Podcasts about afgh

Možná byste to nečekali, ale váleční veteráni nejsou jen vojáci, ale taky diplomaté nebo policisti, kteří sloužili v konfliktních oblastech. Veteránskou průkazku má aktuálně asi 250 příslušníků státní policie. Mezi nimi je Břetislav Brejcha, současný šéf národní protiteroristické centrály. V Afghánistánu strávil 2 roky v rámci policejní mise EUPOL a tamním kolegům se snažil předat základy policejní práce. Jeho příběh uzavírá seriál Radiožurnálu o válečných veteránech.

Možná byste to nečekali, ale váleční veteráni nejsou jen vojáci, ale taky diplomaté nebo policisti, kteří sloužili v konfliktních oblastech. Veteránskou průkazku má aktuálně asi 250 příslušníků státní policie. Mezi nimi je Břetislav Brejcha, současný šéf národní protiteroristické centrály. V Afghánistánu strávil 2 roky v rámci policejní mise EUPOL a tamním kolegům se snažil předat základy policejní práce. Jeho příběh uzavírá seriál Radiožurnálu o válečných veteránech.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.

Jet na zahraniční misi je výzvou pro vojáky i jejich rodiny, ne každý vztah totiž ustojí několikaměsíční odloučení. Přípravy na odjezd do zahraničí, těžkosti během něj i náročné chvíle po návratu pomáhají vojákům zvládat armádní psychologové. Dnes vás v našem seriálu o válečných veteránech vezmeme za podplukovnicí Markétou Kaštánkovou, která vojáky doprovázela do Kosova a také na misi do Afghánistánu.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Naprostá většina válečných veteránů v Česku jsou účastníci novodobých konfliktů v bývalé Jugoslávii, Afghánistánu nebo Iráku. Spousta z nich v armádě slouží dodnes. Generál Jiří Líbal v uniformě zůstal i přesto, že ho hned na začátku kariéry zranila předčasná exploze vadného granátu. Vyjel na šest misí a dnes slouží jako velitel 4. brigády rychlého nasazení v Žatci.

Naprostá většina válečných veteránů v Česku jsou účastníci novodobých konfliktů v bývalé Jugoslávii, Afghánistánu nebo Iráku. Spousta z nich v armádě slouží dodnes. Generál Jiří Líbal v uniformě zůstal i přesto, že ho hned na začátku kariéry zranila předčasná exploze vadného granátu. Vyjel na šest misí a dnes slouží jako velitel 4. brigády rychlého nasazení v Žatci.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Karel Klinovský, plukovník generálního štábu ve výslužbě, strávil v uniformě téměř půl století. Prokázal odvahu v zahraničních misích v Jugoslávii, Iráku či Afghánistánu a na Den válečných veteránů v Radiožurnálu zavzpomínal na dramatické zážitky z války, hodnoty, které ho formovaly, a na medaili za hrdinství, kterou mu udělil prezident Petr Pavel. Co pro něj znamená být válečným veteránem? A jaké zkušenosti stojí za rozhodnutím bránit vlast i v nejextrémnějších situacích?Všechny díly podcastu Host Lucie Výborné můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Nejtěžší chvíle zažila česká armáda v letech 2014 a 2018. Tehdy při sebevražedných útocích v Afghánistánu zahynulo osm vojáků. Dalšího zavraždil afghánský kolega přímo na spojenecké základně. Pro jejich rodiny v Česku to znamenalo naplnění nejhorších obav. Na svého synovce Martina Marcina, který zahynul při útoku sebevražedného atentátníka, zavzpomínala jeho teta Martina Marie Horová.

Karel Klinovský, plukovník generálního štábu ve výslužbě, strávil v uniformě téměř půl století. Prokázal odvahu v zahraničních misích v Jugoslávii, Iráku či Afghánistánu a na Den válečných veteránů v Radiožurnálu zavzpomínal na dramatické zážitky z války, hodnoty, které ho formovaly, a na medaili za hrdinství, kterou mu udělil prezident Petr Pavel. Co pro něj znamená být válečným veteránem? A jaké zkušenosti stojí za rozhodnutím bránit vlast i v nejextrémnějších situacích?

Nejtěžší chvíle zažila česká armáda v letech 2014 a 2018. Tehdy při sebevražedných útocích v Afghánistánu zahynulo osm vojáků. Dalšího zavraždil afghánský kolega přímo na spojenecké základně. Pro jejich rodiny v Česku to znamenalo naplnění nejhorších obav. Na svého synovce Martina Marcina, který zahynul při útoku sebevražedného atentátníka, zavzpomínala jeho teta Martina Marie Horová.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

V Česku žije přibližně 17 tisíc veteránů. Většina z nich má zkušenosti z konfliktů v Afghánistánu, Iráku nebo na Balkáně. Jedním z nich je Martin Kocourek. V uniformě strávil skoro 40 let. Za tu dobu se zúčastnil osmi zahraničních misí. Jeho kariéru ukončila nemoc, po které ochrnul.

