Podcasts about snaha

Totalitní režimy 20. století, nacismus i komunismus, by se mohly dostat na stejnou úroveň, co se týče trestů za jejich podporu a propagaci. „Byla velká chyba generace našich otců v devadesátých letech, že se s komunistickým režimem nedokázali vypořádat,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti navrhovatel změny Šimon Heller (KDU-ČSL). „Snaha nás umlčet bude větší a větší,“ nesouhlasí s návrhem mluvčí KSČM a kandidát Stačilo! do sněmovních voleb Roman Roun.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaha o flirt, nebo exhibicionismus? Nebo prostě jen provokace? Motivace posílat nevyžádané d*ckpicy mohou být různé, často se ale u příjemců nesetkají s pochopením. V dokumentární sérii Zobrazeno mluvil Lukáš Houdek s člověkem, který snímky svého přirození posílal náhodným lidem.

Snaha o flirt, nebo exhibicionismus? Nebo prostě jen provokace? Motivace posílat nevyžádané d*ckpicy mohou být různé, často se ale u příjemců nesetkají s pochopením. V dokumentární sérii Zobrazeno mluvil Lukáš Houdek s člověkem, který snímky svého přirození posílal náhodným lidem.Všechny díly podcastu Normy můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Martin Titman působí už 22 roků v organizaci Drop In, která pomáhá lidem ohroženými drogami a Robert Kozler před třiadvaceti roky založil bohnický festival Mezi ploty. Spojuje je právě tato akce, kdy se v bohnické léčebně sejde spousta muzikantů i dalších umělců s diváky i pacienty léčebny. Pokaždé je to zážitek. O co jde na festivalu? Jak je třeba přemýšlet o drogách? Co se doví a co zažije návštěvník bohnické léčebny nejen během festivalu?Začíná speciální festivalové vydání mého hausbotového podcastu!https://herohero.co/petrhorky00:00 Frustrace mladých lidí a hledání vlastní cesty05:31 Festival Mezi ploty jako prostor naděje a setkávání08:59 Drogy, stigma a veřejná diskuze12:48 Otevřený, realistický přístup k drogám19:49 Jak mluvit o drogách s dětmi, přínos vs. riziko25:48 Únik, cíle a šíření duševní gramotnosti skrz festival33:55 Vznik festivalu: odpor k nálepkování a vize boření bariér38:39 Koketování s drogama a nutnost rozhodnutí45:17 Program Mezi Ploty plný idealistůSupport the show

