Podcasts about moderuje

Zaitgeist #21 S filozofem Davidem Černým o nástupu robotů, který může proměnit lidskou společnost na různých úrovních k nepoznání. Moderuje Štěpán Sedláček.S kolegou Martinem Uhlířem jsem v uplynulých týdnech přečetli spoustu textů o robotice a také mluvili s řadou expertů a expertek. Výsledkem je mimo jiné náš společný článek Až vás robot obejme – Co vzejde ze spojení umělé inteligence a polidštěných strojů. Jak se ukazuje, osud humanoidních robotů po případném vyřešení technologických a bezpečnostních otázek také bude do značné míry záviset na otevřeností lidí k této technologii. A v tomto ohledu panují mezi zeměmi nemalé rozdíly.Švédská společnost Hexagon (její robotická divize vyvinula humanoida na kolečkách s názvem AEON, kterého aktuálně testuje ve výrobě automobilka BMW) loni na podzim zjišťovala postoje k robotům mezi osmnácti tisíci lidmi v devíti státech. Výsledek potvrzuje, že v mnoha asijských stárnoucích populacích se roboti dočkají vřelejšího přijetí než v Evropě nebo USA. Vůbec největší "robofóbie" v rámci vybraných zemí přitom panuje ve Velké Británii. V kolébce první průmyslové revoluce (a ludditů) se robotů obává 52 procent lidí. Naopak nejmenší obavy mají lidé v Jižní Koreji (29%) a Japonsku (35%). Pocity nadšení z budoucnosti po boku robotů pak sdílí  81 procent oslovených lidí v Číně, 78% v Indii a 75% Brazílii v kontrastu k 45% ve Švýcarsku a Německu.Souvisí to mimo jiné se strachem z neznámého. Zatímco zhruba tři čtvrtiny lidí v Číně už má s touto technologií nějakou zkušenost a ráda by měla robota na pracovišti za kolegu, pouze necelá třetina oslovených respondentů v Británii někdy v životě přišla s robotem do kontaktu. Mezi nejskloňovanější obavy pak patří to, že někdo roboty hackne nebo, že se splaší a napáchají škody. Rozšířený je také strach z toho, že připraví lidi o práci. Průzkum německé společnosti United Robotics z roku 2024 ukázal, že většina z bezmála osmi tisíc oslovených respondentů v USA, Kanadě, Francii, Německu a Itálii se tehdy obávala, že robot může lidi nahradit nejen v práci ale také v sociálních interakcích. Ze zmíněných zemích G7 by roboty ve školách a školkách většina oslovených uvítala pouze v USA (51%).Jak je na roboty připravena česká společnost přibližuje v Zeitgeistu David Černý z Akademie věd ČR ve světle průzkumu, který vyhodnocoval ve spolupráci se socioložkou Lucii Vidovićovou z Masarykovy univerzity. Také přibližuje možné zásadní změny, které může potenciální nástup stamilionů mechanických humanoidů ve společnostech vyvolat i recepty, které filozofové promýšlejí.Až vás robot obejmehttps://www.respekt.cz/tydenik/2026/21/az-vas-robot-obejme

Jak rychle se dnes dokáže Evropská unie rozhodovat ve chvíli, kdy čelí krizi? Evropská Unievznikla jako prostor spolupráce, kompromisu a pomalého hledání shody než evropské instituce často dokážou reagovat. Válka, bezpečnostní hrozby, ekonomické otřesy, i tlak autoritářských režimů ukazují, že Evropa už nemůže spoléhat na to, že na zásadní rozhodnutí bude vždy dost času. Je problémem jen bruselská byrokracie, nebo samotné nastavení Evropské unie, která vznikala pro jinou dobu? A dokáže se Evropa změnit tak, aby v novém světě obstála? O rychlosti, pomalosti a budoucnosti evropského rozhodování debatovali politolog Petr Kaniok, francouzská výzkumnice Marie Krpata a politička a aktivistka Markéta Gregorová. Moderuje novinářka Helena Truchlá.

