Podcasts about potenci

Csordás Szabolcs, a DAC sportkoordinátora volt a vendégünk, akivel beszélgettünk a nemzetközi és hazai tapasztalatairól, a magyar futball utánpótlásának helyzetéről, valamint azokról a rendszerekről, amelyek már megmutatták, hova fejlődhet a tehetségkiválasztás és a tehetséggondozás. Ezeknek a rendszereknek a kialakításában Szabolcs is részt vett, így a tapasztalatot nála szó szerint kell érteni. Tartsatok velünk! Műsorvezető: Réthelyi Balázs Vágás & Fotó & Grafika & Főcím: Reskó Barnabás, Kovács Gergely, Longauer András YOUTUBE --------------------------------------------------- Tribün Podcast ❯ https://www.youtube.com/@tribun.podcast PODCAST --------------------------------------------------- Tribün Podcast: Spotify ❯ https://bit.ly/spotify_tribunpodcast Apple Podcast ❯ https://bit.ly/applepodcast_tribunpodcast SOCIAL --------------------------------------------------- Facebook ❯ https://www.facebook.com/tribun.podcast Instagram ❯ https://instagram.com/tribun.podcast TikTok ❯ https://www.tiktok.com/@tribunpodcast Balázs Instagram ❯ https://www.instagram.com/rethelyi.balazs —————- A műsort a Hit Rádió támogatta. További támogatóink: - Social Fusion - Greg Design #tribunpodcast Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Latvijas Piļu un muižu asociācijas prezidents Roberts Grinbergs uzskata, ka kultūrvēsturiskais mantojums nav tikai stāsts par pagātni. Tas ir arī par cilvēkiem, kuri šodien glābj, atjauno un piešķir jaunu dzīvi pilīm un muižām, veidojot tās par kultūras, tūrisma un kopienu centriem. Latvijā nav viena precīza skaita, kas atbildētu uz jautājumu, cik pilu un muižu valstī ir bijis. Gadsimtu gaitā tās pārbūvētas, paplašinātas, apvienotas vai zudušas, taču kultūrvēsturiskais mantojums joprojām saglabājas daudzviet Latvijā. Par tā nozīmi, saglabāšanas izaicinājumiem un cilvēkiem, kuri vēsturiskajām ēkām dod otru elpu, intervijā Lienei Jakovļevai stāsta Latvijas Piļu un muižu asociācijas prezidents Roberts Grinbergs. Vēsture nav pagātne – tā ir šodienas stāsts Lai gan no malas var šķist, ka interese par pilīm un muižām saistīta tikai ar pagātnes izpēti, Roberts Grinbergs uzsver – šī joma ir pārsteidzoši dinamiska. «Man tas ir stāsts par to, kā mūsdienu notikumus un procesus ieraudzīt caur vēsturisko notikumu prizmu,» atzīst Roberts Grinbergs. Nesen viņš atgriezies no Vācijas, kur apmeklējis Meklenburgas un Pomerānijas reģiona pilis un muižas. Šādi braucieni ļauj salīdzināt Baltijas un Vācijas pieredzi, vērot līdzīgas attīstības tendences un meklēt kopīgus risinājumus kultūras mantojuma saglabāšanā. No padomju laika posta līdz atjaunošanas stāstiem Daudzas Latvijas muižas un pilis padomju gados tika pielāgotas pavisam citām vajadzībām – tajās ierīkoja skolas, saimniecības ēkas vai citas institūcijas. Tomēr Roberts Grinbergs uzsver, ka daudz kas ir atkarīgs no cilvēkiem. Ja vietējie iedzīvotāji spējuši novērtēt ēku kultūrvēsturisko nozīmi, mantojums saglabājies. Turpretī citviet tas ticis iznīcināts vai zaudēts. Taču arī šķietami pazudušas vērtības mēdz atgriezties. Nereti šķūņos, bēniņos vai saimniecības ēkās tiek atrastas vēsturiskas mēbeles, mākslas darbi vai citi priekšmeti, kas desmitgadēm ilgi bijuši aizmirsti. «Nekas nav zudis. Tas viss vēl ir tepat, tikai dažkārt uz laiku pazudis no cilvēku apziņas,» uzskata Grinbergs. Pēdējo 25 gadu laikā – būtisks izrāviens Latvijas Piļu un muižu asociācija šogad atzīmē 25 gadu jubileju. Atskatoties uz paveikto, asociācijas prezidents secina, ka ceturtdaļgadsimta laikā notikušas ievērojamas pārmaiņas. Divtūkstošo gadu sākumā tikai veidojās izpratne, ka kultūrvēsturiska ēka var kļūt par tūrisma galamērķi. Starp pirmajiem veiksmīgajiem piemēriem Roberts Grinbergs min Kukšu muižu, kas kļuva par vienu no pionieriem kultūras tūrisma un viesmīlības jomā. Vēlāk attīstības impulsu deva arī Rīgas koka apbūves kvartālu atjaunošana, īpaši Kalnciema kvartāls, kas iedvesmoja cilvēkus pievērsties vēsturisko ēku atdzimšanai arī ārpus galvaspilsētas. Par vienu no veiksmīgākajiem jaunākās paaudzes piemēriem Grinbergs sauc Abgunstes muižu, kas pēdējos gados kļuvusi par populāru kultūras un pasākumu norises vietu. Jauna tendence – muižas atjauno draugu kopienas Pēdējos gados parādījusies vēl viena tendence – vēsturisko ēku atjaunošanā iesaistās nevis viens īpašnieks, bet draugu un domubiedru grupas. Šādos projektos cilvēki apvieno resursus un idejas, veidojot koprades telpas, kultūras centrus un dažādus sabiedriskus projektus. «Nav svarīgi, vai tur ir viesnīca, restorāns vai vienkārši dzīvojamā telpa. Galvenais, ka mantojums tiek saglabāts,» uzsver Grinbergs. Kad bijušie skolēni glābj savu skolu Īpaši emocionāli esot stāsti par vēsturiskajās muižās ierīkotajām skolām. Demogrāfisko pārmaiņu dēļ daudzas lauku skolas tiek slēgtas, taču arvien biežāk bijušie skolotāji vai absolventi nevēlas pieļaut, ka viņu skolas ēka aiziet bojā. Viņi iegādājas ēkas, iesaistās to apsaimniekošanā vai palīdz attīstīt tūrisma un kultūras aktivitātes. «Kamēr ir cilvēki, kuriem šīs vietas rūp, tikmēr būs arī nākotne šiem objektiem,» saka Roberts Grinbergs. No Ventspils līdz doktora studijām mākslas vēsturē Pats Roberts Grinbergs sevi dēvē par kurzemnieku ar dziļām saknēm. Viņa dzimtas vēsture saistīta ar Popes muižas apkārtni, taču interese par muižām un vēsturi nav radusies bērnībā. Tieši pretēji – bērnībā viņš Popes muižu uztvēris vienkārši kā skolas ēku. Pēc studijām kultūras vadībā un menedžmentā viņš turpināja izglītību vēsturē, bet šobrīd studē doktorantūrā mākslas vēsturē. «Man ir svarīgi redzēt šo tēmu daudzpusīgi. Muižniecības vēsture nav tikai vēsture – tā ir arī arhitektūra, māksla, mūzika un cilvēku stāsti,» viņš skaidro. Kā divi dzīvokļi Ķengaragā papildināja Rundāles pils muzeju Viens no pēdējo gadu neparastākajiem Roberta Grinberga profesionālajiem stāstiem saistīts ar grāmatu kolekcionāru Konstantīnu Tihomirniju. Pēc kolekcionāra nāves viņa mantinieku rīcībā palika vairāk nekā 6000 vērtīgu sējumu, kas glabājās divos dzīvokļos Ķengaragā. Grinbergs rosināja Rundāles pils muzejam uzsākt sarunas ar ģimeni, un rezultātā visa kolekcija nonāca muzeja krājumā. Pētot grāmatas, atklājās, ka tajās ir ievērojami vairāk Kurzemes hercoga Pētera Bīrona bibliotēkas eksemplāru, nekā iepriekš bija zināms. «Muzejs bija patiesi pārsteigts. Tas bija nozīmīgs papildinājums Latvijas kultūras mantojumam,» viņš stāsta. Vēl daudz kas gaida atklāšanu Roberts Grinbergs ir pārliecināts, ka daudz vērtību joprojām atrodas privātās mājās, bēniņos un šķūņos.  Tieši tāpēc publiskie stāsti par atrastajiem priekšmetiem nereti iedvesmo arī citus pārskatīt ģimenes mantojumu un meklēt vēstures liecības savā īpašumā. Viņš min piemēru par ģimeni Saulkrastos, kas muzejam nodevusi vēsturiskas bīdermeijera mēbeles, kuras gadiem ilgi glabājušās mājās bez skaidras izpratnes par to vērtību. Ne visas muižas sagaida glābējus Tomēr situācija nav tikai optimistiska. Latvijā joprojām ir daudz pamestu un degradētu kultūras pieminekļu. Nereti īpašnieki gadiem gaida iespēju objektus pārdot par ievērojami augstāku cenu, neveicot nekādus saglabāšanas darbus. «Potenciāls ir milzīgs, bet īpašnieki dažkārt gaida labākus laikus. Tā rodas situācija – pašam nevajag, bet citiem arī netiek dota iespēja,» saka Grinbergs. Piļu un muižu festivāls aicina doties ceļā Vasarā Latvijas Piļu un muižu asociācija turpina tradicionālo piļu un muižu apceļošanas iniciatīvu, kas šogad pārtapusi par festivālu. Apmeklētāji tiek aicināti ne tikai iepazīt kultūrvēsturiskos objektus, bet arī veidot foto galerijas un dalīties savos iespaidos. Fotogrāfijās jāfiksē noteikti elementi – piemēram, pils tornis, muižas kaķis, kamīns vai citi organizatoru izvirzītie objekti. «Svarīgi ir vienkārši doties ceļā. Daudzas vietas vēl aizvien gaida savus atklājējus,» saka Roberts Grinbergs. Kultūras mantojums ir cilvēku stāsts Runājot par nākotni, Latvijas Piļu un muižu asociācijas prezidents uzsver, ka kultūras mantojuma saglabāšana nav tikai īpašnieku vai muzeju uzdevums. Tajā var iesaistīties ikviens – arhitekts, vēsturnieks, uzņēmējs vai vienkārši interesents, kurš vēlas palīdzēt ar zināšanām, laiku vai atbalstu. «Varbūt nevajag pašam kļūt par muižas īpašnieku. Pietiek paskatīties apkārt, iesaistīties un palīdzēt saglabāt to, kas mums jau ir,» viņš saka.

