2050

Jak vypadá les, kde přírodní procesy nejsou překážkou, ale spojencem? S lesníkem Tomášem Vrškou se bavíme o tom, co se můžeme naučit z přírodě blízkých lesů a pralesů – a jak tyhle principy uplatnit i v lese, ze kterého získáváme dřevo. Hledání rovnováhy mezi hospodařením a přírodními procesy může vést k lesům, které nejen poskytují materiál, ale taky pomáhají zadržet vodu, zmírňovat dopady klimatické změny nebo podporovat biodiverzitu. Proměna lesa přitom není sprint, ale běh na dlouhou trať – práce, kterou jeden lesník za život dotáhne možná do půlky. Jaký mindset si to žádá – a proč stojí za to ho přijmout?Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠⁠.

Fairtrade – známka, kterou najdete na čokoládě, kávě nebo banánech. Ale co přesně tenhle certifikát znamená a jak funguje v praxi? S Lubomírem Kadaně se díváme pod povrch systému, který slibuje důstojnější podmínky pěstitelům a výrobcům, zejména v zemích globálního Jihu. Probíráme, jaké záruky Fairtrade nabízí, jaký je o něj zájem mezi farmáři i spotřebiteli a kde má tenhle model své limity – včetně toho, co o jeho přínosech říkají dostupná data.V další části se ptáme, jestli má Fairtrade co říct i v debatách o dekarbonizaci. Může mít certifikace vliv na snižování emisí? Pomáhá klimatické adaptaci místních komunit? A jak celou věc prožívá náš host osobně?Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠⁠.

Rozšiřování obnovitelných zdrojů, zateplování budov nebo snižování energetické spotřeby není jen otázka klimatu – jde také o svobodu rozhodovat o vlastní budoucnosti. Zatímco Evropská unie dlouhodobě propojuje klimatická opatření s cíli energetické bezpečnosti a nezávislosti, v Česku se stále častěji objevují hlasy, které mezi těmito oblastmi staví protiklad. S Janem Krčálem z týmu Fakta o klimatu diskutujeme, proč je takové vnímání do jisté míry falešným dilematem a jak dekarbonizační strategie přispívají ke snižování geopolitických rizik a posilování energetické suverenity.Bonusové materiály a transkript epizody ⁠⁠najdete na našem webu⁠⁠.

Budoucnost teplárenství spočívá v mixu různých zdrojů a technologií v závislosti na podmínkách konkrétní lokality. Možnostmi pro dekarbonizaci tohoto odvětví stále značně založeného na spalování uhlí jsou např. tepelná čerpadla, kogenerační jednotky nebo třeba využití odpadního tepla vznikajícího v průmyslu.Podle Michaely Valentové z ČVUT, která je hostem epizody, bychom ale neměli přemýšlet pouze o zdrojích tepla, ale také o možných úsporách. Už dnes domy díky probíhajícím rekonstrukcím snižují energetickou náročnost a staví se moderní nízkoenergetické budovy.Důležité je, že mnohé zmíněné technologie už jsou odzkoušené a jen v Evropě existují například stovky instalací velkých tepelných čerpadel. Mezi hlavní výzvy transformace teplárenství tak patří nastavení jasného strategického směru na úrovní státu, ale i měst jako častého vlastníka tepláren.Bonusové materiály a transkript epizody ⁠najdete na našem webu⁠.

Nature Restoration Law (česky Nařízení o obnově přírody) je unikátní svým zaměřením na tu část krajiny, kde žijí lidé a probíhá hospodářská činnost. Jde o základní rámec pro obnovu poškozené přírody a zdevastovaných ekosystémů na celém kontinentu. Na rozdíl od jiných legislativ se tedy nesoustředí jen na ochranu v rámci národních parků atp. S Andy Snovákovou z Fakta o klimatu se bavíme o významu NRL – kromě potřeby zachování zdravé přírody jako takové jde samozřejmě také o dopady na lidi. Příkladem je špatná absorpce nefunkční zemědělské půdy, která nedokáže v případě náhlých velkých srážek pojmout dostatek vody, aby zabránila ničivým povodním. Obecně budeme v budoucnosti, kdy lze očekávat častější extrémy počasí, potřebovat, aby nám příroda co nejvíce pomáhala v jejich zvládání. A to nepůjde, pokud nebude v co nejlepší kondici. NRL stanovuje indikátory a cíle jako jsou obnova odvodněných rašelinišť, zvyšování populací opylujících živočichů nebo pestrost polnohospodářské krajiny. Tyto indikátory odrážejí širší ekologické procesy – např. nejde jen o počet motýlů nebo ptáků, ale o skutečnost, že když se jim daří, znamená to, že krajina jako celek funguje. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Zajímá nás proč a jak posloucháte náš podcast. Najděte si prosím pár minut na vyplnění dotazníku na 2050podcast.cz/dotaznik a dejte nám cennou zpětnou vazbu. Od roku 1980 zmizela skoro pětina evropských ptáků. Přitom právě ptáci patří ke spolehlivým indikátorům stavu životního prostředí, protože jsou velmi závislí na okolní krajině - ať už třeba kvůli požadavkům na hnízdění nebo potravu. A na případné změny v ekosystému jejich populace poměrně rychle reagují. Jednou z příčin úbytku je intenzifikace zemědělství a další proměny krajiny, ale mezi méně známé patří velké rozšíření koček, které jsou u nás v podstatě invazním druhem a pro ptáky jsou nebezpečnými predátory.  Hostem epizody je ornitoložka Alena Klvaňová, od níž se dozvíme, že dbát o ptačí populace se nám vyplatí nejen protože jsou součástí naší krásné přírody, ale také protože jsou užiteční. Ptáci patří mezi důležité opylovače, redukují hmyz, škůdce a protože se řada ptáků živí semeny různých plevelů, pomáhají i tímto způsobem. Bavíme se také o tom, jak v praxi probíhá sledování ptáků po celé Evropě díky tisícům dobrovolníků a především shrnujeme, co můžeme udělat nejen na úrovni politiky, ale i v zemědělství a každodenním životě, aby ptáci v naší krajině prosperovali. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje sérii důležitých rozhodnutí o vhodných řešeních a opatřeních. To se neobejde bez jasné komunikace a spolupráce na všech úrovních a bez nastavení podmínek a prostředí pro jednotlivé aktéry. Klíčovým hráčem je v tomto ohledu stát a jeho vláda. S Kateřinou Kolouchovou z Fakta o klimatu diskutujeme čtyři skupiny nástrojů, kterými stát disponuje: regulatorní nástroje, finanční nástroje, informační nástroje a investice do infrastruktury. Ke každé skupině uvádíme několik příkladů platných opatření, přičemž vyzdvihujeme, že největší efekt mají celé balíčky opatření, které jsou chytře nastavené napříč jednotlivými kategoriemi. Vznik epizody podpořilo britské velvyslanectví v Praze.