V Česku žije přibližně 17 tisíc veteránů. Většina z nich má zkušenosti z konfliktů v Afghánistánu, Iráku nebo na Balkáně. Jedním z nich je Martin Kocourek. V uniformě strávil skoro 40 let. Za tu dobu se zúčastnil osmi zahraničních misí. Jeho kariéru ukončila nemoc, po které ochrnul.Všechny díly podcastu Seriál Radiožurnálu můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Začátek třetího kola mírových jednání mezi Afghánistánem a Pákistánem narušily ve čtvrtek další ozbrojené střety na společné hranici. Z porušení příměří se obě země obviňují navzájem. Při víc než týden trvajících bojích v polovině října zahynuly na obou stranách desítky až stovky vojáků i civilistů a trvalý mír se od té doby nepodařilo vyjednat.

Mezi Pákistánem a Afghánistánem se tento týden odehrála krátká válka, která je možná už zažehnána. Pryč ze stolu ale nejsou příčiny, které k posledním ozbrojeným rozmíškám vedly. Napětí tedy pravděpodobně bude pokračovat.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Bývalý velitel elitních speciálních sil SOG Lumír Němec patří k nejzkušenějším českým vojákům, kteří prošli přímými bojovými operacemi v Iráku a Afghánistánu. V rozhovoru pro podcast Men's Factor vzpomíná nejen na vznik legendárního útvaru, ale i na tvrdý návrat do civilního života.„Kdo říká, že ve válce neměl strach, lže. Každý se bojí, jde jen o to, jak to dokážeš potlačit a jet podle nacvičených drillů,“ popisuje Němec první střety v Afghánistánu. Jednotka SOG, složená z vojáků, policistů a zpravodajců, byla podle něj unikátní – uměla bojovat i působit v operativě. „Dnes tady není útvar s takovým záběrem, jaký měl SOG,“ dodává.Návrat do civilu popisuje jako šok. „Potřeboval jsem zaplatit složenky a alimenty. Jenže když jsem přišel do firmy a řekl, co umím – střílet, řídit tank a skákat padákem – tak se mě zeptali, jak tím budu přínosem. Moje první práce byla ve Všenorech. Hledal jsem černé skládky. Před třemi lety se nás bál celý Helmand, a já se ocitl v lese s ledničkou,“ vzpomíná.

Když americký prezident Donald Trump v Londýně prohlásil, že Spojené státy potřebují leteckou základnu Bagrám – nedaleko afghánského hlavního města Kábul –, bylo to docela překvapení. Vždyť to byl právě Donald Trump, kdo kdysi dojednal úplné stažení amerických jednotek z Afghánistánu a v zemi teď vládne radikální islamistické hnutí Tálibán. Jak tedy chtějí Spojené státy základnu získat?Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Od zemětřesení na jihovýchodě Afghánistánu uplynuly více než dva týdny. Během několika dní přišla řada silných otřesů, které si podle vládnoucího hnutí Tálibán vyžádaly víc než dva tisíce obětí, další tisícovky osob byly zraněny. „V prvních dnech byla koordinace pomoci pod organizací The Afghanistan National Disaster Management Authority (ANDMA), kteří fungují překvapivě dobře," říká ve Výtahu Respektu regionální ředitel pro Blízký východ z Člověka v tísni Tomáš Kocian. „Není to jako v prvních měsících, kdy se do úřadu dostávali lidé, kteří žádnou kompetenci kromě dlouhého vousu, zacházení s kalašnikovem a čtení z koránu neměli. I Tálibán se učí vládnout. V prvních dnech tedy naskočili okamžitě, hodně se angažovala i armáda. Vláda se soustředila na tu bezprostřední pomoc tam, kam humanitární organizace nedosáhnou," vysvětluje s tím, že největší problém je v současnosti se zapojením ženských doktorek: „Obecně v Afghánistánu je jich málo a situace bude jen horší, protože zakazují ženám nejen pracovat v některých oborech, ale především studovat," doplňuje Kocian. Je naděje, že by se situace žen a dívek v Afghánistánu zlepšila? Jak v zemi mohou fungovat humanitární organizace? A jaký vliv mělo zastavení americké pomoci po nástupu administrativy Donalda Trumpa?

Džamíla, Bašír i Árjána mají své sny, touhy a představy o budoucnosti. Jenže žijí v Afghánistánu a dělat si plány v zemi, která je už desetiletí zmítaná vojenskými a náboženskými konflikty, je zcela mimo realitu. Politická situace v Afghánistánu jejich životy vleče s sebou a v mnohém převrací.

