Podcasts about egyp

Pro obyvatele dvacetimilionové Káhiry je Jihlava jen malé město. Přesto se teď její jméno učí Egypťané vyslovovat. Na několik dní se totiž objevilo v programu káhirského kina Záwíja, kam Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry přivezl výběr festivalových snímků. A jak říká náš zpravodaj Štěpán Macháček, na podzim by se naopak mohly do Jihlavy podívat vybrané egyptské dokumenty.

Pro obyvatele dvacetimilionové Káhiry je Jihlava jen malé město. Přesto se teď její jméno učí Egypťané vyslovovat. Na několik dní se totiž objevilo v programu káhirského kina Záwíja, kam Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava ve spolupráci s Českými centry přivezl výběr festivalových snímků. A jak říká náš zpravodaj Štěpán Macháček, na podzim by se naopak mohly do Jihlavy podívat vybrané egyptské dokumenty.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

Věděli jste, že předměty připomínající kolíčky na prádlo znali již ve starověkém Egyptě? Jejich novodobá historie se ale začala psát až v 17. století v Británii.

JÚN Heslo mesiaca: Pamätajte na väzňov, akoby ste boli s nimi uväznení, pamätajte i na trpiacich, veď aj vy sami ste v tele! Hebrejom 13,3 Hebrejom 11,23-31 23 Vo viere ukrývali rodičia Mojžiša tri mesiace po jeho narodení, lebo videli, že dieťa je krásne, a nebáli sa kráľovho rozkazu. 24 Keď Mojžiš dospel, vo viere odoprel volať sa synom faraónovej dcéry. 25 Radšej si zvolil trpieť s Božím ľudom, než mať dočasné potešenie z hriechu, 26 a Kristovu potupu pokladal za väčšie bohatstvo ako poklady Egypta. Mal totiž na zreteli budúcu odmenu. 27 Vo viere opustil Egypt a nezľakol sa kráľovho hnevu, ale vydržal, akoby videl Neviditeľného. 28 Vo viere slávil Paschu a pokropil dvere krvou baránka, aby sa zhubca nedotkol prvorodených. 29 Vo viere prešli Červeným morom ako po suchej zemi, kým Egypťania, len čo sa o to pokúsili, boli pohltení vlnami. 30 Pre vieru padli múry Jericha, keď ich obchádzali sedem dní. 31 Pre vieru neviestka Ráchab nezahynula s neveriacimi, lebo v pokoji prijala vyzvedačov. Lekár. Zvláštne! Kto veril, dosiahol úspech. Na prvý pohľad to vyzerá tak, že naším cieľom by malo byť dosiahnutie veľkej viery. Je viac biblických textov, ktoré vieru zdôrazňujú. Napríklad: „…majte vieru Božiu“ (Mk 11,22), „choď, tvoja viera ťa zachránila“ (Lk 7,50) a podobne. – – Môže sa stať, že sa ti v živote prihodí niečo zlé, nejaký úraz (neprajem nikomu). A vtedy pribehne k tebe niekto a povie: „Nebojte sa, som obuvník, ja vám pomôžem!“ Vzápätí pribehne niekto druhý a povie: „Ja som lekár, nehýbte sa, vyšetrím vás!“ Na koho sa obrátiš? Keď sa po čase uzdravíš, určite sa nebudeš chváliť: moja viera ma zachránila, ale povieš: ten lekár ma zachránil. Je to preto, že vieš, poznáš, máš skúsenosti s daným lekárom. – – Poznáš dôverne Pána Boha? Tak, ako Mojžišovi rodičia, Mojžiš, izraelský národ, či Rachab? Viera rastie poznaním Pána Ježiša. Máme úžasné Božie slovo – z neho spoznávajme Pána Ježiša a nechajme svoju vieru rásť skúsenosťami! Viera je nástroj môjho poznávania Pána Ježiša. To prajem každému – poznať vzájomnú lásku medzi nami a naším Záchrancom – Lekárom. Modlitba: Bože, ďakujem Ti za Pána Ježiša, ktorý v nás buduje vieru a napĺňa ju v uzdraveniach! Odpusť, že často od Teba nedokážem prijať nadprirodzené veci! Prenikaj ma Kristovým Duchom a dávaj mi Tvoju vieru, nech Ťa poznávam stále viac, a tým aj viac ľudí vediem k Tebe! Amen. Pieseň: ES 197 Autor: Dušan Roháček Dúfam v Boha, ktorého slovo chválim, v Hospodina, ktorého slovo chválim. Žalm 56,11 To Slovo sa stalo telom a prebývalo medzi nami a my sme videli Jeho slávu, slávu, akú má od Otca jednorodený Syn, plný milosti a pravdy. Ján 1,14 2.Mojžišova 3,13-20 •  Modlíme sa za: Sazdice (HoS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes vnímam, že viera nie je len o „množstve“ viery, ale o poznaní Pána Ježiša — kde v mojom živote potrebujem hlbšie spoznať Ležiara, aby moja viera rástla? Kde som dnes pred výberom ako Mojžiš: či si vybrať dočasné potešenie z hriechu alebo trpieť s Božím ľudom a pokladať Kristovu potupu za väčšie bohatstvo než svetové poklady? Ako dnes môžem byť ako Ráchab — prijať v pokoji Božích poslov (Slovo, svedectvo, službu) a poskytnúť im útočisko, aj keď by to mohlo byť pre mňa nebezpečné alebo nepopulárne? Aplikácia do života: V tomto týždni vyhraďte 10 minút denne na čítanie jedného verša z Hebrejom 11 a modlitebnú otočku: „Pán Ježiš, uč ma Ťa poznať cez tento príklad viery.“ Po každom čítaní si zapíšte jednu konkrétnu myšlienku alebo citát, ktorý vás zasiahol, a jeden malý krok, ktorý môžete urobiť (napr. kontaktovať človeka v núdzi, odpustiť, pozvať niekoho na modlitbu) v dôvere, že Boh vie a chce konať skrze vás. Na konci týždňa si zhrňte, čo sa vám podarilo a ako sa mení vaše vnímanie viery — nie ako „vlastná sila“, ale ako dôvera v Lekára, ktorý uzdravuje a spásu daruje. Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že zmrzlinu znali už staří Peršané, Egypťané a miloval ji i římský císař Nero? Tehdy to byl ale pouze sníh ochucený ovocnou šťávou a medem.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Věděli jste, že proces kynutí těsta objevili už staří Egypťané? Jako mnoho jiných užitečných věcí, byl i tento objev náhodný.