Donald Trump potvrdil odstoupení USA od Pařížské dohody. Ale jaký vliv má americký prezident na klimatickou politiku v celosvětovém kontextu? V této epizodě se chceme podívat na to, jaké hybné síly a jací aktéři ji reálně formují. Spolu s Ondrášem Přibylou se budeme bavit o tzv. scénářovém plánování. Tedy o způsobu přemýšlení a práce s variantami možné budoucnosti, jaká v kontextu klimatu a energetické bezpečnosti může nastat. Konkrétně v případě energetiky zmiňujeme scénářové plánování od společnosti Shell, která analyzuje vliv na dekarbonizaci s ohledem na energetickou bezpečnost, která je v současném světě naprosto zásadní. Scénáře Shellu také berou ohled na skutečnost, že různé státy mají různé podmínky ohledně energetiky. Tyto rozdíly pak pochopitelně ovlivňují jejich přístup k dekarbonizaci. Ve výsledku zjistíme, že Trump je možná významná „figurka na šachovnici”, ale v celosvětovém dění lze očekávat, že budou převládat na něm nezávislé hybné síly vycházející z potřeb jednotlivých států a oblastí, pro něž buď dekarbonizace znamená velkou příležitost nebo se snaží zbavit závislosti na dovážených fosilních palivech. Na druhou stranu odstoupení USA od Pařížské dohody má význam bezpečnostně geopolitický, ve smyslu narušování důvěry a narušování mezinárodní spolupráce. Což dle uvedených scénářů může výrazně zpomalit potřebnou transformaci.

Jaký vliv má změna klimatu na ceny potravin nebo jakou hrála roli při nedávných povodních na území ČR? S Ondrášem Přibylou, zakladatelem projektu Fakta o Klimatu, reflektujeme data a události na poli klimatické změny za rok 2024. Loňský rok byl jak pro Česko tak celosvětově opět nejteplejším rokem v historii měření. Přičemž, jak zdůrazňuje náš host, samotný extrém není tak důležitý jako dlouhodobý trend. A ten říká, že se ČR otepluje v průměru o 0,35 °C za dekádu. Což má na svědomí například postupný posun klimatických pásem. Třeba smrkové lesy nyní rostou v oblastech, které jim přestávají klimaticky vyhovovat, což následně vede ke kůrovcovým kalamitám. Ačkoliv média velmi často reportují o extrémech, klimatická změna není jednorázový milník, ale dlouhodobý proces, na nějž je potřeba uvědoměle reagovat. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Hosty je tentokrát celá sestava odborníků, kteří se společně zamýšlejí nad vývojem ochrany klimatu z pohledu několika důležitých oblastí: Martin Tengler (BloombergNEF), kterého se ptáme na technologický vývoj, jeho blízkou budoucnost a případné limity; Jan Krajhanzl (Institut 2050), který se věnuje změnám v postojích české společnosti a environmentální psychologii a sociologii; Laura Otýpková (Frank Bold) se zabývá tématy legislativy a policy making; Jan Hicl (Delta Green), jenž nabízí perspektivu podnikatele v energetice. Bavíme se o tom, co zásadního se v jejich oborech odehrálo za poslední dekádu, a nastiňujeme klíčové křižovatky a výzvy, které nás na cestě ke klimatické neutralitě čekají v následujících 10 letech. Panelovou diskuzi jsme natočili na setkání přátel a podporovatelů projektu Fakta o klimatu  symbolicky v době, kdy se blíží 10 let od uzavření Pařížské dohody. Záznam nabízí rekapitulaci, reflexi i výhled do roku 2035 – a skvěle se tak hodí pro závěr roku, kdy se často ohlížíme zpět a přemýšlíme, kam dál.

Dříve se výroba elektřiny přizpůsobovala spotřebě, ale dnes technologie otevírají možnosti, jak částečně řídit také kdy a jak energii využíváme. Moderní energetika proto bude založena na synchronizaci výroby a spotřeby, což je pro využívání proměnlivých obnovitelných zdrojů klíčové. S Janem Hiclem ze společnosti Delta Green se bavíme o flexibilitě v elektrické síti a vysvětlujeme pojem „agregace flexibility”. Náš host představuje, jakým způsobem se do celého procesu mohou zapojit domácnosti vybavené bateriemi a fotovoltaikou, a jak na poskytování flexibility mohou vydělávat i když zrovna nesvítí slunce.

Kogenerace může hrát klíčovou roli v transformaci české energetiky. S hostem Václavem Kleinem rozebíráme, jak tento způsob kombinované výroby tepla a elektřiny nabízí efektivní, flexibilní a udržitelné řešení pro nahrazení uhelných zdrojů. Dozvíte se, proč jsou kogenerační jednotky důležité pro rychlou dekarbonizaci, jak jejich decentralizovaný charakter přináší výhody nejen v energetice, ale i lokálním komunitám, a proč jejich výstavba významně přispívá stabilitě české energetické sítě. Kromě toho instalace jednotek v teplárnách vede k větší energetické nezávislosti a umožňuje lepší regulaci ceny tepla v dobách drahých energií.

Efektivní renovace i rozumná stavba nového domu mohou zásadně snížit náklady na energie a přispět k dekarbonizaci bydlení, ať už máte starší dům, plánujete novostavbu, nebo bydlíte v bytě. Jak přistupovat k úpravám, aby vám domov lépe sloužil dnes i za desítky let? V této epizodě diskutujeme, jak přemýšlet nad renovacemi, které umožňují optimalizovat spotřebu energie, lépe plánovat investice a adaptovat bydlení tak, aby odpovídalo vašim měnícím se potřebám. Hostem je Michal Čejka z Centra pasivního domu, který se podělí o zkušenosti s renovacemi zaměřenými na tři základní oblasti: obálku budovy, technologie a větrání. Čejka zdůrazňuje, že klíčem k úspěšné renovaci je konzultace s nezávislými odborníky, kteří vám pomohou vytvořit plán třeba i na dalších 30 let, abyste mohli úpravy realizovat systematicky, podle priorit a dostupných financí.

Prokop Pithart přináší radost z přírody a fascinaci jejími detaily – od drobných momentů, jako je pták hnízdící na zahradě, až po globální témata, jako je změna klimatu. V této epizodě si povídáme o jeho pohledu na propojenost lidí s přírodou, jeho cestě za natáčením autentických videí z české divočiny a o tom, jak jeho videa ovlivňují ochranu přírody a komunikaci důležitých témat napříč různými skupinami lidí. Diskutujeme také o samotné tvorbě – je za jeho videi čistá autenticita, nebo pečlivá dramaturgie?

