodowego Konkursu Pianistycznego im. F. Chopina – muzealne ekspozycje czekają na zagranicznych gości - rozmowa z Urszulą Król, kustosz muzeum; III Polsko-Niemiecki Festiwal Kultury „Poloneza czas zacząć” w w Norymberdze – rozmowa z Andrzejem Krystą, organizatorem festiwalu; gość programu - Jerzy Łanuszewski, autor stołowej gry roleplaying "Inny PRL" pozwalającej graczom odwiedzić realia fantastycznej wersji Polski Ludowej. Seria oparta jest na nagradzanym komiksie, wydawanym już także poza Polską. Zapraszamy! 

Dziś w programie zrelacjonujemy wizytę nowej litewskiej premier w Warszawie. Rozmowy zdominowały kwestie bezpieczeństwa; następnie sprawdzimy czy przyszłoroczne wybory parlamentarne mogą zmienić krajobraz polityczny na Węgrzech; natomiast po wyborach w Czechach Polska mniejszość będzie miała swojego przedstawiciela w parlamencie. Porozmawiamy zatem z Bogusławem Niemcem, obecnie wiceburmistrzem leżącego na Zaolziu Hawierzowa; przeniesiemy się też do Sejmu gdzie rozpoczął się Tydzień Chopinowski, a na koniec zajrzymy do Osaki. Pawilon Polski na Expo 2025 odwiedziło już ponad milion odwiedzających. Zapraszamy!

V Česku probíhají volby do Poslanecké sněmovny, které jsou prezentovány jako osudové, rozhodující. Není to ale sebeklam? Zajímají třeba už jenom naše oblíbené sousedy z Polska? „Moc ne. Ale to je rozdíl mezi Čechy a Poláky: zatímco Poláky na Češích zajímá široce pojatá kultura, kdežto politika nikoli, Češi v Polsku sledují spíše politiku než kulturu,“ říká politolog Maciej Ruczaj. Těmito, ale i dalšími svými slovy, v nichž popisuje aktuální dění v Polsku, překvapuje v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! oba své hostitele – bratry Jakuba a Lukáše Novosadovy.„Bohužel Česko je v posledních letech stranou zájmu polské politiky, a tím pádem i polských médií,“ pokračuje Ruczaj. To je dáno pohybem zahraniční polské politiky, která se nyní soustřeďuje na vztahy s baltsko-skandinávskou skupinou zemí. Proto se ostatně nový polský prezident Karol Nawrocki setkal za úvodní dva měsíce svého mandátu se zástupci baltských států už třikrát – dokonce s nimi konzultoval i svou cestu do USA za Donaldem Trumpem. „Severovýchodní linka je v tuto chvíli opravdu asi hlavní linkou polské regionální politiky, protože je vnímána jako region, kde je to reálně nejnapjatější, ale taky jako region, s kterým lze pracovat. Zatímco visegradská skupina je v hybernaci, bohužel.“Zároveň odklon od střední Evropy je dán také tím, že Polsko není s to navázat kloudné vztahy s Německem. Německo totiž je přesvědčeno, že má dost času se vyzbrojit a připravit na konflikt, zatímco Polsko si to nemyslí. „Polsko svou zahraničně-bezpečností politiku stavělo více než na NATO na bilaterálním vztahu s USA,“ vysvětluje Ruczaj a dodává, že polská strana nevnímá USA jako říši dobra, ale pragmaticky jako jediného partnera, který je schopen garantovat bezpečnost a zároveň je natolik vzdálený, že nebude vystavovat Polsko svým vlastním mocenským potřebám. Obzvlášť když je Amerika v situaci hledání sebe sama a své nové zahraniční doktríny. „Kvůli tomu všemu si Polsko chce pojistit partnerství s Amerikou. Proto byla první zahraniční cesta Nawrockého do Spojených států – a měla jediný cíl: přimět amerického prezidenta veřejně říct, že američtí vojáci z Polska neodejdou.“V dalších částech epizody se hovoří třeba o polsko-ukrajinských vztazích a o polské kampani a polském tlaku exhumovat mrtvé po masakru u Volyně a řádně je pohřbít. „Není takový požadavek teď, v průběhu války, nemravný? Nemělo by se počkat až po ní?“ ptá se Lukáš. „Problém je, že ukrajinská strana, i když deklaruje, že není problém toto vyřešit, pro to reálně třicet let nic nedělá. Až teď se zdá, že Ukrajinci začínají chápat, jak moc je to pro Polákydůležité. Což je dobře, protože empatii vůči sobě musí projevovat obě strany,“ kontruje Maciej. A dodává, že je důležité být k sobě vstřícní už proto, že oba státy mají velký společný zájem, a proto spolu musejí vycházet. I když třeba na postoji k banderovské Ukrajinské povstalecké armádě se patrně nebudou moci shodnout nikdy.Jaké jsou vztahy s ukrajinské vlády s novým polským vedením? Nenavykli jsme si příliš veškerou vinu za své problémy automaticky házet na Rusy? Nevymlouváme se na ně, aniž přemýšlíme, jak ti toho budou využívat? Ostatně přichází ruská propaganda s novými podněty, anebo jenom dovedně parazituje na našich vlastních slabostech? Aneb konečně podcast, který klade správné otázky.

