Podcasts about drah

Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)Všechny díly podcastu Planetárium můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Marťané, 2. část: Lišejníky, tajemní jedlíci, zkamenělé bakterie (4:49) – Historické souvislosti: Dáma s lampou (22:48) – Drahé kovy a mince u Přemyslovců, 1. část (29:33)

Minister zdravotníctva Kamil Šaško v Politickej debate obhajoval zákon, ktorý má zrýchliť prístup k moderným liekom. Zároveň čelil výčitke, že pacienti doteraz zmenu necítia a mnohí sú odkázaní na rozhodnutie poisťovne. Štát dáva na lieky takmer 1,7 miliardy eur.

Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Mezinárodní expertní skupina dospěla k závěru, že chátrající železniční most v Praze pod Vyšehradem je opravitelný. Proč na členství ve skupině rezignoval přední český odborník? Opravdu se dá více než stoletý ocelový most opravit? Vladimír Kroc se zeptal profesora Pavla Ryjáčka, vedoucího katedry ocelových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební ČVUT v Praze. Všechny díly podcastu Dvacet minut Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

https://www.jurajkarpis.com/investujeme-do-akcii-s-adou/ kurz “Investujeme do akcií s Aďou” – z nuly k založenému účtu u brokera a nakúpeným ETFkám: Krok po kroku aj pre úplných začiatočníkov#byty #nehnutelnosti #investovanie #hypoteky #akcie #inflacia #peniaze #zlepeniaze #zpdz #broker #dochodok #diverzifikacia #dlh Tu je môj newsletter #zpdz (v ostatnom vydaní som tie byty riešil aj s grafmi a zdrojmi dát): https://www.jurajkarpis.com/category/zpdz/ Music: 4bstr4ck3r_Brass

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Věděli jste, že oblíbená skládačka puzzle původně nevznikla jako hra, ale jeho původ je ryze praktický a vzdělávací? V 18. století žil v Londýně zapálený kreslíř map John Spilsbury, kterého trápila slabá zeměpisná vzdělanost lidí. Přišel na geniální nápad.

Kam letos v létě zamíří tisíce Čechů, které linky dostávají kapacitní patrové autobusy a jak se slovenské hory nebo velká města jako Paříž dostávají na mapu přímých spojů z českých regionů? Do nejnovějšího dílu Dopravního podcastu Ondřeje Matěje Hrubeše přijal pozvání Tomáš Beránek, mluvčí společnosti FlixBus. Probrali spolu nejen expanzi na sever a východ Evropy, ale i to, jak se do cen jízdenek promítá aktuální drahá nafta.Polsko jako hit sezóny a novinky na evropských silnicíchPředpovědi z loňského roku se potvrdily. Polsko se stalo pro české turisty novým Chorvatskem. FlixBus proto i pro letošní sezónu drží oblíbené linky propojující Prahu, Budapešť a polské pobřeží (včetně destinací jako Štětín, Kolobřeh nebo Trojměstí).Kromě Baltu ale síť FlixBusu roste i v dalších směrech. Mezi čerstvé novinky patří přímé spojení z Prahy do Londýna, Říma nebo specifická trasa do Paříže přes Dijon, která nově nabízí přímé mezinárodní spojení i pro obyvatele Plzně. Výrazného posílení se dočkalo také spojení na východní Slovensko – po covidové pauze se vrátila přímá noční linka z Prahy do Košic.Zásadní zprávou pro milovníky cestování je liberalizace vnitrostátních trhů v Rumunsku a Chorvatsku. Co to znamená pro cestující? S FlixBusem už nemusíte jet jen z Česka k moři, ale můžete si v aplikaci pohodlně koupit vnitrostátní přejezdy v cílové destinaci – například pro jednodenní výlet ze Šibeniku do Dubrovníku bez nutnosti řešit parkování auta.Drahá nafta a ekologické experimentyPalivová krize a rostoucí ceny nafty plní titulky novin. Jak na to reaguje FlixBus? Podle Beránka má autobus obrovskou výhodu v tom, že se na palivo „skládá“ až 50 nebo 80 lidí, což z něj činí mnohem ekonomičtější variantu oproti osobnímu autu. Výrazné skokové zdražování jízdenek se nechystá, FlixBus bude spíše pracovat s kapacitou nejlevnějších cenových tříd.V rozhovoru došlo i na hodnocení pilotního provozu autobusu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na lince Praha–Krakov. Jak řidiči zvládají technicky náročné tankování v ochranných oblecích a kdy se dočkáme elektrobusů či pohonu na gastro-olej (HVO) v Česku?__Dopravní podcast natáčí Ondřej Matěj Hrubeš od roku 2015.__KOMUNITA:patreon.com/dopravnipodcastherohero.co/dopravnipodcastSupport the show

