Podcasts about harvardu

Kolem ultrazpracovaných potravin je v poslední době velké rušno. Před časem je vědci z Harvardu spojili s nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých, nyní je magazín Lancet označil za globální hrozbu. „Přibývá studií, které ukazují shodným směrem k průšvihu,“ říká epidemioložka veřejného zdraví Eliška Selinger. Vědci zjišťují, že totiž nejde „jen“ o špatné nutriční složení těchto potravin, ale že nemoci způsobuje i samotné zpracování.  Objevují se i náznaky, že škodit mohou i éčka, která jsou dosud vnímána jako bezpečná. „Testovací systémy úplně tak moc neřeší kombinace a mluví se o koktejlovém efektu aditiv,“ dodává Selinger v Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten přináší nejnovější informace o tom, která éčka jsou nyní v hledáčku odborníků, jaké zdravotní komplikace ultrazpracované potraviny způsobují, i podrobný návod, jak je vlastně poznat. 

Namísto objemných gelů nebo krabic s pracím práškem se na poličkách v českých koupelnách čím dál častěji objevuje malá obálka s pracími papírky společnosti EcoHaus. Byznys, který původně odstartoval jako studentský projekt, teď počítá roční tržby v nižších desítkách milionů korun. Sama majitelka a zakladatelka firmy EcoHaus Petra Doubková přiznává, že motivem k nápadu byla původně lenost a láska k módě. Ta nakonec šetří nejen planetu, ale taky peněženky českých domácností. I proto se mladá podnikatelka umístila v letošním výběru Inovátorů roku a cenou za Udržitelné inovace ji ohodnotila i ČSOB. „Teď nás čeká další krok. Máme vytipované brownfieldy blízko Liberce. Ráda bych tam ze staré textilky vybudovala místo, kde budeme mít zázemí,“ popisuje Doubková nadcházející plány. Kapitál plánuje získat podobně jako u své dřívější úspěšné crowdfundingové kampaně. Kromě plánů na rozšíření sídla zázemí firmy ji teď čeká i další krok – míří na stáž na Harvard, kde bude studovat enkapsulaci. „Je to takový baťovský přístup. I když mám vlastní firmu, půjdu se učit do jiné,“ vysvětluje Doubková. Ta v současnosti působí taky jako mentorka a koučka začínajících podnikatelů.

Wykładowca akademicki przybliża temat swojego nowego tekstu o standardach na amerykańskim uniwersytecie - Harvardzie. Rozmowa zahacza o uczelnie polskie oraz przybliża historię Jordana Petersona.

V tejto často LTB sme sa rozprávali s podnikateľom Martin Volekom, ktorý založil agentúru Volis International a jazykovú školu Volis Academy. V rozhovore hovorí o svojich skúsenostiach z Harvardu, kde študoval umelú inteligenciu. Ako sa zmení svet marketingu či podnikania pod vplyvom AI? Čo bude s firmami, ktoré umelú inteligenciu odmietnu? To všetko v novej časti LTB.V spolupráci s

Politické anekdoty mají své kouzlo. Ta o Harvardu a Trumpovi sice moc vtipná není, ale leccos o prezidentově vztahu k nejlepší univerzitě světa vypovídá. „Kdyby se jeho syn Barron na Harvard dostal, byl by teď býval klid…“ Vypadá to jako bulvární primitivismus, ale ten je u prezidenta Trumpa, jak se bohužel ukazuje, vždy nějak na místě. Pomsta vůči škole, která je symbolem kvalitního vzdělání, je ale vedena i z jiných směrů.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Ko ima veći animozitet prema visokom obrazovanju - Tramp ili Vučić?Gost Danice Vučenić u Iza vesti bio je predavač na Harvardu, sociolog Danilo Mandić.

Jaké chyby v digitalizaci stavebního řízení našel nařízený audit a jak je vysvětluje bývalý ministr Bartoš? Proč Trumpova administrativa zrušila Harvardu možnost přijímat cizí studenty? Proč se ústavní soud rozhodl zabývat přednostně stížností na Vatikánskou smlouvu? Co chybělo českému hokejovému týmu k vítězství nad Švédskem?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Z niesamowitą książką w ręku „Dobre życie” zabieram Cię w podróż w głąb ludzkich emocji i wyborów, które kształtują Twoje samopoczucie. Zastanowisz się nad swoim życiem, odkryjesz nieocenioną wartość bliskich relacji i zrozumiesz, jak sprawność społeczna wpływa na Twoją codzienność. Odkryj fascynujący świat relacji międzyludzkich, które jak pokazują badania, mają potężny wpływ na zdrowie. Zainspiruj się przełomowymi i najdłuższymi badaniami Harvardu i przekonaj się, jak silne więzi mogą odmienić życie, dodając mu lat i radości. Posłuchaj o tym, jak nieprzewidziane zwroty akcji mogą Cię wzmocnić i dlaczego aktywne słuchanie oraz ciekawość są sekretami udanych relacji. Przekonaj się, że prawdziwa miłość i bliskość z innymi to klucz do pełni życia! Nie czekaj, posłuchaj już teraz i zainwestuj w swoje szczęście! Postaw mi kawę: https://buycoffee.to/stacjazmiana Rozdziały w odcinku: 00:00 Wprowadzenie do relacji międzyludzkich 01:19 Badania nad szczęściem - Harvard 07:34 Klucz do szczęścia - relacje 11:59 Znaczenie relacji w życiu 14:43 Zamęt relacji a korzyści 17:48 Siła więzi społecznych 20:06 Poziom szczęścia i adaptacja 22:51 Refleksje nad życiem i nadzieją 25:12 Rola refleksji w kształtowaniu przyszłości 27:52 Nieprzewidziane zwroty w życiu 30:45 Sprawność społeczna i jej znaczenie 36:20 Wzmacnianie relacji i wspieranie innych 39:08 Sztuka uważności i życia w teraźniejszości 42:01 Klucz do dobrego życia Posłuchaj: KTIP ROZRUSZAJ SWÓJ MÓZG – https://stacjazmiana.pl/ktipy/ktip-rozruszaj-swoj-mozg/ TOP 10 WYZWAŃ NA ĆWIERĆWIECZE – PIOTR WASYLUK – https://stacjazmiana.pl/episodes/top-10-wyzwan-na-cwiercwiecze-piotr-wasyluk/

Zgrada Radio-televizije Srbije i dalje u blokadi; sa kim su se studenti u blokadi iz Srbije sreli u Strazburu; prekinuta procedura oko uvođenja vjeronauke u crnogorske škole; Donald Trump ponovo prijeti da će Harvardu ukinuti finansiranje iz federalnog budžeta.

Kako je jedan dečko iz Srbije, koji je sanjao da bude Džejms Bond, završio na Harvardu i izgradio jednu od najuspešnijih advokatskih karijera u regionu? U 309. epizodi Pojačala, Ivan Minić ugostio je Bogdana Gecića, osnivača i partnera advokatske kancelarije Gecić Law, u prvoj od dve epizode posvećene njegovom životnom i profesionalnom putu. Ovaj razgovor donosi fascinantan uvid u odrastanje i obrazovanje jednog od najistaknutijih pravnika u regionu, sa posebnim fokusom na njegov put od Beogradskog pravnog fakulteta do master studija na Harvardu. Bogdan govori o svom odrastanju, ranim snovima o karijeri, ljubavi prema logici i kako je pravni sistem zapada oblikovao njegovu viziju pravde i poslovnog prava. Kroz niz anegdota i oštrih zapažanja, objašnjava kako je izgledalo studiranje prava u Srbiji, koji su izazovi tog obrazovanja, ali i koje su ključne razlike između pravnih sistema u različitim delovima sveta. Takođe, dotiče se uticaja komunizma na pravničku profesiju i društvo u celini, kao i razvoja poslovnog prava u Srbiji. Teme u epizodi: - Najava razgovora - Početak razgovora - Kad porastem biću - Kvalitet obrazovanja - Uticaji tokom studija - Razvoj poslovnog prava - San o Harvardu postaje java - Advokatska scena - Odlazak na Harvard - Harvard sistem vs naš - Organizacija na Harvardu - Zaključak razgovora Podržite nas na BuyMeACoffee: https://bit.ly/3uSBmoa Pročitajte transkript ove epizode: https://bit.ly/3DKPo50 Posetite naš sajt i prijavite se na našu mailing listu: http://bit.ly/2LUKSBG Prijavite se na naš YouTube kanal: http://bit.ly/2Rgnu7o Pratite Pojačalo na društvenim mrežama: Facebook: http://bit.ly/2FfwqCR Twitter: http://bit.ly/2CVZoGr Instagram: http://bit.ly/2RzGHjN