Hostkou Štefana Chrappu je slovenská speváčka, hudobníčka a liečebná pedagogička Monika Ližbetin. Aktuálne vydáva svoj tretí album Dokonalý plán. Reč je o liečivej sile hudby, o koncertoch a rodinnom živote. | Hostka: Monika Ližbetin (speváčka, hudobníčka a liečebná pedagogička). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Bol vynikajúcim rýchlostným kanoistom. Po pretekárskej kariére sa venoval trénerstvu a od prelomu tisícročia pôsobí v Slovenskom olympijskom a športovom výbore ako športový riaditeľ. Od roku 2000 je aj neoddeliteľnou súčasťou olympijských výprav Slovenska. Popri tom stále športuje. V roku 2021 dostal ocenenie Osobnosť Lamača za dlhoročné zásluhy v športe a šírenie dobrého mena bratislavskej mestskej časti. | Hosť: Roman Buček (športový riaditeľ Slovenského olympijského a športového výboru). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Menšie ihrisko i bránka a tiež menej hráčov, no o to väčšie emócie. V Bratislave budú už koncom mája Majstrovstvá Európy v malom futbale. Do Nočnej pyramídy preto príde Peter Králik, prezident Slovenského aj Európskeho zväzu malého futbalu. Porozpráva o vzťahu k športu, štúdiách v Prahe, práci v Spojených štátoch amerických, návratoch do rodného Humenného aj blížiacom sa šampionáte. | Hosť: Peter Králik (prezident Európskej federácie malého futbalu). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Hosťom Štefana Chrappu je Igor Cingeľ, gréckokatolícky kňaz, ktorý pôsobí v Trenčíne. Reč je o výstavbe nového gréckokatolíckeho chrámu v tomto starobylom meste. | Hosť: Igor Cingeľ (gréckokatolícky kňaz). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Už skoro měsíc má Radiožurnál nového moderátora - letitou tvář veřejnoprávního rozhlasu Lucii Výbornou totiž v pořadu Host Radiožurnálu vystřídal populární televizní moderátor Libor Bouček. „Je to za odměnu,“ říká.Když začátkem února oznámila Lucie Výborná, že po dvaceti letech končí v Českém rozhlase, vypadalo to, že veřejnoprávní médium bude jen těžko shánět adekvátní náhradu. Jenže omyl - už po pár týdnech oznámili, že pořad Host Radiožurnálu bude moderovat zkušený, ostřílený a známý Libor Bouček.„Radiožurnál považuji za výkladní skříň toho klenotu jménem Český rozhlas. Host Radiožurnálu si za ty dvě dekády díky Lucii a díky Honzovi (Jan Pokorný, pozn.red.) vybudoval jistou svébytnost. Přijde ti na hodinu vnučka Tomáše Bati a ty máš možnost si s ní povídat, což je pro člověka, kterého zajímá svět kolem, za odměnu,“ popisuje Libor Bouček, který byl host posledního dílu podcastu Mediální cirkus.„Dneska tam byl hodinu Mojmír Hampl a já jsem předstíral, že se vyznám v ekonomii. Je to fakt pestré a člověk se cítí strašně svobodně, protože není pod bezprostředním tlakem čísel a nepotřebuje jenom člověka, který má pozornost na sociálních sítích. Můžeš si povídat s někým, kdo něco dělá s láskou a přijde ti zajímavý. Vlastně mi to připomíná podobnou míru svobody, jako mám v Inkognitu,“ popisuje moderátor.Přemrštěná příprava škodíLibor Bouček je tváří především televizní skupiny Prima. Moderuje pořad Inkognito a show Máme rádi Česko. Po startu zpravodajské stanice CNN Prima News byl moderátorem ranního vysílání Nový den, z něj se ale už stáhl. Později se objevoval ve zpravodajských speciálech po významných volbách, ani tomu už se ale nevěnuje.„Příprava na rozhovory v Rozhlase je náročná. Včera jsem nevysílal a chystal jsem se tak, že jsem měl hodinu a půl volna na konferenci jednoho mobilního operátora. Tam jsem si prošel, jakým způsobem na to jít a co bych vlastně od Mojmíra Hampla chtěl slyšet. Před usnutím jsem si prolítl základní věci. A dneska jsem si dal ještě refresh ráno, když jsem parkoval před Rozhlasem, nějakých pětadvacet minut. Takže to jde,“ vypráví moderátor, který je pověstný svým extrémním pracovním vytížením. A pokračuje:„Myslím, že moderátor by neměl přicházet s přemrštěnou přípravou, protože pak může působit přechytralý.“Libor Bouček byl dlouho i radiovým moderátorem. Moderoval na Evropě 2 nebo na Frekvenci 1. Mezi hvězdy moderátorského showbyznysu ho vystřelila reality show Vyvolení. Věnuje se i dabingu, moderuje konference a velké sportovní akce. Naposledy třeba mistrovství světa v krasobruslení v Praze.„Reality show už nedělám, nejsem starý, ale tohle už patří mladší generaci. Doma jsem v Inkognitu, které je pravidelnější než Máme rádi Česko. Ale jak říkám, mě baví zprostředkovávat emoce,“ vykrucuje se z otázky, co nejraději dělá.Bouček všechny své aktivity několik let díky CNN Prima News propojoval i s novinařinou. Kromě ranních vysílání moderoval speciály k českým sněmovním volbám, volbám amerického, českého či slovenského prezidenta.„Žánry to jsou odlišné, ale ten řemeslný přístup je velmi podobný jako k hokeji v O2 aréně. Musíš pochopit, pro koho vysíláš, projdeš si, co jsou highlighty, které dokáží vzbudit emoci. Zároveň musíš být u prezidentského speciálu neutrální a být spíš pozorovatel,“ popisuje Bouček své pojetí moderátorského řemesla.Co Libora Boučka nejvíc baví? Co by chtěl ještě dělat? A byl by ochotný stát se tváří Českého rozhlasu v boji za zachování koncesionářských poplatků?--Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Zeitgeist #17 s Dominikou Perlínovou a Tomášem Lindnerem o klesající porodnosti, přičinách, receptech na změnu i o dopadech demografické změny.Není to tak dávno, co svět vážně řešil dnes již z části vyvrácené obavy z "populační bomby", jak překotné rozrůstání lidstva označili američtí biologové Paul Ehrlich a Anne Ehrlich ve stejnojmenné populární knize z roku 1968. Dnes na Zemi žije přes 8,3 miliard lidí a jejich počet nadále poroste. Zároveň ovšem v příštích padesáti letech pravděpodobně dosáhne svého maxima. Přibývá totiž zemí, kde se rychle propadá porodnost navzdory snahám států tento trend zvrátit. Několik let v řadě klesá také v Česku, kde se loni podle demografů narodilo nejméně dětí za 240 let. Z jakých důvodů mají rodiče v mnoha zemích světa méně dětí než dřív? Co to znamená ve vybraných státech? Jaké recepty se nabízejí podle evropských demografů ve snaze zýšit počet dětí? A jaké velké změny čekat s ohledem na demografické rozdíly mezi zeměmi? Nejen o tom debatují v podcastu Zeitgeist Dominika Perlínová a Tomáš Lindner. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme k tématu také články:Mít děti musí být zase cool. Politický tlak nikoho rodit nedonutíhttps://www.respekt.cz/zahranici/mit-deti-musi-byt-zase-cool-politicky-tlak-nikoho-rodit-nedonutiJán Markoš: Neexistuje příliš dobrých důvodů pro to mít dětihttps://www.respekt.cz/komentare/neexistuje-prilis-dobrych-duvodu-pro-to-mit-detiNech si zmrazit vajíčka a počkej na toho pravého (podcast Ženy XYZ)https://www.respekt.cz/podcasty/nech-si-zmrazit-vajicka-a-pockej-na-toho-pravehoOpravdová zábava začíná, když mají děti nad rodiči početní přesiluhttps://www.respekt.cz/tydenik/2024/21/opravdova-zabava-zacina-kdyz-maji-deti-nad-rodici-pocetni-presilu

S Martinem Uhlířem o poučení z největší jaderné havárie a smrtící radiaci ukryté v sarkofágu„Nedlouho po půlnoci reaktor tlakem páry vybuchl – nadzvedl a odsunul dva tisíce tun těžký železobetonový svrchní kryt a změnil se v sopku chrlící k nočnímu nebi kusy betonu, hořící úlomky grafitu a žhnoucí uranové palivo. Zároveň z nitra jaderné pece začaly do ovzduší unikat aerosoly obsahující ty nejradioaktivnější izotopy,“ popisuje v článku Martin Uhlíř havárii jaderného reaktoru. Co byla hlavní příčina? Jaké nezodpovězené otázky zůstávají i po 40 letech? A jak vzpomíná na dobové shánění informací o havárii v Československu 80. let? Nejen na to odpovídá v podcastu Výtah Respektu. Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme také celý článek:Hlavně nepanikařte. Proč před čtyřiceti lety explodoval Černobyl a jaké je poučení z největší jaderné haváriehttps://www.respekt.cz/zahranici/hlavne-nepanikarte-proc-pred-ctyriceti-lety-explodoval-cernobyl-a-jake-je-pouceni-z-nejvetsi-jaderne-havarie

Hosťom Štefana Chrappu je publicista a katechéta Stanislav Bujda. Reč je o blahoslavenom biskupovi gréckokatolíckej cirkvi Vasiľovi Hopkovi. | Hosť: Stanislav Bujda (publicista a katechéta). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Patří mezi vytížené dabingové hlasy, díky ní česky promlouvají nejen pohádkové postavy, ale i mnoho dalších filmových rolí. Dohromady už jich nadabovala přes 700. Zároveň ji můžete znát jako knižní blogerku a naši rozhlasovou kolegyni. Moderuje víkendové vysílání Radia Wave, pro které aktuálně připravila také čtyřdílnou autorskou minisérii Asexualita. Hostem Vojtěcha Přívětivého byla Klára Nováková.