W 2020 roku działacz polityczny i medialny Sohei Kamiya postanowił założyć nową partię polityczną – Sanseitō. Powstanie nowego ugrupowania było reakcją na coraz bardziej centrowy kurs kolejnych liderów największej japońskiej formacji konserwatywnej – Partii Liberalno-Demokratycznej. Kamiya zdołał stworzyć ruch, który w ostatnich wyborach uzyskał ponad 15% poparcia, opierając się na hasłach antyimigracyjnych, nacjonalistycznych, antysystemowych i tradycjonalistycznych. Sanseitō idzie po władzę, z całościowym planem zmiany japońskiej polityki, włączając w to m.in. własny projekt konstytucji oraz plan ponownej militaryzacji kraju. Pozostałe artykuły możesz czytać na

Redaktor Michał Nowak, autor cyklu Raport z Frontu, rozmawiał z Marcinem Łuniewskim, autorem książki "Rosja. Od rozpadu do faszystowskiej dyktatura"

Jerzy Szczepkowski to współczesny polski pisarz, z wykształcenia doktor architektury, z zamiłowania historyk filozofii. Napisał takie książki, jak: Upadły Książę (2022), Katechizm Antykultury i Wchłonięty. Tobiasz Szpett i jego Ślepy Książę (2023), które łączą elementy beletrystyki z filozoficznymi oraz kulturowymi rozważaniami. Autor promowany jest przez takie wydawnictwa jak Prohibita czy Multibook, a więc z pewnością możemy włożyć jego książki na półkę ze współczesną, szeroko pojętą literaturą „prawicową”. Szczepkowski jest autorem niekonwencjonalnym, i to jest naprawdę potężny walor, bo wpadanie w pułapkę banałów jest niestety dość powszechne w konkretnych środowiskach, które określają się jako katolickie czy konserwatywne. Pozostałe artykuły możesz czytać na

Rosyjskie drony, incydenty powietrzne i pytanie o gotowość NATO — Marcin Przydacz (Sekretarz Stanu, Szef Biura Polityki Międzynarodowej) o tym, co Polska powinna robić: od kinetycznej neutralizacji wrogich obiektów, przez budowę kompatybilnego systemu antydronowego, po współpracę przemysłową z Ukrainą i długofalowe priorytety polityki zagranicznej.(00:00) Wstęp(1:50) Czy polskie władze mają wypracowane wspólne stanowisko co zrobić kiedy następnym razem do Polski wlecą rosyjskie drony?(5:36) Czy należy zaangażować przemysł prywatny w budowę systemu antydronowego?(13:44) Polsko-ukraińskie fabryki dronów - czy możliwa jest współpraca na tym polu?(16:38) Które kierunki dla Polski są strategicznie najważniejsze? Współpraca z Ukrainą(32:50) Traktat polsko-ukraiński, relacje Nawrocki-Zełenski(39:26) Rola Polski w procesie pokojowym(44:18) Rola północno-wschodniej flanki NATO(50:50) Jak niemieckie elity patrzą na Polskę?(1:02:20) Traktat z Francją(1:09:41) Co wynika dla Polski z dobry relacji Nawrockiego i Trumpa?