Evoluční antropologové z Vídně a Harvardu zkoumali DNA obyvatel Evropy či Asie, kteří mluvili indoevropskými jazyky. Nálezy od éry lovců a sběračů téměř do začátku letopočtu je přivedly k dosud neznámé kultuře obyvatel Kavkazu a dolního Povolží. Na objev podobného významu čekala věda 200 let.Všechny díly podcastu Laboratoř můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V človeški zgodovini pridejo obdobja, ki človeku ukradejo njemu lasten pogled na življenje in svet. Velikokrat smo to videli, marsikdo pa je tudi sam to doživel. Strah je nekaj, kar ohromi človeka, mu je jemlje voljo, veselje in življenjsko navdušenje. Najsilovitejši strah je tisti, ki nas ohromi znotraj. Posebno nevarno je, ko se pojavljajo miselni tokovi, ki govorijo o naprednosti, modernosti, boju za človeka. In taki miselni tokovi ne prenašajo drugačnega pogleda na svet, na človeka, na njegove najpomembnejše vrednote. Tisti, ki drugače razmišlja, je zaostal, nazadnjaški in podobno. Pogumni ljudje, pokončni, zreli ljudje gledajo na življenje drugače. Pomembno je vprašanje: Ali imam pogum razmišljati in iskati resnico? Govorjenje o več resnicah je prineslo zmedo med nas. Resnica o življenju je samo ena. Ni več resnic! Kako nevarna in duha uničujoča je lahko tudi demokracija, ki skuša s preglasovanjem doseči svoj cilj. Na to je opozoril Aleksander Solženicin, človek, ki je preživel več let v taboriščih zaradi nestrinjanja z obče veljavnim in sprejetim razmišljanjem v totalitarni državi. Univerza v Harvardu mu je leta 1978 podelila častni doktorat. V svojem govoru je pogumno povedal svoje mnenje o dogajanju v demokraciji: "Upad poguma je morda najbolj izstopajoča značilnost, ki jo zunanji opazovalec ugotavlja danes na Zahodu, zlasti se kaže med vladajočimi in intelektualnimi elitami, to pa ustvarja vtis izgube poguma v celotni družbi. Ali je treba poudariti, da je bil v starih časih upad poguma prvo znamenje konca? In k temu dodaja: Preveč upanja smo položili v politiko in družbene reforme ter se navsezadnje zavedeli, da nam je bilo odvzeto najdragocenejše: duhovno življenje." Podobno razmišlja Vaclav Havel. V svoji knjigi ŽIVETI V RESNICI poudarja, da so vedno ljudje, ki pogumno razmišljajo drugače, kot nam predpisuje ali vsiljuje javno mnenje. Vprašanje je, ali si upamo ŽIVETI V RESNICI ali je bolje in enostavneje ŽIVETI V LAŽI. Mislim, da je prav, da si človek postavi vprašanje: Imam pogum iskati resnico? Marsikaj bi radi spremenili, z marsičim se ne strinjamo. Ni pomembno tisto, kar je povedano pod žarometi medijev. Pomembno je, kaj se dogaja v človeku, kaj človeka dela boljšega. Je to javno mnenje? So to novi zakoni? Morda pa je to resnica o življenju, ki jo človek iskreno išče in se ji spoštljivo približuje? Demokratično »glasovanje« v iskanju resnice ne pomeni nič. Pot k resnici je drugačna: je strma, naporna in malo ljudi si upa hoditi po njej! In vendar: Svet spreminjajo ljudje, ki gredo pogumno na pot iskanja resnice. Si upam stopiti na to pot?

Dnes budeme kouzlit, protože k nám na návštěvu dorazil kouzelník Michal Nesveda. Jaké bylo kouzlo, které uměl jako první? Jaké bylo nejoriginálnější místo, kde kouzlil a proč kouzlil pro profesory z Harvardu? Vadí mu, když kouzelníci prozrazují kouzla veřejně? Jaké je nejnáročnější kouzlo, které kdy dělal? A jaká jsou kouzla Harryho Houdiniho? Poslechněte si celý rozhovor.