Vedeli ste, že starovekí Egypťania pili pivo cez trstinové slamky? Že pri mumifikácii vyhadzovali mozog z tela?Alebo že britská a francúzska smotánka sa v 19. storočí zabávala verejným odbaľovaním múmií?Egyptológ Jozef Hudec priblíži spôsob života v starovekom Egypte spred niekoľkých tisícročí, a to cez fascinujúce detaily, každodenné zvyky aj veľké dejinné príbehy. Dozviete sa, prečo faraóni kedysi odchádzali na druhý svet spolu so svojimi služobníkmi, ako Egypťania pristupovali k smrti a posmrtnému životu aj to, prečo vnímali srdce ako sídlo identity a ľudskosti. Rozhovor vysvetlí rôzne prístupy k mumifikácii, ktoré opisoval grécky historik Herodotos, a ozrejmí, čo všetko predchádzaloceste do večnosti. Nahliadneme aj do staroegyptských domácností: pozrieme sa na to, ako sa starali o rodinu, aké postavenie mali ženy a čo sa dialo, keď niekto ochorel alebo zomrel.Rozoberieme, ako sa vyrábalo staroegyptské pivo a prečo ho pili cez trstinové rúrky. Pristavíme sa pri tom, že pitie alkoholu má dlhú históriu aj u nás v Európe a že v stredovekudeťom do vody prilievali víno. Porozprávame sa o jedle, vôňach, hygiene a sviatkoch, ktoré prežili až do dnešných dní. Jedným z nich je aj sviatok Šam el-Nessim. Za múmiami netreba cestovať ďaleko do zahraničia, zopár ich nájdemeaj na Slovensku.Na záver sa presunieme do súčasného Egypta a k archeologickému výskumu v Tell el-Retábí, ktorý už rokyprináša poľsko-slovenskej misii významné objavy a nové pohľady na život starovekej civilizácie. Mgr. et Mgr. Jozef Hudec, PhD., vyštudoval archeológiu, egyptológiu a politológiu na Univerzite Karlovej v Prahe. Pôsobí v Ústave orientalistiky Slovenskej akadémie vied. Od roku 2007 je spoluriaditeľom poľsko-slovenskej archeologickej misie v Tell el-Retábí. V období rokov 2018 až 2022 bol riaditeľom Slovenskej archeologickej misie v Sudáne v Duwejme Wad Hadž. V roku 1995 spoluzaložil nadáciu Aigyptos, ktorá vznikla s cieľom všestranne podporiť rozvoj slovenskej egyptológie.  O podcastePodcast Veda na dosah vznikol preto, aby sa k slovu dostali naše odborníčky a naši odborníci. Slovenská vedaje plná osobností, ktoré denne objavujú svet, aby sa nám mohlo ľahšie žiť. V epizódach môžete počuť výskumníkov z rôznych vedeckých oblastí.Všetky podcasty Veda na dosah sú dostupné na stránke vedanadosah.sk, na Youtube CVTI SR, cezaplikácie Spotify a Apple Podcasts a na ďalších streamovacích platformách. Nahrávanie podcastu sa uskutočnilo v priestoroch NIVAM. Podcasty z oblasti školstva si môžete vypočuť nahttps://nivam.sk/?s=podcast. 

