Podcasts about Politi

Tudi v drugem predsedniškem mandatu Donaldu Trumpu nenavadno veliko skrbi povzročajo sodstvo, sodniki in pravosodje. Predvsem takrat, ko sodni mlini ne meljejo po njegovem okusu. Zdaj so v ospredju sojenje univerzi Harvard, deportacije zapornikov v nekatere afriške države in tudi grožnje sodnikom in njihovim družinam. Seveda pa ni odveč niti kakšna sočna teorija zarote, poroča dopisnik iz Washingtona.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.Všechny díly podcastu Náš host můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Jáchymově se od 30. května do 1. června koná třetí ročník festivalu Řetízkárna. Kulturní akce připomíná osudy politických vězňů z jáchymovských lágrů a usiluje o záchranu chátrající důlní šatny z padesátých let. Hlavní poselství i program festivalu přibližuje Tomáš Bouška ze spolku Političtí vězni.cz.

Nova Slovenska zaveza kritična do vladne slovesnosti ob spominu na žrtve komunističnega terorja.Politični komentator Miran Videtič o slabem delovanju vlade Roberta Goloba.SDS in NSi kritični do koalicijskega predlog, ki legalizira usmrtitev.Slovenija v transplantaciji srca že 16 let med najboljšimi na svetu.Šport: Roglič odstopil z dirke po Italiji.

Gazeteciler Savaş Kerimoğlu ile Sedat Bozkurt, bu haftaki Politi-Cast'te gündemin öne çıkan başlıklarını ele aldı. Cumhurbaşkanı Recep Tayyip Erdoğan'ın adaylık çıkışı ve MHP lideri Bahçeli'nin yanıtını değerlendiren gazeteciler, muhalefete yönelik operasyonlar ve muhalefetin siyasi hamlelerini anlattı. Learn more about your ad choices. Visit megaphone.fm/adchoices

Zgodbe spomenikov prve svetovne vojne je naslov nove knjige zgodovinarja in muzealca dr. Marka Štepca, pomembnega strokovnjaka za obdobje velike vojne. O neštevilnih pokopališčih, spomenikih, ploščah, kapelicah in nagrobnikih, o tem, kaj se je z njimi dogajalo v zadnjih sto letih – pa tudi o tem, ali sovraštvo res ne sega prek pepela umrlih – se z dr. Markom Štepcem pogovarja Staša Grahek. Na fotografiji je naslovnica knjige Zgodbe spomenikov prve svetovne vojne - Odkritje spomenika na Dovjem pri Mojstrani 24. maja 1925 (Razglednico hrani Milan Škrabec)

I denne episoden får du høre om da Emilia crashet en 90-tallsfest hun egentlig ikke var invitert til – men er det egentlig en ekte 90-tallsfest hvis ingen crasher den? Ine og Emilia mimrer tilbake til festkvelden, og særlig én hendelse skaper mye latter: da mannen til Ine og Emilia skulle kjøpe nattmat, men glemte at Adeel var utkledd som et 90-tallsikon mens Emilia så helt normal ut. Et møte med politiet førte til to helt forskjellige tolkninger av hva de tenkte – du får høre begge versjonene i episoden!I ukas spalte kastes Emilia inn i en ny runde med "Mosjøen-ord", og som vanlig byr det på både misforståelser, forvirring og masse latter. Bli medlem på: https://plus.acast.com/s/bakfasaden. Hosted on Acast. See acast.com/privacy for more information.

(03:00): Politiet skal undlade at strafforfølge for narkobesiddeles, hvis der er tvivl om borgeren er "udsat". Medvirkende: Jonas Wybrandt, vicepolitiinspektør i nærpolitiafdelingen hos Københavns Politi. (11:00): USA ophæver sine sanktioner mod Syrien. Medvirkende: Sune Haugbølle, Professor, Institut for Samfundsvidenskab og Erhverv. (31:00): Presset stiger på Søren Gade: Har givet falske oplysninger om dobbeltroller til Folketinget. Medvirkende: Peder Hvelplund, medlem af Folketinget for Enhedslisten og medlem af Udvalget for Forretningsordenen. Værter: Anne Philipsen & Nicolai DandanellSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Dan po zakonodajnem referendumu o zakonu o dodatku k pokojninam za umetniške dosežke se bomo lotili zlasti posledic včerajšnje odločitve. Kaj pomeni več kot 90-odstotna zavrnitev zakona za pobudnike referenduma, kaj pa za vladno koalicijo? Boj za razlago številk se je že razplamtel, mi pa se bomo dogajanja in pogleda v prihodnje mesece lotili v tokratnem Studiu ob 17.00. Gosta: dr. Miro Haček, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani; dr. Dejan Verčič, Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani.