Norské fondy, fond Nadace Alfreda Nobela, Nadační fond univerzity Yale anebo Kanadský penzijní plán. Patří mezi největší správce aktiv na světě, které živí už několik generací penzistů nebo dekády výzkumu. Čím mohou inspirovat?Na začátku byl objev ropy v Norsku, dědictví po vynálezci dynamitu Alfrédu Nobelovi nebo štědré dary absolventů Yaleské univerzity. Kdyby peníze z pozůstalosti či z nerostného bohatství šikovně nezhodnotily ve fondech, patrně by z nich dnes nezbylo nic. Podobně jako z českého privatizačního fondu.Jenže stovky portoflio manažerů je fondech jsou ty Norské či Nobelovy zhodnocují jako perpetuum mobile. „Cílem u všech není vydělat co nejvíce peněz v jednom roce, ve dvou letech, 10 letech, ale zachovat majetek pro co nejdelší období.  Jejich investiční horizont je nekonečno,“ říká v podcastu Ve vatě analytička One Family Office Anna Píchová.Každý z fondů má svůj vlastní model investování. Přesto, že mají ve správě stovky miliard, můžou sloužit jako inspirace i pro drobné investory, a to ve třech aspektech. Investují dlouhodobě, do široké palety nástrojů a vybírají se z nich v rozumné výši.Kdo umí vybírat, má nekonečnou rentuFond Nobelovy nadace začal v roce 1901 fungovat v dnešních penězích s pěti miliardami korun. Švédský vynálezce si přál, aby šly peníze do bezpečných cenných papírů, to byly tehdy například dluhopisy kryté zlatem. Když ale hodnota fondu v čase klesala, musela se strategie proměnit.V současné době tvoří velkou část portfolia akcie firem, které nejsou veřejně obchodované, tzv. private equity nebo hedgeové fondy.  Dluhopisy tvoří 18 % portfolia. Zhodnocení se v posledních letech osciluje kolem 10 %.Na výplatu renty nobelistům spotřebuje nadace, která má nyní pod správou 13,3 miliard korun, zhruba 3,5 % celkové hodnoty majetku nadace. To je podle Píchové jedna z věcí, kterou se může inspirovat i malý investor. „Pokud se z portfolia vybírá nějakých 3–5 %, mělo by to doručovat nekonečnou rentu,“ říká, portfolio se takto totiž dokáže samo obnovovat.Průkopníci z YaleModel Yaleské univerzity je průkopnický do značné míry díky jeho nejslavnějšímu portfoliomanažerovi Davidu Svensonovi, který za 35 let kariéry dokázal doručovat průměrný výnos 13,5 %.Do portfolia začal zařazovat i private equity fondy, které investují do soukromých společností, které nejsou obchodovány na burze. Většinou fond nějakou firmu koupí, řídí, spravuje ji, a až ji zhodnotí, tak ji prodá. Svenson nakoupil i venture kapitálové fondy, které se zaměřují na mladé firmy, a taky hedgeové fondy.Strategie Yaleského nadačního fondu, který spravuje 41 miliard dolarů, je rizikovější než „u Nobelů“. Ale protože nejsou cílem firmy z burzy, není denní kolísání jejich hodnoty tolik vidět.I harvardská univerzita investuje. „Harvard je oproti Yale smutný příběh. Často se v posledních letech měnili portfolio manažeři.  Harvardu bývají vyčítáno náklady na řízení a výsledky nejsou úplně dobré. V posledních 10 letech se jejich portfolio zhodnotilo jenom o nějakých 5,3 %.“Tyto investice jsou otevřeny kvalifikovaným investorům, od určité výše majetku, inspirace se pro běžného investora hledá těžko. Ale jedno kopírovat lze. „Dlouhodobá vize a držení je strategie, která funguje,“ uvažuje Píchová.Jak se investuje pro norské důchodce?Norský penzijní fond byl otevřen v roce 1996, mimochodem až tři dekády poté, co Norové začali s těžbou ropy. Jde o vůbec největší fond na světě, který investuje do akcií.„Mají  72 % všech prostředků zainvestováno v akciích na veřejně obchodovaných trzích, všude po světě, ale neinvestují do norských firem, aby se diverzifikovali.  Nějakých 25% je v dluhopisech a v nástrojích peněžního trhu a malou část portfolia necelé 2 % tvoří nemovitosti a 0,1 % je v obnovitelných zdrojích,“ shrnuje Anna Píchová.Portfolio má objem skoro 1,7 bilionů dolarů. „Jejich strategie je investovat do velkých akcií, mají Microsoft, jehož jsou největším akcionářem, Apple, Nvidii, Alphabet, Amazon, Metu. Do první desítky se dostal i tchajwanský Semiconductor a evropské  Novonordisk a ASML,“ vyjmenovává analytička.  Obdobné diverzifikace mohou podle ní drobní investoři docílit jednoduše skrze ETF.Dlouhodobý výnos za celou existenci fondu je poměrně nízký, 6,3 %. Ve fondu je i česká stopa, a to ve formě akcií Komerční banky nebo Monety,  v minulosti i  Kofoly. „Norové“ dají v ve výběru firem na ESG kritéria, v září kvůli nim z portfolia vyškrtli zbrojaře General Dynamics.Kanadská inspiraceZhruba pětinu výnosů norských fondů  vyčerpá norský státní rozpočet. „Nicméně jsou tam pravidla, aby se to nezvrtlo a aby ten majetek a ta hodnota byla zachována hlavně pro ty budoucí generace, až ropa jednou dojde,“ podotýká Píchová.Taky Kanadský penzijní plán slouží pro výplatu důchodů.  Pravidelně do něj přitékají peníze z důchodových odvodů. „Za posledních 10 let zhodnotil o 9,2 % ročně v průměru, což je poměrně solidní na tu jeho velikost, protože je v něm nějakých 645 miliard dolarů,“ rekapituluje Píchová.Oproti norskému fondu, který se drží indexů, jsou kanadské penzijní fondy aktivním investorem. „Spravují zhruba 30 % akcií, mají také docela dost private equity, zhruba 13 % jsou kreditní investice, zhruba 8 % portfolia je v nemovitostech a dalších 8 % v  infrastrukturních projektech. Rozložení toho portfolia je inspirací,“ míní analytička.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Tento denný podcast, vytváraný s pomocou umelej inteligencie, ponúka unikátny a efektívny spôsob, ako sa dozvedieť o najzaujímavejších udalostiach a článkoch dňa. Umelej inteligencii sa darí analyzovať obrovské množstvo informácií z rôznych zdrojov, aby vybrala tie najrelevantnejšie a najpútavejšie obsahy pre širokú škálu poslucháčov. Každá epizóda je navrhnutá tak, aby poskytla hlboký ponor do vybraných tém, od politiky cez vedecké objavy, až po kultúrne udalosti, a to všetko podané informatívne, prístupne a bez emócií. Podcast je ideálnym spoločníkom pre zaneprázdnených ľudí, ktorí hľadajú pohodlný spôsob, aby zostali informovaní o svetovom dianí bez nutnosti tráviť hodiny čítaním rôznych zdrojov, čím poskytuje efektívny a príjemný spôsob, ako prijímať správy. Témy: 1. DÔCHODKY 2025: Vieme, o koľko sa zvýšia penzie od budúceho roka. Slováci si prilepšia veľmi chabo https://www.startitup.sk/dochodky-2025-vieme-o-kolko-sa-zvysia-penzie-od-buduceho-roka-slovaci-si-prilepsia-velmi-chabo/ 2. Naď útočí na Kaliňáka: Rezort objednal plieskača bičom na oslavy SNP za 9-tisíc eur https://www.startitup.sk/nad-utoci-na-kalinaka-rezort-objednal-plieskaca-bicom-na-oslavy-snp-za-9-tisic-eur/ 3. V TOP turistickej destinácii sa na ľudí zrútila ľadová jaskyňa: Nezvestné osoby, jedna obeť (VIDEO) https://www.startitup.sk/v-top-turistickej-destinacii-sa-na-ludi-zrutila-ladova-jaskyna-nezvestne-osoby-jedna-obet-video/ 4. Desiatky tisíc Slovákov strácajú 5 200 eur ročne. Od 1. septembra to konečne vieš napraviť (SUMY) https://www.startitup.sk/desiatky-tisic-slovakov-stracaju-5-200-eur-rocne-od-1-septembra-to-konecne-vies-napravit-sumy/ 5. Dobré správy pre vodičov: Ceny benzínu aj nafty smerujú tvrdo nadol. Takto by mali vyzerať v najbližších dňoch https://www.startitup.sk/dobre-spravy-pre-vodicov-ceny-benzinu-aj-nafty-prekvapuju-takto-by-mali-vyzerat-v-najblizsich-dnoch/ 6. Pellegriniho vyhlásenie: Prichádza čas, keď treba vymenovať nového predsedu NR SR https://www.startitup.sk/pellegriniho-vyhlasenie-prichadza-cas-ked-treba-vymenovat-noveho-predsedu-nr-sr/ 7. AKTUÁLNE Gašpar sa dočkal: Prezident ho vymenuje do dôležitej funkcie https://www.startitup.sk/aktualne-gaspar-sa-dockal-prezident-ho-vymenuje-do-dolezitej-funkcie/ 8. ENERGIE 2025: Štátne dotácie končia, ceny plynu porastú. Šéf ÚRSO prehovoril o tom, ako to bude na Slovensku v roku 2025 https://www.startitup.sk/energie-2025-statne-dotacie-koncia-ceny-plynu-porastu-sef-urso-prehovoril-o-tom-ako-to-bude-na-slovensku-vroku-2025/ 9. Sankcie až 30-tisíc eur. SNS chce zakázať akúkoľvek propagáciu „netradičných orientácií a rodových identít“ na školách https://www.startitup.sk/sankcie-az-30-tisic-eur-sns-chce-zakazat-akukolvek-propagaciu-netradicnych-orientacii-a-rodovych-identit-na-skolach/ 10. Budeš môcť jesť sladkosti, ktoré chceš a nepriberieš. Vedci z Harvardu našli spôsob, ako premeniť cukor na vlákninu https://www.startitup.sk/budes-moct-jest-sladkosti-ktore-chces-a-nepriberies-vedci-z-harvardu-nasli-sposob-ako-premenit-cukor-na-vlakninu/ 11. AKTUÁLNE Gašpar sa dočkal: Prezident ho vymenuje do dôležitej funkcie https://www.startitup.sk/aktualne-gaspar-sa-dockal-prezident-ho-vymenuje-do-dolezitej-funkcie/ 12. Neobmedzené lety Wizz Air majú háčik: Prelomová novinka pre cestovateľov je terčom drsnej kritiky https://www.startitup.sk/neobmedzene-lety-wizz-air-maju-hacik-prelomova-novinka-pre-cestovatelov-je-tercom-drsnej-kritiky/

Czy zastanawiałeś się, jak sztuczna inteligencja wpłynie na Twoje finanse? W tym ekskluzywnym wywiadzie z prof. Aleksandrą Przegalińską z Akademii Leona Koźmińskiego i Harvardu, zagłębiamy się w przyszłość zarabiania i inwestowania z AI. Dowiedz się, jakie możliwości otwiera przed nami technologia, jak możesz zwiększyć swoje zarobki oraz jakie pułapki czyhają na nieświadomych użytkowników. Poruszone Tematy: Jak AI wpływa na rynek pracy i zarobki?  Czy AI może pomóc w inwestowaniu? Praktyczne zastosowania AI w codziennym życiu finansowym. Etyczne aspekty wykorzystania AI w finansach. Prognozy na przyszłość: Czy AI zastąpi doradców finansowych? Dołącz do nas w tej fascynującej podróży po świecie sztucznej inteligencji i dowiedz się, jak możesz wykorzystać ją na swoją korzyść!

Předplať si i ty svých 25. VIP dílů přímo na Spotify a každé 2 týdny přistane další: https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe ⁠⁠⁠Uplife.cz⁠ - ⁠Pořiď si náš Upgradovaný BRAIN FOCUS! https://www.uplife.cz/produkty/powerlogy-upgraded-brain-focus-60-kapsli/ Může se smolař naučit být šťastlivcem v životě? Tenhle RedPill mi mění život posledních pár týdnů. Ukazuje se, že lidé, kteří sami sebe dlouhodobě vnímají jako klikaře nebo smolaře, mají společné rysy. Ale jde se naučit chodit štěstí naproti? Pojďme se podívat na několik experimentů.... Oprava! Richard Wiseman je psychologem na University of Hertfordshire, nikoliv na Harvardu. Za popletení se omlouvám Zdroj: Wiseman, Richard. (2003). The luck factor: four simple principles that will change your luck and your luck and your life . London: Arrow Books

Veronika Tuckerová je literární vědkyně, germanistka, slavistka a učí na Harvardu ve Spojených státech. Tématem jejího výzkumu bylo svého času i dílo Franze Kafky. „Američané Kafku vnímají mnohem míň než lidé tady, ve středoevropském kontextu. Je jim mnohem vzdálenější,“ přiznává vědkyně, která žije ve Spojených státech už od roku 1998.