Džamíla, Bašír i Árjána mají své sny, touhy a představy o budoucnosti. Jenže žijí v Afghánistánu a dělat si plány v zemi, která je už desetiletí zmítaná vojenskými a náboženskými konflikty, je zcela mimo realitu. Politická situace v Afghánistánu jejich životy vleče s sebou a v mnohém převrací.Všechny díly podcastu Ex libris můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Canadian journalist Nora Loreto reads the latest headlines for Thursday, August 14, 2025.TRNN has partnered with Loreto to syndicate and share her daily news digest with our audience. Tune in every morning to the TRNN podcast feed to hear the latest important news stories from Canada and worldwide.Find more headlines from Nora at Sandy & Nora Talk Politics podcast feed.Help us continue producing radically independent news and in-depth analysis by following us and becoming a monthly sustainer.Follow us on:Bluesky: @therealnews.comFacebook: The Real News NetworkTwitter: @TheRealNewsYouTube: @therealnewsInstagram: @therealnewsnetworkBecome a member and join the Supporters Club for The Real News Podcast today!

My Němci to zvládneme. Wir schaffen das, ujistila přesně před deseti lety tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová své krajany a nechala otevřít německé hranice prchajícím hlavně ze Sýrie, Iráku nebo Afghánistánu. „Převážně jsme to zvládli, i když je zde hodně minusů. Ta věta byla možná příliš optimistická. Ale většina uprchlíků, kteří tenkrát přišli, se integrovala,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus německý novinář Steffen Neumann.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Kdo by si podle návrhu rozpočtu ministerstva financí na rok 2026 polepšil a kdo by naopak musel šetřit? Jakou pomoc mohou Afghánistánu po silném zemětřesení nabídnout státní úřady a jakou zahraniční humanitární organizace? A jak složité je zřízení nové základní školy pro obce, které chtějí navýšit kapacity pro výuku v novém školním roce?Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

MUDr. Kristina Höschlová je lékařka a záchranářka se specializací na anesteziologii, urgentní a horskou medicínu. Pracovala u letecké záchranné služby a jako urgentní lékařka ve francouzských a švýcarských Alpách. Účastnila se humanitárních misí s organizacemi Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu a iráckém Kurdistánu. Jaké zkušenosti má z Alp, kde létala se záchrannou službou, a jaké si přivezla z misí Lékařů bez hranic ve válečných konfliktech? Jak probudit samoléčebný potenciál vlastního těla? A kudy se podle ní bude ubírat západní medicína?

Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?Všechny díly podcastu Blízká setkání můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Působila s Lékaři bez hranic v Afghánistánu, Jemenu nebo na Ukrajině. Sloužila v Alpách jako letecká záchranářka. Založila institut Mehana zaměřený na neinvazivní léčbu a napsala tři knihy. Kdy se Kristina Höschlová rozhodla pro povolání lékařky urgentní medicíny? Proč ve své práci nikdy necítí strach? A co ji naučil tatínek Cyril Höschl?