„Pořád se píšou i realistické věci, ale literatura se daleko víc otevřela trendům a zpracovává finskou mytologii, různé finské pověsti a právě magický realismus, který přesahuje hranice nám známého světa,“ popisuje průvodce Michal Švec, předseda Skandinávského domu a držitel Řádu finského lva za výjimečné zásluhy o šíření povědomí o finské kultuře. Čím jej oslovuje Egypťan Sinuhet? Jaká další historická dramata nastínil Mika Waltari? A proč je důležité znát cizí jazyky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Pořád se píšou i realistické věci, ale literatura se daleko víc otevřela trendům a zpracovává finskou mytologii, různé finské pověsti a právě magický realismus, který přesahuje hranice nám známého světa,“ popisuje průvodce Michal Švec, předseda Skandinávského domu a držitel Řádu finského lva za výjimečné zásluhy o šíření povědomí o finské kultuře. Čím jej oslovuje Egypťan Sinuhet? Jaká další historická dramata nastínil Mika Waltari? A proč je důležité znát cizí jazyky?Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

5.Mojžišova 26,1-15 1 Keď prídeš do krajiny, ktorú ti dáva Hospodin, tvoj Boh, do vlastníctva, obsadíš ju a budeš v nej bývať, 2 vezmi prvotiny zo všetkých plodín, ktoré poznášaš zo zeme, ktorú ti dáva Hospodin, tvoj Boh, vlož ich do koša a choď na miesto, ktoré si vyvolí Hospodin, tvoj Boh, aby tam prebývalo jeho meno. 3 Choď ku kňazovi, ktorý tam práve bude, a povedz mu: ‚Dnes vyhlasujem pred Hospodinom, svojím Bohom, že som prišiel do krajiny, o ktorej Hospodin našim otcom pod prísahou sľúbil, že nám ju dá.‘ 4 Potom kňaz vezme kôš z tvojej ruky a položí ho pred oltár Hospodina, tvojho Boha. 5 Ty však pred Hospodinom, svojím Bohom, povieš: ‚Môj otec bol blúdiaci Aramejčan. S malým počtom ľudí zostúpil do Egypta a tam žil ako cudzinec. Tam sa stal veľkým, mocným a početným národom. 6 Egypťania však s nami zle zaobchádzali, trýznili nás a kruto zotročovali. 7 Volali sme k Hospodinovi, Bohu našich otcov, Hospodin nás vypočul, pozrel na naše poníženie, námahu a útlak. 8 Hospodin nás vyviedol z Egypta mocnou rukou a vystretým ramenom, veľkou hrôzou, znameniami a zázrakmi. 9 Priviedol nás na toto miesto a dal nám túto krajinu, krajinu oplývajúcu mliekom a medom. 10 Teraz som teda priniesol prvotiny plodín zeme, ktorú si mi, Hospodin, dal!‘ Polož to pred Hospodina, svojho Boha, a pokloň sa pred Hospodinom, svojím Bohom. 11 Raduj sa zo všetkého dobrého, čo Hospodin, tvoj Boh, dal tebe a tvojmu domu. Raduj sa spolu s levitom a s cudzincom, ktorí bývajú v tvojom kraji. 12 Keď v treťom roku, v roku desiatkov, úplne odovzdáš všetky desiatky zo svojej úrody a dáš levitovi, cudzincovi, sirote a vdove, aby jedli v tvojich bránach a nasýtili sa, 13 povieš pred Hospodinom, svojím Bohom: ‚Vyniesol som z domu, čo bolo posvätné a dal som to levitovi, cudzincovi, sirote a vdove celkom tak, ako si mi prikázal. Neprestúpil som ani jedno z tvojich prikázaní, ani som naň nezabudol. 14 Počas smútku som z toho nejedol a ani počas svojej nečistoty som z toho neodložil, ani som z toho neobetoval mŕtvemu. Poslúchol som hlas Hospodina, svojho Boha, a urobil som všetko tak, ako si mi prikázal. 15 Zhliadni zo svojho svätého príbytku, z nebies, a požehnaj svoj ľud, Izrael, aj zem, krajinu oplývajúcu mliekom a medom, ktorú si nám dal, ako si prisahal našim otcom.