V rozhovore s Ľudovítom Jakubove Mravcom prírodovedec, expert na financie, biatlonista, námorný kapitán a šampión v pretekoch psích záprahov Dr. Ivan Sedilek. | Hosť: Ivan Sedilek, expert na financie). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Hosťom Štefana Chrappu je salezián a spisovateľ Jozef Luscoň. Reč je o tretej ilegálnej výprave, ktorú pre 75 rokmi viedol blahoslavený kňaz, mučeník a salezián Titus Zeman. | Hosť: Jozef Luscoň (salezián a spisovateľ). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Hosť: Ján Chovanec (generálny riaditeľ Zväzu odpadového priemyslu a viceprezident Asociácie premyselných zväzov a dopravy). | Je po sviatkoch a v obchodoch ostávajú tony nepredaného tovaru, z ktorého následne vzniká potravinový odpad. No nielen v tomto období reťazce pravidelne bojujú najmä so starou zeleninou, ovocím, mäsom či pečivom. Niektoré ho darujú - no proces je drahý a legislatívne náročný. Mnoho potravín preto končí v biospaľovniach. Ako situáciu zlepšiť? Pomáha napríklad zlacňovanie tovaru pred koncom spotreby? vypočujte si toto vydanie Kontaktov. | Efektívnejší boj s odpadom z obchodov. | Moderuje: Ľubomíra Hulínová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Nočnú pyramídu tentoraz navštívil šéf klaunov. Presnejšie - výkonný riaditeľ OZ Červený nos, Milan Šagát. Clowndoctors prinášajú smiech a radosť chorým deťom a seniorom v nemocniciach i liečebných zariadeniach. | Hosť: Milan Šagát (výkonný riaditeľ Červený nos, Clowndoctors). | Moderuje: Ľudovít Jakubove Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Hosťom Štefana Chrappu je mons. Pavol Šajgalík, nový biskup Ozbrojených síl a ozbrojených zborov SR. Reč je o tajomstvách Veľkej noci, ako aj o smerovaní Ordinariátu. Témou je aj misia Pavla Šajgalíka v policajnom zbore a vo Švajčiarsku, kde pôsobil ako duchovný pre slovenskú komunitu katolíkov. | Hosť: mons. Pavol Šajgalík (nový biskup Ozbrojených síl a ozbrojených zborov SR). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Tancovala vo folklórnych súboroch, moderovala množstvo podujatí najrôznejších žánrov, v televízii sa podieľala na veľkom počte relácií. Bývalá televízna hlásateľka, neskôr moderátorka, držiteľka viacerých ocenení – naposledy Mimoriadnej ceny Krištáľového krídla. | Hostka: Alena Heribanová (laureátka Mimoriadnej ceny Krištáľového krídla). | Moderuje: Ľudovít Jakubove Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Odborníci z ČVUT vyvinuli algoritmus, který vyhodnotí snímky z magnetické rezonance výrazně rychleji než lékař - ale hlavně je umí srovnat v čase. - Vědci z Vysokého učení Technického v Brně přizpůsobili robotického psa pro využití v dolech nebo na stavbách. Uslyšíte, co všechno tam robotický pes dokáže. - Oheň nemusí jen ničit, podle vědců může přírodě i pomáhat. Jak konkrétně? - Jaká technologie spojuje studenta, který navštěvuje přednášky po celé Evropě, aniž opustí Brno, a hasiče, který vidí své kolegy i v hustém dýmu? Rozšířená realita. Moderuje Štěpánka Martanová.

Zeitgeist #13 s Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o vývoji války na Blízkém východě, pozicích válčících stran i Evropy. Moderuje Štěpán Sedláček.Od prvních izraelských a amerických útoků na Írán už uplynul měsíc a rozhodně nejde o drobnou výpravu nebo-li "excursion", jak konflikt opakovaně označoval Donald Trump, který se také zdráhá používat označení "válka" kvůli absenci schválení ze strany amerických zákonodárců. Přes jisté snahy o vyjednávání zprostředkované Pákistánem mezi USA a Íránem to zatím na žádnou dohodu nevypadá.Írán v reakci na napadení a zničení podstatné části svých vojenských prostředků i zabití čelních postav režimu včetně ajatolláha, útočí napříč zeměmi regionu a přiškrtil dopravu Hormuzským průlivem. Izrael rozšířuje útok na pozice Hizballáhu v Libanonu. Pentagon se mezitím připravuje na možnou pozemní operaci na íránském ostrovu Chárg, kudy proudí devadesát procent ropy z Íránu. Do oblasti už také přicestovaly tisíce amerických vojáků, kteří by se na této akci mohli podílet. A do konfliktu se podle všeho začínají zapojovoat také Hútíové z Jemenu. Ocitáme se tak v situaci, kdy malé množství relativně levných dronů v Perském zálivu a Rudém moři může zásadně ovlivnit cenu komodit počínaje ropou a ve výsledku celou světovou ekonomiku. Konec války je však zatím vzhledem k nejasným cílům americké administrativy v nedohlednu. Jak se jeví vývoj strategie USA, Izraele a Íránu? Jak konflikt dopadá na země EU, NATO ale také Čínu a Rusko? A co zůstává neprávem opomíjené ve stínu války?Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner a Dominika Perlínová se Štěpánem Sedláčkem v Zeitgeistu týdeníku Respekt.Doporučujeme také článek: Epická zuřivost v praxi: Čeho zatím Trump a Netanjahu dosáhli v Íránu?https://www.respekt.cz/zahranici/epicka-zurivost-v-praxi-ceho-zatim-trump-a-netanjahu-dosahli-v-iranu

Výtah Respektu: s Dominikou Perlínovou a Ondřejem Holzmanem o společnosti, která vznikla 1. dubna 1976 a dokázala vytvořit revoluční technologie pro miliardy uživatelů. Moderuje Štěpán Sedláček.Americká nadnárodní společnost Apple slaví padesát let od svého založení. Jak se firmě, která přinesla do technologického sektoru sérii revolucí od osobních počítačů po přehrávače hudby, chytré telefony nebo tablety, daří v době, kdy na dveře bije další proměna technologií využívajících AI? Nejen to rozebírá Dominika Perlínová v podcastu Výtah Respektu. Svůj pohled na kondici firmy Apple přidal také Ondřej Holzman, šéfredaktor serveru Czechcrunch, který v minulosti vedl také server Jablíčkář. Doporučujeme také článek: Siri, proč Apple zaspal ve vývoji umělé inteligence? https://www.respekt.cz/kontext/siri-proc-apple-zaspal-ve-vyvoji-umele-inteligence

Doma je v pražské Ypsilonce. Nejenže v ní hraje, ale také režíruje. Třeba hru z hokejového prostředí Země mezi mantinely. Moderuje také v Českém rozhlase.

Doma je v pražské Ypsilonce. Nejenže v ní hraje, ale také režíruje. Třeba hru z hokejového prostředí Země mezi mantinely. Moderuje také v Českém rozhlase.

