POPULARITY
Statisíce stromů v lesech Mendelovy univerzity před rokem vyvrátila z kořenů vichřice. Výzkumníci toho využili – na některých plochách veškeré padlé dřevo odvezli, jinde nechali jen větve a někde nechali vše bez zásahu. Deset let budou sledovat, jaký bude rozdíl v obnově těchto tří typů lokalit. A data začínají sbírat právě teď.
Statisíce stromů v lesech Mendelovy univerzity před rokem vyvrátila z kořenů vichřice. Výzkumníci toho využili – na některých plochách veškeré padlé dřevo odvezli, jinde nechali jen větve a někde nechali vše bez zásahu. Deset let budou sledovat, jaký bude rozdíl v obnově těchto tří typů lokalit. A data začínají sbírat právě teď.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Sucha doléhají i na vesnický fotbal. Kluby jako Bohdalov a Vír investují do moderních závlahových systémů.
Kvůli ruské invazi opustily Ukrajinu miliony lidí. Statisíce z nich našly útočiště v Česku. Uprchlíci jsou již částečně začleněni do dávkového systému, jak v Pro a proti vysvětluje koordinátorka z Ministerstva práce a sociálních věcí Aneta Ečeková Maršálová (STAN), která kandiduje v nadcházejících sněmovních volbách. „Ale není to český dávkový systém. Z toho je to jenom mimořádná okamžitá pomoc,“ namítá novinářka z deníku Alarm Saša Uhlová.
Kvůli ruské invazi opustily Ukrajinu miliony lidí. Statisíce z nich našly útočiště v Česku. Uprchlíci jsou již částečně začleněni do dávkového systému, jak v Pro a proti vysvětluje koordinátorka z Ministerstva práce a sociálních věcí Aneta Ečeková Maršálová (STAN), která kandiduje v nadcházejících sněmovních volbách. „Ale není to český dávkový systém. Z toho je to jenom mimořádná okamžitá pomoc,“ namítá novinářka z deníku Alarm Saša Uhlová.Všechny díly podcastu Pro a proti můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Statisíce až miliony korun evidují města a obce jako dluhy na nájemném v obecních bytech i v Ústeckém kraji. Nejčastěji jsou to pohledávky z minulosti.
O sdílení elektřiny byl od začátku velký zájem. Už v srpnu mělo Elektroenergetické datové centrum (EDC), které vyřizuje žádosti o sdílení, přes 8000 žádostí a doposud vyřídilo zapojení do tzv. komunitní energetiky více než 27 tisícům odběrných míst.V Česku je aktuálně cca 6,6 milionu odběrných míst u elektřiny a EDC předpokládá, že by si mohlo elektřinu posílat asi 330 tisíc z nich.„Předběžně počítáme s tím, že budeme používat přibližně do pěti procent odběrných míst v České republice, to znamená, určitě tam máme ještě dost prostoru na další registrace,“ popisuje v pořadu Agenda předseda představenstva Elektroenergetického datového centra Petr Kusý.Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky.Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích.Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.
Statisíce korun ročně dluží někteří nájemníci městských bytů v Třinci. Aby město nemuselo dluhy vymáhat, nabízí nájmy v zadlužených bytech lidem za postoupení dluhu. Zájemci, kteří čekají na městský byt, tak mají možnost, jak se k bydlení dostat dříve. A dokonce nemusí být ani v pořadníku.
Nebylo to nic příjemného. Statisícové davy, plamenné protičeské projevy plné obvinění, hřímání, co všechno Češi musí. A skoro ani slovo o tom, co by měli, nebo mohli udělat sami sudetští Němci. Na počátku 90. let, když jsem na Sudetoněmecké dny začal jezdit, byla tato naše zvláštní krajanská komunita ještě v plné síle. A plná pocitu křivdy.