Politični pretres. Boleče. Sramota. To so odzivi iz nemškega parlamenta in nemških ulic potem, ko kanclerski kandidat, vodja krščanskih demokratov Friedrich Merz, v prvem glasovanju ni dobil podpore za izvolitev v desetega kanclerja, to pa se je zgodilo prvič v nemški zgodovini. Pravkar v bundestagu poteka drugo glasovanje, Merz za izvolitev tudi tokrat potrebuje absolutno večino glasov. Druge teme: - Pomanjkanje osebja zaradi nizkih plač tudi v lekarnah: ponekod po državi lekarne zapirajo ali skrajšujejo delovni čas. - Prvi dan predčasnega referendumskega glasovanja. Na SDS letijo očitki o zlorabi izjav na referendumskem letaku. - Danes zadnja kongregacija pred konklavom. Prvi poskus izbora novega papeža med 133-imi kardinali jutri popoldne.

Visoki predstavnik Christian Schmidt predstavio izvještaj o stanju u Bosni i Hercegovini. SIPA dostavila izvještaj Tužilaštvu BiH o pokušaju hapšenja Dodika, a protiv pripadnika državne policije SIPA-e zbog pokušaja privođenja Dodika krivična prijava u RS-u. Friedrich Merz novi njemački kancelar.

The differing and diverse religious beliefs Australians hold will influence their vote this election. - Različite vjere i uvjerenja utječu na odluke Australaca na biralištima.

Elections overseas last year showed a growing political divide between young men and women. Will the same happen here? - Prošlogodišnji izbori u svijetu pokazali su sve veći politički jaz između mladih muškaraca i žena. Hoće li se isto dogoditi i ovdje?

Politiķiem atkal ir idejas, ko darīt ar pensiju 2. līmenī uzkrāto kapitālu. Šoreiz izskanējis ieteikums to atļaut pārcelt uz 1. līmeni. Vai šāda doma ir laba, par to diskutēsim Krustpunktā. Diskutē Labklājības ministrijas valsts sekretāra vietniece Diāna Jakaite, finanšu ministra padomniece Sanda Liepiņa, Finanšu nozares asociācijas vadītājs Uldis Cērps, Latvijas Bankas Apdrošināšanas un pensiju uzraudzības pārvaldes vadītāja Evija Dundure un ekonomikas zinātņu doktors, Rīgas biznesa skolas associētais profesors Edgars Voļskis. Laiku pa laikam nākas raidījumā pievērsties pensijām un īpaši pensiju otrajam līmenim, jo regulāri objektīvu, reizēm subjektīvu iemeslu dēļ tas nonāk diskusiju krustpunktā. Šoreiz to ir izprovocējusi Donalda Trampa izraisītā globālā krīze ar muitas tarifiem un nenoteiktību starptautiskajā tirdzniecībā. Akciju tirgi ir vērā ņemami kritušies, kas nozīmē, ka arī uzkrājošie pensiju fondi, kas investējuši akciju tirgos, ir ar mīnusa zīmi. Privātie akcionāri, protams, var paši izlemt, kurā brīdī kaut ko pārdot vai nogaidīt, sākoties šādām krīzēm, bet ja jums ir jādodas tagad pensijā, tad šādas izvēles iespējas nav, un otrajā pensiju līmenī uzkrātā nauda var izrādīties mazāka, nekā bijāt cerējuši. Muļķīgi, jo varbūt pēc pāris mēnešiem viss atkal būtu labi, bet tagad jūs visu atlikušo mūžu saņemsit mazāk, nekā cerēts. Vairākas institūcijas nākušas klajā ar priekšlikumiem, kā šo situāciju labot, jo iespējas būt elastīgākiem ir, bet izskatās, ka arī tie priekšlikumi ir strīdīgi. Kā būtu pareizāk rīkoties? Šis ir aktuāls jautājums topošajiem pensionāriem.

V parlamentu že skoraj pet ur merita moči koalicija in opozicija. Na predlog SDS poslanke in poslanci obravnavajo interpelacijo o delu celotne vlade. Največja opozicijska stranka SDS jo je vložila februarja zaradi - kot je pojasnila - manipulativnih izjav predsednika vlade o pokojninski reformi leta 2012. Druge teme: - Diplomatski pritisk za končanje vojne v Ukrajini: se bo Kijev odrekel ozemljem, ki jih nadzoruje Moskva? - Verniki se v Vatikanu poslavljajo od papeža Frančiška. Pred baziliko svetega Petra čaka več tisoč ljudi. - Ob dnevu knjige in avtorskih pravic se vrača Lastovka - ARSov natečaj za najboljšo kratko zgodbo.