Na výletnej lodi MV Hondius sa objavilo podozrenie na zriedkavý prenos hantavírusu z človeka na človeka, čo vyvolalo obavy aj množstvo dezinformácií na sociálnych sieťach. Aký nebezpečný je hantavírus v skutočnosti, čo o ňom vieme a prečo odborníci zatiaľ nehovoria o scenári podobnom covidu? Aj o tom diskutovala Veronika Jursová Prachárová so šéfkou Demagóg.sk Veronikou Frankovskou a virológom Borisom Klempom, vedcom pôsobiacim v SAV a na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského.V úvodnej rubrike Dezinformačný radar Veronika Frankovská upozornila, že pri príležitosti druhého výročia atentátu na premiéra Roberta Fica sa opäť šíria obvinenia, že útočník bol nejakým spôsobom prepojený na stranu Demokrati. Objavujú sa aj autoritatívne formulované tvrdenia, že takéto prepojenie potvrdil súd. „To však nie je pravda. Naopak, rozsudok Špecializovaného trestného súdu aj rozsudok Najvyššieho súdu potvrdili, že Cintula konal sám, a nespomínali žiadne takéto prepojenia na žiadnych iných aktérov,“ uviedla Frankovská.V kontexte hantavírusu Frankovská upozornila, že na sociálnych sieťach sa objavujú tvrdenia, podľa ktorých hantavírus nie je taký nebezpečný a ide o nástroj, aby opäť vznikla svetová pandémia a niekto nás mohol znovu kontrolovať. „Táto obava, že môže opäť vzniknúť nejaká pandémia, je určite pochopiteľná. Čo už však nie je pravdivé, sú ďalšie spôsoby, akými sa to snažia dokazovať – napríklad tvrdenia, že vírus v skutočnosti unikol z laboratória, alebo že už existujú testovacie centrá vo Švajčiarsku na hantavírus,“ povedala Frankovská. Doplnila, že v Európe ani v Amerike nemáme schválené vakcíny na hantavírus ani takéto testovacie centrá.V druhej časti podcastu vedec Boris Klempa vysvetlil, že hantavírusy sú pomerne veľká skupina vírusov, v rámci ktorej rozlišujeme veľa konkrétnych vírusových druhov. Ide podľa neho typicky o vírusy prenášané hlodavcami. Len niektoré z týchto vírusov, ak sa náhodne dostanú do človeka, vedia spôsobiť závažné ľudské ochorenia.„Pravdepodobnosť, že by hantavírus spôsobil pandémiu, je veľmi nízka. Vo všeobecnosti sa hantavírusy považujú za také, že sa vôbec neprenášajú z človeka na človeka. To sa týka všetkých, ktoré sa nachádzajú v Európe a v Ázii. V podstate jediný hantavírus, pri ktorom bolo jednoznačne zdokumentované, že sa môže prenášať z človeka na človeka, je juhoamerický Andes vírus. A to je presne ten, čo sa zhodou nešťastných náhod ocitol práve na tej výletnej lodi,“ vysvetlil Klempa.Podľa Klempu je Andes vírus jediným hantavírusom, pri ktorom dochádza k šíreniu z človeka na človeka. Zdôraznil však, že aj v tomto prípade je šírenie veľmi málo účinné a vyžaduje si pomerne blízky a dlhodobý kontakt. „Riziko, že by došlo k nekontrolovateľnému šíreniu, je vlastne veľmi nízke,“ dodal.Z doteraz zdokumentovaných prípadov, ktoré boli doposiaľ len v Argentíne a Čile, podľa Klempu jednoznačne vyplýva, že najväčším rizikovým faktorom je zdieľanie spoločnej domácnosti alebo spoločného lôžka.