Každá vypuštěná tuna oxidu uhličitého způsobí budoucí společnosti škodu 250 dolarů, což by v přepočtu všech emisí ČR na obyvatele znamenalo, že průměrný Čech vytváří měsíčně škodu 5000 korun vypouštěním skleníkových plynů. V této epizodě Tomáš Protivínský vysvětluje, jak se tyto náklady počítají a jaký model za nimi stojí. Model je založen na čtyřech hlavních složkách: vývoji populace a ekonomiky, klimatických modelech zahrnujících změny teplot a hladiny moří, modelu škod odhadujícím dopady těchto změn a diskontování, které upravuje hodnotu budoucích škod s ohledem na očekávané zbohatnutí světa. Na závěr rozebíráme, z čeho se konkrétně skládají náklady způsobené změnou klimatu a jaké dopady jsou v těchto částkách započítané.

Spalovat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla je ekonomicky čím dál méně výhodné a některým uhelným elektrárnám už dnes hrozí uzavření kvůli nedostatečné ziskovosti. Podle nové studie „Výroba elektřiny v Česku bez uhlí“ by i při výrazně nižší výrobě elektřiny z uhlí Česko v nejbližších letech nemělo mít problémy s dodávkami elektřiny. Zároveň by to vedlo k významnému snížení emisí v sektoru energetiky. Hostem epizody je spoluautor studie Matěj Kolouch Grabovský z týmu Fakta o klimatu a společně probíráme její klíčová východiska, zjištění a doporučení. Studie pomocí modelu evropské elektroenergetiky zkoumá situaci v nejbližších přibližně pěti letech a to jak z pohledu rostoucí ceny emisních povolenek, tak rozvoje v tuto chvíli již levnějších obnovitelných zdrojů energie. Podle autorů bude v ČR (i napříč Evropou) výroba elektřiny z uhlí čím dál méně výhodná, což bude mít za následek přechod na ekonomicky efektivnější zdroje a částečný import levné energie ze zahraničí. Zároveň podle modelování bude v Evropě jako celku výroba elektřiny dostatečná a pokrytá již existujícími nebo v nejbližší době plánovanými zdroji. Mezi doporučeními studie pro rozvoj české elektroenergetiky do dalších let je rozvoj obnovitelných zdrojů a zejména podpora výstavby větrných elektráren. Zároveň je nutné navyšovat flexibilitu sítě, kapacitu akumulace a výkon řiditelných zdrojů, které stále budou potřeba v situacích, kdy je zrovna malá výroba z obnovitelných zdrojů a zároveň vysoká poptávka po elektřině. Tato opatření jednak sníží import ze sousedních států, jednak sníží provozní náklady na výrobu elektřiny a pomohou rychleji dosáhnout klimatických cílů. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

S čím se zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla potkává, když o klimatické změně a dekarbonizaci přednáší nebo poskytuje konzultace? Jaké jsou představy lidí, s nimiž se setkává, ohledně možností transformace a jejich potenciální roli v tomto procesu? V rozhovoru si povídáme o hlavních aktérech dekarbonizace – státu, firmách a domácnostech. Nad tzv. emisním koláčem Česka rozebíráme, jakou roli mají v transformaci jednotlivých sektorů hospodářství. V případě domácností docházíme k závěru, že největší efekt mají především investiční rozhodnutí, která učiní několikrát za život – ať už jde o koupi auta nebo třeba rekonstrukci a zateplení domu. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Naším hostem je Martin Kříž, odborník, který se dlouhodobě zabývá výukou o životním prostředí a pracuje s učiteli na všech stupních škol – od základních, přes střední školy až po univerzity. Společně se zamýšlíme nad tím, jak je environmentální vzdělávání zakotveno v rámci českého školství.  Jak se s touto látkou vypořádávají učitelé? Jaké dovednosti a znalosti mají, a co jim naopak ještě chybí k efektivnímu předávání environmentálních témat? A jak se výuka o klimatu a udržitelnosti začleňuje do rámcového vzdělávacího programu?  Tato epizoda nabízí pohled na současný stav výuky o změně klimatu a dalších environmentálních tématech v Česku.

V Číně se prodává více elektromobilů než aut se spalovacím motorem. Česko vyrábí třikrát méně elektřiny ze slunce a větru, než je světový průměr. Světové emise skleníkových plynů z elektroenergetiky dosáhly vrcholu a do roku 2030 by se mohly snížit na polovinu. Dekarbonizace postupuje rychle a v některých případech dokonce rychleji, než se očekávalo (např. rozvoj solární energetiky). Pokud udržíme současné tempo, máme stále šanci dosáhnout cílů Pařížské dohody.  V dnešní epizodě si s Tomášem Protivínským projdeme některé nové studie, které sledují pokrok ve světě, a porovnáme světové trendy s tím, co vidíme u nás v České republice.

S hostem Janem Zápalem z CERGE-EI se bavíme o environmentální ekonomii a zaměříme se na klíčový pojem „ekonomické externality“ a jaký je jejich význam pro ochranu klimatu. Externalitou se rozumí dopad na lidi, přírodu nebo společnost, který je způsobený jednáním aktérů na trhu. Pokud například vlastním uhelnou elektrárnu, z prodeje elektřiny mám zisk, ale dopad znečištění nese celá společnost – to je právě externalita. Na příkladech si vysvětlíme, jak vypadají pozitivní i negativní externality, objasníme, jak v základu fungují trhy a proč v některých případech klasické ekonomické poučky neplatí.  Důležitým aspektem práce s externalitami je jejich internalizace – tedy pokud bereme v potaz potenciální důsledky našeho jednání na někoho jiného. Řešení problémů externalit pak do určité míry spočívají právě v jejich internalizaci. Tedy jak zajistit, aby (zejména firmy) nesly náklady, které jejich externality způsobí. Jak lze s externalitami pracovat, jak je internalizovat a jaký dopad to má na udržitelný rozvoj a klimatickou politiku? I to je součástí naší diskuze.

S Martinem Tenglerem navazujeme na epizodu ze začátku roku 2023 a probereme, co je kolem vodíku nového. Důležitý pro dekarbonizaci je zejména tzv. zelený vodík, jehož cena se příliš nezměnila.  V USA investoři aktuálně vyčkávají na novou legislativu, a probíhají debaty, jak přísná má být definice zeleného vodíku, což ovlivní další rozvoj jeho využívání. V EU se rozběhla velká aukce a podpora vodíkových projektů. Výroba elektrolyzérů se zdvojnásobila, ale celkový růst byl menší než se čekalo. Některé firmy už sice dokáží vyrobit efektivnější elektrolyzéry, ale zároveň některé elektrolyzéry mají technické problémy při slabé dodávce elektřiny, což komplikuje jejich využití, pokud je mají napájet primárně nízkoemisní zdroje elektřiny. Podle našeho hosta je stále potřeba si uvědomit, že našim cílem není využívat co nejvíce vodík, ale dekarbonizace. A pro některé sektory je vodík efektivní řešení, zatímco pro jiné nikoliv.