Český byznys by měl najít odvahu překročit své hranice – to je hlavní vzkaz, který podnikatelům dala největší tuzemská byznysová konference reVize Česka. Řečníci na ní vyzvali k opuštění subdodavatelské ekonomiky a větší expanzi do zahraničí. „Nepočítejme, že náš trh je 10 milionů Čechů. Vždycky bychom měli uvažovat minimálně o tom, že se chceme prosadit na jednotném evropském trhu – ale proč se neprosadit i globálně?“ vyzývá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Ranní brífink Ondřeje Housky: Vládní i opoziční politici zdůrazňují, že zásadním problémem pro byznys jsou drahé energie. Je to ale skutečně ta nejdůležitější překážka, kterou musí firmy řešit? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Ranní brífink Ondřeje Housky: Vládní i opoziční politici zdůrazňují, že zásadním problémem pro byznys jsou drahé energie. Je to ale skutečně ta nejdůležitější překážka, kterou musí firmy řešit? To uslyšíte v dnešním Ranním brífinku. 

Toto je zkrácená verze (34 minut). Celý díl (55 minut) a bez reklam jen za 100,-/měsíc si můžeš pustit ⁠zde⁠: https://open.spotify.com/episode/1uz6Y5qz41PWitYAYg9Rgf?si=e2881bd7338d4c7dNejtěžší dnes možná není něco dokázat. Nejtěžší je vydržet chvíli, kdy se nic neděje.Dnešní díl je speciální, máte tady celou verzi rozhovoru do ČRO, kde je verze kratší.V tomhle díle s Vojtou Hlaváčkem rozebíráme, co s námi dělá svět levného dopaminu. Proč je dnešní superschopností umět být s negativním afektem, s nudou, s prázdnem, s nutkáním hned po něčem sáhnout. Proč se z odpočinku stala skoro výkonová disciplína. A proč není problém jen v TikToku, pornu nebo scrollování, ale hlavně v tom, že si postupně zvykáme přerušit každé nepohodlí dřív, než nám stihne něco říct.Rozhovor ale není postavený jen na kritice digitálního světa. Je i o tom, jak z něj zpátky ven. Jak si vybírat, čím krmíš svoji mysl. Jak nepodlehnout zajetí publikem a nebýt průměrnější jen proto, že se chceš líbit všem. Jak si budovat antihedonické aktivity, které se časem nezmenšují, ale prohlubují. Jak si přepsat příběh o sobě tak, aby tě nesvazoval. A proč se smysl možná nerodí z další stimulace, ale z pocitu správnosti, úžasu a života, který se pomalu znovu otevírá.Minutáž:00:00 Úvod a počátky myšlenky na knihu04:43 Drahý a levný dopamin v kontextu evoluce09:55 Neuroprotektivní návyky a krajina významnosti14:07 Hedonická adaptace: Zvykáme si na dobré i zlé?18:09 Proč mozek miluje negativní zprávy a jak na informační dietu23:36 Algoritmy sociálních sítí, autenticita a očekávání publika28:03 Sociální konformita a evoluční strach z vyloučení32:53 Efekt přihlížejícího a síla jednotlivcePřechod do VIP- Praktické tipy na dopaminový detox a sklenice vděčnosti- Identita a příběhy, které formují naši realitu- Spiritualita, úžas nad existencí a hledání smyslu- Závěrečný vzkaz a rozloučení