Sūtu neskaitāmus CV dienā, atbildi nesaņemu. Eju uz intervijām, nesaņemu pat atteikumu. Šādas sūdzības daudz var lasīt sociālajos medojos. Vai bezdarba līmenis ir audzis? Kā šobrīd cilvēkiem sokas ar darba meklējumiem? Vai tas, ko meklē darba devēji, sakrīt ar to, ko var piedāvāt darba ņēmēji? Kā nepalikt "bezdabrniekos" ilgi un kā darba devējam jāveido kontakts ar potenciālo darbinieku? Raidījumā Kā labāk dzīvot vērtē personālvadības speciāliste, sertificēts profesionāls integrālais koučs Ilze Medne, Nodarbinātības valsts aģentūras karjeras konsultante Sandra Dimitroviča, Latvijas Bankas ekonomiste Ieva Opmane un Latvijas Darba devēju konfederācijas ģenerāldirektors Kaspars Gorkšs.

Pražská část Malešice i krajské město Ústí nad Labem patří spíš k přehlíženým místům než k opěvované architektuře. Obě ale mají potenciál – jen ho možná odhalíte až na druhý nebo třetí pohled. Shodují se na tom moderátorka Alena Harciníková a hostka v novém podcastu o veřejném prostoru a architektuře Fasády Karolína Vránková.Všechny díly podcastu Fasády můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pražská část Malešice i krajské město Ústí nad Labem patří spíš k přehlíženým místům než k opěvované architektuře. Obě ale mají potenciál – jen ho možná odhalíte až na druhý nebo třetí pohled. Shodují se na tom moderátorka Alena Harciníková a hostka v novém podcastu o veřejném prostoru a architektuře Fasády Karolína Vránková.

V lokalitě případné těžby ve Zlatých Horách na Jesenicku nyní geologové dokončili první etapu průzkumu. Dle vedoucího odboru hornictví se v lokalitě nachází zlato, stříbro, zinek, měď a olovo.

✅ Poslední dny, kdy můžete vstoupit do DK Investičního Klubu: https://www.tradesmart.cz/dk-investic... ✅Přihlášky zavíráme v neděli 17.5. v půlnoci.Uvnitř DK Investičního Klubu získáte:✅ náhled do Dominikovo reálných investičních portfolií,✅ vysvětlení logiky obchodů a investičních rozhodnutí,✅ soukromý watchlist potenciálních multibaggers s férovými hodnotami,✅ pravidelná živá vysílání a odpovědi na otázky,✅ technická a fundamentální analýza akcií,✅ profi aplikace pro deník, watchlisty, neobvyklou aktivitu a daně,✅ komunita 1 300+ investorů,✅ bonusové kurzy pro lepší orientaci v investování, tradingu a opcích.Tohle není jen další kurz.Je to kompletní zázemí, kde můžete celý rok sledovat reálný investiční proces, učit se z konkrétních rozhodnutí v reálném čase a získat větší přehled v tom, co na trhu děláte.Přihlášky zavíráme na neurčitou dobu v neděli 17. 5.✅ https://www.tradesmart.cz/dk-investic...O podcastu "Otázky, co mají výnos":V investování nerozhodují jen odpovědi, ale především správně položené otázky. Právě ty, které mají potenciál přinést skutečný VÝNOS. Proto jsme vytvořili tento podcast, kde každý týden v neformální a srozumitelné diskuzi odpovídáme na vaše nejčastější dotazy ze světa akcií, tradingu a budování bohatství.Tato série je vaším kompasem, pokud s investováním začínáte, nebo si chcete upevnit základy. Naším cílem je dát vám praktické odpovědi, které potřebujete pro vaši cestu k finanční svobodě.Nejedná se o finanční doporučení. Investování je rizikové. Vše je určeno pouze ke studijním účelům.

Pavel Horváth. Dříve legenda na trávníku, dnes trenér druholigového Mostu a hlas, který vás baví z éteru Radiožurnálu Sport. Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pavel Horváth. Dříve legenda na trávníku, dnes trenér druholigového Mostu a hlas, který vás baví z éteru Radiožurnálu Sport.

El subsecretario de Políticas Universitarias, Alejandro Álvarez, afirmó: “Esto es una mentira, o sea, no se recortaron presupuestos universitarios, pero es igual que lo que dice la UBA y que no se transfirieron los fondos para los hospitales. Se transfirió todo y yo publiqué todas las transferencias hechas mes a mes. Me presentan una nota dos o tres días antes de que empiecen a hacer la campaña pública solicitando el 95% de ese fondo. Es un fondo que no está asignado a la UBA, es un fondo que es común para todas las universidades, que sí es del presupuesto universitario, que son 80.000 millones. Eso es para refuerzo a los hospitales universitarios. El único no es la UBA. Lo que pasa es que, claro, la Universidad de Buenos Aires está en Buenos Aires, los medios están en Buenos Aires y es todo mucho más fácil”.“Las universidades están controladas por dos corporaciones, la corporación política, mayoritariamente del radicalismo, y la corporación sindical, mayoritariamente peronista. Y bueno, es una coalición opositora, que es un acto opositor, un acto opositor completamente político, o sea, es totalmente desvirtuado”, agregó Álvarez.El rector de la UBA, Ricardo Gelpi, aseguró: “Respecto a la opinión de Álvarez, por supuesto, creo que es lo que corresponde a gente civilizada, pero no la comparto, obviamente que no la comparto, porque esto no es político, esto es un reclamo que estamos haciendo desde, como yo decía antes, desde hace un tiempo largo ya. Y además hay una cosa muy importante. Acá nosotros no hablábamos con palabras, con pasillos, política. No, no, no. Acá tenemos números. Acá tenemos números, números de cuánto bajaron los sueldos, números de cuánto bajó el apoyo económico, el número de cuánto bajó el apoyo a la ciencia”.El rector de la Universidad Nacional de Rosario, Franco Bartolacci, señaló: “La pregunta es qué hay que hacer para que las respuestas aparezcan, qué hay que hacer para que la angustia de nuestras comunidades se termine, qué hay que hacer para que la universidad pública pueda tener los recursos mínimos indispensables para poder funcionar bien y por eso marchamos hoy, marchamos porque nunca puede ser un problema para un país que le garantices a cualquier joven según su deseo, según su vocación, no importa donde haya nacido o donde viva, acceder a formación pública de excelencia sin ningún tipo de restricción”.Durante el acto central de la marcha universitaria, el rector de la Universidad de Rió Negro, Anselmo Torres sostuvo: “Es la economía, estúpido”, se logró decir alguna vez, claro que la economía importa, claro que importa el ajuste, la inflación y la pérdida del poder adquisitivo que golpean todos los días, pero sería un error reducir lo que estamos viviendo solamente de una cuestión económica a una consigna ingeniosa. Algunos incluso podrían decir, es el presidente estúpido, pero tampoco alcanza porque lo que está en riesgo es mucho más profundo, lo que hoy está en riesgo es la democracia misma, es la plena vigencia del Estado de Derecho”.El decano de la Facultad de Filosofía y Letras de la UBA, Ricardo Manetti, afirmó: “La primera gran situación que tenemos es que son realmente unos salarios de miseria los que están cobrando tanto los docentes como los no docentes. La campaña todo el año pasado fue sin salarios dignos no hay universidad y a pesar de todo, a pesar de una cantidad de investigadores, docentes que hemos perdido, que fueron convocados por el sector privado, por la importancia que tienen aquellos que enseñan, que investigan en el ámbito de nuestras universidades, seguimos resistiendo y seguimos resistiendo en el caso concreto de este año 2026, donde no llegaron ninguna de las partidas que tienen que ver con el campo del mantenimiento de nuestras facultades y esto también lo vuelve imposible”.