Je to zpráva, která se na nás v poslední době valí ze všech stran: rodí se nejméně dětí za dlouhou dobu, je to tragédie a musíme s tím něco rychle dělat. Totéž ovšem řeší Slováci, Poláci i další slovanské národy. V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub a Lukáš Novosadovi právě o tom, jaká je natalita ve slovanských zemích a proč na rozdíl od západní Evropy hrozí té slovanské – tedy pokud se něco nezmění – vyhynutí. Nejenom že máme málo dětí, ale protože jsme ekonomicky slabší, migrujeme za lepším živobytím na západ. Za posledních několik desetiletí jsme tak přišli o miliony lidí, zejména na Balkáně a samozřejmě na Ukrajině. Úbytek porodnosti a obyvatel bude proto v našich oblastech nutně spojen také s tím, že budeme muset znovu myslet na revitalizaci svých vlastních společností, jinak slovanské jazyky a kultury zmizí. A nebude to dlouho trvat. Budeme tedy svědky nových národních obrození?Porodnost ve slovanských zemích, zejména těch východních, je dlouhodobě nižší než v západní Evropě. Zároveň z dalších slovanských zemí, zejména těch jižních, ale třeba i z Polska a Slovenska, se dlouhodobě migruje za lepším živobytím na Západ. Slované tedy dotují fyzicky a ve výsledku i ekonomicky jiné části Evropy, přitom sami zažívají setrvalý úbytek svého obyvatelstva. A to v řádech milionů jenom od změny režimů v letech 1989 až 1991. To dohromady znamená, že při současných trendech může slovanská Evropa vlastně brzy, řekněme v průběhu půl druhého století, zmizet z mapy. Imigrantů do těchto míst je totiž (opět v porovnání se západní Evropou) málo, navíc přicházejí z úplně odlišných kultur – Afghánistán, Sýrie, Nepál, Čína… – a nemají automatickou potřebu se kulturně integrovat.Jakub v této souvislosti hovoří o novém případu plánu srbské vlády na přijetí sto tisíc Ghaňanů, který znervózňuje srbskou společnost. Lukáš naopak připomíná případ Lužických Srbů, kterých je tak málo, že jsou agendě revitalizace vlastně napřed, neboť už pochopili, že pouze plození dětí je nezachrání. Proto se pokoušejí přesvědčit o přijetí lužickosrbské identity a lužickosrbského jazyky své německé spoluobčany, obvykle dávno asimilované sousedy, a to v projektu „sto tisíc mluvčích do roku 2100“. Může se to podařit? Anebo už hodnota mateřských jazyků a národních kultur je ve společnosti tak nízká, že je to předem marný boj?Řeč přijde také na to, zda se Češi mají bát přemnožení přišedších Ukrajinců, anebo ne, protože Ukrajinci přicházejí s kulturním návykem mít ještě méně dětí než Češi. Uvádíme konkrétní čísla porodnosti v jednotlivých slovanských zemích, vysvětlujeme, proč se za normalizace dařilo československé prorodinné politice, jestli byla dlouhodobě udržitelná,nebo ne, a proč současné pobídky, jaké vidíme v Polsku nebo v Maďarsku, jsou nedostatečné. Aneb konečně podcast, kde se skutečně dozvíte věci, jež vám jinde neřeknou.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 60 MIN. JEN NA ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠⁠⁠⁠ A ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR „Vlastně jsem překvapená, že žijeme,“ vzpomíná novinářka a moderátorka Fatima Rahimi na dobu, kdy musela s rodinou odejít z Afghánistánu do Evropy, když jí bylo šest let. Jako malé dítě tak strávila asi rok na cestě – s nedostatkem vody i jídla. „Nejtěžší byla ta hrozná nejistota. Nemáte kontrolu nad vlastním životem. Všechno řídí někdo jiný a to jsou převaděči. Nevíte, kde skončíte a musíte jim věřit,“ popisuje novinářka afghánského původu, jak s rodinou museli často přespávat třeba i v chlívcích pro dobytek nebo bez dostatku zásob strávili třeba i dva týdny v lese. Cesta začala rozhodnutím, které podle ní nebylo volbou, jak si spousta lidí představuje. „Buď žijete, nebo nežijete. A člověk má tendenci přežít,“ popisuje nutnost opustit Afghánistán kvůli problémům s vládou Tálibánu. Po příchodu do Česka strávila s příbuznými skoro čtyři roky v uprchlických zařízeních, která svým režimem podle Rahimi často trochu připomínala vězení – pokoje s mřížemi, nárok pouze na deset minut denně na dvorku a žádné hračky pro děti, které si tak musely vystačit třeba jen s propiskou a papírem. Na tuhle dobu nemá přesto novinářka špatné vzpomínky, nejvíce si ale vybavuje stres svých rodičů a dalších dospělých – ze zákonných důvodů nemohli pracovat, takže neustále čekali, co s nimi bude. V rozhovoru s Čestmírem Strakatým mluví Rahimi ale i o tom, co jí v nové zemi chybělo – rodný jazyk, perská literatura, afghánské jídlo nebo babička. Vzpomíná na období, kdy si ji lidé pletli s Romkou a po roce 2015 začali klást otázky na islám a muslimy. „V tu chvíli jsem přemýšlela: Modlím se, nemodlím se? Mám se modlit, nemám se modlit?,“ vysvětluje Rahimi, jak se začala víc zajímat o sebe a hledat odpovědi, protože cítila, že by je měla umět dát. Novinářka mluví taky o fotbale, který ji fascinuje svou paradoxní povahou. „Je to jednoduchá hra – víte, co je cílem, a moc toho k ní nepotřebujete. Já si v dětství vyráběla míč z hadrů nebo plastu,“ vzpomíná, ale také dodává, že jde o strašně složitý svět, když sledujete, jak se skládají týmy, jakou roli hrají peníze a politika a jak se ovlivňují zápasy. Dnes se kromě novinařiny věnuje i studiu terapie, ke které má blízko nejen díky vlastní zkušenosti, ale i novinářské práci. Komu přesně chce pomoci a proč je takový rozdíl vést terapii v angličtině nebo perštině? Jak náročné je někdy debatovat o migraci a jak dnes vnímá náboženství, které ji provázelo dětstvím? Jak se žije jejím příbuzným v rodné zemi a proč si myslí, že změna musí přijít zevnitř – ať už v Íránu, nebo v Afghánistánu? Poslechněte si celý rozhovor.