‘ Dávanie rozväzuje radosť. Aký ľahký recept na radostný život! Keď Izraelci prvýkrát vstúpili do zasľúbenej zeme a začali sa v nej usídľovať, zo všetkého priniesli Hospodinovi prvé výsledky svojej úrody. Ich srdce naplnila radosť, keď si uvedomili, že ešte kedysi boli ich otcovia otrokmi v Egypte a oni majú teraz svoje vlastné ovocie a obilie. Predstavila som si malé dieťa, ktoré s hrdosťou a radosťou prináša rodičovi svoju prvú kresbičku. Ibaže toto robili dospelí ľudia s plnou vážnosťou preto, že Boh bol pre nich nesmiernym Darcom. A takto v tom pokračovali aj ďalej, aby nezabudli… A aby im Jeho požehnanie nezovšednelo. Tak sa radosť z dávania, z podelenia sa s inými a z poslušnosti voči Hospodinovi šírila ďalej. – – Ak by si dnes mal/a opísať svoj život, čo by to bolo? Prúdiaca vďačnosť z toho, že až dodnes ťa viedol, chránil a požehnával Pán Boh, alebo by to bola iná „melódia“? Radosť má heslo: vďačnosť. A na prvom mieste – vďačnosť Bohu. A dávať z toho, čo máme, druhým. Aj na Božie dielo. Možno je práve dnes čas vyniesť to „niečo“ zo svojej domácnosti a podeliť sa s ľuďmi, ktorých máme vo svojom okolí, aby sa radosť z mnohého, čo máme, znova rozhorela. Modlitba: Pane Ježišu, ďakujeme Ti za naše začiatky, pri ktorých si stál. Za Tvoje požehnanie, ktoré nás sprevádza celé tie roky nášho života. Ďakujeme za obdarovanie mnohými možnosťami, ľuďmi, priateľmi, vecami. Nech cez naše dávanie a ochotu podeliť sa môžeme spoločne zažívať realitu Tvojho požehnania medzi nami. Amen. Pieseň: ES 552 Autor: Lenka Janotková Nespomínajte predchádzajúce veci a o dávnych nerozmýšľajte. Hľa, robím čosi nové, teraz to klíči, či to nebadáte? Izaiáš 43,18-19 Pavol píše: „Ak je niekto v Kristovi, je novým stvorením. Staré veci pominuli, nastali nové.“ 2.Korinťanom 5,17 Daniel 5,1-7.17-30 •  Modlíme sa za: Malá Čalomija (NoS) Otázky na rozjímanie: Ako dnes prinášam Hospodinovi prvé ovocie svojej práce s vďačnosťou za cestu z otroctva do zasľúbenej krajiny? Čo pre mňa znamená vyznávať pred Bohom: „Môj otec bol blúdiaci Aramejčan“, aby som nezabudol svoje korene? Ako môžem dnes šíriť radosť dávania s levitmi, cudzincom, sirotou a vdovou, aby som žil v Božom požehnaní? Dnes som vďačný za tieto 3 veci: _________________________________ _________________________________ _________________________________ Viac o vďačnosti, čo to je, prečo je dôležité byť vďačný, ako praktizovať vďačnosť nájdeš na blogu

V Egyptě je asi dvacet milionových měst. Káhira a Alexandrie jasně vedou. Jména dalších, která mají i s aglomeracemi kolem milionu obyvatel, jste ale možná nikdy neslyšeli. Patří mezi ně třeba Asijút, město v půlce nilského údolí. Mladí vzdělaní Egypťané tam hledají odpovídající práci těžko. Turistický průmysl sem nezasahuje a do jiné oblasti investice také málokdy dorazí. Lidé tu proto stále více vidí šanci v práci on-line. Teď jim v tom pomáhá i jeden český projekt.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Nebe je rozbouřeno, hvězdy prší, lučištníci zmateně pobíhají, kosti nebeského lva se třesou,“ to jsou verše starých Egypťanů, které v jedné ze svých esejí citoval Josef Topol, protože byl přesvědčený, že báseň a mýtus mají společné předky: instinkt a magickou moc a dodával, že na samém počátku nejsou od sebe k rozeznání.