Výtah Respektu s Tomášem Brolíkem o dění v Maďarsku před zásadními volbami, které konají 12. dubna. Moderuje Štěpán Sedláček.Maďaři jdou za necelé dva týdny k volbám. Je reálné, že by po šestnácti letech skončila vláda premiéra Viktora Orbána a jeho strany Fidesz? A jaká témata můžou volby ve víru špionážních a reálných i smyšlených zahraničních vlivů mezi voliči rozhodnout? Nejen o tom mluví zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

Hosťom Štefana Chrappu je vladyka Milan Lach, nový bratislavský gréckokatolícky biskup. Reč je o jeho pôsobení v Amerike, tiež o povolaní k jezuitom ako aj o výzvach, ktoré ho v biskupskej službe čakajú. | Hosť: vladyka Milan Lach (bratislavský gréckokatolícky biskup). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

S Radimem Tolaszem o dosluhujících oceánech i cestě z klimatické krize ve světle výroční zprávy o stavu klimatu od Světové meteorologické organizace (WMO). Moderuje Štěpán Sedláček.Klimatická krize nikam nezmizela, jakkoliv by si to asi každý pozemšťan přál. Naopak. Vědci získaná a ověřená fakta hovoří jasně. Lidé narušili křehkou rovnováhu pozemského systému a důsledky pociťujeme všichni. Teplota roste a související dopady včetně extrémních projevů počasí sílí. Na konkrétní projevy upozorňuje nová zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025 od Světové Meteorologické organizace.Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Vědci v dokumentu mimo jiné upozorňují, že uplynulých 11 let bylo nejteplejších v historii měření, koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, jako jsou oxid uhličitý, metan a oxid dusný, dosahují nejvyšší úrovně za posledních nejméně 800 000 let. Průměrná globální teplota je v důsledku o více než 1,4 stupně Celsia vyšší než před průmyslovou revolucí. Zahřívají se také oceány, které ovšem stále pohlcují většinu přebytečné energie, která se dostává do zemského systému. Ale kvůli tomu se okyselují a v důsledku tajících pevninských ledovců a teplotní roztažnosti roste hladina moří, aktuálně zhruba 4,75 milimetru za rok. Pět zpráv z nového zhodnocení vědců OSN vybírá v podcastu Výtah Respektu klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu a český zástupce při IPCC. Štěpán Sedláček se ho ptal také na výzkumy, které nasvědčují na zrychlující zahřívání planety i na vnímání klimatické krize v době válek a bourání světových pořádků. Celá zprává o stavu globálního klimatu WMOhttps://library.wmo.int/records/item/69807-state-of-the-global-climate-2025Ve formě storymapy:https://storymaps.arcgis.com/stories/4d50eeb069354888b0ccba346b141c6dMapa extrémních projevů počasí:https://experience.arcgis.com/experience/20bed16019664bd29ef25535e8ebecfc

Hosť: Imrich Kováč (krajský odborník ministerstva zdravotníctva pre plastickú chirurgiu pre západoslovenský región). | Nahrávka: Zita Michlerová (zdravotné poistovne a predsedníčka Slovenskej psychoterapeutickej spoločnosti). | Mnohým známym osobnostiam sa často vyčíta, že sa už na seba nepodobajú. Zákroky estetickej chirurgie ale neostali len na červenom koberci. Zýšený záujem evidujú aj naši plastickí chirurgovia, hoci nejde o lacné operácie. Trend ovplyvnilo aj užívanie liekov na chudnutie, koža po nich ovísa a tak sa mnohí rozhodnú ísť pod skalpel. Odboríci varujú, dokonalosť, ktorú prezentujú sociálne siete neexistuje, a ani starnutie sa nedá odkladať do nekonečna. Prečo sa v ambulanciách objavujú stále mladšie ročníky? Mal by dobrý plastický chirurg vedieť pacienta aj odmietnuť? Pýtať sa bude Ľubomíra Hulínová v Kontaktoch. | Záujem o estetickú plastickú chirurgiu narastá. | Moderuje: Ľubomíra Hulínová; | Kontakty pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. V premiére v pondelok až štvrtok po 20. hodine v Rádiu Slovensko.

Lýdia Eckhardt pôsobí v módnom priemysle už 35 rokov. Napriek tomu, že pochádza z lekárskej rodiny, táto cesta ju nelákala a otec rozhodol za ňu, že bude po gymnáziu v Humennom, študovať právo (Právnickú fakultu UK v Bratislave). Aj napriek titulu JUDr., právo zavesila na klinec už v mladosti a vrhla sa na módnu tvorbu.... Podporu pre podnikanie našla u svojho partnera, ktorý bol tiež umelcom, huslistom... Prvé kroky jej kariéry sa začali šitím pre seba a kamarátky, v malej dielničke. Dnes má krásny módny salón a je nositeľkou značky elegancie, sebavedomia, aj úspešnej tradície. Jej prehliadky patria k vrcholom módnych udalostí, pričom sama si ich dramaturgicky pripravuje. Je tiež autorkou dvoch kníh a v súčasnosti sa v úlohe babičky s espritom pripravuje na módnu tvorbu pre svoju ročnú vnučku. Lýdia Eckhardt si v NP zaspomína nie len na svoje začiatky, ale aj detstvo, v Humennom, či mládežnícku kariéru gymnastky, porozpráva o záľube v cestovaní a vzťahoch vo svete módy. Módnu ikonu, Lýdiu Eckhardt, v štúdiu Rádia Slovensko ju privítal módny neznalec, Ľudovít Jakubove - Mravec. | Hostka: Lýdia Eckhardt (módna návrhárka, právnička). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Hosťom Štefana Chrappu je matematik a odborník na umelú inteligenciu Peter Tiňo, ktorý už vyše dvadsať rokov pôsobí na Universtity of Birmingham. Reč je o usmernení, ktoré Vatikán vydal v súvislosti s používaním umelej inteligencie. | Hosť: Peter Tiňo (matematik a odborník na umelú inteligenciu). | Moderuje: Štefan Chrappa. | Tolkšou Hosť sobotného Dobrého rána pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1. Reláciu vysielame každú sobotu po 8. hodine.

Je svetovo rešpektovaný seizmológ, ktorého publikácie v angličtine vydali najprestížnejšie vedecké vydavateľstvá, ako Cambridge University Press, či Academic University Press. Jeho autorské články a publikácie sú mnohokrát citované, a knižky čítané nielen odbornou, ale aj laickou verejnosťou. Veď koho by nezaujímalo dozvediať sa, o príčinách zemetrasení, ich histórii, dôsledkoch na spoločnosť, a reakciách na ne v minulosti a možnostiach pre budúcnosť... Prof. Moczo pochádza z Košíc, vyštudoval geofyziku na Matematicko-fyzikálnej fakulte Karlovej univerzity v Prahe, pracoval v Ústave vied o Zemi SAV, kde, podobne ako na UK v Bratislave či ďalších vedeckých inštitúciách zastával množstvo významných funkcií. Pôsobil tiež v zahraničí, napr. na univerzitách v Kjóte, Grenobli, Viedni, Edmontone, Kalifornskej Santa Barbare... Boli mu udelené viaceré ocenenia, napr. Čestná plaketa SAV Dionýza Štúra, Prémia Literárneho fondu Cena ministra, Osobnosť vedy a techniky, Zlatá medaila Univerzity Komenského a iné. V Nočnej pyramíde nám však porozpráva, nie len o vede a zemetraseniach, ale aj o svojich zážitkoch, skúsenostiach, osobnom živote.... | Hosť: Peter Moczo (seizmológ, založil teoretickú a výpočtovú seizmológiu na Slovensku). | Moderuje: Ľudovít Jakubove - Mravec. | Tolkšou Nočná pyramída pripravuje Slovenský rozhlas, Rádio Slovensko, SRo1.