Veronika Tuckerová je literární vědkyně, germanistka, slavistka a učí na Harvardu ve Spojených státech. Tématem jejího výzkumu bylo svého času i dílo Franze Kafky. „Američané Kafku vnímají mnohem míň než lidé tady, ve středoevropském kontextu. Je jim mnohem vzdálenější,“ přiznává vědkyně, která žije ve Spojených státech už od roku 1998.Všechny díly podcastu Hovory můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V človeški zgodovini pridejo obdobja, ki človeku ukradejo njemu lasten pogled na življenje in svet. Velikokrat smo to videli, marsikdo pa je tudi sam to doživel. Strah je nekaj, kar ohromi človeka, mu je jemlje voljo, veselje in življenjsko navdušenje. Najsilovitejši strah je tisti, ki nas ohromi znotraj. Posebej nevarno je, ko se pojavljajo miselni tokovi, ki govorijo o naprednosti, modernosti, boju za človeka. In takšni miselni tokovi ne prenašajo drugačnega pogleda na svet, na človeka, na njegove najbolj pomembne vrednote. Tisti, ki drugače razmišlja je zaostal, nazadnjaški in podobno. Pogumni ljudje, pokončni, zreli ljudje gledajo na življenje drugače. Pomembno je vprašanje: Ali imam pogum razmišljati in iskati resnico? Govorjenje o več resnicah je prineslo zmedo med nas. Resnica o življenju je samo ena. Ni več resnic! Kako nevarna in duha uničujoča je lahko tudi demokracija, ki skuša s preglasovanjem doseči svoj cilj. Na to je opozoril Aleksander Solženicin človek, ki je preživel več let v taboriščih zaradi nestrinjanja z obče veljavnim in sprejetim razmišljanjem v totalitarni državi. Univerza v Harvardu mu je leta 1978 podelila častni doktorat. V svojem govoru je pogumno povedal svoje mnenje o dogajanju v demokraciji: Upad poguma je morda najbolj izstopajoča značilnost, ki jo zunanji opazovalec ugotavlja danes na Zahodu, zlasti pa se kaže med vladajočimi in intelektualnimi elitami, kar ustvarja vtis izgube poguma v celotni družbi. Ali je treba poudariti, da je bil v starih časih upad poguma prvo znamenje konca? In k temu dodaja: Preveč upanja smo položili v politiko in družbene reforme ter se navsezadnje zavedeli, da nam je bilo odvzeto najdragocenejše: duhovno življenje«. Podobno razmišlja Vaclav Havel. V svoji knjigi ŽIVETI V RESNICI poudarja, da so vedno ljudje, ki pogumno razmišljajo drugače kot je predpisano ali vsiljeno s strani javnega mnenja. Vprašanje je ali upamo ŽIVETI V RESNICI ali je boljše in enostavneje ŽIVETI V LAŽI. Mislim, da je prav, da si človek postavi vprašanje: Imam pogum iskati resnico? Marsikaj bi radi spremenili, z marsičem se ne strinjamo. Ni pomembno tisto, kar je povedano pod žarometi medijev. Pomembno je kaj se dogaja v človeku, kaj človeka dela boljšega. Je to javno mnenje? So to novi zakoni? Morda pa je to resnica o življenju, ki jo človek iskreno išče in se ji spoštljivo približuje? Demokratično »glasovanje« v iskanju resnice ne pomeni nič. Pot k resnici je drugačna: je strma, naporna in malo ljudi upa hoditi po njej! In vendar: Svet spreminjajo ljudje, ki gredo pogumno na pot iskanja resnice. Si upam stopiti na to pot?

Saša Michailidis se ptá literární vědkyně a překladatelky z Harvardovy univerzity v USA Veroniky Tuckerové a ředitele Ústavu germánských studií na FF UK Štěpána Zbytovského. Před sto lety zemřel spisovatel Franz Kafka. A ve vltavské Četbě na pokračování můžete poslouchat jeho román Zámek. Nakolik známe Kafkovo literární dílo? Jak často je Kafka překládán a jaké jméno má v zahraničí?Všechny díly podcastu Akcent můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Saša Michailidis se ptá literární vědkyně a překladatelky z Harvardovy univerzity v USA Veroniky Tuckerové a ředitele Ústavu germánských studií na FF UK Štěpána Zbytovského. Před sto lety zemřel spisovatel Franz Kafka. A ve vltavské Četbě na pokračování můžete poslouchat jeho román Zámek. Nakolik známe Kafkovo literární dílo? Jak často je Kafka překládán a jaké jméno má v zahraničí?

Taťána Míková a Jan Kaliba se řadí mezi mediální osobnosti, které se reportováním o klimatu a dekarbonizaci v Česku zabývají. Z naší společné diskuze se dozvíte, jak se mediální obraz klimatické změny v průběhu času vyvíjel a s jakými překážkami se muselo toto téma vypořádat, aby se mu ‚ve zprávách' začalo postupně dostávat více prostoru.  Diskutujeme nad možnostmi, jak téma klimatu efektivně dostat do médií. Uvažujeme především nad jeho provázaností s jinými náměty či nad omezeními, která brání odborníkům reagovat na otázky klimatu tak, jak si média žádají – tedy rychle a bezprostředně.  Také probereme zda se zdají jako vhodnější třicetiminutové vzdělávací pořady, nebo spíš jedna věta, vhodně umístěná do rozhovoru, který se tématem klimatu přímo nezabývá. V neposlední řadě se dozvíte, jak se k těmto věcem staví některé mediální instituce a proč na Harvardu nedávno vyšel článek s názvem ‚V dnešní době je každý z novinářů klimatickým novinářem'. Bonusové materiály a transkript epizody najdete na našem webu.

Sprawdzając webometryczny ranking uniwersytetów możemy odnieść wrażenie, że między polskimi a zagranicznymi uniwersytetami jest przepaść. Najwyżej w rankingu jest Uniwersytet Jagielloński, który zajmuje 387 miejsce na świecie. Można odnieść wrażenie, że nigdy nie dogonimy Harvardu, Stanforda czy Oksford. W dzisiejszym odcinku doktor Łukasz Kierznowski z Wydziału Prawa Uniwersytetu w Białymstoku odpowie nam na pytanie, czy jest to powód do obaw. Prawo w tym odcinku jest marginalne, ale tak czy inaczej jest to niesamowicie wartościowa i merytoryczna rozmowa o problemach i szansach polskiego szkolnictwa wyższego Wesprzyj Podcast Prawny: https://patronite.pl/PodcastPrawny Zapraszam serdecznie!

Lucia a Šimon Šickovci založili najúspešnejšie slovenské štúdio Pixel Federation. V jeho začiatkoch znelo slovo gaming takmer ako nadávka, no dnes ukazujú, že počítačové hry nie sú iba na zábavu. Vypočujte si podcast Impact Talks, v ktorom prinášame inšpiratívne príbehy filantropov a filantropiek a búrame tabu spojené so slovom filantropia.Počítačové hry s logom ich firmy dnes hrajú milióny ľudí po celom svete. Manželov spája nielen úspešný globálny biznis či vášeň pre šport, ale tiež filantropické a verejnoprospešné aktivity. Počas pandémie stáli za iniciatívou Kto pomôže Slovensku, podporujú inovatívne vzdelávanie aj zelené témy. Ukazujú, že počítačové hry dokážu zlepšovať životné prostredie aj v reálnom svete. Pekným príkladom bolo pred dvomi rokmi zalesňovanie, keď sa vďaka hráčom z celého sveta podarilo vysadiť v Afrike vyše 86-tisíc stromov.Pomáhanie im vštepovali doma od malička. „Pochádzam z rodiny, kde pomoc iným bola v podstate bežnou súčasťou. Častokrát mi stará mama hovorila, že môj starý otec sa vrátil v zime bez kabáta. Lebo niekto iný ho potreboval,“ hovorí Šimon Šicko. Svoj čas aj financie dnes venujú desiatkam užitočných projektov vrátane pomoci deťom z detských domovov a okraja spoločnosti.V podcaste sa dozviete:· prečo Šickovci zbierali peniaze na studňu v Mozambiku, · ako berú výčitky, že pomáhať treba najprv doma,· prečo založili vzdelávaciu organizáciu EduFactory,· v čom býva pomáhanie čiastočne egoistické,· komu posielajú peniaze ich deti,· ako bude vyzerať kalkulačka pre firmy na podporu mestskej zelene.Kto sú Lucia a Šimon Šicko?Lucia Šicková študovala ekonómiu, má certifikáty z Harvardu aj Pensylvánskej univerzity. Tie získala najmä v oblasti psychológie, mentoringu a coachingu, ktorému sa venuje popri práci v Pixel Federation. Dlhodobo podporuje a mentoruje viaceré vzdelávacie a na multirezortné prepájacie iniciatívy, neziskové organizácie a projekty.Šimon Šicko sa pôvodne venoval architektúre, no napokon sa zamestnal v nemeckom štúdiu, kde istý čas pracoval aj s Luciou. Od založenia Pixel Federation pôsobí v spoločnosti, v roku 2022 sa po vyše ročnej prestávke vrátil do jej vedenia. Počas pandémie venoval väčšinu svojho času projektu Kto pomôže Slovensku.Impact Talks V podcaste Impact Talks vám predstavujeme osobnosti z biznisu, kultúry a športu, ktoré búrajú zaužívané predstavy o filantropii. Srdciarov, ktorí pomáhajú intuitívne, aj tých, ktorí sa snažia o čo najväčší spoločenský dopad. Lebo filantropia je pestrá a zďaleka nie je iba o rozdávaní peňazí. Impact Talks vám prináša Nadácia Pontis, ktorá sa dlhodobo venuje rozvíjaniu filantropie, sociálnych inovácií a zodpovedného podnikania.Podcast vzniká v spolupráci s portálom Aktuality.sk a moderuje ho Milan Junior Zimnýkoval.