Nad ministerským pôsobením Tomáša Tarabu sa zmráka. Hoci SNS žiada jeho odvolanie, premiér dal na obnovenie dôvery znesváreným stranám čas do konca septembra. Toto “obnovovanie dôvery” môže byť pre občanov veľmi drahé. Vytvára sa tu obrovský priestor na kšeftovanie so straníckymi trafikami v podobe štátnych podnikov a straníckych nominácii. Ten čas môže premiér využiť i na rozobratie podporovateľov šéfa SNS, hovorí bývalý štátny tajomník rezortu Michal Kiča. Tomáš Taraba ako minister životného prostredia zrejme končí. Dôvodom však nie je nič zo zoznamu jeho podivuhodných personálnych nominácií či profesionálnych pochybení, ale ide o spor so SNS – kde si jej šéf Andrej Danko i takto vynucuje svoj dlhodobo chradnúci politický vplyv.Rezort životného prostredia pod vedením Tomáša Tarabu pritom pripomína viac bojisko politických ambícií a podivných obchodov než inštitúciu chrániacu naše prírodné dedičstvo. Od kontroverzných personálnych čistiek, cez pochybné projekty typu prečerpávacia elektráreň Málinec, až po systémové rozoberanie Envirofondu a zonáciu Tatier idúcu viac v ústrety biznisu než bohatstvu chránenej prírody. Veľmi otázny je i vytrvalý boj s enviroodborníkmi a mimovládkami špecializujúcimi sa na ochranu prírody. Toto všetko vyvoláva viac otázok než odpovedí, kde strategické plánovanie nahradil čistý pragmatizmus moci a odbornosť je zasa nahrádzaná straníckou lojalitou.Kým minister aktuálne bojuje o svoje miesto na politickom slnku, krajinu trápi nepripravenosť na extrémne suchá a neefektívne vodozádržné opatrenia no a v štartovacom boxe na post ministra je už pripravený jeho doterajší štátny tajomník - a človek s veľmi kontroverznou povesťou, Filip Kuffa. Udrží sa Tomáš Taraba v kresle ministra a čo stratí Slovensko ak by ho vystriedal Filip Kuffa? Koho záujmy minister Taraba vlastne reprezentoval no a čo dobré po ňom v tej našej krásnej prírode vlastne ostane?Ráno Nahlas s bývalým štátnym tajomníkom rezortu životného prostredia a enviroprávnikom Michalom Kičom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Nad ministerským pôsobením Tomáša Tarabu sa zmráka. Hoci SNS žiada jeho odvolanie, premiér dal na obnovenie dôvery znesváreným stranám čas do konca septembra. Toto “obnovovanie dôvery” môže byť pre občanov veľmi drahé. Vytvára sa tu obrovský priestor na kšeftovanie so straníckymi trafikami v podobe štátnych podnikov a straníckych nominácii. Ten čas môže premiér využiť i na rozobratie podporovateľov šéfa SNS, hovorí bývalý štátny tajomník rezortu Michal Kiča. Tomáš Taraba ako minister životného prostredia zrejme končí. Dôvodom však nie je nič zo zoznamu jeho podivuhodných personálnych nominácií či profesionálnych pochybení, ale ide o spor so SNS – kde si jej šéf Andrej Danko i takto vynucuje svoj dlhodobo chradnúci politický vplyv.Rezort životného prostredia pod vedením Tomáša Tarabu pritom pripomína viac bojisko politických ambícií a podivných obchodov než inštitúciu chrániacu naše prírodné dedičstvo. Od kontroverzných personálnych čistiek, cez pochybné projekty typu prečerpávacia elektráreň Málinec, až po systémové rozoberanie Envirofondu a zonáciu Tatier idúcu viac v ústrety biznisu než bohatstvu chránenej prírody. Veľmi otázny je i vytrvalý boj s enviroodborníkmi a mimovládkami špecializujúcimi sa na ochranu prírody. Toto všetko vyvoláva viac otázok než odpovedí, kde strategické plánovanie nahradil čistý pragmatizmus moci a odbornosť je zasa nahrádzaná straníckou lojalitou.Kým minister aktuálne bojuje o svoje miesto na politickom slnku, krajinu trápi nepripravenosť na extrémne suchá a neefektívne vodozádržné opatrenia no a v štartovacom boxe na post ministra je už pripravený jeho doterajší štátny tajomník - a človek s veľmi kontroverznou povesťou, Filip Kuffa. Udrží sa Tomáš Taraba v kresle ministra a čo stratí Slovensko ak by ho vystriedal Filip Kuffa? Koho záujmy minister Taraba vlastne reprezentoval no a čo dobré po ňom v tej našej krásnej prírode vlastne ostane?Ráno Nahlas s bývalým štátnym tajomníkom rezortu životného prostredia a enviroprávnikom Michalom Kičom. Pekný deň a pokoj v duši praje Braňo Dobšinský.