Do kin vstoupil nový film Agnieszky Holland s názvem Franz. Film, který vznikal v české produkci, podle českého scénáře a s českými herci, posílá Polsko na Oscary. Je v něm zobrazen krátký život záhadného spisovatele a jeho zvláštní vztahy se ženami. Film vám doporučuju a v těch jeho láskách jsem se trochu víc porejpala.

„Mohla jsem si vybrat střední školu, většina byla v Anglii, ale s ohledem na moje zaměření jsem zjistila, že škola v Polsku v něm má nejlepší výsledky,” říká Viktorie Pavlíčková, která absolvovala dva roky studia a maturitu na soukromé Akademeia High School ve Varšavě, kde se soustředila na biologii, chemii a matematiku. V současnosti studuje experimentální a molekulární biologii na Masarykově univerzitě v Brně.

0:00 Wstęp 1:06 Polska ze środy na czwartek ponownie otworzy swoją granicę z Białorusią2:34 Według Donalda Trumpa, Ukraina przy wsparciu Europy może odzyskać swoje terytoria4:04 Prezydent Stanów Zjednoczonych uważa, że Organizacja Narodów Zjednoczonych nie wykorzystuje swojego potencjału5:26 Drony sparaliżowały funkcjonowanie lotniska w stolicy Danii6:51 Unia Europejska podpisała umowę o wolnym handlu z Indonezją8:14 Francuskie i niemieckie koncerny zbrojeniowe spierają się o budowę myśliwca nowej generacjiInformacje przygotował Maurycy Mietelski. Nadzór redakcyjny – Igor Janke. Czyta Michał Ziomek.Mecenasi programu: AMSO-oszczędzaj na poleasingowym sprzęcie IT: https://amso.pl/Uklad-otwarty-cinfo-pol-218.html

Polsko sice stojí na straně Ukrajiny napadené Ruskem, to ale neznamená, že jsou jejich historické a společenské jsou bezproblémové. Jedním z důvodů je tzv. Volyňský masakr z let 1943 až 1944, při kterém na tehdy polském území – dnes ukrajinském –, okupovaném nacistickým Německem, ukrajinští nacionalisté masově zavraždili desítky tisíc etnických Poláků.

Velmi citlivým tématem jsou v posledních dvou týdnech drony. Polský ministr vnitra oznámil, že Polsko zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Incidenty hlásí i Rumunsko. „Polský ministr obrany a ukrajinský ministr obrany podepsali dohodu ve vazbě na spolupráci stran dronů, a to v několika aspektech,“ uvádí bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.

Dánsko jako momentálně předsedající země Evropské unie bylo nuceno tento týden stáhnout z programu schůze ministrů životního prostředí hlasování o nové povinnosti snížit emise skleníkových plynů do roku 2040 o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Svědčí to o tom, že s ambiciózními cíli tohoto typu začínají mít problém nejen tradičně „klimatoskeptické“ země, jako jsou Česko nebo Polsko, ale i řada dalších, například Francie, ba dokonce Německo.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Česko kvůli hrozbě z Ruska zvažuje odstoupení od úmluv zakazujících nášlapné miny a kazetovou munici. Kroky ke zrušení zákazu už učinily Polsko, Finsko a pobaltské státy. „Zvýšíme tím věrohodnost v NATO a zpomalíme agresora,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Jan Jireš, bezpečnostní analytik CEVRO univerzity. „Snížíme obranu civilistů a nezískáme žádnou vojenskou výhodu,“ nesouhlasí ředitel české Amnesty International Pavel Gruber.

Zkušební ruský dronový útok na Polsko měl vyzkoušet – vedle reakce polské protiletecké obrany – také odolnost polské politiky. Těsně před útokem rozdělené tak, jak jen rozdělená být mohla. Prezident Karol Nawrocki šikoval síly k závěrečné vnitropolitické bitvě s vládou Donalda Tuska.