Hostia: Daniel Gurňák (regionálny geograf z Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave) a Jiří Krejčík (politológ z Metropolitnej univerzity v Prahe). | Jadrové veľmoci India a Pakistan sa priblížili k vojenskej konfrontácii. Obe krajiny si navzájom zrušili víza po streľbe v Kašmíre, pri ktorej útočníci zabili 26 turistov. Čo je podstatou napätia, pre ktoré Kašmír pripomína ohnisko, ktoré sa po útlme zvykne rozhorieť? Ako vyzerá život v Kašmíre? Vlani ho navštívilo 23 miliónov ľudí. Turizmus je dôležitým prvkom obživy. Snaha kašmírskych separatistov o vytvorenie zjednoteného nezávislého územia – alebo pripojenie k prevažne moslimskému Pakistanu trvá 35 rokov – ako odhadujete šance na trvácne riešenie? Sú obavy z indickej invázie oprávnené alebo prehnané, má India záujem na rozpútaní lokálnej vojny? Indický premiér Nárendra Módí tento týždeň uviedol, že „armáda má voľnosť vo výbere cieľov, načasovania a spôsobu indickej odvety za útok“. Prečo Pakistan v konflikte ťahá za slabší koniec? Ak osi stojí vojensky v porovnaní s Indiou? Obe krajiny disponujú jadrovým potenciálom? | Rastúce napätie medzi Indiou a Pakistanom. | Moderuje: Soňa Hagarová; | Diskusiu Z prvej ruky pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Vysielame každý pracovný deň o 12:30 v Rádiu Slovensko.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ale ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Toto je boj o našu slobodu a občianske práva. Tento zápas sme ešte neprehrali, hovorí o snahe vlády nalepiť mimovládnemu sektoru biľag lobistov, šéf Nadácie otvorenej spoločnosti Fedor Blaščák. Vládna snaha je protiústavná, tvrdí šéfka Via Iuris Katarína Batková. A prečo si Soros zaslúži vyznamenanie?Skúšali to cez nálepku Zahraničných agentov. Nevyšlo, európske právo sa ukázalo ako silnejšie. Tentoraz na to idú cez snahu vypáliť im biľag lobistov.Snaha vládnej koalície nasadiť mimovládnemu sektoru štátny obojok nepoľavuje, ba práve naopak. Aktuálne je v hre vládna iniciatíva spraviť z Tretieho sektora absolútne nešpecifikované lobistické združenia.Menia sa formy, prezliekajú sa kabáty, obsah a pointa však zostávajú úplne rovnaké. Pre štvrtú vládu Roberta Fica patrí mimovládny sektor - spolu s novinármi a aktívnou občianskou spoločnosťou, medzi úhlavných nepriateľov štýlu i spôsobov, akými oni sami vládnu.V treťom sektore, ktorý sa stará o našich umierajúcich rodičov, zdravotne znevýhodnené deti, rómske komunity, ochranu životného prostredia či o rekonštrukciu historických pamiatok alebo o vzdelávanie detí zo sociálne slabých pomerov, ako aj o športovanie, turistiku - no i obyčajnú ľudskú spolupatričnosť, dnes na Slovensku pôsobia státisíce z nás a to v tisíckach spolkov po celej krajine, všemožných nadácií, občianskych združení či charít. O čo teda vláde Roberta Fica vlastne ide, keď sa snaží osedlať si všetky tieto mimovládky? Prečo Tretí sektor označuje práve túto snahu vlády o pokus presadiť tzv. Ruský zákon? A kto je v tejto krajine v skutočnosti suverénom - občan, ktorý platí dane alebo vláda, ktorá z jeho daní žije a mala by rešpektovať všetko to, čo občanom zákon nezakazuje?No a kde by Slovensko vlastne bolo bez existencie občianskej spoločnosti a všetkých tých tisícok mimovládnych organizácií? Prečo je snaha vlády dirigovať občanom, kde a ako sa môžu verejne angažovať, zo samého princípu pomýlená? No a napokon, aké hranice by mala mať snaha občianskeho sektora ovplyvňovať politiku a prečo ich vplyv tejto vláde tak veľmi prekáža? Takzvaný „ruský zákon“, ktorým sa vláda snaží nasadiť Tretiemu sektoru uzdu moci bude témou i dnešných občianskych protestov "Slovensko je Európa." Počúvate Ráno Nahlas, s Katarínou Batkovou a Fedorom Blaščákom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl zavedení přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, která by podle jeho slov umožnila uspořádání demokratických prezidentských voleb na Ukrajině – a následné vyjednávání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. „Je to mistrný tah ruské diplomacie ve formě úspěšného absolventa Dzeržinského akademie KGB. Cílem je vrazit klín mezi západní státy a zavést jednání do slepé uličky,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Snaha o svojpomoc alebo čítanie kníh o psychológii môže človeku s duševnými ťažkosťami priniesť frustráciu a pocit neschopnosti. Psychológ Martin Miler v podcaste Terapia slovom zdôrazňuje, že niektoré problémy možno efektívne riešiť len vo vzťahu s iným človekom. Podľa psychologičky Jany Ashford by mal klient vo vzťahu s terapeutom cítiť bezpečie a bezpodmienečné prijatie. Jana Ashford a Martin Miler v rozhovore s reportérkou Ivetou Tanoczkou vysvetľujú, ako si nájsť psychológa alebo psychoterapeutku a nakoľko pri výbere odborníka na duševné zdravie prihliadať na sympatie či na špecifiká konkrétnych psychoterapeutických smerov.

Když budeme ve třiceti svobodní, vezmeme se, řekli si kamarádi ze školy Denisa a Vít. Nakonec to nevydrželi a jako pár šli už k maturitě. Zvládli spolu projít studii na vysoké škole i společným bydlením u rodičů. Neúspěšné snahy o miminko, Vítova cholerická povaha a Denisina citlivost ale nakonec vyústily v poruchu příjmu potravy. Kdy si uvědomili, že je zle? Vyhledali pomoc? Jak se jejich vztah proměnil? Poslechněte si další díl pořadu Láska hory přenáší.

Občanští demokraté procházejí proměnou, která má zvýšit šance koalice Spolu v podzimních volbách i vyhlídky samotné ODS v následujícím období. Snaha rozhýbat a zlidovět předsedu strany a vlády Petra Fialu dvakrát nevyšla. Zato programový posun je patrný, nezřídka i za cenu narušení koaliční harmonie.