Šebestián Bok nastopoval v posledních letech 100 000 kilometrů. V Afghánistánu ale narazil. Byl přepaden a okraden. Jak to přežil a jak se takový případ řeší v zemi, kde vládne Tálibán a není tam ani jedna ambasáda? Poslechněte si vyprávění v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca!Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Šebestián Bok nastopoval v posledních letech 100 000 kilometrů. V Afghánistánu ale narazil. Byl přepaden a okraden. Jak to přežil a jak se takový případ řeší v zemi, kde vládne Tálibán a není tam ani jedna ambasáda? Poslechněte si vyprávění v nové epizodě cestovatelského podcastu Casablanca!

„Chorvatsko? Co bych tam dělala?“ Íránistka, arabistka, průvodkyně a spisovatelka Lenka Hrabalová bilancuje svoje letošní zážitky z jiných zemí – Jižního Súdánu, Íránu a Afghánistánu. V rozhovoru mluví o vděčnosti ze setkání s lidmi v chudých oblastech i o sexuálním obtěžování na Blízkém východě. A představuje svoji novou knihu Hrdinové orientu.Všechny díly podcastu Casablanca můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

„Chorvatsko? Co bych tam dělala?“ Íránistka, arabistka, průvodkyně a spisovatelka Lenka Hrabalová bilancuje svoje letošní zážitky z jiných zemí – Jižního Súdánu, Íránu a Afghánistánu. V rozhovoru mluví o vděčnosti ze setkání s lidmi v chudých oblastech i o sexuálním obtěžování na Blízkém východě. A představuje svoji novou knihu Hrdinové orientu.

Velel 150-tisícovým silám pod vedením NATO v Afghánistánu. Bojoval v Iráku, na Balkáně, v Karibiku. Později působil jako poradce pro mírový proces na Blízkém východě. Penzionovaný americký generál John Allen nabízí svůj pohled zkušeného vojáka na dva z nejdiskutovanějších válečných konfliktů současnosti i roli AI v moderním válčení.Host: John Allen - penzionovaný americký generál, člen správní rady nadace Globsec v AmericeČlánek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Bývalí příslušníci britských speciálních jednotek poprvé veřejně promluvili o válečných zločinech, které měli páchat jejich kolegové na misích v Iráku a Afghánistánu. Své mlčení prolomili pro investigativní dokumentární sérii Panorama z dílny britské veřejnoprávní stanice BBC. Všechny díly podcastu Svět ve 20 minutách můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

S cestovatelem, fotografem, horolezcem - zkrátka extrémním dobrodruhem a světoběžníkem Rudolfem Švaříčkem se vydáme hlavně do Himálaje, ale také do rozporuplného Afghánistánu. Navíc se s mým hostem u mikrofonu pořadu “Na cestách s Petrem Voldánem” podrobněji podíváme i do jím velice oblíbeného - kdežto mnoha z nás zatím trochu neznámého - Bhútánu.

Čeští vojáci působili v Afghánistánu zhruba 20 let. Čtrnáct z nich přitom přišlo o život. Stali se obětmi nejrůznějších útoků včetně sebevražedných atentátů. Další desítky utrpěli více či méně závažná zranění.

Čeští vojáci působili v Afghánistánu zhruba 20 let. Čtrnáct z nich přitom přišlo o život. Stali se obětmi nejrůznějších útoků včetně sebevražedných atentátů. Další desítky utrpěli více či méně závažná zranění.Všechny díly podcastu Názory a argumenty můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Čtyři příslušníci skupiny speciálních sil v Prostějově se budou zodpovídat z násilné smrti afghánského zajatce. Jakých trestných činů se v roce 2018 měli dopustit? Co přinese setkání evropských podporovatelů Kyjeva s americkou stranou v Londýně? Jak vzpomínají na papeže Františka v jeho rodné Argentině? Zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných lidí. Po jakých profesích je největší poptávka? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.