Česko kvůli hrozbě z Ruska zvažuje odstoupení od úmluv zakazujících nášlapné miny a kazetovou munici. Kroky ke zrušení zákazu už učinily Polsko, Finsko a pobaltské státy. „Zvýšíme tím věrohodnost v NATO a zpomalíme agresora,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus Jan Jireš, bezpečnostní analytik CEVRO univerzity. „Snížíme obranu civilistů a nezískáme žádnou vojenskou výhodu,“ nesouhlasí ředitel české Amnesty International Pavel Gruber.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ SPECIÁL STUDIA N NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, PŘIDEJTE SE K VÍCE NEŽ 1600 PODPOROVATELŮ A SLEDUJTE VŠECHNY EPIZODY V PLNÉ VERZI Rusko i Izrael posouvají limity dosavadních konfliktů. Polsko poprvé sestřelovalo ruské drony ve svém vzdušném prostoru a Izrael provedl překvapivý útok na Katar, kde cílil na představitele Hamásu. Dvě zásadní události, které vyvolaly mezinárodní pozdvižení a svět kvůli nim sklouzl do ještě většího napětí. Co tyto výpady znamenají? A balancuje svět na hraně? Odpovědi hledá Filip Titlbach v nové epizodě Studia N s reportérkami zahraniční redakce Deníku N Petrou Procházkovou a Dominikou Píhovou. Sledujte už teď na herohero.co/studion

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy.

Jaké kroky podniká Polsko po narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony? Jak velký vliv na prezidenta Trumpa měl konzervativní aktivista Charlie Kirk, kterého zastřelil neznámý útočník v Utahu? A dirigent Jakub Hrůša má dnes první koncert jako hudební ředitel Královské opery v Londýně. Jak si poradil s tragickou operou Tosca?

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.

Polsko a Litva připravují už několik dní bezpečnostní opatření na svých hranicích. Kvůli chystanému vojenskému cvičení ruské a běloruské armády. Polsko zcela uzavřelo hranici s Běloruskem, Litva chce posílit hraniční ostrahu. Cvičení by mělo začít v pátek, ruská vojska se na místa u ukrajinské hranice stahovala celý srpen.

Polský vzdušný prostor v noci z úterý na středu narušily ruské drony. Ve spolupráci se členy NATO jich Poláci několik sestřelili. Polský předseda vlády Donald Tusk prohlásil, že Polsko je nejblíž otevřenému konfliktu od konce druhé světové války. Znepokojení nad bezprecedentní situací vyjádřil i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Co z toho pro Polsko i pro alianci jako celek plyne?Hosté: Filip Harzer - reportér zahraniční redakce Seznam Zpráv Lukáš Dyčka - bezpečnostní analytik z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií na Univerzitě obranyČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

„Toto musí být okamžik nezávislosti Evropy," prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie. Myslela schopnost zajistit vlastní energie, technologie a bezpečnost. „Čekala jsem víc pozitivity,“ kritizuje v Pro a proti europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). „Adekvátní situaci v den, kdy ruské drony dopadly na Polsko,“ hodnotí europoslankyně Danuše Nerudová z hnutí STAN.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Polsko v noci na středu sestřelilo část ruských dronů, které narušily jeho vzdušný prostor. Dá se očekávat, že šlo o úmyslnou akci? A jak by měla vypadat odpověď Evropy? „Já bych byl radši, kdybychom místo některých velmi výrazných a tvrdých prohlášení začali více investovat do protivzdušné obrany, a to i třeba na evropské úrovni,” říká v pořadu Osobnost Plus politický geograf Jan Kofroň z Univerzity Karlovy. Všechny díly podcastu Osobnost Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jaké kroky podniká Polsko po narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony? Jak velký vliv na prezidenta Trumpa měl konzervativní aktivista Charlie Kirk, kterého zastřelil neznámý útočník v Utahu? A dirigent Jakub Hrůša má dnes první koncert jako hudební ředitel Královské opery v Londýně. Jak si poradil s tragickou operou Tosca?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jeżeli podoba Ci się odcinek możesz nas wesprzeć w serwisie 

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Varšava je prý nejblíž otevřenému konfliktu od druhé světové války. Kvůli náletu ruských dronů musely zasahovat stíhačky Severoatlantické aliance. Jaká bude reakce? Téma pro Macieje Ruczaje z Centra transatlantických vztahů při CEVRO Univerzitě, který byl velvyslancem Polska na Slovensku. Ptá se Matěj Skalický.