Thordis Elva je pozoruhodná žena! Má silný a těžký příběh, který pomáhá řešit bolesti a traumata lidem po celém světě. Navíc zásadním způsobem ovlivňuje současné diskuse nad vztahy a pozicemi žen a mužů.V 16 letech se opila na oslavě, její tehdejší přítel ji doprovodil domu a pak znásilnil. Thordis si prošla dlouhým obdobím popírání, až si dodala odvahy a udělala tu nejméně pravděpodobnou věc: ozvala se po devíti letech svému násilníkovi Thomasi Strangerovi, aby mu vrátila jeho vinu. Vznikl silný příběh o tom, co s námi dělá trauma, bolest a potlačované trápení. A také o tom, jak se zločin propíše i do života viníka.Thordis a Tom promluvili na TedEXu a jejich výstup má miliony zhlédnutí. Společně vydali knihu která se prodává po celém světě.Tento příběh také rozčiluje spoustu lidi po celém světě, kteří chtějí své strachy a trápení schovat za neurvalost.Odhalují tím otázky, které naše společnost pořád neumí odpovědět: je partner anebo přítel jakékoli ženy majitelem jejího těla a ona proto nemá právo odepřít sex? Myslíme si, že je v pořádku znásilnit ženu, která se opije? Žijeme v iluzi, že bolesti svého života nejlépe přežijeme tak, že je popřeme před okolím i sami před sebou?Začíná silný, přátelský a osobní rozhovor, který vás nebude vydírat ani lacině pobuřovat. Ale nenechá vás v klidu. Jsem velmi zvědav na diskusi. Zasmějete se u něj. Zamrazí vás a asi si vzpomenete i na vlastni smutky, bolesti i legrační omyly.Toto je pro dnešek zde na YouTube vše. Na mém Herohero můžete toto video vidět celé, tento týden tam přibude i bonus o tom, co Thordis vzkazuje všem mužům a ženám. Navíc tam bude i kompletní původní, anglická verze. Díky moc za podporu a jsem zvědav na diskuzi pod videem! Mějte s krásně, váš Petr HorkýOdkazy:Kniha Chci se ti podívat do očí - https://www.databazeknih.cz/knihy/chci-se-ti-podivat-do-oci-548688TedEX talk Thordis a Toma - https://www.youtube.com/watch?v=gyPoqFcvt9wInstagram Thordis Elvy - https://www.instagram.com/thordiselva/?hl=cs00:00 Jak vnímají Tvůj příběh ve světě?06:47 Kde leží hranice komplimentu?11:44 Co musí ženy denně podstupovat?16:15 Jsou všichni muži nebezpeční?20:37 I některé ženy jsou proti pokroku v oblasti ženských práv.27:34 Bez odpovědnosti není svoboda.Zbytek rozhovoru, který najdete na https://herohero.co/petrhorky obsahuje navíc tyto kapitoly:34:56 Smíření se s minulostí - setkání s Tomem.54:08 Máte ráda muže?54:48 Vzkaz mužům a ženám.Support the show

Snaha člověka prodloužit si život na zemi všemi možnými způsoby je marná. Toužíme žít věčně. Proč se ovšem lidské snahy tak často míjí s věčným životem, který nabízí Bůh? Otázka pro učitele Jiřího Čapku.

Způsob moderování obsahu na sociálních sítích Facebook, Instagram a Threads se ve Spojených státech mění. Americká firma Meta, která tyto sítě provozuje, uvedla, že přestala spolupracovat s externími firmami na ověřování pravdivosti příspěvků, tzv. factcheckery. „Není pravda, že by factchecking nefungoval. Společnost Meta na to měla dost pádné důkazy,“ říká v pořadu Online Plus vědecký redaktor Deníku N Petr Koubský.Všechny díly podcastu Online Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú dnes mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustojí Tretí sektor tento tlak a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Teraz hráme o samotné základy našej demokracie. bude to tvrdý boj, zostávam však optimista, tvrdí Filip Vagač.My teraz bojujeme o samotné základy demokracie v našej krajine a o naše základné ľudské práva - ako je sloboda prejavu či zhromažďovania. Toto je boj, ktorý nás čaká a ktorý si budeme musieť veľmi tvrdo obhájiť, tvrdí bývalý splnomocnenec vlády pre občiansku spoločnosť Filip Vagač. A prečo podľa neho vládna moc útočí na Tretí sektor? Pretože mu nastavuje kritické zrkadlo, hovorí Vagač.Tretí sektor patrí medzi piliere našej občianskej spoločnosti už vyše 30 rokov. Napokon, zákony o slobode prejavu a zhromažďovania boli jedny z úplne prvých, ktoré po Novembri 89 parlament prijal v ich demokratickej podobe. Mimovládne organizácie tak tvoria piliere v oblasti zdravotníctva, vzdelávania, kultúry, ekológie či charity a formujú politiky týchto kľúčových segmentov verejného života. Mimovládny sektor je však - okrem médií či politickej opozície, aj čoraz väčším tŕňom v očiach aktuálnej vládnej moci. Snaha prakticky akýmkoľvek spôsobom obmedziť silu a vplyv mimovládok a dostať Tretí sektor pod kontrolu moci tak ani zďaleka nie je u konca.Vládni politici chcú mimovládky rozdeľovať na ušľachtilé a tie ostatné a vytlačiť Tretí sektor z oblasti politiky, ktorú si takpovediac "vyárendovali" sami pre seba a to napriek tomu, že moc v tomto štáte pochádza od občanov, nie politických strán.Ustoja mimovládky tento tlak moci a ako snaha vlády osedlať si ich môže ovplyvniť kvalitu nášho života? A čo sa vlastne skrýva za snahou vlády?"Ten boj o naše základné ľudské práva sa neskončil a my ich budeme musieť ďalej brániť. Zostávam optimista. Verím v silu občianskej spoločnosti a jednotlivcov, ktorí sa nenechajú kúpiť a sú ochotní pre pravdu položiť aj život, ako i tomu, že v dejinách sa vždy ukázalo, že to bola tá silnejšia časť spoločnosti, hovorí Filip Vagač, ktorý pripomenul aj príklad Mahátmu Ghándiho, ktorého boj o nezávislosť Indie vyzeral na začiatku úplne beznádejne až nezmyselne, no napokon sa mu podarilo poraziť celé Britské impérium. "Na začiatku všetky takéto boje vyzerajú úplne nezmyselne no napriek tomu si myslím, že jediná cesta vedieť cez to, že človek za svoje hodnoty je ochotný bojovať, isť znova a znova na tie námestia a presviedčať ostatných pretože iná cesta neexistuje." Ráno Nahlas s bývalým Splnomocnencom vlády pre rozvoj občianskej spoločnosti a dnes programovým riaditeľom Platformy pre demokraciu Filipom Vagačom.Počúvate Ráno Nahlas, pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