V této epizodě se s rodinou Danišových ponoříme do tématu, jak o klimatické změně mluvit s dětmi a jak je vychovávat s ohledem na výzvy, jež přináší. Hosty jsou Justina a Petr Danišovi, odborníci na klimatické vzdělávání a zároveň rodiče, kteří sdílejí své zkušenosti z pracovní praxe i rodinného života. Justina a Petr zmiňují konkrétní kroky, které aplikují při výchově svých dětí v kontextu klimatické krize. Především vysvětlují, proč je důležité nejprve budovat vztah dětí k přírodě od útlého věku, a teprve na tomto základě se pustit do výuky o klimatu. V rozhovoru nabízí praktické tipy a užitečné rady nejen pro současné rodiče, ale i pro pedagogy nebo kohokoliv, kdo rodičovství plánuje někdy v budoucnu. 

V epizodě hovoříme se zenovým učitelem Jirkou Hazlbauerem o spiritualitě a ochraně klimatu. Diskutujeme, jak zen přistupuje k environmentální krizi a klimatickým změnám nebo jak může spiritualita pomoci lépe zvládat environmentální žal a stres. Jirka sdílí také praktické rady, jak se ukotvit ve vlastní spiritualitě pro každodenní život. Epizodu završuje autorská hudba od Ondreje Kalužáka, který vytvořil skladbu tomuto rozhovoru na míru.

Taťána Míková a Jan Kaliba se řadí mezi mediální osobnosti, které se reportováním o klimatu a dekarbonizaci v Česku zabývají. Z naší společné diskuze se dozvíte, jak se mediální obraz klimatické změny v průběhu času vyvíjel a s jakými překážkami se muselo toto téma vypořádat, aby se mu ‚ve zprávách' začalo postupně dostávat více prostoru.  Diskutujeme nad možnostmi, jak téma klimatu efektivně dostat do médií. Uvažujeme především nad jeho provázaností s jinými náměty či nad omezeními, která brání odborníkům reagovat na otázky klimatu tak, jak si média žádají – tedy rychle a bezprostředně.  Také probereme zda se zdají jako vhodnější třicetiminutové vzdělávací pořady, nebo spíš jedna věta, vhodně umístěná do rozhovoru, který se tématem klimatu přímo nezabývá. V neposlední řadě se dozvíte, jak se k těmto věcem staví některé mediální instituce a proč na Harvardu nedávno vyšel článek s názvem ‚V dnešní době je každý z novinářů klimatickým novinářem'. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Zdenka Voštová se dlouhodobě zabývá lidským prožíváním environmentálních témat jako psychoterapeutka a lektorka. V rozhovoru představuje data a trendy toho, jak lidé po celém světě i v Česku tato témata prožívají. Ve vlastní terapeutické praxi se setkává se skupinami i jednotlivci, na které doléhají témata spojená se změnou klimatu, a emocionálně je tímto procesem doprovází.  Téměř třetina Čechů prožívá ve spojitosti s klimatickou změnou bezmoc. Jedná se v tomto ohledu o nejčastější pocit. Prožívat nepříjemné emoce ovšem není jakási nemoc, ze které je potřeba lidi léčit. Podle současné psychologické vědy se často jedná o smysluplnou, adaptivní reakci na bezprecedentní situaci. Proč je zrovna změna klimatu pro mnohé tak tíživým tématem a jakým způsobem s prožíváním pracovat na úrovni jednotlivce i celé společnosti probíráme v dnešní epizodě. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Martin Sedlák (Svaz moderní energetiky) a Jan Krčál (Fakta o klimatu) jsou hosty živého natáčení podcastu o tom, jak pravděpodobně bude vypadat energetika v blízké budoucnosti, jaké trendy pozorujeme na úrovni Evropy a jaké jsou nejbližší kroky pro Česko. Podcast byl natočen v rámci oslav 20. výročí vstupu České republiky do EU a v rozhovoru se tedy zaměřujeme i na to, jak se za tu dobu evropská energetika vyvíjela a jaký přínos či zátěž to mělo pro naši republiku. Diskutujeme aktuální evropské trendy směřující k tomu, že v budoucnu bude mezi hlavní zdroje pro výrobu elektřiny patřit vítr a slunce a dotkneme se konkrétně i toho, jaké úkoly související s modernizací energetiky stojí před jednotlivými aktéry (stát, byznys, obce, domácnosti) v českém prostoru.

Jakou roli hraje umění v řešení klimatické změny a jak je klimatická změna v uměleckých dílech zobrazována?  Hosty této epizody jsou sound designér a muzikant Jan Růžička a ilustrátorka a grafička Alex Zamouřilová. Přemýšlení nad svojí tvorbou sdílí také moderátoři Petr Holík a Hana Tesák Vrtala. Společně diskutují o roli, kterou umělecká tvorba sehrává ve vnímání klimatické krize a jejím přiblížení lidem.  Umění totiž může být nástrojem pro zvýšení povědomí o klimatických změnách a případnou motivací ke změně chování. Tvůrce například skrze své dílo probouzí emoce a poutá pozornost k věcem, o nichž si následně lze dohledat podrobnější informace. Umělecké dílo také může působit jako prostředník mezi odborníky či aktivisty a širší veřejností. Jaká umělecká díla (výtvarná, divadelní, hudební) dotýkající se tématu klimatu vás zaujala? Podělte se s námi ve Facebookové skupině Komunita 2050. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Dozvíte se užitečné tipy, jak o těžkých tématech mluvit s rodinou, přáteli nebo kolegy v práci tak, abychom spíš budovali porozumění než vyvolávali konflikty a napětí. Epizoda vznikla jako spolupráce podcastu 2050 a Nenásilného podcastu, jehož spoluautor – Petr Sucháček – je dnešním hostem. Společně diskutujeme 4 základní kategorie doporučení. a) Používejme konverzační kotvy jako je např. vytištěný graf, mapa nebo článek. b) Buďme osobní a mluvme o svých zkušenostech a prožívání, nejen o názorech. c) Zabývejme se potřebami zúčastněných – o čem pro ně daná problematika doopravdy je. d) Věnujme v konverzacích pozornost záměrům – svým i ostatních – aneb proč vůbec do konverzace její aktéři vstupují. Jednotlivé tipy si podrobně rozebereme a na modelových situacích si ukážeme, jak se dají použít v praxi. V rozhovoru zmiňujeme tyto dvě infografiky: - Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů - Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů

Sociolog Jan Krajhanzl je hostem první epizody nové série podcastu 2050, která se bude zabývat lidmi a společností. Zaměříme se na to, jak se česká společnost staví ke změně klimatu a dalším otázkám životního prostředí, udržitelnosti nebo dekarbonizace. V epizodě diskutujeme, jak se postoj naší společnosti k těmto tématům vyvíjel v čase a do jakých skupin můžeme Čechy a Češky názorově rozdělit. I když to tak v mediálním prostoru nemusí vždy vypadat, v ČR panuje široká společenská shoda na tom, že klima chceme chránit. Podporu mají také některá klimatická opatření s praktickým dopadem na životy lidí – např. obnovitelné zdroje, zateplování, úspory energie apod. Většina společnosti si také myslí, že bychom měli snižovat emise skleníkových plynů nehledě na to, jak se chovají ostatní státy.  Mezi kontroverznější témata pak patří politické rámce jakým je třeba Green Deal (přestože málokdo ví, co se pod tímto pojmem reálně skrývá) a obecně se v průzkumech ukazuje nízká míra konkrétních vědomostí jakými způsoby lze o klima a krajinu pečovat. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Nebuďte už ztraceni v diskuzích o klimatu.  Podcast 2050. Váš průvodce klimatickou transformací.

Studie vědců z Masarykovy Univerzity zkoumala vliv extrémních teplot na úmrtnost v ČR a potvrdila světová data o důsledcích neobvykle nízkých i vysokých teplot v podobě zvýšené úmrtnosti. Náš host, který na studii pracoval, zmiňuje, že velký problém tkví v tom, že člověk se horku přizpůsobuje hůře než chladu. Protože v ČR přibývá výjimečně teplých dní, zatímco těch extrémně chladných ubývá, dá se očekávat další nárůst s nimi spojených potíží. Bavíme se také o tom, jaké adaptační mechanismy můžeme uplatňovat, abychom mírnili následky čím dál častějších vln veder a jak ochránit skupiny, které jsou extrémními teplotami více ohrožené (např. staré lidi). Pokud bychom například zvýšili pokrytí městských ploch zelení na 30%, mohli bychom zabránit až jedné třetině souvisejících úmrtí. Značně by nám pomohl také systém včasného varování pro rizikové skupiny. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V závěrečné epizodě dopravní série odpovídáme na vaše dotazy. Zajímala vás témata týkající se elektroaut a související infrastruktury, potenciální překážky v dekarbonizaci dopravy nebo zda elektromobilita nepřináší jiná rizika – třeba v podobě velmi malých prachových částic. Zaměřili jsme se zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů. Diskutovat více do hloubky spolu můžeme také v naší Facebookové skupině „Komunita 2050”. Připojte se, budeme rádi, když nás podcast nebude jen jednosměrným vysílacím kanálem. Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek: 02:12 – Je reálné stihnout dekarbonizovat dopravu v rozvojových zemích? 04:10 – Jak můžeme snížit emise z letecké dopravy? 07:37 – Máme v Česku dostatečnou infrastrukturu pro přechod na elektroauta? 12:08 – Je pravda, že emise z otěru brzd a pneumatik jsou u elektrických vozidel větší?  14:46 – Co už dnes mohou města dělat, aby nachystala ideální podmínky pro udržitelnou dopravu? 16:55 – Jaké škodlivé látky produkuje doprava kromě CO2 a co způsobují? 24:53 – Není problém s tím, že čím novější motor, tím menší a potenciálně škodlivější prachové částice může mít na svědomí? 26:51 – Jak je to s měřením čím dál menších částic? 28:14 – Ovlivňuje množství emisí nebo případně jejich charakter to, jak rychle auto jede? 30:49 – Jak se liší emise automobilů se spalovacím motorem a elektromobilů? 32:22 – Byl do výpočtu emisí CO2 z výroby elektroauta zmíněného v jedné z minulých epizod zahrnut fakt, že většina bateriových článků je vyráběna v Číně, kde velký podíl elektřiny pochází z uhlí? 33:22 – Existují nějaké velké, těžko překonatelné překážky pro kompletní dekarbonizaci dopravy? Materiály zmíněné v epizodě: Článek: The race to decarbonize electric-vehicle batteries (McKinsey) Explainer: Jaký dopad bude mít elektrifikace dopravy na spotřebu elektřiny v ČR? Studie: PM10 and PM2.5 emission factors for non-exhaust particles from road vehicles: Dependence upon vehicle mass and implications for battery electric vehicles

Půda je naprosto zásadní „orgán“ planety jak pro fungování života tak pro zachytávání a ukládání uhlíku. Když se řekne „půda“, mnozí si možná představí neživou hmotu, ale půda je ve skutečnosti bohatý ekosystém a sama o sobě živý organismus, díky kterému může existovat vše, co v ní žije a roste. Můžeme na ní nahlížet také jako na důležitý přírodní cyklus, který propojuje organismy s živinami a energií. Náš host, Ladislav Miko, o sobě říká, že je srdcem především půdním biologem a vysokoškolským pedagogem, ale působil také jako ministr životního prostředí, ředitel Evropské komise pro biodiverzitu nebo poradce prezidenta. Podle něj jsou jedním z problémů intenzivního zemědělství v posledních 70 letech anorganická hnojiva, která vyživují pěstované plodiny, ale už nedodávají nic dalšího, z čeho by mohly žít půdní mikroorganismy. Ty proto musí složitě rozkládat zásoby uložené v půdě, což jednak vede k chudšímu půdnímu prostředí kvůli nedostatku živin a jednak tento proces uvolňuje dlouhodobě uskladněný CO2. Jedním z řešení tohoto problému je využití principů regenerativního zemědělství. Důležité je zejména zabezpečit na poli dostatek organické hmoty (hnůj, meziplodiny, atd.) a také, aby na něm nebyla místa vzdálená víc jak 30 m od okraje nebo remízku, což prospívá znovuoživení půdy. V epizodě se dozvíte také o zkušenostech zemědělců s tímto typem hospodaření. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Sbíráme otázky do QA epizody: https://forms.gle/yehAYXAH25Y5ufVP8 To, jak vypadá místní doprava zároveň utváří podobu našich měst a má velký vliv na kvalitu života v nich. Česká města patří na přední příčky ve srovnání hromadné dopravy co se týče její kvality a ceny, ale do značné míry těží v tomto směru z toho, co bylo postaveno v minulosti. S architektem a urbanistou Peterem Bednárem se bavíme o tom, jak by měla vypadat moderní a udržitelná doprava ve městech. Náš host rozebírá současné problémy vyplývající z nadměrné podpory automobilové dopravy, ke kterým zdaleka nepatří jen emise, ale také další znečištění nebo neefektivní využití prostoru. Hovoří o způsobech, jak podpořit využívání veřejné dopravy nebo mikromobility už při plánování a výstavbě města a uvádí inspiraci ze zahraničí. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Natáčeli jsme přímo ve Škodovce, kde jsme se s jejími zástupci bavili o budoucnosti elektromobility a jejich firemní cestě k udržitelnosti. Dozvíte se, jaké typy emisí vznikají v souvislosti s výrobou, provozováním i následnou likvidací auta a jak vychází v tomto směru srovnání elektroauta a vozu se spalovacím motorem. Naši hosté mluví také o tom, jaké jsou podle nich momentální překážky ve větším rozmachu elektromobility a jak je můžeme překonat. Rovněž vyvracejí některé obvyklé mýty o elektroautech. Důležitou součástí epizody je povídání o využití baterií poté, co doslouží v autech, a další související témata, protože udržitelnost neznamená pouze nízké emise CO2. V neposlední řadě nás zajímalo, jaké výzvy v blízké budoucnosti ohledně dekarbonizace čekají přímo Škodovku a jak a kdy chtějí ve firmě dosáhnout uhlíkové neutrality. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Letošní klimatická konference COP se koná ve Spojených arabských emirátech. Obě naše hostky se na konferenci samy nachází a máme tak možnost nahlédnout přímo do místa dění. S Miriam Macurovou (Greenpeace) a Romanou Jungwirth Březovskou (AMO, Czech Globe) jsme v živě vysílaném rozhovoru diskutovali, jakých dohod se zatím na COPu podařilo dosáhnout a jak vůbec vypadá prostředí této významné každoroční konference států celého světa. Jedná se o záznam živého vysílání, což má za následek zhoršenou kvalitu záznamu. Doufáme, že nebude bránit srozumitelnosti.