Politiķiem atkal ir idejas, ko darīt ar pensiju 2. līmenī uzkrāto kapitālu. Šoreiz izskanējis ieteikums to atļaut pārcelt uz 1. līmeni. Vai šāda doma ir laba, par to diskutēsim Krustpunktā. Diskutē Labklājības ministrijas valsts sekretāra vietniece Diāna Jakaite, finanšu ministra padomniece Sanda Liepiņa, Finanšu nozares asociācijas vadītājs Uldis Cērps, Latvijas Bankas Apdrošināšanas un pensiju uzraudzības pārvaldes vadītāja Evija Dundure un ekonomikas zinātņu doktors, Rīgas biznesa skolas associētais profesors Edgars Voļskis. Laiku pa laikam nākas raidījumā pievērsties pensijām un īpaši pensiju otrajam līmenim, jo regulāri objektīvu, reizēm subjektīvu iemeslu dēļ tas nonāk diskusiju krustpunktā. Šoreiz to ir izprovocējusi Donalda Trampa izraisītā globālā krīze ar muitas tarifiem un nenoteiktību starptautiskajā tirdzniecībā. Akciju tirgi ir vērā ņemami kritušies, kas nozīmē, ka arī uzkrājošie pensiju fondi, kas investējuši akciju tirgos, ir ar mīnusa zīmi. Privātie akcionāri, protams, var paši izlemt, kurā brīdī kaut ko pārdot vai nogaidīt, sākoties šādām krīzēm, bet ja jums ir jādodas tagad pensijā, tad šādas izvēles iespējas nav, un otrajā pensiju līmenī uzkrātā nauda var izrādīties mazāka, nekā bijāt cerējuši. Muļķīgi, jo varbūt pēc pāris mēnešiem viss atkal būtu labi, bet tagad jūs visu atlikušo mūžu saņemsit mazāk, nekā cerēts. Vairākas institūcijas nākušas klajā ar priekšlikumiem, kā šo situāciju labot, jo iespējas būt elastīgākiem ir, bet izskatās, ka arī tie priekšlikumi ir strīdīgi. Kā būtu pareizāk rīkoties? Šis ir aktuāls jautājums topošajiem pensionāriem.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. V souladu se skromným životem si ve své závěti přál jednoduchý hrob. Političtí zastupitelé oceňují jeho laskavost, snahu o dialog a otevřenost změnách, kterou v církvi ztělesňoval. Podle předsedkyně Evropské komise byl inspirací nejen křesťanům. Soustrast navzdory místy napjatým vztahům s Vatikánem vyjádřil také americký prezident Donald Trump.

Hrvatska tuguje za papom Franjom. Bio je reformator koji je znao otvarati vrata, kaže premijer Andrej Plenković. Put kojim je poveo Katoličku crkvu ostaje najveći izvor nade u bolji, pravedniji i mirniji svijet, kaže predsjednik Zoran Milanović.

Letošní Velikonoce se zapíšou do historie katolické církve. Včera ráno zemřel papež František na nezvratné selhání srdce. V souladu se skromným životem si ve své závěti přál jednoduchý hrob. Političtí zastupitelé oceňují jeho laskavost, snahu o dialog a otevřenost změnách, kterou v církvi ztělesňoval. Podle předsedkyně Evropské komise byl inspirací nejen křesťanům. Soustrast navzdory místy napjatým vztahům s Vatikánem vyjádřil také americký prezident Donald Trump.Všechny díly podcastu Speciál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V epizodi 177 je bil gost Luka Mesec, minister za delo, družino, socialne zadeve in enake možnosti. V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Politični projekti in osebna filozofija Filozofija levice in globalna politična dinamika Ekonomski sistemi in družbeni dialog Izzivi kapitalizma in alternativni modeli Vloga države in obdavčitev Birokracija in učinkovitost v upravljanju Vzpon desničarske politike in izzivi Evropske unije Kulturne in spolne razprave Finančni sistemi in Bitcoin Potrošništvo in gospodarska rast

Il-kwistjoni tan-nuqqas ta' djar u tas-sigurtà nazzjonali ddominaw it-tieni dibattitu bejn il-Prim Ministru, Anthony Albanese u l-Kap tal-Oppożizzjoni Peter Dutton. L-akkomodazzjoni affordabbli b'mod partikolari hija kwistjoni ewlenija fil-kampanja elettorali, biż-żewġ naħat jippjanaw kif jistgħu jgħinu lil dawk li jkunu se jixtru l-ewwel dar tagħhom f' dawn l-aħħar jiem.