Zeitgeist #10 s Tomášem Lindnerem, Dominikou Perlínovou a Magdalénou Fajtovou o vývoji války USA a Izraele proti Íránu. Moderuje Štěpán Sedláček.Jak se po deseti dnech od prvního útoku který zabil mimo jiné ajatolláha Alího Chameneího jeví motivace vlád Spojených států a Izraele začít válku? Kam sahá ochota Íránců bránit režim vzývající mučednictví v boji proti americkému a izraelskému„satanovi“? Jaký Írán může povstat z válečných plamenů? Co čekat od nově zvoleného nejvyššího duchovního vůdce? A jak v rozbouřených válečných vodách zatím kormidlují Evropané? Nejen o tom diskutují Tomáš Lindner, Dominika Perlínová a Magdaléna Fajtová v Zeitgeistu se Štěpánem Sedláčkem.

Zeitgeist #9 S Martinem Uhlířem a Annou Shavit o možném vlivu velkých jazykových modelů na voliče a nové nástrahy pro demokracii v éře umělé inteligence. Mnozí lidé mají k chatbotům sílící důvěru a radí se s nimi o všem možném v osobním životě i práci a to i ve formě ústního dialogu. Využití velkých jazykových modelů je všudypřítomné a nevyhýbá se ani politice, která prochází změnami mimo jiné v důsledku nástupu sociálních médií. Politickým marketérům a různým dalším aktérům nabízí AI řadu nástrojů ke zlepšení měření voličských nálad a také usnadňuje zacílení na rozhodující skupiny lidí. Některé výzkumy z poslední doby naznačují, že generativní umělá inteligence umí být před volbami celkem přesvědčivá a za jistých podmínek dokáže významně ovlivnit, komu hodíte svůj hlas. Jak může nástup velkých modelů podpořit a nebo podkopat demokratické procesy? Jak jsme na to připravení? Nejen na to v podcastu Zeitgeist odpovídá novinář Martin Uhlíř a politoložka Anna Shavit. Moderuje Štěpán Sedláček.K tématu doporučujeme texty diskutované v epizodě: Respekt: Chatbot jako politická zbraň. Zdvořilá AI umí přemlouvat voličeNature: Persuading voters using human–artificial intelligence dialoguesMIT Technology Review: The era of AI persuasion in elections is about to begin

Přišli na to brněnští vědci. - Dva měsíce u ledu téměř bez lidí tráví Marek Brož na České arktické výzkumné stanici. Jak se takové centrum pro výzkum obstarává? - Optické klamy pomáhají vědcům zjistit, jak různí lidé vidí svět svým zrakem. Jak se to dá využít při zkoumání mozku a vědomí? - A čeští vědci se podílejí na objasnění původu svědivé vyrážky, která je odolná vůči běžné léčbě. Teď se šíří Iránem. Jak chtějí odborníci zamezit tomu, aby se dostala i na starý kontinet? Moderuje Štěpánka Martanová.

Se Stanislavem Fortem o nástupu AI agentů, limitech a rizicích umělé inteligenci, ochraně a opravování softwarových katedrál a budování kyberbezpečnostního startupu Aisle v Praze. Moderuje Štěpán Sedláček.Pravděpodobně prožíváme technologickou revoluci, jejíž rychlost, rozsah a potenciálních dopady na lidský život a práci nemají obdoby, ať už skončí jakkoli. Nástup velkých jazykových modelů a generativní AI je čím dál patrnější napříč různými sférami lidské činnosti od programování po umění. Otázky, které dříve řešila poměrné malá skupina lidí spojených s výzkumem a vývojem umělé inteligence nebo science fiction, jsou dnes často ve středu zájmu celospolečenské debaty, byť by si možná zasloužily ještě více pozornosti a to i ze strany států. Otázku po tom, jestli někdy bude k dispozici umělá inteligence, která předčí člověka, dnes spíše přebíjí otázka, jestli nás od ní dělí rok, několik let nebo víc času. Stanislav Fort je matematik, fyzik a expert na umělou inteligenci a velké jazykové modely (LLM), který dříve působil v předních světových společnostech v oboru Google DeepMind nebo Anthropic. Jak vidí letošní rok na poli AI?„Myslím, že letos si většina lidí uvědomí, že AI funguje a je schopná dělat užitečnou intelektuální práci. V roce 2025 se staly mainstreamem přemýšlecí (tzv. reasoning) modely zejména v souvislosti s nástupem modelu R1 od společnosti DeepSeek. Během té doby se modely extrémně zlepšily a začaly být schopné řešit dlouhé a obtížné intelektuální úkoly napříč obory u nichž je třeba koordinovat přemýšlení přes dlouhé časové horizonty. A ty se měsíc po měsíci prodlužovaly rapidním tempem. Dnes si už většina lidí v programování i softwarovém inženýrství a odvětvích, která silně závisejí na využití počítačů, uvědomuje, že jsme na hraně toho, kdy tyto věci dokáží pracovat na podobných věcech jako elitní lidé a nepotřebují příliš supervize. Rok 2026 bude rokem, kdy AI agenti a přemýšlecí modely, které je pohánějí, začnou fungovat v reálných ekonomicky důležitých činnostech,“ říká expert Stanislav Fort, který společně s Ondřejem Vlčkem a Jayou Baloo založil firmu Aisle, kde působí jako hlavní vědec.Podařilo se jim vytvořit autonomní AI nástroj, který umí rychle nacházet a opravovat bezpečnostní chyby ve složitých softwarových systémech jako je protokol OpenSSL, který šifruje většinu komunikace na webu. Jaké mají po roce fungování na poli kybernetické bezpečnosti cíle? Jaký zásadní problém se jim podařilo vyřešit? Co říká na nástup AI agentů dění kolem sítě Moltbook? Vidí nějaké fundamentální limity ve vývoji umělé inteligence? Co si myslí o AI bublině na trzích? Jak by se měla Evropa postavit k aktuálním závodům ve vývoji AI? A jaká úskalí má zakládání kyberbezpečnostního startupu v Praze? Nejen na to se ptá v podcastu Zeitgeist Štěpán Sedláček.