V glasbeni pravljici za otroke nastopajo hišni škratki, ki z verzi in pesmimi babici pomagajo prepričati sina, da je njegova žena pravzaprav hudobna zakleta kača. Režiserka: Rosanda Sajko Prevajalec: Tone Pavček Prirejevalec: Duško Car Dramaturginja: Djurdja Flere Tonski mojster: Nace Pugelj Avtor izvirne glasbe: Marijan Vodopivec Avtorica – Alja Tkačev Babica – Mira Danilov Prvi hišni škrat – Mira Bedenk Drugi hišni škrat – Iva Zupančič Tretji hišni škrat – Nada Bavdaž Četrti hišni strah – Majda Grbac Mezinček Petelinček – Mojca Ribič Sin – Danilo Benedičič Snaha – kača – Majda Potokar Prvi kmet – Franjo Kumer Drugi kmet – Laci Cigoj Prva kmetica – Jelica Siard Druga kmetica – Meta Pugelj Stribor – Jože Zupan Uredništvo igranega programa Posneto v studiih Radia Slovenija decembra 1969

Snaha se rok od roku zdokonalovat sahá až do starého Říma a snad ještě dál. Nový rok se pojil s kultem boha dvou tváří Januse, který hleděl zároveň do minulosti i do budoucnosti. A my na konci starého a na začátku nového roku děláme to samé – tedy bilancujeme. Co se naopak změnilo, je zejména etický rozměr našich novoročních předsevzetí. Nejčastěji si dnes lidé nepřejí být lepšími lidmi, ale spíše lépe vypadat; zhubnout, zdravěji jíst, nekouřit…

Snaha o ochromení ukrajinské energetiky. Nebyl to špatný rok, ale voliči to vidí jinak. Ohlédnutí za rokem 2024 na Blízkém východě. Pro Evropskou unii byl rok 2024 hlavně přípravou na tuhou realitu toho dalšího. Kdo se stydí za zelí, je zelinář a ne politik

Rusko ve středu časně ráno zaútočilo balistickými raketami i střelami s plochou dráhou letu na energetický systém a města na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters uvedl, že vypálení více než 70 střel a stovky dronů v době Vánoc je nelidský čin.