U Hrvatskoj, Sjedinjenim američkim državama i Španjolskoj uhićenja takozvanog zapadnobalkanskog kartela uz zapljenu čak osam tona tona droge. I druga uhićenja u Hrvatskoj, a među zanimljivijima i ona u Ministarstvu vanjskih poslova. Umirovljenici su u Hrvatskoj pred lokalne izbore dobili obećanje za takozvanu 13 mirovinu. Hrvatska kupuje novo oružje i opremu, ali i navodno sprema izgradnju vojnih tvornica. Politička strujanja prema anketama pomalo ulijevo, a većina Hrvata na koncert Marka Perkovića Tompsona. Hrvatski nogometni savez će dobiti dugo sanjani kamp reprezentacija.

Uoči saveznih izbora velike političke stranke izložene su kritikama zbog načina na koji prikupljaju i koriste osobne podatke građana. Unatoč javnoj kritici, političke stranke nemaju nametnuto ograničenje u prikupljanju ili korištenju osobnih podataka birača. Tako, naime, nalaže pravilo uvedeno prije više od dvadeset godina.

Politiķi ceļ trauksmi un biedē ar izmiršanu, vecāki krata galvas, cik ilgi var gaidīt tos mazbērnus, mēs esam aizņemti ar citām lietām. Vienkārši tusējam un baudām dzīvi? Jā, arī. Bet vēl mēs ne tikai labi izsargājamies, bet nervozējam - vai man pietiks naudas, vai būšu laba mamma vai es to gribu un vai vispār vajag? Raidījuma vadītāja Nansija Garkalne sarunā ar divu bērnu māmiņu Sailu Mikuli un feminisma un dzimtes studiju pētnieci Ketrisu Petkeviču meklē atbildes uz jautājumiem, kāpēc jaunieši izvēlas radīt vai neradīt bērnus, vai tas var būt pienākums un vai mēs domājam drusciņ par daudz un par ilgu? #SIF_MAP2024

(02:00): Zelenskyj bekræfter ukrainske soldater i Belgorod-regionen. Medvirkende: Johan Gröne Christensen, forskningsassistent på Center for Militære Studier. (08:00): Nordsjællands Politi skal genoptage sag: En kritik af politiets arbejde. Medvirkende: Jens Møller Jensen, tidligere drabschef og Ulrik Sjølin, forsvarsadvokat med speciale i strafferet. (20:00): Ulønnet praktikplads ved Silkeborgs borgmester. Medvirkende: Viggo Thinggaard, formand for Socialdemokratiet i Silkeborg Kommune. (30:00): Aktiemarkedet ser lysere ud fra morgenstunden. Medvirkende: Otto Friedrichsen, Viceinvesteringsdirektør hos kapitalforvalteren Formuepleje. (42:00): Militæranalytiker: Bornholm er truet. Men er det rigtigt? Medvirkende: Alexander With, militæranalytiker Værter: Kasper Harboe & Mathias WissingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

Velkommen til dit nye jeg. Et jeg, der tør gå med hotdogs i lommen. Et jeg, der tør indrømme, at være et 10-årigt barn med røde kinder og ukontrollabel hævntrang skjult i en 40-årig krop. Et jeg, der – når alt andet svigter – finder fred i bunden af en mexicansk Satan-voldtægtsfilm. Velkommen til TOTAL GAKKELAK™ – din guide til et rigere, mere meningsløst liv. I dette banebrydende live-seminar (optaget foran et ægte publikum – ja, mennesker, der frivilligt havde betalt), viser vi dig, hvordan du opnår fuld gakkelakalisering på under 90 minutter. Niels indvier os kærligt, men bestemt, i hemmelighederne bag det gakkelakiske kraftfelt kendt som ‘Nothing But Trouble' (1991). En film, der ikke bare udfordrer din filmsmag – den dekonstruerer den. Her lærer vi, at for at opnå total frihed, må man acceptere, at næser kan ligne penisser. “Det handler ikke om at have kontrol. Det handler om at give slip. På al god smag.” – Dan Aykroyd, sandsynligvis Sonny guider os gennem en spirituel øvelse i radikal infantilitet. Gennem ‘Clifford' (1994) lærer vi, at det ikke handler om alder – men om energi. Den type energi, der får voksne mænd til at rage på stewardesser og kræve adgang til Dinosaur World i skingre toner. ‘Clifford' er ikke en film. ‘Clifford' er en metode. En metode til at at få dine behov dækket her og nu. Det er ikke følelsesmæssig intelligens. Det er følelsesmæssig insistens. Og når det lykkes? Så må du gerne grine. Det gør vi også. Af smerte. Du er nu i sidste fase af totel gakkelakisering, og tiden er kommet til at lade Ask invitere dig ind i mørket, hvor du skal møde ‘Infernal Rapist' (1988). Du bliver nu konfronteret med det ultimative gakkelak-paradoks: Hvordan kan noget være så forkert og samtidig så rensende? Filmen ligner kaos, men bag laserøjne, dæmondamer og 666-ballesnitteri gemmer sig noget større: En nøgle til ultimativ indsigt. Gakkelak handler ikke om at forstå. Det handler om at overgive sig til det, der ikke giver mening – og dér, midt i mexicansk satanisme og eksplosioner af dårlig smag, finde… fred. At leve gakkelak er ikke for alle. Det kræver mod, mælkesnitter og viljen til at stirre ind i Sonny Laheys øjne uden at blinke, mens han forklarer dig plottet i 'Clifford'. TOTAL GAKKELAK™ virker. For os. Og nu også for dig. Hermed også en opfordring til at blive en af De Hengivne i Klub Moviebox - vores fæstning i et nedlagt landbrug lidt udenfor Sdr. Vissing: Vores elskede støtter! I har valgt den smalle sti. I har forladt den digitale løgnverden og trådt ind i Gakkelakkets sande lys. Uden jer? Kun stilhed, skam og mainstreamfilm. Men med jer? En kreds af magnetiske sjæle klar til at forsvare den dårligste smag. I står bag den store paywall – ikke som abonnenter, men som vogtere, for bag den ligger alt, hvad systemet ikke ønsker, du skal se. Så når Østjyllands Politi en dag sprænger porten og kræver svar, vil vi ikke løbe. Vi vil ikke forklare. Vi vil pege på VHS-afspilleren på alteret i laden. For alt, de behøver at vide, findes i den. Vi frygter ikke dommedag. Vi har set ‘Infernal Rapist'.  Vi ses i næste episode, hvor vi skal ud og rejse og muligvis sætte ild til alt, hvad vi tidligere har lært om smag, etik og geografi. Men indtil da: Vær dig selv. Vær mærkelig. Vær GAKKELAK. Og HUSK at spole båndet tilbage, når du har lyttet færdig. Kærlighed, vilje og styrke, Ask, Sonny, Niels & Casper