Čtyři příslušníci skupiny speciálních sil v Prostějově se budou zodpovídat z násilné smrti afghánského zajatce. Jakých trestných činů se v roce 2018 měli dopustit? Co přinese setkání evropských podporovatelů Kyjeva s americkou stranou v Londýně? Jak vzpomínají na papeže Františka v jeho rodné Argentině? Zaměstnavatelé čelí dlouhodobému nedostatku kvalifikovaných lidí. Po jakých profesích je největší poptávka? Poslechněte si celou odpolední publicistiku s Tomášem Pancířem.Všechny díly podcastu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Podcast Ve vatě slaví 200. narozeniny. Od své první epizody, která vyšla v říjnu 2021, podnítil k investování celou řadu posluchačů. Investiční příběhy některých z nich představujeme ve speciální epizodě. Jak se z nich poučit, probíráme s Annou Píchovou a Dominikem Stroukalem.Ještě před pár lety toho vítěz investiční soutěže Martin Šedivý o financích, krom toho, že mu na účet chodila výplata, moc nevěděl. První impuls přišel na misi v Afghánistánu, kam jako profesionální výsadkář odletěl na podzim roku 2019.„Ve volném čase to bylo jen o tom, jak se zabavit. Takže chození do posilovny, káva s kamarády, hraní Counter Striku. To vás, když jste tam už šest měsíců, přestává bavit. Jeden z kolegů mi vrazil do ruky knížku od Tomáše Sedláčka Ekonomie, dobra a zla. Moc jsme to nechápal a to mě podnítilo ke studiu,“ líčí Šedivý v podcastu Ve vatě.*****Ve vatě. Podcast novinářky Markéty Bidrmanové. Poslechněte si konkrétní rady investorů a odborníků na téma investic, inflace, úvěrů a hypoték. Finanční „kápézetka“ pro všechny, kterým nejsou peníze ukradené.Vychází každý čtvrtek. Poslouchejte na Seznam Zprávách, Podcasty.cz nebo ve všech podcastových aplikacích.V podcastu vysvětlujeme základní finanční pojmy a principy, nejde ale o investiční poradenství.O čem byste chtěli poslouchat příště? Co máme zlepšit? A co naopak určitě neměnit? Vaše připomínky, tipy i výtky uvítáme na adrese audio@sz.cz.

Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.

Prezident Donald Trump promlouvá k té části Ameriky, která si myslí, že se dnes Spojené státy svou podporou Ukrajiny zapojily do nekonečné války stejně jako v Iráku a Afghánistánu, je přesvědčený Jan Surotchak, dlouholetý ředitel pro spolupráci s Evropou z Mezinárodního republikánského institutu. „Trumpovi jde o uzavírání dohod. Do hlavy mu nevidím, ale podle mě si myslí, že od chvíle, kdy Ukrajinci vytlačili Rusy od Kyjeva, se nic moc nezměnilo,“ říká v Interview Plus.Všechny díly podcastu Interview Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Za pár dní budou v Německu předčasné parlamentní volby. Odehrávají se v mimořádné situaci, kdy se na denní bázi projevuje nezvládnutí velkorysé migrační politiky, ekonomika stagnuje a politické strany jsou rozdělené v otázce strategie energetické politiky.Některá německá média označila za migrační Rubikon události v Aschaffenburgu, kde 28letý Afghánec pobodal a usmrtil několik lidí. Po Mannheimu, Magdeburgu, Solingenu a jiných městech jde o další projev nezvládnuté kriminality spojené s masovou migrací z let 2015/16. Rozdíl byl v tom, že parlamentní opozice, podporovaná částí někdejší vládní většiny, odhlasovala usnesení o migrační a azylové politice (výzva vládě, aby zastavila pokusy o nelegální vstup do země, okamžitě zadržela osoby, které musí zemi opustit, a zpřísnila právo pobytu pro usvědčené zločince). Toto hlasování vedle CDU/CSU, FDP a BSW podpořila také protestní AfD.Namísto debaty o násilí zachvátila německá média diskuse o přípustnosti hlasování s touto stranou. Na základě tohoto usnesení pak byla navržena novela zákona, která neprošla v poměru 350:338. Ukazuje to na jednu věc. Očekávaný vítěz voleb, německá CDU/CSU, původně chtěl jako pilíř svého volebního programu udělat ekonomiku. Nicméně události posledních měsíců a let toto téma vytlačily na okraj a nedělní německé volby budou především o migrační politice.Otázkou je, zda lze v Německu převzít rakouský model, kdy tamní lidovci vzali do vlády populistickou stranu Svobodných a odčerpali tím její protestní potenciál. Německá společnost je však výrazně rozdělenější než rakouská, takže výsledkem zřejmě bude nějaký široký kompromis stran levého a pravého středu.Tématem číslo jedna objektivně zůstává ekonomika a hledání nového modelu prosperity. Získá předpokládaný budoucí německý kancléř Merz dostatek politické síly, aby provedl deregulaci, nebo německé firmy odejdou do USA a v Německu ještě posílí krajně pravicové strany?

Podaří se na bezpečnostní konferenci v Mnichově pokročit v plánech na dosažení míru na Ukrajině? Co se zatím ví o motivech mladého Afghánce, který v Mnichově najel autem do lidí? Jak pomůže Národní kardiovaskulární plán v prevenci srdečních a cévních chorob, kvůli kterým často lidé umírají předčasně?

Podaří se na bezpečnostní konferenci v Mnichově pokročit v plánech na dosažení míru na Ukrajině? Co se zatím ví o motivech mladého Afghánce, který v Mnichově najel autem do lidí? Jak pomůže Národní kardiovaskulární plán v prevenci srdečních a cévních chorob, kvůli kterým často lidé umírají předčasně?