Závislost na kratomu se v České republice stává stále závažnějším problémem, i z důvodu snadné dostupnosti drogy. Jaké jsou příznaky závislosti a jaké následky dlouhodobého užívání kratomu? Ptáme se terapeutky Adély Lichkové.Všechny díly podcastu Host Dopoledne pod Ještědem můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Cítíš se někdy ztracená ve svém podnikání nebo životě? Možná ti chybí tvůj vlastní „návod na použití“. V dnešním díle podcastu Srdeční záležitosti vítáme neuvěřitelnou Světlušku Hradilovou - ženu, která oživuje slovanské tradice a pomáhá ženám najít jejich cestu hrdinky skrze Matrici osudu. https://svetluskahradilova.cz/ https://svetluskahradilova.cz/setkani-s-pruvodkyni/ Dozvíš se, jak se dá skloubit role matky 7 dětí s úspěšným byznysem, proč je důležité ručně počítat svůj osud a co jsou to rituály zavinování a dokolebání. Pokud chceš konečně pochopit zákony karmy a začít žít v hojnosti, tohle video nesmíš minout! Odebírej náš kanál pro další inspirativní příběhy!

Začali sme bizarným koncom Jadena Iveyho v NBA, k tomu chaos v Chicagu a vyhadzov vedenia Bulls. Prešli sme aj zranenia Luku a AR a rozobrali pokračujúcu ságu Giannis vs. Bucks. Hlavná časť epizódy bola opäť deep dive.Hornets, Hawks, Raptors, Wolves a Rockets – kde sú teraz a aké majú reálne šance v play-off? Podcast Druhá Lajna https://www.instagram.com/druha.lajna/ je súčasťou produkcie ZAPO - zábava v podcastoch https://www.instagram.com/zapoofficial/ Viac informácií: https://www.zabavavpodcastoch.sk/reklama/See omnystudio.com/listener for privacy information.

ASV prezidenta Donalda Trampa teiktais, ka viņš vairs neredz vajadzību nākt palīgā NATO valstīm drošības sajutu nevairo. Notikuši arī jau vairākkārtēji dronu incidenti pie mums un kaimiņvalstīs. Lai gan tie lielākajā daļā gadījumu, cik izdevies pārbaudīt, bija Ukrainas droni, kas sūtīti uzbrukumā Krievijai, tomēr deva iespēju pārbaudīt mūsu aizsardzības spējas un arī civilās aizsardzības sistēmas darbību, saskaroties ar šāda veida apdraudējumu. Jāteic, ka arī starptautiskā situācija raisa jautājumus, jo karš Irānā ietekmējis ne tikai NATO sabiedroto attiecības, bet arī Krievijas iespējas papildināt savu kara budžetu. Pēc visiem pēdējiem notikumiem, kas risinās un pasaulē, cik gatavi esam dažādiem potenciālajiem apdraudējumiem? Krustpunktā diskutē Aizsardzības ministrijas parlamentārā sekretāre Liene Gātere, VUGD priekšnieka vietnieks ģenerālis Jānis Grīnbergs, NATO daudznacionālās divīzijas "Ziemeļi" komandiera vietnieks brigādes ģenerālis Ilmārs Lejiņš un biedrības "Latvijas Platforma attīstības sadarbībai" direktore Inese Vaivare.  

ASV prezidenta Donalda Trampa teiktais, ka viņš vairs neredz vajadzību nākt palīgā NATO valstīm drošības sajutu nevairo. Notikuši arī jau vairākkārtēji dronu incidenti pie mums un kaimiņvalstīs. Lai gan tie lielākajā daļā gadījumu, cik izdevies pārbaudīt, bija Ukrainas droni, kas sūtīti uzbrukumā Krievijai, tomēr deva iespēju pārbaudīt mūsu aizsardzības spējas un arī civilās aizsardzības sistēmas darbību, saskaroties ar šāda veida apdraudējumu. Jāteic, ka arī starptautiskā situācija raisa jautājumus, jo karš Irānā ietekmējis ne tikai NATO sabiedroto attiecības, bet arī Krievijas iespējas papildināt savu kara budžetu. Pēc visiem pēdējiem notikumiem, kas risinās un pasaulē, cik gatavi esam dažādiem potenciālajiem apdraudējumiem? Krustpunktā diskutē Aizsardzības ministrijas parlamentārā sekretāre Liene Gātere, VUGD priekšnieka vietnieks ģenerālis Jānis Grīnbergs, NATO daudznacionālās divīzijas "Ziemeļi" komandiera vietnieks brigādes ģenerālis Ilmārs Lejiņš un biedrības "Latvijas Platforma attīstības sadarbībai" direktore Inese Vaivare.  

Bevásárlólista 2.0 9x28 (108 perc)Résztvevők: Mátrai Márk, Béres AttilaTémáink voltak:2:37 Ismét összecsapunk a PSG-vel.6:21 Multiklub-modell: sztornó.17:50 Arról, hogy mi alapján kell most játékosprofilokat kiválasztani.27.25 Potenciális távozók.32:05 A taktikai periodizációról.43.40 Ki érkezzen nyáron? Potenciális jobb-bekkek.51:20 Középhátvédek. Ibou helyzete.1:00 Középpályások.1:18:27 Balszélső.1:27:12 Jobbszélső.1:32:00 Lehetséges BL-es igazolások, lehetséges BL-nélküli igazolások.1:38:25 Domi és Flo közös jövője. Márk: becsüljük meg Mo utolsó meccseit.Patreon-oldalunkon, ahol feliratkozhatsz a hírlevélre, és elérheted a Hátország podcast felvételeit: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.patreon.com/poolbaratok⁠⁠⁠⁠⁠⁠Facebook-oldalunk: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠www.facebook.com/poolbaratokpodcast