Česká vláda odsoudila narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony a vyjádřila podporu Polsku. Podle ministra zahraničí je incident důkaz, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“. Jak má Evropa reagovat?Hostem Ptám se já byl ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Polsko se dnes probudilo do bezprecedentní situace, když jeho vzdušný prostor v noci na u úterý středu narušily ruské drony. Několik z nich sestřelily polské a spojenecké stíhačky. Drony a jejich trosky podle dosavadních informací nikoho nezranily. Polští představitelé hovoří o agresi, země je podle nich nejblíže ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Událost ostře odsoudili i lídři zemí Evropské unie a spojenců v Severoatlantické alianci, včetně Česka. Varšava už požádala o aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO, který počítá s konzultacemi v případě ohrožení některé z členských zemí.Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) Rusko testuje obranyschopnost NATO. Zároveň zopakoval, že Česko musí investovat do obrany. Ministr zahraničí Jan Lipavský označil narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony za další důkaz toho, že válka Moskvy proti Ukrajině ohrožuje „nás všechny“.Bezpečnost, obrana a význam našeho členství v NATO je jedním z hlavních témat kampaně před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. „Kdo pochybuje o naší účasti v NATO, hazarduje s naší bezpečností,“ prohlásil ministr zemědělství Marek Výborný. Dnešní dopad ruských dronů v Polsku podle něj dostatečně neodsoudil například předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, jeho reakci ministr označil za slabou. „Napsal na síť X jen čtyři slova: Vyjadřuji Polsku plnou podporu. Ani slovo odsouzení ruské agrese a narušení polského vzdušného prostoru. Andrej Babiš je zbabělec,“ řekl Výborný v Ptám se já.Změní incident v Polsku nějak předvolební kampaň?  A pokud volby dopadnou tak, jak teď ukazují průzkumy, ustojí to koalice Spolu? --Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