Seznámili jsme se loni ve Finsku, kde jsme byli na dovolené a kde ona jako žena diplomata žije. Provedla nás po Helsinkách i po finské duši, s nadsázkou řečeno. Petra Horáková je však zároveň úspěšná podnikatelka a také zakladatelka nadačního fondu. Ale pokud znáte její jméno, tak si ho asi spojíte s jejím aktivním angažmá v tzv. aktivních zálohách. O svých zkušenostech záložačky natáčí podcast Deník vojínky a se stejným názvem brzy vyjde i kniha.O tom všem jsme si povídali, a taky o vlastenectví, finské povaze, plastické chirurgii či o tom, jakou má Petra ve skutečnosti hodnost. Příjemný poslech!A jako obvykle si můžete přečíst anotaci, kterou podle záznamu napsala AI (jazyk Claude 3.5 Sonnet).xxxNejsme národ Švejků. Petra Horáková bourá nejeden český stereotypV době, kdy mnozí zpochybňují smysl vlastenectví a potřebu armády, představuje Petra Horáková inspirativní příklad ženy, která spojuje moderní byznys se službou vlasti."Když posloucháte vyprávění našich instruktorů nebo vojáků, kteří byli na zahraničních misích, uvědomíte si, že máme mezi sebou skutečné hrdiny. Akorát o nich nikdo nenatočí film," říká. Právě tento rozpor mezi realitou a veřejným vnímáním české armády ji motivoval k aktivnímu zapojení do vojenských struktur.Její cesta k armádě nebyla přímočará. Začala osobní zdravotní krizí v Bulharsku, která ji přivedla k založení nadačního fondu Apolena. Fond dnes pomáhá modernizovat vybavení gynekologicko-porodnické kliniky U Apolináře. Současně vybudovala úspěšnou aplikaci MAMApp, která poskytuje odborné informace více než 130 000 těhotným ženám, a stala se partnerkou přední kliniky plastické chirurgie.Zlomový moment přišel během pandemie covidu. "Chtěla jsem si to původně jen odškrtnout ze seznamu přání," přiznává o vstupu do aktivních záloh. "Ale během výcviku jsem zjistila, že jsem našla své místo." Dnes pravidelně létá z Finska, kde žije s manželem diplomatem, na vojenská cvičení do České republiky - na vlastní náklady.Její pohled na vlastenectví je stejně pragmatický jako inspirativní: "Stojí za to bránit společnost, která mi dala možnost vystudovat a svobodně žít. Moje děti dnes žijí v systému, kdy můžou svobodně cestovat a studovat. A kdyby přišel někdo, kdo by nám tohle chtěl vzít, tak mi opravdu stojí za to bojovat."Horáková také vyvrací představu o české neochotě k obraně vlasti. "Když se podíváte na naše novodobé mise, ať už v Afghánistánu nebo Jugoslávii, čeští vojáci vždy prokázali mimořádnou profesionalitu a odvahu," zdůrazňuje. "Máme mezi sebou skutečné profesionály, kteří si zaslouží naši podporu a respekt."Jako praporčice v aktivních zálohách aktivně propaguje význam připravenosti k obraně země. "Nejde jen o to být připraven na nejhorší," vysvětluje. "Jde o to ukázat, že jsme schopni se postarat sami o sebe. To je ten nejlepší způsob, jak předejít konfliktu."V době rostoucího mezinárodního napětí její slova nabývají na významu. "Musíme být v obraně soběstační," říká. "Ukazuje se, že ryze profesionální armáda bez záloh není dostatečná pro zajištění bezpečnosti země."Příběh Petry Horákové není jen o armádě - je o změně paradigmatu v českém přístupu k vlastenectví a národní identitě. Ukazuje, že lze být současně úspěšným podnikatelem, aktivním občanem a vlastencem v tom nejlepším slova smyslu. V době, kdy se svět potýká s novými bezpečnostními výzvami, představuje její příklad cestu, jak spojit osobní úspěch se službou společnosti."Až jednou budu ta bába v houpacím křesle na zápraží," uzavírá, "chci být šťastná, že jsem stihla všechno, co jsem chtěla. A služba vlasti je jednou z těch věcí, na které budu nejvíc hrdá."

„Burlesky fotím už nějakých 12, možná 15 let a sleduji jejich vývoj – nejen samotné show, ale i holek. Původně to byly ,myšky‘, které se styděly, ale staly se z nich sebevědomé výrazné ženy. Když někam vstoupí, hned si jich všimnete – nejen kvůli vizuální kráse, ale díky sebevědomí a ženskosti,“ popisuje Alžběta Jungrová, fotografka, umělkyně a také pravnučka Ferdinanda Peroutky. S foťákem se dokázala vydat i do Pákistánu nebo Afghánistánu, teď jezdí fotit třeba do Keni.