Nebylo to nic příjemného. Statisícové davy, plamenné protičeské projevy plné obvinění, hřímání, co všechno Češi musí. A skoro ani slovo o tom, co by měli, nebo mohli udělat sami sudetští Němci. Na počátku 90. let, když jsem na Sudetoněmecké dny začal jezdit, byla tato naše zvláštní krajanská komunita ještě v plné síle. A plná pocitu křivdy.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Tenhle díl podcastu Generačního konfliktu nemůže být o ničem jiném než o Velikonocích, konkrétně o pomlázce. Veronika z generace Z dostala loni za svou nechuť k pomlázce slušně naloženo, a tak si pozvala na pomoc data. A ta šokovala i boomera Petra. Analytička Lucie Režná z agentury NMS Market Research vypracovala průzkum, podle kterého nemá pomlázku rádo osmdesát procent českých žen. A co je nejhorší – pětina z nich si z podstoupení tého tradice odnáší šrámy a modřiny. Statisíce zmlácených žen, to je už opravdu k zamyšlení. Minimálně o tom, zda se někteří čeští muži nechovají jako pitomci. Kde končí slavení tradice a kde začíná její zneužívání? Jak se k pomlázce staví různé generace? A co z toho všeho vyvodit? To všechno rozebíráme ve svátečním, leč štěpném vydání Generačního konfliktu!
Saša Michailidis se ptá technologického editora Hospodářských novin Otakara Schöna a šéfredaktora webu Hifimánie Jana Friče. Máte rádi hudbu nebo filmy a seriály. A přemýšlíte, jaký reprák, projektor, TV nebo soundbar si pořídíte, aby byl zážitek ultimátní. A tohle přemýšlení není jednoduché, protože v globálním světě je možné vše: třeba reproduktor za cenu oběda i bytu 2+kk v Praze. Jak se neztratit v technologickém pojmosloví a neskočit na lep marketingovým vějičkám? Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Saša Michailidis se ptá technologického editora Hospodářských novin Otakara Schöna a šéfredaktora webu Hifimánie Jana Friče. Máte rádi hudbu nebo filmy a seriály. A přemýšlíte, jaký reprák, projektor, TV nebo soundbar si pořídíte, aby byl zážitek ultimátní. A tohle přemýšlení není jednoduché, protože v globálním světě je možné vše: třeba reproduktor za cenu oběda i bytu 2+kk v Praze. Jak se neztratit v technologickém pojmosloví a neskočit na lep marketingovým vějičkám?
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
Černé jezero je naše největší jezero a na Šumavě zároveň největší karové ledovcové jezero. Najdete ho ve výšce 1008 metrů nad mořem. V jeho názvu se doslova odráží barva hladiny.
In this episode, Wendy Liebmann talks to Justin Honaman, Head, Worldwide Retail & Consumer Goods Business Development at Amazon (AWS) about innovation and what expertise -- technology and people driven -- is required to build a modern company. They discuss:Real life use cases for how AI – and generative AI – is transforming work for retailers and brands, whether it's product design or writing corporate manuals.How to innovate in the future. Where to go to be inspired. They discuss places beyond the obvious.How critical it is to get out of the office, and your aisles – and take your teams with you.Why big brands and retailers are being disrupted every day. (Statis is not a long-term growth strategy).What people skills will be required in 2030 and beyond (it's not what you think).How excited they are about the future of commerce.Send us a textVisit our website for transcripts and video podcasts. Subscribe and rate us with your favorite podcast app!
Před třemi lety začala válka Ruska proti Ukrajině. Do Česka zamířily statisíce Ukrajinek a Ukrajinců. Česká podpora Ukrajině je často uváděna jako jedna či dokonce jediná pozitivní věc na současné vládě. Ve srovnání s předchozí migrační krizí byl český přístup prakticky opačný a často vzbuzoval až pocity blížící se hrdosti. Nicméně během tří let postupně chladla podpora veřejnosti i vlády a právě na tyto změny v přístupu v uplynulých letech a na výhled do budoucna se zaměřilo redaktorstvo ve Studiu Alarm ve složení Saša Uhlová, Pavel Šplíchal a Standa Biler. Statisíce příchozích z Ukrajiny lidí zdůraznily všechny slabiny českého státu, jako je zoufalý nedostatek bydlení, chybějící místa ve školách a sociální systém, který je pro Ukrajince rovnou nedostupný. Díky tomu, že pracují, platí daně a nemají nárok takřka na nic, se stát může chlubit tím, že na válečných běžencích dokonce dokáže vydělat. S koncem války se však automaticky změní i status statisíců lidí a budoucnost je i s ohledem na blížící se změnu vládu nejasná pro všechny. Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
Ruští vojáci se mohou za úplatek dostat z frontové linie do zázemí. Sazba za „přežití“ činí 8 až 30 tisíc eur (200 až 750 tisíc korun) podle místa, kde je voják nasazený, uvádí ve svém investigativním vyšetřování nezávislý ruský portál Važnyje istorii.