[AUTOPROMOCJA] Pełnej wersji podcastu posłuchasz w aplikacji Onet Audio. W najnowszym odcinku podcastu Raport Międzynarodowy Witoldowi Juraszowi i Zbigniewowi Parafianowiczowi opadają ręce, gdy obserwują zachowanie z jednej strony - rządu w stosunku do prezydenta, a z drugiej strony - prezydenta w stosunku do rządu. Prowadzący nie stają po żadnej ze stron, gdyż zarówno jedna, jak i druga strona zachowują się w sposób niepoważny i ośmieszający nasz kraj na arenie międzynarodowej. Polsko-polskie zapasy w kisielu, czyli notatka przesłana mailem, w której nie ma nic istotnego z jednej strony, z drugiej zaś niezaproszenie przedstawiciela polskiej dyplomacji na spotkanie z prezydentem Trumpem. To coś poniżej krytyki. O tym wszystkim usłyszą Państwo w dostępnym na naszej stronie głównej i kanale YouTube fragmencie. Pełna wersja podcastu Raport Międzynarodowy dostępna jest w subskrypcji Onet Premium.   Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz przed spotkaniem w Waszyngtonie snuli raczej pesymistyczne prognozy. Jednak, jeśli wierzyć deklaracjom Donalda Trumpa, wizyta Nawrockiego mogła okazać się zdecydowanie bardziej owocna. Obaj prowadzący zakładali bowiem, że Amerykanie z Polski się nie wycofają, ale może dojść do jakiejś redukcji stacjonujących w naszym kraju amerykańskich żołnierzy. Za owym zmniejszenie liczby personelu szłoby adekwatne zmniejszenie ilości sprzętu. Pomylili się. Nowemu prezydentowi prawdopodobnie udało się utrzymać status quo. Czy to faktycznie tak doniosły sukces, jak ogłasza to Zjednoczona Prawica, czy może kolejne obniżenie sobie poprzeczki przez nasze państwo?   W dalszej części podcastu mowa jest o awaryjnym lądowaniu samolotu Ursuli von der Leyen w Bułgarii. Jednostka z przewodniczącą Komisji Europejskiej na pokładzie musiał awaryjnie lądować, gdyż nagle na lotnisku przestały działać systemy nawigacyjne. Obydwaj prowadzący stwierdzają, że Rosjanom należy się dokładnie tego samego rodzaju sabotaż. Przy czym, jak zauważa Witold Jurasz, jeśli doprowadziłoby to do katastrofy – trudno, c'est la vie! Rosjanie muszą rozumieć, że jesteśmy gotowi stosować zasadę oko za oko, ząb za ząb.   Mowa również o hejcie polskiej prawicy, która twierdzi, że podczas obchodów rocznicy rozpoczęcia II Wojny Światowej w Berlinie Polska została obrażona. Dowodem ma być zdjęcie człowieka z wieńcem ubranego w roboczy strój. Rzecz w tym, że nie był to oficjel, tylko pracownik kwiaciarni, który przywiózł wieniec na miejsce uroczystości. Zarówno Witold Jurasz, jak i Zbigniew Parafianowicz wielokrotnie Niemcy w podcaście krytykowali, ale to, co wyprawia się przy okazji tej sprawy to absolutna paranoja.   Witold Jurasz i Zbigniew Parafianowicz komentują też paradę w Pekinie, odnotowując nie to, kto był obecny, ale kogo nie było. Nie było zaś premiera Indii Narendry Modiego. Może to oznaczać, że Indie, jakkolwiek z Chinami i z Rosją współpracują, to nie są jednakowoż ich sojusznikami. Warto o tym pamiętać, warto robić wszystko, by tak pozostało.   W podcaście mowa jest też o obecności izraelskich firm na targach zbrojeniowych w Kielcach. Witold Jurasz zauważa, że Izrael został wykluczony z salonu lotniczego we Francji, ograniczono też jego obecność na wystawie zbrojeniowej w Londynie. Czemu Polska nie zareagowała podobnie, to pozostaje zagadką.   Na koniec poruszona zostaje sprawa ewentualnej publikacji aneksu do raportu z likwidacji Wojskowych Służb Informacyjnych. Zarówno Zbigniew Parafianowicz, jak i Witold Jurasz są zdania, że jeżeli w dokumencie tym są jakiekolwiek informacje o operacjach polskiego wywiadu, to takiego dokumentu publikować nie należy.

V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu. Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů.  Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku, Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu. „Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj. Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.  V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?„(V Turecku) zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář. Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Instanbulu střídá. „Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti jakou je Polsko.“Napětí je v Polsku viditelnéHodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.Hrozbu, kterou dnes Rusko představuje nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, podle zpravodaje vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi. „Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér. Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?  --Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Przewodnicząca komitetu organizacyjnego zaprasza całą Polonię i wszystkich miłośników polskiej kultury: „To jest rodzinny festiwal, pełen muzyki, tradycji i radości. Każdy znajdzie tu coś dla siebie, niezależnie od wieku czy pochodzenia. Serdecznie zapraszam do Amerykańskiej Częstochowy w Labor Day Weekend i w kolejny weekend września” – mówi Teresa Wójcik.Posłuchajcie wywiadu w Radio RAMPA. 