Dostupnost bydlení se stává jedním z největších problémů Prahy. S Petrem Hlaváčkem a Tomášem Salomonem otevíráme téma města, ve kterém chybí desítky tisíc bytů. Výstavba dlouhodobě zaostává a nový metropolitní plán může být klíčovým momentem, který rozhodne, jestli se Praha konečně odblokuje. Proč se v Praze staví tak pomalu? Kde končí ochrana města a začíná odpor k jakékoli změně? Jakou roli mají sehrát město, banky, developeři i nájemní bydlení? A může metropolitní plán otevřít cestu k moderní, dostupnější a živější Praze, nebo se hlavní město bude dál měnit v drahý skanzen?Partnerem podcastu je advokátní kancelář ROWAN LEGAL a mezinárodní poradenská společnost RSM

Prečo sú byty v Bratislave také drahé? by TREND.sk

„Ukrajinská zkušenost nespočívá jen ve vedení technologické války a přežití na bojišti. Je širší,“ zdůraznil na konferenci Křehká bezpečnost ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj. A jmenuje deset zkušeností, které si Západ může osvojit. „Drahé, vysoce přesné zbraně nahradila opotřebovávací válka založená na levných, masově vyráběných, poměrně přesných zbraních,“ upozorňuje na jednu z nich. „Úspěch tak určuje odolnost společnosti a ekonomiky.“Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Hostem Hrotcastu byl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. A mluvilo se o rostoucí byrokracií, přeregulovanosti Evropské unie i ztrátě podpory pro podnikání. České firmy podle něj čelí stále větším překážkám a stát zapomíná, kdo vytváří prosperitu země. „Prosperita této země nevzniká na úřadech ani v legislativních procesech. Vzniká ve firmách, aktivitami podnikatelů a prací jejich zaměstnanců,“ říká Zajíček. Podle něj politici často berou fungování firem jako samozřejmost, zatímco na podnikatele dopadá stále více regulací a administrativních povinností.Šéf komory upozornil, že hlavně menším podnikatelům dochází síly: „Podnikatel se s tím musí nějak vypořádat. Ale jednou mu dojdou síly a řekne si: já už na to nemám,“ uvedl. Varoval také, že mladší generace už často nechce přebírat rodinné firmy. „Vidí, co všechno museli jejich rodiče absolvovat, a říkají si: mám tohle zapotřebí?“ Zajíček kritizoval i přístup Evropské unie k regulaci. Podle něj Evropa místo skutečného zjednodušování často přidává další pravidla. „Evropa nezjednodušuje, nesnižuje počet regulací. Nebo přinejmenším ne tempem, které bychom potřebovali,“ řekl. Ostrou poznámku přidal i k unijním antibyrokratickým balíčkům: „Tam, kde Evropě ujel vlak, přicházíme s omnibusy.“Velkým tématem rozhovoru byla také infrastruktura a pomalé povolování staveb v Česku. Dlouhé odklady dopravních projektů podle Zajíčka znamenají přímé hospodářské škody. Jako příklad zmínil pražský okruh. „Kdyby Praha měla dávno postavený vnější okruh, utratili bychom dramaticky méně peněz."

Nad sezónou letních dovolených se kvůli krizi v Hormuzském průlivu dál vznáší nejistota ohledně nedostatku leteckého paliva. „Může se stát, že budou výpadky,“ předpovídá v nové epizodě Bruselských chlebíčků redaktor serveru Zdopravy.cz Vojtěch Očadlý. To ale podle Evropské komise automaticky neznamená, že aerolinky můžou rušit lety bez kompenzace pro cestující. A zdražování paliv leteckým společnostem také nedává právo účtovat palivové příplatky k už zakoupeným letenkám.