Snaha o ochromení ukrajinské energetiky. Nebyl to špatný rok, ale voliči to vidí jinak. Ohlédnutí za rokem 2024 na Blízkém východě. Pro Evropskou unii byl rok 2024 hlavně přípravou na tuhou realitu toho dalšího. Kdo se stydí za zelí, je zelinář a ne politikVšechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko ve středu časně ráno zaútočilo balistickými raketami i střelami s plochou dráhou letu na energetický systém a města na východě Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters uvedl, že vypálení více než 70 střel a stovky dronů v době Vánoc je nelidský čin.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pozornost světa se nečekaně upřela na Jižní Koreu. V zemi považované za stabilní a úspěšnou demokracii prezident Jun Sok-jol v úterý vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice se Severní Koreou. Snaha o možný puč posléze selhala, údiv nad otřesem v Soulu ale zůstává. Proč k němu došlo? A mohl by mít širší dopady, třeba i na jaderný tendr v Česku?Host: Tereza Novotná - výzkumná pracovnice institutu Europeum, která působí na Svobodné univerzitě v BerlíněČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 51 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Jestli by byl otec rád, že jde v jeho šlépějích, se Oskar Hes nikdy nedozví. Jeden z nejznámějších českých choreografů zemřel, když bylo jeho synovi patnáct let. Herec ale věří, že mu svými výkony na parketu dělá radost aspoň tam nahoru. Pravdou je, že ho profesionální taneční partnerka rozhodně nešetří a využívá jeho předchozí hiphopové průpravy. Ta se tak pro něj stala do jisté míry výhodou, ale i přítěží, protože se učí těžší choreografii než ostatní nezkušení soutěžící. S každým dalším dílem navíc roste také očekávání diváků, a tak se nabízí držet laťku, nebo ji ideálně zvedat. A Oskar to tak chce. Jen když si před pár lety myslel, že si při natáčení dramatu Bratři o rodině Mašínových, kdy se brodil v ledové vodě a bahnu, sáhnul na dno, netušil, co přinese StarDance. Účast v populárním televizním pořadu přitom neznamená jen fyzické vypětí při dvoufázových trénincích, náročná je také psychicky. V čem si poslechněte v našem rozhovoru, ve kterém jsme mimo jiné probrali i to, kolik zhubnul, jak se vyrovnal s tátovou smrtí, co je pro něj rozhodující při výběru rolí nebo v čem je jeho přítelkyně zkušenější.

Snaha bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) digitalizovat stavební řízení skončila fiaskem. „Pokud nechytneme dech, jak digitalizovat a zjednodušovat si práci technologiemi, tak pravděpodobnost, že budeme zaostávat, je téměř jistá," varuje v Interview Plus Eva Pavlíková (Zelení), manažerka a spoluautorka Výzvy za strategický přístup k digitalizaci.

Snaha bývalého ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) digitalizovat stavební řízení skončila fiaskem. „Pokud nechytneme dech, jak digitalizovat a zjednodušovat si práci technologiemi, tak pravděpodobnost, že budeme zaostávat, je téměř jistá," varuje v Interview Plus Eva Pavlíková (Zelení), manažerka a spoluautorka Výzvy za strategický přístup k digitalizaci.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

1. Bojová hmla Aktuálna situácia na ukrajinských bojiskách Vuhledar, Kursk Libanon, Izrael a Blízky východ 2. Zákulisie Zelensky v USA, Prehodnotenie Ruskej jadrovej doktríny, Nová verzia iránskych dronov Shahed 136, 3. 360 stupňov Update zo Sudánu Citát: „Demokracia je organizovaná myšlienka, to je idea proti chaosu. Demokracia, to znamená myslieť skôr než jednáš, či tým nepoškodzuješ blížneho, rodinu, národ, spoločnosť. To znamená opanovať svoje vášne, nie rozprávať, ale problémy riešiť.“ — Milan Rastislav Štefánik —

Když zhruba rok po konci mise hlavy státu Miloš Zeman náhle vzkázal národu, že neodejde z politiky, moc to nerezonovalo. Spíš si toho, upřímně řečeno, málokdo všiml. Ale jakousi aktivitu bylo možno pozorovat. Účastnil se třeba sjezdu České suverenity sociální demokracie. Kterou následně podpořil v eurovolbách, kde však subjekt vedený Jiřím Paroubkem získal 7,5 tisíc hlasů, tedy čtvrt procenta.

Když zhruba rok po konci mise hlavy státu Miloš Zeman náhle vzkázal národu, že neodejde z politiky, moc to nerezonovalo. Spíš si toho, upřímně řečeno, málokdo všiml. Ale jakousi aktivitu bylo možno pozorovat. Účastnil se třeba sjezdu České suverenity sociální demokracie. Kterou následně podpořil v eurovolbách, kde však subjekt vedený Jiřím Paroubkem získal 7,5 tisíc hlasů, tedy čtvrt procenta. Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Patří mobily do škol? Snaha vsetínské radnice zakázat mobily ve školách rozdmýchala veřejnou debatu. Jsou mobily v rukách dětí škodlivé, nebo mají i své přínosy? A jaké? To je téma Antiviru s Janou Magdoňovou a Honzou Cibulkou.