Hostia: Milan Garbiar (energetický analytik) a Radovan Potočár (energetický analytik a šéfredaktor portálu Energie-portal.sk). | Rast cien ropy (a následne aj pohonných látok) – ako veľmi to zasiahne Európu a Slovensko? Potenciál ropovodu Družba - je poškodený a SR nie je pri kontrolách – vplyv na budúce dodávky Slovensko hrozí blokovaním záverov EÚ pre spor o Družbu – je dôležitý takýto tlak z hľadiska našej energetickej bezpečnosti? Ropa sa má dovážať aj cez ropovod Adria – je táto trasa spoľahlivá a kapacitne postačujúca? Česko plánuje investície a reverzný tok ropy na Slovensko – akú časť kapacity tak vieme vykryť? Lacné palivá priťahujú vodičov zo zahraničia – má štát tento jav obmedzovať? Uvažuje sa o zvýhodnení Slovákov – je „dvojitá cena“ spravodlivá a legálna? Vláda chce udržať ceny na úrovni V4 a nižšie než v Rakúsku – je tento prístup dlhodobo udržateľný? | Rastúce ceny palív. | Moderuje: Nina Belicová Alžbetkinová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Vysoké ceny bytů nejsou hlavním problémem. Větší obavy u Čechů vyvolává jejich správa, která zásadně mění investiční chování v celé zemi. V novém díle investičního podcastu Money Penny rozebírají David s Martinem exkluzivní data z rozsáhlého průzkumu STEM/MARK pro Salutem Group. Vysvětlují, proč se Češi do „cihel“ nehrnou tak, jak se často tvrdí, a proč čtvrtina domácností na konci měsíce neušetří ani korunu. Věnují se také otázce, kdy dává smysl opustit předraženou Prahu, a odhalují, která tuzemská města vynikají kvalitou života i investičním potenciálem a co všechno brát při investici do úvahy.Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

Vysoké ceny bytů nejsou hlavním problémem. Větší obavy u Čechů vyvolává jejich správa, která zásadně mění investiční chování v celé zemi. V novém díle investičního podcastu Money Penny rozebírají David s Martinem exkluzivní data z rozsáhlého průzkumu STEM/MARK pro Salutem Group. Vysvětlují, proč se Češi do „cihel“ nehrnou tak, jak se často tvrdí, a proč čtvrtina domácností na konci měsíce neušetří ani korunu. Věnují se také otázce, kdy dává smysl opustit předraženou Prahu, a odhalují, která tuzemská města vynikají kvalitou života i investičním potenciálem a co všechno brát při investici do úvahy. Celý podcast a další díly najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.opinio.cz/.

"Rakstura attīstības noslēpums ir šī spēka apzināšanās — ka katrā no mums ir spēks gan labajam, gan ļaunajam. Klosteros, reliģiskajās kopienās un askēzes vietās visā pasaulē ir īsti svētie, bet arī potenciāli velni" (bīsk. Fultons Šīns) Dienas impulss: "Kas, Tavuprāt, ir Tavs lielākais netikums jeb vājība? Pamēģini šo dienu nodzīvot, praktizējot savam netikumam pretēju tikumu. Piemēram, ja netikums ir aprunāšana, sarunās izcel kāda pozitīvās īpašības! Ja, piemēram, Tavs netikums ir pesimisms, apņemies šodien runāt un domāt cerības pilnas domas! Protams, lūdz, lai pats Dievs dāvā Tev pārdabisku spēku mainīties konkrētajā jomā! Atceries - tas, kas šodien ir tava lielākā vājība, ar Dieva žēlastību var kļūt par tavu lielāko spēku!" Godināmais bīskaps Fultons Šīns (1895 - 1979) — viens no izcilākajiem 20. gadsimta sludinātājiem, viens no pirmajiem, kurš radio un televīziju izmantoja, lai sludinātu Kristu, ar Evaņģēlija vēsti aizsniedzot miljonus.

Jsou to přesně dva roky, co Taťána le Moigne skončila po 18 letech v čele českého Googlu. Dáma, která po dvě dekády stála v první linii tuzemského byznysu a patřila k nejvlivnějším ženám, měla náhle prázdný kalendář. „Potřebovala jsem zvolnit,“ říká v nejnovějším dílu podcastu Money Maker. V něm otevřeně popisuje, jak o své kariéře přemýšlí, čím se inspirovala i jak se udržuje mentální a fyzicky fit. Také v něm ale odhaluje, čemu se aktuálně nejvíc věnuje – obnově areálu bývalého rodinného zahradnictví v Klánovicích, startupu inTouch, který vede její manžel Vassili, nebo organizaci Inspire & Impact.Společnost InTouch, do které investovala mimo jiné Simona Kijonková prostřednictvím svého fondu JSK Investments, využívá umělou inteligenci pro zlepšení života stárnoucích a osamělých lidí: vyvinula pro ně digitální společnici Mary, se kterou si mohou prostřednictvím telefonu povídat. Vedle toho se ale Taťána le Moigne nadále hodně věnuje také podpoře žen a jejich zapojování nejen do veřejného života. Je klíčovou postavou organizace Inspire & Impact Network. „Pomáháme Česku využít ohromný potenciál žen,“ říká le Moigne v Money Makeru.00:00:00 Začínáme00:10:43 První zaměstnankyní v českém Googlu00:15:18 Sabatikl a odchod00:24:08 Lukrativní nabídky00:26:17 Energy management a wellbeeing00:39:50 Diverzita jako důležitý element týmu00:44:14 Lidé, kteří mění svět a AI nástroje00:50:56 Startup inTouch.family01:03:20 Cesta ke kořenům a rodinný příběh01:09:00 Nevyužitý talent a potenciál

Rakousko loni hostilo kolem 30 milionů zahraničních návštěvníků. Do Česka jich přijelo zhruba deset milionů. Problémem přitom podle Karla Výruta z Asociace cestovních kanceláří není nedostatek atrakcí, ale absence dlouhodobé koncepce a slabá podpora cestovního ruchu. Co by se mělo změnit? Co k nám láká turisty? A jaké dovolené vyhledávají Češi? I o tom mluví v rozhovoru se Zitou Senkovou v pořadu Jak to vidí…Všechny díly podcastu Jak to vidí... můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rakousko loni hostilo kolem 30 milionů zahraničních návštěvníků. Do Česka jich přijelo zhruba deset milionů. Problémem přitom podle Karla Výruta z Asociace cestovních kanceláří není nedostatek atrakcí, ale absence dlouhodobé koncepce a slabá podpora cestovního ruchu. Co by se mělo změnit? Co k nám láká turisty? A jaké dovolené vyhledávají Češi? I o tom mluví v rozhovoru se Zitou Senkovou v pořadu Jak to vidí…

„Zoopark Chomutov je unikátní areál s obrovským potenciálem. Má jasnou identitu, krásné prostředí a spoustu možností, jak ho dál odborně i návštěvnicky rozvíjet.“ To jsou slova zoologa Víta Lukáše. Od ledna 2026 je novým ředitelem a prozradí, jaké plány se zooparkem do budoucna má, jaké chystá změny a na co se chce zaměřit nejdříve.Všechny díly podcastu Host Dopoledního expresu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bulharsko vstoupilo do nového roku s novou měnou. Své leva vyměnilo za euro a od 1. ledna se stalo 21. zemí eurozóny. Rozrostl se tak počet Evropanů používajících euro. V peněžence ho nosí více než 350 milionů lidí. „Eurozóna není dokončený projekt a státům chybí i odvaha dotáhnout společný unijní trh,“ upozorňuje Jarolím Antal z Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