Chyby a selhání mohou člověku přinést víc, než když se všechno povede hned. Musí to být ale ty správné chyby, říká Amy Edmondsonová z Harvardovy univerzity, odbornice na management a psychologickou bezpečnost, která nedávno navštívila pražskou soukromou školu Newton univerzity. Profesorka ekonomické fakulty je autorkou knihy o správném druhu neúspěchů, která v budoucnu vyjde i v češtině.Všechny díly podcastu Magazín Experiment můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Taky tenhle předmět se dá učit atraktivně, názorně, prakticky. Základní škola v Býšti na Pardubicku se nedávno nechala inspirovat dokonce profesorem z Harvardu.Všechny díly podcastu Máme hosty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V človeški zgodovini pridejo obdobja, ki človeku ukradejo njemu lasten pogled na življenje in svet. Velikokrat smo to videli, marsikdo pa je tudi sam to doživel. Strah je nekaj, kar ohromi človeka, mu je jemlje voljo, veselje in življenjsko navdušenje. Najsilovitejši strah je tisti, ki nas ohromi znotraj. Posebej nevarno je, ko se pojavljajo miselni tokovi, ki govorijo o naprednosti, modernosti, boju za človeka. In takšni miselni tokovi ne prenašajo drugačnega pogleda na svet, na človeka, na njegove najbolj pomembne vrednote. Tisti, ki drugače razmišlja je zaostal, nazadnjaški in podobno. Pogumni ljudje, pokončni, zreli ljudje gledajo na življenje drugače. Pomembno je vprašanje: Ali imam pogum razmišljati in iskati resnico? Govorjenje o več resnicah je prineslo zmedo med nas. Resnica o življenju je samo ena. Ni več resnic! Kako nevarna in duha uničujoča je lahko tudi demokracija, ki skuša s preglasovanjem doseči svoj cilj. Na to je opozoril Aleksander Solženicin človek, ki je preživel več let v taboriščih zaradi nestrinjanja z obče veljavnim in sprejetim razmišljanjem v totalitarni državi. Univerza v Harvardu mu je leta 1978 podelila častni doktorat. V svojem govoru je pogumno povedal svoje mnenje o dogajanju v demokraciji: Upad poguma je morda najbolj izstopajoča značilnost, ki jo zunanji opazovalec ugotavlja danes na Zahodu, zlasti pa se kaže med vladajočimi in intelektualnimi elitami, kar ustvarja vtis izgube poguma v celotni družbi. Ali je treba poudariti, da je bil v starih časih upad poguma prvo znamenje konca? In k temu dodaja: Preveč upanja smo položili v politiko in družbene reforme ter se navsezadnje zavedeli, da nam je bilo odvzeto najdragocenejše: duhovno življenje«. Podobno razmišlja Vaclav Havel. V svoji knjigi ŽIVETI V RESNICI poudarja, da so vedno ljudje, ki pogumno razmišljajo drugače kot je predpisano ali vsiljeno s strani javnega mnenja. Vprašanje je ali upamo ŽIVETI V RESNICI ali je boljše in enostavneje ŽIVETI V LAŽI. Mislim, da je prav, da si človek postavi vprašanje: Imam pogum iskati resnico? Marsikaj bi radi spremenili, z marsičem se ne strinjamo. Ni pomembno tisto, kar je povedano pod žarometi medijev. Pomembno je kaj se dogaja v človeku, kaj človeka dela boljšega. Je to javno mnenje? So to novi zakoni? Morda pa je to resnica o življenju, ki jo človek iskreno išče in se ji spoštljivo približuje? Demokratično »glasovanje« v iskanju resnice ne pomeni nič. Pot k resnici je drugačna: je strma, naporna in malo ljudi upa hoditi po njej! In vendar: Svet spreminjajo ljudje, ki gredo pogumno na pot iskanja resnice. Si upam stopiti na to pot?

Polityka rodzinna była tematem jednego z paneli dyskusyjnych podczas odbywającego się w maju kongresu „Polska – Wielki Projekt”. Centralna Biblioteka Rolnicza, 10 maja 2012 [1h23min] https://wszechnica.org.pl/wyklad/rodzina-o-spolecznych-podstawach-rozwoju/ Referenci panelu „Rodzina – o społecznych podstawach rozwoju” starali się w sposób merytoryczny nakreślić zasadnicze problemy wynikające z kryzysowej sytuacji demograficznej i wskazać możliwe drogi radzenia sobie z nimi. Tematy poruszone podczas panelu: Dlaczego rodzina musi być w centrum polityki rozwojowej? (Łukasz Hardt) Modernizacja i demografia – o zmianie dzietności w Polsce w XX w (Piotr Koryś) Czy w Polsce istnieje strukturalny konflikt generacyjny? (Paweł Dobrowolski) Rodzinne korzenie polskiej kultury konsumpcji, pracy i przedsiębiorczości (Dariusz Duma) -To kwestia kolejnych dzieci powinna być kluczem do projektowania polityki rodzinnej – tak podsumowywał swoją wypowiedź Piotr Koryś, pracownik naukowy Wydziału Nauk Ekonomicznych UW oraz członek Instytutu Sobieskiego. Źródeł obecnie niskiej dzietności w Polsce szukał na przestrzeni minionych lat. Współczesne społeczeństwo polskie zdefiniował jako „nowoczesne społeczeństwo post-przemysłowe”, w którym modernizacja nie dokonała się jeszcze w pełni. – Konfliktu generacyjnego jeszcze u nas nie ma, bo młodzi ludzie nie mają świadomości, w jakiej są sytuacji i co ich czeka… To młodzi płacą za starzenie się społeczeństwa i marnotrawstwo PRL w nieproporcjonalnie dużym stopniu – w mocnych słowach na temat obecnej sytuacji społecznej w Polsce wyraził się Paweł Dobrowolski, absolwent Harvardu oraz ekspert Instytutu Sobieskiego. Według niego Polacy są bardzo hojni wobec emerytów, czego dowodzić ma fakt, że Polska jest w grupie państw wydających największy procent PKB na emerytury i renty. Jak mówił referent, reforma emerytalna z 1999 roku uchroni ZUS przed bankructwem, jednak w zamian za to młodzi dostaną niższe emerytury niż te z ZUS-u. – Czy my coś możemy zrobić, jeśli chodzi o stopę dzietności? Tak! – tak brzmiała pierwsza teza kolejnego eksperta, Łukasza Hardta, adiunkta w Polskiej Akademii Nauk i na Wydziale Nauk Ekonomicznych. Młodzi Polacy chcą mieć dzieci – zależy im bowiem na udanym życiu rodzinnym. Mimo deklaracji, z różnych względów nie są one jednak realizowane. Według Hardta na decyzje prokreacyjne można oddziaływać bodźcami ekonomicznymi. Przytoczył on słowa noblisty Gary'ego Becker'a, który uważa, że ludzie w decyzjach prokreacyjnych są również racjonalni. Będąc podobnego zdania Hardt zobrazował przyczynę wzrostu liczby separacji w ostatnich latach. Jest nią – jego zdaniem – zastosowanie przez państwo bodźców ekonomicznych, które spowodowały, że bycie samotnym rodzicem stało się opłacalne. Ostatni prelegent, konsultant od zarządzania i skuteczności organizacji, Dariusz Duma, w swoim wystąpieniu podkreślał rolę wychowania w rodzinie, które ma istotny wpływ na działanie przyszłych dorosłych obywateli w biznesie. Jego zdaniem rodzice powinni zrewidować swoje nawyki wychowawcze, bowiem młodzi ludzie, którzy do niego trafiają, rzadko są uśmiechnięte, życzliwe, czy po prostu kulturalne. Mimo nieraz wysokich kompetencji i umiejętności, jak ocenia Duma, osoby wchodzące na rynek mają problem z obieraniem odpowiednich postaw, motywacjami i nastawieniem w pracy. Tym samym to właśnie rodzina ma tu dużo do zrobienia. Więcej o kongresie Polska-Wielki Projekt znajduje się na stronie www.wielkiprojekt.sobieski.org.pl Znajdź nas: https://www.youtube.com/c/WszechnicaFWW/ https://www.facebook.com/WszechnicaFWW1/ https://anchor.fm/wszechnicaorgpl---historia https://anchor.fm/wszechnica-fww-nauka https://wszechnica.org.pl/ #rodzina #ekonomia #gospodarka #społeczeństwo #demografia