Železniční doprava má mnohem menší zátěž na životní prostředí než jiné typy přepravy. Naším cílem v kontextu dekarbonizace proto je přesouvat na koleje větší dopravní objemy a ulevit tak emisně náročnějším typům transportu, zejména silniční dopravě. V rozhovoru s Jiřím Pavlem, který působí jako ředitel odboru strategie ve Správě Železnic, se bavíme o tom jak budou vypadat české železniční tratě v roce 2050 a jaké vlaky po nich budou jezdit. V epizodě mimo jiné zazní, jak se proměnila nákladní i osobní železniční doprava za posledních několik desetiletí a jaké výzvy klade na modernizaci i budování nové infrastruktury její pravděpodobný vývoj do budoucna. Dozvíte se také více o plánovaných vysokorychlostních tratích (VRT) a jak zapadají do širšího konceptu hromadné dopravy u nás i v Evropě. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Elektřina, vodík a syntetická paliva jsou tři hlavní alternativy, jak v dopravě nahradit paliva vyráběná z ropy. V této epizodě se na ně podíváme podrobně od výroby přes distribuci až po využití v různých typech dopravních prostředků.  Zaměříme se také na srovnání toho, jak efektivně daná alternativa nakládá s energií a na její celkové environmentální dopady. Určitě nezapomeneme, jak v tomto směru vychází porovnání auta se spalovacím motorem a elektromobilu. Odborným hostem je Michal Hrubý –  vědecký pracovník Škoda Auto Vysoké školy. Kromě výše zmíněného se spolu bavíme také o současné legislativě, která se dekarbonizace dopravy týká a možných motivačních nástrojích, jež by vedly k širšímu využití emisně méně náročných paliv a typů pohonů mezi firmami i jednotlivci. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

V rámci fóra elektromobility, o němž jsme vydali krátkou aktualitu, jsme „v terénu“ natočili také rozhovor s jedním z přednášejících – Nikolou Hořejšem z agentury STEM. Z průzkumů vyplývá, že je česká společnost ve vztahu k elektromobilitě a dekarbonizaci nerozhodnutá a zároveň poměrně nedůvěřivá. V rozhovoru se bavíme o tom, jaké faktory by napomohly tomu, aby byla transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku přijímána kladněji. Dále zazní, jakou roli v této snaze mohou sehrát spolky a místní komunity, jaký příběh si Češi o své společnosti vyprávějí, jaký příběh by transformaci podpořil, a jací mluvčí působí na různé části společnosti důvěryhodně. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Petr s Hankou navštívili konferenci o elektromobilitě, aby zjistili, o čem se v byznysu v kontextu e-mobility mluví a jaká témata a výzvy tento sektor aktuálně řeší.  V rámci konference pořídili několik nahrávek, ke kterým přidali svůj komentář. Zajímavé diskuze se vedly o dobíjecí infrastruktuře, elektromobilitě v nákladní a veřejné dopravě a také postojích české společnosti k elektromobilitě. BONUSY: Web akce: https://www.forumelektromobilita.cz/

Doprava je třetím největším zdrojem emisí CO2 v Česku. Zároveň je ale jednou ze základních potřeb dnešní společnosti. V nové sérii se budeme věnovat právě transformaci dopravního odvětví a otázce, jak ji provést takovým způsobem, aby zůstaly naplněny naše požadavky na mobilitu a zároveň jsme co nejméně zatěžovali životní prostředí a nepřispívali ke změně klimatu. V první epizodě se podíváme na 4 oblasti: (1) Z čeho emise v dopravě pochází a kolik jich vzniká na úrovni ČR i v globálním měřítku. (2) Jaký objem osob a zboží je celosvětově přepravován a kolik dopravní kapacity (a jakého typu) je tím pádem v současnosti potřeba. (3) Jak jsou jednotlivé dopravní prostředky emisně náročné a jaké k nim existují alternativy. (4) Jak můžeme rámcově přemýšlet nad transformací dopravy a jaké jsou možnosti její dekarbonizace.

Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst. Ve městech je důležité vytvářet síť zastíněných míst, po kterých se lidé mohou v době velkých letních veder pohybovat. Nejlepší stín, kde je zároveň nejchladněji, vytvářejí vzrostlé stromy díky několika vrstvám olistěných větví nad sebou. A také díky tzv. evapotranspiraci – odpařování vody skrze listy stromů, které efektivně ochlazuje jak samotnou rostlinu, tak i její okolí. O této a dalších možnostech ochlazování (nejen) českých měst se podrobně bavíme s našimi hosty. BONUSY Nesestříhaný rozhovor: Maceková, Ander: Příčiny a řešení veder v městském prostředí Nesestříhaný rozhovor jako bonus ke 51. epizodě podcastu 2050. Naši hosté z Nadace Partnerství se dlouhodobě věnují udržitelnosti a komfortu života ve městech v čase postupující klimatické změny. V dnešní epizodě se zaměříme na to, jak konkrétně klimatická změna na městské prostředí dopadá a proč jsou zde vedra větší problém než v otevřené krajině. Probereme principy adaptačních opatření a uvedeme také příklady  jednotlivých adaptačních prvků i příklady fungující adaptace celých měst. Publikace: Příjemné a odolné město (Nadace Partnerství) https://www.lifetreecheck.eu/cs/Library/Livable-and-Resilient-City Problém přehřívání města není nový. Přestože ovlivňuje všechny, kdo ve městech žijí, je mu zatím věnována velmi malá pozornost. Proč se vlastně město přehřívá? A jak jej můžeme ochladit? Explainer: Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou? https://faktaoklimatu.cz/explainery/vliv-klimatu-na-extremy-cesko S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů v tomto textu komentují příklady z nedávné doby. Infografika: Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí https://faktaoklimatu.cz/infografiky/vliv-klimatu-na-extremy V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde.  Analýza: Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku? https://faktaoklimatu.cz/explainery/teplotni-extremy-cr Na Silvestra roku 2022 naměřili v pražském Klementinu teplotu 17,7 °C. O rok dříve to bylo o něco méně: 14,4 °C. Nejvyšší silvestrovské teploty ale bývaly v Klementinu okolo 2,3 °C – poslední dva Silvestry tedy byly opravdu výjimečně teplé. Zdá se, že také v létě častěji přicházejí vlny veder a padají teplotní rekordy. Nabízí se proto otázka: mění se počet výjimečně teplých dní, nebo je jich víceméně stejně jako dříve? A jak je to s výjimečně chladnými dny? Mobilní aplikace: Tree Check App (Nadace Partnerství) https://www.lifetreecheck.eu/cs/TreeCheck/TreeCheckApp Checkuj stromy, pečuj o ně a sbírej je do svého herbáře. Díky chytré aplikaci Tree Check pomůžeš zchladit naše města. Zároveň se dozvíš něco o přírodě a dobře se přitom pobavíš. Web: Adapterra Awards (Nadace Partnerství) https://www.adapterraawards.cz Soutěž projektů, které pomáhají přizpůsobit česká města, domy a krajinu klimatické změně. V současnosti probíhá pátý ročník, ve kterém můžete hlasovat o nejsympatičtějším projektu.

V posledním měsíci jsme na sociálních sítích a v newsletteru Fakt o klimatu sbírali vaše dotazy na téma energetiky. Často jste se ptali na materiálovou náročnost a efektivitu obnovitelných zdrojů energie, na liberalizovaný trh s elektřinou a energetickou burzu nebo na připravované změny energetického zákona v České republice. V epizodě jsme se zaměřili zejména na otázky, jejichž zodpovězení může být podle nás přínosné pro většinu posluchačů. Proto se může stát, že pro vás bude některá část této epizody “příliš technická” nebo naopak na některou detailní otázku, kterou jste nám zaslali, nedostanete dostatečně detailní odpověď. Na dotazy, které se nám do epizody nevešly, ale rádi odpovíme individuálně – stačí, když se nám ještě jednou ozvete na náš e-mail. Užijte si naši úplně první Q&A epizodu a dejte nám vědět, jestli je pro vás tento formát užitečný! Pro lepší orientaci přidáváme časy jednotlivých otázek: 1:30 Je výroba obnovitelných zdrojů energie ekologická? A jak je to s jejich recyklovatelností? 11:49 Co se stane s baterií elektromobilu, jakmile doslouží? 14:55 Jaké jsou v současnosti posuny v komunitní energetice a změně připravovaného energetického zákona? 23:20 Proč má smysl být na energetické burze v Lipsku a jak vlastně funguje? 29:21 Čím můžeme nahradit plynové elektrárny jako závěrný flexibilní zdroj? 33:00 Jak cena denního spotu ovlivňuje výrobu v našich jaderných elektrárnách? 35:20 Jak lokální OZE bez dotací přežijí import levné elektřiny ze zahraničí? 39:05 Jak moc realistické jsou plány jednotlivých evropských zemí ohledně transformace energetiky, pokud se na ně podíváme jako na celek? 42:19 Co se musí v síti fyzicky změnit, aby mohla být flexibilní? 43:37 Je možné peníze EU alokované na boj s klimatickou změnou použít na rozvoj přenosové soustavy? Plánuje se přenosová soustava na úrovni EU? 45:44 Jak velká je spotřeba fosilních paliv v teplárenství? Jaké jsou možné technologie pro transformaci teplárenství?

Přestože se v mnoha částech světa staví v poslední dekádě větrné elektrárny ve velkém, v ČR jejich rozvoj prozatím stagnuje. Důvodem je jednak odpor různých vrstev české společnosti a jednak legislativa, která umožňuje jejich výstavbu účinně blokovat. Z větru se sice většina potřebné elektřiny nebude v Česku nejspíš vyrábět nikdy, přesto to může být mnohonásobně více než dnes. Na rozdíl od slunce, které nejvíc svítí v létě, má navíc vítr potenciál po celý rok a jeho důležitost stoupá zejména v zimním období, kdy je produkce ze solárních zdrojů  omezená. Větrný park Václavice je jedním z největších a nejnovějších v Česku. S našimi hosty jsme diskutovali nejen o obecných otázkách týkajících se “českého větru” a výstavby větrného parku, ale také o některých rozšířených mýtech, které okolo tohoto tématu kolují a jsou často do velké míry zkreslené. Zároveň jsme měli možnost se na jednu z elektráren podívat zblízka a prohlédnout si, jak celá technologie funguje – od paty až po vrcholek věže.

Lékař, klimatolog, meteorolog a fyzik vysvětlují v této epizodě vlny veder, každý z pohledu svého oboru. Přestože mluví hlavně o českém kontextu, mnohé z toho, co říkají, platí i globálně. Dozvíte se, jaká rizika pro naše zdraví vedra představují a jak těmto rizikům účinně předcházet. Získáte také základní informace o tom, co to vůbec vlna veder je, jak vzniká a jaký vývoj se u tohoto extrému počasí očekává do budoucna. S našimi hosty se bavíme o tom, jak meteorologové vlny veder předpovídají a jak dlouho dopředu se ví, že vedra přijdou. A v neposlední řadě diskutujeme také o tom, s jakou přesností dokážou vědci určit souvislost mezi vlnami veder a klimatickou změnou – dnes už například víme, že v důsledku změny klimatu způsobené člověkem je intenzita a pravděpodobnost výskytu vyšší u každé vlny veder, k níž ve světě dojde.