Na obzoru nová inflace? Varovný signál z Chorvatska. Snaha zvýšit platy státních zaměstnanců i s prázdnou státní pokladnou. Ukrajinská ofenzíva podle ruských médií. Vlastně neexistuje. Ekonomický program Kamaly Harrisové. Protestní tsunami: už i východní Německo na první místě. Kampaň nevládní organizace Konsent spustila letní kulturní válku o „zírání“Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Přidat chceme, jen nevíme, jak to zaplatíme. Zhruba takto by se dalo shrnout dohadování vládních politiků o zvýšení platů části státních zaměstnanců. Je k tomu podle odhadů do konce roku potřeba částka v rozmezí zhruba 4 až 7 miliard korun. Ty by se měly nalézt v rozpočtech státu, krajů a obcí. V jejich schválených verzích na letošní rok se s těmito výdaji nepočítalo. Rezervy jsou údajně vyčerpány.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hromadná oslovení jako „přátelstvo“ a „diváctvo“ nebo nahrazování tradičních rodových koncovek pomocí znaků (*, x) vyjadřujících neutralitu. Další ročník Prague Pride zviditelnil i otázku toho, zda a jak by měla čeština obsáhnout osoby, které se neidentifikují binárně. „S tolerancí to nesmíme přehánět,“ říká v pořadu Pro a proti jazykovědec Karel Oliva. „Snaha o genderovou férovost přirozeně vyvolává debatu. S jazykem bychom měli experimentovat,“ oponuje filolog Vít Kolek.

Hromadná oslovení jako „přátelstvo“ a „diváctvo“ nebo nahrazování tradičních rodových koncovek pomocí znaků (*, x) vyjadřujících neutralitu. Další ročník Prague Pride zviditelnil i otázku toho, zda a jak by měla čeština obsáhnout osoby, které se neidentifikují binárně. „S tolerancí to nesmíme přehánět,“ říká v pořadu Pro a proti jazykovědec Karel Oliva. „Snaha o genderovou férovost přirozeně vyvolává debatu. S jazykem bychom měli experimentovat,“ oponuje filolog Vít Kolek.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaha přimět Izrael a palestinské hnutí Hamás k uzavření příměří nabírá na síle. Vůbec poprvé tlak podpořila i rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Válka v Pásmu Gazy ale pokračuje i po více než osmi měsících od teroristického útoku Hamásu na jih Izraele. Proč dohoda vázne? A jak vážné jsou obavy, že se rozhoří konflikt také na severních hranicích Izraele?Host: Irena Kalhousová - ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě KarlověČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 67 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR Eva Burešová o sobě říká, že je zpěvačka, herečka, maminka a hlavně šťastná žena. K tomu poslednímu jí trvalo dojít nejdéle, hlavní roli v Národním divadle hrála už ve třinácti. Zatímco ostatní ji měli tehdy za malou holku, ona se cítila dospělá, a makala o to víc, aby dostávala další nabídky a mohla se věnovat tomu, o čem odmala snila. Před pár měsíci vážně přemýšlela, že se toho vzdá. Snaha dělat všechno správně a nezavdat nikomu důvod říct o ní něco špatného ji přivedla až do nemocnice. Tehdy si uvědomila, že buď začne dělat něco jiného, nebo se přestane hnát za tím, aby se zalíbila všem. Podstatnější než být vnímaná jako dobrý člověk, je pro ni se tak skutečně chovat a šířit dobro dál, zvlášť v dnešní době, kdy je mezi lidmi hodně strachu, nenávisti a smutku. S tímhle zjištěním, ke kterému je ráda, že dospěla ještě před třicítkou, i když to bylo těsně, přistupuje nejen nově ke své tvorbě a dlouhodobě k pomoci samoživitelkám i samoživitelům nebo šikanovaným dětem. Sama si zažila obojí. Svého prvorozeného syna vychovávala tři roky sama a ze základní školy v ní zůstala obava a nedůvěra v autority. O tom, jak se s tím vším vyrovnávala, kde nacházela oporu nebo kdo ji zklamal, který moment ve svém kariérním životě považuje za zlomový a v co doufá, že ještě přijde s věkem, mluví Eva Burešová velmi otevřeně. Věří, že upřímnost je cestou, jak dát druhým vědět, že v tom nejsou sami.

Tým protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila připravuje balík opatření, který má pomoci vyřešit jeden z velkých problémů současného Česka – nadměrnou konzumaci alkoholu. Má se omezit prodej a reklama, vylepšit prevence, vzrůst daně, tedy ceny. Je to samozřejmě správný a záslužný záměr, Česko je opravdu s odpuštěním prolité napříč generacemi a sociálními skupinami a je dobré se pokusit s tím něco dělat.

„Už je tu druhá generace, která si myslela, že se po ukončení studené války bude budoucnost vyvíjet jen směrem k demokracii. Ale zapomnělo se, že demokracii je potřeba hýčkat, bránit a dělat všechno, aby mohla vzkvétat, což se nedaří,“ říká politický a kulturní geograf z Ostravské univerzity Vladimír Baar.