Radim Pařík je uznávaný mezinárodní vyjednavač a lektor s vzděláním z Harvardu. Jako Prezident Asociace vyjednavačů a host významných rozhlasových pořadů se zaměřuje na inovativní přístupy k vyjednávání. S více než 2 000 vyjednanými smlouvami v hodnotě desítek miliard korun, Pařík je strategickým vyjednavačem s bohatými zkušenostmi v manažerských pozicích a vzděláváním v oblasti vyjednávání. Kromě přednášek na univerzitách se věnuje také vzdělávání dětí z dětských domovů a podpoře žen a neslyšících ve vyjednávání, odmítá tradiční win-win řešení a zdůrazňuje důležitost strategie v konfliktních situacích. S Radimem jsme probírali různorodá témata, od vztahu ke sportům, emoci a rozhodování, přes obezitu v ČR a stravování v USA, až po vzdělávání vyjednavačů na Harvardu a využití AI ve vyjednávání. Diskutovali jsme o české mentalitě, významu Harvardu, work-life balance v Americe a sebevědomí. Zabývali jsme se také komunikací, pravdou v politice, stresem, přitažlivostí, vztahy, vlivem sociálních sítí a rozdíly v přístupech k vyjednávání mezi pohlavími. Odkazy Radima: 

Študirala je na Harvardu in vodi uspešno slovensko podjetje Anteja ECG, ki v Afriki in drugod razvija modele trajnostnega in krožnega gospodarstva. Je izjemno pragmatičen človek, ki se sprememb v svetu loteva z orodji, ki so nam znotraj danega pač na voljo. Loteva se tudi izzivov, ki zadevajo od nas izkoriščani tretji svet. Nad slab biznis z dobrim biznisom. Prisluhnite ji, kajti njena lucidnost in strokovnost lahko zamajeta tudi najbolj radikalne revolucionarje. Pa še smisel za humor ima!Video na RTV 365.

Ve slovníku profesionálních vyjednavačů se tomu říká taktická empatie - když se s někým bavíme, zavřeme na chvíli ústa, aktivně nasloucháme, nesoudíme jeho názory a respektujeme, co protějšek říká. “Také nedáváme nevyžádané rady a hlavně se těm lidem nesnažíme prodat svoji pravdu. Důležité je poslechnout si a pochopit, co ten druhý řeší, co je pro něj důležité a jak si můžeme být nápomocni,” říká Adam Dolejš, expert na vyjednávání a výkonný ředitel Asociace vyjednavačů. Umění vyjednávat podle modelu FBI studoval mimo jiné i na Harvardu. Adam Dolejš byl jedním z účastníků konference Good Company Circle, která se konala na konci listopadu v Praze na Výstavišti v režii společnosti JTI.

Radim Pařík je známý český vyjednávač, který za svůj život vyjednal více než dva tisíce smluv za desítky miliard korun. Absolvoval výcvik vyjednávání podle modelu americké FBI a program vyjednávání na Harvardu. Přednáší vyjednávání na vysokých školách v ČR a na Univerzitě St. Gallen ve Švýcarsku. Se Štěpánem si přišel popovídat o tom, jak spolu jako lidé v různých situacích komunikujeme a vyjednáváme. Dialog vedli na pozadí právě probíhajících světových politických témat a událostí.

"Kandidátov na Nobelovu cenu máme. Mnohých v zahraničí. Máme skvelých odborníkov, ktorí zachránili milióny ľudských životov. A tú nobelovku, napríklad ako doktor Vilček, by si ju určite zaslúžili a je to o tej konkurencii a rozhodovaní v nobelovom výbore komu ju nakoniec dajú alebo nedajú. Ale tiež je to príklad človeka, ktorý musel emigrovať, aby tú vedu mohol robiť. Máme tu ale kopec mladých ľudí, ktorí robia skvelý výskum a majú perspektívu," hovorí Peter Celec, lekár a vedec z ústavu molekulárnej biomedicíny Lekárskej fakulty UK. "Treba masívne masívne investovať do vzdelávania. Do vedy. Ale to treba zmeniť úplne paradigmu. tu nemôžeme sa rozprávať o tom, že sú drahé energie a vyskladáme sa stámilióny aby bola chvíľu lacnejšie a potom dáme najväčšej grantovej agentúre 40 miliónov a hovoríme, že to stačí. moja skúsenosť zo zahraničia je, že tí vedci sú tak zažraní do témy, že im je jedno kde to robia. Len aby mali podmienky, peniaze, aby tú vedu mohli robiť. A keby sme rádovo viac investovali do výskumu, bez problémov prilákame aj ľudí z Harvardu. Je to zmena v myslení ľudí a to sa dá momentálne ťažko pri sociálnych sieťach a našom vzdelávaní. My musíme dostať do ľudí, že je dôležitá pravda a je dôležité je ju hľadať. Potom si možno vyberieme skôr absolventa Oxfordu ako absolventa Akadémie policajného zboru," dodáva Celec. V čom je mRNA vakcína tak unikátna? Prečo sú Maďari takí úspešní v získavní Nobelovej ceny? A na čo iné okrem Covidu sa dá mRNA vakcína použiť? Pozrite si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s Petrom Celecom, lekárom a vedcom z Ústavu molekulárnej biomedicíny Lekárskej fakulty UK. Newsletter Zuzany Kovačič Hanzelovej: ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠https://komentare.sme.sk/t/9122/zkh-pise⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ak máte pre nás spätnú väzbu, odkaz alebo nápad, napíšte nám na podcasty@sme.sk – Všetky podcasty denníka SME nájdete na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Podporte vznik podcastu Rozhovory ZKH a kúpte si digitálne predplatné ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/podcast⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj denný newsletter ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠sme.sk/suhrnsme⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Ďakujeme, že počúvate podcast Rozhovory ZKH

Z Radomia do UK, dalej do Harvardu. W drodze powrotnej przez Hiszpanię aż do Wioski z niemałą wyceną .   Ta historia zaczęła się na trawniku, który była elementem przedsiębiorczego wychowania. A jeśli mówimy już o edukacji, to nasza gościni potrafiła znaleźć szansę w tej gałęzi i wykorzystać ją, aby rozwijać przedsiębiorstwo. A pod koniec studiów trafił się kilkumilionowy exit i wyjazd na jeden z najlepszych uniwersytetów świata.   Doświadczenie edukacyjne naszej gościni pozwoliło jej stworzyć nowe przedsiębiorstwo. Zdobywanie świetnych pomysłów, zbieranie nasion edukacji i poczucie siły rodziców doprowadziło było fundamentem budowania wiosek.   Jak uzyskać dofinansowanie swojego pomysłu na biznes i ile razy trzeba iterować, aby pomysł chwycił.Co wspólnego mają Wioski i AirB'n'B,   Dodatkowo nasza gościni powie o jednej rzeczy, którą łatwo przeoczyć, gdy szukasz finansowania.   Zapraszamy do wysłuchania kolejnego odcinka podcastu.   1 - Z Radomia do UK (00:04:54) 2 - Z UK do Harvardu (00:09:07) 3 - Demokratyczna edukacja (00:18:00) 4 - Z Harvardu do Wioski (00:24:55) 5 - Iteracje biznesu (00:29:42) 6 - Wioski jak AirB'n'B (00:36:43) 7 - Jak uzyskać finansowanie - historia konsekwencji (00:44:21) 8 - Edukacja specjalna w Wioskach (00:53:21) 9 - Technologia w Wioskach (00:56:42) 10 - Wioski A.D. 2030 (00:59:49) 11 - Outro (01:02:16)   Muzyka: Kevin MacLeod Werq Kevin MacLeod (incompetech.com) Licensed under Creative Commons: By Attribution 4.0 License/mix by Jedrzej Paulus https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/ Oceń nasz podcast na Apple Podcasts: https://bit.ly/EscolaMobileIT

Gost emisije Iza vesti bio je Danilo Mandić, sociolog i predavač na Univerzitetu Harvard.