ČEPS zajišťuje na území ČR provoz elektrické přenosové soustavy. Znamená to nejen starat se o to, aby byly „všechny dráty v pořádku”, ale hlavně zajistit, aby bylo do sítě v každý okamžik dodáváno právě tolik elektřiny, kolik se spotřebovává. Vyžaduje to pečlivé plánování provozu a zároveň dostatečné rezervy na straně výroby či flexibilitu na straně spotřeby, se kterou ČEPS může podle potřeby pracovat. Na rozdíl od minulosti, kdy v zásadě probíhal přenos elektřiny z několika velkých elektráren směrem ke spotřebitelům, se dnes dostáváme do mnohem složitější reality. Vzniká totiž velké množství malých, nezávislých zdrojů, jako jsou např. fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů nebo v areálech průmyslových provozů, a elektřina tak proudí všemi směry. Jak z velkých zdrojů do domácností, tak i z domácností do sítě apod. S Pavlem Šolcem jsme si povídali o tom, jak se vyvíjí role ČEPSu v kontextu nové energetiky a jaké nároky to má na rozvoj samotné elektrické soustavy. Dozvíte se také, jak funguje propojení české soustavy se zahraničím a na co se musí ČEPS připravit v souvislosti s různými scénáři budoucího vývoje.

Vzhledem k čím dál většímu zapojení proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, jako jsou slunce nebo vítr, roste naše potřeba energii také uchovávat pro pozdější využití. Jan Fousek z asociace AKU-BAT nám představí technologie, pomocí kterých můžeme energii ukládat a podrobně vysvětlí, proč je rozvoj akumulace v současnosti tak důležitý. Dojde i na to, jaké překážky a bariéry mu v rámci Česka stojí v cestě. Akumulace elektřiny zároveň souvisí s tzv. flexibilitou sítě – souborem nástrojů, s jejichž pomocí je možné podle potřeby zvyšovat či snižovat jak výrobu, tak spotřebu elektřiny. V nové nastupující energetice bude flexibilita zejména kvůli obnovitelným zdrojům důležitým prvkem. Jakými způsoby můžeme flexibilitu zajistit a jak to ovlivní přístup k elektřině v budoucnosti? To se taktéž dozvíte v nové epizodě podcastu 2050. Bonusový nesestříhaný rozhovor najdete na tomto odkazu či ve všech podcastových aplikacích pod názvem 2050: Bonusové epizody.

Jaké změny se aktuálně dějí na poli energetické legislativy? A jak ovlivňují rozvoj obnovitelných zdrojů a další klíčové parametry nové energetiky? Epizodu odpovídající na tyto otázky jsme se chystali natočit v rámci naší “energetické série”, ale zjistili jsme, že stejné téma už dobře zpracoval někdo jiný. Proto vám dnes přinášíme hostující epizodu podcastu Pod proudem. Jejími hosty jsou Luděk Šikola a Pavel Doucha, partneři právní kanceláře Doucha Šikola advokáti. Hovoří o tom, že přelomová byla zejména novela energetického zákona nazývaná Lex OZE 1. Jejím prostřednictvím se podařilo urychlit výstavbu nových zdrojů o výkonu do 50 kilowattů. Provozovatelé takových zdrojů totiž nově nepotřebují licenci k výrobě elektřiny (dřívější limit byl 10 kilowattů). Klíčové je také zahrnutí velkých výroben o výkonu nad 1 megawatt mezi stavby veřejného zájmu. Další detaily se dozvíte v podcastu Pod proudem s moderátorem Ondřejem Novákem.

Dejte nám prosím hlas v anketě Podcast roku! Pro dostatečně rychlou dekarbonizaci energetiky v Česku potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. V minulé epizodě podcastu jsme se zaměřili na to, jaké scénáře připadají v úvahu a jak jednotlivé zdroje zkombinovat tak, aby byl výsledný energetický mix nejen čistý, ale také spolehlivý a zajistil dostupnost elektřiny pro všechny. V dnešní epizodě se na jednotlivé zdroje elektřiny podíváme podrobněji. Rozdělit se dají do tří kategorií: slunce a vítr, jádro a nízkoemisní flexibilní zdroje. U každého zdroje se díváme na to, kolik elektřiny z něj vyrábíme dnes, kolik by bylo reálné vyrábět v roce 2050, a diskutujeme také o jeho výhodách a nevýhodách. Protože žádný ze zdrojů nemůže pokrýt českou spotřebu elektřiny sám o sobě, bavíme se i o tom, jak spolu jednotlivé zdroje souvisí a jak se mohou navzájem doplňovat (např. v létě bývá více slunce, v zimě více větru, zároveň potřebujeme být připraveni i na situace, kdy právě příliš “nesvítí ani nefouká”).

Výroba elektřiny a tepla má dnes na svědomí přibližně 40 % z celkových emisí skleníkových plynů v ČR. Do budoucna počítáme v rámci dekarbonizace odvětví, jako jsou doprava nebo průmysl, s další elektrifikací mnoha procesů, což znamená, že v roce 2050 bude spotřeba elektřiny oproti současnosti 1,5x až 2x větší. Proto je nutné hledat cesty k její bezemisní výrobě.  V nové sérii se budeme podrobně zabývat energetikou a v této první epizodě přinášíme přehled zdrojů, z nichž se elektřina v Česku vyrábí, kolik se jí spotřebovává a jaké součásti našeho energetického mixu produkují emise. V neposlední řadě se dozvíte, kterými směry se můžeme vydat na cestě za dekarbonizací energetického sektoru. Na základě modelování energetiky, s nímž ve Faktech o klimatu pracujeme, představujeme 3 ilustrační scénáře: 1. Hodně slunce a větru + zelený vodík; 2. Slunce a vítr + hodně jádra; 3. Slunce a vítr + elektřina importovaná ze zahraničí.

Navštívili jsme společnost Lafarge Cement, a.s., ve které jsme diskutovali nejen o výrobě a dekarbonizaci cementu, ale měli jsme také možnost nahlédnout do samotného výrobního areálu. Výroba cementu představuje cca 8 % světových emisí oxidu uhličitého. Jedná se tedy o odvětví, jehož dekarbonizace je pro dosažení klimatických cílů velmi důležitá. Podobně jako v případě oceli ani zde není dekarbonizace snadná: dvě třetiny emisí oxidu uhličitého vznikají během chemické reakce při výrobě, a tu v současnosti nedokážeme nijak nahradit. Zároveň se však bez cementu v současnosti neobejdeme a potřebujeme jej i jako surovinu pro samotnou dekarbonizaci. V této epizodě s námi můžete cementárnu navštívit, nahlédnout do pece, ve které se taví vápencový slín, nebo se podívat do kulového mlýna, kde se cement rozemílá, aby měl potřebnou hrubost. Tato jedinečná epizoda přímo z terénu nabízí možnost podívat se zblízka na jedno z klíčových průmyslových odvětví. Epizoda vznikla za podpory Britského velvyslanectví v Praze.