A kockázati tőke logikája látványosan elmozdult az AI megjelenésével. Az a növekedési tempó, ami néhány éve még kiemelkedőnek számított, ma sok befektető számára már nem elég izgalmas. Berecz Krisztián, a Captivate alapítója szerint a VC-k egyre inkább azokra a történetekre vadásznak, ahol akár tíz- vagy százszoros skálázás is elképzelhető rövid idő alatt. Ez azonban azt is jelenti, hogy rengeteg „jó, de nem elég AI-s” cég könnyen a partvonalon találhatja magát. Míg korábban százfős szervezetek kellettek egy bizonyos bevételi szinthez, ma már néhány tucat emberrel is globális cégek épülnek. Ez a hatékonyság azonban együtt jár azzal is, hogy sokkal gyorsabban jelennek meg új versenytársak, akár egyik napról a másikra. A Portfolio Checklist ünnepi különkiadásában azt jártuk körül, hogyan változik a startupverseny, és mit jelent mindez a hosszú távú növekedési stratégiák szempontjából.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Budovy v EÚ spotrebujú obrovské množstvo energie. Na Slovensku je situácia špecifická množstvom rodinných domov zo 60. až 80. rokov, ktoré často prešli len čiastočnou alebo žiadnou rekonštrukciou. Potenciál na úsporu je v týchto prípadoch obrovský a môže dosahovať stovky eur mesačne. Ako však zistiť, čo sa oplatí práve vám, bez zložitej technickej dokumentácie?V novom dieli podcastu SHARE sa Maroš Žofčin rozpráva s Petrom Boledovičom, špecialistom VÚB banky na ESG. Predstavujú novú Kalkulačku zelenej rekonštrukcie – nástroj, ktorý na pár klikov odhadne vaše potenciálne úspory, náklady na rekonštrukciu aj možnosti financovania, vrátane prehľadu o dotáciách.Podcast prinášame v spolupráci s VÚB bankou.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz aj ako ebook!TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prečo sú staršie rodinné domy najväčšou príležitosťou na šetrenie energií.Ako funguje online kalkulačka: Výpočet úspor bez potreby technických výkresov.Alchýmia dotácií: Ako nástroj zohľadňuje aktuálne, minulé aj budúce výzvy.Kľúčové zistenie: Kedy je mesačná splátka úveru na rekonštrukciu nižšia než suma, ktorú ušetríte na energiách.Prečo expert radí nečakať na štátne dotácie a začať s obnovou čo najskôr.Podcast SHARE pripravuje magazín Živé.sk.

Vai pazīsti sajūtu, kad tagadējais darbs vairs nesagādā prieku, bet ikmēneša alga kontā ir tā drošība, ko nevari atļauties zaudēt? Šajā sarunā Kristīne Virsnīte – digitālā satura veidotāja un TV personība, un es, Laura Dennler, abas dalāmies savā pieredzē par to, kā mainīt savu nodarbošanos uz interesantāku bez drāmas un ienākumu zaudēšanas.Šī nav motivējoša runa par to, ka "vienkārši tici sev un viss sanāks". Tā ir godīga saruna par bailēm, šaubām, vaina sajūtu, spiedienu no citiem, finansiāliem apsvērumiem un konkrētiem soļiem, kas palīdz pietiekami drošā veidā mainīt savu nodarbošanos. Te runājam par studijām pēc 40, par brīdi, kad bērns saka "Mammīt, man tevis pietrūkst", par to, kā tikt pāri bailēm, ko citi padomās, kā sevi piedāvāt, lai pelnītu, un kāpēc negaidīt, ka kāds tevi atradīs, kā arī ka ne katrs hobijs ir tavs sapņu darbs, un kā saglabāt atvērtu attieksmi pat tad, kad šķiet, ka nav nekādu variantu.Ja tu šobrīd skaties uz savu darbu un domā "man vajag kaut ko citu, bet es nezinu, kā to izdarīt droši" – šī saruna ir tev.Piesakies Cilvēkjaudas jaunumiem, lai nepalaid garām jaunākās iespējas!Šo epizodi filmējām Power-Up SPACE Rīgas centrā. Te ir viss, kas nepieciešams – moderni aprīkotas studijas un arī daudzpusīgas telpas pasākumiem, kur rīkot apmācības, prezentācijas, filmu vakarus un pat konferences ar skaistu skatu uz Rīgu. Piesakies iepazīšanās tūrei!Sarunas pieturpunkti00:00 – Ievads 00:03 – Kad gribas pārmaiņas, bet uzticies tikai zināmajam 00:05 – "Es gribēju, lai neviens man nesaka, kas man ir jādara" 00:08 – Situācija pie Sporta pils: "Man palika slikti, jo..." 00:11 – Kad paralizē bailes par finansiālo drošību 00:13 – Par zīmi, ka vajadzīgas pārmaiņas - garastāvoklis, kas ilgstoši nav labs 00:16 – "Es biju ārkārtīgi sagurusi. Mans prieks bija saguris." 00:18 – Potenciāls vēl nenozīmē, ka tu to izmantosi 00:19 – Ko tu vari darīt savā labā, nevis otra cilvēka labā? 00:22 – Pārmaiņās grūti ielēkt, ja esi ar pliku pakaļu 00:24 – Saglabāt atvērtu attieksmi pat neiespējamās situācijās 00:27 – Monblāna stāsts: No kategoriska "nē" līdz virsotnei 00:29 – Power-Up SPACE – vieta, kur ierakstījām šo Cilvēkjaudas epizodi. Piesakies iepazīšanās tūrei: powerupspace.eu 00:31 – Kad partnera “NĒ” pretī liec: "Vai tu vari, tīri teorētiski, pieļaut..." 00:36 – Ticība sev, ko iegūsti ekstrēmā veidā, lai izvēlētos brīvību 00:40 – Par studēšanu 40 gadu vecumā: rozā brilles pret realitāti 00:45 – Kad bērns jautā: "Mammīt, kāpēc tev to vajadzēja?" 00:51 – Ne katrs hobijs ir tavs bizness 00:53 – "Mamma, ej prom!" un mammu vainas sajūta 00:57 – Rokdarbi un nabadzības birka, kas ierobežoja gadiem 00:61 – Kad hobijs kļūst par profesiju un kad – ne 01:07 – Pārgājieni kā hobijs: 300 000 skatījumi un atklāsme 01:11 – Kāpēc ceļojumi ar grupām nav mans bizness 01:17 – Atļaut sev spēlēties arī prieka pēc, nevis naudas dēļ 01:23 – "Tu drīksti sevi piedāvāt" – negaidot, kad tevi atradīs

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

„Nejsem obdivovatelem Trumpa ani Putina, ale mám respekt před tím, že jsou schopni racionálně definovat svět, a na základě toho dojít k nějaké dohodě,“ vysvětluje diplomat Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti. 2. díl, 26.09.2025, www.RadioUniversum.cz

V tomto podcaste budeme hovoriť o potenciálnej novej liečbe cukrovky I. typu a o tom, ako je možné odčítať historickú teplotu z oceánskeho sedimentu. Zdroje Advancing type 1 diabetes therapy: autologous islet transplant breakthrough Southeast Pacific sediment cores are an 8-million-year-old climate archive of temperature effects on the ocean Alkenone Image by Tesa Robbins from Pixabay

V jaké kondici se nachází česká ekonomika? Díky čemu roste čtvrtým nejrychlejším tempem v EU? Měli bychom upravit daňový systém? A proč je v české populaci relativně málo vysokoškolsky vzdělaných lidí? Vladimír Kroc se zeptal hlavního ekonoma společnosti Deloitte a bývalého poradce prezidenta republiky Davida Marka.