Wykład prof. dr. hab. Stanisława Obirka, Kawiarnia Naukowa Festiwalu Nauki, 8 kwietnia 2019 [0h44min] https://wszechnica.org.pl/wyklad/do-czego-prowadzi-agresja-i-nienawisc-czy-mozna-cos-z-tym-zrobic/ Prof. Obirek analizuje przyczyny agresji i nienawiści w życiu publicznym oraz wskazuje, jak przełamać podziały dezintegrujących wspólnotę Skąd bierze się agresja w życiu publicznym? Co można zrobić, aby zniwelować prowadzące do nienawiści podziały społeczne? Na to pytanie podczas wykładu w Kawiarni Naukowej Festiwalu Nauki próbował odpowiedzieć prof. Stanisław Obirek. Profesor szukając przyczyn dezintegracji wspólnoty odwołał się do książki „Tak umierają demokracje” Stevena Levitskyego i Daniela Ziblatta. Politolodzy z Harvardu analizują w niej, jak systemy demokratyczne w sposób nierewolucyjny zmieniały się w autorytarne. Prelegent skupił się na procesach społecznych, które doprowadziły do zwycięstwa Donalda Trumpa w wyborach prezydenckich w USA. Prof. Obirek wskazał na rosnące od lat. 80 podziały na tle politycznym i religijnym, które doprowadziły do załamania się systemu „check & ballance”. W dalszej części wykładu prelegent podkreśla rolę języka, który może służyć temu, aby agresja w życiu publicznym nie triumfowała. Prof. Obirek za przykład podaje nauczanie Sokratesa i Jezusa z Nazaretu. Na koniec wystąpienia prelegent zaleca lekturę tekstów wpływowych intelektualistów: Karola Marksa, Fryderyka Nietzschego, Zygmunta Freuda i Michela Foucaulta. Ich analiza ułatwia zdaniem prof. Obirka nie tylko zrozumienie innych, ale również nas samych. Znajdź nas: https://www.youtube.com/c/WszechnicaFWW/ https://www.facebook.com/WszechnicaFWW1/ https://anchor.fm/wszechnicaorgpl---historia https://anchor.fm/wszechnica-fww-nauka https://wszechnica.org.pl/ #agresja #nienawiść #kawiarnianaukowa

Dr.Thomas Verny je kanadský psychiatr, který se specializuje na psychologii před narozením. Studoval v Torontu a na Harvardu. V 80.letech minulého století vydal přelomovou knihu Tajný život nenarozeného dítěte, která vyvolala bouřlivé reakce na jevy, které v dnešní době považujeme za přirozené. Profesor Verny má asi v osudu zapsané, že svými objevy předbíhá dobu a její zvyky, protože v posledních letech vyvolává pozornost na vědeckých fórech, když hovoří o tom, že je třeba konečně pochopit, že obrovské množství informací, které jsme dřív očekávali jen v mozku, nesou i naše buňky v celém těle.Jeho poslední kniha Mysl těla (Embodied mind) v roce 2023 vychází i v ČR: https://www.bohemicabooks.com/osobni-rozvoj-2/mysl-celeho-tela/Doktor Verny přijede do ČR na unikátní přednášku, která se uskuteční 11.3.2023 - thomasverny.cz00:00 Dělám toho spoustu…02:18 Proč jsem zakotvil u prenatální psychologie?09:53 Chtělo to odvahu plavat proti proudu.11:57 Co se děje s nenarozeným dítětem?16:36 Důležité je s dítětem v bříšku komunikovat.20:35 Ovlivní těžký porod přístup dítěte k životu?24:55 Vzájemné propojení mozku a těla.44:08 Jaké jsou ohlasy na vaše nejnovější teorie? 46:23 Vaše návštěva ČR…  Support the show

Wykład Tomáša Sedláčka zorganizowany przez Forum Europejskie z okazji premiery książki "Ekonomia dobra i zła", Biblioteka Uniwersytetu Warszawskiego, 11 stycznia 2012 r. [1h48min] Tomáš Sedláček, "jeden z najgorętszych umysłów światowej ekonomii" wprowadza pojęcia dobra i zła do ekonomii w swojej książce, która przebojem podbiła światowe rynki wydawnicze. Gościnne wykłady dla Google Talks, Parlamentu Europejskiego, Banku Światowego, Harvardu, Yale, University College of London i innych - teraz gościnny wykład na Uniwersytecie Warszawskim. Czy da się opowiedzieć historię myśli ekonomicznej poprzez książkę, która przebija sprzedażą Kod da Vinci i Harry'ego Pottera, a później zrobić z tego sztukę teatralną? Gość styczniowego Forum Europejskiego, Tomáš Sedláček udowadnia, że tak. W fascynującej książce „Ekonomia dobra i zła”, która przebojem podbiła czeski i słowacki rynek wydawniczy, a w styczniu weszła też na polski rynek (pod patronatem Forum Europejskiego) autor prowadzi czytelnika od eposu o Gilgameszu do myśli, które współcześnie napędzają światowe rynki. W jasny i przystępny sposób, a jednocześnie erudycyjny i angażujący czytelnika tłumaczy najważniejsze zjawiska światowej ekonomii i stawia tezę: wszystko sprowadza się do ludzkich motywacji, do ekonomii dobra i zła. Książka została wydana przez Oxford University Press, a swoje wydania przygotowują również wydawnictwa m.in. w Chinach, Niemczech i Rosji. Po sukcesie wydawniczym i entuzjastycznych recenzjach nie tylko w krajowych mediach, ale także w Financial Times, The New York Times i Washington Post, książka została adaptowana jako sztuka teatralna i wystawiona ponad 100 razy, głównie w Czechach i na Słowacji i w Wielkiej Brytanii (wszystkie bilety na przedstawienia w Teatrze Narodowym w Pradze, ale też m.in. londyńskim Soho Theatre zostały sprzedane). "Książkę Tomáša Sedláčka miałem okazję czytać jeszcze przed publikacją i od razu zrozumiałem, że zawiera niekonwencjonalne podejście do dziedziny uchodzącej powszechnie za nadzwyczaj nudną. Lektura pochłonęła mnie i cały czas zadawałem sobie pytanie, jakie zainteresowanie wzbudzi u innych czytelników. Autor nie udziela przemądrzałych i stanowczych odpowiedzi, lecz skromnie zadaje fundamentalne pytania: Czym jest ekonomia? Co stanowi jej treść? Skąd się wzięła ta nowa religia, jak czasami jest określana? Dlaczego jesteśmy tak bardzo uzależnieni od ciągłego wzrastania wzrostu i wzrostu wzrastania wzrostu? Skąd się wzięła i dokąd nas prowadzi koncepcja postępu? Dlaczego w tak wielu dyskusjach ekonomicznych pojawiają się obsesje i fanatyzm? Człowiek myślący musi zadawać sobie te wszystkie pytania, ale ekonomiści rzadko udzielają na nie odpowiedzi." - ś.p. Vaclav Havel, prezydent Czechosłowacji (1989-1992) i Republiki Czeskiej (1993-2003) Znajdź nas: https://www.youtube.com/c/WszechnicaFWW/ https://www.facebook.com/WszechnicaFWW1/ https://anchor.fm/wszechnicaorgpl---historia https://anchor.fm/wszechnica-fww-nauka https://wszechnica.org.pl/ #ekonomia #tomassedlacek