VYPLŇTE NÁŠ PODCASTOVÝ PRIESKUM: http://www.zabavavpodcastoch.sk/prieskum Tohtoročná dovolenková sezóna je významne poznačená situáciou na Blízkom východe. Dražie palivo, pre ktoré Únia zvažuje mimoriadne opatrenia, klesá záujem o miesta nachádzajúce blízko konfliktu. Ťažiť z toho by mala hlavne Európa a Stredozemné more. Aj keď aj tam sa dá veľa diskutovať o cene cestovania. Ekonomickej, aj spoločenskej.Nikola Šuliková Bajánová sa o téme rozpráva s reportérom magazínu Closer Adamom Novosadom. Zdroje zvukov: Markíza, ČT, TA3 Odporúčanie: Ja viem, že toto sa dnes už nerobí, odporúčania na hudobné videoklipy sú ako z Facebooku z roku 2010. Ale inak to nejde. Video, alebo skôr krátky film k skladbe Storm od francúzskeho hudobníka Genera8ion a švédskeho rapera Yung Leana je totiž podmanivý a v čase rádoby umenia generovaného umelou inteligenciou aj mimoriadne osviežujúci. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

(0:00) ČO SME HRALI ZA POSLEDNÝ TÝŽDEŇ(14:50) ASSASSIN'S CREED BLACK FLAG REMAKE(18:43) SWITCH 2 ZDRAŽUJE(27:26) DENUVO VS. PIRÁTI(44:45) BOL NÁKUP BUNGIE CHYBOU?(56:44) AKÁ BUDE CENA GTA VI?

Drahé pohonné hmoty ženou Čechy z aut do hromadné dopravy. „Teď, když máme složitější geopolitickou situaci vidíme větší nápor cestujících,“ potvrzuje v rozhovoru pro SZ Byznys Zdeněk Tesárek, obchodní ředitel FlixBusu. Dopravce totiž vyšší ceny pohonných hmot do svých jízdenek zatím nepromítl. „Samozřejmě zvyšování cen pohonných hmot sledujeme, určitě se nám to nějak promítá do nákladů. Třeba od konfliktu na Ukrajině jsme se ale už poučili a máme systémy, jak se s tím vypořádat a bod zdražení se snažíme co nejvíce oddálit. Chceme českého zákazníka nějak podržet. Navíc, kdybychom neustále reagovali zvyšováním, nebo snižováním cen jízdenek, přestali bychom být vůči zákazníkovi kredibilní,“ dodává s tím, že vždy ale záleží na rozhodnutí celé globální skupiny. Přiznává, že jde zároveň i o součást konkurenčního boje na trhu a bez zdražování tak chce firma vydržet co nejdéle. FlixBus ale funguje na principu franšízy a i to vede k tomu, že s dopravci, kteří dopravu pro FlixBus provozují, musí o cenách často debatovat. Agenda. Rozhovory s top lídry českého byznysu, zakladateli firem, odborníky. Čtvrthodinka o byznysu z první ruky. Každý všední den na SZ Byznys a ve všech podcastových aplikacích. Odebírejte na Podcasty.cz, Apple Podcasts nebo Spotify.

Samsung odhalil své nejprodávanější modely Galaxy A57 a A37. Na první pohled vypadají jako vlajkové lodě díky hliníkovému rámu, ale pod kapotou se skrývá pár nepříjemných překvapení. Proč vás bude štvát pomalá čtečka otisků a jak se Samsung snaží „vytahat“ peníze z uživatelů skrze agresivní reklamy na další aplikace přímo v systému? Rozebrali jsme, jestli se upgrade z loňských modelů vůbec vyplatí, když se cena u nejvyšší verze šplhá až k 19 000 Kč.

1. Aj tretia z veľkých agentúr znížila Slovensku rating 2. Nájomné bývanie sa predsa len rozbieha. Aj ako komerčný model 3. Drahšie palivo zatiaľ ceny dovoleniek nezdvihlo, riziko rastie s dĺžkou konfliktu 4. Krátko o pate na Blízkom východe, šikovnej ukrajinskej diplomacii a najnovšom veľkom pláne Elona Muska