Præses Americānus inaugurātus Donaldus Iōhannēs Trump, quī quadrāgēsimus quīntus fuit praeses Americānōrum, iam summus magistrātus rīte creātus inaugurātusque est quadrāgēsimus septimus. In ōrātiōne inaugurālī Trump prōmīsit Americānōs vexillum nōn solum in novās terrās illātūrōs sed manifestō Americānōrum fatō ductōs etiam in Martem fixtūrōs. Sperāvit quoque cīvēs Americānōs, ut quī essent omnium gentium maximē mīrābilēs, in omnia bella fīnem impositūrōs et novam concordiam gentibus allātūrōs. Vladimīrus Pūtin, praeses Russōrum, et Volodomīrus Zelenskiy, praeses Ūcrāīnēnsium, Donaldō Trump gratulātī sunt, et uterque occāsiōnem laudāvit pācis inter Russōs et Ūcrāīnēnsēs compōnendae. Pūtin porrō vult cum novō Praeside Americānōrum negōtium agere dē armīs atomicīs cohibendīs. Ēdicta Prīma Inter plūrima alia, novus Praeses prīmīs suī magistrātūs diēbus ēdīxit: ut iūs sōlī, quō hominēs in terrā Americānā nātī cīvitātem consequuntur, abolērētur, id quod acerrimē coram iūdicibus disputābitur; immo Iōhannēs Coughenour, iudex Vasintōniēnsis, iam cohibit, nē ēdictus valeat; ut omnēs, quōrum mūnus fuisset dīversitātem æquitātem inclūsiōnem prōmōvēre, officiīs honoribusque dīmōvērentur; ut America dēscīsceret ā foedere Lūtētiānō, quō quaedam gentēs prōmīsissent sē minus carbōniī ēmissūrās; atque ut vīs petroleī ē terrā Americānā ducendī augērētur, ad pretium energīae dēminuendum; ut duo tantum sexūs, vidēlicet mas et fēmina, immūtābilēs agnōscerentur; nēve quis mīlitāret quī genus aliud atque illud, quō nātus est, profitērētur.  ut America dēscīsceret ab Omnium Gentium Societāte Salūtī Prōmōvendae; ut TikTok societas Sinēnsis, quā communistae Sīnēnsēs ēlēgissent quid iuvenēs Americānī vidērent, cōnservārētur donec dimidia pars illīus societātis in manūs Americānōrum dēvenīret. Aliēnigenae dēportantur Mīlitēs Americānī diē Veneris coepērunt āeroplānīs mīlitāribus in Guatimālam referre aliēnigenās, quī sine licentiā in Americam ingressī erant. Mīlitēs etiam sunt ad līmitēs missī, ubi limitāneōs adjuvārent; fierī enim potest ut ad decem mīlia mīlitum mittantur ad fīnēs inter Americam et Mexicum tuendōs. Indūtiae inter Isrāēlītās et Palaestīnōs Arma silent, quia inter Isrāēlītās et Palaestīnōs indūtiās panxit praeses Americānus. Trēs Isrāēlītae captīvae suīs sunt ā Palaestīnīs redditae, et nōnāgintā Palaestīnī captīvī sunt ab Isrāēlītīs redditī. Plūrēs captīvī ab utrāque parte intrā quadrāginta et duōs diēs sunt reddendī. Percussor in Germaniā Asciburgī prope Francofurtum diē Mercuriī vir Afghānus comprehēnsus est, quī impetum in puerōs fēcit. Percussit enim et puerum duōs annōs nātum et virum, quī cōnātus est percussōrem ā puerīs avertere. Olāvius Scholz, quī ante comitia proximō mēnse habenda locum Cancellāriī tenet, dīxit sē aegrē ferre tālia scelera identidem patrāta ab hominibus quī ideō in Germāniam confugissent ut ipsī tutī essent.

Na Vánoce 1979 sovětská vojska překročila hranice svého jižního souseda, Afghánistánu. Následovalo krvavé sesazení tehdejšího afghánského vůdce a jeho nahrazení vlastním prosovětským prezidentem. „Bratrská pomoc“ na sovětský způsob byla ovšem pro Afghánistán zcela nevhodně zvolená. Kreml na přelomu 70. a 80. let minulého století zabředl na své jižní hranici do války, která se stala sovětským Vietnamem.

Jsou věci, nad kterými je krajně obtížné uvažovat a zaujímat k nim nezjednodušující stanovisko. A které se především neměly stát. Ale ta, o níž bude řeč, se udála v de facto válečném stavu. A tedy po mnoha stránkách zcela výjimečném.

Tvář zakrýt a jazyk za zuby. Ženy mají v Afghánistánu čím dál méně práv. Tálibán je krutý, už zavedl i bičování a kamenování. Zmůže s tím něco mezinárodní společenství? A když ne, jaká budoucnost Afghánky čeká? Otázky pro Fatimu Rahimi, reportérku Deníku Referendum. Ptá se Matěj Skalický.