V jaké kondici se nachází česká ekonomika? Díky čemu roste čtvrtým nejrychlejším tempem v EU? Měli bychom upravit daňový systém? A proč je v české populaci relativně málo vysokoškolsky vzdělaných lidí? Vladimír Kroc se zeptal hlavního ekonoma společnosti Deloitte a bývalého poradce prezidenta republiky Davida Marka.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 56 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Čím víc děti blbnou, tím víc mají strach. A my to nebereme vážně,“ říká dětský psychiatr a psychoanalytik Peter Pöthe. V rozhovoru vysvětluje, že dospělí často přehlížejí úzkosti dětí – ať už z budoucnosti, klimatických změn nebo umělé inteligence. „Jsme úplně hloupí. Mávneme rukou nad tím, že se děti bojí, co tady bude za pět, deset let,“ varuje odborník před tím, jak málo se dnes dospělí snaží nahlédnout na svět očima svých dětí – a to je podle něj velká chyba. Mluví také o tom, jak technologie mění dětské vnímání reality. „Dítě je složené hlavně z toho, na co je jeho mozek připojen. A rodiče na to kašlou, nebo řeknou: zakážu ti chytrý telefon. Vůbec tomu nerozumí,“ upozorňuje na to, jak jsou modely ve světě internetu návykové a nebezpečné a zdůrazňuje, že nestačí je jen zakazovat. Zkreslené vnímání světa ale nemají jen mladiství. Pöthe vypráví také o své účasti na dokumentu Velký vlastenecký výlet a setkání s lidmi, kteří popírají realitu války na Ukrajině. „To, co člověk říká a čemu věří, nemusí vůbec odrážet to, co prožívá,“ vysvětluje psychiatr a dodává, že čím blíž se takoví lidé realitě dostanou, tím agresivněji se mohou bránit. Po návratu z Ukrajiny říká, že je přesvědčen, že podobný konflikt čeká i Česko. „Putin neusiluje o území, ale o destrukci našich hodnot. Dokážu si představit, že pokud Rusko vojensky vyhraje, máme ho tady,“ říká s tím, že si máme uvědomit, že i mezi námi existují lidé, kteří by byli schopni páchat násilí nebo pomáhat tomu, kdo ho koná. Podle Pötheho má každý z nás „potenciál být zlý“. Proto mluví o tom, že nestačí jen respektovat názory, které nás ohrožují – je třeba přiznat, že kdo popírá válku a podporuje Putina, je pro společnost nebezpečný. Vyjadřuje se i k kontroverzi kolem mikiny Izraelských obranných sil, kterou měl na sobě během natáčení dokumentu a vysvětluje, proč by si ji dnes už nevzal. „Od té doby, co Netanyahu zahájil válku v této podobě, s tím nesouhlasím,“ dodává, ale zdůrazňuje, že za situaci v Gaze podle něj nenese odpovědnost pouze Izrael, ale především Hamás. Dětský psychiatr v rozhovoru často opakuje, jak důležité je snažit se při debatě „mít rád“ i lidi s odlišnými názory. Společný dialog by měli hledat lidé nejen ve společnosti, ale také rodiče doma s dětmi. Jak mluvit s lidmi, kteří popírají realitu, aniž bychom je jen odepsali jako „dezoláty“? Proč nestačí jen respektovat jiné názory a kde je hranice, kdy už se musíme bránit? Co dnešní děti nejvíc děsí – a jak jim pomoci, aby se v tom neztratily? A lze být v dnešním světě dobrým rodičem? I to se dozvíte v rozhovoru.

3D tisk zažívá těžké časy. Firmy ještě plně neobjevily potenciál 3D tisku ve výrobě. Od nákupu tiskáren je odrazují drahé úvěry a nepříliš dobrá finanční kondice, která trvá od epidemie covidu-19. V Podcastu Živě o tom hovoří Jan Homola, vydavatel strojírenských časopisů a pořadatel konferencí o 3D tisku. Trh se konsoliduje, protože investoři navíc měli přehnaná očekávání ohledně domácích 3D tiskáren. Nestaly se další mikrovlnnou troubou, protože lidé nemají důvod učit se obsluhovat výrobní zařízení, popisuje Homola. Západní firmy pak drtí čínští konkurenti. Nehrají čistě – např. si patentují otevřené technologie. Ale vyrábí levně a v dobré kvalitě. Potenciál 3D tisku je přitom ohromný. Prosazuje se v zbrojním průmyslu, výborně se hodí na tlumiče střelných zbraní. Airbus už pár let tiskne některé díly letadel. Profesionální 3D tisk utekl daleko od sponek na zavírání pytlíků. 01:27 – Potíže 3D tisku 18:31 – Patentoví parazité 39:12 – Špatná kondice průmyslu 47:34 – Zbraně a další uplatnění

Už pět milionů lidí využívá v Česku tzv. bankovní identitu pro digitální komunikaci se státem, zdravotními pojišťovnami a dalšími společnostmi. Jak jsou zabezpečena data uživatelů a bezpečnost celého systému? „Přihlašuji se v bezpečném prostředí své banky a když proběhne ověření, dávám souhlas k tomu, jaká moje data mají být předána poskytovateli služby,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu výkonný ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička.

Už pět milionů lidí využívá v Česku tzv. bankovní identitu pro digitální komunikaci se státem, zdravotními pojišťovnami a dalšími společnostmi. Jak jsou zabezpečena data uživatelů a bezpečnost celého systému? „Přihlašuji se v bezpečném prostředí své banky a když proběhne ověření, dávám souhlas k tomu, jaká moje data mají být předána poskytovateli služby,“ vysvětluje v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu výkonný ředitel společnosti Bankovní identita Marek Růžička.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.Všechny díly podcastu Balanc můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.