Téma nedostupnosti bývania na Slovensku sa v týchto týždňoch dočkala celkom netradičného aktualizačného momentu. Možno ste zachytili debatu, ktorú rozprúdil rozhovor s finančným mentorom Tomášom Pieružekom v Denníku N. Za vlastníctvo a prenájom niekoľkých bytov si vyslúžil aj kritiku. Viacerí ho označili za priekupníka či niekoho, kto prispieva k zlej situácii na trhu s nehnuteľnosťami. Jeho obrancovia hovoria, že je to závisť. V priamom prenose vďaka tomu sledujeme napätie, ktoré v spoločnosti okolo bývania existuje a o ktorom sa až tak často verejne nehovorí, ale malo by sa. Samozrejme to opäť otvára debatu o tom, ako zle na tom s bývaním sme, kto najviac stráda a hlavne, kto za to môže? Systém alebo jednotlivec? O téme sa Nikola Šuliková Bajánová rozpráva s Jánom Výbošťokom z Geografického ústavu SAV a Prírodovedeckej fakulty Univerzity Komenského. Zdroje zvukov: STVR, Facebook/Robert Fico Odporúčanie: Dnes, vo štvrtok 23. apríla sa v bratislavskom Kácečku bude naživo nakrúcať Dobré ráno Sobota. S hosťom Matejom Drličkom sa budú Zuzana Kovačič Hanzelová a Jakub Filo rozprávať o kultúre, ktorá je na nohách. Ale aj o tom, či sú divadlá na zábavu bez spoločenských odkazov, alebo o ohrozených kultúrnych festivaloch. Lístky nájdete na zabavavpodcastoch.sk. – Všetky podcasty denníka SME nájdete na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/podcasty⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ – Odoberajte aj audio verziu denného newslettra⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SME.sk⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s najdôležitejšími správami na⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sme.sk/brifingSee omnystudio.com/listener for privacy information.

USA a Irán sa v stredu 8. apríla dohodli na dvojtýždňovom prímerí, ktoré vrátilo na trhy optimizmus. Od prvých momentov je však dohoda krehká. Irán trvá na zastavení izraelských útokov v Libanone, USA zas chcú záruky, že Irán nebude vyvíjať jadrovú zbraň. Víkendové vyjednávanie v Pakistane preto dopadlo neúspechom a Donald Trump v reakcii oznámil námornú blokádu s cieľom dotlačiť režim k väčším ústupkom.   V novej Mudrovačke sa rozprávame o dynamických udalostiach posledných týždňov. Objasníme, čo bolo súčasťou dohody o prímerí, prečo vyjednávania zatiaľ zlyhali a či si zúčastnené strany opäť sadnú za vyjednávací stôl. Dozviete sa tiež, ako by svet ovplyvnilo prípadné spoplatnenie Hormuzského prielivu a ako táto situácia súvisí so zvýšením úrokov na slovenských hypotékach.    

Vláda krotí ceny nafty a benzinu. Strop stanovila nad průměrnou cenou pohonných hmot. Dává to smysl? A může ještě zdražit ropa? O kolik? Téma pro Jana Berku, hlavního ekonoma společnosti Portu, který přednáší na Metropolitní univerzitě Praha. Ptá se Matěj Skalický.Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Rusko pravděpodobně profituje z prudce rostoucích světových cen hnojiv, které žene vzhůru americko-izraelská válka s Íránem. Konflikt zkomplikoval globální dodávky klíčových hnojiv tím, že poškodil energetickou infrastrukturu v Perském zálivu a zablokoval lodní dopravu přes Hormuzský průliv, klíčovou tepnu nejen pro vývoz paliv, ale právě i hnojiv, píše ruský nezávislý portál Moscow Times.Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drahá auta, drahé hodinky, drahé oslavy. Bohatý život podnikatele Romana Petra. Lákal na investice do svých projektů, vybral miliardu a čtvrt. Teď je obžalovaný ze stamilionových podvodů. Uvěřili mu fotbalisté i ministři. Detaily zná Vojtěch Gavriněv z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Drahá auta, drahé hodinky, drahé oslavy. Bohatý život podnikatele Romana Petra. Lákal na investice do svých projektů, vybral miliardu a čtvrt. Teď je obžalovaný ze stamilionových podvodů. Uvěřili mu fotbalisté i ministři. Detaily zná Vojtěch Gavriněv z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický. Všechny díly podcastu Vinohradská 12 můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Drahá auta, drahé hodinky, drahé oslavy. Bohatý život podnikatele Romana Petra. Lákal na investice do svých projektů, vybral miliardu a čtvrt. Teď je obžalovaný ze stamilionových podvodů. Uvěřili mu fotbalisté i ministři. Detaily zná Vojtěch Gavriněv z investigativní redakce Radiožurnálu. Ptá se Matěj Skalický.