„Nebe je rozbouřeno, hvězdy prší, lučištníci zmateně pobíhají, kosti nebeského lva se třesou,“ to jsou verše starých Egypťanů, které v jedné ze svých esejí citoval Josef Topol, protože byl přesvědčený, že báseň a mýtus mají společné předky: instinkt a magickou moc a dodával, že na samém počátku nejsou od sebe k rozeznání.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Na středověké káhirské tržiště Chán al-Chalílí chodili do učení i Češi. A není to tak dávno. Bratři Ivan a Miroslav Houskovi se tam s místními Egypťany vyučili řemeslu před půl stoletím. Navíc tehdy vyhráli několik pohárů v káhirském veslařském klubu. Egyptská metropole se od té doby změnila. Kdysi pětimiliónová populace je dnes čtyřnásobná. Umělečtí pasíři, bratři Houskovi, teď přijeli vzpomínat.Všechny díly podcastu Zápisník zahraničních zpravodajů můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Stop stresu, štart letu!Letenky s Pelikánom od 19 € spiatočne a s kódom SEXOSKA50 ušetríš 50 € na letenkách pre dvoch. Klikaj na pelikan.sk a uži si leto, ako sa patrí!Prečo majú ľudia viac sexu na dovolenke? Porozprávali sme o vašich, ale aj našich dovolenkových radovánkach a mega sme si túto epizódu užili! Prebrali sme benefity cestovania pre páry, koľko percent ľudí si do kufra pribalí aj hračku a zistili sme, čo je to sexvacation. A samozrejme nechýbalo ani kopec vašich šteklivých príbehov. Vypočujte si túto epizódu a cestujte!Určite skočte aj na naše HeroHero, kde Denis prezradil horúcu story so sexy Francúzom v Maroku a Miška urobila veľkú chybu s Egypťanom a obaja vyrozprávali, čo vyparatili v Bruseli. Extrémne funny extra epizóda!Aj tento rok sme nominovaní v ankete Orange podcast roka! A aj tento rok by sme radi vyhrali. Súťažíme dokonca v troch kategóriách - klapka, miláčik a prameň. Hybaj na ⁠web⁠, daj nám svoj krásny hlásoček a nezabudni ho potvrdiť vo svojej mailovej schránke. Hlasovaním hráš o nový smartfón Samsung a určite vyhráš naše srdiečko. SEXOŠKA IDE NA TOUR!! Šup na náš web, nájdi svoje mesto, a pridaj sa k nám na Never have i ever BINGO night, kde sa o sebe dozveiem milión zaujímavých štipľavostí! Mega sa na vás a vaše stories tešíme!! Lístky v predaji tu: https://sexualnavychova.com/eventy/Pre extra obsah, šteklivé videá, nekresťanské rozhovory a iné špecialitky nás odberaj na našom ⁠⁠⁠HERO HERO⁠⁠⁠ alebo ⁠⁠⁠Tolde⁠⁠⁠!Chceš viac, než čo sa zmestí do epizód?

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 59 MIN. JEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR A HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR⁠„Nedivím se, že slušní lidi, kteří se uživí dobře jinde, nejdou do politiky,“ říká egyptolog Miroslav Bárta po necelých pěti měsících od svého zvolení do Senátu. Na to, že čelil výsměchu kvůli své teorii o zrodu, růstu a úpadku civilizací, si během let zvykl, vstupem do politiky se ale automaticky zařadil do kategorie druhořadého občana, na kterého je pohlíženo jako na hajzla a zloděje. Že to bude takhle děsivé, nečekal, svého rozhodnutí ale nelituje. Je přesvědčený, že nemáme jinou možnost než zkoušet směřovat k tomu, abychom byli lepší než ti před námi. Prakticky je to naše povinnost a s vědomím toho kandidoval. Česká republika podle něj netrpí nedostatkem osobností, problém je, že ve vedení země chybí miliardáři, ředitelé firem, vojáci nebo vědci. Jejich zapojení je tím nejdůležitějším, co tuzemská politika potřebuje, bez nich se nepohneme. Za nevyhnutelnou považuje i změnu fungování EU, která najela na slepou kolej a řítí se do betonové zdi. Dost možná k ní přitom dojde skokově, protože papiňák se tlakuje a vše nasvědčuje tomu, že poklička z něj brzo odlítne. A silně destabilizovaná je i demokracie. Navzdory tomu ale nevnímá budoucnost jako ztracenou. Radši bude Don Quijote než lúzr v rohu, který jenom nadává. Poslechněte si, co je podle Miroslava Bárty potřeba k tomu, aby právě naše civilizace byla tou, která překročí Rubikon. A kdyby Vás zajímala kniha amerického spisovatele Francise Fukuyamy, na kterou odkazuje, tak se jmenuje Identita: Volání po důstojnosti a politika resentimentu.