Čečensko je dílo Vladimira Putina, protože svou brutalitou a vypočítavostí severokavkazské území přetvořil. Z nejodbojnějšího ruského regionu se stalo zdánlivě nejloajálnější. Putin tak i ukázal, že dokáže obnovit pořádek, píše britský odborník na Rusko Mark Galeotti pro londýnský deník The Times.

RTVS končí, budeme mať STVR. Vláda odklepla rušenie Rozhlasu a televízie Slovenska na návrh Dankovej SNS. Proti zmenám sa však ostro postavila opozícia. Za verejnoprávnou televíziou stoja aj stovky jej zamestnancov a spolupracovníkov. SNS odkazuje, že si za to môžu sami.O čo teda pri zmenách v telerozhlase ide? Prečo kritici hovoria o mocenskom ovládnutí našej spoločnej televízie a rozhlasu úzkou skupinkou ľudí? Aký je teda okrem výmeny riaditeľa televízie dôvod a prečo ju majú po novom ovládať len zástupcovia vládnej moci? A prečo chce SNS mocensky ovládať aj Fond na podporu umenia, či vyhadzovať a potom menovať šéfov múzeí a galérii bez verejných výberov?Braňo Závodský sa rozprával s predsedom výboru pre kultúru a médiá a poslancom klubu SNS Romanom Michelkom, podpredsedníčkou tohto výboru a poslankyňou hnutia PS Zorou Jaurovou, a Jozefom Hajkom z KDH.

Snaha napodobit „vzorové“ duševní zdraví rádců z internetu může být ve skutečnosti proces na desítky psychoterapeutických sezení. „Co my se lidi snažíme naučit, je uvědomit si, že když jeden den selžu, tak je to přirozená součást lidského života, ale že v každé minutě anebo v každém následujícím dni mám zase příležitost to udělat nějak jinak,“ vysvětluje psycholog Miroslav Světlák. Jaký klíč nabízí k podpoře duševní rovnováhy? Proč se pro změnu potřebujeme nejprve zastavit?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Snaha napodobit „vzorové“ duševní zdraví rádců z internetu může být ve skutečnosti proces na desítky psychoterapeutických sezení. „Co my se lidi snažíme naučit, je uvědomit si, že když jeden den selžu, tak je to přirozená součást lidského života, ale že v každé minutě anebo v každém následujícím dni mám zase příležitost to udělat nějak jinak,“ vysvětluje psycholog Miroslav Světlák. Jaký klíč nabízí k podpoře duševní rovnováhy? Proč se pro změnu potřebujeme nejprve zastavit?

1. Majitelia a manažéri sa musia rozhodnúť, či chcú svoju televíziu ubrániť. 2. Je chybou utešovať sa, keď sa Fico niekedy k spojencom správa civilizovane. 3. Slováci z KHL nepôjdu na majstrovstvá sveta.

Dnes se můžete těšit na rozhovor se Zbyňkem Zbořilem, generálním manažerem MFK Vyškov.