Ještě před deseti lety Škoda Auto prodávala v Číně na 300 tisíc vozů ročně, loni jich ale i přes masivní slevy bylo jen 15 tisíc a automobilka nyní z čínského trhu odchází. „Číňané preferují domácí značky, mají veliký výběr a zajímavé ceny, protože tam panuje extrémní konkurence,“ vysvětluje Petr Knap, odborník společnosti EY pro automobilový sektor.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Válka v Íránu a okolí sice trvá jen pár týdnů, ale téměř jistě ovlivní světovou a samozřejmě i českou ekonomiku minimálně na mnoho měsíců dopředu. „Džin už byl vypuštěn z lahve,“ říká v podcastu Money Maker ekonom Tomáš Dvořák z londýnské poradenské společnosti Oxford Economics. Podle jeho propočtů konflikt na Blízkém východě připraví tuzemské hospodářství už letos minimálně o několik desetin procenta růstu. „Drahá ropa, jejíž cena bude klesat mnohem pomaleji, než jak vystoupala, se propíše všude,“ varuje s tím, že inflace by se mohla vyšplhat až k pěti procentům.Podle Tomáše Dvořáka, který studoval mimo jiné na univerzitě ve skotském Glasgow, je aktuální dění v okolí Hormuzského průlivu další v řadě špatných zpráv pro Evropu. „Bohužel to je symptomatické pro dobu, ve které žijeme,“ popisuje a dodává, že svět ustupuje z globalizace, jednotlivé mocenské bloky se spíše uzavírají do sebe a jedna krize následuje druhou. Zároveň to je ale podle něj další příležitost, aby se Evropa rychleji postavila na vlastní nohy a zbavila závislosti na nespolehlivých partnerech.V rozhovoru došlo ale i na to, jak moc hospodářská politika nové vlády Andreje Babiše může Česko posunout, resp. zbrzdit, v čem se můžeme inspirovat u Poláků, že obnovitelné zdroje a green deal dostávají s íránským konfliktem nový smysl nebo centrální banky čeká dilema s tím, kdy a jak začnou zase zvedat základní úrokové sazby.00:00 Začínáme02:53 Růst české ekonomiky05:54 Kam se pohnou úrokové sazby?08:34 Benzinky jako první ukazatel zdražování13:55 Závislost na nestabilních režimech18:14 Jak je na tom Evropa?29:56 Green Deal a ETS32:54 Investice do obrany36:56 Hospodářská strategie vs. programové prohlášení44:52 Časté inflační šoky47:24 „Průmysl je zase sexy.“

Kým verejnosť fascinujú nové modely generujúce video, v pozadí sa odohráva tichý útok na našu kreativitu a profesijnú identitu. Vedci varujú, že nekritické používanie AI pri brainstormingu nás robí menej tvorivými. Využívanie AI „na všetko“ pritom môže napáchať aj oveľa bezprostrednejšie škody. Presvedčil sa o tom vývojár, ktorému AI agent vymazal roky práce.V redakcii Živé.sk sme sa tiež rozhodli otestovať, či európska AI služba Mistral dokáže konkurovať americkým gigantom ako ChatGPT či Gemini. Vypočujte si novú časť podcastu PočúvAI, ktorý pripravili Maroš Žofčin a Ján Trangel.Pripravte sa na budúcnosť s knihou od redaktorov Živé.sk „Umelá inteligencia: Pripravte sa na budúcnosť“. Teraz ju máme aj v elektronickej verzii. Nájdete ju na obchod.aktuality.sk.TIP: https://zive.aktuality.sk/clanok/0RfdZVW/nahliadnite-do-buducnosti-vydavame-knihu-o-umelej-inteligencii/V podcaste hovoríme aj o týchto témach:Prepisovanie mozgu: Ako algoritmy a chatboty formujú naše myslenie podobne ako sociálne siete.Drahá lekcia vývojára: Prečo AI agent Claude Code vymazal produkčné dáta aj zálohy napriek varovaniam.Test európskeho Mistralu: V čom zaostáva francúzsky model „Le Chat“ a prečo si vymýšľa motorky.Linux pre amatérov: Praktický experiment s inštaláciou distribúcie Linux Mint a konfiguráciou ovládačov cez AI.Slovenský eID klient: Ako umelá inteligencia pomohla s rozbehaním čítačky občianskych preukazov v otvorenom systéme.Krátke správy: Nové modely GPT-5.4 od OpenAI, bezpečnostný nástroj NemoClaw od Nvidie a obavy používateľov zo straty autonómie.Podcast pripravuje magazín Živé.sk.