Ruští vojáci se mohou za úplatek dostat z frontové linie do zázemí. Sazba za „přežití“ činí 8 až 30 tisíc eur (200 až 750 tisíc korun) podle místa, kde je voják nasazený, uvádí ve svém investigativním vyšetřování nezávislý ruský portál Važnyje istorii.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Po 2. světové válce byly z Československa nuceně vysídleny tři miliony Němců. Museli tady zachat nejen své domy a podniky, ale také předky. V Česku tak dnes máme doslov statisíce opuštěných německých hrobů, o které se už 80 let nikdo nestará. Leží v nich lidé, kteří budovali města a vesnice v pohraničí, rozvíjeli místní obchod a kulturu.
Statisícový úplatek kvůli opravě kostela liberecký hejtman Martin Půta (SLK) nevzal, přesto je vinen, rozhodl soud. Co teď dál se zamotaným případem, který se táhne roky? A jak to ovlivní preference STAN?Ač je zatím nepravomocný výsledek soudu pro STAN jistě nepříjemný, velký dopad na předvolební preference mít pravděpodobně nebude.„Kauza se táhne od roku 2014, Půta mezitím prošel několikerými volbami a ukázalo se, že i voličům v jeho vlastním kraji je to vlastně jedno,“ říká v podcastu Lucie Stuchlíková.Předseda STAN Vít Rakušan Půtu k rezignaci na funkci hejtmana vyzývat nebude. Naopak mluví o tom, že jsou chvíle, kdy se strana musí za své lidi postavit.„Myslím, že Starosty, kteří mají často na věci různé názory, tahle věc spíš vzácně sjednotila,“ hodnotí Václav Dolejší.Skončí Půtova kauza jako kabelky Jany Nagyové? Může za těchto okolností kandidovat do Sněmovny? A chce se mu do toho vůbec? A vám by se chtělo? Poslechněte si ještě horký Reaktor Vlevo dole!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.
CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 66 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Novinařina není bezpečný prostor a v nějakém ohledu ani nemá být. Když se člověk vrhne do veřejného prostoru, tak musí mít tu odolnost trošku jinou,“ je přesvědčená Apolena Rychlíková. Sama si zatím nejtěžším obdobím prošla, když s kolegou Jakubem Zelenkou upozornili svým článkem na nepatřičné chování toho času jednoho z nejsledovanějších politiků českého Instagramu, Dominika Feriho, které soud následně klasifikoval jako znásilnění a pokus o něj. Nepochybovala tehdy o kvalitách jejich textu, špatně snášela, že možná svým jménem, které pro někoho může být kontroverzní, přispěla k tomu, že část lidí nebrala kauzu vážně nebo relativizovala újmu obětí. Vyčítala si, jestli do toho vůbec měla jít a podepisovat se pod to. Navíc jí extrémně vadilo, že získala nálepku lovkyně sexuální predátorů, a nechápala zkratku, že to byla ona, kdo mladého místopředsedu poslaneckého klubu TOP 09 dostal za mříže. Ve skutečnosti se rozbrečela, když verdikt padl. Fyzicky zle jí bylo, i když nedávno zjistila, co se odehrává na komunitní platformě Discord. Její uživatelé v uzavřených chatovacích místnostech „oslavují“ své matky, sestry nebo přítelkyně tím, že sdílí jejich nahé fotky a videa k sexuálnímu uspokojování všech přihlášených. Aniž by o tom dotyčné věděly, často i s uvedením osobních údajů. Výjimkou nejsou ani dětská pornografie nebo katalogy abecedně seřazené podle jmen a místa bydliště. Denně se přitom jedná o desítky fotek, na tzv. megalincích jsou jich ale statisíce. Statisíce záběrů, které se nekontrolovaně šíří virtuálním prostorem a dost pravděpodobně z něj nikdy nezmizí. Jak na tuhle skutečnost reagují poškozené ženy nebo správce jedné z online skupin, jaká další témata má Apolena rozpracovaná, co nového přinese připravovaná kniha o Dominiku Ferim a co pro ni bylo na celé kauze nejvíc fascinující, nebo jak finančně udržitelná je její vize dostupné a pomalé žurnalistiky, kterou chce v redakci Page not found realizovat? I o tom jsme mluvili.