„Jsem tam, kde jsem, jenom díky náhodám,“ říká instruktor potápění v egyptské Hurghadě Pavel Skružný. „Od chvíle, kdy jsem šel do cestovní kanceláře a oni mě poslali do Egypta, se v mém životě odehrály všechny věci, které mě nasměrovaly a ukázaly mi cestu,“ vypraví. Co je k vidění pod hladinou Rudého moře? Jaký je životní rytmus Egypťanů? A na co se ptají diváci jeho videí o potápění? Poslechněte si rozhovor.Všechny díly podcastu Host Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Jsem tam, kde jsem, jenom díky náhodám,“ říká instruktor potápění v egyptské Hurghadě Pavel Skružný. „Od chvíle, kdy jsem šel do cestovní kanceláře a oni mě poslali do Egypta, se v mém životě odehrály všechny věci, které mě nasměrovaly a ukázaly mi cestu,“ vypraví. Co je k vidění pod hladinou Rudého moře? Jaký je životní rytmus Egypťanů? A na co se ptají diváci jeho videí o potápění? Poslechněte si rozhovor.

Podporte podcast Zoom v aplikácii Toldo na http://sme.sk/extrazoom Je to kontroverzný príbeh, na hrane lekárskej a j vedeckej etiky... a zároveň je to úspešný príbeh. Istá chorvátska virologička sa totiž rozhodla experimentovať sama na sebe: a vyliečila sa z rakoviny. Tento týždeň sa v podcaste Zoom vyberieme za príbehom Beaty Halassy, zistíme, že vrany si pamätajú ľudí, ktorí ich ohrozujú, a dozvieme sa, aké nápoje pili starovekí Egypťania. – Všetky podcasty denníka SME si môžete vypočuť na jednom mieste na podcasty.sme.sk. – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Odoberajte aj (Ne)vedecký newsletter Tomáša Prokopčáka na sme.sk/nevedecky  – Ďakujeme, že počúvate podcast Zoom.See omnystudio.com/listener for privacy information.

Poslechněte si:01:13 Podle čeho se orientuje hmyz?10:22 Jak vzniká teplotní inverze?20:36 Vynález chronometru25:53 Jak krotili Nil staří Egypťané?35:40 Spolupracují zvířata i mezi druhy?43:08 Dokázali bychom se domluvit s mimozemšťany?Hovoří entomolog Petr Šípek, meteorolog Martin Novák nebo hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 2 Petra Brože čte Jan Battěk.Všechny díly podcastu Meteor můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Pivo je v nedílnou kulisou románů Bohumila Hrabala. Pro překladatele a nakladatele je proto trochu kumšt nabídnout Hrabalovo dílo arabskému čtenáři. Přesto se jim to daří. V rámci projektu Českých center si mohli v uplynulých týdnech Egypťané přečíst Hrabala v řadě káhirských kaváren. V jedné z nich se minulý týden jeho zdejší čtenáři sešli, aby si četli z románu Obsluhoval jsem anglického krále a poté společně diskutovali.

Základní pokrm Egypťanů na tři je „fúl“. Podle některých autorů byl na jídelníčku už ve starém Egyptě, podle jiných se rozšířil až ve středověké Káhiře. V egyptské metropoli každopádně najdete fúl na každém rohu i dnes. Při výběru snídaně odolává náporu moderních kaváren s croissanty. A pro Egypťany má fúl i výhody ekonomické: je levný a v žaludku vydrží po celý den.

Představí Egypťanky, které vynikají ve sportech jako je zápas nebo vzpírání. Zavedou vás mezi ukrajinské uprchlíky, kteří se vracejí do svých domovů, přestože Rusko jejich zemi dál ostřeluje. A také mezi řemeslníky, kteří opravují pařížskou katedrálu Notre-Dame - do jejího otevření zbývá necelý rok. Průvodkyní je Jitka Malá.