V Itálii končí dvacáté zimní olympijské hry. Zúčastnily se jich zhruba tři tisícovky sportovců z více než devadesáti zemí světa a vůbec poprvé se hostování ujala dvě města – Milán a Cortina d'Ampezzo. V posledním díle olympijského zápisníku se náš zvláštní zpravodaj Martin Balucha zeptal diváků, jak hry hodnotí.

Green Deal má chyby, no uhlíkové prázdniny ho neopravia. Reportéri Denníka E každú stredu komentujú správy o ochrane planéty, životnom prostredí a počasí.

„Často si kupujeme dočasný nábytek s tím, že za rok si koupíme nový a lepší,“ říká designér Jakub Pollág. Co doporučuje? Židli na celý život.Všechny díly podcastu Bourání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

"Kultivuj si takový prožitek, který tě v budoucnu bude podporovat."Dnes to bude trochu něco jiného, celá přednáška z Melting potu Colours of Ostrava! Díky za pozvání!⁠⁠Registruj se na naší Půlroční BWA Akademii 2026! Do 18.1. SLEVA! Víc Informací ZDE.V tomhle díle se noříme do jednoho z nejzásadnějších, ale nejméně viditelných procesů v naší mysli: jak se tvoří naše „mapa významnosti“ - tedy to, čemu věnujeme pozornost, co považujeme za důležité a podle čeho se rozhodujeme.Bavíme se o tom, jak dopamin funguje jako architekt této mapy, jak ji moderní svět postupně deformuje a proč levné zdroje stimulu – sociální sítě, porno, notifikace, nekonečný feed - zužují naši perspektivu, místo aby ji rozšiřovaly.Dotýkáme se fenoménu informační obezity, kdy konzumujeme obsah bez filtru, zatímco algoritmy fungují jako „knihovníci“, kteří nám hází knihy přímo do obličeje. A ptáme se:Jak se v tomhle prostředí nestát pasivním konzumentem, ale aktivním tvůrcem vlastní informační diety?Velká část epizody je i o tom, jak si znovu budovat dlouhé cykly smysluplné radosti – skrze náročné, ale obohacující aktivity, které podporují stav flow, trpělivost a skutečné učení. Třeba i tak obyčejnou věcí, jako je… keramika.Mluvíme také o:proč pozitivní emoce reálně rozšiřují naše myšlení (a máme na to data)jak vděčnost pomáhá stabilizovat dopaminový systémproč je důležité kultivovat vztah k budoucímu jájak se učit být s nepříjemnými emocemi místo okamžité únikové reakcea proč by měl být reálný svět hlavním zdrojem naší zkušenosti, ne digitální prostorTenhle díl není o tom, že by technologie byly zlo.Je o tom, že bez vědomého řízení pozornosti přenecháváme volant někomu jinému.Minutáž:00:00 Úvod: Subjektivní zkušenost06:30 Evoluce a původ našeho chování09:05 Evoluční nesoulady: Shinkansen vs. motoráček12:44 Co je to dopamin a jak funguje15:43 Očekávání a klamání organismu18:03 Levný dopamin: Proč nás moderní svět "znásilňuje"21:08 Mapa významnosti: Filtr naší reality23:01 Naivní realismus a efekt červeného auta27:46 Dlouhodobé cykly: Náhrada levného dopaminu29:42 Příklad keramiky: Drahý dopamin a trpělivost33:37 Broaden & Build: Jak pozitivní emoce rozšiřují obzory37:20 Umění být s negativním afektem40:39 Informační obezita a dieta44:02 Historie lajkovacího tlačítka46:10 Bias prestiže: Jakou hru hrají tvé vzory48:39 Ne je celá věta: Trénink odmítáníPřechod do VIP- Ne je celá věta: Trénink odmítání- Hédonická adaptace a neuspokojitelnost mysli- Krize smyslu a vědomé cíle- Být dobrými předky pro budoucí generace- Vděčnost jako protijed