Zhruba před měsícem v Paříži otevřeli zrekonstruovanou katedrálu Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek vyhořela před šesti lety a hrozilo, že se zřítí. Hasiči ji ale nakonec zachránili a řemeslníci zrekonstruovali. Díky nim už teď katedrála žije běžným životem. Lidé se tam můžou přijít pomodlit a podívat se na výsledek víc než pět let trvající rekonstrukce. Podle deníku Le Parisien katedrálu za poslední měsíc navštívilo přes 800 tisíc lidí.
Zhruba před měsícem v Paříži otevřeli zrekonstruovanou katedrálu Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek vyhořela před šesti lety a hrozilo, že se zřítí. Hasiči ji ale nakonec zachránili a řemeslníci zrekonstruovali. Díky nim už teď katedrála žije běžným životem. Lidé se tam můžou přijít pomodlit a podívat se na výsledek víc než pět let trvající rekonstrukce. Podle deníku Le Parisien katedrálu za poslední měsíc navštívilo přes 800 tisíc lidí.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Brno se pro letošní rok stalo Evropským hlavním městem Vánoc. Jedno z mimořádných lákadel čeká na návštěvníky vždy po setmění na hradě Špilberku. Jeho nádvoří se každý večer promění v úchvatný světelný park plný zářících rytířů, princezen, zbrojnošů a nechybí ani brněnský drak. Park se otevírá pravidelně v půl šesté večer. Výstava potrvá až do 12. ledna 2025.
Brno se pro letošní rok stalo Evropským hlavním městem Vánoc. Jedno z mimořádných lákadel čeká na návštěvníky vždy po setmění na hradě Špilberku. Jeho nádvoří se každý večer promění v úchvatný světelný park plný zářících rytířů, princezen, zbrojnošů a nechybí ani brněnský drak. Park se otevírá pravidelně v půl šesté večer. Výstava potrvá až do 12. ledna 2025.Všechny díly podcastu Výlety můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kdo je chytrý, připraví se na budoucnost, na změny, které nás neminou. Hospodářské noviny popsaly, jak se v příštích deseti letech změní trh práce: zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Svá tvrzení opřely o studii, kterou ve spolupráci s Aspen Institute CE, zpracovala mezinárodní poradenská společnost Boston Consulting Group. Je velmi zajímavá.
Kdo je chytrý, připraví se na budoucnost, na změny, které nás neminou. Hospodářské noviny popsaly, jak se v příštích deseti letech změní trh práce: zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Svá tvrzení opřely o studii, kterou ve spolupráci s Aspen Institute CE, zpracovala mezinárodní poradenská společnost Boston Consulting Group. Je velmi zajímavá.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Kariéru začínal ještě za studií v nemovitostech, v posledních letech se ale byznysové impérium mladého investora Davida Hauerlanda rozrůstá i do dalších směrů. K realitní společnosti Fidurock přidal i showroom s prémiovou audiotechnikou a také vinařství ve Slovinsku, z něhož buduje luxusní vinařský resort. V podcastu jsme si s ním povídali o tom, proč sází ve Fidurocku na retailové parky a proč právě ty byly jedním z realitních vítězů pandemie. Probrali jsme, proč jdou do nájemního bydlení, a jak se mění vztah lidí v Česku k vlastnění nemovitostí.Co se ještě dozvíteProč jsou retailové parky u lidí oblíbené a jaká musí splňovat kritéria, aby se o ně Fidurock zajímal?Proč nakupují činžovní domy a v jakých lokalitách?Jaké služby dnes lidé u nájemního bydlení vyžadují a kdo je typický zájemce o byt v centru města?Proč skupina koupila vinici Zlati Grič ve Slovinsku a obchod s designovou audiovizuální technikou VOIX v Praze a jaké s nimi má plány.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom.
Špačky, vajgly, nedopalky. Špiní brněnské ulice. Ale dá se na ně dívat i jako na statisíce korun, které leží na zemi a můžou vylepšit bilance městskou kasu. V Brněnské jedenáctce taky povíme, jak bouřka zatočila s vánočním stromem pro Brno, probereme vyhlídky kdysi slavné textilní historie města, ochutnáme první letošní burčák a konečně otevřeme vyhořelý podchod pod hlavním nádražím. Proč tam vůbec požár vypukl? A z které obce u Brna je olympijský kaplan?