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 58 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „K té práci je potřeba velká dávka apatie,“ říká Andreas Papadopulos, dosavadní zpravodaj České televize v Polsku, který se právě chystá na novou misi – do Istanbulu. Neodjíždí prý jako nadšený turista, ani jako člověk s předsudky k cizí kultuře. „Beru to jako práci. Musím si tam zařídit život, fungovat s manželkou. Extrémní pocity nemám,“ dodává k novému působišti. Apatie mu podle něj pomáhá držet odstup. Už na Ukrajině se musel vyrovnat s rozhovory s lidmi, kteří přišli o střechu nad hlavou nebo o své blízké. „Nemůžu říct, že by to ve mně nevyvolalo emoce. Ale stejně ta obrana navenek byla do jisté míry nějaká apatie a pracovní kázeň,“ popisuje. Kritiku přitom bere velmi vážně, nejvíc od vlastní manželky. „Ona je nejlepší kritik. Řekne, že to stálo za prd a já jí za to hrozně děkuju, protože kritika posouvá dál,“ vysvětluje novinář. Současný přesun do Turecka vnímá jako náročnou operaci: stěhování, odhlášení daní, hledání bydlení i učení turečtiny. „Můj nejhorší den v životě byl po první lekci turečtiny. Mám na jazyky nadání, ale tohle byla čistá bezmoc,“ popisuje. Klíčovou roli v rozhodnutí sehrála jeho žena, která kvůli jeho kariéře opustila výbornou práci ve Varšavě. „Bez ní bych nešel. Byla tak laskavá, že upřednostnila moji práci před svou. Bez kompromisu to nejde. Proto je asi i žen zpravodajek tak málo – pro ně a jejich muže to není jednoduché rozhodnutí,“ myslí si novinář. Sám Papadopulos cestuje nalehko: bere si jen nejdůležitější dokumenty, počítač a pár kusů elektroniky. Část jeho rodiny kdysi utekla z Řecka během občanské války a to se podle něj odráží i v dnešku. „Možná proto netíhnu k žádnému gruntu. Nechci nikde nic hromadit,“ dodává k tomu, jak dnes dokáže rychle změnit působiště. Přestože je mu jen třicet jedna let, už má za sebou roky v Polsku, působení u fronty na Ukrajině a stovky reportáží. „Bylo to vysněné zaměstnání. Ale poslání? Ne. Je to práce, kterou dělám, protože mě vybrali. A já se snažím nezklamat,“ říká. Jaké to je, když člověk musí potlačit vlastní emoce, aby mohl o válce informovat? Jak vnímá současné Polsko? A co znamená pro mladého zpravodaje začít znovu – v úplně jiné zemi, kultuře a jazyce? Poslechněte si celý rozhovor.

W ramach akcji "Jak jeździsz, Polsko" opisujemy co dzieje się na polskich drogach i rozmawiamy o tym, jak jeździć bezpiecznie. W dzisiejszym podcaście Karolina Chojnacka, dziennikarka serwisu Wyborcza.biz, rozmawia z psycholożką transportu Magdaleną Wit-Wesołowską o zachowaniu polskich kierowców. Dlaczego jesteśmy tak agresywni za kierownicą? Ilu w naszym kraju jeździ pijanych kierowców? Ile osób jeździ bez uprawnień? Co możemy zrobić, aby zwiększyć swoje bezpieczeństwo na drodze?

Zredagowana transkrypcja dostępna na radionaukowe.pl***Latem 1920 roku los Polski wydawał się przesądzony. Wojna z bolszewikami toczyła się praktycznie od stycznia 1919 roku, ale w lipcu 1920 do Warszawy zbliżała się Armia Czerwona pod dowództwem „demona” Tuchaczewskiego. Józef Piłsudski i sztab Wojska Polskiego pod kierownictwem generała Tadeusza Rozwadowskiego zdecydowali się na słynny manewr znad Wieprza. Katastrofa była o włos: plany miał przy sobie oficer, który poległ w okolicach Włodawy, i dokumenty trafiły do bolszewickich żołnierzy. – Tuchaczewski spojrzał na to, rozważył i doszedł do wniosku, że jest to celowa zagrywka Polaków, podrzucenie fałszywych dokumentów, żeby odciągnąć oddziały Armii Czerwonej od Warszawy – opowiada mój gość, prof. Janusz Odziemkowski, specjalista od historii polskiej wojskowości, a zwłaszcza Bitwy Warszawskiej. Rozmawiamy oczywiście z okazji 105 rocznicy tzw. cudu nad Wisłą.