Microsoft v květnu pohřbil Skype. Vlastně to byl dlouhodobý proces. Softwarový gigant nepochopitelně promarnil potenciál slavné značky. Její význam dokládá, že se z ní stalo sloveso. Nejméně jedna generace ví, co to znamená „skajpovat“. Skype měl náskok, stejně ho ale převálcovaly WhatsApp, Messenger a spol.Část jeho obtíží vycházela z původní P2P architektury. V začátcích byla skvělá, jenže technologický svět se rychle proměnil. Nastoupily smartphony a mobilní internet. P2P se stalo kotvou a Microsoft na změny nedokázal reagovat. Skype byl nespolehlivý a klienty těžkopádné. Než se obtíže vyřešily, světu vládly jiné komunikátory. Skype už neudával směr a upadal do zapomnění.Dodnes platí za čtvrtou nejnákladnější akvizici Microsoftu. V roce 2011 za službu zaplatil 8,5 miliardy dolarů. Dnes by tato akvizice odpovídala částce přesahující 12 miliard dolarů.01:07 – P2P revoluce10:57 – Hledání obchodního modelu12:18 – P2P na obtíž26:06 – Rozpuštění Skypu30:52 – Pomalé umírání a redesigny36:00 – Horší je snad jen Google

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před používáním produktů čínské firmy DeepSeek. Opatření souvisí například s nedávným kyberútokem na Ministerstvo zahraničních věcí, obavy vyvolává i způsob nakládání s daty uživatelů. Jaká jsou opatření proti hrozbě, kterou odborníci označují za vysokou? A jak se může chránit veřejnost? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před používáním produktů čínské firmy DeepSeek. Opatření souvisí například s nedávným kyberútokem na Ministerstvo zahraničních věcí, obavy vyvolává i způsob nakládání s daty uživatelů. Jaká jsou opatření proti hrozbě, kterou odborníci označují za vysokou? A jak se může chránit veřejnost? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydal varování před používáním produktů čínské firmy DeepSeek. Opatření souvisí například s nedávným kyberútokem na Ministerstvo zahraničních věcí, obavy vyvolává i způsob nakládání s daty uživatelů. Jaká jsou opatření proti hrozbě, kterou odborníci označují za vysokou? A jak se může chránit veřejnost? Na otázky Vladimíra Kroce odpovídal Lukáš Kintr, ředitel NÚKIB.Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Akcie americké společnosti Nvidia trhají na burze rekordy, stoupá také index S&P 500. Oba tituly se po boku Applu nebo Microsoftu staly už dávno hitem i českých retailových investorů. Jenže těm pohled na grafy kazí dolar, který letos prudce oslabil, vůči koruně o 13 procent. Potenciální zisky tak může snadno překlopit do ztrát. Ovšem dá se na něm i vydělat.

A Netlabelday 2025 special (un)defeated…with tracks by…Singularity Observatory, Mira, I Neurologici, Decode Blue, BTB, Potenciómetro, Project Serendipity, Bunshi, Ayankoko, Combat Killer, Guillaume Blache, Dj Scotch Egg, TerbujurKaku, Lucille Cornelius, Michel Banabila, The Polish Ambassador, Deep Nebula, Plateau Sigma, user12400003580 Singularity Observatory (feat. Mira) – Siren’s Song [Enough Records] I Neurologici – Piccolo Jimmy [Strato Dischi] […]

Rendkívül izgalmas volt az NBA legutóbbi szezonja, sorozatban a hetedik idényben avatják a hetedik új bajnokot, a verseny kiélezett, hatalmas meglepetéseknek lehettek szemtanúi a rajongók a rájátszásban is és újra 7 meccsen dőlt el a nagydöntő. Közben a pénzügyi szabályrendszer miatt újfajta ökoszisztéma kezd kialakulni a ligában, és azt is látni, hogy olyat csinálnak az NBA-csapatok, amit 30-40 éve nem láttunk. Ráadásul valósággal izzik a profi kosárlabda üzleti világa, a dollármilliárdok csak úgy repkednek, a tulajdonosváltások gyakoribbá váltak. Egy ilyen helyzetben értékeltük az NBA szezonját, kilátásait, üzleti oldalról is, már-már hagyományosan, sorozatban a harmadik alkalommal Tőrös Balázs tartalomgyártóval. Az NBA-szakértővel arról is beszéltünk részletesen, hogy – ha részvénybefektetésként tekintenénk 1-1 csapatra – mely franchise-okat érdemes longolni és melyeket shortolni jövőbeli kilátásaik fényében. Az biztos, a következő szezon is mozgalmas lesz, ezért érdemes követni az amerikai profi kosárlabdát, nem csak rajongók számára. Főbb részek: Intro - (00:00) A globális ikonok jelensége elmúlik - (01:35) Longolható csapatok Nyugaton - (04:23) Potenciális esélyesek Keleten - (10:23) Akikre lecsapnak a shortolók - (12:43) A kíméletlen szabályrendszer - (16:11) Kiélezett verseny - (21:57) Mit kaptak a szurkolók? - (25:10) T. J. McConnell - (28:55) Az NBA mint üzlet - (30:24) Új üzleti értékek - (37:24) Az a bizonyos NIL - (42:03) Kép forrása: Portfolio See omnystudio.com/listener for privacy information.

Premiér Fico vyhlasuje, že vláda nemá žiaden korupčný škandál. Nie sú to ani eurofondy investované podľa všetkého do súkromných haciend vplyvných ľudí okolo Smeru. A prečo sa na to neprišlo skôr, už za vlády protikorupčného premiéra Matoviča, či potom aj Hegera a Ódora?Smer, Hlas aj SNS sa v prieskumoch prepadli. Opozičné strany ich už predbiehajú. Hovoria o spolupráci, no navzájom sa vymedzujú a podpichujú. PS a SaS by radšej ako s Matovičom vládli s Demokratmi, no tí sú stále pod hranicou zvoliteľnosti.Nie je ich volanie po predčasných voľbách predčasné? Poučili sa už z vlastných chýb a z toho, že si nedokázali udržať svoje vlády? A pomáha im v tom aj samotná vláda vilami v Chorvátsku, či vyhrážkami aktivistom, keď jedného z nich s valaškou v ruke už stíha polícia? A čo pre Slovensko znamenajú cesty premiéra za vojnovým agresorom Putinom či jeho odmietanie očkovania a pandemickej zmluvy? Prečo opozícia nemá tieňovú vládu a nerobí spoločné tlačovky a čo by robila inak?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom strany Demokrati a bývalým ministrom obrany Jaroslavom Naďom.

Systém přijímacího řízení na střední školy je kritizován ze všech stran. Pomohlo by, kdyby se nejprve všichni žáci skládali zkoušky a až následně by s rodiči vybírali školy? „Ano, máme děti, které se nikdy nedozvědí svůj studijní potenciál,“ souhlasí pro Český rozhlas Plus Jiří Nantl (ODS), náměstek ministra školství. „Mysleme na učitele, pokud žáci napíšou v lednu přijímačky, co budou dělat zbytek roku?“ kritizuje nápad Jiří Zajíček, šéf Asociace středních průmyslových škol.

¿Sentís que trabajás todo el día y no avanzás como querés? Hoy arrancamos la serie basada en Buy Back Your Time de Dan Martell, donde te muestro el error más caro que está drenando tu tiempo y tu energía: trabajar sin estrategia real. Te voy a enseñar cómo calcular tu valor hora, eliminar tareas basura y empezar a recuperar tu tiempo para enfocarte en lo que realmente dispara tus ventas y tu negocio.