Politička situacija u BiH je zabrinjavajuća, ocenio Generalni sekretar OEBS-a. Predsjednik Republike Srpske Milorad Dodik stigao u Moskvu, a predsjednik Srbije Aleksandar Vučić promoviše ideju o srpsko-mađarskoj vojnoj alijansi. Ko širi dezinformacije u Crnoj Gori, a ko vjeruje u teorije zavjere?

Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Magdalénou Fajtovou

Hvor alvorligt er det, at Østjyllands Politi henlægger sager om økonomisk kriminalitet? Hvad er der sket ved møderne mellem USA, Rusland og Ukraine? Og hvor står tilliden til klimaministeren nu efter stormvejr og undskyldning? Dagens værter: Thomas Tjaerandsen og Ole Brink.

Turpinoties neskaidrībai par ASV ārpolitiku un redzot, ka Eiropas valstīm vēl nopietnāk jādomā par  savu drošību, atkal un atkal izskan aicinājumi izstāties no Otavas konvencijas, kurā dalībvalstis apņemas neizmantot kājnieku mīnas. Polijas premjers nesen paziņoja, ka atbalsta šādu lēmumu, par to domā arī Lietuva, kas sagaida piecu reģiona valstu vienotu nostāju šajā jautājumā. Mūsu valdības vadītāja Evika Siliņa uzdevusi ārlietu un aizsardzības ministriem sagatavot priekšlikumus valdībai par tālāko rīcību. Kāda būs mūsu nostāja šajā jautājumā? Krustpunktā diskutē Aizsardzības ministrijas parlamentārā sekretāre Liene Gātere un Saeimas Aizsardzības, iekšlietu un korupcijas novēršanas komisijas deputāti Ainārs Latkovskis (Jaunā Vienotība), Edmunds Zivtiņš (Latvija pirmajā vietā) un Jānis Dombrava (Nacionālā apvienība).    