Hosťom relácie Dírerov filter bol investigatívny novinár Marek Vagovič. Vyštudoval históriu na Trnavskej univerzite. Ako investigatívny novinár pracuje od svojich 26 rokov. Pracoval v denníkoch Pravda, Sme a týždenníkoch Týždeň a Domino fórum. V portáli aktuality.sk rozbiehal investigatívny tím, v ktorom pracoval aj s Jánom Kuciakom. Po odchode z aktuality.sk nastúpil v denníku Postoj. Moderuje talk-show Večer s Marekom Vagovičom a Bod zlomu. Sedemkrát vyhral Novinársku cenu NOS a získal aj českú Cenu Ferdinanda Peroutku. Je autorom viacerých úspešných kníh o Robertovi Ficovi či Čurillovcoch. Teraz mu vychádza kniha o generálnom prokurátorovi Marošovi Žilinkovi. V relácii Dírerov filter hovoril aj o tom:- ako si spomína na deň vraždy J. Kuciaka- prečo 8 rokov od vraždy nepoznáme všetkých vinníkov- či bude súd dovtedy, kým Kočnerovi nedokážu vinu- či je vôľa dotiahnuť túto kauzu do konca- či sa Slovensko politicky vracia pred rok 2018

Zeitgest #7 s Tomášem Lindnerem o kuloárech Mnichovské bezpečnostní konference, projevech Marca Rubia, Friedricha Merze či Emanuela Macrona, demoličních četách, slonovi v Bavorském dvoře, evropském pesimismu i cestě od německých přileb pro Ukrajinu k zahájení společné výroby dronů. Moderuje Štěpán Sedláček.K dalšímu čtení a poslechu z Mnichovské bezpečnostní konference: ⁠⁠⁠⁠https://www.respekt.cz/mnichovska-bezpecnostni-konference⁠⁠Munich Security Report 2026⁠⁠https://securityconference.org/en/publications/munich-security-report/⁠⁠Záznamy projevů a panelových diskuzí⁠https://www.youtube.com/@MunSecConf/streams⁠

Vládne v Americe (už) fašismus? Jak moc má zemi pod kontrolou prezident Donald Trump a jeho hnutí MAGA? A je bitva o Grónsko u konce? Nejen o tom diskutovali odborníci z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií (MSS MUNI) S Barbora Halašková, Zuzana Ringlerová a Martin Jirušek o dění v USA na Debatě s Respektem v Institutu Paměti národa Brno. Moderuje zástupce šéfredaktora Tomáš Brolík.

Zeitgeist #5 s Ondřejem Kundrou a Tomášem Brolíkem o čtyřech letech velké války i jednáních o míru mezi Ukrajinou a Ruskem v režii USA. Moderuje Štěpán Sedláček. Americký prezident Donald Trump avizoval, že se s ruským protějškem Vladimirem Putinem dohodl, že se týden Rusko zdrží útoků na ukrajinskou energetickou soustavu. Kreml dohodu nepotvrdil. A podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského naopak útoky zesílily a Rusko vyslalo desítky raket a stovky dronů.„Jednalo se o záměrný útok na energetickou infrastrukturu, při kterém bylo použito rekordní množství balistických raket. Ruská armáda ve skutečnosti využila návrh USA na krátkodobé zastavení útoků nikoli k podpoře diplomacie, ale k nahromadění raket a počkala si na nejchladnější dny v roce, kdy teploty na řadě míst Ukrajiny klesají pod -20 °C,“ uvedl ukrajinský premiér v příspěvku na síti X. Do jakého bodu válka na Ukrajině dospěla po bezmála čtyřech letech od začátku velké invaze a stovkách tisíc mrtvých ? Co čekat a nečekat od trojstranných jednáních o míru mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí? A jak jsou na tom po obměně vlád česko-ukrajinské vztahy? Nejen o tom debatují Ondřej Kundra a Tomáš Brolík po návratu z reportážní cesty na Ukrajinu se Štěpánem Sedláčkem. Zazní také zhodnocení analytika Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Další čtení a poslech k tématu:Russia's Grinding War in Ukraine (Zmíněná analýza CSIS s odhadovanými ztrátami na obou stranách)https://www.csis.org/analysis/russias-grinding-war-ukraine Synka mohou Rusové zabít, ale jsme tady doma. Příběhy lidí, kteří se rozhodli své děti vychovat na dohled válce https://www.respekt.cz/zahranici/synka-mohou-zabit-ale-je-tady-doma-pribehy-lidi-kteri-se-rozhodli-sve-deti-vychovat-na-dohled-valceMotoristé a SPD nasadili bitevníky L-159 proti prezidentovihttps://www.respekt.cz/cesko/motoriste-a-spd-nasadili-bitevniky-l-159-proti-prezidentoviPorošenko pro Respekt: S Trumpem musí Ukrajina jednat jinak. S bývalým ukrajinským prezidentem o tom, co může donutit Putina, aby přestal válčithttps://www.respekt.cz/zahranici/porosenko-pro-respekt-s-trumpem-musi-ukrajina-jednat-jinakZa hodiny ukrajinštiny je můžou poslat do děcáku. A stejně na ně chodí : Respekt byl u tajné online výuky ukrajinských dětí na okupovaných územích https://www.respekt.cz/zahranici/za-hodiny-ukrajinstiny-je-muzou-poslat-do-decaku-a-stejne-na-ne-chodiUkrajinští veteráni hledají nový život po návratu ze zákopů – a našli ho v kabanosu nebo opravených ikonáchhttps://www.respekt.cz/zahranici/ukrajinsti-veterani-hledaji-novy-zivot-po-navratu-ze-zakopu-a-nasli-ho-v-kabanosu-nebo-opravenych-ikonachVelitel speciálních operací Wolfborn: V noci jsme pronikli do zákopů a od Rusů je vyčistili: S ukrajinským velitelem dobrovolnického praporu o tajných akcích proti ruské armáděhttps://www.respekt.cz/zahranici/velitel-specialnich-operaci-wolfborn-v-noci-jsme-pronikli-do-zakopu-a-od-rusu-je-vycistili

Gymnázium v Sp. St. Vsi pripravilo 23. 1. 2026 Deň otvorených dverí, ktorého súčasťou bola aj diskusia s výzamnými absolventmi školy. Zhovárali sme sa s redaktokou Alenou Dudlákovou, farmaceutkou Monikou Plevíkovou, zástupcom veliteľa Vzdušných síl SR - Petrom Výrostekom, prodekanom Strojníckej fakulty TUKE - Petrom Frankovským, lekárom Jozefom Čajkom a stavebným inžinierom Jozefom Trebuňom. Moderuje šéfredaktor Zamagurských novín, Lukáš Marhefka. Záznam zhotovil: Igor Valkovský