Pro Elona je řízení Twitteru životní egotrip, při kterém si asi připadá jako Alenka v říši divů a tak tweetuje "Následuj bílého králíka", což je ale heslo QAnon. Prezidentská kampaň pokračovala důkladným prozkoušením kandidátů na základních školách a Babiš rupnul hůř, než Horáček s Pažoutem. Ještěže nemá kouzelné sluchátko.Společnost OpenAI pokračuje v cílené destrukci sdíleného poznání reality a proto vydala nový model chatGPT, který si sice vymýšlí, ale zato umí být velice přesvědčivý.A na závěr máme jednu studii, ve které vědci z Harvardu zkoumali, proč lidé propadají konspiracím a jak je z nich mohou politici vyvést ven.Podpořte nás koupí trička na www.neverenough.shop/kanarci Užitečné odkazyŘetězáky už si vybraly koho (ne)chtějí za prezidentaBabiš u tabuleMonitoring dezinfowebů od Českých elfů Elonův QAnon tweetRádoby skandální vlákno Twitter Files Detaily kauzy laptopu Huntera BidenaPodcast American PsyOpRozhovor s bývalým šéfem Twitter Trust & Safety Yoel RothemStudie: Twitter upřednostňuje pravicový obsahElon potřebuje peníze na provoz TwitteruJak přesvědčivý umí být chatGPTStudie: Predispozice ke konspiracímPodcast pro Vás připravují @alexalvarova a @holyj . Hudba a sound engineering: Psyek a deafmutedrecords.com . Twitter Spaces moderuje @jiribulan .Najdete nás na www.kanarci.onlinePodpořte nás koupí triček na www.neverenough.shop/kanarci

Proč má současná společnost nezdravý vztah ke spánku, jak svůj spánek zlepšit a jaké to je spánek studovat na nejvyšší úrovni? Hostem E15 Castu byl Dominik Polášek, stipendista The Kellner Family Foundation a student klinické psychologie na univerzitě v Utrechtu, který má za sebou třeba i stáž ve spánkové laboratoři na Harvardu. www.e15.cz

Profesoři Harvard univerzity Steven Levitsky a Daniel Ziblatt se rozpadem demokracií zabývají více než 20 let. Impulzem k napsání publikace bylo vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách a pocit ohrožení demokracie.

Profesoři Harvard univerzity Steven Levitsky a Daniel Ziblatt se rozpadem demokracií zabývají více než 20 let. Impulzem k napsání publikace bylo vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách a pocit ohrožení demokracie.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Różne sytuacje życiowe mogą sprawić, że nasza pewność siebie zostanie podkopana. Zwolnienie z pracy, zabranie projektu, nad którym długo pracowaliśmy, albo słuchanie niezbyt miłych informacji zwrotnych i nasz obraz siebie może być w marnym stanie. W tym odcinku podpowiadam co można zrobić posiłkując się książką Amy Cuddy „Wstań! Skuteczny sposób, by zyskać pewność siebie i stawić czoło wyzwaniom”. Amy jest cenioną psycholożką i profesorką Harvardu. Bada wpływu hormonów na obraz siebie, a w swojej pracy doktorskiej poszukiwała skutecznych metod obniżania kortyzolu (hormonu stresu) we krwi. W krótkim Ktipie omawiam te metody, które można zacząć stosować od dzisiaj. Wystąpienie Amy Cudy podczas TEDa, musisz to zobaczyć: https://bit.ly/3AE6QV5 Rozmowa ze mną w podcaście WskazUWki. Zapraszam do słuchania na Spotify https://spoti.fi/3R7c4hz lub Anchor.fm https://bit.ly/3R1N77v Polecam posłuchanie odcinka o misji życiowej: https://bit.ly/2xj2Ask Kilka dobrych pomysłów, by wyrabiać w sobie dobre nawyki: https://bit.ly/3IiHptW Formularz do napisania misji życiowej: https://bit.ly/3yDWYsQ oraz https://bit.ly/3yAngMD Muzyka użyta w tym odcinku: I Am There by Derek Clegg - https://bit.ly/3aa03r8 Am I Normal by Coco Morier https://bit.ly/3uiXOZC Bridges Burn by Kalli https://bit.ly/3nCWb50 Follow Me Down by Renata Zeiguer https://bit.ly/3yhNnXr

Taková buňka, to je mnohostranný voják a malá továrna v jednom. Za jeden lidský život se jich v těle vystřídá neuvěřitelné množství, aby nás udržely naživu. Buňky mohou za kvalitu života, stárnutí, regeneraci, ale když se z nich stane asociál, tak i za nádorové bujení. O tom nejzajímavějším ze světa biologie se dnes bavíme s Prof. RNDr. Janem Černým Ph.D. Podcast vychází v rámci edice nadačního fondu NEURON. - https://www.nfneuron.cz/ceny-neuron Co se stane, když se z buněk stanou asociálové? Jaká je budoucnost pěstování orgánů? Kolik je nejstaršímu nádoru na světě? Proč jsou svítící myši pokrokem pro vědu? A jakých genetických úprav budeme možná světky v blízké budoucnosti? O tom všem si dnes povídáme s držitelem ceny za nejlepšího vysokoškolského učitele, profesorem Janem Černým. Článek a odkazy k epizodě najdeš na webu www.brainya.org Podporuj nás na PICKEY ( https://www.pickey.cz/brainweare ) a dostaneš Podcast o den dřív a každý RED PILL o týden dřív než všichni ostatní a bez reklam + spoustu dalších výhod! Už teď tam na Tebe čeká podcast RANDOM SHOW plný citátů a moudrostí velkých chytrých lidí v minulosti. Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na eshopu uplife.cz a herbal-store.cz Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram ( www.instagram.com/brain_we_are ) nebo Facebook "Autofágie je, že buňka v podstatě udělá vánoční úklid a dá se spustit hladovkou nebo-li kalorickou restrikcí" Minutáž: 01:00 Příběh Jana Černého a cesta k biologii 10:00 Jak se dělá věda na Harvardu? 19:00 Svítící myši a Chiméry mezi námi 30:00 Kmenové buňky a pěstování orgánů 40:00 genetické úprav a budoucnost léčby onemocnění 43:00 Asociální buňky, aneb nádorová onemocnění 53:00 stárnutí : Kmenové buňky a senescentni buňky 58:00 Mikrobiom 67:00 Hnědá tuková tkáň a teplota 81:00 Stres 90:00 Vědecké poznávání a učení

Patrick McGinnis je známý speaker, investor a autor dvou mezinárodních bestsellerů. Jeden pojednává o jevu FOMO a druhá kniha je návodem, jak nastartovat svůj vedlejší příjem, aniž byste ukončili své zaměstnání. Pár praktických kroků nám Patrick také prozradil. Svěřil se i s velmi bolavou investiční zkušeností, která na jeho srdci zanechala nesmazatelnou jizvu. Díky tomu se dnes na investice dívá jinak a místo sázky na jednu kartu diverzifikuje. Co dalšího v podcastu uslyšíte:

Autorka sprzedanego w milionach egzemplarzy bestselleru. Znakomita mówczyni. Prawniczka z dyplomem Harvardu. Ikona stylu. Podcasterka i producentka. Kobieta ambitna, świetnie przygotowana i opanowana, która całe życie starała się udowodnić, sobie i innym, że jest dość dobra - nie miała specjalnie wyjścia: jest kobietą i jest czarna, nie mogła sobie pozwolić na najmniejsze potknięcie. Pierwsza dama, dla której osiem lat w Białym Domu wcale nie było ukoronowaniem życiowych osiągnięć. W dzisiejszym odcinku podcastu opowiadamy o Michelle Obamie. Partnerem podcastu jest kanał CBS Reality.

Tomáš Eichler študuje spánok. Pôsobí vo Viedni, kde študoval spánok na červíkoch, ktoré sa prebúdzajú podobne ako ľudia. Poprel štúdiu Harvardu, testoval spánok na sebe, má vlastnú skúsenosť s vyhorením a medituje.  V rozhovore sa dozviete:  - ako zistím, že som vyhorel, - nočné sovy a ranné vtáčatá sú geneticky dané, málokto je však striktne jedno z nich, - ako pracovať s kvalitou spánku, - dobré spanie je spanie nahý? - a prečo si nemýliť sex s meditáciou. 

"Na stratifikácii nemocníc sme pracovali dlho, som veľmi sklamaný, že neprešla," hovorí šéf analytického tímu Inštitút zdravotnej politiky. "Ale prichystaná bude tak, aby ďalšia vláda už nemusela dva roky analyzovať, ako my," dodáva Martin Smatana. Prečo je stratifikácia nemocníc taká dôležitá? A ako sa má na to pozerať niekto z menšieho mesta, ktorému zrušia nemocnicu? Čím to je, že v analytických tímoch ministerstiev robia najmä mladí ľudia zo svetových prestížnych univerzít? Vypočujte si rozhovor Zuzany Kovačič Hanzelovej s šéfom Inštitútu zdravotnej politiky Martinom Smatanom.