Danes pa se spočijmo od tegob vsakdana in poglejmo na bivanje bolj dolgoročno. Slovenska politika je občestvu sporočila, da se je volilna kampanja že začela. Brez da bi nas kdo kaj vprašal. Politika predvideva, da bomo navdušeni, ker jih bomo po treh letih končno videli početi to, kar najbolje znajo. To pa je politizirati in polarizirati. Mediji in notranjepolitični komentatorji so prav tako navdušeni, ker to pomeni, da bo vsaj leto dni o čem poročati. In kako vemo, da se je volilna kampanja začela? Politična pola sta začela drug drugega obtoževati, da lažeta. Se pravi desni zatrjujejo, da lažejo levi, levi zatrjujejo, da lažejo desni. Pa to še ni vse; celo predsednica republike in predsednik vlade sta se začela obtoževati laganja. Sicer ne direktno s temi besedami, ker sta dobro vzgojena, a treba je le malo poznati kontekst, pa naključni poslušalec ugotovi, kako se najpomembnejša politika v državi obmetavata z laganjem. Če vemo, da se trenutno v mednarodnih odnosih laže na veliko, in da je v oglaševanju laganja več kot dovolj, pa da verske skupnosti tudi niso najbolj resnicoljubne, potem imamo tega priljubljenega greha v izobilju in preveč. Najprej pri laganju obstaja problem na načelni ravni. Laž ima namreč kratke noge. Se pravi, da ne more teči na dolge proge. Laž je po naravi bolj sprinterka. In kako zdaj lažnivci načrtujejo lagati celotno leto, kolikor je še ostalo do volitev? 365 dni laganja se sliši dosti tudi za izkušenega lažnivca … Pa še nekaj je … Če koga obtožiš, da laže, ali pa lažeš sam, bo resnica v enem letu prišla na plano. Ne da bi se javnost, ali pa resnica, kaj posebej trudila. Laž je v predvolilni retoriki tako dobra le za zelo kratek čas. Se pravi, da začneš z njo opletati nekaj dni, če že ne nekaj ur pred volitvami. Ampak to je samo za intermezzo. Laž, obtoževanje z laganjem, oziroma laž kot politično orodje, ima nekaj precej zapletenih filozofskih vprašanj. Vzemimo primer teh simpatičnih SDS plakatov, ki nekatere vidne politike pozicije obtožujejo, da lažejo. Povsem verjetno, da res, vendar ne vemo, kdaj so lagali, o čem so lagali, ali so lagali javno ali zasebno, komu so lagali in ali to še vedno počnejo. Obtožba je zelo splošna in kot splošna obtožba laž nosi v sebi nevarnost povratne zanke. Poglejmo primer. Če nekdo trdi, da nekdo laže, pa se izkaže, da obtoženi ni lagal, je tožitelj lagal dvojno. Lagati, da nekdo laže je dvojna laž! Pa to še vedno ni konec tega težavnega diskurza. Obstaja tudi trojna laž, ki nastopi v primeru, da politik politika iz nasprotnega političnega pola obtoži laganja, ta pa ga obtoži laganja nazaj. In oba govorita resnico. Se pravi, da predpostavka, na kateri gradijo politiki z vsemi temi lažmi, češ da če nekoga obtožiš laganja, samodejno pomeni, da ti govoriš resnico, ne drži vedno. Hočemo povedati, da je vehementno opletanje z laganjem nekoga drugega podobno, kot s tujim penisom opletati po koprivah. Na praktični ravni je boleče, predvsem pa s seboj ne prinaša nobenega političnega tveganja. A še najbolj skrbi dejstvo, da obtoževanje drugih za laganje s seboj nosi razumevanje politike kot črno-bele in sveto preproste. Kar pa je laž … Čeprav je resnica, da so slovenski politiki izrazito črno-beli in sveto preprosti. Obtožiti nekoga laži in se s tem samodejno ustoličiti kot poštenjak je prenaivno celo za slovensko politiko, oziroma preveč prozorno celo za slovensko volilno telo. Ki pa, in to je pri vsem tem najbolj čudno, uživa, ko mu lažejo. Sicer slovensko volilno telo ni izjema; v mnogih demokracijah te dni sledimo enakemu trendu. Laganje o laganju kot nova oblika predvolilnega dobrikanja je splošno sprejeta metoda, ki je, ne navsezadnje, na čelo Združenih držav pripeljala Donalda Trumpa. Lakonski odgovor na vprašanje: »Kdo vam laže«, bi bil: »Vsi.« Vendar nismo zaman vodilna analitična oddaja, da bi se zadovoljili z mnenjem primestnih točilnic. Po odgovor »kdo laže« je treba onkraj izkrivljene realnosti, ki je laž. Laž moramo razumeti kot posledico, ne pa kot vzrok političnega diskurza. Laž nima ne očeta ne matere – če bi ju imela, bi ju zagotovo zatajila – ima pa nekaj drugega. Ima odsotnost vsakega sramu. Vsake spodobnosti. Nekoga obsoditi laganja, ali pa lagati znotraj okvirov javnega življenja, je brezsramno in moralno zavržno. Če so vladni možje in žene na SDS plakatih lagali, so za javno službo neprimerni prav toliko, kot so to tisti, ki so jih pribili na te obcestne prangerje.

Knjige saučešća otvorene u makedonskim ambasadama zbog pogibije 59 osoba u klubu u Kočanima. Burne reakcije u Srbiji i Sjevernoj Makedoniji, nakon posjete predsjednika Aleksandar Vučić s novinarima pacijentima iz Kočana u Beogradu. Razgovot predsjednika SAD i Rusije o mirovnom sporazuma za Ukrajinu.