Zeitgeist #4 s Tomášem Lindnerem, Magdalénou Fajtovou a Dominikou Perlínovou o zrychlující proměně světových pořádků a souvisejícím dění na setkání Světového ekonomického fóra.Americký prezident Donald Trump vyděsil země EU i NATO, když několik dní nechal viset ve vzduchu možnost, že by si od Dánska a Gróňanů mohl vzít největší ostrov světa silou. Definitivně to vyloučil až po příletu do Evropy ve svém projevu na setkání Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu. Posléze v otázce Grónska úplně otočil a stáhl výhružky evropským zemím cly výměnou za prozatím veřejně blíže nespecifikovaný obecný návrh dohody o americké přítomnosti v Grónsku.Ale Trumpovo převalování Grónska v různých výhružných prohlášeních rozhodně nezůstalo bez následků na transatlantických vztazích. Cosi podstatného prasklo a masy nejen ledu se dávají rychleji do pohybu. Dlouholetá důvěra je pryč. Zvlášť malí i středně velcí se musejí mít na pozoru v době, kdy Spojené státy nevybíravě využít jakoukoli převahu, kterou mají ve světě a inspirovat tak ke stejnému i další velmoci. Letošní fórum v Davosu v tomto ohledu bylo bohaté na řadu symbolických momentů i lekcí. Kanadský liberální premiér Mark Carney tam svým projevem, který rámoval metaforou zelináře z eseje Václava Havla Moc bezmocných, v očích řady pozorovatelů zastínil amerického prezidenta. Potlesk ve stoje sklidil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na evropské spojence nešetřil kritikou. Nemalou pozornost získal také finský prezident Alexander Stubb o němž byla řeč v prvním díle podcastu. Jaké poučení vyplývají z dění okolo Grónska nejen pro Evropu. To v podcastu Zeitgeist rozebírají Tomáš Lindner, Magdalena Fajtová a Dominika perlínová Moderuje Štěpán Sedláček.Doporučujeme vaší pozornosti také texty k tématuAno, tohle je fašismus (The Atlantic) https://www.respekt.cz/zahranici/ano-tohle-je-fasismus (J. Rauch)U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě? (D. Perlínová)Vydělávat, zbrojit a hledat nové partnery (T. Lindner)Kanadský premiér vytáhl Havla a ukázal Evropě cestu (E. Tabery)Podcast Čtení s Respektem o slavné eseji Václava Havla Havel byl jako Neo z Matrixu. V Moci bezmocných ukázal, jak žít v pravdě ( A. Kaczorowski, J. Spurný, L. Jungmanová, M. Myšička, Š. Sedláček)

Výtah Respektu: s Tomášem Lindnerem o grónském snu amerického prezidenta i možné snaze konkurovat OSN. Moderuje Štěpán Sedláček.Evropa nesmí být vydíratelná. Musí být připravená na to, že se Spojené státy v příštích letech nemusejí chovat jako spojenec,“ komentuje situaci Evropské unie poté co americký prezident Donald Trump vyšponoval své požadavky na převzetí Grónska a hrozil sankcemi, aby pak v Davosu své výhružky vzal nečekaně zpět. Co ho přesvědčilo? Co z toho plyne pro Evropany a co si Bílý dům slibuje od nové Rady míru, které předsedá Donald Trump. Nejen o tom mluví vedoucí zahraniční rubriky ve Výtahu Respektu se Štěpánem Sedláčkem.

S Ondrášem Přibylou o výsledcích nového modelování elektrické soustavy bez Chvaletic a Počerad od Fakt o klimatu, zbavování závilosti na fosilních zdrojích, světové elektrotechnické revoluci, roli petrostátů i třetím nejteplejším roce v historii měření. Moderuje Štěpán Sedláček.Minulá vláda stanovila odklon od spalování uhlí na rok 2033. Ale potvrzují se odhady řady analytiků, kteří tvrdili, že k tomu může dojí významně dřív mimo jiné pod tlakem rostoucí ceny emisních povolenek a rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů. Při aktuální ceně povolenky, která přesahuje 90 €/MWh, je levnější vyrábět energii v plynových elektrárnách. České uhelné zdroje tak přijdou na řadu, jen když jaderné elektrárny a OZE nepokryjí spotřebu a po většinu roku by bylo levnější elektřinu do Česka dovážet než ji získávat ze spalování hnědého uhlí. CNa sklonku loňského roku oznámila firma Sev.en Pavla Tykače plán ukončit hnědouhelných elektráren Chvaletice, Počerady a teplárny Kladno, jejichž provoz se přestává vyplácet. Nová analýza organizace Fakta o klimatu ukazuje, že vypnutí uvedených elektráren by nemělo v Česku ohrozit dodávky elektřiny a na její ceně se podepsat jen minimálně. To vyplynulo na základě modelování české a evropské energetické soustavy. Podle zakladatele a vedoucího Fakt o klimatu Ondřáše Přibyly tak ekonomicky nedává smysl chod Tykačových elektráren dotovat. Jak rychle Česko může odpojit dalších uhelné zdroje a čím je nahradí? A jak zásadní roli mají v kontextu všech českých emisí skleníkových plynů? A jak se jeví postupující vývoj ohřívání planety a snahy ho zastavit s ohledem na dění ve světě? Nejen o tom mluví nad novou knihou Atlas dekarbonizace Česka (Fakta o klimatu, 2025) Ondráš Přibyla v dalším čtení s Respektem.K poslechu doporučujeme také: Úplně bez uhlí to ještě Česko pár let nezvládne. Ale ne kvůli výrobě elektřinyDiskutovaná analýza: Konec uhlí v ČeskuJe soustava připravena na uzavření zdrojů skupiny Sev.en a co zbývá vyřešit pro bezpečný útlum uhelné energetiky?Odkaz na Atlas v pdf a související online kurz: Atlas dekarbonizace ČeskaDoporučený zdroj s dalšími informacemi k tématu od Ondráše Přibyly: The Electrotech Revolution | Ember

Debata s Respektem: s Petrou Wünschovou, Vladimírem Polákem a Martinou Sebalo Vňukovou o proměně postojů Čechů a Češek k fyzickému trestání dětí a související nové legislativě. Moderuje Štěpán Sedláček.Debata s Respektem: Od 1: ledna platí novela občanského zákoníku, která rodičům ukládá starat se o své potomky „bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření“. Nové legislativní ukotvení nepřijatelnosti bití dětí ovšem stále vzbuzuje obavy a zmatení: Co přesně to bude znamenat? Jak se mění postoj Čechů a Češek k tématu? A komu právní úprava prakticky pomůže? V Knihovně Václava Havla diskutovali ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová, místopředseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Vladimír Polák a psycholožka Psychiatrické klinika 1. lékařské fakulty UK Martina Sebalo Vňuková. Diskuzi moderovala Silvie Lauder.

S Matoušem Horčičkou a Miroslavem Trnkou o pokračujících protestech v Íránu, riziku amerického útoku kvůli snahám krvavě potlačit protirežimní demonstrace i o jejich příčinách. Protivládní protesty v Íránu už pokračují třetí týden a podle nevládní organizace HRANA, která sídlí v USA, při nich zemřely stovky lidí. Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským zásahem proti Íránu a posléze oznámil uvalení dovozních cel na země obchodující s Íránem ve výši 25 procent. Jak si stojí íránský režim v čele s ajatolláhem Alím Chámeneím a prezidentem Masúdem Pezeškjánem po roce nezdarů v době masivních protestů? Co přimělo Íránce vyjít do ulic? Jaké se nabízejí scénáře dalšího vývoje? A jak na tom jsou íránské opoziční síly? Nejen o tom mluví analytik Matouš Horčička z Asociace pro mezinárodní otázky v dalším díle podcastu Zeitgeist. Uslyšíte také komentář bioklimatologa Miroslava Trnky z CzechGlobe a Mendelovy univerzity o suchu, které zásahlo Írán v loňském roce a výrazně se podepsalo na krizi v íránské společnosti. Moderuje Štěpán Sedláček. Doporučujeme vaší pozornosti také článek: V tak velkém ohrožení nebyl íránský režim od svého vzniku. Přišel čas revoluce, nebo převratu?https://www.respekt.cz/zahranici/v-tak-velkem-ohrozeni-nebyl-iransky-rezim-od-sveho-vzniku-prisel-cas-revoluce-nebo-prevratu