Naše verejnoprávne inštitúcie nikdy úplne verejnoprávne neboli, nikdy v nich neprebehla skutočná očista od mečiarizmu, ani od komunizmu. My sme sa ten zásadný mravný krok urobiť báli, hovorí Boris Kršňák, ktorý v Slovenskom rozhlase pôsobí už bezmála 30 rokov. Podľa neho vládna moc RTVS zrejme ovládne. No a verejnosť? „Ak žiadaš od občanov aby sa ťa zastali, tak musia mať dôveru v toho, koho sa zastanú,“ hovorí Kršňák.Verejnoprávna RTVS končí a s ňou skončí zrejme aj akákoľvek snaha o verejnoprávne média nezávislé nielen od tlaku vládnej moci, ale i od tlaku väčšinovej verejnej mienky a diktátu komercie. Napokon, síce najmenší, ale o to hlučnejší koaličný líder Andrej Danko to povedal úplne jasne: „Keď raz riadite štát, tak už treba prestať s tými tanečkami… A tí ľudia sa majú z tých funkcií pratať. Takže prestaňme tu už trepať o nejakých výberoch a neviem čo. My riadime štát…“Predstava francúzskeho kráľa Ľudovíta XIV: „Štát som ja,“ tak zjavne našla naplnenie aj tu u nás, v Strednej Európe 21. storočia. V boji o verejnoprávnosť síce RTVS – predtým Slovenský rozhlas a Slovenská televízia, dostávali zabrať prakticky od akejkoľvek doterajšej politickej moci, ani jedna z nich – a to dokonca ani vlády povestného Vladimíra Mečiara, ale k verejnoprávnosti nepristupovali s takým zjavným mocenským apetítom a ani s takým dešpektom k tomu, čo tento inštitút pre samotnú verejnosť predstavuje. Proste, keď platí, že štát sme my, tak potom motto: „vyhraj voľby a môžeš všetko,“ dáva zjavnú – i keď len mocenskú, logiku.„Snaha ovládnuť verejnoprávne médiá tu bola od začiatku. Pokúšali sa o to všetky politické garnitúry pretože STV a SRo (dnes RTVS) nikdy neboli čisto verejnoprávne a vždy tam bola možnosť politických zásahov. Dnes je to však iné v miere mocenskej arogancie a snahy o absolútne ovládnutie. Mám ale strach aj z toho, že teraz môžu do RTVS vstúpiť absolútni nímandi, teda ľudia, ktorí nemajú tušenie nielen o tom, čo je to verejnoprávnosť, ale ani o tom, čo je to žurnalistika a že to budú tí najhrubší a najprimitívnejší služobníci,“ pripomína skúsený verejnoprávny novinár Boris Kršňák.Ustojí RTVS tento nerovný súboj? Postavia sa za svoju inštitúciu aspoň jej zamestnanci a bude hodnota tejto našej verejnoprávnosti stelesnená telerozhlasom tým, čo bude brániť i samotná verejnosť? No a prečo to dospelo až sem, do bodu, keď padá ďalšia z kľúčových inštitúcií demokratického a právneho štátu?„Základný problém je v tom, že my – v STV a v SRo, sme nikdy tomu nášmu poslucháčovi a divákovi nedali jasne najavo, že si tak vážime tú inštitúciu a že za ňou aj skutočne stojíme, aby sme ich presvedčili o tom, že aj im stojí za to, za RTVS dnes stáť,“ hovorí Boris Kršňák a tvrdí, že k ďalšiemu vývoju je značne skeptický pretože vládna moc je podľa neho valec, ktorý sa nezastaví pred ničím.Počúvate Ráno Nahlas, s dlhoročným verejnoprávnym novinárom Borisom Kršňákom z RTVS. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Snad na žádné demonstraci zemědělců nechybí transparent proti Zelené dohodě pro Evropu. Snaha dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 je podle mnoha farmářů likvidační, přitom právě oni nejcitelněji pociťují dopady změn klimatu. „Mezi lety 2014 a 2020 panovalo mimořádné období sucha a někteří zemědělci bojovali s tím, aby vůbec měli píci. Čelíme změnám, které lze přičíst na vrub zvyšujícím se koncentracím skleníkových plynů,“ tvrdí klimatolog Miroslav Trnka.

„Je nevyhnutné pripraviť muža, ktorý obetuje revolúcii nielen voľné večery, ale celý svoj život.“ Autor týchto slov takýmto profesionálnym revolucionárom dozaista bol. V. I. Lenin, od ktorého smrti 21. januára uplynulo presne sto rokov, bol mužom, ktorý revolúcii obrazne povedané obetoval nielen svoj život, ale v praktickom a desivom zmysle slova jej obetoval i milióny iných životov, o ktorých nič nevedel. Jeho súčasníci a spolupracovníci sa o ňom vyjadrovali ako o jednorozmernom až fanaticky zameranom človeku, pre ktorého politika a jej násilná revolučná podoba boli všetkým. Snaha radikálne prebudovať sociálnu realitu podľa konkrétneho ideologického kľúča, nebola pre Lenina len nejakou teoretickou či dokonca idealistickou kratochvíľou. Naopak, väčšinu svojho života sa snažil vybudovať politickú stranu, ktorá skôr pripomínala teroristickú organizáciu či jednoducho spolok radikálov, odhodlaných na všetko. Sám Lenin hovoril o strane nového typu a o násilí ako o nevyhnutnom červenom či revolučnom terore. Čo presne to znamenalo, sa ukázalo už krátko po nastolení boľševického režimu v roku 1917. Leninov príklad i nasledujúce desaťročia boľševickej vlády v Rusku a jej neskorší export do sveta pritom vyvoláva celý rad otázok. Ako bolo možné realizovať socialistickú revolúciu práve v Rusku, ktoré aj pre samotného otca vedeckého komunizmu Karla Marxa bolo nerozvinutou a zaostalou perifériou? A bol Lenin jeho ideovým následníkom a praktickým realizátorom jeho myšlienok alebo jeho osobitnou ruskou verziou? Jaro Valent z časopisu Historická revue sa rozpráva s politológom Tomášom Zálešákom. – Podporte podcasty denníka SME kúpou prémiového predplatného a užívajte si podcasty bez reklamy na webe SME.sk alebo v mobilnej aplikácii SME.sk. Prémiové predplatné si kúpite na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠predplatne.sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ _ Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠jaroslav.valent@petitpress.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Dejiny.