Viņš savulaik izveidoja Latvijas Banku kā neatkarīgu institūciju, cīnījās ar inflāciju, pēc tam izveidoja partiju, kļūstot par premjeru, kā arī radīja biroju, kas cīnās ar nejēdzībām valsts pārvaldē. Krustpunktā Lielā intervija ar bijušo politiķi Eināru Repši.  

Biografaktuelle 'Spermageddon' er er ungdomsfilm med dirty talk, fortrydelsespiller og cum-shots. Filmen skuffer billedkunster og pornoinstruktør Frida Retz, der fortæller, hvordan hun ellers ser animation som et ideelt medie til at formidle sex til unge. Maya Tekeli spørger digitaliseringsminister Caroline Stage om hvorvidt det er skolerne, forældrene eller staten, der har svigtet børnene, siden skærmene virker til at have vundet over opmærksomheden i de danske skoler. Vært: Casper Dyrholm

Političtí marketéři a volební manažeři řeší otázku, zda podzimní sněmovní volby rozhodnou tradičně domácí záležitosti – například ceny potravin, energií či nedostatek bytů – nebo mezinárodní bezpečnostní problémy. Čili jde o otázku, zda budou voliči hlasovat podle svých peněženek nebo na základě obav z budoucnosti.

Političtí marketéři a volební manažeři řeší otázku, zda podzimní sněmovní volby rozhodnou tradičně domácí záležitosti – například ceny potravin, energií či nedostatek bytů – nebo mezinárodní bezpečnostní problémy. Čili jde o otázku, zda budou voliči hlasovat podle svých peněženek nebo na základě obav z budoucnosti.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

ASV prezidenta Donalda Trampa kārtējie izteikumi par Ukrainas prezidentu Volodimiru Zelenski daudziem ir likuši noelsties, tomēr Latvijas politiķi no asas reakcijas izvairās. Nedēļas notikumus kopā ar žurnālistiem un politikas vērotājiem apspriežam Krustpunktā. Analizē TVNET grupas galvenais redaktors Toms Ostrovskis, Latvijas Universitātes doktorante, SKDS sociāli politisko pētījumu nodaļas vadītāja, projektu direktore Ieva Strode, žurnāla "IR" žurnālists Aivars Ozoliņš.  

Pred podelitvijo nagrad se oglašamo s 75. Berlinala, ki se izteče v nedeljo, a so pričakovanje razglasitve dobitnika zlatega medveda nekoliko zasenčile razprave o svobodi govora, predvsem, kar se tiče Gaze, Izraela in nemške netolerantnosti do vsakršne kritike slednjega. Ocenjujemo pa tudi filme z aktualnega kinosporeda: Mario z Angelino Jolie, ki je upodobila Mario Callas, in zadnji del priljubljene franšize Bridget Jones: Nora na fanta, v njene čevlje je spet stopila Renée Zellweger.

I 2025 er det ti år siden, at København blev ramt af terror. Den 14. og 15. februar 2015 blev et debatarrangement i Kulturhuset Krudttønden på Østerbro først angrebet. Senere samme nat slog gerningsmanden til igen ved synagogen i Krystalgade i det indre København.Første afsnit fortælles fra politibetjenten Asbjørns perspektiv. Asbjørn var en af de betjente, der bevogtede debatarrangementet i Krudttønden lørdag den 14. februar. Han var også blandt de politifolk, der blev ramt af skud under angrebet. Han fortæller om sin oplevelse af dagen: fra den rutineprægede bevogtningsopgave, han mødte ind til, over de intense sekunder, da angrebet fandt sted, til de konsekvenser, som hændelserne har haft for ham.Podcastserien hedder "37 skud" - en titel, der refererer til det antal skud, som gerningsmanden affyrede under angrebene ved Krudttønden og Københavns Synagoge.  Baggrundslydene, som høres gennem dette afsnit, er optaget i Krudttøndens café.Tilrettelagt og produceret af Anders Brandt Lundager.Politimuseet 2025.

I 2025 er det ti år siden, at København blev ramt af terror. Den 14. og 15. februar 2015 blev et debatarrangement i Kulturhuset Krudttønden på Østerbro først angrebet. Senere samme nat slog gerningsmanden til igen ved synagogen i Krystalgade i det indre København.I andet afsnit skifter perspektivet fra betjenten, der oplevede det første angreb på nært hold, til den øverste ansvarlige for den omfattende politioperation, der blev iværksat i jagten på gerningsmanden. Thorkild Fogde, der i dag er Rigspolitichef, var i 2015 politidirektør i København. Han fortæller om de overvejelser og hypoteser, han og hans folk arbejdede med under den 13 timer lange politioperation, og hvordan terrorangrebet har formet dansk politi.Podcastserien hedder "37 skud" - en titel, der refererer til det antal skud, som gerningsmanden affyrede under angrebene ved Krudttønden og Københavns Synagoge.  Baggrundslydene, som høres gennem dette afsnit, er optaget ved synagogen i Krystalgade.Tilrettelagt og produceret af Anders Brandt Lundager.Politimuseet 2025.