S religionistou Jiřím Dyndou o víře praotce Čecha, rusalkách i domácích bůžcích a atraktivě Slovanů s nimiž se v průběhu věků identifikovaly rozmanité skupiny lidí. Moderuje Štěpán Sedláček.O tom, že Slované před přijetím křesťanství věřili v hromovládce Peruna nebo bohyni Mokoš a měli posvátné háje slyšel asi každý. Ale co o jejich náboženství a božstvech skutečně víme s ohledem na historické prameny a archeologické nálezy? Jak prožívali období po zimním slunovratu? A kdo vlastně byli v různých dobách Slované? A proč tato identita připadala rozmanitým skupinám lidí přitažlivá do té míry, že se stávali Slovany a přejímali jejich způsob života? A co ze slovanského pohanství přežilo po nástupu křesťanství? Nejen o tom v dalším Čtení s Respektem mluví religionista Jiří Dynda ze Slovanského ústavu AV ČR, který je autorem novém knihy Bohové a bohyně starých Slovanů (Vyšehrad, 2025). Ptal se ho Štěpán Sedláček.Pokud vás zajímá moderní pohanství. Doporučujeme tento podcastový rozhovor s religionistou Pavlem Horákem: Stará božstva se vracejí. Co hledají tisíce Čechů v pohanství?https://www.respekt.cz/podcasty/stara-bozstva-se-vraceji-co-hledaji-tisice-cechu-v-pohanstvi

Zeitgeist #1 S Tomášem Lindnerem a Dominikou Perlínovou o Trumpově bourání světových pořádků, situaci Evropské unie na geopolitickém kolbišti i receptu finského prezidenta. Moderuje Štěpán Sedláček. Diskutovaná esej Alexandra Stubba: The West's Last ChanceHow to Build a New Global Order Before It's Too Latehttps://www.foreignaffairs.com/united-states/wests-last-chanceDalší čtení a poslech k tématu na Respekt.czRozhovor s iberoamerikanistou Radkem Bubnem: Venezuelská vláda nemá celou zemi pod kontrolou. Na americkém zásahu však každopádně může vydělat https://www.respekt.cz/zahranici/venezuelska-vlada-nema-celou-zemi-pod-kontrolou-na-americkem-zasahu-vsak-kazdopadne-muze-vydelatDavid French, NYT: Trump rozpoutal síly, které nemá pod kontrolouhttps://www.respekt.cz/zahranici/david-french-nyt-trump-rozpoutal-sily-ktere-nema-pod-kontrolou Výtah Respektu: Venezuelané dál žijí v obavách. Režim se v zemi drží i bez Madurahttps://www.respekt.cz/podcasty/venezuelane-dal-ziji-v-obavach-rezim-se-v-zemi-drzi-i-bez-madura

Čtení s Respektem: S Martinem M. Šimečkou o návratu do paralelní polis, naučené statečnosti, stoicismu a jeho nové knize Výjimečný stav. Moderuje Štěpán Sedláček.„Esej Václava Bendy Paralelní polis (1978) pro mě byl objev, jako když vás ozáří nějaká velká vize. A nebyl jsem sám. Byl to hodně populární text. Benda si také myslel, že když ukážeme náš způsob života, tak to možná zláká lidi, kteří nás jen uvidí. Paralelní polis nemá být uzavřený svět nějakého exkluzivního společenství. Každý do něj může přijít. Ale musí to být jeho volba. Nikoho nebudu přemlouvat, protože jsem zjistil, že to nemá smysl,“ říká Martin M. Šimečka o konceptu nezávislého společenského života k němuž se vrací ve své nové knize Výjimečný stav - Jak dobře žít ve zlých časech (Respekt Media,2025). Proč a jak má podle něj teď smysl rozvíjet podobné společenství nejen ve slovenské demokracii? Kdy se v životě zachoval jako zbabělec a jak se naučil statečnosti? „Před pár dny jsem se potkal s jednou terapeutkou, kterou rodiče vydědili a vyhnali z domu, protože jezdí na Ukrajinu pomáhat handicapovaným dětem traumatizovaným válkou a pořádá sbírky. Její rodiče volili Fica a její bratr volí přímo fašisty. Zajímají mě motivy lidí, jako je tato paní. Proč se k nim nepřidala,“ říká spisovatel a novinář slovenského Denníku N. Proč považuje za své "největší selhání", že sám nešel do politiky? A jaké rady dal ohledně politiky synovi, který je lídrem slovenské opozice? A co nám vzkazuje Marcus Aurelius? Nejen o tom mluví Martin M. Šimečka v podcastu Čtení s Respektem. Ptal se ho Štěpán Sedláček.

S Jindřiškou Bláhovou o fúzi amerických firem za zhruba 72 miliard dolarů a možných dopadech na filmový i televizní průmysl. Moderuje Štěpán Sedláček.Společnost Netflix se dohodla na koupi Warner bros Discovery včetně filmových a televizních studií a HBO. Projde spojení velkých hračů u ministerstva spravedlnosti (DOJ)? Na možnou fúzi za zhruba 72 miliard dolarů chce ovšem dohlédnout i prezident Donald Trump, který minulý týden v Bílém domě mluvil s šéfem Netflixu Tedem Sarandosem. Co možné spojení tradičního hollywoodského studia a kabelové Quality TV s průkopníkem streamování může vyvolat v americkém a potažmo západním filmovém a televizním byznysu? Proč jsou mnozí američtí filmaři proti? To ve Výtahu přibližuje Jindřiška Bláhová.

„Za celý svůj už relativně dlouhý život jsem se nesetkal s tak mohutnou vlnou zla, které se dnes valí z úst tak obrovského množství lidí, a to do této životní zkušenosti započítávám i komunistickou diktaturu,“ píše Martin M. Šimečka ve své knize Výjimečný stav. Věnuje se v ní různým podobám fašismu i tomu, jak v době, kdy je mu nakloněno čím dál více lidí, lidsky obstát. Se šéfredaktorem slovenského Denníku N Matúšem Kostolným a šéfredaktorem Respektu Erikem Taberym v rámci křtu debatoval nejen o knize, ale také o aktuální politické situaci v Česku a na Slovensku. Moderuje novinářka Denníku N Monika Tódová.

Je věda kousek od přelomové léčby cukrovky 1. typu? - A co mají na starosti inspektoři na pražské Záchranné službě? Moderuje Šárka Fenyková.

Proč se u nás nerodí více dětí? Co by rodiny s dětmi od státu nejvíce potřebovaly? Jaké odpovědi na tyto otázky najdeme ve volebních programech stran soutěžících o naše hlasy? Moderuje Šárka Fenyková.