Těšíte se na klidnou dovolenou u moře, ale místo toho řešíte zdravotní komplikace. S tím se každoročně setkávají v zahraničí tisíce Čechů. Často jim pobyt znepříjemní horečky, střevní potíže nebo i úrazy. Návštěva nemocnice v cizině bez sjednaného pojištění ale může vyjít pořádně draho. I proto pojišťovny doporučují, aby se lidé před cestou do zahraničí pojistili.
Do Austrálie se ročně stěhují statisíce lidí ze zahraničí. Důvodem jsou dobré pracovní podmínky a vstřícná migrační politika. Právě migrace je nejdůležitějším zdrojem populačního růstu a podle odborníků i důvodem dobré ekonomické kondice země. Austrálii přitom často dávají za vzor odpůrci migrace do Evropy, podle kterých je to téměř nepropustná pevnost.
Statisíce lidí v Česku nemají svého zubaře. Přesto stomatologická komora tvrdí, že zubařů je v tuzemsku dostatek. Své ordinace ale nemají tam, kde se po nich lidé shánějí. Je česká zubní péče v krizi? Jak ji ovlivní plán ministerstva zdravotnictví nehradit plně zubní výplně? A dostanou se Češi za současné situace k bezplatné zubní péči, jak nařizuje zákon?Host: Adéla Čabanová - redaktorka Medical Tribune Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy.Sledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz
Na palubě lodí společnosti Red Star Line odcestovalo od 70. let 19. století až téměř do začátku 2. světové války z Evropy do Ameriky skoro dva a půl milionu lidí. Většina z nich hledala za oceánem lepší život, někteří utíkali před blížícím se nacismem. Statisíce se jich plavily z přístavu v belgických Antverpách. Přímo v budově, kde se pasažéři odbavovali a procházeli lékařskými prohlídkami před nástupem na loď, dnes jejich příběhy připomíná muzeum.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu před týdnem předběžným opatřením vyzval Izrael, aby podnikl veškeré kroky k zabránění genocidy na palestinských civilistech a aby zlepšil humanitární situaci v Pásmu Gazy. Izrael oponuje, že jeho vojenská operace je legitimním aktem sebeobrany. Jaká je situace tamních obyvatel včetně křesťanské komunity? Biskup Václav Malý v audiozáznamu ještě připomene situaci katolíků v Bělorusku a prozradí, jak se církev chystá na období po roce 2030.
Statisíce živností skončilo. Je to signál neudržitelných poměrů? Proč si zmrzlá Iowa vybrala Trumpa. Sociální sítě za vrcholem. Povinné psychotesty pro držitele zbraní. Krvavý diktátor na ikoně. Hvížďala: Bělohradský aneb Nikdy nebudu váš.
„Uplynulý rok se ukázal jako zlomový především pro živnostníky.“ Těmito slovy byla uvedena jedna z katastrofických zpráv, podle níž ukončilo živnost 277 tisíc občanů. Pokud se nepočítá rok 1993, tak jde o zdaleka nejvyšší počet, protože v každoročním provozu obvykle končí i začínají desítky tisíc živnostníků.
Zápas fotbalové Plzně v předkole Evropské konferenční ligy proti soupeři z Kazachstánu opět rozvířil debatu o tom, za jakých okolností mají mít ruští a běloruští sportovci možnost účastnit se sportovních akcí v Česku. Vláda rozhodla o tom, že čtyři ruští a běloruští hráči soupeře Plzně mohli dostat české vízum. „Tito čtyři hráči jsou i ruští občané, takže reprezentují i tuto zemi a její činy,“ nesouhlasí s vládním rozhodnutím bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.
Fenomén dětské práce se vrací do Spojených států. Továrny v USA využívají práce dětí, které do země v posledních letech, obzvlášť po pandemii covidu-19, proudí v čím dál větších počtech. Proč ve Spojených státech pracují malé děti z Guatemaly nebo Hondurasu? A dá se s tím něco dělat? Hostem Vítka Svobody je amerikanista Jan Beneš z Ostravské univerzity.