V epizodi 169 je bil gost Janez Janša, politik, dolgoletni predsednik stranke SDS in večkratni predsednik Vlade Republike Slovenije. V epizodi se dotakneva naslednjih tematik: Svoboda govora, digitalni mediji Kapitalizem, socializem, sprememba spola Globalno segrevanje, gospodarska kriza v Nemčiji in razcvet Kitajske Spobujanje inovacij, nazadovanje Evrope, birokracija Opozicija in koalicija Pretok informacij, monterani sistemi in tehnologija Politična kariera in politični zapornik ============= Obvladovanje matematike je ključ do odklepanja neštetih priložnosti v življenju in karieri. Zato je Klemen Selakovič soustvaril aplikacijo Astra AI. Ta projekt uteleša vizijo sveta, kjer se noben otrok ne počuti neumnega ali nesposobnega. Kjer je znanje človeštva dostopno vsakomur. Pridruži se pri revoluciji izobraževanja s pomočjo umetne inteligence. https://astra.si/ai/  

Kandidovat už nebudeme – naštvali se političky i politici. Kritizují nepředvídatelný život Poslanecké sněmovny. Skutečně se v ní víc žvaní, než pracuje? A proč se už léta nedaří nastartovat změny v jednacím řádu? Téma pro rozhlasovou parlamentní zpravodajku Danielu Vítů. Ptá se Matěj Skalický.

Kandidovat už nebudeme – naštvali se političky i politici. Kritizují nepředvídatelný život Poslanecké sněmovny. Skutečně se v ní víc žvaní, než pracuje? A proč se už léta nedaří nastartovat změny v jednacím řádu? Téma pro rozhlasovou parlamentní zpravodajku Danielu Vítů. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

There will be time later to discuss why the fire department budget was cut, or if water management wasn't up to snuff, but right now, they just wanna get the fires out

Babišovo ANO se už chystá na převzetí moci. A v hnutí sami nejlíp vědí, kde mají největší slabinu: chybějí jim kvalitní kandidáti do vládních křesel, slovy předsedy „ministři nerostou na stromech“.Proto po zkušenostech z minulé Babišovy vlády, jejíž ministři se rychle měnili, a také při pohledu na dnešní kabinet, kam zas někteří přišli nepřipraveni, se ANO snaží své kandidáty na vládnutí lépe připravit.Tréninkovým centrem je stínový kabinet, který si marketingově říká „lepší vláda“. Zasedá jednou týdně, řídí ji první místopředseda hnutí Karel Havlíček, který všechny členy nutí k aktivitě. Chce po nich, aby se ve svých oborech vyjadřovali k rozhodnutím Fialovy vlády, reagovali na sociálních sítích a také pravidelně vystupovali u pultíku ve Sněmovně.Jenže zdaleka ne všichni členové „lepší vlády“ mohou doufat, že se po podzimních volbách - pochopitelně v případě triumfu ANO - stanou skutečnými ministry a ministryněmi. Političtí reportéři Václav Dolejší a Lucie Stuchlíková v aktuální epizodě podcastu Vlevo dole probírají, kdo z nich a proč má jaké šance.Můžete si taky tipnout, kolikrát Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší vysloví jméno Andreje Babiše, ačkoli si to tentokrát výslovně zakázali!----Vlevo dole řeší politické kauzy, boje o vliv i šeptandu z kuloárů Sněmovny. Vychází každou středu v poledne.Podcast pro vás připravují Lucie Stuchlíková (@StuchlikovLucie) a Václav Dolejší (@VacDol), reportéři Seznam Zpráv.Další podcasty, ale taky články, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Poslouchejte nás na webu Seznam Zpráv, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Političtí komentátoři, ač názorů různých, se shodují, že nás v roce zásadních voleb čeká lítý boj. Protože se především hnutí ANO, respektive její zakladatel a hegemon Andrej Babiš touží revanšovat za nečekanou minulou prohru. A že z tehdy propadlého zhruba milionu hlasů tentokrát dostatečný díl odloupne pro sebe.

This week we continue our footnote on the history of dogs in Japan. How did  public perceptions of dogs change during the Meiji period? How did the adoption of modern notions of dog ownership and pet keeping help remake Japan's cities? And what impact did all of this have on Japan's existing canine population? Show notes here.